Ventila ní vrstvy. Návrh a realizace ventila ních vrstev v nových i stávajících stavbách. Radon Stavební souvislosti I. Sešit M

Transkript

1 Radon Stavební souvislosti I. Sešit M Ventila ní vrstvy Návrh a realizace ventila ních vrstev v nových i stávajících stavbách Martin Jiránek Milena Honzíková STÁTNÍ Ú AD PRO JADERNOU BEZPE NOST STAVEBNÍ FAKULTA VUT V PRAZE 2012

2 Publikace zahrnuje výsledky výzkumu zam eného na vývoj pro radonových opat ení a hodnocení jejich efek vity, který pro Státní ú ad pro jadernou bezpe nost realizovala Fakulta stavební VUT v Praze. První díl publikace Radon stavební souvislos sestává z 6 kapitol uspo ádaných do samostatných sešit : O I P M SRNA D Výb r pro radonových opat ení Pro radonové izolace Odv trání podloží Ven la ní vrstvy Prvky pro radonových systém Sou initelé difúze radonu Recenze: Ing. Vlas mil Švarc Mar n Jiránek, Milena Honzíková ISBN

3 O I P M SRNA D OBSAH Ventila ní vrstvy 1 Princip opat ení 5 2 Prvky ven la ních vrstev 5 3 Faktory ovliv ující ú innost ven la ních vrstev Zajišt ní dostate ného podtlaku ve ven la ní vrstv Snížení koncentrace radonu ve ven la ní vrstv 6 4 Vedlejší ú inky ven la ních vrstev Ochlazování podlah a základ Snižování vlhkos podloží a stavebních konstrukcí Zvýšení násobnos vým ny vzduchu kontaktními konstrukcemi 7 5 Ú innost ven la ních vrstev 7 6 Návrh ven la ních vrstev a jejich odv trání Použi v nových stavbách Použi ve stávajících stavbách Podklady pro návrh v nových stavbách Podklady pro návrh ve stávajících stavbách Konstrukce ven la ní vrstvy Odv trání ven la ní vrstvy 10 Literatura 29 3

4

5 O I P M SRNA D 1 PRINCIP OPAT ENÍ Ven la ními vrstvami se nazývají vodorovné nebo svislé vzduchové mezery vytvo ené v podlahách nebo suterénních st nách, které jsou v kontaktu s podložím. V podlahových konstrukcích lze ven la ní vrstvu umís t bu pod pro radonovou izolaci nebo nad ní. V p ípad suterénních st n m že být ven la ní vrstva z jejich vn jší nebo vnit ní strany. Odvod vzduchu z ven la ních vrstev se navrhuje bu jako p irozený, tj. na základ tlakového rozdílu od teplotní diference a ú inku v tru nebo nucený, kdy je vy užíváno ven látoru. Systémy pracující s p irozeným pohybem vzduchu se také nazývají pasivní a systémy s nuceným pohybem ak vní. Smyslem tohoto opat ení je eliminovat p irozený podtlak v nejnižších podlažích domu, a tak zabránit transportu radonu z podloží do interiéru. Doprovodným ú inkem zvýšené vým ny vzduchu ve ven la ní vrstv je snížení koncentrace radonu na styku mezi zeminou a objektem. Velikost vytvo eného podtlaku a míra poklesu koncentrace radonu závisí na konstrukci ven la ní vrstvy a zvoleném zp sobu odv trání. Sb rné potrubí zajiš uje odvod vzduchu ze vzduchových mezer do exteriéru. V závislos na rozmíst ní ven la ních vrstev po p doryse objektu m že mít sb rné potrubí dv ás horizontální rozvod propojující jednotlivé vzduchové mezery a spole né svislé odv trání. Ven látor nebo ven la ní turbína slouží k vytvo ení dostate ného podtlaku nebo k zajišt ní dostate né intenzity vým ny vzduchu ve všech místech ven la ní vrstvy. Ven látor m že být umíst n v horizontální, ver- kální, interiérové i exteriérové ás sb rného potrubí, zato ven la ní turbínu lze osadit pouze na konec svislého odv trání v exteriéru. Pasivní systémy bez ven látoru mají výrazn nižší ú innost. Uplat ují se proto zejména v nových stavbách, které vzhledem k celistvos a spojitos pro radonové izolace nevyžadují vytvo ení velkého tlakového rozdílu mezi podložím a interiérem. Všechny pasivní systémy by m ly umožnit dodate nou montáž ven látoru kdykoliv v budoucnos. 3 FAKTORY OVLIV UJÍCÍ Ú INNOST VENTILA NÍCH VRSTEV Ventila ní vrstvy 2 PRVKY VENTILA NÍCH VRSTEV Základní prvky ven la ních vrstev jsou: vlastní ven la ní vrstva, sb rné potrubí, ven látor u ak vních systém nebo ven la ní turbína u pasivních systém. Ven la ní vrstva m že být vytvo ena z r zných materiál. Nej ast ji se ke konstrukci vzduchových mezer používají plastové proþ lované (nopové) fólie, vlnité ocelové, vláknocementové nebo polymerní desky nebo plastové prefabrikované tvarovky (Obr. 1m). Jedná se o materiály, které p i použi pro podlahové mezery slouží jako ztracené bedn ní, na které se ukládá vyztužená vrstva betonu. Nopové fólie umož ují vytvo it vzduchovou mezeru do výšky zpravidla 20 mm, plastové tvarovky od 40 mm až po cca 300 mm a vlnité desky v závislos na výšce podp rné konstrukce také až do výšky n kolika desítek cen metr. 3.1 Zajišt ní dostate ného podtlaku ve ventila ní vrstv Základním p edpokladem ú inného fungování ven la ních vrstev je zajišt ní dostate ného podtlaku v celé ploše ven- la ní vrstvy [4, 6]. Podtlak ve vzduchové meze e musí být v tší než je podtlak v kontaktních podlažích do mu, nebo jedin v tomto p ípad bude vylou ena konvek vní složka p ísunu radonu net snostmi v kontaktních konstrukcích. Ve ven la ních vrstvách u b žných rodinných domk by m l být podtlak minimáln kolem 4 Pa. U vyšších budov s výrazn jším komínovým efektem a u budov v traných nucen je t eba velikost podtlaku stanovit individuáln. P i návrhu odv trání ven la ních vrstev je proto t eba vždy uvážit následující parametry: umíst ní ven la ní vrstvy (nad nebo pod pro radonovou izolací), plocha a výška ven la ní vrstvy, nopové fólie vlnité desky plastové tvarovky Obr. 1m. Materiály pro konstrukci ven la ních vrstev 5

