ÚTERÝ, 25. ZÁŘÍ 2007

Transkript

1 1 ÚTERÝ, 25. ZÁŘÍ 2007 PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ Místopředseda 1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 9:00) 2. Předložení dokumentů: viz zápis 3. Rozhodnutí o naléhavém postupu Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, pokud jde o půdu vyňatou z produkce na rok 2008 (KOM(2007) C6-0302/ /0194(CNS)) Neil Parish (PPE-DE). Pane předsedající, včera uspořádal můj výbor mimořádné zasedání, aby prozkoumal návrh Komise a žádost o nakládání s tímto návrhem jako s naléhavým. Můj výbor souhlasil s tím, že by měla být žádost o naléhavý postup schválena. Návrh byl schválen jednomyslně. Komise navrhuje stanovit pro rok 2008 povinné procento pro vynětí půdy z produkce ve výši 0 %. Tento návrh musí být přijat co nejdříve tedy do konce tohoto měsíce abychom umožnili zemědělcům rozhodnout se ohledně pěstování plodin na půdách vyňatých z produkce v roce Dotyčná půda musí být vrácena zpět do výrobního procesu, protože špatná sklizeň v roce 2008 ve spojení s 10 % půdy vyňatými z produkce vystaví vnitřní trh potenciálním závažným rizikům. Trh s obilovinami je na počátku hospodářského roku 2007/08 charakterizován historicky nejvyššími cenami v rámci Společenství i celosvětově. Sklizeň na rok 2007 zůstává pravděpodobně na podobné úrovni jako v předchozím roce, což do konce hospodářského roku 2007/08 povede k dalšímu snižování soukromých zásob obilovin v EU. Předpokládá se, že v celosvětovém měřítku klesnou konečné zásoby v období na historicky nízkou úroveň, zejména v zemích, jež jsou hlavními vývozci. V této souvislosti by běžná sklizeň na rok 2008 s výnosy odpovídajícími trendům a odchylkou pro vynětí půdy z produkce na rok 2008 v Evropské unii umožnila pouze částečnou obnovu soukromých zásob, takže žádám o naléhavé projednání. (Parlament schválil naléhavý postup) (1) * * * Martin Schulz (PSE). (DE) Pane předsedající, chtěl bych se zmínit o včerejším plenárním zasedání a o jednominutových projevech, které byly předneseny na jeho začátku. Během těchto jednominutových projevů došlo k incidentu. Jeden polský poslanec (nevím, do které skupiny patří), kritizoval našeho předsedu způsobem, který je v této sněmovně nepatřičný. Hájil jsem předsedu naší sněmovny tak, jak jsem považoval za nezbytné. Měl jsem dojem, (1) Více podrobností: viz zápis

2 že mnozí kolegové v této sněmovně vidí věci stejně jako já. Následkem toho můj kolega poslanec Markus Ferber později prohodil na moji adresu poznámku, jejímž jádrem bylo to, že si osobuji právo komentovat v této sněmovně všechno, což rozhodně není pravda. Lituji, že nemám právo toto činit, ale vše nekomentuji. Následkem toho jsem urazil pana Ferbera v celkově vypjaté situaci dvěma německými výrazy, které bych zde nerad opakoval a které rovněž nejsou pravdivé. Proto je beru zpět a vyslovuji své politování a byl bych vděčný, kdybyste sdělil mému kolegovi poslanci panu Ferberovi, že by měl moji omluvu přijmout a že jej jinak považuji za velmi zábavného kolegu poslance. (Potlesk) Předsedající. Pane Schulzi, zahrneme vaše poznámky do zápisu z jednání a vezmeme je na vědomí. 4. Restrukturalizace cukrovarnického průmyslu Společná organizace trhů v odvětví cukru (rozprava) Předsedající. Dalším bodem programu je společná rozprava o - zprávě, kterou vypracovala Katerina Batzeliová za výbor pro zemědělství a rozvoj venkova o restrukturalizaci cukrovarnického průmyslu (KOM(2007) C6-0176/ /0085(CNS)), a - zprávě, kterou vypracovala Katerina Batzeliová za výbor pro zemědělství a rozvoj venkova o společné organizaci trhů v odvětví cukru (KOM(2007) C6-0177/ /0086(CNS)). Mariann Fischer Boel, členka komise. Pane předsedající, dovolte mi, abych nejprve poděkovala paní Batzeliové a členům výboru pro zemědělství a rozvoj venkova za všechnu práci, kterou odvedli na tomto návrhu. Nyní začnu dávat tento návrh do souvislostí. Jak víte, po vcelku slibném prvním roce nesplnil restrukturalizační fond v druhém roce restrukturalizačního období naše očekávání. Jak si možná vzpomínáte, očekávali jsme, že v prvním roce se podniky v rámci kvót vzdají přibližně 1,5 milionu tun a ve druhé roce více než 3 miliony tun. Ve skutečnosti došlo se za první dva roky zřekly celkově pouze 2,2 milionu tun oproti očekávaným 4,5 milionům tun. Jsem stále přesvědčena, že restrukturalizační fond je v podstatě dobrým nástrojem, který by měl být posílen a vylepšen s přihlédnutím ke zkušenostem, které jsme dosud získali. Pokud jde o návrh, který máme projednávat dnes, ráda bych jasně řekla, že nejednáme znovu o cukrovarnické reformě z roku Vzhledem k nedostatečnému výsledku dosaženému v rámci restrukturalizačního fondu za poslední dva roky jeho fungování je cílem dosáhnout úspěšného působení tohoto fondu v posledních dvou letech jeho existence. Jinak v roce 2010 dojde ke konečnému nevykompenzovanému snížení kvót. Tento návrh se snaží předložit velmi lákavou nabídku těm podnikům a těm pěstitelům, kteří se chtějí vzdát výroby v rámci kvót v hospodářském roce 2008/09, a zároveň v zásadě zachovat beze změny podmínky platné v minulém roce restrukturalizačního období. Poprvé budou moci pěstitelé spustit restrukturalizační proces, avšak pouze do hranice ve výši 10 % kvóty, která danému podniku náleží. Procento restrukturalizační pomoci vyhrazené pro pěstitele bude stanoveno na 10 % a tato platba bude poté doplněna doplňující

3 3 částkou ve výši 237,5 EUR na tunu kvóty cukru, přičemž v součtu to bude činit 300 EUR na tunu. Myslím, že je to pro pěstitele velmi zajímavá nabídka, a nemyslím, že je zapotřebí zacházet ještě dále. Proto nebudu moci podpořit pozměňovací návrhy ve zprávě o restrukturalizačním fondu, která žádá o změny vyplácených částek, například 6, 7 a 12, nebo změny procenta, které je určeno zemědělcům: konkrétně se jedná o pozměňovací návrh 8. Prvek zpětné platnosti zajistí, že ty podniky a ti pěstitelé cukrové řepy, kteří se již účastní restrukturalizačního programu, nejsou a nebudou kvůli této účasti znevýhodněni. Jak je to požadováno v pozměňovacím návrhu 9, bude v konečném znění výslovně zmíněna oprávněnost nároků výrobců inulinového sirupu a pěstitelů čekanky na platby se zpětnou platností. Navíc podnikům, které budou restrukturalizované v hospodářském nebo pěstitelském roce 2008/09, by mohly být odpuštěny restrukturalizační poplatky uplatňované na množství podle preventivního stažení v roce 2007/08, pokud se příslušným způsobem zřeknou své kvóty. A v neposlední řadě bude další pobídkou pro podniky to, že bude vzata v úvahu jejich individuální restrukturalizační snaha v případě povinného konečného snížení kvót. Aby bylo usnadněno dosažení rovnováhy na trhu během restrukturalizačního období, navrhuje se učinit z preventivního stažení trvalý nástroj, a to nejen na dobu restrukturalizačního období, přesně jak to navrhuje paní Batzeliová ve své zprávě. Předložené návrhy nařízení se snaží vytvořit bezpečné prostředí a odstranit ze systému stávající překážky. Všechna tato zlepšení by měla zajistit úspěšnost fondu ve třetím roce jeho existence, aniž by změnila společnou organizaci trhu pro cukr, které vychází z reformy, na níž jsme se dohodli v roce Navrhovaná opatření jsou vyvážená tak, aby vytvořila silné pobídky pro všechny strany, které se účastní tohoto restrukturalizačního procesu. Chci vám poděkovat za vaši dobrou spolupráci, která nám umožňuje dodržet napjatý harmonogram, podle něhož musíme pracovat, a zajistit, aby byl tento mnohem efektivnější systém uplatňován pro hospodářský rok 2008/09. Vím, že tento fond musí být vylepšen, aby naplnil svůj účel, a pokud toto není možné, jsem si zcela jista, že z toho nikdo nevyjde vítězně. Všichni pouze prohrají, a proto jsem velmi vděčná za podporu, s níž jsem se setkala ze strany výboru pro zemědělství a ze strany poslanců. Katerina Batzeli (PSE), zpravodajka. (EL) Pane předsedající, paní komisařko, dovolte mi nejprve připomenout, že ve svém původním stanovisku ke společné organizace trhu (SOT) v oblasti cukru Evropský parlament uvedl, že návrhy Komise by měly přispět k základní životaschopnosti nového systému a k ochraně pěstitelů cukrové řepy, pracovníků v cukrovarech a v oblasti výroby, kteří budou všichni postiženi zrušením kvót. To byl náš politický úkol a politická dohoda, na jejímž základě jsme dali svůj souhlas Komisi. Konečná rozhodnutí, která Rada přijala v roce 2005 ohledně přezkoumání sektoru cukru, však nemohla tato velká očekávání naplnit. Tento sektor je obzvláště důležitý pro vyrovnávání trhu s kulturními plodinami, dodávky evropského cukru a továrny na biolíh a rovněž pro prosazování nového rámce politik pro pozměnění dalších společných organizací trhu, které jsou přezkoumávány v rámci nové společné zemědělské politiky Zdálo se, že rozhodnutí Rady jsou již od počátku odsouzena ke krátkému životu a k vytlačení na okraj, protože nebyla ničím jiným, než směsicí národních požadavků a složitých mechanismů.

