SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY

Transkript

1 Čtrnáctideník Rotary Clubu Opava International. Číslo 2. Ročník I. Vyšlo dne SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY MARIEL JE UŢ V MEXIKU MARIEL MORA URQUIDI, výměnná studentka pro Rotary Club Ostrava International z mexického města Cd. Jerez, kde jsou oba její rodiče součástí rotariánské rodiny, přicestovala v srpnu Po celý školní rok navštěvovala Hotelovou školu v Opavě a jejím dočasným domovem se staly Kravaře, Malé Hoštice a Velké Hoštice. Pobývala postupně ve třech rodinách, z toho ve dvou rodinách našich rotariánů - Josefa a Mirky Meleckých, dále v rodině Bohumila Křempka a v rodině Herrmannově. Jako výměnná studentka se zúčastnila výletů po Evropě (Itálie, Španělsko, Polsko) s celou skupinou zahraničních studentů. Vystupovala také coby jejich lídr na Distriktní konferenci v Českých Budějovicích. Se svou třídou procestovala Německo, Dánsko, Švédsko. Pro její zálibu v tancích nebylo moţné nepřihlásit ji do lekcí tanečního kurzu, kde se stala oceněnou tanečnicí číslo 1. Její kaţdodenní úsměv, dobrá nálada a vstřícnost otevřely srdce osob blízkých, přátel, učitelů i sousedů. Mariel se stala velice oblíbenou a známou celému okolí. Výměna studentů z různých zemí celého světa, coby jeden z hlavních programů celosvětového hnutí ROTARY, znamená především poznání různých kultur, snahu naučit se jazyk, nalézt přátele a porozumění a tímto způsobem vyslat poselství míru pro naše generace Jsme rádi, ţe i náš klub se letošním školním rokem do výměny zapojí a bude hostit 2 studenty. Na Mariel budeme vţdy s radostí vzpomínat (její čeština je vynikající) a jak ona sama říká, do Česka se určitě zase vrátí. Mirka Melecká S přáteli v RC Opava International se Mariel rozloučila na pravidelné schůzce klubu 29. června Shodou okolností oslavila ten den své osmnácté narozeniny. Takže přípitek nealkoholickým šampaňským byl zcela na místě. Pokračování na další straně.

2 Středeční schůzka RC Opava International dne začala mimořádně netradičně v Obecním domě v Ostrožné ulici v Opavě. Zde je instalovaná výstava pana Jiřího Blaty Tajemná Afrika. Ten nás sám svou výstavou provedl. Z prohlídky jsou i poslední dva snímky, kde mezi opavskými rotariány nejdeme i jubilantku Mariel. Ta na prvním snímku nahoře přebírá jeden z četných dárků. O její portrét (a dodejme, že zdařilý) se pokusil Pavel Grygarčík, syn nového sekretáře klubu Rudolfa Grygarčíka. Mariel dostala mimo jiné i česky psaný cestopis o Mexiku z třicátých let minulého století. Seznámí se nejen s tím, jak viděli její zemi cestovatelé před mnoha desetiletími, ale bude se v něm moci stále cvičit v češtině. Neboť ona se do Česka chce rozhodně vracet. Na této schůzce byl přijat mezi členy RC Ing. Antonín Hřivnáč, který si po třech absolvovaných schůzkách své rozhodnutí stát se rotariánem jednoznačně upevnil. Na schůzce bylo provedeno hodnocení dalších akcí klubu, o tom také v dalším obsahu tohoto vydání.

