Gilles Lipovetsky. Hypermoderní doba
|
|
- Miloslava Němečková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1
2 2
3 Gilles Lipovetsky Sébastien Charles Hypermoderní doba Od požitku k úzkosti přeložila Barbora Holá PROSTOR Praha
4 Originally published under the title Gilles Lipovetsky: Les temps hypermodernes Copyright Editions Grasset & Fasquelle, 2004 Czech edition PROSTOR, 2013 Translation Barbora Holá, 2013 ISBN Tato kniha vychází s laskavou pomocí Francouzského institutu v Praze v rámci podpůrného programu F. X. Šalda. Cet ouvrage, publié dans le cadre du programme d aide à la publication F. X. Šalda, bénéficie du soutien d Institut français de Prague. 4
5 Obsah Předmluva (P.-H. Tavoillot) / 7 Paradoxy individualismu (S. Charles) Úvod do myšlení Gillesa Lipovetského / 11 Od modernity k postmodernitě: únik ze světa pravidel / 14 Od postmodernity k době hypermoderní: od požitku k úzkosti / 21 Ztráta smyslu a komplexní přítomnost / 30 Je princip spotřeby všemocný? / 35 Etika mezi zodpovědností a nezodpovědností / 40 Paradoxy čtvrté moci / 43 Časem proti času čili hypermoderní společnost (G. Lipovetsky) / 53 Dvě různá období zaměření na přítomnost / 64 Budoucnost v novém obleku / 72 Budoucnost a důvěra / 74 Carpe diem na ústupu / 80 Spor mezi jednotlivými rozměry časovosti a časoúvahy / 85 Čas zrychlený a čas získaný / 89 Senzualismus a výkonnost / 93 Znovunavštívená minulost / 99 Kulturní paměť v době hyperkonzumu / 100 Identita a duchovno / 108 Milníky na jedné z intelektuálních cest Rozhovor Sébastiena Charlese s Gillesem Lipovetským / 121 5
6 6
7 Předmluva Dílo Gillesa Lipovetského podstatným způsobem přispělo k interpretaci modernity. Ve své první knize Éra prázdnoty (Gallimard, 1983) položil základy paradigmatu, které se ve Francii prosadilo pod názvem individualistické. Od té doby nepřestal zkoumat současného jedince ze všech možných úhlů pohledu: dosud nevídaná nadvláda módy, proměna etiky, ale také nové role obou pohlaví, vzestup přepychu a proměny konzumní společnosti. Mohlo by se zdát, že se svým zaměřením na aktuální současnost snaží zalíbit, ale není tomu tak. Jednou z hlavních předností jeho práce je překonávání tradičního rozporu mezi tradicionalisty a modernisty, mezi zapálenými obhájci modernity a nevyslyšenými skeptiky prostřednictvím popisu jednotlivých fenoménů a jejich důkladného zkoumání. Nepřistupuje k modernitě z pohledu těch, kteří ji chápou jako projev prozřetelnosti, nacházejí v ní účinné léky na všechny její neduhy a v každém z jejích nedostatků vidí výhody. Ale neztotožňuje se ani s pohledem těch, kteří ji vnímají katastroficky a chápou ji jako nadvládu čistého rozumu čili racionality, která už se nezajímá o cíle, ale jen o samotné prostředky. Ve své práci se nepřiklání ani k jedné straně. 7
8 Druhá moderní revoluce (neboli hypermodernita), která se dnes odehrává před našima očima, není synonymem pro zánik všech cílů. Ani zdaleka nepředstavuje konečné vítězství materialismu a cynismu. Jsme naopak svědky návratu některých tradičních hodnot a způsobů myšlení: záliby ve sdružování, dobrovolnictví, morálního pohoršení, důležitosti lásky. Nejen že všechny přetrvávají dál, ale dokonce se v případě potřeby prohlubují a dodávají individualismu rozměr lidskosti. V tomto ohledu by se mohlo zdát, že se interpretace Gillesa Lipovetského přiklání k optimistickému pohledu na modernitu. Existuje zde však podstatná odlišnost. Lipovetsky v žádném případě nezakládá svou interpretaci na argumentaci neviditelnými mechanismy, které vycházejí ze samé prozřetelnosti. Zaměřuje se naopak na detailní popis jednotlivých fenoménů, u kterých dochází k recyklaci a proměně vzájemných vztahů a souvislostí. Nepokouší se ani v nejmenším o zachycení metafyzického rozměru, pouze popisuje fenomény (což o sobě ani jeden z výše uvedených přístupů tvrdit nemůže). Z toho důvodu nemůže jeho komplexní a méně jednoznačné chápání modernity vyústit do idylické vize naší současnosti. Přítomnost v sobě zahrnuje a dál bude zahrnovat řadu paradoxů, a to jak pro své aktéry, tak pro interprety. I když je hyperkonzumní společnost slučitelná s humanistickými hodnotami, rozhodně to neznamená, 8
9 že je univerzálním lékem na štěstí lidstva. Čím jsou přísliby a nároky určující jedince hypermoderní doby nejasnější a masovější, tím je on sám nezávislejší, ale také zranitelnější než kdy předtím. Svoboda, pohodlí, kvalita a délka života nezmírňují tragický rozměr lidské existence. Naopak, činí ho ještě krutějším. V této knize, která vznikla ve spolupráci se Sébastienem Charlesem, se Gilles Lipovetsky vrací k celému svému myšlenkovému vývoji a jeho jednotlivým etapám. Zároveň ovšem podstatným způsobem rozšiřuje svou interpretaci druhé moderní revoluce a poprvé se zaměřuje na popis nejcharakterističtějších rysů, které s sebou hypermodernita v dobrém i ve zlém přináší. Toto dílo navazuje na několik setkání, které Collège de Philosophie věnovala Gillesu Lipovetskému. Sébastien Charles, profesor filozofie na univerzitě v kanadském Sherbrooke, byl zárukou jejich intelektuální úrovně. Pierre-Henri Tavoillot 9
10 10
