Přípravná skupina Psychiatrické společnosti ČLS JEP. pro Koncepci psychiatrické péče v Praze
|
|
- Naděžda Dostálová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Přípravná skupina Psychiatrické společnosti ČLS JEP pro Koncepci psychiatrické péče v Praze Koncepční východiska k systému péče o lidi s psychiatrickým onemocněním v Praze Podkladový materiál pro Zdravotní výbor Zastupitelstva Hlavního města Prahy Praha, 2003
2 Složení Přípravné skupiny (řazeno abecedně): dr.bašný Zdeněk dr. Fialová Renata dr. Herman E. Holubová Š. Chvátalová Z. dr. Jarolímek Martin Jeníček Bedřich dr. Kalina Kamil Kaucký Daniel dr. Lorenc Jan Novák Pavel dr. Pěč Ondřej Řeháková J. dr. Valentová Vanda dr. Venglářová Martina Mgr. Wogurková Daniela
3 Obsah Složení Přípravné skupiny 2 Úvod.. 4 Popis systému financování 5 jednotlivé služby: Denní stacionáře 7 Chráněná práce.. 8 Chráněné bydlení 9 Komunitní psychiatrické sestry 10 Krizová centra. 11 Lůžková péče.. 12 Poradny 13 Případové vedení (case management).. 14 Sociální centra Centra denních služeb a denních aktivit. 15 Svépomocné aktivity.. 16 Závěr 17 Přílohy
4 ÚVOD Cíl Cílem této koncepce je podpořit systematický rozvoj psychiatrické péče v Praze. Žádoucí výsledek Žádoucím výsledkem je poskytování komplexní, kontinuální a účelné péče o psychiatrické pacienty. Pro dosažení skutečné kvality péče je důležité neposkytovat ji chaoticky, ale optimálně po finanční i nabídkové stránce. Nejefektivnější a nejlevnější cestou je přitom vyjít z nynějšího fungujícího systému jeho doplněním, zkvalitněním, zefektivněním atd. Znamená to především: - zabezpečit dostatečné množství variabilních služeb (například vytvoření chybějících služeb místo finančně nevyhovujících) - zkvalitnit služby samotné i jejich dostupnost pro lidi s dlouhodobým duševním onemocněním - zajistit vyhovující systém financování služeb pro psychiatrické pacienty - umožnit kontrolu financování a efektivity finančních prostředků vynaložených na služby pro psychiatrické pacienty - zajistit efektivní návaznost služeb - zabezpečit plynulý převod kompetencí ze státu na kraj Tento materiál se opírá o Koncepci psychiatrické péče ČR schválené Ministerstvem zdravotnictví ČR. Tým předkladatelů Na předkládaném návrhu Koncepčních východisek k systému péče o lidi s psychiatrickým onemocněním v Praze pracoval tým odborníků z praxe poskytovatelé služeb v psychiatrii (psychiatři, psychologové, sociální pracovníci atd.). Tito odborníci byli k tomuto úkolu zplnomocněni Psychiatrickou sekcí ČLS JEP. Ke spolupráci byli dále vyzváni i uživatelé těchto služeb a jejich rodinní příslušníci. Rádi bychom tímto ke spolupráci přizvali i odborníky z Magistrátu hl.m. Prahy jako subjektu, který se významnou měrou podílí na financování služeb.
5 Cílová skupina V návrhu popisované služby jsou poskytovány pro níže popsané cílové skupiny pacientů: lidé s dlouhodobým duševním onemocněním o (F 20 F 29 dle MKN 10: schizofrenie, schizotypní poruchy a poruchy s bludy o F 30 F 39 dle MKN 10: afektivní poruchy o F 40 - F 49 dle MKN 10: poruchy neurotické, vyvolané stressem, somatoformní poruchy o F 50 F 59 dle MKN 10: poruchy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory o F 60 F 69 dle MKN 10: poruchy osobnosti) děti a adolescenti s dlouhodobým duševním onemocněním o (F 80 F 89 dle MKN 10: poruchy psychického vývoje o F 90 F 99 dle MKN 10: poruchy chování a emocí se začátkem v dětství a v adolescenci) lidé se závislostmi na návykových látkách o (F 10 F 19 dle MKN 10: poruchy vyvolané užíváním psychotropních látek) Koncepce se netýká osob s mentální retardací (F 70 F 79 dle MKN 10). Důvodem je jejich odlišný a již odděleně budovaný vlastní systém péče. Poskytovatelé služeb Mezi poskytovatele služeb pro lidi s psychiatrickým onemocněním patří organizace zřizované státem, krajem, obcemi, ale i nestátní neziskové a privátní subjekty. Pozn.: Návrh Koncepčních východisek k systému péče o lidi s psychiatrickým onemocněním v Praze je pro přehlednost a snadnou orientaci v problematice rozdělen do kapitolek o jednotlivých službách, a to ve stejné struktuře: každý oddíl obsahuje popis stávajícího stavu (tj. definování služby a její cílové skupiny, počet zařízení, event. míst, která jsou v současnosti k dispozici) a také návrh optimálního stavu včetně počtu potřebných zařízení / míst, samozřejmě spolu s odůvodněním návrhu. Součástí návrhu jsou i Přílohy (SWOT analýza, Péče o osoby s návykovými nemocemi, Katalog pražské extramurální péče, Typologie služeb a Komentář k lůžkové péči).
6 POPIS SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ Financování služeb pro lidi s psychiatrickým onemocněním na území Hl.m.Prahy je značně nesystémové a nekoncepční. V podstatě existuje několik stabilních finančních zdrojů pro tyto služby. Jsou to: Fond zdravotního pojištění, který hradí zdravotní služby. To jsou zejména úhrady lůžkovým psychiatrickým zařízením a psychiatrickým ambulancím, dále denním stacionářům, výjimečně i jiným službám (home care). Úhrady jsou prováděny na základě stanoveného paušálu (lůžkový zařízení) či na základě vykázaných bodů (ambulantní služby). Dotace MPSV ČR a MZd ČR pro nestátní neziskové organizace. Z těchto zdrojů jsou částečně (max.70%) hrazeny náklady NNO, které poskytují zejména komunitní služby tedy sociální služby, příp. služby na rozhraní sociálního a zdravotního resortu, které však nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Dotace MZd ČR pro zdravotnická zařízení. Zejména investiční dotace pro nemocnice v působnosti státu, příp. kraje či obce. Granty Hl.m.Prahy pro pro nestátní neziskové organizace. Jedná se o granty, které lze využít na částečné krytí nákladů. Dotace Hl.m.Prahy pro zařízení v působnosti Hl.m.Prahy. Například investiční dotace pro ÚSP. Dotace na lůžko v ÚSP. Dotace podle Vyhl. 100/88 Sb. Přímé úhrady od příjemců služeb / pacientů. Jsou praktikovány zejména u privátních zařízení za nadstandardní služby. Granty jednotlivých městských částí Prahy. MČ vypisují grantové programy pro sociální a zdravotní služby na jejich území. O granty mohou většinou požádat NNO privátní i obecní zařízení. Výše grantů je však poměrně malá. Ostatní granty. Například od nadací, sponsorů,zahraničních dárců. ad. Vlastní podíl poskytovatelů. Většina poskytovatelů dokrývá náklady ze svých vlastních zdrojů, kterými může být například prodej vlastních služeb a výrobků.