3 TAK JSME VYŠLI První číslo tohoto listu vyšlo v plánovaném termínu, tedy 27. června 2011, ke druhému výročí udělení Charty našemu klubu. Tak, jak máme v úmyslu, list dostávají všichni naši členové a poslali jsme jeho první vydání i sekretářům ostatních klubů v distriktu s tím, ţe kdo má zájem, můţe si zasílání OR objednat. A setkali jsme se s příznivou odezvou. Zveřejňujeme některé reakce: Jako první se ozvala nová prezidentka RC Ostrava International Eva Stýskalová, která napsala, ţe se dle jejího názoru jedná o hezký a zásluţný počin, a ţe si list vţdy ráda přečte a chce ho pravidelně dostávat. Vřele Opavského Rotariana přivítal do rodiny Mgr. Svatopluk K. Jedlička, šéfredaktor Rotary Good News, který jeho vydání označil za milé překvapení, ale jako profesionál nám popřál, abychom vydrţeli a měli stále o čem psát. Z Banské Bystrice se ozval rotarián Martin Klus, který potvrdil zájem o zasílání listu. Potěšil nás zájem kolegů z RC Přerov (sekretář A. Karas), kteří rovněţ ţádají o zasílání OR, za velmi inspirativní označil případné další kontakty formou zasílání našeho čtrnáctideníku Ing. Jan Doubek, sekretář RC Vrchlabí. Velmi srdečný a delší dopis nám zaslal kolega Ivan Belan z RC Banská Bystrica (zástupce šéfredaktora Rotary Good News), který bude rád sledovat naše zprávy na stránkách Opavského Rotariána a zároveň poslal rotariánské pozdravy nejen redakci, ale všem přátelům rotariánům v Opavě. A ze slovenské Roţňavy se s ţádostí o zasílání ozvala rotariánka Katarina Čopáková. Rotariana si také například objednala Ing. Jitka Brabcová, Ph.D. vedoucí oddělení vnějších vztahů kanceláře hejtmana Olomouckého kraje. Coţ také o něčem svědčí. Jsme rádi za všechna slova podpory a za přání, abychom vydrţeli. Coţ je také do jisté míry podmíněno nejen podporou našich vlastních členů, ale i dobrým slovem odkudkoli. A je také úspěchem, ţe hned druhý den po vyjití našeho prvního čísla o nás referoval celostátní elektronický časopis MÍSTNÍ KULTURA, který vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu NIPOS Praha, coţ je orgán Ministerstva kultury vlády České republiky. Na jeho webu si mimo upoutávky mohli případní zájemci stáhnout nebo přečíst celé naše první číslo, coţ povaţujeme od kolegyň z MK za velice milé a děkujeme. Nu, a protože je pro nás stále ještě magické datum 27. června 2009, připomeňme si dvěma snímky předávání Charty.

4 (2)KAPITOLKY Z HISTORIE ROTARIÁNSKÉHO HNUTÍ V OPAVĚ Píše Petr Zahnaš Jiţ od druhé poloviny 19. a zejména v první třetině 20. století prodělávala východní část Slezska a Ostravsko velmi silný hospodářský růst, spojený s rozvojem těţby uhlí, těţkého průmyslu a dalších navazujících odvětví. S tím se velmi úzce pojily také velké změny ekonomických, politických, kulturních a sociálních poměrů. Velmi specifickým rysem této oblasti bylo také mnohonárodnostní sloţení obyvatelstva, jeţ sem přicházelo za prací. Po první světové válce můţeme sledovat postupný nárůst zastoupení českých podnikatelů, úředníků a inteligence ve veřejném ţivotě. Poněkud jiný charakter měl v té době vývoj západního, Opavského Slezska. Do převáţně německy mluvící Opavy (aţ z 80%), hlavního města Rakouského a do roku 1928 i Československého Slezska, byly koncentrovány správní úřady a město i s okolím bylo expanze průmyslu ušetřeno. Po vzniku československé republiky začal i do Opavy postupný příliv české inteligence, spojený se snahou zajistit fungování správních úřadů v intencích potřeb nově se rozvíjejícího státu. Také zdejší podnikatelské prostředí se rozrůstalo o nové české