6 Radon stavební souvislosti I. množství v azených odpor v podob nop a ostatních prolis a podpor bránících pohybu vzduchu ve ven la ní vrstv, prodyšnost ohrani ujících konstrukcí, t snost spoj mezi ohrani ujícími konstrukcemi. Nejlepšího rozší ení tlakového pole je dosahováno ve vzduchových mezerách o v tších výškách a s minimem v azených odpor. Ven la ní vrstvy pod pro radonovou izolací, které sm rem do zeminy nejsou ohrani eny bu v bec (nap. podle M1) nebo pouhým prostým betonem, by m ly být tvo eny z plastových tvarovek a vlnitých desek. Tla kové ztráty sm rem do podloží jsou to ž v t chto p ípa dech velmi významné. V tší tlouš ka je také vhodná pro svis lé vzduchové mezery kolem neizolovaných suterénních st n. Vzduchové mezery z nopovaných fólií o výškách do 20 mm a s množstvím vnit ních prolis, které zv tšují tlakové ztráty, lze použít jen v p ípadech, kdy jsou všechny ohrani ující konstrukce a spoje mezi nimi dostate n t sné. Hodí se proto zejména pro konstrukci ven la ních vrstev nad pro radonovou izolací (nap. podle M2 a M4). V trací pr duchy v ohrani ujících konstrukcích, jimiž do vzduchové mezery proudí venkovní vzduch, výrazn snižují velikost podtlaku ve ven la ní vrstv a omezují rozší ení tlakového pole. Jejich realizace se proto nedoporu uje. 3.2 Snížení koncentrace radonu ve ventila ní vrstv Koncentrace radonu ve ven la ní vrstv se výrazn ji m ní jen p i jejím ak vním odv trání. K nejv tšímu poklesu koncentrace radonu dochází ve vzduchových mezerách pod pro radonovou izolací, které komunikují s podložím. Je-li vrchní vrstva podloží propustná, je odsávaný vzduch nahrazován vn jším vzduchem, který do mezery proniká p ímo podložím a net snostmi v základových pasech a v ohrani ujících konstrukcích. Výsledná koncentrace radonu v dom nezávisí na tom, do jaké míry poklesla koncentrace radonu ve ven la ní vrstv, ale na tom, zda se poda ilo v celé ploše ven la ní vrstvy vytvo it dostate ný podtlak. Odv trání ven la ních vrstev se proto primárn nenavrhuje s ohledem na koncentraci radonu, ale tak, aby byl v celé ven la ní vrstv zajišt n dostate ný podtlak. 4 VEDLEJŠÍ Ú INKY VENTILA NÍCH VRSTEV Zvýšený pohyb vzduchu ve ven la ních vrstvách a jeho odvod do exteriéru m že mít celou adu vedlejších ú ink, mezi které pat í: ochlazování podlah a základ, snižování vlhkos podloží a stavebních konstrukcí, zvýšení násobnos vým ny vzduchu kontaktními konstrukcemi. Možnost výskytu t chto ú ink závisí na zp sobu a intenzit odv trání, t snos ohrani ujících konstrukcí a na poloze ven la ní vrstvy ve vztahu k pro radonové izolaci. 4.1 Ochlazování podlah a základ V p ípadech, kdy geologické pom ry, prodyšnost obvodových základ a ohrani ujících konstrukcí dovolí, aby pod d m a do vzduchové mezery pronikalo v tší množství venkovního vzduchu, m že v zimním období docházet k ochlazování podlah, pop. k promrzání základ. Promrzání základ p ipadá v úvahu pouze tehdy, je-li vzduchová mezera pod pro radonovou izolací a p ímo komunikuje s podložím, nap. podle M1 nebo M3.3. Pokles teplot je t eba pro každý konkrétní p ípad posoudit. Posouzení lze provést podle SN EN ISO zpravidla s využi m numerických model ešících kombinovaný p enos tepla kondukcí a konvekcí. Posouzení slouží bu k prokázání, že navržený systém odv trání nezhoršuje tepeln technické parametry domu, nebo k navržení odpovídajících stavebn technických opat ení eliminujících vliv odv trání. Poznatky o vlivu ven la ních vrstev na pr b h teplot v kontaktních konstrukcích a v podloží: K významn jšímu ovlivn ní teplot v podloží a v kontaktních konstrukcích m že docházet jen p i nuceném v trání ven la ních vrstev. P i p irozeném v trání je ovlivn ní teplot menší. P i provozování v tracího systému v cyklickém režimu je ovlivn ní teplot výrazn menší než p i nep etržitém provozu. Cyklický provoz by z tohoto hlediska m l být preferován. Ven la ní vrstvy pod pro radonovou izolací ovliv ují pr b h teplot více než ven la ní vrstvy nad ní. Pr duchy v ohrani ujících konstrukcích, jimiž do vzduchové mezery proudí venkovní vzduch, snižují teplotu v celé vzduchové meze e. Realizace t chto pr duch se proto nedoporu uje. 4.2 Snižování vlhkosti podloží a stavebních konstrukcí Vlhkost v podloží m že být ovliv ována pouze tehdy, je-li vzduchová mezera pod pro radonovou izolací a p ímo 6

7 O I P M SRNA D komunikuje s podložím, nap. podle M1 nebo M3.3. Odvod vlhkos ze zeminy m že vyvolat dodate né vysychání jílovitých zemin, jejichž následné smršt ní by mohlo vést k poklesu základ domu. Rychlost vysušování lze ovlivnit výkonem ven látoru a nastavením cyklického režimu. P i p irozeném odv trání ven la ní vrstvy je možnost vysychání zeminy minimální. Ve stávajících objektech s chyb jící nebo nefunk ní hydroizolací pod st nami mohou ven la ní vrstvy v podlahových konstrukcích snížit transport vlhkos z podloží do st n. Vzduchové mezery kolem suterénních st n pak odvád jí vlhkost odpa ující se z povrchu st ny a zabra ují tak uzav ení vlhkos ve zdivu. Ven la ní vrstvy v t chto p ípadech plní sou asn funkci ochrany pro radonu a prost edku ke snížení vlhkos zdiva. Vzhledem k teplot odvád ného vzduchu a jeho vlhkos dochází po v tší ást roku ke kondenzaci uvnit odv trávacího potrubí. D je se tak zejména od íjna do dubna v potrubí procházejícím studenou p dou a v nadst ešní ás potrubí. Zkondenzovaná voda pak potrubím stéká zp t do ven la ní vrstvy. Je-li radiální ven látor osazen na horizontální ást sb rného potrubí, v n mž hrozí výskyt kondenzace, musí se zabránit hromad ní kondenzátu ve sk íni ven látoru odvodn ním této sk ín. 4.3 Zvýšení násobnosti vým ny vzduchu kontaktními konstrukcemi Množství vzduchu, který se z ur ité místnos odsává net snostmi v ohrani ujících konstrukcích do vzduchové mezery, závisí na ploše net snos a na velikos podtlaku v meze e. Ú inek odsávání vnit ního vzduchu nebude tedy ve všech místnostech daného domu stejný. Nejv tší vliv na násobnost vým ny vzduchu lze o ekávat u ven la ních vrstev nad pro radonovou izolací a v místnostech, jejichž vzduchová mezera se napojuje k ven látoru jako první. Množství vzduchu odsávaného z interiéru lze snížit zajišt ním t snos konstrukcí ohrani ujících vzduchovou mezeru a provozování odv trávacího systému v cyklickém režimu. U pasivn v traných ven la ních vrstev je tento efekt zanedbatelný. 5 Ú INNOST VENTILA NÍCH VRSTEV Za mco u stávajících staveb je hodnocení ú innos pom rn jednoduchá záležitost, nebo se porovnává výsledná koncentrace radonu v interiéru s p vodní hodnotou, u nových staveb tomu zdaleka tak není. Jednak chybí p vodní hodnota koncentrace radonu a navíc se ven la ní vrstvy neprovádí jako jediná ochrana, ale vždy v kombinaci s celoplošn provedenou pro radonovou izolací. Nicmén p i návrhu ven la ních vrstev do nových staveb se m žeme opírat o ú innos získané ve stávajících stavbách [5, 7]. Vycházíme p itom z p edpokladu, že p inejmenším stejných ú innos jako ve stávajících stavbách, musí být dosaženo i u staveb nových, nebo všechny vstupní parametry jsou v tomto p ípad p ízniv jší (podlahy jsou t sn jší, pro radonová izolace je spojitá, atd.). Ve stávajících stavbách se ú innost stanovuje v souladu s SN (2006) procentuálním vyjád ením poklesu koncentrace radonu k p vodní hodnot p ed opat ením podle vztahu: u = 100 C p C k C p [%] (1) kde C p resp. C k, je koncentrace radonu [Bq/m 3 ] v pobytovém prostoru zjišt ná pr kazným m ením p ed opat ením, resp. po provedených opat eních. Pasivn odv trané vzduchové mezery dosahují ú innos v pr m ru kolem 50 %. Ú innos ak vn odv traných ven la ních vrstev se pohybují v intervalu od 80 do 90 %, což znamená, že koncentrace radonu klesá na 20 % až 10 % p vodní hodnoty. Výše uvedené hodnoty jsou d ležité pro správnou volbu v tracího systému. Je-li pot eba ve stávající stavb snížit koncentraci radonu pod 400 Bq/m 3, m žeme pasivní zp sob odv trání navrhnout jen tehdy, je-li koncentrace radonu v dom bezpe n pod 800 Bq/m 3 (budeme-li si však ch t ponechat jistou bezpe nostní rezervu, zvolíme rad ji limit 700 Bq/m 3 ). P i vyšších koncentracích musí být navržen ak vní zp sob odv trání ven la ní vrstvy. 6 NÁVRH VENTILA NÍCH VRSTEV A JEJICH ODV TRÁNÍ 6.1 Použití v nových stavbách V nových stavbách se ven la ní vrstvy používají pro ochranu p irozen v traných pobytových prostor v kontaktních podlažích. Nemohou p sobit samostatn, ale vždy jen v kombinaci s pro radonovou izolací. Vytvá ejí jakousi pojistku, jejímž cílem je eliminovat transport radonu z podloží do interiéru net snostmi v pro radonové izolaci. Je z ejmé, že význam net snos na vstup radonu do budovy roste s rostoucí koncentrací radonu v podloží a s rostoucí propustnos podloží. Pojistku v podob ven la ních vrstev navrhujeme proto až od ur ité koncentrace radonu v p dním vzduchu. Podle SN [1] nelze již samotnou pro radonovou izolaci použít, je-li koncentrace radonu v podloží rozhodná pro stanovení radonového indexu stavby v tší než: Ventila ní vrstvy 7

8 Radon stavební souvislosti I. 60 kbq/m 3 pro vysoce propustné zeminy, 140 kbq/m 3 pro st edn propustné zeminy a 200 kbq/m 3 pro zeminy s nízkou propustnos. Kombinace pro radonové izolace s jiným opat ením, nap íklad s ven la ními vrstvami nebo s odv tráním podloží, musí být podle SN (2006) provedena bez ohledu na koncentraci radonu v podloží i tehdy, je-li: sou ás kontaktní konstrukce podlahové topení, pod stavbou umíst na drenážní vrstva o vysoké propustnos. Použi kombinovaného opat ení se dále doporu uje, pokud lze p edpokládat n kterou z níže uvedených skute nos : o ekávají se dodate né zásahy do kontaktních konstrukcí, které povedou k porušení pro radonové izolace, dojde ke zvýšení propustnos podloží pod domem ve srovnání s propustnos zjišt nou p i radonovém Střední nebo vysoký radonový index stavby Cs > 60/140/200 kbq/m 3? ne Štěrkový podsyp nebo podlahové topení? ne Dodatečné zásahy, odvodnění, poddolování, otřesy atd.? ne Pro radonová izolace (Sešit I) ano ano ano Pro radonová izolace (Sešit I) v kombinaci s odvětráním podloží (Sešit P) nebo s ven lační vrstvou (Sešit M M1, M2) pr zkumu pozemku, nap. v d sledku odvodu povrchové vody, um lým snížení hladiny podzemní vody, umíst ním domu na vysoce propustný násyp, atd., d m se nachází v oblas, kde lze o ekávat pohyby v podloží, které by mohly vést k výskytu trhlin v kontaktních konstrukcích (nap. nestabilní svahy, poddolovaná území, ot esy od dopravy, atd.), celistvost kontaktních konstrukcí domu m že být porušena plánovanou okolní výstavbou (týká se zejména adových a terasových dom, zástavby v prolukách atd.). Použití ventila ních vrstev pro ochranu p irozen v traných pobytových prostor v kontaktních podlažích nových staveb je p ehledn znázorn no schématem na Obr. 2m. 6.2 Použití ve stávajících stavbách Instalace ven la ních vrstev je možná prak cky do každého stávajícího objektu bez ohledu na ú el domu, jeho velikost, konstruk ní ešení a osazení v terénu. V n kterých p ípadech m že být výhodné spojit ven la ní vrstvu i s jiným typem opat ení, zejména s novou pro radonovou izolací. Tak je tomu zejména tehdy, když stávající podlahové konstrukce jsou nefunk ní (nap. staré shnilé prkenné podlahy nebo podlahy z nesoudržného popraskaného betonu, atd.) a je nezbytné provést jejich vým nu. Ven la ní vrstvy mohou být vhodným opat ením i v p ípadech, kdy je nutno sou asn s radonem sanovat i zvýšenou vlhkost kontaktních konstrukcí (stávajících suterénních st n a podlah). Aplikovatelnost ven la ních vrstev je omezena podmínkami zemní vlhkos nebo odvodn né základové spáry. Kontaktní konstrukce s ven la ní vrstvou nem že být vystavena podzemní vod. Použi ven la ních vrstev pro ochranu stávajících staveb je p ehledn znázorn no schématem na Obr. 3m. 6.3 Podklady pro návrh v nových stavbách Obr. 2m. Použi ven la ních vrstev pro ochranu nových staveb (Cs koncentrace radonu v podloží rozhodná pro stanovení radonového indexu stavby) Kontrolní měření. Koncentrace radonu menší než směrné hodnoty? ne Dodatečná opatření ano OK Podkladem pro návrh ven la ních vrstev v nových stavbách jsou všechny údaje, který umožní projektantovi ur it radonový index stavby, neboli radonový potenciál na úrovni základové spáry. D ležité jsou zejména informace získané z: radonového pr zkumu stavebního pozemku [3, 8] (hodnota t e ho kvar lu a maximální hodnota kon- 8

9 O I P M SRNA D Stavebnětechnický průzkum + měření radonu Ventila ní vrstvy Proniká radon suterénními stěnami? ano Jsou přístupné z exteriéru? ano ne ne Ven lační vrstva z interiéru (Sešit M M5) Ven lační vrstva z exteriéru (Sešit M M6) ano Pro radonová izolace (Sešit I) v kombinaci s odvětráním podloží (Sešit P P4) nebo s ven lační vrstvou (Sešit M M3, M4) Je nutná rekonstrukce podlah? ne Ven lační vrstva na stávající podlahu (Sešit M M4) nebo odvětrání podloží (Sešit P) Kontrolní měření. Koncentrace radonu menší než směrné hodnoty? ano OK ne Dodatečná opatření Obr. 3m. Použi ven la ních vrstev pro ochranu stávajících staveb centrace radonu v p dním vzduchu, propustnost podloží pro plyny, popis základových pom r s ohledem na ver kální proþ l propustnos ), geotechnické zprávy (druh základových konstrukcí, výšková poloha základové spáry, p ítomnost podzemní vody, úpravy podloží majících vliv na plynopropustnost jako nap. hutn ní, stabilizace, z izování propustných št rkopískových vrstev o tlouš ce v tší než 50 mm atd.), projektu domu (velikost plochy v kontaktu s podložím, zp sob vytáp ní a v trání, násobnost vým ny vzduchu, p ítomnost podlahového topení v kontaktních konstrukcích, dispozi ní ešení, umíst ní pobytových místnos apod.). Z výše uvedených údaj se ur í hodnota koncentrace radonu v podloží a propustnost podloží, na jejichž základ se stanoví radonový index stavby a v p ípad, že bude nutná kombinace pro radonové izolace s ven la ními vrstvami, provede se návrh ven la ní vrstvy. 6.4 Podklady pro návrh ve stávajících stavbách Návrh ven la ních vrstev do stávajících staveb musí vycházet zejména z podrobného stavebn technického pr zkumu zam eného na: kvalitu a t snost stávajících kontaktních konstrukcí (složení, p ítomnost hydroizola ních vrstev, výskyt trhlin, vlhkostní stav atd.), uspo ádání spodní stavby (hloubka pod terénem, tvar podzemního podlaží, umíst ní podzemního podlaží vzhledem k nadzemním podlažím atd.), hydrogeologické údaje (hladina podzemní vody a její kolísání b hem roku, údaje o zp sobu odvodn ní 9

10 Radon stavební souvislosti I. deš ové vody a odpadních vod, údaje o prosakování vody do podzemních podlaží a o odvodu prosáklé vody atd.). Dalším nezbytným podkladem jsou výsledky dopl kových diagnos ckých m ení provád ných s cílem zjis t zdroje radonu, iden Þ kovat a lokalizovat vstupní cesty radonu v kontaktních konstrukcích a stanovit zp sob jeho ší ení po objektu. Smyslem je p ipravit takové informace, aby ven la ní vrstvy byly aplikovány efek vn, tj. zejména v místech vstupních cest radonu do budovy a v místech, kde je t eba ešit i zvýšenou vlhkost kontaktních konstrukcí. Na druhé stran je t eba maximáln eliminovat možné nega vní projevy opat ení (nap íklad od kondenzace vodní páry ve ven la ních vrstvách). 6.5 Konstrukce ventila ní vrstvy V konstrukcích obsahující ven la ní vrstvu bývá vzduchová mezera ze strany interiéru nej ast ji ohrani ena nopovou fólií, plastovými tvarovkami nebo vlnitými deskami a na opa né stran zhutn ným št rkovým podsypem, podkladním betonem, suterénní st nou nebo pro radonovou izolací. Z boku pak vodorovnou ven la ní vrstvu v tšinou ohrani ují suterénní st ny nebo základové pasy a svislou ven la ní vrstvu podlahová a stropní konstrukce. V každém p ípad musí být ohrani ující konstrukce a vzájemné spoje mezi nimi provedeny s co možná nejv tší vzduchot snos. Výjimkou jsou pouze podlahové vzduchové mezery pod pro radonovou izolací, které spo ívají na št rkovém podsypu. Zajišt ní dostate né vzduchot snos je d ležité zejména u ven la ních vrstev nad pro radonovou izolací. Nopová fólie ohrani ující ven la ní vrstvu nem že být nikdy považována za pro radonovou izolaci. D vodem je skute nost, že není v reálných staveništních podmínkách možné garantovat vzduchot snost spoj mezi nopovanými fóliemi. B žn používané technologie pro t sn ní spoj mezi p eloženými fóliemi, jako je tmelení nebo aplikace samolepících pásk mezi fólie i na jejich povrch, nejsou schopny zajis t dostate nou t snost spoje. I p es výše uvedený nedostatek, z stávají nopové fólie nej ast jším materiálem k tvorb vzduchových mezer, zejména jsou-li umíst ny nad pro radonovou izolací. T sné p ipojení nopových fólií k ohrani ujícím stavebním konstrukcím se provádí nej ast ji s použi m samolepících butylkau ukových pásk o ší ce alespo 80 až 100 mm. Za chladného po así je p ed aplikací nezbytné pásky zah át horkovzdušnou pistolí. Alterna vn je možné použít pásky na ezané z modiþ kovaného asfaltového pásu. Po natavení krycí vrstvy asfaltu se pásek v ší ce cca 50 mm p ilepí na fólii a v obdobné ší ce i na povrch stavební konstrukce. V obou p ípadech je nejprve nutné savý povrch stavební konstrukce opat it asfaltovým penetra ním nát rem. Pokud se nopová fólie pokládá p ímo na hladkou pro radonovou izolaci nesmí dojít k perforaci této izolace montážními h eby ani vlastními nopy (nap íklad v d sledku jejich zatla ení do izolace). U ven la ních vrstev nad pro radonovou izolací musí být zajišt na i vzduchot snost prostup nopovými fóliemi. Prostupy se provádí pomocí polyetylénové tvarovky ve tvaru komolého kužele, která se k proþ lované fólii p ipevní pomocí samolepících pásk. Na prostupující t leso se tvarovka p ilepí jednostrann lepícím páskem nebo se horní okraj tvarovky podtmelí a stáhne se kovovou objímkou. 6.6 Odv trání ventila ní vrstvy Ven la ní vrstvu je vhodné v trat mírným podtlakem vzhledem k tlaku vzduchu v interiéru. P etlakový zp sob v trání se nedoporu uje, nebo by to mohlo vést k transportu radonu do interiéru net snostmi v ohrani ujících konstrukcích. Pasivní zp sob odv trání musí být vždy založen na odvodu vzduchu prost ednictvím stoupacího potrubí procházejícího interiérem objektu až nad st echu. Do vzduchové mezery lze pr duchy v obvodových st nách dodávat vn jší vzduch, ale jen p i spln ní následujících podmínek: pr duchy jsou situovány co nejdále od stoupacího potrubí; umíst ní a konstrukce pr duch je taková, že p i tlaku v tru nedochází v jejich okolí ve ven la ní vrstv k vytvo ení p etlaku; celková pr ezová plocha pr duch je menší než plocha otvor odvád jících vzduch z ven la ní vrstvy; ús pr duch je chrán no m ížkou se sí pro pronikání pták a hlodavc ; sou initel prostupu tepla konstrukce odd lující ven- la ní vrstvu od interiéru odpovídá požadovaným hodnotám pro vn jší st ny. Dodávka vnit ního vzduchu je p i pasivním zp sobu v trání vylou ena. Možnost v trání vzduchové vrstvy pasivním zp sobem je podmín na pom rem výšky mezery a její plochy a tlakovými ztrátami závislými na po tu a geo- 10

11 O I P M SRNA D metrickém tvaru nop. Pasivní odv trání vyžaduje proto vzduchové mezery o v tších výškách a bez nop. Ú innost pasivního odv trání lze zvýšit osazením ven la ní turbíny na konec stoupacího potrubí. P i ak vním zp sobu odv trání nesmí být do vzduchové mezery nasáván vn jší vzduch, nebo by p ispíval k výraznému ochlazování stavebních konstrukcí a ke ztrát podtlaku. Dodávat lze pouze vzduch vnit ní, avšak musí být zajišt no (nap. pomocí zp tných klapek umíst ných do nasávacích otvor ), aby nedošlo ke zp tnému proud ní vzduchu z ven la ní vrstvy do interiéru (nap. p i poruše ven látoru nebo v klidové period ven látoru s cyklickým režimem). Ak vní odv trání musí být navrženo vždy, když není možné dosáhnout prov trávání ven la ní vrstvy po celé její ploše pasivním zp sobem, zejména je-li: její efek vní výška menší než 20 mm a zárove její plocha v tší než 8 m 2 ; U nových staveb se primárn volí pasivní systémy, které by však m ly být navrženy tak, aby mohly být kdykoliv v budoucnos p i zjišt ní nedostate né ú innos p em n ny na ak vní. Systémy se svislým odv trávacím potrubím jsou z tohoto pohledu výhodné, nebo na odv trávací potrubí lze s minimální pracnos a Þ nan ní náro nos osadit ven látor. U stávajících staveb se p ednostn volí ak vní systémy. K odv trání ven la ní vrstvy nad pro radonovou izolací nesmí být používán p dní vzduch. Takováto vzduchová mezera nesmí být proto propojena pr duchy s podložím nebo se svislou ven la ní vrstvou na vn jší stran suterénní st ny. Ven la ní vrstva má být navržena tak, aby v jejím prostoru nedocházelo ke kondenzaci vodní páry. Dochází-li ke kondenzaci, nesmí kondenzát m nit funk ní vlastnos a trvanlivost konstrukce, nesmí snižovat požadovanou este ckou a hygienickou kvalitu prost edí. Ventila ní vrstvy její efek vní výška v rozmezí 20 mm až 50 mm a zárove její plocha v tší než 30 m 2 ; Ven látor se osazuje na stoupací potrubí, a to bu na jeho konec nad st echou (S1, S2) nebo v p dním prostoru (R1, R2, R3). Není-li možná instalace stoupacího potrubí, umís- uje se ven látor na vn jší stran obvodové st ny (S4) nebo na pozemku vedle domu (S3) tak, aby vyfukovaný p dní vzduch nemohl být nasáván zp t do interiéru. Vzduch ze svislých ven la ních vrstev kolem suterénních st n lze odvád t p ímo do exteriéru skrz obvodovou ze pomocí nást nných i axiálních ven látor (N1, M5.5). Vzhledem k malému objemu vzduchu ve vzduchové meze e posta í ven látor o výkonu do 30 W s podtlaky Pa p i pr toku m 3 /h. Ven látor i elektrická instalace musí zohled ovat skute nost, že v potrubí m že docházet ke kondenzaci vodní páry. Každá ven la ní vrstva musí být posouzena z tepeln vlhkostního hlediska. Cílem tohoto posouzení je v závislos na zp sobu v trání (vnit ním nebo vn jším vzduchem, ak- vn nebo pasivn ) a poloze ven la ní vrstvy v konstrukci stanovit tlouš ku tepelné izolace mezi ven la ní vrstvou a interiérem a ov it výskyt kondenzace. V zimním období p i v trání vn jším vzduchem dochází k ochlazování konstrukce, odd lující ven la ní vrstvu od interiéru. Má-li tato ohrani ující konstrukce malý tepelný odpor, což je p ípad zejména suterénních st n, kdy je ven la ní vrstva odd lena od interiéru jen nopovou fólií s omítkou, bude docházet ke kondenzaci vlhkos na interiérové stran této p edst ny. ešením je zvýšení jejího tepelného odporu. P i v trání vnit ním vzduchem m že naopak v zimním období kondenzovat teplý vnit ní vzduch na chladných površích vn jších konstrukcí ohrani ujících ven la ní vrstvu. 11

12 Radon stavební souvislosti I. Novostavby ven la ní vrstva z tvarovek z tuhého plastu pod pro radonovou izolací Schéma: M1 Použi Výhody Nevýhody Pozor Alterna vy Tip Novostavby vyžadující kombinované pro radonové opat ení. Podmínkou použi je hydrofyzikální namáhání jen zemní vlhkos nebo odvodn ná základová spára, kdy se nem že hromadit voda ve vzduchové meze e pod domem V d sledku souvislé vzduchové mezery dobré rozší ení podtlaku. P i výšce vzduchové mezery nad 50 mm možnost provozování i pasivním zp sobem. Mírný pokles teplot pod domem p i trvalém nuceném odsávání vzduchu z ven la ní vrstvy. Plastové tvarovky neplní funkci pro radonové izolace. Konstrukce podlahy proto musí být vždy dopln na o samostatnou a celistvou pro radonovou izolaci s plynot sn provedenými spoji a prostupy instalací. P i pasivním zp sobu odv trání je možno ú innost systému zvýšit osazením ven la ní turbíny na konec stoupacího potrubí nad st echou. P i nuceném v trání lze na stoupací potrubí osadit st ešní ven látor (S2) nebo potrubní ven látor (R1) instalovaný v p dním prostoru. Není-li možná instalace stoupacího potrubí, navrhne se ak vní odv trání se st ešním ven- látorem umíst ným vedle objektu (S3), u obvodové st ny domu (S4) nebo s nást nným ven látorem situovaným na vn jší fasád (N1). Pasivní odv trání vyžaduje vždy realizaci stoupacího potrubí. Odv trání jen prost ednictvím pr duch v obvodových st nách je nep ípustné. Ven látor m že být osazen až dodate n poté, co se m ením v dokon eném objektu prokáže, že koncentrace radonu p evyšuje požadovanou hodnotu. P i ak vním odv trání nesmí být realizovány pr duchy v obvodových st nách. 12

13 O I P M SRNA D M1.1 Podrobnost provedení u obvodové st ny Ventila ní vrstvy M1.2 Podrobnost napojení svislého odv trávacího potrubí 13

14 Radon stavební souvislosti I. Novostavby ven la ní vrstva z nopové fólie nad pro radonovou izolací Schéma: M2 Použi Výhody Nevýhody Pozor Alterna vy Tip Novostavby vyžadující kombinované pro radonové opat ení. Podmínkou použi je hydrofyzikální namáhání jen zemní vlhkos nebo odvodn ná základová spára. V d sledku souvislé vzduchové mezery dobré rozší ení podtlaku. Omezená možnost pasivního zp sobu odv trání. Ak vní v trání musí být navrženo u vzduchových mezer s výškou do 20 mm, p ekro í-li jejich plocha 8 m 2 a u vzduchových mezer s výškou od 20 mm do 50 mm, je-li jejich plocha v ší než 30 m 2. Nopová fólie neplní funkci pro radonové izolace, pouze chrání pro poškození položenou pro radonovou izolaci. Nopovou fólii nelze klást na takové pro radonové izolace, které by mohly být poškozeny tlakem nop (nap. asfaltové pásy a st rky). P i pasivním zp sobu odv trání je možno ú innost systému zvýšit osazením ven la ní turbíny na konec stoupacího potrubí nad st echou. P i nuceném v trání lze na stoupací potrubí osadit st ešní ven látor (S2) nebo potrubní ven látor (R1) instalovaný v p dním prostoru. Není-li možná instalace stoupacího potrubí, navrhne se ak vní odv trání se st ešním ven- látorem umíst ným vedle objektu (S3), u obvodové st ny domu (S4) nebo s nást nným ven látorem situovaným na vn jší fasád (N1). Pasivní odv trání vyžaduje vždy realizaci stoupacího potrubí. Odv trání jen prost ednictvím pr duch v obvodových st nách je nep ípustné. Ven látor m že být osazen až dodate n poté, co se m ením v dokon eném objektu prokáže, že koncentrace radonu p evyšuje požadovanou hodnotu. P i ak vním odv trání nesmí být realizovány pr duchy v obvodových st nách. 14

15 O I P M SRNA D M2.1 Podrobnost provedení u obvodové st ny Ventila ní vrstvy M2.2 Podrobnost napojení svislého odv trávacího potrubí 15

16 Radon stavební souvislosti I. Stávající stavby ven la ní vrstva pod pro radonovou izolací Schéma: M3 Použi Výhody Nevýhody Pozor Alterna vy Tip Je-li t eba ve stávající stavb vytvo it novou podlahu z d vodu nefunk nos stávajících podlah (nap. shnilé prkenné podlahy, rozpadlé betony atd.) a není možné napojit izolaci v podlaze na izolaci pod st nami (pod st nami izolace není nebo je nefunk ní a pod st ny nelze vložit novou izolaci). Podmínkou použi je hydrofyzikální namáhání jen zemní vlhkos nebo odvodn ná základová spára. V d sledku souvislé vzduchové mezery dobré rozší ení podtlaku. Omezená možnost pasivního zp sobu odv trání. Ak vní v trání musí být navrženo u vzduchových mezer s výškou do 20 mm, p ekro í-li jejich plocha 8 m 2 a u vzduchových mezer s výškou od 20 mm do 50 mm, je-li jejich plocha v ší než 30 m 2. Ven la ní vrstva musí být vždy kombinována s celistvou pro radonovou izolaci s plynot sn provedenými spoji a prostupy instalací. P i pasivním zp sobu odv trání je možno ú innost systému zvýšit osazením ven la ní turbíny na konec stoupacího potrubí nad st echou. P i nuceném v trání lze na stoupací potrubí osadit st ešní ven látor (S1, S2) nebo potrubní ven látor (R1, R2, R3) instalovaný v p dním prostoru. Není-li možná instalace stoupacího potrubí, navrhne se ak vní odv trání se st ešním ven- látorem umíst ným vedle objektu (S3), u obvodové st ny domu (S4) nebo s nást nným ven látorem situovaným na vn jší fasád (N1). Pasivní odv trání vyžaduje vždy realizaci stoupacího potrubí. Odv trání jen prost ednictvím pr duch v obvodových st nách je nep ípustné. Ven látor m že být osazen až dodate n poté, co se m ením v dokon eném objektu prokáže, že koncentrace radonu p evyšuje požadovanou hodnotu. P i ak vním odv trání nesmí být realizovány pr duchy v obvodových st nách. 16

17 O I P M SRNA D M3.1 Podrobnost provedení u obvodové st ny Ventila ní vrstvy M3.2 Podrobnost napojení svislého odv trávacího potrubí 17

18 Radon stavební souvislosti I. M3.3 Varianta odv trání u ven la ní vrstvy vytvo ené z tvarovek z tuhého plastu 18

19 O I P M SRNA D Stávající stavby ven la ní vrstva nad pro radonovou izolací Schéma: M4 Ventila ní vrstvy Použi Výhody Nevýhody Pozor Alterna vy Tip Vzhledem k menší výšce nového souvrství vhodné pro aplikaci na povrch stávající betonové podlahy bez její demontáže. Lze ale použít i p i kompletní vým n stávající podlahy z d vodu její nefunk nos (nap. shnilé prkenné podlahy, rozpadlé betony atd.). Podmínkou použi je hydrofyzikální namáhání jen zemní vlhkos nebo odvodn ná základová spára. V d sledku souvislé vzduchové mezery dobré rozší ení podtlaku. Omezená možnost pasivního zp sobu odv trání. Ak vní v trání musí být navrženo u vzduchových mezer s výškou do 20 mm, p ekro í-li jejich plocha 8 m 2 a u vzduchových mezer s výškou od 20 mm do 50 mm, je-li jejich plocha v ší než 30 m 2. Nopová fólie neplní funkci pro radonové izolace, pouze chrání pro poškození položenou pro radonovou izolaci. Nopovou fólii nelze klást na takové pro radonové izolace, které by mohly být poškozeny tlakem nop (nap. asfaltové pásy a st rky). Napojení vzduchové mezery na ohrani ující st nové konstrukce musí být vzduchot sné. P i pasivním zp sobu odv trání je možno ú innost systému zvýšit osazením ven la ní turbíny na konec stoupacího potrubí nad st echou. P i nuceném v trání lze na stoupací potrubí osadit st ešní ven látor (S1, S2) nebo potrubní ven látor (R1, R2, R3) instalovaný v p dním prostoru. Není-li možná instalace stoupacího potrubí, navrhne se ak vní odv trání se st ešním ven- látorem umíst ným vedle objektu (S3), i u obvodové st ny domu (S4) nebo s nást nným ven látorem situovaným na vn jší fasád (N1). Pasivní odv trání vyžaduje vždy realizaci stoupacího potrubí. Odv trání jen prost ednictvím pr duch v obvodových st nách je nep ípustné. Ven látor m že být osazen až dodate n poté, co se m ením v dokon eném objektu prokáže, že koncentrace radonu p evyšuje požadovanou hodnotu. P i ak vním odv trání nesmí být realizovány pr duchy v obvodových st nách. 19

20 Radon stavební souvislosti I. M4.1 Podrobnost provedení u obvodové st ny Napojení svislého odv trávacího potrubí lze ešit podle M