11 Paradoxy individualismu Úvod do myšlení Gillesa Lipovetského Pokud se na odsuzování přítomnosti podíváme z dlouhodobého hlediska, řadí se odnepaměti k bezpochyby nejbanálnějším způsobům kritiky, kterou mohou spisovatelé, filozofové a básníci nabídnout. Už Platón se obával, že veškeré hodnoty budou zmařeny a zvítězí člověk jeho doby, tedy člověk železného věku, který už neměl nic společného s lidmi zlatého věku z mytických dob, obdařenými všemi ctnostmi. A podle Plinia Staršího se zcela uštvaný svět, jehož poslední okamžiky prožíval, nezadržitelně blížil ke svému zániku, protože jeho zkaženost už pokročila příliš daleko. Téma pádu či úpadku, které se do náboženského chápání světa promítlo v podobě apokalyptického vidění, není nové a každý snadno dokáže najít příčiny zchátralosti, jež podle něj dokonale vystihují nedostatky jeho doby. Starověk chápal dějiny cyklicky. Úpadek a zlé časy považoval za bytostnou součást kola štěstěny a jejich příchod vnímal jako nevyhnutelný. Pro křesťanský svět byla přítomnost, prosvětlená dvěma majáky vyhnáním z ráje a posledním soudem, nepodstatná a přechodná. V moderní době došlo ke zvratu v chápání časovosti. Nicméně ke starosti o přítomnost, která by byla středem zájmu každého 11
12 jednotlivce, se moderní doba nevrátila. Obrátila vnímání časovosti naruby a příslib štěstí a konce veškerého utrpení situovala do budoucnosti, nikoliv do minulosti. Tento zásadní zvrat v historii lidstva přinesl zcela protikladné paradigma k úpadku vychvalovalo výdobytky vědy a pojmenovávalo předpoklady trvalého pokroku, ze kterého měli mít všichni prospěch. Rozum měl převzít vládu nad světem a vytvořit podmínky pro mír, rovnost a spravedlnost. Tento optimistický pohled, který zcela charakterizuje filozofii osvícenství a scientismus 19. století, je dnes minulostí. V důsledku děsivých událostí, které přineslo 20. století, ztratil rozum veškeré pozitivní rozměry a začal být chápán jako nástroj nadvlády vypočítavosti a byrokracie. Kritika rozumu pak poznamenala náš vztah k časovosti, zvláště vztah k budoucnosti, i když určité zbytky optimismu z minulosti přetrvávají, a to především na vědecko-technické rovině. Vzhledem k tomu, že minulost i budoucnost byly zdiskreditovány, tíhneme k představě, že pro jednotlivce v demokracii je nejpodstatnější zaměření na přítomnost. S konečnou platností totiž ztratili kontakt s tradicemi, které smetla moderní doba, a zároveň se odvrátili od budoucích dnů, které přestaly být opěvovány. Text Gillesa Lipovetského, který následuje, ukáže, že odpověď na otázku vztahu k časovosti není vůbec jednoduchá. Posvátná úcta k přítomnosti totiž 12
13 není tak jednoznačná, jak o ní někdy mluvíme. A kritika vztahu k časovosti navíc často postrádá to, co je podstatné. Největším přínosem rozborů Gillesa Lipovetského, které předkládá již dvacet let, je rozchod s těmito vyhraněnými názory. Jsou totiž vždy zjednodušené, protože se na věci dívají jen z jednoho úhlu pohledu. Nechávají stranou fakt, že skutečnost je různorodá a složitá, a opomíjejí protiklady, z nichž je utkána. V tomto smyslu je Lipovetsky následovníkem Tocquevilla, který jako první dokázal rozpoznat v lidech s omezenými ambicemi a soustředěnými na vlastní prosperitu i jiné rozměry a který se zaměřil na zhodnocení četných paradoxů jedince, vyplývajících z podstaty americké demokracie. A stejně jako v Tocquevillově případě se Lipovetského rozbory nespokojují s ukvapenými soudy či názory podřízenými ideologickému diktátu. Snaží se spíše vycházet z jednotlivých fenoménů a jejich studia z dlouhodobého hlediska. Prostřednictvím empiristické či induktivní metody nabízí určitý analytický rámec, ve kterém tyto fenomény mohou promlouvat a získávají smysl. V tomto ohledu jsou všechna jeho díla kritikou příliš zjednodušujících pojetí skutečnosti a pozváním ke komplexnějšímu promýšlení fenoménů současného světa. 13
14 Od modernity k postmodernitě: únik ze světa pravidel Tradiční rozbory moderního světa, ať už pravicově nebo levicově zaměřené, jsou obecně založeny na podobné kritice: konečným důsledkem nezávislosti, kterou slibovalo osvícenství, je naprosté odcizení lidského světa, nesoucího na svých bedrech těžké břímě dvou pohrom moderní doby techniky a tržního liberalismu. Nejen že moderní doba nedokázala uskutečnit ideály osvícenství, které si stanovila jako svůj cíl. Místo toho, aby se podílela na skutečném osvobození člověka, přinesla naopak jeho faktické podmanění byrokracii a vnějším pravidlům, které se projevilo nejen na těle, ale i na duši. Disciplínu, zbloudilý aspekt moderní doby, který vede spíše ke kontrole člověka než k jeho osvobození, nejvíce ve svých myšlenkách zdůrazňoval Foucault. Jedná se o soubor pravidel a zvláštních postupů (dohled v rámci společenské hierarchie, normalizující postihy, posudky), jejichž výsledkem je normalizované a standardizované chování a které formují jednotlivce do stejné podoby tak, aby jejich výrobní schopnosti byly co nejlepší. Nicméně ve stejné době, kdy Foucault viděl disciplínu stále ještě jako klíč k pochopení skutečnosti, hlásal Lipovetsky v Éře prázdnoty (1983), že jsme vstoupili do společnosti postdisciplinární, kterou nazýval postmodernitou, 14