7 Problémy ve financování služeb psychiatrické péče: o Chybí koncepce financování těchto služeb. Služby psychiatrické péče stojí přesně na pomezí zdravotních a sociálních služeb. Přitom není definován společný koncept jejich financování. Část služeb je proto financována jako zdravotnická zařízení, část jako sociální. Část služeb je financována jako státní či obecní, část jako nestátní nebo privátní. Tento nesystém vede k udržování statu quo služeb, nereflektuje potřebný vývoj. Nepropojení těchto finančních toků brání vytvoření jednoho systému péče, kde by finanční prostředky bylo možné efektivně plánovat pro systematický rozvoj služeb a přesnější strukturaci požadovaných služeb. o Celkové podfinancování služeb. Služby pro psychiatricky nemocné jsou i v Praze dlouhodobě podfinancovány. Lze předpokládat, že kopírují stav financování v ČR, kde celkový podíl psychiatrické péče dle odhadů nedosahuje ani 4% (činí zhruba 3,5%) celkových nákladů zdravotní péče. Tímto podílem ČR nedosahuje stavu ve většině evropských zemích, kde se tento podíl pohybuje nad 5%. (2003, průběžná zpráva projektu CRPDZ). o Chybí finanční prostředky na rozvoj služeb a na rozvoj systému péče Viz výše uvedené. Nedostatek prostředků pro rozvoj jednotlivých služeb vede ke stagnaci jejich kvality. Nedostatek finančních prostředků na rozvoj systému péče neumožňuje cílený rozvoj služeb, které ve stávajícím systému absentují, neumožňují vytváření systémové spolupráce poskytovatelů služeb. o Nestabilita financování komunitních služeb. Financování některých služeb zejména služeb komunitních je nestabilní. Pro komunitní služby neexistuje bazální jistota pro následující období, navíc každý rok je jiná situace. Přitom podle Koncepce oboru psychiatrie ČR i podle zahraničních pramenů (WHO, ad.) jsou fungující komunitní služby klíčovými službami v oblasti psychiatrické péče.
8 o Nevyhovující parcelace financování zdravotního pojištění na různé služby a) na segmenty lůžka, rehabilitace, domácí péče, ambulance, praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, komplement nepracující přímo s pacientem b) regionalizace po městských částech Prahy (pro Prahu nevhodné) Tato parcelace neumožňuje systémové financování a účelnou přestrukturaci zdrojů. o Nehodnotí se efektivita vynaložených prostředků To souvisí s nesystémem financování viz výše. Navíc ve stávajících službách není systémově zkoumána či porovnávána kvalita a efekt poskytovaných služeb. Bez společného systému zjišťování kvality a efektivity lze obtížně zabezpečit efektivní využití finančních prostředků. o Nedostatek finančních prostředků na primární prevenci (osvětu) Potřebnost primární prevence v oblasti psychiatrické péče je nesporná. Včasnost poskytnutí adekvátní péče snižuje důsledky onemocnění, snižuje míru handicapu. Osvětové programy navíc prokazatelně snižují velmi vysokou míru stigmatizace psychiatricky nemocných i psychiatrie jako takové. Bohužel ve světle výše uvedených bodů je primární prevence odsouvána jako neprioritní nejen financovateli, ale i poskytovateli péče.
9 Přehled služeb péče o duševně nemocné služby péče o duševně nemocné zdravotní zdravotně sociální ostatní služby sociální služby služby ambulantní intermediární lůžková zařízení centra denních zařízení specializované diagnostické péče péče péče pro podporu služeb (aktivit) pro podporu ústavy ústavy v bydlení práce a sociální pro děti a zaměstnání péče mladistvé psychiatrické krizová psychiatrická podporované protidrogová rehabilitační sociální pedagogicko ambulance centra oddělení bydlení kontaktní a chráněné firmy a psychologické centra dílny družstva poradny specializované denní psychiatrické tréninkové tréninkové poradny ambulance stacionáře kliniky byty resocializační pro rodinu s psychoterap. kavárny a mezilidské péčí obchody a pod. vztahy ordinace AT komunitní oborová komunitní přechodné detenční pro prevenci psychiatrické výzkumná bydlení zaměstnávání ústav a léčbu sestry zařízení závislostí substituční psychiatrické terapeutické podporované středisko centra léčebny komunity zaměstnávání ochranných léčeb psychiatrická podporované ambulance vzdělávání pro děti a dorost ambulance doplňující pro poruchy služby: job club příjmu poradenství, podp. potravy skupiny ambulance psychiatrické sexuologie ambulance klinického psychoaloga
10 Ambulantní péče Popis stávajícího stavu V Praze působí cca 95 ambulantních psychiatrů jako samostatná zdravotnická zařízení, cca 7 ambulantních míst je ve státních zdravotních zařízeních při PL Bohnice, PK Praha, Psychiatrické centrum Praha, ÚVN Střešovice, FN Motol, FN Královské Vinohrady. Psychiatrické ambulance jako zařízení první linie zabezpečují akutní i dlouhodobou péči o zhruba 90% osob ve spádu HMP, kteří vyžadují psychiatrickou pomoc. Typická psychiatrická ambulance ošetří za každé období 3 měsíců jednoho roku kolem 500 nominálních pacientů, to znamená, že každá z těchto osob navštíví uvedenou psychiatrickou ambulanci v uvedeném období minimálně jednou. Zhruba lze odhadnout, že průměrná psychiatrická ambulance poskytuje péči cca 1000 pacientům ročně, při uvedených počtech