4 Toto rozhodnutí a způsob, jakým je uplatňováno na národní úrovni, vedl k tomu, že dosud nebyla výroba snížena o více než 2,2 miliony tun, zatímco cílem je snížení o přibližně 6 milionů tun do roku Ráda bych vám připomněla, že za jakékoli snížení výroby po roce 2010 neobdrží produkující regiony, pracovníci a výrobci žádnou kompenzaci z restrukturalizačního fondu, který je financován zcela samostatně. Takovýmito důležitými politickými otázkami jsme se tedy zabývali ve výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, když jsme museli rozhodovat o zprávě, s níž jste seznámeni. Paní komisařko, v zemědělském výboru jsme uskutečnili významná vylepšení pro hladké uplatňování rozhodnutí Společenství na vnitrostátní úrovni. Nesnažili jsme se radikálně pozměnit společnou organizaci trhu s cukrem, což ostatně uvádíte ve své zprávě. Nesnažili jsme navrhnout vícerychlostní přezkum, neboť v mnoha regionech, například v Irsku, již byla výroba cukru částečně snížena nebo zcela zrušena. Kromě toho odhadujeme, že stávající rozpočtové úspory činí přibližně 3 miliony EUR. Pokud nebudou tyto peníze využity, nebudou investovány zpět do tohoto sektoru, nýbrž budou použity k financování jiných projektů nebo budou vyplaceny zpět. A konečně také vzhledem k principu proporcionality a rovnosti ve vztahu k pěstitelům cukrové řepy musíme všichni souhlasit s principem zpětné platnosti navrhovaných opatření, abychom nevytvořili nespravedlivé prostředí pro výrobce, cukrovary a regiony, které již vstoupily do nového systému. Ráda bych také poukázala na to, že nás znepokojuje neúčinnost způsobovaná velkým rozsahem flexibility a subsidiarity členských států. Tato flexibilita se stala neoficiální nacionalizací opatření: členské státy mají volnost uplatňovat novou společnou organizaci trhu, jak se jim zlíbí, a zmírňují tlak, který je na ně vyvíjen kolektivními orgány a regionálními úřady. Způsobem, jakým členské státy zacházejí s koncepcí a politikou flexibility, bychom se měli zabývat v budoucích přezkoumáních, stejně jako otázkou toho, jak má být tato politika uplatňována v rámci rozhodnutí o kontrole. Paní komisařko, musíme nyní přejít od politických otázek k technickým otázkám, které také rozhodnout o průběhu přezkoumání společné organizace trhu. Pokud jde o pozměňovací návrh nařízení č. 318/2006, domníváme se, že je zapotřebí spravedlivějšího uplatňování závěrečných lineárních snižování kvót v roce Pokud se má za to, že je v roce 2010 nezbytné přímé snížení kvót, náš výbor se domnívá, že toto snížení by mělo být provedeno ve dvou fázích. Během první fáze by mělo být provedeno lineární snížení o 13,5 %. Během druhé fáze by měl být realizován návrh Komise; v souladu s tím by byly ty členské státy a ty podniky, které se zřekly kvót v průběhu restrukturalizačního režimu, zproštěny souvisejícího snížení. Toto zproštění bude v souladu se snahami vynaloženými na národní úrovni. Ráda bych však sdělila Komisi a Radě, která se dnešní rozpravy neúčastní, že musíme pamatovat na snížený příspěvek podniků, které buď dobrovolně snížily své kvóty účastí na restrukturalizačním režimu nebo které se účastnily mechanismu preventivního stažení. Navrhujeme širší a dlouhodobější uplatňování preventivního stažení, což pomůže k hladšímu přizpůsobení sektoru budoucím náročným podmínkám. Protože téma preventivního stažení dosud nebylo v kompromisu na úrovni Rady obsaženo, ráda bych jej zahrnula, pokud s tím, paní komisařko, souhlasíte. Pokud jde o pozměňovací návrh nařízení č. 320/2006 o restrukturalizačním režimu, který je v každém případě ústředním aspektem reformy, má zpráva navrhuje:

5 5 za prvé, zvýšit paušální částku 237 EUR za tunu, kterou výrobci obdrží, na částku 260 EUR za tunu. Na tomto trváme i přes váš nesouhlas, paní komisařko, protože se domníváme, že je to významnou motivací pro výrobce, aby přešli na koncepci 10% dobrovolného zřeknutí se; za druhé, zvýšit na 50 % jednorázovou částku kompenzace pro výrobce z restrukturalizační pomoci, která je v současné době stanovena ve výši 10 %. Tento nárůst je politickým závazkem Evropského parlamentu; ukazuje, že by dotace měly být poskytovány hlavně výrobcům. Účel je spíše politický než finanční; za třetí, kompenzace vyplacená podnikům pro výrobu biolihu by měla být zvýšena ze 35 % na 100 %, neboť podle našeho názoru by měla být zajištěna významná motivace k přispívání do sektoru obnovitelných zdrojů energie; za čtvrté je zde otázka, která je obzvláště důležitá pro regiony, a sice zachování pomoci pro diverzifikaci v regionech, v nichž byly cukrovary zrušeny: měla by zůstat na úrovni 109,5 EUR za tunu snížení výroby cukru až do období Paní komisařko, částečně se snažíme zlepšit financování, abychom snížili dopad na regiony a rovněž abychom poskytli další motivující pobídky. Účelem přezkumu není pozměnit některá obecná ustanovení, nýbrž posílit motivační pobídky; za páté by zřeknutí se 10 % kvót mělo platit v první řadě pro malé nebo méně konkurenceschopné výrobce; za šesté musí být zvýšena restrukturalizační pomoc za částečné zrušení, a to z 218,75 EUR na 625 EUR pro období Musím připustit, že stanovisko zpravodajky je při podporování záležitostí tohoto druhu obzvláště významné. Ráda bych jako zpravodajka uvedla, že některé návrhy zemědělského výboru by měly být přezkoumány, aby byla nalezena správná míra. Z tohoto důvodu se domnívám, že bychom měli vzít v úvahu financování z restrukturalizačního fondu a také další financování z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu. Jako zpravodajka bych proto ráda podpořila pozměňovací návrhy 27 až 30, které zavádějí tři základní principy: za prvé, zpětnou platnost, protože výrobci, podniky a regiony, které splňovaly požadavky postupně již od počátku nové společné organizace trhu, nemohou být trestány; za druhé, částka pomoci musí být přiměřená a přijatelná pro všechny strany (a nikoli 625 EUR za jeden rok); za třetí je důležité zvýšit se zpětnou platností, a to až do konce přechodného období, částku pomoci poskytovanou cukrovarům za částečné zrušení výroby. Závěrem mi dovolte vyslovit varování. Jednání, která Komise vede se zeměmi AKT v rámci dohody o hospodářském partnerství, pokračují. Zdá se, že Komise je připravena zrušit bezpečnostní klauzule co se týče celkového množství cukru, které mohou do Společenství dovézt jednotlivé partnerské země, a klauzuli o minimálně ceně dováženého cukru. Kromě toho se také navrhuje, aby byl přístup na trh Společenství liberalizován pro šestnáct zemí, které podepsaly Protokol o cukru, podobným způsobem. Paní komisařko, domnívám se, že je po nás žádáno, abychom zde zajistili významný kus práce. Takováto rozhodnutí mimo institucionální rámec by neměla být platná: zpochybňovala by politickou a institucionální úlohu, kterou plní Evropský parlament.