15 a v Říši pomíjivosti (1987), že modernitu samu nelze omezit na princip disciplíny, pokud si dáme tu práci a podíváme se na ni z pohledu módy, jež představuje čistou pomíjivost. Zcela se tedy distancoval od Foucaultova chápání společnosti a ukázal, že móda, která umožnila odpoutání od světa tradice a zaměření na přítomnost, sehrála podstatnou roli v dosažení nezávislosti. Zároveň se rozešel s teorií sociální stratifikace, kterou zastával Bourdieu. Ukázal totiž, že o módě můžeme přemýšlet nezávisle na schématu třídního boje a soupeření mezi výše a níže postavenými ve společenské hierarchii. Fenomén módy samozřejmě nelze oddělit od třídního soupeření mezi aristokraty, kteří si zakládají na vzhledu a okázalosti, a buržoazií, která se jim touží vyrovnat. Tím se ovšem tento fenomén zdaleka nevyčerpává a nevysvětluje, proč se aristokracie zaměřila na vzhled a určování pravidel v této oblasti a jakým způsobem bylo tradiční neměnné uspořádání zavrženo ve prospěch nekonečného proudění fantazie. Nelze zapomínat, že v sobě zahrnuje také uvědomění nových hodnot a cílů, ke kterým se společnost vztahuje, a nejen prostou třídní dialektiku a boj. Teorie založené na rozdílech, jakou zastává Bourdieu, bohužel nevysvětlují, jak se konkurenční boj o prestiž mezi dominantními společenskými skupinami, který k lidské společnosti patří od samého počátku, mohl stát principem zcela 15
16 moderních, historicky ojedinělých změn. A neřeší ani to, jak z něj mohla vzejít hybná síla neustálé obnovy a nastolení osobní nezávislosti v oblasti pravidel souvisejících se vzhledem. Na základě soupeření společenských tříd tedy neustálé proměny módy nelze vysvětlit. Vnucuje se tak vysvětlení, které spočívá v tvrzení, že neustálé módní zvraty vyplývají především z nového stanovení společenských hodnot, spjatých s novou pozicí a reprezentací jedince ve vztahu ke kolektivu. [ ] Vědomí, že jsem jedincem se zvláštním údělem, odhodlání vyjádřit jedinečnou totožnost a kulturní oslava osobní identity tu nejsou žádné vedlejší fenomény, nýbrž tvořivá síla, sám hybný moment proměnlivosti módy. Aby se objevil rozmach frivolit, bylo zapotřebí revoluce v reprezentaci osob a v cítění vlastního já, která rozvrátila tradiční mentalitu a hodnoty. Bylo nutné, aby se rozpoutalo opojení lidskou jedinečností a vzrostl společenský respekt ke znakům osobní odlišnosti. 1 Zhodnocením neustálého střídání podob a nestálosti zjevu, zprvu jen v rovině oblékání a v omezeném okruhu společnosti, móda skutečně zbavila minulost vlivu na člověka a společnost a vyzdvihla vše nové. Díky přenesení vkusu do osobní roviny podpořila jednotlivce na úkor 1/ Gilles Lipovetsky, Říše pomíjivosti, překlad Martin Pokorný, PROSTOR, Praha 2010, str
17 společenství a umožnila soustavnou nadvládu pomíjivosti. Je tedy zřejmé, že v otázce osobní svobody sehrála frivolita módy stejnou roli jako moderní uctívání vážnosti a spolehlivosti a potvrdila tak směřování k nezávislosti: Právě tak, jako se lidé moderního Západu oddali intenzivnímu vykořisťování hmotného světa a racionalizaci výrobních úkolů, tak také prostřednictvím pomíjivosti módy stvrdili svou iniciativní moc nad sférou vzhledu. V obou případech se potvrzuje lidská suverenita a autonomie, vykonávaná jak vůči přirozenému světu, tak vůči vlastnímu zkrášlení. Próteus a Prométheus jsou z jednoho rodu a osvojením si historického odkazu společně i když radikálně odlišnými cestami rozpoutali jedinečné dobrodružství západního novověku a modernity. 1 Vedle podpory rozvoje nezávislosti móda sehrála podstatnou roli i v proměně moderní doby v postmodernitu. Postmoderní svět se zrodil společně s rozšířením zásad módy na celou společnost, která se tak od základů přeorganizovala na základě principů půvabu a svůdnosti, neustálé obnovy a odlišování založeného na nepodstatných maličkostech. Postmodernita je dobou módy v její konečné podobě, ve které je byrokratická a demokratická společnost zcela podřízena těmto třem základním složkám principu módy 1/ Tamtéž, str
18 (pomíjivost, svůdnost a odlišování založené na nepodstatných maličkostech). Vystupuje jako společnost lehkomyslná, zaměřená na malichernosti, která už neprosazuje normy a pravidla prostřednictvím disciplíny, ale skrze možnost volby a snahu zaujmout. Ve chvíli, kdy princip módy pronikl do všech částí společnosti a celou ji prostoupil, jsme vkročili do postmoderní doby. A právě v tomto okamžiku se rozšířila sféra osobní nezávislosti a škála individuálních rozdílů, oddělily se principy sociální regulace od nadsmyslové podstaty a rozmělnila se jednota životních stylů a názorů. Proto je, zejména v Éře prázdnoty, tolik zdůrazňována ústřední myšlenka personalizace. Chce totiž poukázat na významnou změnu v dynamice individualismu, který se zrodil s moderní dobou. Postmodernita umožnila jednotlivcům osvobodit se od příslušnosti k určitému světu, aby se už nemuseli držet tradicí předem vymezeného způsobu a směřování života, a otevřela tak cestu k uskutečnění osvícenských ideálů, které modernita pouze vyhlašovala prostřednictvím právních norem a předpisů, ale skutečný rozměr jim dát nedokázala. Osvobození od tradice a dosažení opravdové nezávislosti na velkých duchovních teoriích nicméně neznamená, že jednotlivci přestali být nadále jakkoliv ovlivňováni ani že jsme vstoupili do ideálního světa, ve kterém neexistují 18