ambulantních psychiatrů se tedy jedná o cca pacientů léčených v psychiatrických ambulancích na území HMP. Spektrum diagnóz postihuje celou šíři psychiatrické nomenklatury, t.j. demence, přes závislosti, psychózy, neurotické poruchy, adaptační reakce, poruchy osobnosti a další. Poskytována je jak akutní pomoc, tak je zabezpečována komplexní psychiatrická péče (klinické vyšetření, diferenciálně diagnostické postupy, návrh terapie, psychofarmakoterapie, psychoterapie), rovněž základní sociální péče (pracovní neschopnosti, důchody). Dále je poskytována konsiliární činnost pro praktické lékaře a ambulantní specialisty somatických oborů, v některých lokalitách i pro lůžková zařízení. Návaznost na lůžkovou péči je většinou bezproblémová. Návaznost na stacionární péči je většinou limitována malou kapacitou těchto zařízení, zásadně je postrádána větší nabídka skupinové a individuální psychoterapie pro pacienty z okruhu neurotických a depresivních poruch, rovněž s poruchami osobnosti. Psychiatrické ambulance Problémy a cílový stav Reálný spád HMP v oblasti psychiatrické péče je představován populací s objemem cca (dva milióny) osob. Dle Koncepce psych. péče je plánováno ve velkoměstské aglomeraci 8.8 psychiatra na obyvatel. Za dobrý standard je však pro psychiatrickou péči v zemích EU je pokládáno 20 ambulantních psychiatrů na obyvatel. V tomto smyslu je síť ambulantních psychiatrů na území HMP poddimenzovaná (chybí minimálně 50 až 100 ambulantních psychiatrických míst). Z tohoto důvodu je řadě pacientů poskytována pouze základní psychiatrická pomoc, omezení většinou není ve farmakoterapii, ale v psychoterapii, rovněž však v prodlužujících se objednacích lhůtách. Kapacita řady psychiatrických ambulancí (cca třetiny) v Praze je již zcela naplněna, tyto ambulance již nejsou schopny přijímat do péče nové pacienty. S lepšící se edukací lékařů somatických oborů vzhledem k psychiatrickým poruchám rapidně stoupá zájem o konsiliární psychiatrická vyšetření, což na jednu stranu vede ke zlepšení péče o pacienty, nad druhou stranu k další zátěži pro ambulantní psychiatry. Problematická je návaznost na stacionární zařízení (denní stacionář) a na psychologické služby, zakázka na skupinovou a individuální psychoterapii pro pacienty je ze strany ambulantních psychiatrů vysoká, kapacita poskytovatelů těchto služeb však nízká. Nezbytné je rovněž změnit úpravu odesílání k nedobrovolným hospitalizacím směrem ke kritérií EU (nerozhodoval by lékař, jak je tomu dosud, ale soud nebo správní orgán). Zásadní nutností je zřízení minimálně 2 psychiatrických ambulancí na území HMP se zvláštním postavením ve veřejném zájmu, vybavených sociálními pracovníky, které by sloužily pro komplikované pacienty, vyžadující například nucenou léčbu a náročnější sociálně právní péči. Řešením problémového stavu je zvýšení počtu míst ambulantních psychiatrů a zvýšení kapacity poskytovatelů stacionárních služeb (denní stacionář) a individuální a skupinové psychoterapie.
11 Denní stacionáře Popis stávajícího stavu: V Praze existuje 8 denních stacionářů. Organizační uspořádání stacionářů je odlišné: 3 z nich jsou samostatná zdravotnická zařízení, 3 z nich jsou součástí větších zdravotnických zařízení (dva jsou přímo integrovány s lůžkovou péčí - Psychiatrická klinika FN2, Psychiatrické centrum Praha), 2 z nich jsou součástí neziskových organizací, poskytujících i nezdravotní služby. V zaměření na specifické cílové skupiny služby pro pacienty s psychózou poskytují DS Fokus, Denní sanatorium Nad Ondřejovem, ESET; pro pacienty s problematikou neuróz a poruch osobnosti Psychoterapeutické středisko Břehová, DS Horní Palata, ESET; pro pacienty se závislostí: DS Sananim; pro adolescenty a poruchy příjmu potravy: DS při Psychiatrické klinice FN2, pro pacienty s depresivní poruchou: DS při Psychiatrickém centru Praha; pro psychogeriatrické pacienty: Gerontocentrum Praha 8. Psychogeriatričtí pacienti jsou většinou přijímáni do gerontorologických stacionářů se sociální péčí, nejsou vytvořeny stacionáře specializované. Celková kapacita denních stacionářů v Praze představuje asi 127 míst (ÚZIS). Počet míst v denních stacionářích všeobecné gerontologické dětské současný stav dle Koncepce DS samostatné DS součást. nem.
12 DS součást nezisk. org. Problémy a cílový stav: Podle Koncepce psychiatrické péče by hl.m. Praha vyžadovala míst v denních stacionářích pro dospělé, 420 míst v psychogeriatrických stacionářích a v denních stacionářích pro děti a dorost míst. Největší kapacitní nedostatek existuje v psychogeriatrických stacionářích, nedostatečná kapacita míst v DS je však i pro ostatní skupiny psychiatrické klientely. Některé denní stacionáře, ač se jedná o zdravotnická zařízení, nemají dosud navázány smlouvy se zdravotními pojišťovnami a jejich setrvání je závislé na obecních rozpočtech nebo státních dotacích (Gerontocentrum, Sananim). Chráněná práce Popis stávajícího stavu Možnosti chráněné práce v Praze lze rozdělit do dvou kategorií dle stupně podpory poskytované klientovi. Nejvyšší míra chráněnosti pracovního prostředí je v tzv. chráněných dílnách nebo chráněných místech z nich nejznámější jsou tzv. tréninkové resocializační kavárny. Takových pracovišť je v Praze celkem 24 a poskytují dohromady 194 pracovních míst (z toho je 127 míst v 11 chráněných dílnách, 66 míst v 8 kavárnách a 5 jiných chráněných míst). V tzv. přechodném a podporovaném zaměstnávání je již podpora klientovi omezena. Tyto služby nabízejí v současné době celkem 20 pracovních míst pro stejný počet klientů. V programu sociální firma je aktuálně 18 pracovních míst. Celkem je v Praze k dispozici pouze 232 míst pro chráněnou práci. Počet chráněných pracovních míst chráněné dílny tréninkové kavárny přechodné a podporované zaměstnávání současný stav dle Koncepce
