Poruchy imunitního systému
|
|
- Miloslava Iveta Pešková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Poruchy imunitního systému
2 Definice imunitní systém je souhrn mechanismů, který udržuje homeostázu a integritu organizmu schopností rozpoznávat vlastní, vlastní poškozené a cizí regulační, ochranné a obranné funkce imunitního systému jsou zprostředkovávány buňkami a molekulami proteinů, označované jako buněčná nebo humorální imunita
3 Základní funkce imunitního systému schopnost reakce na nebezpečí - odlišení neškodného podnětu od škodlivého obranyschopnost (škodliviny infekční) imunitní dohled (nádorové buňky) autotolerance (vlastní tkáně a buňky)
4 Antigeny Definice: antigen je každá molekula, která je schopná vyvolat tvorbu specifických protilátek, nebo specifickou buněčnou imunitní odpověď nebo se specificky vázat na protilátky či vazebná místa lymfocytů antigenem je každá látka (molekula), kterou imunitní systém organismu rozpoznává jako tělu cizí a nějakým způsobem s ní reaguje
5 Antigeny exo-antigeny: mikroby, cizorodé bílkoviny (alo, xeno-transplantáty, očkovací látky, séra), hapteny(léky) auto-antigeny: součásti vlastních tkání chemické antigeny: bílkoviny, glykoproteiny, mukoproteiny, polysacharidy, lipidy, glykolipidy, fosfolipidy membránové receptory, enzymy, jaderné struktury, secernované produkty (toxiny bakterií)
6 Obecné obranné mechanismy povrch kůže a sliznic- tvoříbariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím, chrání tělo proti vzniku škodlivých látek, mikroorganismů a před UV zářením tvorba hlenu a pohyb řasinek- u zdravých lidí je hlen obvykle bílá nebo průhledná viskózní, gelovitá tekutina, která tvoří tenkou ochrannou vrstvu pokrývající povrch dýchacích cest. Zachycuje bakterie a částečky nečistot z vdechovaného vzduchu, a ty pak mohou být vypuzovány řasinkami, které dopravují hlen ven z dýchacích cest
7 Obecné obranné mechanismy tvorba slz- působí jako ochrana proti infekcím jelikož obsahují takové antibakteriální látky, jako je lysozym, lactoferin, imunoglobulin, betalysin tvorba slin- obsahují trávicí enzymy (amyláza, lipáza), má dezinfekční účinek kyselina chlorovodíková- je vylučována v trávicím traktu všech savců a zabíjí bakterie v potravě odtok moči- slouží k odstraňování odpadních molekul, filtrovaných z krve ledvinami
8 Struktura imunitního systému Centrální: tymus - prostředí pro vývoj T lymfocytů kostní dřeň Periferní: lymfatické uzliny slezina lymfoidní tkáně asociované se sliznicemi (MALT)
9 Struktura imunitního systému V ontogenetickém smyslu se brzlík vyvíjí ze třetího branchiálního vaku a teprve později se stěhuje skrz přední mediastinum do cílového místa. Skládá se ze dvou úzce spojených laloků uložených částečně v hrudi a částečně v krku. Thymus je hlavním orgánem pro diferenciaci a funkční dozrávání T lymfocytů
10 Struktura imunitního systému Kostní dřeň (medulla ossea), lidově mozek, je měkká tkáň, která vyplňuje vnitřky kostí savců. Vyplňuje dřeňovou dutinu (cavitas medullaris) dlouhých kostí a pros-tory mezi trámci houbovité kostní tkáně konců dlouhých kostí, kde se tvoří nové krvninky a krevní destičky. Je tvořena tzv. hemopoetickou tkání
11 Struktura imunitního systému Lymfatické uzliny jsou místa, kde se koncentrují lymfocyty a podél lymfatických cév se koncentrují makrofágy
12 Struktura imunitního systému Slezina (lat. Lien) je orgán, který není k životu bezpodmínečně nutný a její odstranění (například při vnitřním krvácení) nemá ve většině případů pro člověka tragické následky. Histologicky je tvořena bílou a červenou pulpou. Bílou pulpu vytvářejí uzlíky lymfatické tkáně-malphigiho tělíska, která jsou tvořena z malých B lymfocytů. Červená pulpa se skládá z vaziva, které je vyplněno krevními cévamí. Její hmotnost kolísá v rozmezí g.
13 Struktura imunitního systému MALT (mucosa associated lymphoid tissue): součást imunitního systému, např. imunitní reakce v tunica mucosa tenkého střeva
14 Složky imunitního systému Buněčné Humorální Nespecifické Polymorfonukleáry, monocytymakrofágy, DC, NK buňky Komplement, proteiny akutní fáze (CRP,MLB) Specifické T-lymfocyty Protilátky B-lymfocyty Imunitní reakce - souhra nespecifické a specifické, humorální a buněčné imunity
15 Rozdíly mezi specifickou a nespecifickou imunitou Nespecifická Specifická Fylogeneticky Starší Mladší Rychlost reakce Minuty Hodiny Imunol. paměť Nemá Má Receptor pro Ag Sdílené struktury Specifické receptory
16 Nespecifická buněčná imunita Fagocytóza: (z řečtiny) je endocytotický proces pohlcování pevných částic z okolního prostředí buňkami polymorfonukleární leukocyty eozinofilní leukocyty (brána proti extracelulárním mikrobům) monocyty-makrofágy (obrana proti intracelulárním mikrobům) dendritické buňky
17 Nespecifická buněčná imunita Proces fagocytózy : vycestování-diapedéza, chemotaxe rozpoznání pohlcení nitrobuněčné usmrcení degradace sekrece extracelulárně
18 Nespecifická humorální imunita Komplementový systém: systém cca 50 sérových bílkovin produkovaných převážně v játrech, částečně v monocytech a makrofázích v séru jsou přítomny v inaktivní formě po aktivaci dochází ke kaskádovitým reakcím, při kterých vznikají štěpné produkty, z nichž některé se uvolňují do okolí uplatňují se jako prozánětlivé látky (chemotatktické, anafylaktoidní, vazoaktivní), opsoniny a membranolytický komplex
19 Nespecifická humorální imunita Komplementový systém- nomenklatura: proteiny (složky komplementu): C1 až C9 faktory: P,B,D,H aktivní komplexy
20 Nespecifická humorální imunita Dráhy aktivace komplementu: dráha klasická: fylogeneticky nejmladší, závislá na tvorbě protilátek, které jsou na buněčném povrchu jako imunokomplexy s antigenem dráha alternativní: fylogeneticky nejstarší, aktivována povrchy buněk, bakterií, virů, parazitů, které mají na povrchu volně aminové či hydroxylové skupiny povrchem patogenu dráha lektinová (monose-binding lectin, MLB): varianta klasické dráhy Dráhy se od sebe liší se způsobem aktivace klíčové složky C3
21 Nespecifická humorální imunita
22 Nespecifická humorální imunita Hlavní účinky jednotlivých štěpů komponent komplementu: C3a, C4a a C5a (anafylatoxiny) - způsobují vznik anafylaxe s degranulací mastocytů nespecificky, jiným mechanismem než vazbou a přemostěním IgE: kontrakce hladkých svalových buněk,permeabilita cévní stěny, uvolnění histaminu z žírných buněk a bazofilů histamin: uvolňování lysozomálních enzymů z ganulocytů C5a: chemotaxe leukocytů (pohyb organismu či buňky, který je odpovědí na specifický chemický podnět ), migrace leukocytů do místa aktivace komplementu, zvyšuje zánětlivé reakce
23 cytolýza: konečný membranolytický komplex (MAC) osmoticky lyzuje cílové buňky tvorbou membránových pórů Nespecifická humorální imunita Funkce komplementu: opsonizace: fagocytující buňky mají na svém povrchu receptory (CR3 a CR4) pro složky komplementu C3b a C4b (opsoniny- usnadňují fagocytózu bakterií chemotaxe: C3a a C5a přitahují fagocytující buňky do místa zánětu, C5a přitahuje všechny typy fagocytujících buněk (neutrofily, makrofágy, bazofily) anafilaxe: složky C3a, C5a působí jako anafylatoxiny- způsobují degranulaci žírných buněk, uvolnění histaminu, zvýšenou propustnost cév
24 Nespecifická humorální imunita Funkce komplementu: transport antigenu: složky C3b a C4b zajišťují transport antigenu vázaného v imunokomplexu vazbou na komplementový receptor na erytrocytech prezentace antigenu: složky C3b a C4b mají pomocnou funkci při prezentaci antigenu vazbou na folikulární dendritické buňky v mízních uzlinách aktivace lymfocytů B: složky C3b,d vázané na imunokomplex zajišťují přídatnou aktivaci lymfocytů B vazbou na komplementový receptor CR2; potenciace ADCC a NK aktivity: komplementové složky potenciují účinek protilátek v cytotoxické reakci zprostředkované protilátkami (ADCC) a v NK aktivitě
25 Specifická imunita
26 Specifická humorální imunita Základní pojmy: epitop- konfigurace části molekul v antigenu, s níž reaguje antigen (Antibody) svým vazebným místem (paratopem) afinita- síla vazby mezi epitomem a paratopem pokud je velká dojde k namnožení idiotyp- antigenní varianty protilátky, které jsou specifické pro jednotlivé typy protilátek u téhož jedince anti-idiotyp- protilátky- téhož jedinec, které reagují s idiotypy jiných vlastních protilátek protilátky Ab- produkované po kontaktu B-Ly s antigenem
27 Specifická humorální imunita Fab fragment- část Ig sestávající se z jednoho lehkého řetězce a části těžkého řetězce. Má jedno vazebné místo pro Ag. Získá se štěpením papainem F(ab)2- část IG mající 2 vazebná místa pro Ag. Získá se štěpením pepsinem Fc fragment - fragment Ig získaný štěpením papainem. Nemá protilátkovou aktivitu, fixuje komplement, fixuje se na buňky, nese specifické znaky pro jednotlivé třídy Ig imunitní komplexy komplexy Ag s Ab, které aktivují
28 Specifická humorální imunita Struktura protilátky (imunoglobulinu) těžký řetězec: α (IgA), δ (IgD), γ (IgG), µ (IgM), ε (IgE) lehký řetězec: κ (kappa), λ (lambda)
29 Specifická humorální imunita Fab část zajišťuje rozmanitost vazebných míst:500 genů pro kódování variabilních části imunoglobulinů (ty které zodpovídají za vazbu s antigenem hypervariabilní oblasti rozpoznávací vazebné místo) somatické diverzifikační mechanismy rozpoznává antigen
30 Specifická humorální imunita Fc část opsonizace nožičkami vazba na povrchy buněk (K-buňky, T-cytotoxické Ly) a nasměrování k nevlastní buňce 20 genů kódujících syntézu konstantní části Ig zabíječské buňky (killer) patří k T-Ly mají receptroy Fc rozpoznávající protilátky (navázáním protilátky a K- buňky dojde k cytolýze tzv. ADCC- antibody dependent cellular cytotoxicity)
31 Specifická humorální imunita Struktura izotypů imunoglobulinů
32 Specifická humorální imunita Izotyp M.h. (kd) Obsah v séru Lokalizace IgG Sérum, intersticiální tekutina IgA Sérum, slzy, sliny, povrch B lymfocytů IgM Sérum, povrch B lymfocytů IgD Sérum, povrch B lymfocytů IgE x 10-4 Sérum, intersticiální tekutina Biol. Poloča s (dny) Funkce 21 Opsonizace, neutralizace, přestupuje placentu, sekundární odpověď (rychlá, memory B 6 ly) Ochrana sliznic, opsonizace 6 Aktivace komplementu, primární odpověď, receptor pro antigen 3 Receptor pro antigen 2 Ochrana proti parazitům
33 Specifická buněčná imunita Mature Thymocyte Post-tymic T- Cells Stem Cell Early Thymocyte Common Thymocyte CD2 CD3 CD4 CD5 CD7 Helper/ inducer CD2 CD3 CD4 CD5 CD7 CD2 CD5 CD7 CD38 CD71 CD1a CD2 CD4 CD5 CD7 CD8 CD38 CD2 CD3 CD5 CD7 CD8 Suppressor / cytotoxic CD2 CD3 CD5 CD7 CD8
34 Specifická buněčná imunita Cytotoxické (CD3+/CD8+) T lymfocyty
35 Specifická buněčná imunita Regulační (CD3+/CD4+) T lymfocyty : Th-helpery Th0 Regulační T lymfocyty Th1 Th2 Th3 Tr IFN-γ LF IL-2 IL-4,-5,-6 IL-10 TGF-β IL-13 TGF-β IL-10 buněčná imunita humorální imunita inhibice imunitní reakce, hojení
36 Specifická buněčná imunita Regulační (CD3+/CD4+) T lymfocyty
37 Mezibuněčná komunikace v imunitním systému adhezivní molekuly: -přímý dotyk: buňka-buňka, buňka-mezibuněčná hmota - vývoj imunokompetenetních buněk - diapedéza - prezentace antigenu T lymfocytů - kooperace T-B lymfocytů cytokiny: - komunikační molekuly
38 Mezibuněčná komunikace v imunitním systému Adhezivní molekuly: kadheriny selektiny (L-leukocyte, P- platelet, E-endoteliální) integriny alfa/beta, beta1-8 (1,2,3,7..) imunoglobulinová rodina (TCR, BCR, HLA, ICAM, VCAM, CD4,CD8,kostim.CD80, CD86) Fc Receptory- navazují Fc část imunoglobulinů muciny a další
39 Mezibuněčná komunikace v imunitním systému Cytokiny: proteiny sekretované leukocyty (ale i jinými buňkami)- tkáňové hormony působí autokrinně, parakrinně, endokrinně kaskáda působí prostřednictvím specifických receptorů působí koordinovaně- cytokinová síť
40 Mezibuněčná komunikace v imunitním systému Cytokiny - klasifikace: interleukiny: IL-1 - IL-32 interferony alfa, beta, gama faktory stimulující kolonie (G-CSF, GM-CSF) cytokiny skupiny TNF (TNF, LT, Fas, CD40L) chemokiny (IL-8, MCP, MIP, RANTES..) transformující růstové faktory (TGF alfa, beta) jiné (SCF, EPO, NGF..)
41 Mezibuněčná komunikace v imunitním systému Cytokiny klasifikace podle funkce: prozánětlivé cytokiny včetně chemokinů (IL1, 6, 8 a další CXC chemokiny, IL12, 18, TNF) protizánětlivé (IL-1Ra, IL-4,IL-10,TGF-b) růstové faktory hematopoézy (CSF, IL-2,3,4,5,6,7,9,11,14,15, EPO) antivirové (interferony)
42 Mezibuněčná komunikace v imunitním systému Cytokiny klasifikace podle funkce: Th0 Th1 Th2 Th3 Tr IFN-γ LF IL-2 IL-4,-5,-6 IL-10 TGF-β IL-13 TGF-β IL-10 buněčná imunita humorální imunita inhibice imunitní reakce, hojení
43 HLA - systém Definice: HLA jsou membránové glykoproteiny, které představují vrchol organizace fungování imunitního systému ve vývoji imunitního systému se objevuje až u obratlovců HLA molekuly jsou zodpovědné za histokompatibilitu - slučitelnost tkání kombinace HLA molekul je unikátní u každého jedince jediný příklad shody HLA molekul představují jednovaječná dvojčata
44 HLA - systém Klasifikace: HLA molekuly se dělí na 2 hlavní třídy, a to HLA molekuly I. A II. třídy HLA molekuly obou tříd jsou glykoproteiny, heterodimery, složené ze dvou řetězců, z nichž alespoň jeden je polymorfní struktura HLA molekul obou tříd umožňuje vazbu antigenu a kontakt s receptory T lymfocytů
45 HLA - systém HLA molekuly I. třídy: HLA molekuly I. třídy se skládají z: těžkého α řetězce β-2 mikroglobulinu peptidu
46 HLA - systém lidé mají na povrchu svých buněk 3 druhy klasických HLA molekul I. třídy, nazývané HLA-A, HLA-B, a HLA-C tyto typy se liší pouze složením svého těžkého řetězce, β2 mikroglobulin je stejný HLA molekuly I. třídy jsou exprimovány na všech jaderných buňkách těla HLA I.třídy nejsou exprimovány na erytrocytech, téměř nebo v nepatrné míře jsou exprimovány na buňkách CNS geny kódující těžkéřetězce HLA molekul I. třídy se nacházejí na 6. chromozomu v oblasti MHC
47 HLA - systém HLA molekuly II. třídy: HLA molekuly II. třídy se skládají ze: 2 polymorfrních, transmembránových glyko proteinů, nazývaných α a β řetězec a navázaného peptidu
48 HLA - systém HLA molekuly II. třídy se nacházejí ve 3 typech, pojmenovaných HLA DR, DP a DQ tyto molekuly jsou kódovány geny na 6 chromozomu, v oblasti HLA D molekuly HLA II. třídy jsou exprimovány velmi omezeně na buňkách prezentujících antigen. Exprese HLA II. třídy je indukovatelná, při zánětu je mohutně stimulovaná
49 HLA - systém histokompatibilní antigeny byly objeveny díky své úloze v transplantačních reakcích základní funkcí HLA molekul však je prezentace antigenu, který je v této souvislosti rozpoznáván T lymfocyty vnitřní antigeny jsou prezentovány v souvislosti s HLA I. třídy vnější antigeny jsou prezentovány v souvislosti s HLA II. třídy
50 Poruchy imunity imunodeficity- selhání obranyschopnosti, snížená rezistence k infekcím autoimunita- selhání autotolerance (patologická reaktivita na vnitřní činitele) alergie- selhání rozlišení škodlivého podnětu od neškodného (patologická reaktivita na vnější činitele) nádory- selhání imunitního dohledu
51 Poruchy imunity primární: vrozené poruchy, způsobené mutacemi genů pro jednotlivé složky imunitního systému sekundární poruchy imunity nasedající na základní onemocnění
52 Primární imunodeficity obecná obrana: - nepohyblivost řasinek - deficity baktericidních složek vrozená obrana: - deficity fagocytózy (10%) - deficity komplementu získaná obrana: - deficity humorální (protilátkové) - deficity buněčné a kombinované
53 Poruchy získané obranyhumorální imunodeficience Označení Imunoglobuliny Patogeneze Dědičnost X- vázaná agamaglobulinemie Pokles všech izotypů Mutace v btk XL Selektivní IgA deficience Pokles IgA1, IgA2 Porucha terminální diferenciace IgM1 B buněk Různá Selektivní deficience IgG podtříd Pokles v 1 nebo více podtříd Defekt diferenciace izotypů Neznámá Běžný variabilní ID Obvykle pokles IgG Neznámá Různá
54 Poruchy získané obranyhumorální imunodeficience Označení Imunoglobuliny Patogeneze Dědičnost X-Hyper IgM syndrom Pokles IgG, IgA, IgM obvykle zvýšeno Mutace CD40 ligandu XL Přechodná hypogamaglobulinemie v kojeneckém věku IgG, IgA nízké Zpožděná pomocná funkce Neznámá Protilátková deficience s normálními nebo zvýšenými Ig hladinami Normální Neznámá Neznámá
55 Poruchy získané obranykombinované a buněčné imunodeficity Označení Ig B lymfocyty T lymfocyty Patogeneze Dědičnost 1. T-B +SCID Sníženy Norm. nebo zvýšené Nízké γ chain mutace XL 2. T-B + SCID Sníženy Norm. nebo zvýšené Nízké Jak 3 mutace AR RAG ½ deficience Deficience adenosin deaminázy Sníženy Nízké Nízké Mutace RAG1/2 genů Sníženy Nízké Nízké T,B buněčný defekt AR AR
56 Poruchy získané obranykombinované a buněčné imunodeficity Označení Ig B lymfocyty T lymfocyty Patogeneze Dědičnost Retikukární dysgeneze Sníženy Nízké Nízké Defekt kmenových buněk AR 3. T+B - SCID Sníženy Nízké Přítomny, omezená heterogenita Missense mutace v RAG ½ genech AR Defekt purin nucleosid phosphorylázy Norm. Norm., nízké Defekt T lymfocytů AR
57 Poruchy vrozené obranydeficit fagocytózy chronická granulomatóza: neschopnost fagocytů generovat reaktivní kyslíkové radikály - genový defekt jedné či více podjednotek NADPH oxidázy LAD syndrom 1, 2: deficit adhezivních molekul deficit myeloperoxidázy deficit G6PD Chédiak-Higashi syndrom: neutropenie
58 Poruchy vrozené obranydeficit komplementu deficit C1, C2, C4: imunokomplexové choroby deficit faktorů B a P: opakované Neisseriální infekce deficit C3: opakované bakteriální infekce deficit C1 inhibitoru: vrozený angioedém
59 Sekundární imunodeficity Daleko častější než primární pokles syntézy : malnutrice, lymfoproliferativní choroby, léky,infekce (virové, chronické infekce), alkoholismus, ozáření, velké operace, anestesie, některé chronické choroby (diabetes) zvýšené ztráty: nefrotický syndrom, eneteropatie se ztrátami proteinů, popáleniny
60 Autoimunita a autoimunitní choroby Definice: autoimunita je imunitní odpověď na vlastní antigen nebo antigeny autoimunitní choroba je poškození tkáně anebo porušení fyziologické funkce způsobené autoimunitní odpovědí
61 Autoimunita a autoimunitní choroby Etiopatogeneze: centrální T lymfocytární tolerance (v tymu) a periferní mechanismy, které zajišťují toleranci selhávají molekulární mimikry strukturní podobnost mezi vlastními proteiny a proteiny mikroorganizmů mohou vyvolat autoimunitní odpověď
62 Autoimunita a autoimunitní choroby autoimunitní onemocnění ledvin: - protilátky přímo reagují s antigeny bazální membrány glomerulů, tubulů - Ag-Ab imunokomplexy jsou deponovány v ledvinách - antigeny mohou být vázány na glomerulární BM a reagují s protilátkami autoimunitní endokrinní choroby: - tyreoidální - tyreotoxikóza (Gravesova choroba), autoimunitní tyreoiditida (Hashimotova tyreoiditida) - diabetes mellitus I. typu - choroby nadledvin - autoimunitní adrenalitida, Addisonova choroba - postižení pohlavních orgánů
63 Autoimunita a autoimunitní choroby autoimunitní (systémové) choroby kloubů a svalů: revmatoidní artritida, séronegativní artritis, ankylosující spondylitis, Reiterova choroba (artritida, uretritida, konjunktivitida, uveitis), psoriatrická artritida, enteropatická artritida, Behcetova choroba, lupus erythematosus kardiovaskulární autoimunitní choroby: akutní revmatická horečka, polyarteritis nodosa neuroimunologie: roztroušená skleróza, myastenia gravis, autoimunitní zánětlivé neutropenie
64 Autoimunita a autoimunitní choroby bulózní kožní choroby: pemfigus, dermatitis herpetiformis, systémová skleróza, vrozený angioedém, urtikariální vaskulitis.. autoimunitní oční choroby: uveitis, Stevens Johnsonův syndrom. autoimunitní hrudní choroby: tuberkulóza, sarkoidóza, fibrotizující alveolitis, plicní eoziofilie, hypersenzitivní pneumonie (farmářská plíce)
65 Autoimunita a autoimunitní choroby autoimunitní choroby gastrointestinálního traktu a jater: atrofická gastritida a perniciózní anemie, ulcerativní kolitida, Crohnova choroba, celiakie, hepatitis A,B,C
66 Atopie Definice: dědičně podmíněný sklon ke vzniku imunopatologické reakce 1. typu (polygenní autozomálně recesivní) zvýšená tvorba IgE vyšší množství mastocytů převaha aktivity CD4+ Th2 buněk změněná prezentace Ag prostřednictvím APC odlišná reaktivita cílových buněk na mediátory (histamin) nemusí se klinicky manifestovat
67 Alergie Definice: ALLY ERGEIA změněná schopnost reagovat neadekvátní reakce organizmu na běžné antigenní podněty, provázená subjektivně nepříjemně vnímanými poruchami funkce některých orgánů objektivně nacházíme známky reverzibilního, někdy i irreverzibilního poškození tkáně
68 Alergie Klasifikace alergií : podle imunopatologické reakce podle místa, kde reakce probíhá podle příčinného alergenu
69 Imunopatologické reakce Definice: reakce analogické fyziologickým, které jsou původně používány k eliminaci patogenů, ale za určitých okolností vedou k poškození vlastních tkání zevní antigen -alergie, imunopatologické důsledky infekcí vnitřní antigen -autoimunitní onemocnění
70 Imunopatologické reakce Klasifikace dle Coombse a Gela: I. typ - anafylaktická II. typ cytotoxická III. Typ- imunokomplexová IV. typ - pozdní přecitlivělost
71 Imunopatologické reakce Reakce I. Typu (anafylaktický): geneticky podmíněná reakce na antigeny vyšší tvorbou IgE vazba IgE Fc-receptory na žírné buňky a bazofily přemostění alergenem vede k uvolnění preformovaných mediátorů (histamin, trypáza, bradykinin, eozinofilní chemotaktický faktor)
72 Imunopatologické reakce Reakce I. Typu (anafylaktický): syntéza zánětlivých mediátorů (PAF- faktor aktivující destičky, LTB4-leukotrieny, PGD2 - prostagladiny) zodpovědné subpopulace T-lymfocytu Th2 IL-4, IL-3, IL-5
73 Imunopatologické reakce Reakce I. Typu (anafylaktický): Příklad onemocnění: alergická rýma kontaktní dermatitida astma anafylaktický šok
74 Imunopatologické reakce Reakce II. Typu (cytotoxický): zprostředkovaný protilátkami cytolýza zprostředkována komplementem