6 László Surján (PPE-DE), autor stanoviska rozpočtového výboru. (HU) Pane předsedající, děkuji vám za možnost promluvit. Rozpočtový výbor tento návrh v zásadě podporuje. Dovolte mi také osobně pogratulovat paní zpravodajce. Za jakýchkoli okolností je velmi obtížným úkolem snažit se přesvědčit pěstitele v určitém sektoru, aby snížili svoji produkci. Ani v očích evropských občanů nás to nestaví do velmi dobrého světla, když podporujeme a financujeme takovouto věc. Nicméně, pokud se stane, že je nezbytné takto zasáhnout, a navíc to nemá větší dopad na celkový rozpočet Evropské unie než současná opatření, pak je na místě, aby to bylo lépe cílené a aby byla určitá kompenzace a podpora věnována těm, kteří skutečně podnikají nějaké kroky v této věci v oblasti výroby, jak je tomu v tomto případě. Je však velkým problémem, že existují případy, kdy se země již zřekly některých ze svých kvót, a později zjistily, že se předpisy následně změnily. Tato zpráva navrhuje způsoby, jak toto vyřešit, a já žádám Parlament, aby je v této podobě podpořil. Děkuji vám za vaši laskavou pozornost. Albert Deß, jménem skupiny PPE-DE. (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, rád bych zde přednesl stručnou rekapitulaci poslední reformy. Mnozí pěstitelé cukrové řepy se ptají, proč je vůbec zapotřebí reformy této regulace trhu, která obstála ve zkoušce času po celá desetiletí. Existují dva hlavní důvody, proč tato reforma byla a je nezbytná. Za prvé před několika lety bylo rozhodnuto, vzápětí po iniciativě týkající se zbraní, že od roku 2009 může být do Evropy dodáváno z nejchudších zemí vše kromě zbraní. To se týká také odvětví cukru. Druhým důvodem je to, že existuje určité rozhodnutí Světové obchodní organizace a my musíme odstraňovat přebytky. To znamená, že výrobu snížit o více než 6 milionů tun cukru. Paní komisařko, v roce 2005 jsme předložili návrhy Parlamentu a vy jste právě řekla, že restrukturalizační fond nesplnil naše očekávání. Dnes bych zde chtěl říci, že kdyby se Komise a Rada v roce 2005 řídily návrhy Parlamentu pečlivěji, došlo by pravděpodobně k dobrovolnému zřeknutí se větších objemů výroby cukru. Nyní máme možnost provést nápravu tak, aby byly zajištěny lepší motivační pobídky. Já mohu pouze požádat Komisi a Radu, aby se těmito návrhy řídily. Rád bych poděkoval zpravodajce paní Batzeliové za zprávu, kterou předložila. Zemědělský výbor se těmito návrhy z velké části řídil s malými opravami a jsem přesvědčen, že pokud se bude Komise těmito návrhy řídit, budou motivační pobídky zvýšeny do takové míry, že dojde k dobrovolnému zřeknutí se mnohem větších objemů výroby cukru. Rád bych uvedl, paní komisařko, že je zde mnoho členů zemědělského výboru, kteří pozorně naslouchají pěstitelům cukrové řepy. Jsem přesvědčen, že pokud budou zde stanovené požadavky splněny, bude tato reforma úspěšná. Csaba Sándor Tabajdi, jménem skupiny PSE. (HU) Paní Fischer-Boelová, myslím si, že zpráva Kateriny Batzeliové a názor Surjána László jsou technicky solidní a politicky správné. Je důležité obnovit rovnováhu na trhu a my máme ještě stále daleko k tomu, aby se nám podařilo dosáhnout rovnováhy na trhu v roce 2010 co se týče evropské výroby cukru a pěstování cukrové řepy. Nezávidím Komisi ani Parlamentu, protože není snadné vytvořit pořádek a rovnováhu v deformovaném, nadměrně komplikovaném a přehnaně dotovaném systému. Toto odvětví bylo koneckonců milovaným dítětem společné zemědělské politiky v porovnání s jinými, méně zvýhodňovanými odvětvími.

7 7 Plně souhlasím s tím, že je zapotřebí zajistit vyrovnání. Pokud uskutečníme další 10 % snížení, v systému bude stále nadbytek 2,1 milionu tun, a pokud se nám to nepodaří vyřešit do roku 2010, budeme muset provést další snížení o 14 %. Domnívám se, že je to nespravedlivé a chtěl bych požádat paní komisařku a Komisi, aby toto pečlivě zvážily že země, které již provedly velká snížení, zejména Itálie, Portugalsko a Finsko, budou muset provést společně se všemi ostatními další snížení o 10 %. To není spravedlivé. Také souhlasím s tím, že bychom se měli více snažit chránit zájmy malých a středních pěstitelů, protože pravidlo kdo dřív přijde, ten dřív bere je staví do informační nevýhody v porovnání s nadnárodními podniky. V Maďarsku ukončil provoz každý pátý cukrovar. Nejlepší výrobce cukru ukončil činnost, avšak ani výrobce ani pěstitelé z toho nevyšli špatně. Jedinou věcí, která nebyla v dřívějším nařízení dostatečně vyřešena, byla kompenzace pro zaměstnance, myslím kompenzace pro zaměstnance výrobce cukru. Závěrem bych chtěl říci, že si myslím, že je velmi důležité, aby podniky nemusely platit restrukturalizační poplatek, pokud svoji kvótu sníží. V tomto smyslu byl vznesen požadavek. Žádám paní Fischer-Boelovou, aby jej podpořila, neboť by to napomohlo dalšímu snížení a pomohlo by to obnovit rovnováhu na trhu. Znovu bych chtěl zopakovat, že pomoc malým a středním pěstitelům je proto velmi důležitá, neboť má na evropské pěstitele cukrové řepy významný sociální dopad. Děkuji vám za pozornost. Andrzej Tomasz Zapałowski, jménem skupiny UEN. (PL) Pane předsedající, reforma odvětví výroby cukru je ve své stávající podobě nepřijatelná. Zasahuje zejména výrobce řepy a pracovníky cukrovarů. Výjimečná aktivita, kterou projevily evropské koncerny při skupování cukrovarnických podniků ve východní Evropě před jejím přistoupením k EU, vyvolává podezření, že tato reforma byla plánována již tehdy, přičemž majitelům cukrovarů, kteří je budou zavírat, budou vyplaceny v podobě odškodnění obrovské částky. V nových členských státech zemědělci v období po přistoupení investovali velké částky do modernizace svých zemědělských podniků, včetně výroby řepy. O dva roky později se ukázalo, že výroba musí být omezena, přičemž hlavními příjemci kompenzace za zrušení výroby cukru budou noví majitelé cukrovarů. Odhaduje se, že jen v Polsku bude zrušeno přibližně deset cukrovarů. Navrhované úpravy, které přidělují vysoké částky z restrukturalizačního fondu pěstitelům, jsou dobré. Avšak jímají mne pochybnosti ohledně podpory výrobců, kteří skupovali v posledních několika letech cukrovary, neboť nemůže tomu být tak, že je kupovali za tím účelem, aby je mohli se ziskem zrušit? Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, jménem skupiny Verts/ALE. (DE) Pane předsedající, paní komisařko, regulace trhu s cukrem není zrovna výkladní skříní Komise a Rady! Pan Deß již řekl, že kdybyste jen trochu více vyslyšeli návrhy Parlamentu, k některým problémům by nedošlo. Když máme nástroj jako je například kvóta, musíme jej používat, a ne jej ohrožovat pro rok 2010, a musíme provádět paušální nebo odstupňované snížení a poskytovat za ně kompenzaci. Váš způsob, kterým to provádíte, tedy prostřednictvím cen, skončil neúspěchem, protože jste pak najednou zvýšili kvótu o milion tun tím, že jste přeměnili cukr C na cukr, na který se vztahují kvóty. Dále financování prostřednictvím spotřebitelů pomocí cen vedlo k tomu, že cukrovarnický průmysl neměl žádný zájem na restrukturalizaci. Vývozní dotace nebyly radikálně sníženy. Toho bylo také zapotřebí.

8 Tyto chyby by měly být konkrétně vyjmenovány a ani nyní nejsou napravovány. Restrukturalizační fond a restrukturalizační pomoc v podstatě představují ukončení. Regiony, odborové svazy i pěstitelé jsou proti nim. Nebyla přijata žádná diverzifikace, jak Parlament požadoval, s cílem ochránit společensko-ekologický rozvoj regionů. Ani všechny tyto chyby nejsou nyní napravovány. Proto léčíme špatné symptomy. Dalším důležitým bodem je to, že nyní chcete omezit restrukturalizační pomoc určenou pro pěstitele na 10 %. Bývalo tomu tak, že země si mohly stanovit vyšší cenu. Předkládáme zde další návrh a já doufám, že tentokrát jej s referenčním nástrojem Parlament přijme, protože sliby, které jste nám dali při posledním hlasování, jste nedodrželi, ale nyní se k nim vracíte. Diamanto Manolakou, jménem skupiny GUE/NGL. (EL) Pane předsedající, nové nařízení pro odvětví cukru přijaté v roce 2006, které je již uplatňováno, je hořkou pilulkou a již si vyžádalo své první oběti. My jsme proti ní samozřejmě hlasovali, a to právem: cukrovary jsou zavírány a mnozí pěstitelé cukrové řepy skončili jako nezaměstnaní. Dostávají nicotné odškodnění, které má umlčet jejich nesouhlas a protesty. V mé zemi, v Řecku, pěstování cukrové řepy dříve zaručovalo, že lidé byli soběstační co se týče cukru; dávalo to mnoha dělníkům a zemědělcům práci a vdechovalo to hospodářský život do zanedbávaných regionů. Dnes jsou dva z pěti cukrovarů zrušené, výroba klesla o 50 %, nezaměstnanost v tomto odvětví stoupla, zemědělci jsou zbídačení a celé regiony byly zdevastovány. Pozměňovací návrhy, které jsou dnes předkládány, si kladou za cíl uplatňování nového nařízení v plném rozsahu. Nemá dojít k žádnému zastavení poklesu výroby, stanovenému na 2,2 miliony tun a plánovanému na 6 milionů tun. To představuje ještě větší dopad, než kterého jsme dosud byli svědky. Vítězně z toho vyjdou potravinářští průmyslníci, kteří budou dovážet levný cukr; prohrají pracovníci cukrovarnického průmyslu, neboť se zavře více cukrovarů a budou vymazány další řady malých a středních pěstitelů cukrové řepy. Nesouhlasíme s tím a budeme hlasovat proti dalším opatřením: urychlují dokončení základní regulace a jsou jen dalším zločinným krokem v tažení proti evropskému cukrovarnickému průmyslu a jeho pracovníkům. Hélène Goudin, jménem skupiny IND/DEM (SV) Pane předsedající, evropský cukrovarnický průmysl je uměle udržován při životě. Respirátor, kterým je nyní EU, každým rokem vydává miliony eur v podobě přímé pomoci a intervence ve prospěch evropských pěstitelů cukrovarnických plodin. Daňoví poplatníci EU financují zastaralý systém, jehož časy již minuly. Naneštěstí návrhy výboru znamenají vyšší náklady a pomalejší tempo reformy, což je přesný opak přizpůsobení se trhu, což je to, co toto konkurenceneschopné odvětví tolik potřebuje. Zemím mimo EU vyrábějícím cukr musí být poskytnut přístup na vnitřní trh bez omezení. Mezinárodní obchod založený na spravedlivějších podmínkách je prostředkem pro méně rozvinuté země, jak konkurovat na globálním trhu. Liberalizace cukrovarnického průmyslu by také prospěla evropským spotřebitelům. Nemuseli by svými daněmi financovat umělý systém podpory výrobců a navíc by se dočkali nižších cen v obchodech. Prospěch by z toho měl každý.