19 rozpory a nadvláda. Tuto skutečnost, která byla naznačena už v Éře prázdnoty, je třeba zdůraznit, protože je zcela zásadní. Mechanismy kontroly nevymizely, pouze se přizpůsobily nové době. Staly se méně direktivními a ustoupily ve prospěch komunikace. Lidem už se prostřednictvím vyhlášek a zákonů nezakazuje kouřit, ale jsou jim zprostředkovány informace o škodlivém vlivu nikotinu na jejich zdraví a délku života. Proces personalizace je totiž nový způsob, jak se společnost může uspořádat a nabrat směr, nový způsob, jak řídit chování jedinců. Není založen na pedantské krutovládě, nýbrž naopak na co nejmenším omezování a co největší možnosti soukromé volby, na minimální strohosti a maximální touze, na co nejmenším donucování a co možná největším pochopení. 1 Je zřejmé, že se Gilles Lipovetsky ve svém popisu postmodernity ani v nejmenším nesnaží zmírňovat nebo zastírat její negativní stránky. Snaží se o ní přemýšlet ze dvou úhlů pohledu, nikoliv jednostranně, a usiluje tak o nové chápání jejího smyslu a významu. Vychází ze základního předpokladu, podle kterého se postmodernita ukazuje jako protiklad a je založena na těsné symbióze dvou principů jeden podporuje svobodu a druhý naopak přiživuje závislost. Je 1/ Gilles Lipovetsky, Éra prázdnoty, překlad Helena Beguivinová, PROSTOR, Praha 2008, str
20 důležité, abychom pochopili, že právě sám princip individualismu a rozpadu tradičních způsobů normalizace utváří dvě tak protikladné skutečnosti, jako jsou sebekontrola a slabá vůle, prométheovské úsilí, které téměř přesahuje vlastní možnosti, a naprostý nedostatek chtění. Na jedné straně stojí větší zodpovědnost za sebe sama, na druhé pak nevázanost. Tváří v tvář rozkladu systému sociální kontroly si mohou jednotlivci v postdisciplinárním prostředí vybrat, zda za sebe převezmou zodpovědnost, či ne, zda budou dohlížet sami na sebe, nebo se nebudou o nic starat. Tuto skutečnost nejlépe dokládá příklad stravování. Od chvíle, kdy zmizela společenská a především náboženská pravidla (půst apod.), se můžeme setkat s velmi zodpovědným chováním (sledování hmotnosti, informace týkající se zdraví, cvičení), které se občas může v důsledku přehnané kontroly změnit až v patologické chování (anorexie), a zároveň s naprosto nezodpovědným přístupem, který může vést k bulimii a zcela nepravidelnému stravování. Je také nutné si uvědomit, že získaná svoboda je vždy vykoupena novou závislostí a že postmoderní hédonismus má dvě tváře. Pro určitý počet lidí znamená rozklad a ztrátu odpovědnosti, a zároveň pro většinu zodpovědnost a opatrnost. Je snad ještě třeba dalších argumentů a příkladů? Stačí se podívat na osvobození od zatěžujících morálních pravidel, doprovázené zároveň 20
21 nejistotou v oblasti rodinného života a mezilidských vztahů, které jsou mnohem složitější než v minulosti, kdy tradiční pravidla určovala každému přesné místo ve společenském systému. Nesmíme se nechat zmást. Lipovetsky ve svém díle nenabízí úplnější a méně jednoznačný pohled na postmoderní svět proto, aby vyzdvihoval přítomnost a stavěl ji znovu do popředí. Odmítá jak katastrofické, tak idealizující zjednodušené výklady postmodernity. Snaží se zdůraznit a pojmenovat její základní rozpory a poukázat na souběžné a vzájemně se doplňující působení kladů a záporů. Od postmodernity k době hypermoderní: od požitku k úzkosti I když pojem postmodernita může být vzhledem k tomu, že v sobě skrývá poukaz na výrazný zlom v historii moderního individualismu, sporný, velmi dobře vystihuje změnu úhlu pohledu, která rozhodně v rámci této historie není zanedbatelná. Zpočátku byla modernita chápána skrze dvě základní hodnoty rovnost a svobodu a znázorňována ve zcela novém pojetí prostřednictvím nezávislého jedince, který se rozešel s tradičním světem. V období mezi středověkem a osvícenstvím sice hrál individualismus také podstatnou roli, ale byl zároveň doprovázen nárůstem státní moci, a tak zůstala nezávislost jednotlivců spíše 21
22 v teoretické rovině a reálně se příliš neprojevila. Postmodernita představuje konkrétní moment v historii, kdy se všechny institucionální zábrany, které jedince svazovaly a bránily jeho emancipaci, rozpadly a zmizely. Vznikl tak prostor pro vyjádření osobních přání a tužeb, seberealizaci a sebeúctu. Systémy, které sloužily k socializaci jedinců, ztratily vliv, významné ideologie přestaly být nosnými pilíři, historicky významné záměry přestaly oslovovat a podněcovat k jednání a sociální sféra se stala pouhým rozšířením sféry soukromé: nastala éra prázdnoty, která však v sobě nemá nic tragického ani apokalyptického. 1 Jakým způsobem lze tuto proměnu modernity vysvětlit? Můžeme ji chápat jako důsledek teorií, které oslavovaly osobní nezávislost a rozpad systémů sociálních norem a pravidel? Je možné, že některá díla mohla sehrát určitou roli, že modernismus v umění či vznik a rozvoj psychologie měl na proměnu do jisté míry vliv a že působení rovnoprávnosti mělo nějaký účinek. Ale podstatné příčiny změn je třeba hledat v úplně jiné oblasti. Proměna moderní doby v postmoderní má svůj původ v první řadě ve všeobecném rozšíření konzumu a v hodnotách, které s sebou přinesl (hédonistická a psychologistická kultura). Tuto proměnu můžeme z časového hlediska umístit do druhé poloviny 20. století. Léta / Tamtéž, str