21 O I P M SRNA D Stávající stavby ven la ní vrstva na vnit ní stran suterénní st ny Schéma: M5 Ventila ní vrstvy Použi Výhody Nevýhody Pozor Alterna vy Tip Suterénní st ny pod úrovní terénu, kterými proniká radon z podloží do interiéru, nebo které vykazují zvýšenou vlhkost. Podmínkou použi je hydrofyzikální namáhání jen zemní vlhkos nebo odvodn ná základová spára. Sou asn s radonem je ešena i zvýšená vlhkost suterénních st n (je zajišt no odpa ování vlhkos ze st ny a její odvod odv tráním mezery). Souvislá vzduchová mezera zajiš uje dobré rozší ení podtlaku. Omezená možnost pasivního zp sobu odv trání. Ak vní v trání musí být navrženo u vzduchových mezer s výškou do 20 mm, p ekro í-li jejich plocha 8 m 2 a u vzduchových mezer s výškou od 20 mm do 50 mm, je-li jejich plocha v ší než 30 m 2. Propojení svislé a vodorovné ven la ní vrstvy je možné pouze tehdy, je-li ven la ní vrstva v podlaze nad pro radonovou izolací. V p ípad, že je podlahová ven la ní vrstva pod pro radonovou izolací, musí být svislá i vodorovná ven la ní vrstva odv trána samostatn. P i pasivním zp sobu odv trání je možno ú innost systému zvýšit osazením ven la ní turbíny na konec stoupacího potrubí nad st echou. P i nuceném v trání lze na stoupací potrubí osadit st ešní ven látor (S1, S2) nebo potrubní ven látor (R1, R2, R3) instalovaný v p dním prostoru. Není-li možná instalace stoupacího potrubí, navrhne se ak vní odv trání se st ešním ven- látorem umíst ným vedle objektu (S3), i u obvodové st ny domu (S4) nebo s nást nným ven látorem situovaným na vn jší fasád (N1) nebo s axiálním ven látorem umíst ným do suterénní st ny podle M5.5. Pasivní odv trání vyžaduje vždy realizaci stoupacího potrubí. Odv trání jen prost ednictvím pr duch v obvodových st nách je nep ípustné. Ven látor m že být osazen až dodate n poté, co se m ením v dokon eném objektu prokáže, že koncentrace radonu p evyšuje požadovanou hodnotu. P i ak vním odv trání nesmí být realizovány pr duchy v obvodových st nách. 21

22 Radon stavební souvislosti I. M5.1 Odd lení podlahové ven la ní vrstvy pod pro radonovou izolací od svislé ven la ní vrstvy 22

23 O I P M SRNA D M5.2 Podlahová ven la ní vrstva nad pro radonovou izolací propojená se svislou ven la ní vrstvou Ventila ní vrstvy 23

24 Radon stavební souvislosti I. M5.3 T sné napojení svislé ven la ní vrstvy ke stropní konstrukci M5.4 P ívod vzduchu do svislé ven la ní vrstvy 24

25 O I P M SRNA D M5.5 Odvod vzduchu ze svislé ven la ní vrstvy pomocí axiálního ven látoru Ventila ní vrstvy 25

26 Radon stavební souvislosti I. Stávající stavby ven la ní vrstva na vn jší stran suterénní st ny Schéma: M6 Použi Výhody Nevýhody Pozor Alterna vy Tip Suterénní st ny pod úrovní terénu, kterými proniká radon z podloží do interiéru, nebo které vykazují zvýšenou vlhkost. Podmínkou použi je hydrofyzikální namáhání jen zemní vlhkos nebo odvodn ná základová spára. Sou asn s radonem je omezen i p ístup vlhkos ze zeminy do suterénní st ny a je zajišt no odpa ování vlhkos ze st ny. Vzduchová mezera musí být vytažena až nad terén, aby bylo možné zajis t její odv trání. V n kterých p ípadech to m že narušit vn jší vzhled objektu. Ven la ní vrstva na vn jší stran suterénní st ny musí být nad terénem odv trána do exteriéru. Volí se vždy pasivní zp sob odv trání. Vn jší ven la ní vrstvu nelze propojovat s vnit ními ven la ními vrstvami. Jako úprava vnit ního povrchu suterénní st ny se doporu uje bu sana ní omítka nebo vnit ní ven la ní vrstva podle M5. Nesmí ale dojít k propojení obou ven la ních vrstev. Odv trání vodorovné podlahové ven la ní vrstvy m že být bu pasivní nebo nucené. P i nuceném v trání lze na stoupací potrubí osadit st ešní ven látor (S1, S2) nebo potrubní ven látor (R1, R2, R3) instalovaný v p dním prostoru. Nem že-li být instalováno stoupací potrubí, navrhne se ak vní odv trání se st ešním ven látorem umíst ným vedle objektu (S3), i u obvodové st ny domu (S4). Je-li možná instalace svislého odv trávacího potrubí v suterénu, lze použít i nást nný ven látor situovaný na vn jší fasád (N1) nebo radiální ven látor (R3). Ven látor m že být osazen až dodate n poté, co se m ením v dokon eném objektu prokáže, že koncentrace radonu p evyšuje požadovanou hodnotu. 26

27 O I P M SRNA D M6.1 Odd lení podlahové ven la ní vrstvy pod pro radonovou izolací od svislé ven la ní vrstvy Ventila ní vrstvy Napojení svislého odv trávacího potrubí lze ešit p im en podle M1.2. Má-li být ven látor umíst n vedle objektu, postupuje se p im en podle M

28

29 O I P M SRNA D LITERATURA Ventila ní vrstvy [1] SN (2006) Ochrana staveb pro radonu z podloží. NI 2006 [2] Vyhláška Státního ú adu pro jadernou bezpe nost. 307/2002 Sb. o radia ní ochran [3] Neznal M, Neznal M, Matolín M, Barnet I, Mikšová J.: Nová metodika stanovení radonového indexu pozemku. Práce eské geologické služby. 16, Praha 2004 [4] Jiránek M.: Principy ochrany nových staveb pro radonu z podloží. In: Vytáp ní, v trání, instalace 1/2011, pp , ISSN: , ro ník 20 [5] Jiránek M.: Spolehlivost a op malizace pro radonových opat ení. In: Bezpe nost jaderné energie 15(53), /4, pp , ISSN [6] Witzany J., Jiránek M., Zlesák J., Zigler R.: Konstrukce pozemních staveb 20. Skriptum, Fakulta stavební VUT Praha, 2006, ISBN: [7] Foj ková I. Zpráva o ešení úkolu Vyhodnocování efek vnos pro radonových opat ení, SÚRO Praha, 2001 [8] Neznal M., Neznal M.: Ochrana staveb pro radonu. Grada Publishing a.s., Praha

30 Doc. Ing. Mar n Jiránek, CSc., Ing. Milena Honzíková RADON STAVEBNÍ SOUVISLOSTI I. Sešit M Ven la ní vrstvy Návrh a realizace ven la ních vrstev v nových i stávajících stavbách Pro Státní ú ad pro jadernou bezpe nost vypracovala Fakulta stavební VUT v Praze, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Thákurova 7, Praha 6 Vydalo eské vysoké u ení technické v Praze Vy skla eská technika nakladatelství VUT, výroba, Zikova 4, Praha 6 GraÞ cká úprava: Michaela Kubátová Petrová Vydání první, 29/146 stran sešitu/dílu I.