Vztah jedince a společnosti. Etika a její význam.

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vztah jedince a společnosti. Etika a její význam."

Přemysl Soukup
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Hospodářská teorie a politika - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2015 Téma 9 Vztah jedince a společnosti. Etika a její význam.

2 Platon Aristoteles ze Stageiry

3 Vztah mezi společností a jedincem Každý jedinec je fatálně závislý na společnosti, která mu poskytuje vše co potřebuje k životu.

4 Synergie (z řec. syn-ergazomai, spolu-pracovat) Holistický princip (z řeckého to holon, celek) Je filozofický názor zdůrazňující, že vlastnosti nějakého systému nelze vysvětlit pouze zkoumáním jeho částí. Naopak celek podmiňuje fungování svých částí. Aristoteles v Metafysice Celek je víc než souhrn jeho částí. věta slova organizmus orgány, buňky

5 kompatibilita

6 optimalizace maximalizace, minimalizace Technika, konstrukce Medicína, zdraví = max(optim) Psychologie Etika

7 Optimalizace V praxi i v teorii se často vyskytují situace, kdy k dosažení určitého cíle vede více cest, které představují tzv. přípustná řešení, zatímco ta nejlepší cesta, která může být jedna nebo je jich více, se nazývá optimální řešení.

8 Optimalizace Někdy není optimální řešení žádné. Přípustná řešení, jež nejsou optimální, se též nazývají suboptimální. Jestliže má úloha optimální řešení, pak je každé její suboptimální řešení zatíženo nějakou ztrátou, a to bez ohledu na to, zda má úloha jediné optimální řešení nebo zda má optimálních řešení více.

9 Optimalizace

10 Optimum spotřebitele Q 1 + Q 2=U

11 Optimum spotřebitele elasticita e=1 Q 1. Q 2 = U

12 Optimum spotřebitele

13 Optimum spotřebitele

14 Optimum spotřebitele

15 Optimum spotřebitele

16 nedostatek zdrojů

17 dostatek zdrojů

18 Severozápadní Vietnam poblíž města Sa Pa maximalizace užitku z omezených zdrojů minimalizace zdrojů na dané užitky investice

19 Farmářský alokační příklad

20 Farmářský alokační příklad

Farmářský alokační příklad 10 hl 3 3 12,5 q 3 1 35 hl 30 q 5

21 Farmářský alokační příklad 10 hl ,5 q hl 30 q ,4.6=8,4 q 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 způsob alokace

22 Farmářská alokace část a celek

23 Farmářská alokace redistribuce

24 Úrody A+B; A; B A A B B A B A B A B B A

25 Farmářský alokační příklad

26 Farmářský alokační příklad koalice

27 Aristoteles ze Stageiry 384 až 323 př. n. l. - rodiče lékaři - otec osobní lékař Amynta II. - otec Nikomach - matka Faistis - manželka Herpyllida, - dcera Herpyllida - manželka Pythiada - syn Nikomach Filip II.

28 Aristoteles ze Stageiry Aristoteles systematizoval celé tehdejší vědění. Vnášel do poznání vymezení předmětu vědních oborů, stanovil základní metody vědecké práce, exaktnost pojmů, logickou přesnost vazeb a vyjádření, hierarchické uspořádání, jasnost a systematičnost.

29 344 př.n.l. Aristoteles ze Stageiry odchází s Theofrastem s Efesu na ostrov Lesbos do Mytilén Na velkém množství zejména biologického materiálu prováděli s pomocí až 100 lidí výzkum. Podle Theofrasta byla nauka o povaze a zdraví člověka nazvána charakterologie. To se změnilo až v pol. 19 stol. na dnešní název antroplogická biotypologie.

30 John D. Barrow Vesmírná galerie nakladatelství Dokořán, Praha 2008, s. 390, kap. 2 Rozplést duhu Newtonův hranol Po tisíce let se totiž předpokládalo, že vědění o světě je možno získat jen studiem starých řeckých filozofů, speciálně Aristotela, který byl tvůrcem první přírodní filozofie.

31 Dr. Karel Berka Aristoteles ORBIS 1966

32 Aristoteles s. 10 Karel Berka V duchovním životě Athén i celého Řecka té doby zaujímala výsostné postavení Platonova škola, která ve svých řadách soustřeďovala výkvět protidemokraticky zaměřené aristokratické mládeže.

33 Nikomachova Etika přeložil Antonín Kříž 1937 Laichterova filozofická knihovna řídí J. B. Kozák

34 Nikomachova Etika Eudemova Etika Skoro všechny myšlenky v ní sice byly podávané Aristotelem, avšak Nikomach je spojil s vlastními představami, pocity a dojmy. Některé statě knihy Aristoteles vůbec nevyslovil. Buď je napsal sám Nikomach, nebo byly časem doplněny dalšími lidmi, zejména přepisovači, překladateli apod.

35 Ján Šramo přeložil a sestavil Jiří Mihola Aristoteles ze Stageiry MELIUS 2012

36 Podstata mravních zákonů a jejich vazba na nejvyšší světový pořádek Mravní zákony nemají jen charakter specificky lidský, ale vycházejí i ze souvislostí a zákonů tak zvaného nejvyššího světového pořádku. To je systém, který udržuje souvislost všech žijících organismů ve vzájemné spolupráci.

37 Podstata mravních zákonů Člověk, který žije a jedná rozumně a ctnostně, jedná právě ve smyslu nejvyššího světového pořádku, přičemž respektuje základní přírodní zákony.

38 Podstata mravních zákonů Může tak žít vědomě a svobodně na rozdíl od ostatní přírody, která sice též žije ve smyslu světového pořádku, ale nevědomě a nutně, neboť nemá schopnost tyto věci řádně pochopit a použít.

39 Podstata mravních zákonů V tom je rozdíl a cena lidského života od ostatních organismů, zejména živočišných. Člověk je ve skutečnosti nezávislý na vnějších statcích. Tuto závislost si připisuje sám.

40 Podstata mravních zákonů Právě to je smysl autarkie, soběstačnosti a osobnostní svobody. Člověk získává vnitřní radost, klid a sílu pronikající celou jeho bytostí a všemi jeho schopnostmi.

41 Podstata mravních zákonů Aristoteles blaženost vyjadřoval jako vyrovnanost, spokojenost, sebeúctu, úctu k jiným organismům, nejen k člověku, přizpůsobivost, kde největší životní moudrostí je akceptování a respektování životních okolností bez toho, že by se s nimi někdo trápil.

42 Podstata mravních zákonů Hlásal, že stát není instituce sloužící k realizaci moci několika silných jedinců a jejich libovůle, ale má rozumným a svobodným způsobem zajistit plný rozvoj mravního života pomocí rozumných zákonů.

43 Nejvyššími ctnostmi jsou spravedlivost, chrabrost, zdrženlivost, velkorysost, velkodušnost, čestnost, rozumnost a moudrost. Protože ctnost je schopnost způsobující dobro, nevyhnutně jsou nejvyšší ctnosti užitečné pro všechny, proto mají mezi lidmi největší úctu chrabří a spravedliví. (s. 54)

44 Podstata ctnosti Skutečnost, že ctnostný člověk, má optimálně vyladěné své vlastnosti znamená, že každou svou vlastnost nemá zastoupenou ani nedostatečně ani nadměrně.

45 Podstata ctnosti skrblík zdrženlivý rozhazovačný nespravedlivý spravedlivý úzkoprsý zbabělý chrabrý neuvážlivý úzkoprsý velkorysý rozhazovačný zaskočený velkodušný bezhraniční čestný úzkostlivý hloupý rozumný neuznalý neznalý moudrý bezzásadový přemoudřelý

46 Jaký význam má etika v dnešní době?

47 Hospodářská teorie a politika - VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz Děkuji za pozornost.

Podobné dokumenty

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Autor Mgr. Jiří Pokorný Číslo VY_32_INOVACE_13_ZSV_2.01_Periodizace antické filozofie