23 byla obdobím zvyšování průmyslové výroby (taylorismus) a distribuce výrobků, kterou umožnil rozvoj dopravy a komunikace a později také rozkvět základních tržních strategií charakterizujících kapitalismus (marketing, obchodní domy, vznik výrobních značek, reklama). V důsledku toho se začaly objevovat první skutečnosti, které následně vysvětlily vznik postmodernity. Fenomén módy a jeho principy se začaly trvale prosazovat v oblasti výroby a masového konzumu a ovlivňovat jejich vnitřní podstatu. Postupně získávaly zásadní vliv, i když do všech částí společnosti se rozšířily až na počátku šedesátých let 20. století. Je také třeba zdůraznit, že orientace na spotřebu se v období počátků moderního kapitalismu týkala pouze společenské vrstvy buržoazie. 1 Druhá fáze období zrodu konzumní společnosti, která začala přibližně v roce 1950, se vyznačovala tím, že výroba a masový konzum přestaly být záležitostí pouze jedné privilegované společenské vrstvy. Zároveň došlo k osvobození individualismu od tradičních norem a pravidel a začala vznikat společnost čím dál tím více orientovaná na přítomnost a módní zboží a ovlivňovaná principem půvabu a svůdnosti, který na sebe vzal podobu požitkářského stylu života, dostupného všem společenským vrstvám. 1/ K tomuto tématu srov. Gilles Lipovetsky, La société d hyperconsomation, v: Le débat, 124, 2003, str
24 Aristokracie začala v důsledku šíření hédonistického způsobu uvažování ztrácet své rozhodující postavení, které měla v počátcích existence módy. Můžeme tak v tomto období sledovat rozšíření záliby v módním zboží, upřednostňování nepotřebného a malicherného, vyznávání individuálního rozvoje a pocitu osobního štěstí, zkrátka šíření individualistických a hédonistických postojů do všech společenských vrstev. Objevila se tedy postmoderní společnost v podobě, kterou popisuje Éra prázdnoty a jejíž fungování lze lépe popsat na základě principu půvabu a svůdnosti než prostřednictvím pojmů jako odcizení či disciplína. Předepsané způsoby chování a života pro jednotlivé společenské vrstvy zmizely. Do popředí se místo nich dostává jednání založené na osobní volbě a zodpovědnosti. Stejně tak je tomu v případě předepsaných a pevných norem a pravidel, které jsou nahrazeny snahou svést a okouzlit, zaměřenou jak na oblast veřejného života (vyzdvihování zásad transparentnosti a komunikace), tak na oblast soukromého života (orientace na osobní zkušenost a vlastní názor). Na scénu tak přichází Narcis, ústřední postava Éry prázdnoty, která je zároveň pohodová či cool, flexibilní, požitkářská i anarchistická. Nastalo radostné a osvobozující období individualismu, které bylo prožíváno skrze odcizení politickým ideologiím, zánik tradičních norem a pravidel, oslavování přítomnosti a podporu osobního 24
25 požitkářského stylu života. V té době už sice bylo možné pocítit i negativní aspekty odpoutání od velkých tradičních hodnotových systémů tedy skutečnost, že větší svoboda je doprovázená novými podobami závislosti, ale prozatím zůstávaly do jisté míry skryté. Nicméně princip duality, který je pro postmodernitu charakteristický, už začal působit a získávat vliv. Je otázkou, zda můžeme zůstat u popisu, který přinesla Éra prázdnoty, a považovat druhou fázi konzumního způsobu života, jež odpovídá postmoderní době, za konečnou. Zda opravdu od osmdesátých let 20. století podléháme působení stále stejného vzoru narcistického individualismu. Různé aspekty současnosti naopak naznačují, že jsme vstoupili do tzv. hyperdoby, která je charakterizována třetí fází konzumu, tedy hyperkonzumním způsobem života, nástupem hypermodernity, obdobím navazujícím na postmodernitu, a zcela přehnaným obdivem k sobě samému, tedy hypernarcismem. Pojem hyperkonzumní označuje konzumní způsob života, který do sebe vtahuje a včleňuje stále širší oblasti společenského života, který stále méně funguje na Bourdieuovi blízkých principech symbolického boje a který se strukturuje spíše na základě individuálních cílů a měřítek a na základě principů slasti a citového prožitku. V důsledku toho je spotřeba každého jednotlivce orientována v první řadě na vlastní potěšení 25
26 spíše než na soupeření s druhými. Přepych, který byl vždy jasným měřítkem sociálních rozdílů, se sám o sobě stal součástí hyperkonzumního způsobu života, protože lidé se jím obklopují stále více z důvodu uspokojení, které jim může nabídnout pocitu nesmrtelnosti ve světě, který je vydán napospas pomíjivosti věcí, než z důvodu demonstrace vlastního postavení. Honba za soukromými rozkošemi odsunula stranou požadavek veřejné prezentace a společenského uznání: v dnešní době se prosazuje luxus nevídaného typu, luxus emocionální, experimentální, psychologizovaný, který intimními počitky nahradil sociální teatrálnost. 1 Hypermodernitou se rozumí liberální společnost charakterizovaná neustálými proměnami, prchavostí a flexibilitou, zcela nebývale odtržená od zásadních principů formujících moderní dobu, které se musely přizpůsobit rytmu hypermoderní doby, aby zcela nevymizely. Hypernarcismus je pak vyjádřen v podobě Narcise, který se prezentuje jako vyzrálý, odpovědný, ukázněný, výkonný a přizpůsobivý jedinec a který se tak distancuje od požitkářského a anarchistického Narcise postmoderní doby. Místo hýřivé utopie máme odpovědnost a místo protestu obhospodařování: jako bychom dnes uznávali jen 1/ Gilles Lipovetsky, Věčný přepych, překlad Klára Němcová, PROSTOR, Praha 2005, str