13 Problémy a cílový stav Vzhledem k tomu, že chráněné dílny a chráněná místa umožňují zapojit se do pracovního procesu i klientům, jejichž schopnosti uplatnění na trhu práce jsou minimální, a navíc většině klientů poskytují kromě stálého pracovního uplatnění i uplatnění společenské, je takových míst v Praze nedostatek. Přechodné zaměstnávání a podporované zaměstnávání je poskytováno na otevřeném trhu práce, v běžných firmách a umožňuje tak přirozenou každodenní integraci zdravých a léčených lidí. Podpora terapeuta je zde poskytována jen v nezbytně nutné míře, klient se připravuje na vstup do nechráněného zaměstnání. Všechny tyto služby jsou zasazeny do fungujících systémů rehabilitačních programů, které obsahují další / návazné služby (jako například vzdělávací kurs přípravy na zaměstnání Job klub, sociální a právní poradenství, podpůrné skupiny apod.). Jediným a velkým nedostatkem v poskytování chráněné práce v Praze je tedy pouze velký nedostatek míst pro chráněnou práci zejména míst pro přechodné a pro podporované zaměstnávání. Poptávka po nich ve všech pražských zařízeních několikanásobně převyšuje v současné době omezenou nabídku. Její navýšení bude znamenat šanci zapojit se do pracovního procesu pro mnohem více klientů. Odhadovaná potřeba míst s větší mírou podpory a chráněnosti: cca 450. Odhad potřebných míst blíže trhu práce (resp. s menší mírou podpory): cca Chráněné bydlení Popis stávajícího stavu -V Praze je k dispozici 43 míst komunitního bydlení (z toho 35 míst provozuje Bona o.p.s jako pobyt časově neomezený a 8 míst provozuje Fokus-Praha - zde je pobyt omezen na dobu jednoho roku). - Dále je k dispozici 48 míst v chráněných tréninkových bytech ( Bona o.p.s 23 míst, Fokus Praha 10 míst, Eset-Help 6 míst, Baobab o.s. 7 míst, DPS Ondřejov 2 místa) - Fokus Praha a DPS Ondřejov dále nabízejí pro své klienty službu podporovaného bydlení - Bona o.p.s spravuje 16 sociálních bytů (trvalé bydlení pro klienty, kteří potřebují určitou míru dopomoci, podpory). sociální byty Počet míst v chráněném bydlení komunitní bydlení tréninkové byty 30 současný stav komunitní byty samostatné byty dle Koncepce
14 Problémy a cílový stav Je především nedostatek komunitních bydlení s časově neomezeným pobytem, která by měla být alternativou chronických oddělení léčebny nebo velkých ústavů sociální péče. Chybí jak pro klientelu psychotických pacientů, tak pro další již specifické diagnostické skupiny (osoby s anamnézou závislosti na psychoaktivních látkách, s duálními diagnózami, s neurologickými poruchami, organickým postižením CNS pro tyto skupiny není zatím komunitní bydlení k dispozici vůbec). Problémem chráněných bytů je mimo jiné nutnost splácet po dobu pobytu dva nájmy, což řadu klientů limituje. Služba tak bývá mnohdy dostupná spíše pacientům mladým, kteří ještě žijí s rodiči a chtějí si vyzkoušet či natrénovat samostatnou existenci. Následně se však vracejí do své primární rodiny, což nebývá mnohdy ku jejich prospěchu. Pro tyto (i další) klienty pak citelně schází sociální byty. Řešením pro ty, kteří mají svůj byt je podporované bydlení ve vlastním bytě, což zatím není vždy možné z hlediska dostupnosti (asistenti nemohou zvládat větší množství klientů rozptýlených daleko od sebe). Chybí dále zařízení provozující psychiatrický home care. Péče již nemusí být tak intenzivní, zase by měla pokrývat širší klientelu). Nelze zajistit umístění pro invalidní pacienty bez přiznaného invalidního důchodu, na sociálních dávkách. Rovněž neumístitelní jsou psychotičtí pacienti s porušenou hybností (vozíčkáři ), neexistuje bezbariérové zařízení pro tento typ klientely. Komunitní psychiatrické sestry Popis stávajícího stavu: Doposud byla zkoušena činnost terénních psychiatrických sester v režimu somatické domácí péče (OÚSS Praha 8, ESET-HELP o.s., Agentura Victory). Tyto pokusy selhaly zejména proto, že provoz těchto služeb byl ekonomicky nerentabilní (delší doba návštěv u psychiatrických pacientů než u somatických) a také proto, že péče nemohla být indikována psychiatry, nýbrž složitě indukována přes praktické lékaře. Od je plánována novela Sazebníku zdravotních výkonů s novou odborností psychiatrická sestra a se specializovanými výkony individuální psychiatrické rehabilitace a krizové intervence. Tyto výkony umožňují provádět rovněž případové vedení (case management) u psychiatrických pacientů. Očekáváme, že tato změna výrazně napomůže rozvinout činnost psychiatrických sester v terénu.