9 9 Jean-Claude Martinez, jménem skupiny ITS. (FR) Pane předsedající, paní komisařko, společná organizace trhu s cukrem fungovala. Byla levná a umožňovala zemím z oblasti Afriky, Karibiku a Tichomoří přístup na náš trh. Při jednáních Světové obchodní organizace však Thajsko, Austrálie a zejména Brazílie trvaly na cukrovém monopolu. Zároveň nabídl Pascal Lamy, který byl tehdy evropským komisařem pro obchod, aby získal spojence během kola jednání z Dohá, zrušení cel pro 49 nejméně vyvinutých zemí v rámci programu Všechno kromě zbraní. V letech se Evropa dočká dovozů cukru, který teoreticky pochází z chudých zemí, avšak který byl vyroben v Súdánu nebo jinde za použití kapitálu z Kuvajtu, Saúdské Arábie nebo jiného podobného kapitálu. Evropští pěstitelé řepy a výrobci cukru v nejodlehlejších regionech proto musí být obětováni ve prospěch Brazílie a jiných zemí, proto ona reforma v roce Totéž platí pro obiloviny a mléko. Brzy to bude platit pro víno. Naši výrobci zmizí, což v Evropě nazýváme restrukturalizací. Samozřejmě, platíme pěstitelům obilovin, aby přestali pěstovat své plodiny: nazýváme to restrukturalizační pomoc, stejně jako platbu za vynětí půdy z produkce nebo prémie za klučení. Avšak 18 měsíců poté, co byl tento program pomoci zahájen, již nefunguje. Paní komisařko, vy nám zde říkáte ty stejné staré výroky o horách zrní a jezerech mléka. Říkáte, že v letech bude nadbytek ve výši 4 milionů tun, a proto jsou dnes předkládány dva návrhy na regulaci, abychom se zbavili přebytku, který zřejmě činí téměř 4 miliony tun cukru. Zvyšujeme finanční motivační pobídky a každoroční stahování a další platby a dotace. Samozřejmě, tato pomoc skončí po roce 2010 a naši zemědělci budou zrušeni, stejně jako výrobci ze zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří, nemluvě o dělnících. Jedinými vítězi budou dovozci. Tato maltuziánská politika byla od roku 1993 uplatňována na obiloviny. V devět hodin nám pan Parish řekl, že je nedostatek pšenice, že ceny raketově rostou a že se musíme zřeknout půdy vyňaté z produkce. Takže máme alespoň nějakou naději: v roce 2011 bude přijato nové nařízení, které nám bude říkat, že existuje nedostatek cukru a že musíme znovu začít pěstovat cukrovarnické plodiny! Jana Bobošíková (NI). () Dámy a pánové, jako poslankyně za Českou republiku, která už svůj trh s cukrem restrukturalizovala, nemohu souhlasit s předkládanými změnami. Jsou nesystémové a nespravedlivé. Jak se ukazuje, reforma nevede k selekci ekonomicky nekonkurenceschopných podniků. Vede k disproporcím, ze kterých profitují výhradně velké evropské cukrovarnické společnosti, ale už vůbec ne spotřebitelé a pěstitelé. Neumím vysvětlit občanům, jak je možné, že řada zemí vůbec neodevzdala své cukerné kvóty nebo jen v malém rozsahu a my ostatní jim nyní máme zaplatit za nedodržení dohod více peněz. Konkrétně: zaprvé zásadně nesouhlasím s navýšením podpory v případě částečné restrukturalizace na úroveň podpory pro plnou restrukturalizaci. Zadruhé navýšení části restrukturalizační podpory z 10 % na 50 % určené pro pěstitele cukrovky a smluvní poskytovatele strojů je naprosto neodůvodněné. Zatřetí nepodporuji zvyšování dodatečné platby pro pěstitele a jakékoliv zvyšování dočasné restrukturalizační částky a rovněž

10 nepodporuji rozšíření dodatečné platby pro dodavatele. Začtvrté za dokonale absurdní považuji návrh, aby demontáž zařízení, která proběhla v loňském roce, byla považována za uskutečněnou v hospodářském roce letošním a letech dalších. Dámy a pánové, za naprosto klíčové naopak považuji, aby bylo zohledněno odevzdávání kvót po celou dobu restrukturalizačního procesu v celkové výši. V žádném případě nepodporuji změnu, podle které by se měly zohlednit pouze kvóty, jichž se podniky vzdaly od hospodářského roku Domnívám se, že pokud Komise nemá v úmyslu upustit od ryze administrativního a navíc velmi nespravedlivého způsobu řízení cukrové reformy, bude nejlépe prosadit co nejrychlejší zrušení kvót cukru a liberalizovat cukerný trh. Kyösti Virrankoski, jménem skupiny ALDE. (FI) Pane předsedající, politika EU týkající se cukru je v podivné situaci. Kvóty cukru byly sníženy o 2,2 miliony tun, avšak Komise zároveň prodává miliony tun nových kvót. Čisté snížení tudíž činí pouhý jeden milion tun, zatímco cílem šestinásobek tohoto čísla. Zároveň země s velkými výrobci pouze zvýšily svoji výrobu. Například Německo zvýšilo svoji výrobu z přibližně tun za rok a Francie z přibližně tun za rok. Výrobu snížily především malé země. Z největších zemí snížila svoji výrobu výrazně pouze Itálie. Výsledkem toho je, že svoji výrobu cukru musely snížit malé země a ty země, které jsou na tom hůře z hlediska svých přírodních podmínek. Současně se v restrukturalizačním fondu znovu nahromadilo více než 3 miliardy EUR tři tisíce milionů EUR z nichž v současné době zůstává neutracených přibližně asi EUR. Tyto peníze pocházejí především od spotřebitelů, protože spotřebitelské ceny klesají pomaleji než výkupní ceny výrobců, a tento rozdíl se nahromadil ve fondu. Na druhé straně pocházejí také od zemědělců, jejichž výkupní ceny, které jim platí výrobci, klesly. Tyto peníze byly a jsou vypláceny především do dotyčného průmyslu, a to v podobě masivních částek kompenzací okolo 730 EUR za tunu, zatímco zároveň pouhých 10 %, maximálně 20 %, je z této hotovosti vynakládáno za změnu průmyslové struktury a na demolici továren. Celá politika v oblasti cukru je varovným příkladem toho, co se může stát, když začneme uplatňovat zemědělskou politiku podle podmínek, které si diktuje daný průmysl. Tomuto průmyslu jsou vypláceny obrovské částky v podobě kompenzací a my za to dostáváme jen velmi málo. Je třeba doufat, že v budoucnu bude zemědělská politika praktikována jako zemědělská, a nikoli jako průmyslová politika. Obzvláštní pozornost bychom měli zaměřit na význam solidarity. Ta by měla být také vzata v úvahu, protože všechny země, včetně těch, které snížily svoji výrobu cukru, stále musí za cukr platit ceny, které jsou vyšší než ceny na globálním trhu, avšak není jim jednoduše dovoleno cukr vyrábět, protože se tak průmysl rozhodl. Stejně tak budeme muset v budoucnu zajistit, abychom nezačali uplatňovat podobný systém v jiných oblastech zemědělské výroby. Neil Parish (PPE-DE). Pane předsedající, musím panu místopředsedovi Frattinimu poděkovat za jeho slova. Rád bych také velice poděkoval panu Deßovi za to, že fungoval pro tuto zprávu jako stínový zpravodaj pro skupinu PPE-DE.

11 11 Myslím, že to byla Margaret Thatcherová, která jednou řekla trhům nemůžete vzdorovat a problém s celým režimem cukru spočívá v tom, že to je přesně to, o co jsme se celá ta léta snažili. Chválím paní komisařku a její práci, protože stojíme před velmi složitou situací, kterou musíme vyřešit. Musíme vzít více cukru z tohoto systému a musíme zajistit, aby byla Evropa ve výrobě cukru mnohem více konkurenceschopná. Veškerá hnací síla reformy společné zemědělské politiky je nyní napřena k tomu, aby byla poskytována zemědělcům podpora z ekologických důvodů, avšak také velice výrazně k tomu, aby je dotlačila k výrobě pro trh. Myslím, že letošní reforma odvětví cukru bude možná snadnější než v předchozích letech, a to z toho jednoduchého důvodu, že nyní jsme zaznamenali ceny obilí, které jsou třikrát vyšší, než byly v minulém roce. Proto se někteří výrobci cukru možná rozhodnou, že si vezmou peníze poskytnuté v rámci restrukturalizace a že mohou pěstovat obilniny nebo řepku olejku a že se tím mohou dobře živit. Protože ať už uděláme s cukrem cokoli, musíme si být jistí, jak jsem řekl, že postupujeme směrem ke snížení množství produkovaného v Evropě avšak zároveň musíme zemědělcům umožnit, aby je půda uživila. Rovněž musíme myslet nejen na vyvážení výroby cukru v Evropské unii, avšak také na skutečnost, že zde existují země AKT, z nichž dovážíme cukr. V mé zemi, ve Velké Británii, firma Tate & Lyle dováží více než jeden milion tun cukru. Velmi se snaží zajistit, aby mohla získat přístup k tomuto cukru zároveň s tím, jak snižujeme a reformujeme cukerní pořádek. Rád bych požádal paní komisařku, aby hleděla se soucitem také na argumenty na této straně. María Isabel Salinas García (PSE). (ES) Pane předsedající, paní komisařko, před téměř dvěma lety byl přijat pro reformu odvětví cukru legislativní balíček s cílem přizpůsobit toto odvětví globalizovanému trhu, který skutečně nechal našim zemědělcům jen málo možností. Jak si dobře pamatujete, paní komisařko, byla to traumatická reforma a bylo obtížné dosáhnout ohledně ní v Parlamentu shody. Nyní se zdá, že cílů týkajících se snižování kvót není dosahováno; proto Komise předkládá tento nový návrh, jehož účelem je napravit situaci, než bude příliš pozdě. Domníváme se, že v zásadě je návrh Komise pozitivní, neboť do určité míry poskytuje zemědělcům příležitost, aby se chopili iniciativy a zřekli se kvót. Domníváme se však rovněž, že v některých aspektech, paní komisařko, je tento návrh nedostatečný a že může v některých zemích, například ve Španělsku, vést k nežádoucím účinkům. Proto bych ráda zdůraznila dva body, o kterých se domnívám, že jsou velmi důležité. Za prvé bych ráda podtrhla význam pozměňovacích návrhů předložených Socialistickou skupinou a ráda bych poděkovala naší zpravodajce Katerině Batzeliové za její práci týkající se potřeby v některých případech rozšířit dodatečnou pomoc za stažení pro zemědělce na hospodářský rok Domníváme se, že tato změna je životně důležitá, aby toto opatření nezklamalo a aby byla očekávání výrobců naplněna. Za druhé bych ráda upozornila na pozměňovací návrh, který byl přijat ve výboru mým jménem a který se na plenární zasedání dostává jako pozměňovací návrh 11. Týká se toho, že zařízení upravená na výrobu biolihu budou považována za kompletně zdemontovaná. Toto opatření má dvojí účel: na jedné straně podporuje zřeknutí se kvót a poskytuje těmto

12 zařízením cestu na jiné trhy a na straně druhé podporuje sektor biopaliv v době, kdy se tolik hovoří o potřebě zvýšit nabídku. Paní komisařko, tato reforma již byla traumatická pro mnoho zemí, například pro moji zemi; myslím, že by měly být dány k dispozici peníze a příležitosti k udržení příjmů zemědělců, kteří si přejí zřeknout se kvóty, avšak také především pro zemědělce, kteří si přejí pokračovat. Janusz Wojciechowski (UEN). (PL) Pane předsedající, reforma trhu s cukrem je jednou z těch reforem, jejichž smysl je velmi obtížné vysvětlit zemědělcům v Evropské unii, včetně zemědělců v mé zemi, v Polsku. Administrativní a finanční tlak na snížení výroby cukru z 18 na 12 milionů tun není přesvědčivě zdůvodňován. Hovoří se zde o potřebě solidarity se zemědělci na jiných kontinentech, přestože je jasné, že tady nejde o jejich zájmy: nejde ani tak o zájmy zemědělců, jako o globální zájmy velkých koncernů. Ve jménu těchto zájmů se Evropská unie pod záštitou po sobě jdoucích reforem postupně zbavuje svého zemědělství a vydává se po velmi nebezpečné cestě vytvoření závislosti na dodávkách potravin zvenčí. Tato politika vede ke ztrátě jistoty dodávek potravin, což je jistota, která má pro budoucí generace velký význam. Obávám, že zanedlouho budou všichni, a nikoli jen zemědělci, litovat těchto nezodpovědných reforem, které dnes probíhají a jejichž škodlivé důsledky všichni brzy poznáme. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). (PT) Jak je dobře známo, k této reformě odvětví cukru se stavíme velmi kriticky. Vždy prosazujeme potravinovou samostatnost, a proto si myslíme, že je nepřijatelné, aby musela země jako Portugalsko, jedinou továrnou na cukr v Coruche a jednou malou továrnou v Săo Miguel na Azorských ostrovech, jež stěží pokrývá polovinu spotřeby v zemi, čelit povinnosti snížit svou kvótu cukru vyráběného z cukrové řepy. Je jasné, jaké následky to bude mít: zemědělci a podniky zruší výroby, čímž vytvoří větší nezaměstnanost a nepříznivě ovlivní rozvoj venkovských oblastí. Je proto nezbytné jak 17. září, když v Portugalsku zasedala Rada ve složení pro zemědělství, tvrdily v ulicích Porta tisíce malých a středních zemědělců změnit politiku tak, aby byla zohledněna specifická situace v každém členském státě a jeho vlastní potřeby co se týče výroby a spotřeby, a musí se zajistit příjmy zemědělců a rozvoj venkovských oblastí. To paní komisařce znovu navrhujeme. Kathy Sinnott (IND/DEM). Pane předsedající, než začnu, ráda bych všem připomněla, že toto není otázka řepy nebo obilí. V Irsku byla řepa pěstována v rámci oboustranně prospěšného střídání s pšenicí. Paní komisařko, restrukturalizace odvětví cukru v Irsku byla katastrofa. Společnost Greencore i náš ministr zemědělstvím ji moc nezvládli. Mnozí z občanů v mém volebním obvodu utrpěli újmu a došlo k významným nepříznivým sociálním dopadům, což je důvod, proč to nejmenší, co můžeme udělat, je znovu těmto lidem věnovat pozornost a tyto lidi odškodnit. Naplnění naše naděje na to, že budeme mít racionální průmysl s biopalivy, který by byl začleněn do výroby potravin, spíše než aby výrobě potravin konkuroval, bylo pozdrženo o celá léta, pokud nebyla tato naděje přímo zmařena. Když jsem se obrátila na Komisi a snažila se katastrofu odvrátit, bylo mi řečeno, že plán je již daný a že kdyby se do něj zasahovalo, byť z dobrého důvodu, celá věc by se rozpadla. Avšak nyní ten plán záplatujeme. Není možné v této fázi úprav učinit něco s tou spouští, která byla zanechána v Irsku?

13 13 Ioannis Gklavakis (PPE-DE). (EL) Pane předsedající, paní komisařko, paní Batzeliová a pane Deßi, všichni víme, že předkládané pozměňovací návrhy k nařízení o společné organizace trhu s cukrem se snaží učinit účast na cukrovém průmyslu Společenství lákavější v rámci restrukturalizačního režimu tak, aby bylo dosaženo cíle v podobě snížení výrobu cukru ve Společenství. Dovolte mi k tomu pronést tři poznámky. Za prvé: přístup Komise je pozitivní. Zejména to platí pro její návrh poskytnout dokonce se zpětnou platností zvýšenou podporu příjemcům, kteří již splnili požadavky nařízení č. 318/2006, a umožnit jim získat pocit, že s nimi nebylo nespravedlivě zacházeno přestože k restrukturalizaci tohoto odvětví přispěli jako první. Za druhé se domnívám, že bylo zcela jasně řečeno, že pokud nebude dosaženo žádoucího sníženého objemu výrobu, budou budoucí opatření pro lineární snížení platit pouze pro ty členské státy, které nevynaložily snahu tohoto cíle dosáhnout. Na druhé straně toto nařízení zohlední ty země, které provedly významné snížení a jejichž zbývající průmyslová zařízení nyní dosáhla kritické úrovně. Je to obzvláště důležité pro země jako je ta moje, aby měly jistotu, že toto stanovisko nebude zapomenuto, když budeme projednávat budoucnost společné organizace trhu s cukrem pro období po roce Za třetí bych se rád zmínil o otázce biolihu. Využijme této příležitosti k tomu, abychom se vážně zabývali možností, že nakonec možná naše nadšení pro biolíh opadne a že mnohé z továren, které jej vyrábí, možná nakonec nebudou životaschopné. Jakou budou mít pak budoucnost pracovníci z tohoto průmyslu a co se stane se zemědělci? Budeme si muset znovu poradit s armádou nezaměstnaných? Gábor Harangozó (PSE). (HU) Děkuji vám, pane předsedající. Paní komisařko, dámy a pánové, restrukturalizace trhu s cukrem žel nepřinesla výsledky, ve které jsme doufali. Při pozměňování restrukturalizačního plánu je třeba vzít v úvahu, že některé členské státy se již zřekly podstatné části své kvóty. Maďarsko se zřeklo 27 % své kvóty, zatímco průměr pro Evropskou unii jako celek činí pouze 10,5 %. Přimlouvám se proto za to, aby při stanovování konečných snížení kvót byl vzat v úvahu rozsah výroby v každém členském státě. Nebylo by správné, kdyby bylo stejné snížení předepsáno současně pro všechny členské státy Evropské unie, neboť charakteristiky výroby jsou v každé zemi jiné. Navíc změna restrukturalizačního plánu by neměla mít negativní dopad na ty členské státy, které již provedly nadprůměrné snížení kvóty. Z tohoto důvodu nesouhlasím, aby byly při výpočtu poměru kvóty, které se daný stát zřekl, k původní kvótě, sloučeny kvóty pro řepu a izoglukózu. Současně by také měla být poskytnuta maximální částka restrukturalizační pomoci v případech, kdy nejsou zařízení demontována, nýbrž upravena pro alternativní použití jako je například výroba biomasy nebo bio-ethanolu. Děkuji vám za pozornost. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN). (PL) Pane předsedající, skutečnost, že v rámci reformy trhu s cukrem klesla v posledních dvou letech nabídka cukru o 0,2 milionu tun, což je množství, které se značně liší od navrhované úrovně, by neměla nikoho překvapit. Polští poslanci Evropského parlamentu tento výsledek předvídali, o čemž svědčí naše projevy jak před výborem pro zemědělství a rozvoj venkova, tak na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Nedosažení zamýšlených cílů ukazuje, že nebyly zajištěny dostatečná motivace a pobídky, včetně příležitostí pro pěstitele řepy, aby se pustili do jiné výroby. Výbor pro zemědělství

14 a rozvoj venkova toto uznal, když mimo jiné navrhl zvýšit částku pomoci vyhrazenou pro pěstitele a subjekty poskytující služby z 10 % na 50 % pomoci přidělené cukrovarnickému průmyslu a zvýšit dodatečnou platbu pro pěstitele na hospodářský rok 2008/09 z částky 237,50 EUR na 260 EUR za tunu kvóty, které se zřekli. Je rovněž třeba poukázat na to, že Komise v současné době neuplatňuje principy reformy, jejímž cílem je zachovat výrobu v nejvíce konkurenceschopných regionech. Tyto navrhované změny nečiní nic v souvislosti s dotyčnými problémy, natož aby je řešily; tyto navrhované změny situaci zhoršují. PŘEDSEDAJÍCÍ: MECHTILD ROTHE Místopředseda Carmen Fraga Estévez (PPE-DE). (ES) Paní předsedající, děkuji velice paní komisařce za to, že zde je přítomna. Myslím si, že paní komisařka, paní zpravodajka a mnozí z řečníků poukázali na problémy, které existují v souvislosti s realizací reformy odvětví cukru z roku 2005, a na skutečnost, že rušení výroby je poznamenáno prodlevami, které způsobují, že ještě zdaleka nebylo dosaženo cílového snížení o 6 milionů tun, které je obsaženo v plánu této reformy. Proto se domnívám, že všichni vítáme návrh, který Komise nyní předkládá a který dodá nový podnět k rušení výroby. Také toto odvětví, zejména odvětví pěstování řepy, je velmi potěšeno, že je restrukturalizace urychlována, vzhledem k tomu, že jak také uvedla paní komisařka jinak dojde v roce 2010 k paušálnímu snížení kvót, za něž nebudou vyplaceny žádné pomocné finanční prostředky jako kompenzace. Myslím, že pozměňovací návrh, který jsem předložila za skupinu Evropské lidové strany (Křesťanští demokraté) a Evropských demokratů je v souladu s touto filosofií a tímto novým návrhem. Mám na mysli pozměňovací návrh 31, který požaduje vypracování zprávy hodnotící reformu a v případě potřeby předložení návrhů na prodloužení existence tohoto pomocného fondu o jeden rok, tedy o hospodářský rok 2010/11. Původně byl tento fond plánován na dobu čtyř let; toto opatření by vykompenzovalo počáteční prodlevu v realizaci této reformy, jak jsem se zmínila. Je to věc, kterou požadují výrobci, a myslím, že by měla být podpořena, zejména vzhledem k tomu, že tento fond je financován výhradně dotyčným sektorem, a proto nemá žádný finanční vliv na rozpočet Společenství. Paní komisařko, žádám, aby tento pozměňovací návrh schválila Komise a samozřejmě také mí kolegové poslanci. Závěrem bych jen ráda poděkovala paní Batzeliové za její práci, její zprávy a za vylepšení, která navrhla s podporou celého výboru pro zemědělství, a za návrh předložený Komisí. Libor Rouček (PSE). () Dámy a pánové, není pochyb o tom, že odvětví cukru v Evropské unii, aby si udrželo svoji úspěšnou budoucnost, potřebuje projít dalekosáhlými reformami. Součástí těchto reforem je i nezbytné snižování produkce. Toto snižování by však mělo postihnout především ekonomicky nekonkurenceschopné podniky. Skutečnost bohužel je však často jiná. Například v mé mateřské zemi, České republice, došlo k uzavření nových, výkonných a ekonomicky prosperujících cukrovarů a odevzdání kvót na nadnárodní producenty. Samozřejmě s velmi negativními dopady pro domácí pěstitele a spotřebitele.

15 15 Chtěl bych proto vyzvat Komisi, aby při nezbytných reformách cukerního pořádku zohledňovala mnohem více než doposud principy ekonomické konkurenceschopnosti a mnohem více než doposud je nutno věnovat pozornost také rozvoji sektoru biopaliv. Zde se podle mého názoru nachází pro pěstitele cukrovky nové možnosti a také se otevírá nová budoucnost. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). (PL) Paní předsedající, paní komisařko, reforma trhu s cukrem, která byla zahájena v roce 2005 nedosahuje očekávaných výsledků, navzdory obrovským finančním výdajům. I přes velké finanční motivační pobídky ve výši 730 EUR za tunu snížení výroby cukru klesla výroba cukru ve Společenství jako celku stěží o 1,1 milionu tun, namísto očekávaných 6 milionů. Další soubor změn ve fungování trhu s cukrem, který navrhuje Komise, nejenže situace nezlepšuje, ale dokonce ji zhoršuje, neboť tyto změny nejsou v souladu s hlavním principem této reformy, jinými slovy s udržením výroby cukru v těch nejvíce konkurenceschopných regionech. Podle mne je zapotřebí za prvé vytvořit podmínky pro stabilní rozvoj nejvíce konkurenceschopných výrobců cukru ve Společenství s cílem umožnit výrobě EU konkurovat na stále otevřenějším světovém trhu. Za druhé musíme maximálně využít potenciálu pro vývoz cukru v rámci limitu dohodnutého se Světovou obchodní organizací. A konečně za třetí: pokud tato řešení nepřinesou výrazné zlepšení na trhu s cukrem, bude zapotřebí snížit výrobu, avšak za použití lineárního koeficientu, který je stejný pro všechny členské státy. Vladimír Železný (IND/DEM). () Vážená paní předsedkyně, jsem poslancem za zemi, která vynalezla kostku cukru. Kvalitní cukr patřil k naší pýše a tuto pýchu nám Evropská unie bezohledně vzala. Pokud by bylo nařízení 320 uplatněno, pak by Česká republika byla kromě jiného potrestána za to, že se chovala korektně vůči zahraničním investorům z původních zemí EU a umožnila jim ovládnout cukrovarnický průmysl v naší zemi. Nařízení je nesystémovým pokusem, který vychází vstříc zájmovým skupinám velkých evropských cukrovarnických společností a ignoruje zájmy tradičních pěstitelských a producentských zemí. Je proto třeba, jak uvádí pozměňovací návrh kolegy Fajmona a dalších, umožnit členským státům vyřadit body a) a b) a ponechat na členské zemi řešení kritické situace, která by vznikla poklesem kvóty o 20 % a více. Jinak hrozí, že se po staletích Česká republika nesmyslně stane dovozcem svého tradičního produktu. Až jednou budou naše vnučky a vnuci shromažďovat důvody, proč má Česká republika vystoupit z Evropské unie, bude cukerná politika a nařízení, o kterých jednáme, na předních místech seznamu. Ville Itälä (PPE-DE). (FI) Paní předsedající, paní komisařko, chápu velmi dobře, že kvóty cukru musí být dále sníženy a souhlasím s tím. Také chápu, vzhledem k číselným údajům, které máme k dispozici, že předchozí reforma nebyla úspěšná. Otázkou však je, jak bude tato budoucí reforma prováděna. Měla by být spravedlivá vůči všem členským státům a pokud to zvážíme z hlediska mé země, Finska, tak například v této zemi byly dva cukrovary a předchozí snížení kvót, v praxi snížení o 40 %, vedlo k ukončení provozu jednoho z nich. Pokud by mělo v rámci této reformy dojít k dalšímu

16 snížení o 13 %, v nejhorším případě by to znamenalo, že veškerá výroba ve Finsku by skončila, protože by musely být zavřeny oba cukrovary. To je zjevně nespravedlivá situace pro finské pěstitele cukrových plodin a pro finský cukrovarnický průmysl. Proto podporuji pozměňovací návrh, který předložil můj kolega pan Fajmon a který uvádí, že tento návrh by se neměl žádným způsobem vztahovat na členské státy, jejichž kvóty již byly sníženy o více než 20 %, pokud se samy tyto státy nerozhodnou jinak. Budu doufat, že paní komisařka také pochopí situaci, v níž se nacházejí malé země. Zatímco zde nyní diskutujeme o tématu snížení pomoci pro jih země podle článku 141 Smlouvy o přistoupení, důvěra venkovské populace v Evropskou unii je velmi slabá. Je zapotřebí určitý záblesk naděje a především to, aby byly tyto reformy provedeny spravedlivě tak, aby bylo vůči všem členským státům jednáno stejným způsobem. Mariann Fischer Boel, členka komise. Paní předsedající, za prvé bych chtěla vám všem poděkovat za vaše cenné komentáře. Myslím, že z komentářů, které zde dnes zazněly, vidíme složitost této problematiky. Ráda bych k tomu vyslovila jen několik málo poznámek. Za prvé jsem přesvědčena, že to, co je nyní navrhováno a co bych označila za velkou mrkev pro dotyčné odvětví bude fungovat. Tato mrkev je dosti lákavá, protože nyní dáváme zemědělcům možnost obdržet 10 % restrukturalizačního fondu a restrukturalizační fond pro rok 2008/09 činí 625 EUR. Tedy 62,5 EUR plus doplnění, které platíme z restrukturalizačních peněz 237,5 EUR je celkem 300 EUR za tunu, které zemědělci posílají zpět Komisi. Za nejdůležitější považuji to, že zemědělci mohou poprvé spustit restrukturalizační fond. To dříve nebylo možné. Dříve to byl pouze průmysl. Nyní mohou zemědělci říci: Chci odejít a chci svých 300 EUR za tunu a k tomu dostanu navíc kompenzaci za snížení cen. A to není jednorázová platba: to pokračuje. Naprosto souhlasím s panem Parishem. Myslím, že alternativa k výrobě cukrové řepy je nyní mnohem atraktivnější, než byla v posledních desetiletích, vzhledem k cenám obilí a cenám řepky olejky. Proto předpokládám, že zemědělci provedou své výpočty a podívají se na výnosnost toho nejlákavějšího způsobu, jak si zařídit svoji budoucí výrobu. Když jsem prve mluvila, zmínila jsem zpětnou platnost. Zpětná platnost je zde proto, aby ti, kteří plnili již od samého počátku, nebyli trestáni; obdrží kompenzaci. Je to pro pěstitele řepy, pro výrobce inulinového sirupu a pro pěstitele čekanky. Není tedy žádný rozdíl mezi různými druhy řepné výroby. Takže jsem si jista a jsem velmi vděčná za rychlou reakci Parlamentu, která nám, jak doufám, umožní nalézt zítra v Radě politickou dohodu, abychom mohli vyslat jasný signál odvětví, pěstitelům řepy, aby mohli začít plánovat svojí příští pěstitelskou sezonu. Jsem si zcela jistá, že toto bude prospěšné pro celý sektor, protože jak zde již bylo dnes také zmíněno alternativou k nevyužití této možnosti bude lineární snížení bez kompenzace. Takže jsem si dosti jistá, že na různých statcích a v oblastech, kde toto může být lákavé, bude provedena spousta výpočtů a bude dosaženo snížení o takový počet tun, jak to potřebujeme pro dosažení rovnováhy v našem odvětví cukru. Ještě jednou vám velice děkuji zejména zpravodajce paní Batzeliové za veškerou práci, kterou jste odvedli na této obtížné záležitosti.

17 17 Předsedající. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra. Písemná prohlášení (článek 142) Béla Glattfelder (PPE-DE), písemně. (HU) Paní předsedající, v rámci svého současného přezkoumávání reforem odvětví cukru Evropská komise požaduje po evropských zemědělcích a po evropském cukrovarnickém průmyslu, aby podstoupili ještě další nepřiměřené oběti ve jménu obnovení rovnováhy na trhu s cukrem. Ve svém stanovisku ke zprávě Evropského parlamentu, jejíž návrh byl vypracován před určitou dobou za výbor pro mezinárodní obchod, jsem poukázal na to, že nebude možné dosáhnout žádoucí rovnováhy na evropském trhu s cukrem, dokud nebude existovat legislativa umožňující účinnou ochranu před dovozy. Ve své zprávě Evropský parlament také předložil návrhy Evropské komisi a Radě ministrů zemědělství, aby byly omezeny dovozy cukru ze třetích zemí. Nakonec zákonodárce tyto návrhy do závěrečného dokumentu nezačlenil. Souhlasím s předloženým pozměňovacím návrhem k současnému návrhu, který navrhuje, aby ty členské státy, které se již zřekly nejméně 20 % své kvóty, nemusely provádět další snížení kvót. To by bylo spravedlivé a fér vůči zemím, které již vynaložily vážnou snahu realizovat reformy v odvětví cukru. Zároveň se však domnívám, že je důležité, aby přezkoumání reforem v sektoru cukru rovněž zahrnovalo opatření, která zvýší konkurenceschopnost cukrovarnického průmyslu. S touto myšlenkou jsem předložil pozměňující návrh poskytující členským státům volnost se rozhodnout, zda zřeknutí se práva na přepravu řepy umožní nejprve menším, méně konkurenceschopným pěstitelům cukrové řepy. To je významná výhoda pro menší, hůře informované pěstitele, avšak současně to pomůže evropskému cukrovarnickému průmyslu, aby se také zvýšila jeho mezinárodní konkurenceschopnost. Mairead McGuinness (PPE-DE), písemně. Je politováníhodné, že se Komise vrátila v tak krátké době s druhým balíčkem pro restrukturalizaci odvětví cukru, aby o něm Parlament hlasoval. Původní balíček způsobil zánik irského cukrovarnického průmyslu k újmě Irska, zemědělců a pěstitelů. Naneštěstí balíček kompenzací se dodnes nedostal v plném rozsahu dolů až na úroveň zemědělců nebo dodavatelů. Nesouhlasím se snahou Komise omezit v současném balíčku kompenzace vyplácené pěstitelům a dodavatelům na pouhých 10 % přidělit zbývajících 90 % zpracovatelům se mi zdá být nepřiměřené. V původním plánu restrukturalizace bylo pěstitelům a dodavatelům přiděleno minimálně 10 %, přičemž členským státům byla poskytnuta možnost rozhodnout se o přesném podílu, avšak tímto balíčkem Komise velmi pevně stanoví, jak by měla být kompenzace přidělena. Je jasné, že pro dosažení cílů Komise je zapotřebí vyšších objemů restrukturalizační pomoci. Vítám, že bude zvýšený objem restrukturalizační pomoci vyplacen těm, kteří již výrobu řepy ukončili. Ráda bych naléhavě vyzvala k tomu, aby byly kompenzační částky splatné irským zemědělcům a dodavatelům naléhavě vyplaceny tato sága již pokračuje příliš dlouho.

18 Witold Tomczak (IND/DEM), písemně. (PL) Pane předsedající, pravidla společné zemědělské politiky jsou na mnoha trzích tohoto průmyslového odvětví již určitou dobu flagrantně porušována. Trh s cukrem je toho jen dalším hanebným příkladem. Reforma tohoto trhu, přijatá před stěží dvěma roky, obsahovala nespravedlivá řešení pro nové členské státy, neboť zvýhodňovala několik málo starých členských států, které vyrábějí nadbytky v takzvaných B kvótách, které jsou pro daňového poplatníka nákladné. Jedním z cílů této reformy bylo zlepšit v tomto odvětví konkurenceschopnost. Ti, kteří měli zůstat na trhu, byli ti, kteří jsou nejvíce konkurenceschopní. Změna, která je nyní navrhována, je zaměřena na potrestání těch, kteří jsou nejvíce konkurenceschopní. Toho přece bude dosaženo zavedením nových faktorů a zvýšené kompenzace se zpětnou platností. Lze v tom, co se zde děje, nalézt nějakou logiku? Když jsou ohroženy zájmy staré EU, na principy se zapomíná. Solidarita nebo rovná šance konkurovat již neznamená nic. To platí pro celé zemědělské odvětví, v němž bohatší země dostávají větší dotace. Všechny snahy odstranit diskriminaci chudších nových členských států narážejí na odzbrojující upřímnost zástupců starších států máte pravdu, říkají, ale my Pandořinu skříňku nebudeme otevírat. Avšak nyní, v souvislosti s odvětvím cukru, může být mechanismus, který byl schválen poměrně nedávno, změněn! Jen proto, že se dotýká zájmů starších členských států a velkých koncernů. 5. Nebezpečné hračky vyrobené v Číně (rozprava) Předsedající. Dalším bodem programu je prohlášení Komise o nebezpečných hračkách vyrobených v Číně. Promluví dva komisaři. Günter Verheugen, místopředseda Komise. (DE) Paní komisařko, dámy a pánové, hračky nejsou jako jakýkoli jiný výrobek. Jsou určeny té nejzranitelnější skupině spotřebitelů ze všech a je proto naprosto jasné, že pro hračky, kde jde o bezpečnost dětí, musíme mít ty největší nároky. Byla zde zmíněna celá řada velmi závažných otázek v souvislosti s posledními akcemi pro stažení výrobků jednoho amerického výrobce, který ze své vlastní iniciativy stáhl vadné výrobky z trhu. Nejprve bych chtěl říci, že oba tyto případy se týkají výrobků, které nejsou licencovány podle evropských právních předpisů pro evropský trh. Hračky s olovnatou barvou jsou v Evropě samozřejmě již dlouho zakázány, na rozdíl od Spojených států amerických. Hračky s magnetickými součástkami nebo jinými nebezpečnými součástkami, které by se mohly uvolnit, jsou samozřejmě v Evropě také již dlouho zakázané. Nejde zde tedy o problém rozhodného práva (i když později se k rozhodnému právu dostanu, neboť je to oblast, v níž musí být provedeny změny), nýbrž jde o problém týkající se uplatňování a dodržování rozhodného práva. Výrobky, se kterými přicházíme každý den do styku, nemohou být na sto procent bezpečné. Ani ten nejlepší zákonodárce na světě nemůže zaručit, že ve výrobě nedojde k žádným závadám. Ani ten nejlepší zákonodárce na světě nemůže zaručit, že dodavatelské řetězce, které jsou nyní organizovány na globálním základě, nenarazí v kteroukoli chvíli na nějaký problém. A rovněž ani nejlepší zákonodárce na světě nemůže zabránit obchodování prováděnému se zločinnými nebo podvodnými úmysly.

19 19 Rád bych vám připomněl případ, kdy v Řecku zemřely tři osoby po použitý vadné napařovací žehličky. Tato žehlička nejenže měla evropské označení CE, nýbrž také měla specifický německý symbol bezpečnosti. Nicméně tento spotřebič nebyl bezpečný, pravděpodobně proto, že byl padělaný. Žádný zákonodárce na světě nemůže udělat nic pro to, aby tomuto zabránil. To je odpovědnost výrobce a odpovědnost těch, kteří musí zajišťovat, aby výrobci dodržovali existující předpisy. Existují zde orgány členských států pro dohled nad trhem. Neexistuje žádný systém pro dohled nad evropským trhem. Toto spadá výhradně do odpovědnosti členských států. Rád bych poukázal na to, že ve skutečnosti se zde potýkáme s problémem, který je velmi těsně spojen s ekonomickou globalizací. Dnes to znamená, že se musíme zabývat celosvětovými dodavatelskými řetězci. Musíme se zabývat společnostmi, které provozují svoji činnost pod tlakem na snižování nákladů, což znamená, že také na své dodavatele neustále vyvíjejí tlak na snižování nákladů, čímž přispívají k neustálému snižování cen. Existuje velmi velké riziko, že v určitém okamžiku bude tento tlak na snižování nákladů vyvíjen na úkor bezpečnosti. Proto neustále opakujeme, že čím mezinárodnější a rozsáhlejší je řetězec dodavatelů, tím větší je povinnost firem zajistit, aby byly stávající předpisy dodržovány v každé jednotlivé fázi dodavatelského řetězce. Tak tomu například nebylo v případě olovnaté barvy na hračkách vyrobených americkým výrobcem. Čínský dodavatel zde dodal barvu, která neměla být dodána. To je pravdivé jádro tohoto případu. Prvořadá je odpovědnost firem. Firmy nesou odpovědnost za to, aby byl jejich výrobek v souladu s aktuálními evropskými předpisy. Pak přichází na řadu odpovědnost členských států. Musí zajistit, aby fungoval dohled nad trhem. A pak je to na evropských zákonodárcích. My musíme zajistit, aby byla naše legislativa aktuální a aby byla možná rizika včas rozpoznána a zohledněna v právních předpisech. Proto Komise zahájila před více než dvěma lety důkladné přezkoumání stávající směrnice o bezpečnosti hraček. Směrnice o bezpečnosti hraček je jednou z nejstarších směrnic vycházejících z nového přístupu Je jasné, že trh s hračkami se v posledních 20 letech dramaticky změnil, a tato nová směrnice se proto bude zabývat celou řadou nedávno rozpoznaných rizik a nebezpečí a velmi přísnými předpisy například o používání chemických látek v hračkách zajistí, aby bylo nebezpečím zabráněno. Tato směrnice bude zákonodárnému sboru předložena do konce tohoto roku. Na počátku tohoto roku jsme vám již předložili celý balíček opatření pro posílení dohledu nad trhem pro lepší ochranu označení CE. Dovolte mi v této chvíli říci něco o označení CE. Označení CE znamená, že výrobce (ať už evropský výrobce nebo výrobce mimo Evropu, který chce prodávat v Evropě) poskytuje absolutní záruku, že jeho výrobek je v plném souladu s předpisy platnými v Evropě. Toto výrobce zaručuje označením CE. Takový je význam označení CE. V celé řadě případů není výrobci dovoleno používat symbol CE na základě jeho samostatného prohlášení a jeho vlastních důkazů, nýbrž výrobek musí být certifikován třetím orgánem, zejména tehdy, když mohou být uživatelé ohroženi nesprávným fungováním výrobku. Certifikace třetím orgánem je nyní ve všech takovýchto případech povinná. Způsob, jakým fungují tyto orgány, jež nazýváme orgány pro posouzení shody, lze výrazně zlepšit. Předložili jsme příslušné návrhy, které máte jako evropští zákonodárci k dispozici.

20 V souvislosti s hračkami je nyní zapotřebí rozhodnout o otázce, která je pro Komisi a pro vás jako zákonodárný sbor velmi obtížná: chceme přistoupit k tomu, že budeme nechávat každou jednotlivou hračku přicházející na trh certifikovat třetím orgánem, nebo to chceme ponechat tak, že výrobci poskytnou záruku za použití označení CE a tím také přijmou odpovědnost k čemuž musím také dodat, že výrobci musí být schopni kdykoli prokázat a předložit kompletní dokumentaci podle dnes platných předpisů, že používají označení CE v souladu se zákonem? Nebo chceme třeba jít třetí cestou a stanovit určité typy hraček v nové směrnici o bezpečnosti hraček, pro něž určíme povinnou certifikaci třetím orgánem? Nechci skrývat, že k posledně zmíněnému řešení chovám velké sympatie. Rád bych vám představil příklad: co děláme se všemi hračkami, které obsahují čipy? Když je děti strčí do pusy, jsou čipy nebezpečným předmětem. Musí proto existovat záruka, že tyto díly hraček nemohou za žádných okolností představovat pro děti hrozbu. Pokud nechceme dětem vzít elektronické hry Game Boys a nemyslím si, že by to měl někdo v úmyslu je pak jedinou možností v této chvíli zavést povinnou certifikaci třetím orgánem. Myšlenky Komise se ubírají tímto směrem a já rovněž očekávám, že z této debaty získám dojem o tom, jak o této problematice smýšlí Parlament. Posledním bodem, kterých bych chtěl zmínit je žádost adresovaná výrobcům a spotřebitelským organizacím. Výrobci si musí být vědomi skutečnosti, že tlak na snižování nákladů, jakkoli je velký, je nezbavuje odpovědnosti za kompletní kontrolu každé jednotlivé části jejich výrobního procesu a jejich dodavatelského řetězce. Čím mezinárodnější se výroba a dodavatelské řetězce stávají, tím větší je odpovědnost firem působících na trhu. Dále bych chtěl říci, že spotřebitelské organizace by vykonaly velký čin, kdyby vytvořily povědomí o tom, že levné není vždy totéž jako dobré. To není jen otázka bezpečnosti, ale také kvality, protože jak často jste byli svědky toho i s hračkami, které si dítě rozbalí pod vánočním stromkem, jak si dítě s hračkou pohraje jen jednou, než se rozbije. Hračka byla sice levná, ale nebyla dobrá! Levné neznamená vždy dobré a rovněž tak levné neznamená vždy bezpečné. To znamená, že spotřebitel si musí uvědomovat, že cena výrobku má přímý vliv na kvalitu a bezpečnost výrobku. V souvislosti s ideologií nízkých cen, která se šíří přinejmenším v některých členských státech, je toto téma, které mne stále více znepokojuje. Závěrem chci říci, že evropské zákony jsou dnes v každém případě lepší, než zákony, které spatřujeme v jiných částech světa, a že mohou být zlepšeny a jsou zlepšovány a že pokud jde o hračky, jsou a musí být uplatňovány ty nejpřísnější požadavky. Meglena Kuneva, členka Komise. Paní předsedající, je to pro mne opravdu čest a potěšení stát zde s místopředsedou Verheugenem a hovořit k Parlamentu o kriticky důležité problematice nebezpečných výrobků a bezpečnosti výrobků. Jak vidíte, Komise je v řešení této otázky zajedno a ráda vám poskytne své stanovisko ze dvou vzájemně se doplňujících úhlů pohledu. Naše otevřená společnost a naše otevřená ekonomika nabízí občanům možnosti výběru, které by byly před pouhou jednou generací finančně nedostupné a/nebo nepředstavitelné. To je velký pokrok, avšak s ním přichází také určitá výzva, jak jsme zaznamenali v posledních měsících. Narážím samozřejmě na obavy o bezpečnost výrobků a zejména o bezpečnost dětských hraček. Občané potřebují vědět, že jejich bezpečnost je podepřena solidními předpisy, efektivními a energickými orgány a odpovědným podnikáním. Zahájím toto stručné exposé několika slovy o zákonech a jejich vynucování, protože to je kriticky důležité. Jsem přesvědčena, že současný rámec právní úpravy pro bezpečnost