27 etiku a soutěživost, moudré regulování a úspěch v práci. 1 Jenomže tentokrát se rozpory hypermoderní doby projevily ve zcela nezastřené podobě. Vyzrálý Narcis? Ano, ale zároveň neustále proniká do oblastí, které jsou spjaty s dětstvím a s dospíváním, jako by odmítal přijmout vlastní dospělost. Zodpovědný Narcis? Opravdu je možné ho takto vnímat, když se zároveň množí nejrůznější formy nezodpovědného chování a když proklamované dobré úmysly nejsou doprovázeny odpovídajícím jednáním? Co dodat k podnikům, které na jednu stranu proklamují určitý etický kodex, a na druhou stranu masově propouštějí své zaměstnance, protože zfalšovaly údaje o svém skutečném obchodním obratu? Jak vnímat námořní dopravce, kteří na jednu stranu připomínají, jak je důležité respektovat přírodu a udržovat ekologickou rovnováhu, a na druhou stranu jejich vlastní lodě podstatným způsobem znečišťují životní prostředí? Jak se dívat na stavební firmy, které se chlubí kvalitou svých budov, ale sesypou se jim při sebemenším zemětřesení? Jak posuzovat řidiče, kteří by měli respektovat pravidla silničního provozu, a současně při řízení telefonují? A co výkonný Narcis? Může být, ale za cenu stále častějšího výskytu 1/ Gilles Lipovetsky, Éra prázdnoty, překlad Helena Beguivinová, PROSTOR, Praha 2008, str
28 psychosomatických obtíží, depresí a celkového vyčerpání. Narcis, který řídí svůj život a má ho ve svých rukách? Máme důvod o něm pochybovat, když jsme zároveň svědky stále se prohlubující zadluženosti domácností. A konečně Narcis přizpůsobivý? Ano, ale zároveň se v rámci společenských vztahů chová podrážděně, když je třeba zabývat se znovu prospěchem a výhodami, kterých už dosáhl. Postmoderní zaměření na získávání společenských výhod a vymožeností bylo nahrazeno úsilím o jejich udržení a obranu v rámci společenských skupin s podobným cílem. Tohle všechno je jen malá ukázka rozporů, které s sebou hypermoderní doba přináší: čím více se ve společnosti šíří zodpovědné chování, tím více zároveň stoupá i nezodpovědnost. Hypermoderní jedinci jsou současně informovanější i méně strukturovaní, dospělejší i nestabilnější, méně ideologičtí i poplatnější módním trendům, otevřenější i ovlivnitelnější, kritičtější i povrchnější, skeptičtější a naivnější zároveň. Nejvíce se změnila především atmosféra ve společnosti a vztah k přítomnosti. Rozpad tradičního světa už není vnímán a prožíván jako osvobozující, ale jako zneklidňující. Tváří v tvář nejisté budoucnosti převažuje pocit strachu, který společnost ovládá. Princip globalizace se uplatňuje nezávisle na vůli a chtění jednotlivců, liberální soutěživost se vyhrocuje, dochází ke zcela neomezenému rozvoji informačních 28
29 technologií, pracovní uplatnění a udržení zaměstnání je nejisté a nezaměstnanost se drží na vysoké úrovni. Dokázali bychom si v letech představit, že dvacetiletý Narcis vyjde do ulic, aby bránil svůj nárok na důchod čtyřicet let předtím, než ho skutečně bude moci využít? Skutečnosti, které by se v kontextu postmoderní doby mohly zdát zvláštní či zarážející, se v dnešní době jeví jako zcela normální. Narcise od nynějška sžírá nejistota a obavy; požitkářství a nabytou svobodu nahradila úzkost a strach: Posedlost sebou samým se už dnes neprojevuje v horečném požitkářství, ale ve strachu z nemoci a ze smrti a v postoupení běžných událostí lidského života do odborné lékařské péče. Narcis už není tak zahleděný sám do sebe, převažuje vystrašenost z každodenního života, z vlastního těla a ze společnosti a lidských vztahů, které na něj působí agresivně. 1 Všechno ho znepokojuje a vyvolává v něm strach a obavy. Na mezinárodní úrovni se tato skutečnost projevuje v terorismu a zkáze, kterou vyvolává, a v působení neoliberálních principů a jejich vlivu na pracovní uplatnění a zaměstnanost. Na místní úrovni se projevuje ve znečištění životního prostředí ve městech a v rostoucím násilí v jejich okrajových čtvrtích. 1/ Srov. Gilles Lipovetsky, Narcisse au piège de la postmodernité?, v: Lipovetsky, Métamorphoses de la culture libérale. Ethique, médias, entreprise, Liber, Montréal 2002, str
30 Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti ereading.
Gilles Lipovetsky. Hypermoderní doba
1 2 Gilles Lipovetsky Sébastien Charles Hypermoderní doba Od požitku k úzkosti přeložila Barbora Holá PROSTOR Praha 2013 3 Originally published under the title Gilles Lipovetsky: Les temps hypermodernes
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Gilles Lipovetsky Sébastien Charles Hypermoderní doba Od požitku k úzkosti přeložila Barbora Holá PROSTOR Praha 2013 3 Gilles Lipovetsky Sébastien
CSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
Témata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský
Otázka: Novodobá pedagogika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): luculd Úvod,,Umění všech umění je vzdělávat člověka, tvora ze všech nejvšestrannějšího a nejzáhadnějšího. J.A.Komenský Pedagogické
6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd
6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,
Politická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku
Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické
DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03
DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ
Etický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
Co je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup
ENVIRONMENTALISTIKA GYM
ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,
Motivace. Tímto hybným motorem je motivace.
Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je
Etika v sociální práci
Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy
Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010
Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Výzvy Obecná obava západní společnosti, je že kulturní politika jako projekt národního státu je na
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. JUDr. Jaroslav Grinc, Ph.D. PRÁVO PRO POLITOLOGY Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420
Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018
Maturitní otázky ze ZSV Školní rok 2017/2018 1. Člověk jako osobnost 2. Učení a komunikace 3. Duševní vývoj osobnosti, poruchy vývoje osobnosti 4. Psychické jevy 5. Člověk ve společnosti 6. Sociální útvary
METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE
METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům
PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných
1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.
1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození
Období dospívání. VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318)
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Období dospívání Eriksonův pohled na dospívání
Zaměstnanec je při výkonu služby povinen dodržovat práva skupin a jednotlivců,
ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ DS Strana: 1/6 Změna: 0 Etický kodex zaměstnanců DS Wágnerka Tento etický kodex byl napsán z důvodu ujednocení náhledu na standardy chování všech zaměstnanců Domova pro seniory
Pojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
Post-modernita a globalizace. Základní myšlenky
Post-modernita a globalizace Základní myšlenky Kritika modernity Od konce 19. století. Umění kritizuje disciplinující a disciplinovaný charakter života buržoazie (středních tříd). Umění proti řádu, strukturám
Etický kodex zaměstnanců a spolupracovníků ústavu (pracovníků v sociálních službách, sociálních pracovníků a ostatních pracovníků)
Etický kodex zaměstnanců a spolupracovníků ústavu (pracovníků v sociálních službách, sociálních pracovníků a ostatních pracovníků) Název subjektu: Křesadlo HK Centrum pomoc lidem s PAS, z.ú. Sídlo: Mrštíkova
Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti
Téma 4: Charakteristické rysy a základní principy industriální společnosti Lidstvo dosáhlo ve svých dějinách bodu, kdy musí přehodnotit, kam jde a jak se tam dostane. Za posledních 350 let lidé budovali
Význam marketingu Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení podniku s orientací na trh
MARKETING 1 Význam marketingu Podílí se na vývoji a zdokonalování výrobků a služeb Ovlivňuje distribuční a cenovou politiku Je těsně spjat s propagací Moderně pojatý marketing je důležitým prvkem řízení
Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, dokáže popsat jednotlivá stadia vývoje charakteru
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
GLOBALIZACE. Cíle GRV: Postoje a hodnoty
GLOBALIZACE Co aktivita ověřuje: Tato aktivita zjišťuje momentální úroveň znalostí, případně představ žáků o procesu globalizace i o jejich schopnosti analyzovat tento proces z hlediska kladných a záporných
Multikulturní komunikace
Multikulturní komunikace Multikulturní komunikace... 1 1.1 Co znamená multikulturalismus?... 1 1.2 Význam jazyka... 2 1.3 Jak kultura ovlivňuje komunikaci?... 3 1.4 Kulturní dimenze... 4 1.5 Nonverbální
Institucionalizace uživatelů pobytových sociálních služeb a proces dekarcerace Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D.
Institucionalizace uživatelů pobytových sociálních služeb a proces dekarcerace Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D. "Společnost je bláznivý útulek vedený jeho svěřenci." (Goffman) Obsah 1. INSTITUCE 2. TOTÁLNÍ INSTITUCE
SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.
Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo
Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina
Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.
1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a
Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38
Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou
Estetický soud. Úvod do uměnovědných studií
Estetický soud Úvod do uměnovědných studií Krása jako objektivní vlastnost Platón (427 347 př. Kr.) idea dobra a krásy mimesis Aristoteles (384 322 př. Kr.) Pozitivní mimesis Uvolnění citů, Katarze (očista
4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie
4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu
Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori
Doc.Dr.Rudolf Smahel,Th.D.: Katechetické prvky v díle Marie Montessori V tomto článku se blíže zamyslíme nad dílem světoznámé pedagogické pracovnice a zakladatelky pedagogického směru Marie Montessori.
TEST NOODYNAMIKY. K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) 1. Setkám-li se s těžkostmi, rychle ztrácím naději a důvěru v život...
TEST NOODYNAMIKY K.Popielski. Lublin 1989 (Přeložil V. Smékal) Pohlaví: Délka pobytu v komunitě: Délka braní (přibližně): Věk: Fáze: Jsi praktikující věřící? Prosím, zakroužkuj odpověď, která odpovídá
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,
Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je
Přednáška č. 10: Demokracie
Přednáška č. 10: Demokracie 03. 12. 2009 Co je demokracie? Demos = lid, kratos = síla, moc, vláda demokracie = vláda lidu Aténská demokracie Platón, Aristoteles: odmítání demokratického způsobu vlády Co
Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.
Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají
ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU
ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval
Základy společenských věd
Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;
vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 9. BÍRKO OSV-IV. MV-II.
Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje zvláštnosti
CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je Evropa V této kapitole se dozvíte: Jaká je kultura v Evropě. Má Evropa stejný význam jako Evropská unie. Zda je Evropa samostatným geografickým celkem.
POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.
POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti
Co je politický extremismus? ANTITEZE k demokratickému ústavnímu státu --> označení antidemokratických názorů a činností (podle: Backes a Jesse)
Mgr. et Mgr. Petra Vejvodová Fakulta sociálních studií seminář Politický extremis mus - Masarykova univerzita jsme na něj připraveni? vejvodov@fss.muni.cz CEVRO Institut, 26.4. 2012 Co je politický extremismus?
Obsah. Úvod 13. I. Hyperkonzumní společnost Tři epochy konzumního kapitalismu 30
Obsah Úvod 13 I. Hyperkonzumní společnost 25 1 Tři epochy konzumního kapitalismu 30 Zrození masových trhů 30 Masová výroba, masový marketing 30 Zázračná trojice: značka, balení, reklama 33 Obchodní domy
Základy společenských věd
Základy společenských věd ročník TÉMA G5 Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost a co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat; uvede příklady faktorů, které ovlivňují
Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno. Etický kodex sociálních pracovníků. 1.
Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích,Chrlické nám.2,643 00 Brno Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady 1.1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských
Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená
Občanský a společenskovědní základ dvouletý volitelný předmět
Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Občanský a společenskovědní základ O7A, C3A, O8A, C4A dvouletý volitelný předmět Cíle předmětu Cílem semináře je: - získávání rozšiřujících informací z řady humanitních
D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku
D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro
Etický kodex sociálního pracovníka České republiky
Etický kodex sociálního pracovníka České republiky Preambule 1. Sociální práce je profese a akademická disciplína, která podporuje sociální změnu, sociální rozvoj, řešení problémů v mezilidských vtazích,
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Autor Mgr. Jiří Pokorný Číslo VY_32_INOVACE_13_ZSV_2.01_Periodizace antické filozofie
hlavními představiteli a úhly pohledu moderní historie.
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI
BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI CHARAKTERISTIKA TÉMATU Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné
Osobní management Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení
Osobní management Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení Osnova 1. Dva přístupy k osobnímu managementu 2. Hodnoty 3. Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení Úkoly
1. BEZPEČNOSTNÍ STUDIA
1. BEZPEČNOSTNÍ STUDIA Libor FRANK 1.1 Úvod Smyslem této kapitoly je přiblížit pojem bezpečnost, jeho vývoj, obsah a chápání v oboru bezpečnostní studia. Součástí kapitoly je i stručný exkurz do geneze
Sociologie pro speciální pedagogy Úvod. Lenka Slepičková
Sociologie pro speciální pedagogy Úvod Lenka Slepičková Co je to sociologie a co o ní víme? Jaké obory jsou jí příbuzné? Má vlastní objekt zájmu? Má vlastní metodu poznání? Společnost = souhrn individuí
1 ÚVOD - O CO V ETICE JDE?... 13
OBSAH 1 ÚVOD - O CO V ETICE JDE?.......................... 13 Proč je etika tak sporná'?.................................. 13 Co znamená osobní svoboda'?.............................. 14 Svoboda a spravedlnost....................................
Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy
Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem
pokládali duši za hmotnou Prapočátky psych. Názorů- v raných počátcích lidských kultur (šamani, kněží, )
Otázka: Psychologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): sissi Psychologie - Psyché= duše Logos= věda = věda o duši Předmětem je zkoumání duševního života člověka, zákonitosti psychicky,
PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ
PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)
Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
Průřezová témata k oblasti JaJK Anglický jazyk - 6. ročník. Výchova demokratického občana VDO
Anglický jazyk - 6. ročník Výchova demokratického občana VDO VDO 1 Občanská společnost a škola dílčí témata: Představení, Styk s okolím - umí si vyžádat informaci o jménu a sám inf. poskytnout - umí se
Jak si stanovit osobní vizi
Action Academy Jak si stanovit osobní vizi ebook Blanka 2014 Jak si stanovit osobní vizi Osobní vize je jasná, konkrétní, působivá a aktivující představa budoucího stavu dosažených výsledků, postavení
SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací
SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology Povinné materiály z prezentací Sociologie jako vědecká disciplína SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology 29. září 2015 Sociální a sociologický problém Peter
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 8 5 6 U k á z k a k n i h y
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a
Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí. MAX WEBER německý sociolog a ekonom
Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí 21.4. 1864 Erfurt 14.6. 1920 Mnichov syn vysoce postaveného politika a asketické kalvinistky studoval práva v Heidelbergu a Berlíně zajímal se
7 návyků vysoce efektivních lidí
7 návyků vysoce efektivních lidí 1. Návyk: Buďte proaktivní 2. Návyk: Začínejte s myšlenkou na konec 3. Návyk: Dejte přednost důležitým věcem 4. Návyk: Myslete způsobem výhra/výhra 5. Návyk: Nejdříve se
Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období
Obchodní akademie, Choceň, T. G. Masaryka 1000 Choceň, T. G. Masaryka 1000, PSČ 565 36, oachocen@oa-chocen.cz Příloha č. 5 k č. j.: 57/2011/OA Počet listů dokumentu: 1 Počet listů příloh: 0 Témata k maturitní
EVROPA A GLOBALIZACE
EVROPA A GLOBALIZACE 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Evropa a globalizace V této kapitole se dozvíte: Kdy vznikla globalizace. Proč se 80. léta 20. století nazývají jako turbulentní. Jak moc jsou média
Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ
Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Filozofie,
6.34 Společenskovědní seminář
VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,
ETIKA A MANAGEMENT OBCHODU. Lubomír Kroupa
ETIKA A MANAGEMENT OBCHODU Lubomír Kroupa 15.5.2014 Manažerská etika,,rozmach manažerské etiky nelze považovat ani za projev naivního idealismu, ani altruismu. Jeho nejhlubší oporou je víra, že etika se
Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.
Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.
Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?
infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární
Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD)
Aleš Binar, Ph.D. MODERNÍ OBČANSKÁ SPOLEČNOST Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Vznik moderní občanské společnosti Předmětem zájmu VKD je vývoj moderní
Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví
Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,
Lenka Procházková (UČO ) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu
Lenka Procházková (UČO 178922) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu 1. Editorial (text od Michala Buchty) Návrh kvantitativního výzkumu: Zkoumaný problém v tomto výzkumu bych definovala jako
Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy
Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové
Literatura v češtině Primární texty: Bachtin, Michail Michajlovič: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha 1975, Eco, U
Úvod do uměnovědných studií Co je populární kultura? Literatura v češtině Primární texty: Bachtin, Michail Michajlovič: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Praha 1975, 2007. Eco,
Centralizace a decentralizace. centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace
Centralizace a decentralizace centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace Budoucnost národních států? národní státy se v novověku staly univerzálními
Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti
Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem
VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ
VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří