I. ÚPLNÉ ZNNÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ÁDU

Transkript

1 Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o zmn a doplnní dalších zákon (zákon o vysokých školách), dne 16. srpna 2004 pod j / Studijní a zkušební ád Západoeské univerzity v Plzni. Zmny Studijního a zkušebního ádu Západoeské univerzity v Plzni byly registrovány Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy podle 36 odst. 2 a 5 zákona o vysokých školách dne 19. ervnence 2006 pod j / I. ÚPLNÉ ZNNÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ÁDU Západoeské univerzity v Plzni ze dne 19. ervence 2006 ÁST PRVNÍ Obecná ustanovení lánek 1 Platnost studijního a zkušebního ádu (1) Tento studijní a zkušební ád Západoeské univerzity v Plzni (dále jen ád ) se vztahuje na všechny studenty prezenní, distanní a kombinované formy studia ve studijních programech bakaláských, magisterských a doktorských (dále jen student ) uskuteovaných na Západoeské univerzit v Plzni (dále jen ZU ) nebo nkteré z jejích fakult. (2) Ustanovení tohoto ádu o fakult nebo dkanovi se použijí na vysokoškolský ústav podílející se na uskuteování studijních program a jeho editele pimen. (3) Na jednotlivých fakultách mže být tento ád upesnn vnitními pedpisy nebo vnitními normami píslušné fakulty pouze v pípadech, o nichž to výslovn stanoví tento ád. ÁST DRUHÁ Studium v rámci bakaláských a magisterských studijních program Hlava I Studium lánek 2 Student (1) Studenti ZU jsou pijímáni rektorem nebo dkanem v souladu s 48 až 50 zákona. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o zmn a doplnní dalších zákon (zákon o vysokých školách), ve znní pozdjších pedpis, (dále jen zákon ) ke studiu v rámci uritého studijního programu. Pokud se studijní program lení na více

2 studijních obor (dále jen obor ), jsou studenti v rámci studijního programu pijímáni na jednotlivé obory nebo na skupinu obor. V pípad pijetí na skupinu obor rozhodne o zaazení studenta do oboru dkan na základ žádosti studenta. V pípad, že zájem o obor pesáhne stanovenou kapacitu, sestavuje se poadí podle pedem vyhlášeného kritéria. (2) Studentem se pijatý uchaze stává dnem zápisu do studia. lánek 3 Doba studia (1) Standardní doba studia je stanovena jako souást píslušného studijního programu ( 44 odst. 2 písm. e) zákona). (2) Studium v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakaláský studijní program, se lení zpravidla na dv etapy, jejichž standardní doby jsou ureny píslušným studijním programem. První etapa studia je zakonena soubornou postupovou zkouškou, druhá etapa je zakonena státní závrenou zkouškou. U víceoborového studia uitelství se dlení na etapy vztahuje ke každému oboru samostatn. (3) Maximální možná doba studia v bakaláském studijním programu je o dva akademické roky delší než píslušným studijním programem stanovená standardní doba studia. Maximální možná doba studia v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakaláský studijní program, je o ti akademické roky delší než píslušným studijním programem stanovená standardní doba studia. Maximální možná doba první etapy studia v tomto magisterském studijním programu je o dva akademické roky delší, než píslušným studijním programem stanovená standardní doba první etapy studia. Maximální možná doba studia v magisterském studijním programu, který navazuje na bakaláský studijní program, je standardní doba studia tohoto studijního programu zvtšená o jeden akademický rok. (4) Doba perušení studia se nezapoítává ani do standardní ani do maximální možné doby studia. lánek 4 Studijní plány (1) Studijní pedmty (dále jen pedmty ) zaazené do studijního plánu mohou mít statut pedmt: a) povinných - jejich absolvování je podmínkou absolvování dané etapy studia nebo daného oboru, b) povinn volitelných - student daného oboru nebo skupiny obor musí získat stanovený poet kredit z jednotlivých daných blok povinn volitelných pedmt, c) výbrových - ostatní pedmty uvedené ve studijním programu dané fakulty nebo oboru, pípadn pedmty uvedené ve studijních programech ostatních fakult nebo v celouniverzitní nabídce certifikátových program a výbrových pedmt. (2) Dkan mže ze závažných dvod rozhodnout na základ žádosti studenta nebo z vlastní iniciativy o zrušení nkterého povinného nebo povinn volitelného pedmtu ze studijního plánu; zárove urí, kterým pedmtem bude tento ekvivalentn nahrazen ve studijním plánu studenta. (3) Dkan mže na žádost studenta ze závažných, zejména zdravotních dvod rozhodnout o osvobození studenta od povinnosti získání kredit (pípadn uritého potu kredit) z daného pedmtu i bloku povinn volitelných pedmt. Takové osvobození nezakládá nárok na získání kredit za píslušné pedmty. (4) Samostatnou souástí popisu studijního programu jsou zejména sylaby jednotlivých pedmt, které blíže specifikují obsah pedmtu, doporuenou studijní literaturu, prerekvizity, kontraindikace, doporuené pedcházející pedmty, formu zkoušky a systém hodnocení, podmínky získání zápotu, rozsah samostatných prací. (5) Zápisem pedmt ze studijního plánu pi dodržení daných podmínností, vazeb a struktury pedmt si student vytváí svj osobní studijní plán pro píslušný akademický rok. Student pitom musí dodržet i další podmínky stanovené tímto ádem. lánek 5 Organizace akademického roku (1) Akademický rok trvá 12 kalendáních msíc, jeho zaátek je stanoven v pokynu prorektora pro studijní a pedagogickou innost. Zaátek výuky v akademickém roce a podrobný harmonogram akademického roku stanoví dkan v souladu s tímto pokynem.

3 (2) Akademický rok se dlí na zimní semestr a letní semestr. Semestr se lení na výukové období, zkouškové období a období prázdnin. Délka jednotlivých období je dána pokynem prorektora pro studijní a pedagogickou innost. (3) Student je povinen sledovat upesující vnitní normy fakulty, na níž je zapsán ke studiu zveejované na úední desce ZU, kterými se v pípad poteby upesuje organizace výuky v daném akademickém roce. (4) Celková délka prázdnin v akademickém roce je minimáln osm týdn. Po dobu prázdnin lze konat zejména povinné kurzy a odborné praxe. Volný as student v dob hlavních prázdnin nesmí být tmito innostmi zkrácen na dobu kratší než tyi týdny. lánek 6 Kreditní ohodnocení pedmt (1) Každý pedmt uvedený ve studijních programech je ohodnocen uritým potem kredit, které vyjadují míru zátže studenta pi studiu daného pedmtu. Tentýž pedmt má stejné kreditní ohodnocení pro všechny studenty bez ohledu na statut tohoto pedmtu. Statut mže být pro rzné studijní programy nebo obory odlišný. (2) Student získává kredity po absolvování pedmtu, tj. u pedmt zakonených zápotem až po získání zápotu, u pedmt zakonených zkouškou nebo zápotem a zkouškou až po složení této zkoušky s klasifikací alespo dobe. Pitom musí student pedmt absolvovat v akademickém roce, pro který si jej zapsal, a to nejpozdji do termínu daného harmonogramem píslušného akademického roku. (3) Za daný pedmt mže student v prbhu jednoho studia v jednom studijním programu získat kredity pouze jednou. Toto ustanovení neplatí pro neoborovou tlesnou výchovu a pro pípadné další pedmty dovednostního charakteru urené ve studijním programu; u tchto pedmt je maximáln možný poet jejich absolvování uveden v jejich sylabech. (4) Studijní program ukládá studentovi získat v prbhu studia poet kredit rovný alespo šedesátinásobku potu rok standardní doby studia, a to ve skladb urené studijním programem a studijním plánem oboru (l. 24 odst. 1). lánek 7 Vzdlávací innost a její organizace (1) Základními formami vzdlávací innosti jsou pednášky, cviení, semináe, exkurze, praxe, kurzy, konzultace a samostatné studium. (2) V pednáškách se studenti seznamují se základními poznatky a metodami píslušného vdního oboru, uvádjí do samostatného studia a pipravují k aplikacím pednášené látky v praxi. Pednášejícího pro jednotlivé pedmty uruje vedoucí garantující katedry nebo ústavu (l. 22 odst. 2 písm. b) statutu ZU) (dále jen katedra ) z ad profesor a docent své katedry. Vedením pednášek mže vedoucí katedry povit také odborného asistenta nebo významného odborníka z pracovišt mimo ZU. (3) Ve cvieních si studenti upevují a prohlubují vdomosti získané z pednášek a samostatného studia. V semináích se za aktivní úasti student teoreticky a metodologicky rozvíjejí a prohlubují poznatky z pedmt. Na vedení cviení a seminá se mohou podílet krom zamstnanc katedry i odborníci z pracoviš mimo ZU, zamstnanci jiných kateder nebo ústav, studenti doktorského studijního programu i další vybraní studenti. (4) Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti na reálných objektech ovovali teoretické vdomosti získané výukou nkterých pedmt a seznamovali se s metodami práce v praktickém život. Jsou organizovány v rámci výuky píslušných pedmt nebo blokov. (5) Praxe slouží k upevování a rozšiování vdomostí a dovedností získaných studiem na základ práce studenta na odpovídajícím pracovišti. Zpsob jejich organizace, zajištní a provádní je dán pokynem dkana, pípadn vyuujícího. (6) Kurzy slouží k praktickému upevování dovedností a vdomostí studenta. (7) Konzultace pomáhají studentm pi samostatném studiu. Jejich poskytování je podmínno aktivní úastí studenta v ostatních formách vzdlávací innosti. Pi konzultacích jsou studenti usmrováni v obsahu a metodách studia, metodice výzkumné a vývojové, odborné, umlecké a jiné innosti. Konzultacemi se mohou nahradit i nkteré formy a ásti vzdlávací innosti. (8) Student je povinen úastnit se seminá, cviení (zejména laboratorních a konstrukních), exkurzí, praxí a kurz urených konkrétn rozhodnutím dkana.

4 (9) Studentovi, který se z vážných dvod nemohl povinné formy vzdlávací innosti zúastnit, urí vyuující náhradní zpsob splnní studijních povinností. (10) Každý garant pedmtu zveejní nejpozdji v prvním týdnu výuky v semestru program pedmtu, který (v souladu se sylabem pedmtu) obsahuje zejména: a) struný pehled látky s rámcovým asovým rozvržením, b) požadavky na studenta v prbhu semestru, podmínky pro udlení zápotu, rámcové podmínky a charakteristiku konání zkoušky, c) seznam literatury ke studiu. Tímto zpsobem vyhlášené podmínky pro udlení zápotu a konání zkoušky nelze pak v prbhu semestru mnit. lánek 8 Pedagogický poradce (1) Pokud to vyžaduje organizace vzdlávací innosti na fakult, mže dkan jmenovat pedagogické poradce pro jednotlivé roníky, etapy nebo obory studia. (2) Úkolem pedagogických poradc je zejména: a) informovat studenty o struktue píslušného studijního programu a o možnostech volby pedmt a poskytovat jim konzultace pi výbru jejich osobního studijního plánu, b) zodpovídat studentm dotazy zejména k tomuto ádu a navazujícím pedpism, k sylabm pedmt, c) organizan se podílet na zabezpeování pedbžných zápis student do pedmt v souladu s tímto ádem a navazujícími pedpisy, d) upozorovat dkana fakulty na pípadné problémy ve výuce a studijních záležitostech, e) vyžádá-li si to dkan, vyjadovat se k žádostem student, f) spolupracovat se studijním oddlením fakulty, s prodkanem pro studium a pedagogickou innost a s útvarem prorektora pro studijní a pedagogickou innost. (3) Není-li jmenován pedagogický poradce, zabezpeuje jeho innost v rámci oboru z povení dkana píslušná katedra prostednictvím ureného zamstnance. Hlava II Kontrola a hodnocení studia lánek 9 Kontrola studia (1) Základními formami kontroly studia jsou zápoet, zkouška, souborná postupová zkouška, souborná zkouška, klauzurní postupová zkouška a státní závrená zkouška. (2) V pípad všech forem kontroly studia má student právo prohlédnout si opravenou práci, pokud je tato kontrola provádna písemnou formou, a to nejpozdji do zápisu výsledku kontroly studia do výkazu o studiu a zápotového nebo zkouškového katalogu nejdéle však do 30 dn od provedené kontroly studia. (3) V prbhu semestru mohou provádt vyuující kontrolu studia zejména kontrolními otázkami, písemnými pracemi (testy), zadáváním samostatných úkol, semestrálními pracemi. V souladu se sylabem pedmtu mohou být výsledky tchto kontrol píslušným zpsobem zohlednny pi zkoušce. (4) V pedmtu, pro který je studijním plánem pedepsán zápoet i zkouška, je získání zápotu nutnou podmínkou pro pipuštní ke konání píslušné zkoušky. (5) Katedry a fakulty jsou povinny dodržovat pesn a dsledn pravidla jednotného informaního systému o studijních programech, kreditním systému a výsledcích kontroly studia a postupovat podle pokyn rektora nebo dkana fakulty, pro kterou pedmt zajišují. (6) Centrální evidenci o studijních výsledcích student fakulty vede a její správnost kontroluje studijní

5 oddlení dkanátu fakulty, které na požádání vydá studentovi doklad o absolvovaných pedmtech, v pípad poteby i v pepisu podle standardu založeného na zásadách Evropského systému pevodu kredit (dále jen ECTS ). (7) Na zápoty nebo zkoušky, nezapsané do výkazu o studiu nejpozdji k datu kontroly splnní studijních povinností, se pohlíží jako na nevykonané, pokud student neprokáže opak. lánek 10 Zápoet (1) Zápoet se udluje za splnní požadavk, které pro jeho získání uruje ve shod se sylabem garant pedmtu. (2) Zápoet udluje vyuující, který vyuuje píslušný pedmt, pokud výjimen vedoucí katedry nestanoví jinak. Ve výkazu o studiu se udlení zápotu zapisuje slovem zapoteno, pipojí se datum udlení zápotu a podpis vyuujícího. Neudlení zápotu se do výkazu o studiu nezapisuje. Pokud vyuující zápoet neudlí, mže student požádat vedoucího píslušné katedry, aby vc pezkoumal. Neshledá-li vedoucí katedry žádné pochybení v postupu vyuujícího, žádost zamítne. Jsou-li k tomu dvody zetele hodné, jmenuje vedoucí katedry tílennou komisi, která vc pezkoumá. lenem této komise nemže být vyuující, který zápoet neudlil. Není-li možno sestavit komisi ze len píslušné katedry, požádá vedoucí katedry dkana, aby rozhodl o jejím složení. Komise mže pezkoušet znalosti studenta. Na základ jejího doporuení rozhodne vedoucí katedry o udlení zápotu. (3) Studentovi, kterému nebyl udlen zápoet ve stanoveném termínu, urí vyuující splnní podmínek k získání zápotu v náhradním termínu, nejpozdji však do mezního termínu, který je stanoven harmonogramem akademického roku. Ve zdvodnných pípadech mže dkan povolit studentovi splnní podmínek k získání zápotu i v pozdjším termínu v rámci daného akademického roku. lánek 11 Zkoušky a opravné zkoušky (1) Zkouškami se provují vdomosti studenta z píslušného pedmtu a jeho schopnost uplatovat poznatky získané studiem. Forma zkoušky je uvedena v sylabu pedmtu. (2) Pokud student u zkoušky nevyhovl, má právo na konání první opravné zkoušky. Pokud student nevyhoví ani pi první opravné zkoušce, má právo konat druhou opravnou zkoušku. (3) Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti zpravidla u vyuujících, kteí pedmt pednášeli, ve výjimených pípadech i u jiných vyuujících katedry (dále jen zkoušející ) urených vedoucím katedry. Podle podmínek na katede mže vedoucí katedry povit zkoušením téhož pedmtu více zkoušejících. U téhož zkoušejícího koná pak student i pípadné opravné zkoušky, pokud vedoucí katedry nestanoví ze závažných dvod jinak. Na žádost studenta nebo zkoušejícího mže vedoucí katedry nebo dkan urit konání opravné zkoušky ped komisí, kterou jmenuje. (4) Výsledek zkoušky klasifikuje zkoušející tmito známkami: výborn (1), velmi dobe (2), dobe (3) a nevyhovl (4). Výslednou známku zkoušky s výjimkou klasifikace nevyhovl zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a pipojí datum a podpis. (5) Zkoušky a opravné zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období stanoveném harmonogramem daného akademického roku. Po dohod se zkoušejícím lze skládat zkoušky a opravné zkoušky i o prázdninách nebo v prbhu semestru, nejpozdji však do mezního termínu ureného harmonogramem píslušného akademického roku. Zkoušející urí v termínu stanoveném harmonogramem akademického roku dostatený poet termín pro konání zkoušek a opravných zkoušek z jednotlivých pedmt v dostateném asovém pedstihu. Student koná zkoušku v daném termínu zpravidla v jednom dni. Zpsob pihlašování student ke zkoušce stanoví píslušná katedra. (6) Student má právo se od zkoušky nebo opravné zkoušky odhlásit nejpozdji 24 hodin ped jejím zaátkem, pokud se student se zkoušejícím nedohodne jinak. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce pihlášen. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zaátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez ádné omluvy nebo poruší-li závažným zpsobem pravidla zkoušky, je klasifikován známkou nevyhovl. Student se mže z vážných, zejména zdravotních dvod omluvit i dodaten, nejpozdji do pátého dne od termínu ureného pro konání zkoušky. O dvodnosti omluvy rozhodne zkoušející.

6 lánek 12 Vážený studijní prmr (1) Jako kritérium hodnocení studijních výsledk slouží vážený studijní prmr (dále jen VSP ), který se zpracovává pro každého studenta za každý akademický rok, za první etapu studia a za celkové studium ped absolvováním státní závrené zkoušky. (2) VSP se vypote jako podíl soutu výsledných známek z definované množiny pedmt zakonených zkouškou násobených kreditním ohodnocením píslušných pedmt a celkového soutu kredit z tchto pedmt. U pedmt, které ml student zapsané a které v daném akademickém roce neukonil alespo známkou dobe, se do VSP zapoítává známka 4. VSP se zaokrouhluje na dv desetinná místa podle pravidel zaokrouhlování, tj. 0 až 4 smrem dol, 5 až 9 smrem nahoru. (3) VSP je uvažován zejména pi rozhodování o piznání stipendia podle Stipendijního ádu ZU, pi kontrole splnní podmínky studia dané l. 28 odst. 1 písm. d) nebo pi rzných rozhodováních konkursního typu. (4) U student, kteí ást studia studovali nekreditn (zejména z dvodu uznání absolvovaného studia na jiné vysoké škole), se poítá vážený studijní prmr pro úely celkového hodnocení studia jako vážený prmr ze studijního prmru za nekreditn studovanou ást studia a z váženého studijního prmru kreditn studované ásti studia, piemž váhami jsou poty zapoítávaných známek v jednotlivých skupinách. O zapoítání známek rozhodne ve sporných pípadech dkan. lánek 13 Souborná postupová zkouška (1) Souástí první etapy studia v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakaláský studijní program, je souborná postupová zkouška. Její formu, podmínky, za nichž mže být skládána, zpsob hodnocení, organizaní zabezpeení na fakultách a další potebné náležitosti upravuje vnitní pedpis nebo vnitní norma fakulty, jestliže nkterý z jejích studijních program soubornou postupovou zkoušku pedepisuje. (2) Vnitní pedpis nebo vnitní norma fakulty podle odstavce 1 mže stanovit prospchové kritérium, jehož splnní je ekvivalentem k vykonání souborné postupové zkoušky. (3) Souborná postupová zkouška nebo splnní podmínek jejího ekvivalentu, se klasifikuje dvoustupov: vyhovl, nevyhovl. (4) Pokud se souborná postupová zkouška koná jako samostatná zkouška, mže ji student v pípad neúspchu opakovat, a to nejvýše dvakrát v prbhu studia v rámci daného magisterského studijního programu pi dodržení maximální doby studia první etapy podle l. 3 odst. 3. (5) Vykonání souborné postupové zkoušky se studentovi zaznamená do výkazu o studiu na základ protokolu o konání souborné postupové zkoušky. lánek 13a Klauzurní postupová zkouška (1) Souástí studijních plán umleckého zamení jsou klauzurní postupové zkoušky. (2) Klauzurní postupová zkouška provuje studentv talent a jeho schopnost splnit v ureném asovém období požadovaný úkol na zadané téma. Její formu, podmínky, za nichž mže být skládána, zpsob hodnocení, organizaní zabezpeení a další potebné náležitosti upravuje vnitní pedpis nebo vnitní norma fakulty. (3) Klauzurní postupovou zkoušku je student povinen zapsat a absolvovat v roníku a v semestru, do kterého je zaazena studijním plánem studijního programu. (4) Výsledek klauzurní postupové zkoušky se klasifikuje známkami: výborn, velmi dobe, dobe, nevyhovl. V pípad neúspchu ji mže student opakovat, a to nejvýše jedenkrát a výhradn v roníku a semestru studia stanoveném studijním plánem. (5) Vykonání klauzurní postupové zkoušky se studentovi zaznamená do výkazu o studiu na základ protokolu o konání klauzurní postupové zkoušky.

7 lánek 13b Souborná zkouška (1) Souástí studijních plán mže být souborná zkouška, která ukonuje absolvování vymezeného a obsahov uzaveného bloku pedmt. (2) Výsledek souborné zkoušky se klasifikuje známkami výborn, velmi dobe, dobe, nevyhovl. V pípad neúspchu ji mže student opakovat, a to nejvýše dvakrát v prbhu studia. (3) Vykonání souborné zkoušky se studentovi zaznamenává do výkazu o studiu na základ protokolu o konání souborné zkoušky.. lánek 14 Státní závrená zkouška a diplomová práce, bakaláská práce (1) Studium v rámci daného studijního programu je ukoneno státní závrenou zkouškou. (2) Souástí státní závrené zkoušky v magisterském studijním programu je obhajoba diplomové práce, u studia v bakaláském studijním programu, pokud to stanovuje studijní program, obhajoba bakaláské práce. (3) Student mže konat státní závrenou zkoušku nebo její poslední ást, jestliže splnil následující podmínky: a) získal ve skladb pedmt pedepsané studijním programem studovaného oboru alespo poet kredit rovný šedesátinásobku potu rok standardní doby studia, b) na zadané téma vypracoval a v ureném termínu odevzdal diplomovou práci nebo bakaláskou práci pokud to stanovuje studijní program. (4) Student, který v daném akademickém roce splnil podmínky pro konání státní závrené zkoušky nebo její poslední ásti podle odstavce 3 písm. a), musí tuto složit nejpozdji v bezprostedn následujících dvou akademických rocích pi souasném dodržení maximální doby studia (l. 3 odst. 3). Nesplnní této podmínky je dvodem k ukonení studia pro nesplnní požadavku stanoveného v l. 28 odst. 1 písm. j). (5) Studentovi, který v daném akademickém roce splnil podmínky podle odstavce 3 písm. a), ale nevykonal státní závrenou zkoušku nebo její poslední ást, mže být z rozhodnutí dkana perušeno studium až do termínu konání státní závrené zkoušky nebo do termínu nezbytn nutného pro innost na fakult související s dokonením diplomové nebo bakaláské práce. (6) Státní závrená zkouška a její ásti se klasifikují známkami: výborn, velmi dobe, dobe a nevyhovl. (7) Pokud je nkterá z ástí státní závrené zkoušky hodnocena známkou nevyhovl, je celkový výsledek státní závrené zkoušky klasifikován nevyhovl. (8) Státní závrenou zkoušku nebo její ást lze v pípad neúspchu opakovat nejvýše dvakrát pi dodržení maximální doby studia podle l. 3 odst. 3 a splnní podmínek daných odstavcem 4. (9) Pro stanovení obsahu, formy, bližší specifikace podmínek konání státní závrené zkoušky a pro její organizaní zabezpeení, pro zadávání, vypracovávání, hodnocení a obhajoby diplomových i bakaláských prací platí na jednotlivých fakultách jejich vnitní pedpisy nebo vnitní normy. (10) Bakaláská nebo diplomová práce je nejmén pt pracovních dn ped konáním obhajoby zveejnna k nahlížení veejnosti na sekretariátu katedry, na níž bude probíhat obhajoba. (11) Bakaláská nebo diplomová práce, u které probhla obhajoba, je vetn posudk oponent a výsledk obhajoby zveejnna v Univerzitní knihovn. (12) ZU zveejuje bakaláské nebo diplomové práce v souladu s právními pedpisy upravujícími právo duševního vlastnictví a dalšími právními pedpisy upravujícími povinnosti ZU v oblasti zveejování údaj. lánek 14a Státní rigorózní zkouška (1) Konání státní rigorózní zkoušky se ídí vnitním pedpisem jednotlivých fakult. (2) Výše poplatku za úkony spojené s konáním státní rigorózní zkoušky je stanovena pro každý akademický rok rozhodnutím rektora.

8 (3) Na zveejování rigorózní práce se obdobn vztahuje l. 14 odst. 10 až 12. lánek 15 Celkové hodnocení studia (1) Celkové hodnocení studia vyjaduje stupe studentovy úspšnosti v prbhu celého studia na ZU nebo na fakult. Uzavírá se po ukonení státních závrených zkoušek a klasifikuje se stupnicí: absolvoval s vyznamenáním, absolvoval, neabsolvoval. (2) Student absolvoval studium s vyznamenáním, jestliže dosáhl VSP za celou dobu studia nižší než 1,51 a státní závrenou zkoušku vykonal s celkovým prospchem výborn. (3) Student je hodnocen stupnm neabsolvoval, pokud v termínu daném studijním programem nebo l. 14 odst. 4 nesložil úspšn státní závrenou zkoušku. Hlava III Prbh studia v bakaláském a magisterském studijním programu lánek 16 Zápis (1) Student se musí na poátku každého akademického roku zapsat zpsobem pedepsaným tímto ádem. (2) Formu a termíny zápisu do celého akademického roku nebo do píslušného semestru stanoví dkan. U student nastupujících po perušení studia se zápis koná v prbhu akademického roku, nejpozdji do 5 pracovních dn od termínu ukonení perušení studia. Student si pi zápisu zapisuje do výkazu o studiu pedmty povinné a povinn volitelné podle studijního plánu píslušného oboru a formy studia a dále pedmty výbrové tak, aby v akademickém roce mohl absolvováním zapsaných pedmt získat v prvním roce studia minimáln 40 kredit, v dalších letech nejmén 80 kredit ve tyech úplných semestrech po sob jdoucích (do tohoto potu se nezapoítávají kredity za pedmty uznané podle l. 25 odst.1 a 4 písm. b) za pedchozí studium). Pitom je povinen dodržet svj osobní studijní plán zvolený pedbžným zápisem až na zmny, které umožuje l. 20 odst. 3. (3) Student si mže v jednom akademickém roce zapsat v rámci studia ve studijním programu pedmty v rozsahu nejvýše 75 kredit, pokud dkan nestanoví jinak. V individuálních zetele hodných pípadech mže dkan na žádost studenta tuto hranici zvýšit. (4) Studentovi mohou být zapsané pedmty rozhodnutím dkana zrušeny: a) ze závažných zdravotních dvod znemožujících studentovi studium pedmtu (týká se zejména tlesné výchovy a kurz); b) na základ oznámení katedry, že výuku daného pedmtu nemže v píslušném akademickém roce ze závažných dvod zabezpeit; c) klesne-li poet student, kteí mají pedmt zapsaný, pod hodnotu pedem oznámenou katedrou; d) jedná-li se o pedmt zapsaný pro letní semestr a student ped zaátkem letního semestru již nemá možnost získat kredity z nkterého z podmiujících pedmt nebo vznikne-li dodatenou zmnou rozvrhu v osobním rozvrhu studenta pro letní semestr neešitelná kolize (upesující zápis podle odstavce 6); e) zjistí-li se, že si student zapsal pedmt v rozporu s podmínkami pro zápis pedmtu (l. 18). (5) Pokud by v dsledku zrušení zápisu nkterých pedmt podle odstavce 4 klesl poet získatelných kredit v akademickém roce pod stanovený limit, je student povinen zapsat si za zrušený pedmt jiný pedmt tak, aby byla splnna podmínka odstavce 2. Dojde-li ke zrušení zápisu pedmtu podle odstavce 4 písm. b) a c), mže student zapsat dodaten jiný pedmt i bez dvodu uvedeného v první ásti tohoto odstavce. (6) Ped zaátkem letního semestru mže student zápis upesnit v souvislosti s odstavci 4 a 5, piemž v rámci tohoto upesujícího zápisu si student mže se souhlasem katedry zapsat i další pedmty nad rámec pedmt zapsaných poátkem akademického roku. (7) Studentovi, který se v termínu stanoveném podle odstavce 2 nezapíše do píslušného akademického roku a do 5 pracovních dn od tohoto termínu se neomluví a nepožádá o náhradní termín zápisu nebo o perušení studia nebo jeho omluvu dkan nepijme, dkan ukoní studium pro nesplnní požadavku (l. 28 odst. 2 písm. b).

9 (8) Zápis student, kontrolu správnosti jimi zapsaných pedmt a pípadné zmny v zapsaných pedmtech provádí studijní oddlení fakulty, ke které student písluší podle l. 2 odst. 2. lánek 17 Podmínky pro zápis do akademického roku (1) Do prvního akademického roku studia mže být zapsán uchaze, který byl pijat ke studiu ve studijním programu v souladu s l. 2 odst. 1. (2) Do dalšího akademického roku mže být zapsán student, který je k datu zápisu studentem ZU nebo fakulty, nebo student, kterému k datu zápisu koní perušení studia na ZU nebo na fakult. na: lánek 18 Podmínky pro zápis pedmt (1) Z hlediska tvorby osobního studijního plánu studenta se pedmty uvedené ve studijním programu lení a) pedmty bez jakýchkoliv povinných návazností na ostatní pedmty i jiných omezení - tyto pedmty si mže zapsat kterýkoliv student (v sylabu pedmtu mohou být uvedeny doporuené pedcházející pedmty), b) pedmty podmínné pedchozím absolvováním podmiujících pedmt (prerekvizitou) - tyto pedmty lze zapsat nejdíve v akademickém roce, v nmž je zapsán pedmt podmiující. Pitom úspšné absolvování a získání kredit (l. 6 odst. 2) z podmiujícího pedmtu je nutnou podmínkou k pipuštní ke zkoušce a piznání kredit z pedmtu navazujícího (podmínného prerekvizitou), c) pedmty vyluující (kontraindikace) - je-li u nkterého pedmtu uveden jiný pedmt nebo skupina pedmt jako vyluující pedmty, lze tento pedmt zapsat pouze tehdy, jestliže student nemá zapsán ani absolvován žádný z pedmt vyluujících, pípadn jej lze zapsat bez nárok na získání kredit za tento pedmt (odstavec 5), d) pedmty vzájemn zamnitelné (alternativní, tj. oboustranné kontraindikace) - student mže získat kredity pouze z jednoho z pedmt uvedených jako vzájemn zamnitelné. Jiný alternativní pedmt nebo pedmty lze zapsat bez nároku na získání kredit za jejich absolvování (odstavec 5), e) pedmty vyhrazené jen pro uritou specifickou skupinu student - tato omezená možnost zápisu musí být uvedena v sylabu píslušného pedmtu. (2) Student si musí zapisovat pedmty tak, aby dodržel v každé etap studia strukturu pedmt daných studijním programem oboru z hlediska jejich statutu (l. 4), aby vyhovl podmínkám návaznosti a volitelnosti pedmt z hlediska jejich charakteru podle odstavce 1 a zárove aby dodržel maximální dobu studia podle l. 3 odst. 3 a splnil podmínky l. 16 odst. 2 a 3 o potu zapsaných kredit. (3) V prvním roce studia si musí student zapsat všechny povinné pedmty standardního studijního plánu prvního roníku a minimáln takové množství pedmt povinn volitelných a výbrových, aby splnil podmínky dané l. 16 odst. 2 písm. a). To platí u bakaláského studijního programu a u magisterského studijního programu, který nenavazuje na bakaláský studijní program. (4) Student si mže v prbhu první etapy studia zapsat i nkteré povinné i povinn volitelné pedmty ze studijního plánu druhé etapy studia v rozsahu nejvýše 30 kredit z povinných a povinn volitelných pedmt druhé etapy. V odvodnných pípadech mže dkan tento limit po pedchozím projednání v akademickém senátu fakulty stanovit pro fakultu jinak. (5) Pokud si chce student vdom zapsat nkterý pedmt v rozporu s ustanoveními odstavce 1, mže tak uinit jen po pedchozím souhlasu vedoucího katedry, a to bez nároku na získání kredit za jeho absolvování. Pedmt je zapsán a uzaven pouze ve studentov výkazu o studiu v ásti úední záznamy a není zavádn do informaního systému. Nezapoítává se do VSP. lánek 19 Opakované zapsání pedmtu (1) Nesplní-li student podmínky pro získání kredit za pedmt (l. 6 odst. 2), mže si tento pedmt zapsat nejvýše ješt jednou. Je-li pedmt vyuován v zimním i letním semestru, mže si jej student v pípad neúspchu zapsat ješt v témže akademickém roce. Do VSP píslušného akademického roku se pak zapoítávají oba výsledky za zimní i letní semestr.

10 (2) Nesplní-li student podmínky absolvování pedmtu ani pi jeho druhém zapsání, nesmí si zapsat znovu tento pedmt ani pedmt s ním alternativní. (3) Pi opakovaném zapsání pedmtu ukoneného zápotem a zkouškou mže vyuující nebo garant pedmtu na žádost studenta uznat zápoet získaný pípadn pi pedchozím studiu tohoto pedmtu. lánek 20 Pedbžný zápis (1) Student si pedbžn volí svj osobní studijní plán pro následující akademický rok formou pedbžného zápisu, tj. pihlášením se ke studiu daných pedmt v píštím akademickém roce. Konkrétní organizaci pedbžného zápisu stanoví dkan v souladu s jednotnými zásadami a harmonogramem akademického roku na ZU. (2) Vedoucí katedry stanoví se souhlasem dkana minimální a maximální poet student, pro nž budou jednotlivé pedmty oteveny. Pi vyšším zájmu rozhodne o obsazení vedoucí katedry. Student je povinen se sám informovat o výsledku tohoto rozhodnutí a provést pípadnou korekci pedbžného zápisu. (3) Zrušení pedbžného zápisu nkterého pedmtu v dob po uplynutí termínu pedbžného zápisu je možné jen v pípad, že: a) daný pedmt nebude oteven, b) student nebyl ke studiu pedmtu vybrán pro nadmrný poet zájemc ve smyslu odstavce 2, c) studentem zvolené pedmty dodatenou zmnou rozvrhu vzájemn asov neešiteln kolidují, d) studentovi se nepodailo získat kredity z nkterého podmiujícího pedmtu, e) kreditní hodnota zrušeného pedmtu je nahrazena opakovaným zápisem pedmtu, který ml student zapsán v minulém akademickém roce a nepodailo se mu jej absolvovat, f) zapsání pedmtu by bylo v rozporu s tímto ádem a nejedná se o situaci podle l. 18 odst. 5, g) jeho zrušení povolil (po pípadné konzultaci s garantující katedrou) dkan na základ závažných dvod. (4) V pípad, že student neprovede ve stanoveném termínu a pedepsaným zpsobem pedbžný zápis, mže, stalo-li se tak ze závažných dvod, požádat dkana o prominutí pedbžného zápisu. Do dalšího studia bude zapsán mimoádnou formou zápisu. Nepožádá-li student, který neprovedl pedbžný zápis, o jeho prominutí a ani se do 5 dn po skonení pedepsaného termínu pedbžného zápisu neomluví nebo omluva nebude dkanem pijata, bude to posuzováno jako dvod k ukonení studia pro nesplnní požadavku l. 28 odst. 2 písm. b). lánek 21 Rozvrh a zaazení student do skupin studia (1) Organizace tvorby rozvrhu je ízena rozvrhovou komisí ZU, která pro jednotlivé fakulty a katedry stanoví jejich kompetence v rámci jednotných zásad pro rozvrh výuky na ZU. (2) Fakulta garantuje vasné zveejnní rozvrh vetn jednoznaných vysvtlivek a jejich stabilnost v prbhu semestru. Nezbytn nutné zmny v rozvrhu lze po jeho definitivním zveejnní provést jen se souhlasem dkana píslušné fakulty. (3) Rozvrh musí být sestaven tak, aby pi standardním prchodu studiem umožoval absolvování povinných a povinn volitelných pedmt daného studijního programu, respektive oboru. (4) Zaazování student do skupin studia pro pednášky, semináe, cviení a další formy výuky se ídí pokyny dkana nebo katedry, která výuku daného pedmtu zabezpeuje. Musí být respektovány zásady pro tvorbu rozvrhu a další, zejména bezpenostní pedpisy. (5) Je-li to úelné, zejména v první etap studia a v bakaláských studijních programech, jsou studenti zaazováni do skupin pro pednášky, cviení a semináe jednotn studijním oddlením fakulty. (6) Student má ve zdvodnných pípadech právo požádat studijní oddlení fakulty nebo vedoucího katedry o zmnu zaazení do skupiny studia. V pípad, že výuku téhož pedmtu zajišuje nkolik vyuujících, má student v rámci kapacitních a rozvrhových možností právo volit si vyuujícího. (7) V pípad, že výuku téhož pedmtu zabezpeuje více vyuujících podle odstavce 6, píslušná katedra ped pedbžným zápisem pedmtu zveejní seznam a rozvrh vyuujících, kteí budou pedmt v následujícím akademickém roce zabezpeovat.

11 (1) V prvním semestru studia platí: lánek 22 První semestr studia a) piazení vybraných pedmt do prvního semestru je povinné a je dáno studijním plánem studijního programu (student si musí tyto pedmty zapsat v prvním semestru studia); to platí u bakaláského studijního programu a u magisterského studijního programu, který nenavazuje na bakaláský studijní program, pokud dkan nestanoví jinak, b) student musí do termínu daného harmonogramem píslušného akademického roku za první semestr studia získat alespo 20 kredit ze svého studijního plánu prvního semestru (studijním programem mohou být ureny konkrétní pedmty, z nichž student musí tyto kredity nebo jejich ást získat); dkan mže na jím ízené fakult se souhlasem akademického senátu fakulty tento limit ped zahájením akademického roku zmnit, c) rozdlení student do skupin studia je dáno rozhodnutím dkana, d) dkan mže stanovit povinnost úasti student na výuce v prvním semestru studia, zejména na cvieních a semináích. (2) Perušení studia v prbhu prvního semestru studia je možné jen zcela výjimen ze závažných dvod, o jejichž naléhavosti rozhodne dkan. (3) Umožuje-li to struktura studijních program, mže dkan na základ žádosti studenta ve zjednodušeném pijímacím ízení podle 49 odst. 3 zákona pijmout studenta, který studuje ve studijním programu, který uskuteuje fakulta, na jiný magisterský nebo bakaláský studijní program a studium v pvodním programu mu ukonit, pokud student požádá o zanechání studia: a) v prbhu prvního semestru s tím, že student musí splnit podmínky podle odstavce 1 písm. b) pro ten studijní program, na který byl nov pijat, b) po prvním semestru studia, pokud student splnil podmínky podle odstavce 1 písm. b). (4) Dkan mže na základ žádosti studenta podle 49 odst. 3 zákona v odvodnném pípad pijmout ve zjednodušeném pijímacím ízení studenta ke studiu v bakaláském studijním programu a studium v pvodním magisterském studijním programu mu ukonit, pokud student požádá o zanechání studia, i když student nesplnil v tomto magisterském studijním programu podmínky stanovené v odstavci 1 písm. b). lánek 23 Absolvování první etapy studia (1) Student magisterského studijního programu, který nenavazuje na bakaláský studijní program, absolvoval první etapu studia, pokud získal minimáln poet kredit rovný šedesátinásobku potu rok standardní doby první etapy studia dané studijním programem v pedepsané skladb pedmt (tj. povinných, povinn volitelných a výbrových) a pokud splnil podmínky souborné postupové zkoušky v termínu daném l. 3 odst. 3. U víceoborových studijních program uitelství se absolvování první etapy posuzuje pro každý aprobaní pedmt samostatn a standardní doba a kreditní limit první etapy jsou dány studijním programem. (2) Dkan mže ve studijním programu stanovit jako podmínku pro zápis studenta do druhé etapy studia píslušného oboru absolvování nkterých povinn volitelných pedmt první etapy v pedepsané struktue jako tzv. globální prerekvizitu. Tato globální prerekvizita musí být uvedena ve studijním plánu daného studijního programu. (3) Absolvování první etapy studia potvrzuje studijní oddlení fakulty studentovi do výkazu o studiu. lánek 24 Absolvování studia (1) Student absolvoval studium daného studijního programu, pokud v termínu daném studijním programem a l. 3 odst. 3 získal ve skladb pedepsané studijním plánem studovaného oboru alespo poet kredit rovný šedesátinásobku potu rok standardní doby studia a úspšn vykonal státní závrenou zkoušku, jejíž souástí je v magisterském studijním programu obhajoba diplomové práce, v bakaláském studijním programu zpravidla obhajoba bakaláské práce. Dnem ukonení studia je den, kdy byla vykonána státní závrená zkouška pedepsaná na závr studia nebo její poslední ást. Dokladem o ukonení studia a o získání píslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. (2) Absolvent, který v rámci volby pedmt pi studiu svého oboru absolvoval ucelenou skupinu pedmt

12 nkterého z tzv. certifikátových program, obdrží vedle diplomu osvdení o absolvování tohoto programu. lánek 25 Uznání zápot, zkoušek a první etapy studia (1) Studentovi, který úspšn ukonil studium nkterého studijního programu na fakult ZU nebo který již na ZU studoval a byl znovu pijat ke studiu ve studijním programu uskuteovaném fakultou, mže dkan uznat nkteré vykonané zkoušky a zápoty a zárove rozhodnout o zapotení i nezapotení odpovídajícího potu kredit, pokud neuplynuly více než dva roky od doby, kdy student ukonil pedchozí studium. (2) Studentovi, který ve studijním programu, který uskuteuje fakulta, absolvoval první etapu studia a z jakýchkoliv dvod další studium nedokonil, mže dkan pi optovném pijetí ke studiu ve studijním programu, který uskuteuje fakulta, uznat absolvování první etapy studia jako celku, pokud neuplynuly více než dva roky od doby, kdy student pestal být studentem fakulty. (3) Pokud dkan povolil studentovi fakulty v rámci daného studijního programu souasné studium dalšího oboru nebo pestup na jiný obor, jsou mu absolvované shodné, resp. ekvivalentní pedmty zapoítány i pro toto studium. (4) Dkan mže, po pípadném pedchozím vyjádení oborové komise (l. 33), pedagogické komise fakulty nebo píslušné katedry, uznat pedmty absolvované i na jiné vysoké škole v eské republice i v zahranií a stanovit jim odpovídající poet kredit: a) studentovi, který studuje nkteré pedmty v rámci jiného studijního programu, pípadn i na jiné vysoké škole, a požádá dkana o jejich zapoítání; b) studentovi, který v uplynulých dvou letech ukonil studium nebo jeho ást na jiné vysoké škole a byl pijat ke studiu ve studijním programu uskuteovaném fakultou. (5) Pro rozhodnutí o uznání pedmt a odpovídajících kredit podle odstavce 4 mže dkan nebo oborová komise, pedagogická komise nebo katedra, požadovat na studentovi pedložení doklad potvrzujících absolvování pedmtu a informujících o jeho rozsahu a obsahu. (6) Rozhodování o uznání kredit za díve absolvované pedmty se dje na základ písemné žádosti studenta, kterou musí pedložit nejpozdji do jednoho msíce od data, kdy nastala situace umožující uznání pedmt podle odstavc 1 až 4. (7) Na studenta, kterému dkan uzná v souladu s odstavcem 1 nebo 4 písm. b) za pedchozí studium alespo 30 kredit, se nevztahuje l. 22 odst. 1 písm. b). (8) Pi uznání absolvování nkterých pedmt nebo celé první etapy studia dkan zárove rozhodne, o jakou ást se studentovi zkracuje standardní a maximální možná doba studia i maximální možná doba pípadného perušení studia, a rozhodne o jeho zaazení do etapy studia. (9) Pedmty, jim píslušející kredity a známky z pedmt uznaných podle odstavce 1 nebo odstavce 4 písm. b) se studentovi zapoítávají do celkového potu kredit získaných bhem studia a do celkového VSP, ne však v daném akademickém roce. lánek 26 Perušení studia (1) Student mže, s výjimkou prvního semestru (l. 22 odst. 2), požádat dkana, a to i bez udání dvodu, o perušení studia, a to nejpozdji ped zaátkem výuky v píslušném semestru. Dkan peruší studium zpravidla jen na celé semestry. Ze závažných, nikoliv však studijních, dvod mže dkan na žádost studenta perušit studentovi studium i v prbhu semestru. V mimoádných odvodnných pípadech mže dkan perušit studentovi studium i z vlastního podntu bez pedchozí žádosti studenta. Perušení studia se zpravidla ukonuje tak, aby se asov shodovalo s koncem nkterého semestru. Pi perušení studia v prbhu semestru se kredity za pípadné pedmty absolvované v neúplné ásti semestru pro úely splnní této podmínky piítají k výsledkm absolvovaného po ukonení perušení semestru. (2) V dob perušení studia není osoba studentem. Umožuje-li to zdravotní stav, je povinna se po obdržení rozhodnutí dkana o perušení studia dostavit do 8 dn nebo okamžit potom, jakmile to její zdravotní stav dovolí, na studijní oddlení fakulty odevzdat prkaz studenta a pedložit doklad o vypoádání všech pohledávek ZU vi ní. Uplynutím doby, na kterou bylo studium perušeno, vzniká osob právo na optovný zápis do studia ( 54 zákona).

13 (3) Celková doba všech perušení studia nesmí v prbhu studia studenta v rámci daného studijního programu pesáhnout u ty až šestiletého magisterského studijního programu dobu 24 msíc, u dvou až tíletého magisterského studijního programu dobu 12 msíc, u bakaláského studijního programu 12 msíc, pokud dkan výjimen nerozhodne jinak. (4) Pomine-li dvod pro perušení studia, mže dkan na žádost studenta perušení studia ukonit i ped uplynutím stanovené doby perušení. (5) Po ukonení perušení studia je osoba, které bylo studium perušeno, povinna se zapsat do dalšího studia. Nezapíše-li se osoba do pti pracovních dn po ukonení perušení studia nebo nepožádá-li o jiný termín zápisu nebo nepožádá-li o prodloužení perušení studia, ztrácí právo na zápis do studia a je to dvodem pro ukonení studia pro nesplnní požadavku podle l. 28 odst. 2 písm. b). (6) Koní-li osob perušení studia zárove s koncem akademického roku, je povinna, pokud to okolnosti dovolují, zúastnit se pedbžného zápisu podle l. 20 odst. 1. (7) Platnost zápisu pedmt se po dobu perušení studia pozastavuje. Dkan mže povolit výjimku ve smyslu zrušení zapsaného pedmtu a jeho pípadné náhrady novým pedmtem po ukonení perušení studia. (8) Fakulta nezaruuje, že bhem doby perušení studia nedojde ke zmn studijního programu nebo studijního plánu. (9) Perušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu na studijním oddlení fakulty. lánek 27 Zanechání studia (1) Student, který hodlá zanechat studia, oznámí tuto skutenost písemn dkanovi. Mže tak uinit v kterékoliv dob bhem studia. (2) Osoba, která zanechala studia, se musí nejpozdji do 5 pracovních dn od podání svého oznámení dostavit na studijní oddlení fakulty, odevzdat prkaz studenta a pedložit doklad o vypoádání všech pohledávek ZU vi ní. Zde mu bude uzaven výkaz o studiu a obdrží doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu. lánek 28 Ukonení studia pro nesplnní požadavku (1) Dkan rozhodne o ukonení studia pro nesplnní požadavk vyplývajících ze studijního programu, jestliže student: a) nesplnil podmínky prvního semestru studia (l. 22 odst. 1 písm. b)), b) za první rok studia ve studijním programu nezískal alespo 40 kredit, c) získal v kterýchkoliv tyech po sob jdoucích úplných semestrech (tj. semestrech, v jejichž prbhu nedošlo k perušení studia) celkem mén než 80 kredit (piemž semestry se považují za po sob jdoucí i v pípad, že student mezi nimi perušil studium); toto ustanovení neplatí, pokud student v této dob splnil podmínky konání státní závrené zkoušky nebo její poslední ásti podle l. 14 odst. 3, d) za poslední ukonený akademický rok ml vážený studijní prmr horší než 3,40, e) ani po druhém zapsání nezískal kredity za nkterý povinný pedmt nebo za blok povinn volitelných pedmt, f) nesplnil podmínky souborné postupové zkoušky (l. 13), g) nesplnil v asovém limitu daném studijním programem podmínky pro absolvování první etapy studia (l. 23 odst. 1), h) nesplnil podmínky pro konání státní závrené zkoušky, i) nesložil státní zkoušku ani ve druhém opravném termínu nebo v asovém limitu podle l. 14 odst. 5, j) nesplnil v asovém limitu daném studijním programem a l. 3 odst. 3 podmínky pro absolvování studia (l. 24 odst. 1). (2) Dkan rozhodne o ukonení studia pro neplnní požadavku, jestliže student: a) ani po upozornní studijním oddlením fakulty nesplnil podmínku l. 16 odst. 2 písm. a) o zapsání stanoveného minimálního potu kredit pro akademický rok,

14 b) nesplnil nkterou podmínku stanovenou pro studium vyplývající ze studijního programu, tohoto ádu nebo jiných vnitních pedpis nebo vnitních norem ZU. (3) Student, který do 35 dn prokazateln nereaguje na výzvu nebo rozhodnutí odeslané dkanátem v prbhu výuky nebo zkouškového období na adresu, kterou student udal podle 63 odst. 3 písm. b) zákona, je považován za nedosažitelného studenta a dkan mže podle situace rozhodnout o ukonení jeho studia pro nesplnní požadavku. (4) Dnem ukonení studia pro nesplnní požadavku je den, ke kterému rozhodnutí dkana o ukonení studia nabylo právní moci. (5) Osoba, které dkan ukonil studium pro nesplnní požadavku, se musí nejpozdji do 8 dn po obdržení rozhodnutí dkana dostavit na studijní oddlení fakulty, odevzdat prkaz studenta a pedložit doklad o vypoádání všech pohledávek ZU vi ní. Na studijním oddlení pak bude uzaven výkaz o studiu a osoba obdrží doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu. (6) Umožuje-li to obsah studijních program a struktura jejich studijních plán, mže student ped uplynutím maximální doby studia první etapy studia v magisterském studijním programu (l. 3 odst. 3) i pi nesplnní podmínek souborné postupové zkoušky nebo v prbhu druhé etapy studia požádat dkana o pechod na studium v rámci oborov píbuzného bakaláského studijního programu formou pijetí podle 49 odst. 3 zákona. lánek 29 Vylouení ze studia Osoba vylouená ze studia podle 65 odst. 1 písm. c) zákona se musí nejpozdji do 8 dn poté, co rozhodnutí o vylouení ze studia nabylo právní moci, dostavit na studijní oddlení fakulty a zde pedložit doklad o vypoádání všech pohledávek ZU vi ní, výkaz o studiu a odevzdat prkaz studenta. Hlava IV Specifické modifikace prezenní formy studia lánek 30 Soubžné studium dalšího oboru (1) Student na základ své žádosti mže být rozhodnutím dkana, na které se vztahuje ustanovení 49 odst.1 zákona, pijat k soubžnému studiu dalšího oboru v rámci svého studia v daném studijním programu. (2) Student studující podle odstavce 1 další obor zapisuje pedmty podle píslušného studijního plánu tak, aby mohl splnit všechny studijní povinnosti jako ostatní studenti tohoto oboru vetn státní závrené zkoušky. Pokud jsou nkteré pedmty v jeho pvodním studijním plánu a ve studijním plánu oboru studovaného podle odstavce 1 shodné nebo alternativní, nejsou znovu zapisovány, kredity za jejich absolvování se však zapoítávají pro studium obou obor. (3) Kredity získané ve studiu podle odstavce 1 za ostatní pedmty, které nelze považovat za pedmty podle odstavce 2, se pro pvodní studium nezapoítávají a nemají vliv ani na VSP v pvodním studiu. (4) Na studenta studujícího podle odstavce 1 se v tomto studiu v plném rozsahu vztahuje tento ád, vetn ustanovení o maximální délce studia (l. 3 odst. 3). (5) Nesplnní podmínek studia v dalším soubžn studovaném oboru znamená ukonení studia podle odstavce 1, není však dvodem k ukonení studia pro neprospch v pvodním oboru. Student mže rovnž v prbhu studia oznámit pi zápisu ukonení studia podle odstavce 1 a pechod na standardní studium svého oboru. lánek 31 ástené studium na jiné vysoké škole (1) Dkan mže studentovi povolit studium na nkteré jiné vysoké škole stejného i píbuzného zamení v eské republice nebo v zahranií, a to nejvýše na dobu ty semestr. (2) Student mže na jiné vysoké škole studovat rovnž jen nkterý pedmt nebo pedmty soubžn se studiem svého studijního programu. (3) Na uznání pedmt absolvovaných takto na jiné vysoké škole a stanovení jim odpovídajících kredit se

15 vztahuje l. 25 odst. 4 až 9. lánek 32 Úprava podmínek studia (1) Dovoluje-li to charakter a obsah výuky nkterého oboru v rámci akreditovaného studijního programu, mže dkan vydat studentovi rozhodnutí o úprav prezenní formy studia, která umožuje, aby studium daného oboru nebo jeho ást mohl student absolvovat bez pravidelné úasti na výuce. (2) Úprava studia podle odstavce 1 spoívá v tom, že úast studenta na pednáškách a cvieních je zcela nebo zásti nahrazena samostudiem doporuené literatury, konzultacemi a vypracováním samostatných prací. Laboratorní, konstrukní a další praktická cviení, pokud se jich studenti nemohou zúastnit v rámci hodin stanovených rozvrhem, se konají formou blokové výuky zpravidla v závru výuky v semestru. (3) Student, jemuž je povolena úprava prezenní formy studia podle odstavce 1, je povinen se nejpozdji do jednoho týdne po zahájení výuky v každém semestru pihlásit na všech píslušných katedrách a požádat o upesnní specifických úprav studia podle odstavce 2, tj. o zadání seznamu doporuené literatury, dohodnutí termín konzultací, písemné zadání seminárních a semestrálních prací a oznámení termín blokové výuky ze strany poádající katedry, pokud se student z dvod nepekonatelných pekážek nemže zúastnit pravidelné rozvrhované výuky povinných, konstrukních a dalších praktických cviení v prbhu semestru. (4) Dkan mže studentovi, jemuž je povolena úprava prezenní formy studia podle odstavce 1, pedepsat konkrétní volbu povinn volitelných a výbrových pedmt s ohledem na možnost jejich realizace pi této specifické úprav prezenní formy studia. (5) Dkan mže stanovit poet kredit, které se piznávají studentovi, jemuž je povolena úprava prezenní formy studia podle odstavce 1, za pedmty, které nemže absolvovat (zejména neoborová tlesná výchova, základní letní kurz), a to nejvýše do 10 % z celkového potu kredit daného rozsahu studia. Hlava V Komise lánek 33 Oborová komise (1) Pesahuje-li garance studia píslušného oboru rozsah jedné katedry, jmenuje dkan oborovou komisi a jejího pedsedu. (2) Oborová komise plní povinnosti vyplývající z tohoto ádu, sleduje dodržování obsahu studia, koordinuje zadávání diplomových i závrených prací a jejich obhajob, má trvalý pehled o studiu stejného i píbuzných obor na ostatních vysokých školách v eské republice nebo na zahraniních školách, vypracovává ekvivalent ke studiu fakulty ZU podle standardu ECTS a plní další související úkoly podle pokyn dkana. (3) Není-li ustavena oborová komise, plní innost podle odstavce 2 na základ povení dkana pedagogická komise fakulty nebo píslušná oborová katedra. lánek 34 Akreditaní komise ZU (1) Akreditaní komise ZU má celouniverzitní psobnost. Jejím základním úkolem je prbžné posuzování obsahové stránky databáze pedmt ZU, a to zejména z hlediska garance, kvality, zajištní a vzájemných vazeb jednotlivých pedmt. Má právo se vyjadovat i k dalším otázkám mezifakultního charakteru, týkajícím se obsahu a organizace výukového procesu. (2) Akreditaní komise ZU vytváí a jmenuje podle poteby subkomise pro jednotlivé skupiny píbuzných pedmt. (3) Akreditaní komise ZU pedkládá svoje návrhy rektorovi a na základ jeho pokynu také dkanm. (4) Pedseda Akreditaní komise ZU je jmenován rektorem. Každá fakulta ZU má právo jmenovat do komise nejvýše dva zástupce. (5) Podrobné vymezení innosti Akreditaní komise ZU a jejích dalších úkol je stanoveno smrnicí

16 rektora. (6) Na úrovni fakulty mže dkan zídit Akreditaní komisi, na kterou mže akreditaní komise ZU penést nkteré své pravomoci vi pedmtm zabezpeovaným katedrami píslušné fakulty. Hlava VI Spolená ustanovení pro studium v rámci bakaláských a magisterských studijních program lánek 35 Náhradní doruení Jestliže se rozhodnutí ve vcech uvedených v 50 odst. 4 a 5 a 68 odst. 3 zákona nepodailo studentovi doruit do vlastních rukou na poslední známou adresu, doruuje se vyvšením písemnosti na úední desce ZU, a to po dobu 15 dn. Poslední den této lhty je dnem doruení. ást tetí Studium v doktorských studijních programech lánek 36 Doktorský studijní program (1) Doktorský studijní program (dále jen DSP") je zamen na vdecké bádání a samostatnou tvrí innost v oblasti výzkumu a vývoje nebo samostatnou teoretickou a tvrí innost v oblasti umní. Studium je orientováno na vdeckou práci v daném oboru a úrove znalostí je prokazována státní doktorskou zkouškou (dále jen SDZ ). Pvodní vdecké a umlecké výsledky jsou zpracovány v disertaní práci, která je obhajována ped komisí. (2) ZU je oprávnna uskuteovat studium v akreditovaných DSP. (3) Studium v DSP je uskuteováno pod vedením školitele podle individuálního studijního plánu. (4) Ve vcech studia v píslušném DSP, které neeší tento ád, rozhoduje dkan fakulty, která uskuteuje daný DSP. (5) Fakulta mže uskuteovat studium v DSP ve spolupráci s jinými fakultami, vysokými školami a dalšími vdeckými pracovišti na základ uzavené dohody. (6) Administrativní a studijní agendu DSP zajišuje studijní oddlení píslušné fakulty nebo oddlení vdecké výchovy úseku prorektora pro výzkum a vývoj (dále jen studijní oddlení ). lánek 37 Formy studia (1) Studium v DSP se uskuteuje v tchto formách: a) prezenní, b) distanní, c) kombinované. (2) Prezenní forma studia je uskuteována na pracovišti garantujícím individuální studijní plán studenta a organizujícím jeho innost i pobyt na pracovišti (dále jen školicí pracovišt ). (3) Distanní forma studia se uskuteuje pevážn mimo školicí pracovišt pedevším na základ samostatné pípravy studenta. (4) Kombinovaná forma studia znamená, že asov vymezená ást studia probíhá formou prezenní a jiná asov vymezená ást probíhá formou distanní. Ob formy se vzájemn nepekrývají a práva a povinnosti jsou odvozeny od píslušné formy studia. (5) Standardní doba studia ve všech formách studia v DSP je nejmén ti a nejvýše tyi roky. (6) Doba studia mže být dkanem prodloužena oproti standardní dob v tchto pípadech:

17 a) u prezenní formy studia na základ zdvodnné žádosti studenta a stavu rozpracování disertaní práce maximáln o 1 rok; žádost musí být doporuena školitelem a pedsedou oborové rady, b) u distanní a kombinované formy studia o 2 roky. (7) Doba perušení studia (l. 45) se do doby studia nezapoítává. Limitní termín pro podání žádosti o obhajobu disertaní práce ve všech formách studia je nejdéle do 6 let od zahájení studia, pokud dkan ve výjimených pípadech nestanoví jinak. lánek 38 Oborová rada (1) Oborová rada (dále jen OR ) je základním odborným koncepním, kontrolním a hodnotícím orgánem studia v píslušném DSP. Za svoji innost odpovídá píslušnému dkanovi. OR má nejmén 5 len. (2) OR pro každý DSP jmenuje a odvolává dkan po projednání ve vdecké rad fakulty. leny OR mohou být pouze pední akademití a vdetí pracovníci ZU a jiných vysokých škol a vdeckých pracoviš. (3) Pedsedu OR volí ze svého stedu lenové OR. Ke zvolení pedsedy OR je nutný souhlas nadpoloviní vtšiny len OR. (4) OR zejména: a) projednává návrhy vyhlašovaných témat disertaních prací v rámci DSP a pedkládá je ke schválení vdecké rad fakulty, b) navrhuje složení pijímacích komisí pro DSP, c) navrhuje školitele DSP, d) iniciuje, projednává a koordinuje program pednáškových kurz, seminá a dalšího studia a vdecké práce student DSP, e) vyjaduje se k individuálním studijním plánm student a k jejich pípadným zmnám, f) vyjaduje se k návrhm témat disertaních prací i k jejich zmnám, g) projednává rozsah požadavk nutných ke SDZ, h) navrhuje dkanovi pedsedu a leny komise pro SDZ, datum a místo konání SDZ, i) navrhuje dkanovi pedsedu a leny komise pro obhajobu disertaní práce (dále jen komise pro obhajobu ), datum a místo konání obhajoby, j) koná i jinou innost smující k tomu, aby studium v DSP mlo vysokou úrove a iniciuje návrhy na pípadné úpravy DSP, k) nejmén jednou za rok hodnotí prbh studia v rámci DSP a pedkládá hodnocení dkanovi. (5) OR se schází z rozhodnutí jejího pedsedy podle poteby, nejmén jednou za rok. Kopie zápis z jednání OR jsou zasílány dkanovi a na studijní oddlení. (6) Mezi zasedáními OR zastupuje OR pedseda. lánek 39 Školitel (1) Školitelem mže být profesor nebo docent, pípadn významný specialista v daném oboru. (2) Školitel v píslušném DSP je studentovi uren dkanem na návrh OR. (3) Školitel sestavuje se studentem individuální studijní plán podle l. 43. Vede odborn i organizan studenta DSP v prbhu studia, provádí kontrolu studijních povinností a jejich plnní studentem a pedkládá OR výroní hodnocení jeho studia. Dále vede studenta pi zpracovávání disertaní práce. Má právo úastnit se zkoušek studenta v rámci jeho studia. (4) Pro konzultování okruhu problém z oboru tematiky disertaní práce studenta dkan mže na návrh školitele povit jako konzultanta - specialistu významného odborníka v daném oboru. (5) V pípad prokázaného neplnní povinností školitele, nebo nemže-li školitel svoji innost vykonávat, mže dkan na návrh OR provést zmnu školitele.

18 lánek 40 Student (1) Studentem ZU se pijatý uchaze stává dnem zápisu do studia v DSP, na který byl pijat. Je lenem akademické obce ZU a píslušné fakulty a vztahují se na nj práva a povinnosti dané zákonem, statutem ZU, statutem fakulty, DSP a tímto ádem. (2) Student pestává být studentem DSP: a) dnem obhájení disertaní práce v souladu s 47 odst. 4 a 55 odst. 1 zákona, b) ukonením studia podle 56 zákona. (3) Za ukonení studia podle 56 odst. 1 písm. b) zákona se považuje: a) ukonení studia rozhodnutím dkana v prbhu akademického roku na návrh OR a po projednání se školitelem, neplní-li student základní požadavky, tj. požadavky vymezené studijním plánem, eventuáln termíny urené dkanem fakulty, b) ukonení studia rozhodnutím dkana po uplynutí maximální doby studia, nebylo-li mu studium prodlouženo (l. 37 odst. 6), c) ukonení studia rozhodnutím dkana z dvod neodevzdání disertaní práce do doby stanovené l. 37 odst. 7. (4) Na rozhodování podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 se vztahuje 68 zákona. (5) Osoba, na níž se skutenosti uvedené v odstavcích 2 a 3 vztahují, se nejpozdji do 30 dn od ukonení studia dostaví na studijní oddlení k uzavení výkazu o studiu, pokud ze závažných dvod nepožádá o prodloužení tohoto termínu. Pi zanechání studia, ukonení studia podle 56 odst. 1 písm. b) zákona nebo vylouení ze studia vystaví studijní oddlení doklad o vykonaných zkouškách ve studiu v DSP. lánek 41 Pijímací ízení (1) Podmínky pijetí ke studiu v rámci DSP stanoví 48 odst. 3 zákona. (2) Pijímací ízení ke studiu v jednotlivých DSP uskuteovaných na fakult vyhlašuje veejn dkan. Souástí informací o pijímacím ízení je zveejnní rámcových témat disertaních prací v DSP s uvedením jmen pedpokládaných školitel, výše poplatku za úkony spojené s pijímacím ízením a další náležitosti vyplývající z 48 a 49 zákona. (3) Pihlášky ke studiu v rámci DSP podávají uchazei na místo uvedené ve zveejnní pijímacího ízení do termínu stanoveného dkanem. Souástí pihlášky je: a) doklad o dosaženém vysokoškolském vzdlání a eventuální dosavadní praxi. Je-li žadatel studentem posledního roníku magisterského studijního programu, doloží potebné doklady po ádném ukonení studia dodaten ve stanoveném termínu, b) životopis, c) seznam odborné innosti (publikovaných prací i jiných odborných výsledk), název diplomové práce a pípadn posudky na tyto práce, d) téma disertaní práce v DSP z vypsaných témat nebo vlastní téma (v tomto pípad po pedchozím projednání s pedpokládaným školitelem). (4) Dkan na návrh OR jmenuje pro každý DSP pijímací komisi a vyhlásí pro každý DSP termín pijímacího ízení. (5) Pijímací komise se skládá z pedsedy komise a nejmén dalších dvou len, z nichž jeden mže být pedpokládaným školitelem. lánek 42 Zápis do studia Pijatý uchaze se dostaví k zápisu do studia v termínu uvedeném v rozhodnutí dkana o pijetí. Zápis zabezpeuje studijní oddlení.

19 lánek 43 Individuální studijní plán studenta a kontrola výsledk studia (1) Individuální studijní plán je po celou dobu studia v píslušném DSP zamen na badatelskou innost, ešení problému výzkumu nebo konkrétní cíl tvrí a umlecké innosti. Studium v DSP je zpravidla realizováno ve dvou etapách: a) poátení, v níž student skládá pedepsané zkoušky a souasn zpracovává zadané téma disertaní práce; tato etapa je zakonena SDZ, b) závrené, zamené na vypracování disertaní práce a ukonené obhajobou této práce. (2) Individuální studijní plán navrhuje student DSP a projedná, pípadn každý rok upesní se školitelem. Individuální studijní plán i jeho pípadné úpravy po projednání v OR schvaluje dkan, a to nejpozdji do konce íjna každého akademického roku. (3) Individuální studijní plán stanoví: a) asovou a obsahovou posloupnost studijních aktivit, formu jejich studia a zpsob ovení studijních výsledk (zejména ústní zkouška, písemná zpráva, úast na konferenci) v souladu s akreditovaným studijním programem vetn SDZ, b) rámcov vymezené téma vdeckého bádání nebo tvrí innosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo teoretické a tvrí innosti v oblasti umní, které je základem pro vypracování disertaní práce, c) pípadné studium a praxe na jiných pracovištích, vetn zahraniních, d) termín první mimouniverzitní i recenzované publikace, nebo úasti na konferenci. (4) Splnní požadavk ke zkoušce posuzuje školitel na základ pípadné spolupráce s dalšími osobami. Toto se zaznamenává do výkazu o studiu zápisem splnno. (5) V rámci poátení etapy studia student skládá alespo 3 zkoušky z odborných pedmt vázaných k disertaní práci. (6) Souástí studia v DSP je jazyková píprava. Pokud se realizuje formou výuky na ZU, je tato skutenost zaznamenána v individuálním studijním plánu. Znalost svtového jazyka se prokazuje veejnou odbornou pednáškou související s tématem doktorského studijního programu a je školitelem potvrzena ve výkazu o studiu. (7) Školitel se studentem provádí výroní hodnocení studenta, které je projednáno v OR a zárove je dorueno dkanovi. O všech rozhodnutích je student informován písemn a kopii obdrží školitel. (8) Pracovní režim a termín prázdnin dohodne student se školitelem. (9) Student DSP má právo se zapsat do výuky libovolného pedmtu vyuovaného na ZU bez omezení prerekvizitami. Dkan mže na návrh oborové rady toto právo omezit. lánek 44 Zmna formy studia (1) Dkan mže vyhovt písemné žádosti studenta o zmnu formy studia. Žádost musí obsahovat vyjádení školitele. (2) Pi zmn formy studia podle odstavce 1 se poítá doba studia podle l. 37 odst. 6. lánek 45 Perušení studia Student mže požádat o perušení studia. K žádosti se vyjádí školitel. Rozhodnutí o perušení studia vydá dkan. lánek 46 Zanechání studia Student, který se rozhodne zanechat studia, oznámí tuto skutenost písemn dkanovi prostednictvím studijního oddlení. Mže tak uinit v kterékoliv dob bhem studia. Pestává být studentem dnem, kdy bylo studijnímu oddlení dorueno jeho písemné prohlášení o zanechání studia.

20 lánek 47 Pihláška ke státní doktorské zkoušce (1) Pihlášku ke SDZ opatenou vyjádením školitele podává student po splnní všech povinností poátení etapy jeho individuálního studijního plánu prostednictvím studijního oddlení. OR navrhne složení zkušební komise a termín konání SDZ. (2) Pokud obhajoba disertaní práce neprobíhá souasn s konáním SDZ v jeden den, piloží student k pihlášce k SDZ písemnou práci ve form dohodnuté se školitelem.. Písemná práce obsahuje zejména shrnutí a zhodnocení poznatk ve studované oblasti a seznam souvisejících publikací. (3) Na základ stanoviska OR rozhodne dkan o konání SDZ. Rozhodnutí dkana je oznámeno se zdvodnním pípadného záporného stanoviska do ticeti dn ode dne podání pihlášky pedsedovi OR, školiteli a studentovi. lánek 48 Zkušební komise pro SDZ (1) Zkušební komise pro SDZ se skládá z pedsedy, místopedsedy a minimáln dalších tí len. Nejmén jeden len komise musí být osobou mimo Akademickou obec ZU. (2) Právo zkoušet pi SDZ mají pouze profesoi, docenti a odborníci schválení vdeckou radou fakulty a odborníci jmenovaní Ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy (dále jen ( ministerstvo ). (3) Pedsedu, místopedsedu a další leny zkušební komise jmenuje na návrh OR a po schválení vdeckou radou fakulty dkan. Ministerstvo jmenuje další leny zkušební komise z významných odborník v daném oboru. (4) Pro hodnocení písemné práce navrhne pedseda komise nejmén jednoho oponenta, který se po schválení OR stane lenem této komise s právem hlasovacím. Tímto oponentem nemže být školitel. lánek 49 Státní doktorská zkouška (1) SDZ student prokazuje hluboké odborné a teoretické znalosti v daném oboru DSP, vetn znalostí a základních metod vdecké práce, zpsobilost osvojovat si nové odborné poznatky, hodnotit je a tvrím zpsobem využívat. Požadavky na znalosti vycházejí z individuálního studijního plánu studenta. Jako souást SDZ student obhajuje pedloženou písemnou práci. (2) SDZ se uskutení do 90 dn od podání pihlášky k této zkoušce. (3) SDZ musí být pítomna nadpoloviní vtšina len zkušební komise pro SDZ, mezi nimiž musí být pedseda nebo místopedseda. (4) SDZ je veejná, krom pípadu uvedeného v odstavci 5. (5) Na neveejném zasedání zkušební komise pro SDZ zhodnotí prbh SDZ a veejným hlasováním rozhodne o její klasifikaci, piemž klasifikaní stupn jsou prospl nebo neprospl. K dosažení klasifikace prospl je zapotebí vtšiny kladných hlas všech pítomných len zkušební komise pro SDZ. (6) Pokud obhajoba disertaní práce neprobíhá souasn s konáním SDZ v jeden den, zkušební komise pro SDZ ve svých závrech rovnž zhodnotí pedloženou písemnou práci a dá vyjádení k dalšímu postupu studenta pi vypracovávání disertaní práce. (7) V pípad úspšné zkoušky vyhotoví studijní oddlení doklad o SDZ do 30 dn. Je-li zkouška neúspšná, seznámí pedseda zkušební komise studenta s podmínkami, které komise SDZ stanovila pro její opakování. SDZ lze opakovat nejvýše jednou. lánek 50 Disertaní práce (1) Disertaní práce je výsledkem ešení konkrétního vdeckého úkolu, prokazuje schopnost studenta samostatn tvrím zpsobem vdecky nebo umlecky pracovat a musí obsahovat pvodní výsledky vdecké práce. Disertaní práce je ucelené pojednání, které obsahuje uveejnné výsledky vdecké a tvrí práce studenta nebo výsledky pijaté k uveejnní. (2) Disertaní práce je psána v jazyce eském nebo anglickém. Pokud by mla být psána v jiném jazyce, je