75 Imunopatologické reakce Reakce II. Typu (cytotoxický): Příklad onemocnění: autoimunní hemolytická anemie posttransfuzní reakce po transfúzi inkompatibilní krve imunizace rh-negativní matky Rh-pozitivním plodem hyperakutní rejekce transplantovaného orgánu způsobena autoprotilátkami trombocytopenie neutropenie thyreotoxikóza myasthenia gravis
76 Imunopatologické reakce Reakce III. typu- imunokomplexová: imunokomplexy se usazují ve tkáních (ledviny, kůže, klouby) aktivace komplementu uvolnění chemotaktických a anafylaktoidních složek vznik zánětu s akumulací polymorfonukleárů (uvolnění proteolytických enzymů, kyslíkových radikálů, metabolitů kyseliny arachidonové) vyústí v poškození tkání
77 Imunopatologické reakce Reakce III. typu- imunokomplexová: Příklad onemocnění: vaskultidy glomerulonefritidy sérová nemoc
78 Imunopatologické reakce Reakce IV. typu- pozdní přecitlivělost: obrana proti intracelulární infekci rozpoznání antigenu Th1 lymfocyty sekrece cytokinů a mediátorů zánětu aktivace makrofágů tvorba granulómů a poškození tkání
79 Imunopatologické reakce Reakce IV. typu- pozdní přecitlivělost: Příklad onemocnění: sarkoidóza rozpadová tuberkulóza roztroušená skleróza kontaktní dermatitida autoimunitní hepatitidy
80 Imunitní reakce proti krevním elementům Autoimunitní hemolytická anémie (AIHA): tepelně reaktivní IgG autoprotilátky, detekovatelné při 37 0 C. chladově reagující autoprotilátky, detekovatelné při teplotě pod 37 0 C. poléková hemolytická anemie komplement aktivující IgG paroxysmální chladové hemoglobinurie
81 Imunitní reakce proti krevním elementům Klasifikace AIHA: Tepelná (IgG) - primární - sekundární lymfoproliferace, autoimunitní poruchy, léky, infekce Chladová (IgM) - primární - sekundární infekce, lymfoproliferace
82 Imunitní reakce proti krevním elementům Tepelná autoimunitní hemolytická anémie Clearance erytrocytů s navázaným IgG. Odstranění je zprostředkováno kontaktem s Fc gamareceptory lokalizovanými dominantně ve slezině. Erytrocyty, které přežijí tento proces částečně fagocytované, se stávají sférocyty, s charakteristickými morfologickým znakem imunitní hemolýzy. Buňky s vázaným IgG podléhají akcelerované destrukci kontaktem s Fc receptory makrofágů retikuloendotelového systému (RES) primárně lokalizovaného ve slezině
83 Imunitní reakce proti krevním elementům Hemolytická anémie s chladovými aglutininy Chladové IgM protilátky fixují časné komplementové složky na membránu erytrocytu. Opětovné zahřátí vede k aktivaci komplementu a k extravaskulárnímu odstranění (vazba na hepatální receptor pro C3 receptor) nebo intravaskulární destrukcí
84 Imunitní reakce proti krevním elementům Paroxysmální chladová hemoglobinurie (nejvzácnější forma hemolytických onemocnění) Je důsledkem chladových IgG protilátek ( Donath-Landsteiner), obyčejně specifických pro univerzální determinantu erytrocytů, P antigen. Protilátka fixuje časné složky komplementu k buňce, po zahřátí dojde k aktivaci zbývajících sekvencí komplementu a dojde k intravaskulární lýze
85 Imunitní reakce proti krevním elementům Poléková hemolýza Velké množství léků je schopno vyvolat hemolytické autoimunitní reakce u vnímavých jedinců: typ s adsorpcí léku imunokomplexový typ autoprotilátkový typ Typickým představitelem adsorpčního mechanismu je penicilin (vysoké dávky milionů jednotek)
86 Imunitní reakce proti krevním elementům Hemolytická nemoc novorozenců Následek lokální vazby mateřských aloprotilátek nebo izoprotilátek na zděděné otcovské antigeny přítomné na erytrocytech, které matka nemá. Nejčastější typ je Rh inkompatibilita, Rh D- ženy mají riziko choroby Prevence: Anti - D protilátka po porodu v prvním těhotenství (odstraní Rh+ fetální buňky)
87 Imunitní reakce proti krevním elementům Hemolytická transfúzní reakce (HTR) Nejčastější příčina akutní hemolytické potransfúzní reakce - transfúze ABOinkompatibilních erytrocytů je administrativní chyba Pozdní hemolytická transfúzní reakce výsledek anamnestické odpovědi na expozici minoritním antigenům erytrocytů, především krevní skupiny Rh, Kell, Kidd, nebo Duffy
88 Imunitní reakce proti krevním elementům Imunitní trombocytopenie Imunitní mechanismy podobné mechanismům hemolytické reakce mohou způsobit trombocytopenii. Hlavní diagnostická kriteria jsou: nízký počet destiček, průkaz destrukce destiček (např. velké destičky v periferii, normální nebo zvýšený počet megakaryocytů ve dřeni), nepřítomnost jiné příčiny destruktivní trombocytopenie
89 Imunitní reakce proti krevním elementům Imunitní neutropenie Neonatální aloimunitní neutropenie (přechodná kongenitální neutropenie) se objeví, pokud mateřské antineutrofilní protilátky přestupují placentu. Léky navozená neutropenie, sekundární neutropenie u SLE
90 Imunitní reakce proti krevním elementům Protilátky proti koagulačním faktorům Protilátky jsou namířeny proti koagulačním faktorům, jako např. protilátky proti f. VIII (15 % pacientů s těžkou hemofilií má protilátky jako nespecifický blokující faktor (komplex protrombin converter), lupus antikoagulant/apa, vztah k patogeneze antifosfolipidového syndromu
91 Imunitní reakce proti krevním elementům Lupus antikoagulant/apa syndrom Lupus antikoagulant je protilátka IgG nebo IgM, která prodlužuje koagulační testy vazbou na anionické fosfolipidy, které tvoří komplexy s proteiny. Lupus antikoagulanty jsou jednou z nejčastějších koagulačních abnormalit v klinické medicíně a jsou spojeny s výskytem trombóz a opakujících se spontánních potratů
92 Nádorová imunologie Nádorová imunogenicita: proteinové produkty mutovaných DNA segmentů jsou potenciálně imunogenní a mají schopnost se uplatnit jako antigeny s cílem rejekce, rozpoznané hostitelským imunitním systémem. Je důležité určit roli imunitního systému v prevenci, kontrole a eliminaci maligních buněk
93 Nádorová imunologie Mechanismy úniku nádorových buněk z imunitního dohledu: útlum exprese histokompatibilních molekul (MHC) třídy I imunoselekce nádorových buněk se slabou imunogenecitou tolerance hostitele v odpovědi na nádorové antigeny suprese imunitní odpovědi produkty tumorů indukce supresoryckých buněk tumorové antigeny mohou indukovat odpověď T lymfocytů
94 Nádorová imunologie Imunoterapie nádorů: systémové cytokiny (IL-2, interferon α) adoptivní imunoterapie (dendritické buňky, LAK, TIL, ex vivo expandované CTL, využití graft vs. Tu effect ) monoklonální protilátky, imunologicky cílená farmakoterapie a radioterapie
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
VíceImunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
VíceObsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VíceFunkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika
Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika 2. 4. 2008 Imunitní systém a jeho funkce rozlišuje užitečné a škodlivé zajišťuje obranu organismu zajišťuje imunitní dohled
VíceImunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)
Imunopatologie -nepřiměřené imunitní reakce - na cizorodé netoxické antigeny (alergie) - na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov Imunopatologické reakce Reakce I.S. podobné
VíceImunopatologie. Luděk Bláha
Imunopatologie Luděk Bláha blaha@recetox.muni.cz Imunopatologie nepřiměřené imunitní reakce na cizorodé netoxické antigeny (alergie) na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov
VíceObsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
VíceImunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
VíceKrevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty
VíceImunitní mechanismy. Ústav imunologie UK 2. lékařská fakulta Praha
Imunitní mechanismy Ústav imunologie UK 2. lékařská fakulta Praha Edward JENNER 1749-1823 Eradikace pravých neštovic Funkce imunitního systému Podíl na udržování homeostázy Schopnost reakce na nebezpečí
VíceFunkce imunitního systému
Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
Vícenejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita
VíceProtinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
VíceÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
VíceSystém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace
VíceHumorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
VíceVariabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ
VíceAtestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru alergologie a klinická imunologie Okruh základy imunologie 1. Buňky, tkáně a orgány imunitního
VíceImunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
VíceKomplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
VíceVýskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
VíceCo jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím
Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících
VíceOBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
VíceIMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol
IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry
VícePříloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:
VícePříloha č.4 Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.6 Laboratorní příručka Laboratoří MeDiLa, v05 - Seznam imunologických Příloha č.4 Seznam imunologických Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc ZÁNĚT - osnova Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu: podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď
Více2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
VíceJátra a imunitní systém
Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU, RECETOX, PřF Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Játra a imunitní systém Vojtěch Thon vojtech.thon@fnusa.cz Výběr 5. Fórum
VíceSPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA
STŘEDNÍ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA MGR. IVA COUFALOVÁ SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA i když imunitní systém funguje jako
VíceIII/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceVyšetření imunoglobulinů
Vyšetření imunoglobulinů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce, vyšetřením ke zjištění možného paraproteinu. velmi hrubé vyšetření, odhalení pouze výrazných změn
VíceSKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
VíceZáklady imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách
Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Obecné principy reakce antigenprotilátka 1929 Kendall a Heidelberg Precipitační reakce Oblast nadbytku protilátky
VíceVýukové materiály:
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, stavby a funkce membrán. Rozšiřuje
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceIMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN
IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH ) BUŇKY IMUNITNÍHO
VíceAntigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
VíceSouvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná
Souvislost výživy s obranyschopností organismu Lenka Konečná Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá souvislostí výživy s obranyschopností organismu. Popisuje funkci imunitního systému
VíceMUDr Zdeněk Pospíšil
MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost
VíceImunitní systém. selhání normálních obranných reakcí organismu IMUNODEFICITNÍ ONEM. imunitně zprostředkované poškození tkání
Imunitní onemocnění Imunitní systém fce imunitního systému: rozpoznání vnějších škodlivin a obrana proti nim rozpoznání vnitřních škodlivin (vč. vadných bb. např. nádorových) a jejich odstranění rozpoznání
VíceZměny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,
Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie Vlas T., Vachová M., Panzner P., Mechanizmus SIT Specifická imunoterapie alergenem (SAIT), má potenciál ovlivnit imunitní reaktivitu
VíceBiochemie imunitního systému. Jana Novotná
Biochemie imunitního systému Jana Novotná Imunita Imunitní systém integrovaný systém v těle, systém využívající integraci mezi orgány, tkáněmi, buňkami a jejich produkty v boji proti různým patogenům.
VíceVZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
VíceObranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy
VíceMechanismy a působení alergenové imunoterapie
Mechanismy a působení alergenové imunoterapie Petr Panzner Ústav imunologie a alergologie LF UK a FN Plzeň Zavedení termínu alergie - rozlišení imunity a přecitlivělosti Pasivní přenos alergenspecifické
VíceKOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM
KOMPLEMENTOVÝ SYSTÉM KOMPLEMENT humorální složka vrozené imunity evolučně starobylý systém primitivní živočichové disponují podobnými proteiny komplementový systém je tvořen desítkami složek (přítomny
VíceIMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE
IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE 1. Aby B lymfocyty produkovaly vysokoafinní protilátky proti určitému proteinovému antigenu, musí dostat několik nezbytných signálů prostřednictvím několika receptorů na svém
VíceKOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):
KOMPLEMENT Soustava ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE (humorálních, protilátkových): KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) ZÁKLADNÍ SLOŽKY SÉROVÉ C1 (q, r, s) C2 C3 C4 Faktor B Faktor D MBL C5 C6 C7 C8 C9
VíceIMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU
IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců
Vícemechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy
BARIÉRY MECHANICKÉ A FYZIOLOGICKÉ BARIÉRY mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů hlenová vrstva, deskvamace epitelu baktericidní látky a ph tekutin anaerobní prostředí v lumen střeva peristaltika
VíceSubpopulace B lymfocytů v klinické imunologii
Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii Marcela Vlková Ústav klinické imunologie a alergologie, FN u sv. Anny v Brně B lymfocyty základními buňkami specifické humorální imunity primární funkce -
VíceHLA - systém. Marcela Vlková
HLA - systém Marcela Vlková Hlavní histokompatibilitní komplex Jedná se o genetický systém, který je primárně zodpovědný za rozeznávání vlastního od cizorodého (Major Histocompatibility Complex). U člověka
VíceNativní a rekombinantní Ag
Antigeny z hlediska diagnostiky a pro potřeby imunizace Nativní a rekombinantní Ag Ag schopna vyvolat I odpověď, komplexní, nekomplexní Ag, hapten, determinanty, nosič V laboratořích: Stanovení Ab proti:
VíceMUDr. Martina Vachová
MUDr. Martina Vachová 31. Imunoglobuliny - struktura 32. Imunoglobuliny - funkce 33. Genetický základ tvorby imunoglobulinů 34. Biologické a chemické vlastnosti jednotlivých tříd imunoglobulinů I. (IgG,
VícePrincip testu. Kdy se PAT provádí (1) Kdy se PAT provádí (2) PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na ID-gelových kartách
PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na IDgelových kartách Eliška Rýznarová LABMED Systems s.r.o. Princip testu Přímým antiglobulinovým (Coombsovým) testem (PAT) prokazujeme in vivo navázané imunoglobuliny
VíceNespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha
Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická
VíceIvana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci
Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci Druhy imunitních reakcí NESPECIFICKÁ (vrozená) imunitní reakce SPECIFICKÁ (adaptivní, získaná) imunitní reakce infekce hodiny 0 6 12 1 3 dny 5 7 Prvotní
VíceZhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky
NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním
VíceVáclav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY PROTINÁDOROVÁ IMUNITA - HISTORIE 1891 W. Coley - otec imunoterapie 1957 F.M. Burnet hypotéza imunitního dozoru 1976 A.W. Bruce
VíceRozdělení imunologických laboratorních metod
Rozdělení imunologických laboratorních metod Aglutinace Mgr. Petr Bejdák Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařská fakulta MU Rozdělení imunologických laboratorních
Vícebílé krvinky = leukocyty leukopenie leukocytóza - leukopoéza Rozdělení bílých krvinek granulocyty neutrofilní eozinofilní bazofilní agranulocyty
bílé krvinky = leukocyty o bezbarvé buňky o mají jádro tvar nepravidelný, proměnlivý výskyt krev, tkáňový mok, míza význam fagocytóza - většina, tvorba protilátek některé ( lymfocyty) délka života různá:
VíceAglutinace Mgr. Jana Nechvátalová
Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová Ústav klinické imunologie a alergologie FN u sv. Anny v Brně Aglutinace x precipitace Aglutinace Ag + Ab Ag-Ab aglutinogen aglutinin aglutinát makromolekulární korpuskulární
VíceČLENĚNÍ IMUNOLOGIE. Jolana Fialová SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 Stránka 19
zkoumá činnost, funkci význam imunitního systému vykonává tyto funkce rozpoznat - vlastní, cizí (vlastní toleruje a na cizí odpovídá ) udržuje imunologickou rovnováhu vykonává imunologickou kontrolu (vyhledává
VíceVyužití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová
Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PRIMÁRNÍ IMUNODEFICIENCE
VíceJan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět
Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové ochrana zánět poškození exogenní signály nebezpečí
VíceAutophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha
Autophagie a imunitní odpověd Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha Ostrava, 29. ledna 2019 Historie Nobel Prize 2016 Yoshinori Ōsumi https:p//nobeltpizrog/utplodss/2l018//06/ohsuiillchtul
VícePoruchy funkce imunitního systému
Poruchy funkce imunitního systému Imunodeficity Hypersensitivita Alergie Autoimunita Imunitní systém 1 2 Mechanismy imunity 3 NESPECIFICKÁ - vrozená SPECIFICKÁ získaná, adaptivní fylogeneticky starší mladší
VíceKapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce
Kapitola III Poruchy mechanizmů imunity buňka imunitního systému a infekce Imunitní systém Zásadně nutný pro přežití Nezastupitelná úloha v obraně proti infekcím Poruchy imunitního systému při rozvoji
VíceZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu
ZÁNĚT osnova Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď
VíceImunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.
Základy imunologie Imunologie Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému. Funkce imunitního systému: obranyschopnost rozpoznání vnějších škodlivin a ochrana organismu proti patogenním mikroorganismům
VíceT lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol
T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR nebo Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty Intraepiteliální
VíceLYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA
LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA SPECIFICKÁ IMUNITA = ZÍSKANÁ IMUNITA = ADAPTIVNÍ IMUNITA ZÁKLADNÍ IMUNOLOGICKÁ TERMINOLOGIE SPECIFICKÁ IMUNITA humorální - zprostředkovaná protilátkami buněčná - zprostředkovaná
VíceStanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny
Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny 26.2.2018 Obsah Tolerance plodu Th lymfocyty, cytokiny Stanovení intracelulárních cytokinů v IML
Více6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita
Obsah: 5. B lymfocyty a specifická látková imunita 5.1 Protilátky (imunoglobuliny, Ig) 5.2 Receptor B lymfocytů (BCR) a další signalizační molekuly 5.3 Subpopulace a vývoj B lymfocytů 5.4 Aktivace B lymfocytů
VíceMetody testování humorální imunity
Metody testování humorální imunity Co je to humorální imunita? Humorální = látková Buněčné produkty Nespecifická imunita příklady:» Lysozym v slinách, slzách» Sérové proteiny (proteiny akutní fáze)» Komplementový
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky IF Definice základních imunologických pojmů imunologie,
VíceSTRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE
VíceKrev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07
Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo
VíceImunitní systém, transplantace
Imunitní systém, transplantace Imunita Schopnost organizmu bránit se proti antigenům z vnějšího i vnitřního prostředí Spouští imunitní odpověď Řídí ji imunitní systém Imunitní systém Zajišťuje integritu
VíceBezpečnostně právní akademie Brno
Bezpečnostně právní akademie Brno Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Eva Hrobařová Název materiálu: Nemoci imunitního systému Označení materiálu:
VíceImunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.
Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti
VíceInterpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová
Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,
VíceB lymfocyty. B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď.
B lymfocyty B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď. B-lymfocyty rozpoznávají nativní antigen pomocí BCR (B cell receptor) Příslušný
VíceNemoc a její příčiny
Nemoc a její příčiny Definice zdraví a nemoc zdraví stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody s harmonickým průběhem vitálních procesů nemoc porucha zdraví poškození určitého počtu bb. (bb. reagují
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceAutoprotilátky v klinice. T Fučíková
Autoprotilátky v klinice T Fučíková Autoreaktivita je nezbytným předpokladem hemostázy Imunitní systém disponuje přirozenými autoprotilátkami a autoprotektivními T lymfocyty potřebnými k odklizování vlastních
Vícewww.symbinatur.com www.stefajir.cz ALERGIE Mgr. Marie Vilánková www.prozeny.cz ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena
www.symbinatur.com www.stefajir.cz ALERGIE Mgr. Marie Vilánková www.prozeny.cz Poruchy imunity alergie a Jakými způsoby se mohou projevovat, nerovnováha v imunitních reakcích Jak postupovat při detoxikaci,
VíceCO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL
CO TO JE IMUNOLOGIE? 1776 1883 1885 1900 1901 1908 1953 1965 1974 1975 1978 1986 1994 2015 Počátky imunologie jsou spojeny s prvními pokusy o profylaxi infekčních chorob IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH
Vícerní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
VíceKlinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK
Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK 1. Úvod 1. C1q, C1q a apoptóza, C1q u SLE 2. Anti-C1q, patogenita anti-c1q 3. Stanovení anti-c1q
VícePoruchy funkce imunitního systému
Poruchy funkce imunitního systému Imunodeficity Hypersensitivita Alergie Autoimunita Imunitní systém 1 2 Mechanismy imunity Poruchy imunitního systému NESPECIFICKÁ SPECIFICKÁ - vrozená získaná, adaptivní
VíceIntracelulární detekce Foxp3
Intracelulární detekce Foxp3 Ústav imunologie 2.LFUK a FN Motol Daniela Rožková, Jan Laštovička T regulační lymfocyty (Treg) Jsou definovány funkčně svou schopností potlačovat aktivaci a proliferaci CD4+
VíceBÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY
BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY granulocyty agranulocyty neutrofil bazofil eozinofil lymfocyt monocyt 50-70% 0,5% 1-9% 20-40% 2-8% lymfocyt T lymfocyt B lymfocyt NK IMUNITA obrana organismu proti napadení škodlivých
VíceBÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY
BÍLÉ KRVINKY - LEUKOCYTY granulocyty agranulocyty neutrofil bazofil eozinofil lymfocyt monocyt 50-70% 0,5% 1-9% 20-40% 2-8% lymfocyt T lymfocyt B lymfocyt NK IMUNITA obrana organismu proti napadení škodlivých
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně navazuje
Více