15 Kapacita domácí psychiatrické péče (počet ošetření v tisících) 32,85 30,5 25,5 20,5 15,5 10,5 5,5 0,5 1,524 1 současný stav dle Koncepce
16 Cílový stav: Podle Koncepce psychiatrické péče je pro hl.m.prahu plánováno 12 psychiatrických sester v domácí péči a dalších 24 psychiatrických sester pro výkon případového vedení, tj. 36 psychiatrických sester pro terénní práci celkem. Krizová centra Popis stávajícího stavu V Praze existují 2 zdravotnická krizová centra: Krizové centrum Riaps při Městském centru sociálních služeb a prevence a Centrum krizové intervence, které je součástí Psychiatrické léčebny v Praze Bohnicích. Obě poskytují komplexní nepřetržité a bezbariérové služby (linka důvěry, možnost osobní konzultace, krátkodobý pobyt na lůžku). Síť linek důvěry je komplexní, diferencovaná a dobře fungující. Krizové oddělení Denního psychoterapeutického sanatoria Nad Ondřejovem na Praze 4 poskytuje mobilní krizové služby pro pacienty s psychotickým onemocněním. Podobný tým se nyní formuje i ve Fokusu (Praha 6). Kromě těchto zdravotnických zařízení existují i nezdravotnická zařízení poskytující krizovou pomoc (SOS Diakonie, Dětské krizové centrum). Krizová centra krizové centrum ,5 7,5 2 současný stav dle Koncepce zařízení lůžka psychiatrické úvazky psychologické úvazky
17 mobilní tým Problémy a cílový stav Síť krizových služeb v pražském regionu je prozatím kapacitně poddimenzovaná, její kapacita je poloviční než by odpovídalo Koncepci psychiatrické péče MZd ČR (viz graf). Především kapacita mobilních služeb a krizových lůžek je nedostatečná, služby se rozvíjejí nesystematicky z aktivit jednotlivců a jednotlivých zařízení. V současné fázi je problémem především absence koncepce při vzniku, rozvíjení a provozu krizových služeb v regionu. Situace je navíc komplikovaná mezirezortní působností těchto služeb, které zasahují do oblasti zdravotnické, sociální a školské. Vzniká pak problém při koordinaci a návaznosti těchto služeb v síti ostatních služeb z těchto resortů. Navíc neexistují oficiálně mezirezortně platné standardy těchto služeb. Neexistuje též regionální koncepce financování těchto služeb. Chybí systémové propojení psychosociálních služeb s integrovaným záchranným systémem, přitom by kapacita těchto služeb mohla být zdrojem účinné pomoci při případném hromadném neštěstí. Lůžková péče Popis stávajícího stavu V Praze je k dispozici 1784 lůžek v psychiatrických zařízeních. Z toho je 1428 lůžek v psychiatrické léčebně, 356 tvoří psychiatrická oddělení (FN Motol, PCP, FN Krč, ÚVN, PK UK). Z celkového počtu (1428) lůžek v léčebně tvoří 108 interní oddělení a LDN. Psychiatrických lůžek je zde tedy Celkem je v Praze k dispozici 124 dětských lůžek, 352 lůžek gerontopsychiatrie (z toho však 63 LDN), AT 210 lůžek, 40 lůžek sexuologických, 12 lůžek pro léčbu poruch příjmu potravy. Vyšší počet psychiatrických lůžek je dán jednak tím, že spádová oblast je větší, než je území hl.m.prahy, dále tím, že některá oddělení jsou specializovaná a přijímají i pacienty mimorajonní ( PCP, sexuologické oddělení PL, odd. ochranných léčeb, AT oddělení, dětské oddělení). Pro Prahu fungují 3 domovy důchodců s psychiatrickou péčí, žádost o umístění má v léčebně podáno 312 pacientů. psychiatrická léčebna psychiatrická oddělení
18 Počet lůžek v psychiatrických zařízeních léčebny psychiatrické kliniky a oddělení dětská lůžka současný stav dle Koncepce
19 Problémy a cílový stav Asi 50% pacientů na následných gerontopsychiatrických lůžkách a přibližně 50% pacientů chronických oddělení léčebny by mohlo být umístěno v jiných typech zařízení (chráněné bydlení, DD, ÚSP ). Celkem asi jedna třetina lůžek v léčebně by mohla být nahrazena jinou formou umístění. Je nedostatek DD s psychiatrickou péčí (na umístění se čeká až 10 let!!!). Chybí různé formy chráněných bydlení, které by část pacientů mohly absorbovat. Nedostatek míst pro gerontopacienty pomáhají řešit soukromá zařízení, ale i těch je málo, pobyt v nich je pro mnohé rodiny finančně neúnosný. Řešením je i více podporovat péči v rodině (péče o osobu blízkou). Nutno je zlepšit vzájemnou návaznost lůžkové a ambulantní péče. Chybí návštěvní služba psychiatra, chybí psychiatrický homecare (prevence relapsů onemocnění a tím nutných hospitalizací). Výrazným problémem v psychiatrii je i pobírání invalidního důchodu po celou dobu pobytu v léčebně (pobyt v léčebně je pro pacienty finančně výhodnější než chráněné bydlení nebo DD, k opouštění chronických oddělení pak nejsou motivováni). V současně fungujícím systému je v praxi psychiatrických lůžek velký nedostatek, pacienty je někdy po přijetí nutno umísťovat na přistýlky či matrace. Poradny Popis stávajícího stavu: Současné poradny v Praze lze rozdělit do 2 základních skupin. Jedna skupina poraden je zaměřena přímo na cílovou skupinu duševně nemocných a ve svých službách se snaží vyjít vstříc specifickým potřebám duševně nemocných. Většinou jsou poradny právní, sociální, socioterapeutické). Aktuálně nejméně hodin působí poradny v oblasti právního poradenství. Poradny jsou provozovány organizacemi, které poskytují i další služby komunitního typu (Bona Vida centrum v Žitné ul. Praha 2, ČAPZ Praha 1, Eset-help Hekrova ul. Praha 11, Fokus Praha Libuška Praha 2 a IPC v Dolákově ul. Praha 8). Z tohoto důvodu mohou mnohdy daleko cíleněji zafungovat, mohou odkázat na další služby organizace. Tyto poradny někdy bývají vstupním místem do těchto služeb. Nevýhodou těchto poraden je, že fungují pouze v omezeném čase, maximálně 2 dny v týdnu. Všechny tyto poradny mají dohromady cca 150 provozních hodin měsíčně, a to v různých částech Prahy. Provozní hodiny se bohužel také překrývají, neexistuje prozatím dohoda poskytovatelů o sladění provozních hodin a vzájemné propagaci. Vedle těchto poraden zaměřených specificky na poradenství lidem s duševním onemocněním existují v Praze poradny zaměřené na širší skupiny (např. sociálně znevýhodněné, zdravotně postižené, ad.) či přímo pro širokou veřejnost. To je případ zejména občanských poraden (OP Remedium Praha 3, OP Praha 1, OP Praha 7), SOS Diakonie Praha 2, Kontakt info centrum P2. V oblasti informatiky je třeba ještě zmínit informační střediska jednotlivých městských částí Prahy, dále poradenství v oblasti pracovního uplatnění na jednotlivých úřadech práce. Většina dlouhodobě duševně nemocných však vyhledává spíše poradny uvedené v 1. odstavci, pokud se obrátí na nespecifickou poradnu, bývají často nasměrováni na služby pro duševně nemocné.
20 Cílový stav: V Koncepci oboru psychiatrie ČR nebylo poradenství konkrétně rozpracováno. Ze zkušeností současných u nás i zahraničních lze dovozovat potřebu cca 6 vhodně regionálně rozmístěných poraden s lepší časovou dostupností (s provozními hodinami každé alespoň 3 dny v týdnu). Vedle těchto poraden by bylo třeba budovat advokační či selfadvokační systém, který by mohl pomoci při dodržování práv uživatelů psychiatrických služeb. Tyto systémy v zahraničí běžně fungují a ze strany EU bude na existenci takových systémů určitý tlak. Případové vedení (Case management) Popis stávajícího stavu Službu Případového vedení (Case management) lze obecně definovat jako dlouhodobou individuální a komplexní podporu klienta v prostředí komunity a to prostřednictvím konkrétního případového pracovníka case managera. S rozvojem komunitních služeb, které mají zajistit podporu v přirozeném prostředí klienta, úzce souvisí zabezpečení systému služeb tak, aby byl pro klienta dostupný, umožnění klientovi orientaci a volbu v nabízených službách. Lidé s duševní nemocí obvykle nemají dostatek informací o službách, které tvoří navazující podporu po jejich hospitalizaci na psychiatrii. Jejich pohyb v komunitních službách je navíc nekoordinovaný, ztrácí návaznost a péče je často poskytována duplicitně a tudíž neefektivně. Chybí dostatečně vybudovaný a funkční systém plánované koordinované péče přehledně vedené a řízené zodpovědnou osobou. Klient by tedy měl mít možnost podpory do té míry, aby si mohl v systému umožňující volbu volit službu na základě svých vlastních potřeb a pomocí individuálního plánu dosáhnout cílů, které si klade. Case management dbá tedy na efektivitu celého systému péče tím, že zabezpečuje návaznost jednotlivých služeb (tedy to, že klient nevypadne ze systému pomoci), komplexnost a koordinaci jednotlivých služeb, brání duplicitě a chrání klienta. V současné době na území Hlavního města Prahy službu poskytuje jeden pětičlenný tým s kapacitou 125 klientů (optimální kapacitou by bylo 75 max. 100 klientů, tedy 15 max. 20 klientů na jednoho pracovníka).
Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb. O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP
Týmová spolupráce zdravotních a sociálních služeb O.Pěč ESET, Psychoterapeutická a psychosomatická klinika ESET - HELP Bio-psycho-sociální koncept duševních poruch BIO PSYCHO SOCIÁLNÍ Lékař, psychiatr
VíceCentra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan
Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními
VíceKONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN
Péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN O.Pěč 17.3.2011 Karlovy Vary Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím
VíceReforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice
Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším
VíceOdborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou
Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Kolektiv autorů: Jan Běhounek Erik Herman Martin Hollý Karel Koblic
VíceStandard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah
Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...
VíceKoncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!
Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb
VíceZávěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce
Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského
VícePsychoterapie a její dostupnost
Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie
VíceREFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV
REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV 1/ ZVÝŠIT KVALITU PSYCHIATRICKÉ PÉČE SYSTÉMOVOU ZMĚNOU ORGANIZACE JEJÍHO POSKYTOVÁNÍ. 2/ OMEZIT STIGMATIZACI DUŠEVNĚ
VíceSlužby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová
Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě
VíceTrendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )
Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor
VíceRehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli
Rehabilitace v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Pojem rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní
VíceRozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje
Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT
VíceJe potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč
Je potřeba změnit strukturu péče od duševně nemocné? O.Pěč Tři období v nedávné historii služeb duševního zdraví (Thornicroft) 1880 1950: Rozvoj azylu Budování azylů separovaných od běžné komunity 1950
VíceDoporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová
Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní
VícePilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice. Marek Páv
Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče v PN Bohnice Marek Páv AGENDA Strana 2 PN Bohnice Pilotní projekt Akutní psychiatrické péče- probíhající Počet nasmlouvaných lůžek PN Bohnice Strana 3 1460 1440
VíceKomunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík
Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání
VíceKomunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.
Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k
VíceCÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ DO ROKU 2020 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO PSYCHOSOCIÁLNÍ POHODU LIDÍ A PRO LIDI S DUŠEVNÍMI PORUCHAMI ZAJISTIT DOSTUPNOST KOMPLEXNÍCH SLUŽEB V oblasti péče o duševní zdraví má
Více3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE
3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany
VíceNávrh na přidělení finančních prostředků ve výši Kč v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem
Č í s l o P r o j e k t u Příloha č. 3 k usnesení Zastupitelstva MČ číslo UZ18_0567 ze dne 10.04.2018 Návrh na přidělení finančních prostředků ve výši 400 000 Kč v rámci dotačního programu MČ s názvem
Více1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné
1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné 2. Operační program: Operační program Zaměstnanost 3. Specifický cíl projektu: Projekt zajistí podmínky pro přechod duševně nemocných
VíceZahajovací konference
Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 18 18.11.2003 Ambulantní péče v oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2002 Podkladem
VíceAktuální stav reformy psychiatrické péče
Aktuální stav reformy psychiatrické péče Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch Ministr zdravotnictví Ing. Jaroslava Němcová, MBA Ministryně práce a sociálních věcí Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. Náměstek ministra
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VícePRACOVNÍ SKUPINA PRO KLIENTY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A PSYCHOSOCIÁLNÍMI OBTÍŽEMI
PRACOVNÍ SKUPINA PRO KLIENTY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A PSYCHOSOCIÁLNÍMI OBTÍŽEMI SLOŽENÍ SKUPINY Celkem 22 členů Z toho 4 zástupci sociálních odborů městských obvodů, 17 zástupců NNO + 1 zástupce SMO CHARITA
VíceOdborné podkladové materiály ke standardům lůžkové péče na psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic
Odborné podkladové materiály ke standardům lůžkové péče na psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic Kolektiv autorů: Doc. MUDr. Martin Anders, PhD. Zuzana Fišarová Prim. MUDr. Jaromír Hons, PhD.
VíceCharakteristiky a potřeby služeb pro duševně nemocné v Olomouckém kraji
Charakteristiky a potřeby služeb pro duševně nemocné v Olomouckém kraji Juraj Rektor Psychosociální centrum Přerov 33. konference sociální psychiatrie Přerov 2014 Cíl Zmapování sítě služeb pro duševně
VíceZkušenosti s komunitním modelem péče o duševně nemocné v ČR
Zkušenosti s komunitním modelem péče o duševně nemocné v ČR Kulatý stůl k reformě péče o duševní zdraví v České republice 11. dubna 2017 Pavel Novák Komunitní služby v ČR v roce 2015 Cca 30 organizací
VíceBrno - Myslivna 2018 Sídlo organizace Café Práh
Brno - Myslivna 2018 Sídlo organizace Café Práh Vznik 1999 Projekt MATRA II - cíl zvýšení kvality služeb v PN /NEPODAŘILO SE Od začátku multidisciplinární spolupráce (zárodek) 2psychiatři, 1 klinický psycholog,
VíceKomunitní péče o duševně nemocné Návrh novelizace textu Koncepce oboru psychiatrie MUDr. Ondřej Pěč. Úvod
Komunitní péče o duševně nemocné Návrh novelizace textu Koncepce oboru psychiatrie MUDr. Ondřej Pěč Úvod Komunitní péče je široký soubor služeb, programů a zařízení, jehož cílem je pomoci lidem s duševní
VíceModel sociální služby Podpora samostatného bydlení
Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby
VíceIng. Helena Rögnerová
Ú hrada psychiatrick é p écčé Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Úhrady psychiatrické péče Platba za výkon Ambulantní specializovaná péče Ambulantní výkony odborností
VíceKOMUNITNÍ PÉČE O DUŠEVNÍ
KOMUNITNÍ PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI Mgr. V. Benešová, Bc. Z. Kuviková, Bc. J. Mácha FOKUSY V JČK Rok 2001 2009 Rok 2000 2013 JčK 632 tis. obyvatel, 10 tis. km 2 spádové oblasti 585 tis.
Vícepreventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy
Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,
VíceSlužby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první
Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá
VíceHarmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče
Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Aktivita termín Schválení akčního plánu prevence stresu a duševní zdraví Ministerstvem zdravotnictví ČR 30.4.2015 I. tematická oblast: Tvorba
VícePříloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015
Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských
VíceKoncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v ČR
Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v ČR Lenka Vavrinčíková QUO VADIS, ADIKTOLOGIE? Reflexe výsledků projektu NETAD a jejich dalšího využití 29.4. 2014 Seč Projekt NETAD, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0111
VíceVytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.
Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb
VíceVýroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování
Výroční zpráva za první rok provozu DS PLB Charakteristika, statistika, praktické fungování (zahájení provozu v březnu 2011) za tým DS vypracovaly PhDr. Lenka Havlíčková a Mgr. Eliška Hrbková Charakteristika
VícePsychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky
Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce
VíceSTATUT. SANANIM z.ú. V Praze dne Dr. Martina Richterová ředitelka
STATUT SANANIM z.ú V Praze dne 10.6.2014 Dr. Martina Richterová ředitelka 1. SYSTÉM ŘÍZENÍ 1.1 Podrobné vztahy a kompetence orgánů sdružení 1.2 Přímé provozní řízení 1.2.1 Ředitel 1.2.2 Výkonný ředitel
VíceDostupnost péče pro pacienty závislé na alkoholu v ČR Petr Popov
Dostupnost péče pro pacienty závislé na alkoholu v ČR Petr Popov Alkohol a jeho společenské dopady v České republice v roce 2017 Národní konference RVKPP / SNN ČLS JEP, Praha, 26. 9. 2017 Zákon č. 65/2017
Více1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3
Obsah 1 Úvod... 3 1.1 Azylové domy ( 57)... 3 1.2 Centra denních služeb ( 45)... 3 1.3 Denní stacionáře ( 46)... 3 1.4 Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48)... 3 1.5 Domovy pro seniory ( 49)...
VíceInformace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 11 17.6.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Královéhradeckém
VíceAKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE
Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát
VíceDĚTSKÁ KLINICKÁ PSYCHOLOGIE INFORMACE O OBORU
DĚTSKÁ KLINICKÁ PSYCHOLOGIE INFORMACE O OBORU JEDNÁNÍ MZ ČR 23.5.2016 Karolína Malá, Hana Jahnová Obecný úvod vzdělávání v oboru klinická psychologie v ČR vzdělávání probíhá následujícím způsobem: profese
VíceMODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov
MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE Zahrada 2000 vznikla v roce 1998 jako sociálně
VíceStrategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.
Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.2014 Agenda Popis stávajícího systému Popis inovace Rizika a jejich
VíceReforma psychiatrické péče v ČR akutality
Reforma psychiatrické péče v ČR akutality Doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. předseda psychiatrické společnosti ČLS JEP 12. 9. 2017 Nová psychiatrie? Nové služby Nový přístup Noví lidé Nové vztahy Nové technologie
VíceSociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra
Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem
VíceProjektová dokumentace IROP 2014-2020
Projektová dokumentace IROP 2014-2020 1. IROP základní představení 2. SPECIFICKÝ CÍL 2.3 Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb a péče o zdraví 3. Vybraná opatření, jež mají být podpořena
VíceInformace ze zdravotnictví Kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 20. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Kraji Vysočina v roce 2010
VíceOHLÉDNUTÍ ZA SEMINÁŘEM O BYDLENÍ. Mgr.Aleš Lang, BONA, o.p.s.
OHLÉDNUTÍ ZA SEMINÁŘEM O BYDLENÍ Mgr.Aleš Lang, BONA, o.p.s. 10.12.2009 SEMINÁŘ K TÉMATU BYDLENÍ v rámci spolupráce komunitních služeb a PLB Termín: 4. 6. 2009, 9:00 12:00 Zúčastněné organizace: Baobab,
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceProjekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.
Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů
VíceReforma psychiatrické péče. Evropské strukturální a investiční fondy Seminář PS Vít Kaňkovský, Jan Bodnár
Reforma psychiatrické péče a Evropské strukturální a investiční fondy 2014-2020 Seminář PS 7.10.2014 Vít Kaňkovský, Jan Bodnár Nové Programové období 2014-2020 Evropské strukturální a investiční (ESI)
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceKoncepce rozvoje oboru psychiatrie. v Jihočeském kraji
Koncepce rozvoje oboru psychiatrie v Jihočeském kraji 1 1. Úvod Předmětem a náplní oboru psychiatrie je prevence, diagnostika, terapie a rehabilitace osob s duševními poruchami v rozsahu dg. F0-99., jak
VícePriorita VII. - Podpora pobytových služeb
Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,
VíceAktuality k reformě psychiatrické péče. MUDr. Martin Hollý, Ing. Michael Viereckl
Aktuality k reformě psychiatrické péče MUDr. Martin Hollý, Ing. Michael Viereckl 25.11.2016 Obsah aktuální situace v přípravě reformy projekty reformy klíčová témata plán dalšího postupu MZČR a odborná
VíceZAHRADA2000 o.s., Jeseník
ZAHRADA2000 o.s., Jeseník Sociálně rehabilitační centrum www.zahrada2000.cz Sociálně rehabilitační centrum založeno 1998 pro potřeby zdravotně hendikepovaných, především duševně nemocných lidí, právní
VíceInformace ze zdravotnictví Zlínského kraje
Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 23. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení ve Zlínském kraji v roce
VíceFinancování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů
Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů VI. AT konference Jihočeského kraje říjen 2012 Lucia Kiššová Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Aktuální aktivity Koncepce sítě
VíceKONCEPCE PÉČE O OSOBY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM NA ÚZEMÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE
KONCEPCE PÉČE O OSOBY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM NA ÚZEMÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE Přílohy: Implementační plán Ekonomická analýza Analýza rizik Kategorizace služeb pro osoby s duševním onemocněním podle zákona
VícePsychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA
Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví MUDr. Martin Hollý, MBA 19.5.2015 Sociální situace Tělesné zdraví Duševní zdraví Prevalence duševních poruch u bezdomovců
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
VíceMožnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení
Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a
VíceMETODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE
METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ ČR K POSKYTOVÁNÍ MOBILNÍ SPECIALIZOVANÉ PALIATIVNÍ PÉČE 1. KONTEXT METODICKÉ ÚPRAVY 1.1 Účel úpravy Účelem metodického pokynu k poskytování mobilní specializované
VíceShrnutí práce pracovních skupin. 5. schůze Řídícího výboru MZČR, Praha,
Shrnutí práce pracovních skupin 5. schůze Řídícího výboru MZČR, Praha, 14.6.2016 Agenda Úvod Rozbor činnosti v rámci jednotlivých oblastí (gescí) o Gesce náměstka Landy o Gesce náměstka Phillipa o Gesce
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji
VíceANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice
ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB území ORP Strakonice 1 POSKYTOVATELÉ SOC. S LUŽEB A POSKYTOVANÉ SLUŽBY 1.1 Přehled poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Strakonice Centrum pro zdravotně
Více38 - odbor sociálních věcí a zdravotnictví Úvodní komentář:
38 - odbor sociálních věcí a zdravotnictví Úvodní komentář: V odboru sociálních věcí a zdravotnictví nenastaly v průběhu roku 2005 žádné organizační ani závažné legislativní změny, které by měly vazbu
Více3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory
3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé
VíceNové rozdělení kompetencí pracovníků v multidisciplinárním týmu
Nové rozdělení kompetencí pracovníků v multidisciplinárním týmu Kulatý stůl k reformě péče o duševní zdraví v České Republice Clam-Gallasův palác, 11. dubna 2017 Dita Protopopová Registrační číslo projektu:
VíceProgram. CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví. PA 27-1 Psychiatrická péče. Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví
Program CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví PA 27-1 Psychiatrická péče Výsledek programu zlepšení péče o duševní zdraví Registrační číslo projektu NF-CZ11-OV-02-032-2015 Název projektu: Psychiatrická
VícePřidělení finančních prostředků v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem B. Oblast protidrogové politiky pro rok (rozpočet 400.
Příloha č. 3 k usnesení Zastupitelstva MČ Praha 1 číslo UZ19_0064 ze dne 22.05.2019 Přidělení finančních prostředků v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem B. Oblast protidrogové politiky pro rok
VíceNávrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017
Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:
VíceADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.
ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů
VíceDlouhodobá péče, možnosti řešení. Petr K r č á l
Dlouhodobá péče, možnosti řešení Petr K r č á l Hlavní problémy a důvody změny Hlavní problémy a důvody změny Dlouhodobá péče je ze své podstaty definována jako spektrum služeb a důležitou roli pro jeho
VíceAkční plán na rok 2016 (3. komunitní plán sociálních a souvisejících služeb Jablonecka )
Akční plán na rok 2016 (3. komunitní plán sociálních a souvisejících služeb Jablonecka 2016 2019) Obsah 1) Základní síť sociálních služeb ORP Jablonec nad Nisou... 2 2) Rozdělení sociálních služeb dle
VíceKomentář ke stanovení výše optimálního a reálného návrhu dotace na sociální služby v Pardubickém kraji na rok 2014
Komentář ke stanovení výše optimálního a reálného návrhu dotace na sociální služby v Pardubickém kraji na rok 2014 Pardubický kraj stanovil pro výpočet optimálního a reálného návrhu kritérium pro každý
VíceKomunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe
Komunitní péče Mgr. Martina Pluháčková Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služeb plánování
VíceInstitut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra
Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné
VícePsychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient establishments in 2010
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 8. 2011 45 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2010 Souhrn Psychiatric care in psychiatric in-patient
VíceCASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ
ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ CASE MANAGEMENT Ivana Kaniová Katedra sociální práce FSS OU OTÁZKA NA ÚVOD Co potřebuje
VíceProjekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost
Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období 2014-2020 OP Zaměstnanost Centra podpory zdraví (CPZ) hlavní cíle Hlavním cílem projektu je zvýšení dostupnosti zdravotní péče v oblasti prevence nemocí a
VíceMožnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011
Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je
VíceModul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:
Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském
VíceZdravotnictví a sociální péče
Zdravotnictví a sociální péče I. Nestátní zdravotnická zařízení poskytující lůžkovou péči Zřízená Magistrátem hl. m. Prahy Městská nemocnice následné péče, 160 následná péče ošetřovatelsko rehabilitační
VícePODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO
PODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO Jak podpořit pečující osoby v rámci Pardubického kraje Senát Parlamentu ČR 5. března 2019 Pardubický kraj ČR Pardubický kraj Obyvatelstvo 10 637 794 519 878 4,89%
VíceMAS Dolní Morava Náměstí 177, , Lanžhot, IČ: tel: ,
STRUČNÝ PŘEHLED MOŽNÝCH AKTIVIT A TYPOVÝCH PROJEKTŮ PODPOROVANÝCH V RÁMCI SCLLD MAS DOLNÍ MORAVA PRO OBDOBÍ 2014-2020 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM CÍRKVE CÍRKEVNÍ ORGANIZACE (Výčet aktivit je
VíceUdržitelné financování komunitní péče MUDR. SIMONA PAPEŽOVÁ PSYCHIATRICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP
Udržitelné financování komunitní péče MUDR. SIMONA PAPEŽOVÁ PSYCHIATRICKÁ SPOLEČNOST ČLS JEP 9.11.2017 Úhrady zdravotní péče! Číselník VZP! Seznam zdravotních výkonů (Vyhláška č. 421/2016 Sb.)! Úhradová
VíceDomácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno
Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a
VíceTabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta
Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016-2019 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016-2019 Cíl Úkol Termín
VíceVYHODNOCENÍ REALÍZACE CÍ LŮ A OPATR ENÍ
VYHODNOCENÍ REALÍZACE CÍ LŮ A OPATR ENÍ AKČNÍHO PLÁNU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA BLANSKO PRO ROK 2012 Cílová skupina: Senioři Cíl 1 Podpora stávajících služeb Opatření 1.1 Odborné sociální poradenství - Naplněno.
Více