majitele podniků, nebo jejich ředitele a čelné představitele. To, co bylo výše uvedeno, mělo vliv také na vznik a rozvoj rotariánského hnutí v této oblasti. Rotary cluby, vznikající ve dvacátých a třicátých letech v ČSR, byly z národnostního hlediska převáţně kluby s vysokým zastoupením českých členů. Ve vnitrozemí to bylo zcela přirozené, v pohraničních, národnostně smíšených oblastech, to jiţ, s ohledem na místní podmínky, představovalo komplikaci, kterou se dařilo s většími či menšími potíţemi překonávat (1). Proto také vznik RC v Opavě následoval aţ 5 let poté, co jiţ pracoval klub ostravský a od roku 1932 také klub v Českém Těšíně (2). Také těšínský klub vznikl, podobně jako klub v Opavě, díky aktivitě členů RC Moravská Ostrava. Tak, jako jiné rotariánské kluby v Evropě, vznikaly i kluby na území Československé republiky v meziválečném období jako kluby výlučně pánské. Jejich činnost byla zaloţena na následujících šesti zásadách, které všichni členové ctili a byli svým konáním připraveni naplňovat (3): 1. Pěstovat ideál nezištné služby, jakožto základ všeho opravdového lidského podnikání. 2. Zdůrazňovat požadavek, aby všechna praktická i obchodní činnost byla založena na hluboce mravním pojetí života. 3. Plnit rotariánské ideály doma, ve společnosti i ve veřejném životě. 4. Šířit kruh svých osobních známých tak, aby se tím více uplatňoval ideál nezištné služby. 5. Považovat každé povolání za prostředek i příležitost ke službě veřejnosti. 6. Pomáhat mezinárodnímu dorozumívání a světovému míru šířením přátelství.

5 Těchto šest hlavních rotariánských zásad doplňoval ještě mravní kodex, shrnující mravní zásady pro obchodní styk i pro provozování jakéhokoliv jiného povolání. Tento kodex obsahoval následujících jedenáct bodů, podle nichţ měl rotarián: 1. Být si vědom hodnoty svého povolání jako prostředku ke službě lidské společnosti. 2. Zdokonalovat se, zvyšovat svou výkonnost, stupňovat svou ochotu vůči lidem a tím stvrzovat svou víru v základní rotariánskou zásadu, že nejvíce získává ten, kdo nejvíce slouží svým bližním. 3. Jsa obchodníkem, být si vědom, že sice toužím po hmotném úspěchu, že však jako mravný člověk si nepřeji úspěchu, který by se příčil spravedlivému jednání a mravním zásadám. 4. Řídit se zásadou, že směna mého zboží, moje služba, můj zisk jsou oprávněny jen tehdy, když všichni zúčastnění získávají. 5. Usilovat o pozdvižení úrovně svého povolání a vyřizovat své obchodní záležitosti tak, aby moji druzi v povolání považovali za vhodné řídit se mým příkladem. 6. Obchodovat tak, abych zákazníkovi posloužil stejně, nebo lépe než můj konkurent. 7. Chápat, že mým obchodním ziskem jsou mí obchodní přátelé a že výhody, získané tímto přátelstvím, jsou vpravdě mravné a bezúhonné. 8. Být si vědom, že praví přátelé nevyžadují navzájem na sobě oběti a že zneužití přátelské důvěry porušuje rotariánské zásady. 9. Nepokládat za dovolený a mravný ten úspěch, kterého lze dosáhnout jen nesprávnými výhodami, tj. výhodami, které lze získat využitím sociálních řádů takovými způsoby, které jiným jsou nepřístupny. 10. Rotariánský duch neznamená soutěž, ale spolupráci. Rotary International se snaží, aby rotariánský ideál se rozšířil na celé lidstvo. Proto se v Rotary klubech nesmí zahnízdit malicherný provincializmus. 11. Uznávat obecnou platnost pravidla: Čiň lidem jen to, co chceš, aby lidé činili tobě, a proto také uznávat názor, že družnost lidské společnosti bude nejlepší tehdy, když bude všem lidem zaručeno stejné právo na využití všech podmínek, které lidem skýtá matka Země. V roce 1934 tedy, za vydatné pomoci a patronace mateřského ostravského klubu, vyvrcholily přípravy k zaloţení RC Opava. Ty probíhaly uţ od počátku roku a jejich intenzita vzrostla se začátkem nového rotariánského roku 1934/35, kdy se prezidentem ostravského klubu stal člověk, který měl k Opavě velmi blízko - MUDr. Jindřich Urbánek. Na tomto místě je potřeba si alespoň několika větami připomenout jeho osobnost, která měla na zaloţení opavského klubu velký podíl. Jindřich Urbánek se narodil roku 1884 v Opavě a po studiu medicíny u prof. Thomayera, které ukončil r. 1911, postupně praktikoval na interních klinikách ve Vídni, Berlíně, Mnichově a Paříţi. Roku 1914 narukoval jako vojenský lékař na frontu. Zde byl raněn a přesunut do zázemí. V té době intenzivně spolupracoval s českým národním hnutím na Opavsku. Po vzniku samostatného Československa se na krátkou dobu stal poslancem Národního shromáţdění. V letech byl primářem interního oddělení opavské nemocnice a od roku 1926 do roku 1930 pak jejím ředitelem. V roce 1930 se stal ředitelem závodní nemocnice Vítkovických ţelezáren a v té souvislosti se přestěhoval do Ostravy. Po celou dobu velmi aktivně působil na celorepublikové úrovni v sociální oblasti a stál také u zrodu Státní lékařské inspekce práce. V Ostravě vstoupil do RC Moravská Ostrava a právě v roce 1934/35 vykonával

6 funkci prezidenta klubu. Zemřel v roce Zejména působení Dr. Urbánka a jeho důvěrná znalost opavského prostředí sehrály rozhodující roli při formování a ustavování Rotary clubu v Opavě. Bylo z velké části jeho zásluhou, ţe se podařilo oslovit a zorganizovat skupinu opavských osobností, které vytvořily základ nově vznikajícího klubu. Proto také od roku 1934 mohla být uváděna tato statistická data: ROTARY CLUB OPAVA Distrikt: 66. ČSR - guvernér J. S. Ţaba Charter: 6. října 1934 Schůzovní aktivita: od měsíce dubna 1934 Předseda RC Opava: rotarian Josef Michálek Jednatel: rotarian Bedřich Čech Pravidelné schůzky: restaurace Beseda, Rybí trh č. 22, kaţdý pátek v hod. Mateřský klub: RC Moravská Ostrava Od příštího pokračování se jiţ budeme věnovat konkrétním osudům opavského klubu a jako první si přiblíţíme jeho slavnostní uvedení do rodiny RC klubů distriktu č. 66; slavnostní charter převzetí zakládací listiny a sloţení slibu sluţby podle rotariánských zásad. 1/V seznamech členů prvorepublikových Rotary clubů převažují česká jména nejen v klubech vnitrozemských, ale také v klubech situovaných v pohraničních oblastech. Můžeme to sledovat i v klubech Moravská Ostrava a Opava, i když zde je patrná také snaha křestní jména některých členů psát v české podobě (Fridrich psáno jako Bedřich, Vinzenz jako Čeněk atd). 2/Český Těšín měl ještě jedno specifikum navíc. Po vzniku ČSR vznikl oddělením od původního Těšína. Byl i svým názvem deklarován jako vyloženě české město, jež muselo mít od počátku českou správu a český charakter. Bylo tedy hned po jeho vzniku potřeba vtisknout mu český ráz. Proto také prostředí pro vznik zdejšího RC zde bylo, z hlediska národnostního složení jeho potenciální členské základny příznivější, než v Opavě. 3/SLOVO O ROTARYÁNSTVÍ, in: J. Folprecht, Z historie Rotary clubu Ostrava, Ostrava: 2010, příloha č. 1 ****************************************************** Posilováním společenství spojujeme svět Silou ducha humanity obklop lidstvo Témata prezidentů RI odcházejícího a nastupujícího

7 ABY NÁS BYLO VÍCE VIDĚT, A LÉPE SLYŠET Petr Andrle Ve druhém letošním čísle časopisu Rotary Good News, který vychází pro potřeby distriktu 2240 ČR a SR, vyšel rozhovor s novým prezidentem RI, jímţ je pro období pan Kalyani Banerjee. Otázky mu při setkání v Illinois kladl šéfredaktor The Rotarian John Rezek. Celý rozhovor přeloţil pro potřeby Rotary Good News pan Ivan Belan, PDG, zástupce šéfredaktora Rotary Good News. Doporučujeme všem našim členům, aby si velice zajímavý rozhovor pozorně přečetli. V jeho závěrečné fázi se John Rezek pana prezidenta zeptal, jestli existuje něco, co by v Rotary změnil okamţitě. Tedy, kdyby mohl, jakoby mávnutím kouzelného proutku. Alespoň tak lze otázku chápat. A odpověď? Prezident Banerjee říká, ţe bychom se měli více věnovat rozšiřování členské základny, ale dovedně propojit představy dnešní generace s našimi cíli. Klade si otázku, co je v naší činnosti pro moţné budoucí členy lákavé. A domnívá se, ţe by lidé měli být daleko více informováni o naší činnosti. Ale ještě dříve, neţ je pozveme mezi sebe. Doslova pan prezident říká: Zřejmě právě propagace našich aktivit je oblastí, kterou bychom měli zkvalitnit. Vzpomněl jsem si na tato slova, kdyţ jsem nedávno na internetu narazil na článek, který byl graficky uveden logem Rotary, jakkoli jeho pisatelem byl člověk, který nám nakloněn nebyl vůbec. Ba naopak. Zveřejnil své úvahy v jednom městském časopise jistého moravského města, a evidentně nesouhlasil s tím, ţe si místní RC vybral ke spolupráci organizaci, proti níţ měl autor článku výhrady. V tomto směru těţko být arbitrem. Je to skutečně otázka těch, kdoţ se v místních poměrech vyznají. Jenţe autor článku od drobné kritiky charakteru místního přešel k tomu, ţe začal docela rafinovaně před rotariánskou činností varovat. Zde jsou některé části článku: Podívejme se v krátkosti na to, kdo, nebo co jsou tzv. rotariáni. Rotary klub, nebo také Rotary International, byl založen v Chicagu advokátem židovského původu, Paulem Harrisem. Rotary klub není zednářskou organizací či lóží v pravém slova smyslu. Stojí na samém konci zednářské hierarchie a ani jeho členové nemusejí být nutně zednáři. Klub působí jako jakási přípravka pro skutečné zednářství, obdobně jako třeba byl pionýr přípravkou pro komunistickou stranu. Rotary klub vychovává své ovečky a zároveň sdružuje i společenskou a finanční elitu. V československé první republice se o založení Rotary klubu zasloužil například Jan Masaryk. Prvním guvernérem byl Josef Schulz, po něm Bedřich Vraný, Dr. Václav Tille, Jaroslav Podhájský, Alois Červenka, Rudolf Herrman, Dr. Karel Neuwirth, Josef Zaba a Dr. Ferdinand Hýža (údaje od roku 1925 do 1938). Významnými členy byli např. generální ředitel Bánské a hutní společnosti Dr. Ing. Otakar Kruliš-Randa, vrchní ředitel Národní banky František Peroutka, ředitel pražských elektrických drah ing. Alois Píbl, podnikatel ing. Václav Havel (otec současného exprezidenta Havla), který byl současně členem zednářské lóže Bohemia, továrník Jindřich Waldes, pražský exprimátor Dr. Karel Baxa apod. Tedy samá elita. S takovým profesním propojením se dá celkem slušně působit například i na různé státní instituce v zájmu svých plánů. Vždyť zednářství je od základu protikřesťanské. Zde jsou například slova již zesnulého arcibiskupa Marcela Lefebvra ze srpna roku 1976: Dnešní moc v Církvi nachází se v rukou uzurpátorů, jejichž cílem je nová reformace. O to je tato reformace nebezpečnější, že nevystupuje odděleně, ale ponechává si jméno Církve katolické a pod jejím pláštíkem

8 naplňuje víru modernistickými bludy. Celý ten pokrok není nic jiného, než zednáři naplánovaný rozvrat pod rouškou obnovy. Zednáři jednali vždy proti křesťansky. Chtěli rozvrátit katolictví a jeho řád. Vždyť i nekriticky opěvovaný Winston Churchill mluvil o tom, že francouzská revoluce byla řízena a iniciována ilumináty. Ilumináti, to je téma na samostatný příspěvek, nicméně stojí za zmínku, že je to zednářská organizace, postavena na samé špici zednářské pyramidy. Byla založena z popudu židovské bankéřské rodiny Rothschildů. Řekli jsme si, že rotariáni jsou na samém spodku zednářských organizací, a tak by se mohla zdát řeč o iluminátech neopodstatněná. Nicméně jsme si také řekli, že Rotary klub je jakousi přípravkou pro skutečné zednářství. Příklad iluminátů jako nejvýznamnější zednářské lóže měl posloužit jen k tomu, abychom si demonstrovali, že protikřesťanské je celé to tajemné hnutí zaštiťující se nejen kružidly a olovnicemi, ale také kabalistickými symboly. Místní Rotary klub se zatím jeví jako dobročinná a pozitivně jednající organizace. Nicméně bych byl velmi opatrný na sílu, jejíž skutečné pozadí nevidíme. Větší snůšku nesmyslů, aby člověk pohledal. Jenţe vyprávějte někomu o rotariánském hnutí, kdyţ je takto varován. Není to nic náhodného, o těchto spikleneckých teoriích, kterými nám nasazují různí lidé psí hlavu, víme, a je třeba jim umět čelit. Jednak naší vlastní prací a dále pak potřebnou osvětou především v místech, v nichţ se o rotariánské činnosti toho moc neví. Je třeba si také přiznat, ţe mnoho různých názorů na naši činnost vzniká z naprosté nevědomosti a neznalosti. Ty jsou ţivnou půdou pro různé pseudoteorie. A v tomto smyslu vidím jako prozíravé poukazování na to, ţe bychom měli na naše spoluobčany působit ještě dříve, neţ je pozveme mezi sebe. Jednou z forem tohoto působení by se mohl například stát i tento časopis. Je lehce přenosný, myslím tím rozšiřovatelný. Nehodlá nikomu nic vnucovat, chce působit spíše silou ducha. Domluvili jsme se, ţe třetí skupinu našich odběratelů budou tvořit lidé, jejichţ ové adresy získáme tím, ţe jim odběr tohoto listu v elektronické podobě nezávazně nabídneme. Takţe je třeba s tím něco dělat. Vychází jiţ druhé číslo našich novin a z oněch prvních dvou se dá jiţ vytušit, o čem je řeč. Nyní tedy bude záleţet také tak trochu na nás, abychom dokázali lidem kolem nás vysvětlit, ţe odběrem časopisu se k ničemu nezavazují. Ale ţe aţ budou chtít, ţe jim rádi poskytneme další informace. Přesně v tom stylu, ţe je třeba informovat naše spoluobčany o naší činnosti ještě dříve, neţ je pozveme mezi sebe. Je to to nejmenší, co můţete pro myšlenku rotary udělat. Oslovit člověka, na kterém by nám mohlo záleţet, a nabídnout mu, aby tento časopis odebíral. Tuto myšlenku jsme vyslovili jiţ v době přípravy vydávání tohoto listu. Kolik myslíte, ţe jsme dostali do databáze adres oněch mimorotariánských příznivců? Je mi to nemilé, ale pouze jednu. Rotariánské hnutí, jako kaţdá jiná společenská aktivita, není imunní vůči jistému syndromu vyhoření, který se můţe dostavit velice brzy, nikoli nutně aţ po deseti letech činnosti klubu. Můţe to přijít i za rok. Není to ţádná ostuda, kdyţ pouţijete takovou docela jednoduchou pomůcku. Vţdycky, kdyţ se ráno podíváte poprvé do zrcadla, poloţte si takto veřejně otázku, co uděláte v dnešním dni pro svůj Rotary Club. Předsevzetí, získám jednoho odběratele našich novin, můţe být docela dobrým ranním počinem. Díváte-li se do zrcadla aţ večer, pokládejte to prosím i za moudrý počin večerní. Jen proboha něco pozitivního a potřebného neustále dělejme.

9 CO TO JE, KDYŽ SE ŘEKNE CENA DÍKY Rotary Club Opava International vyhlásil druhý ročník ceny Díky - srdce na dlani, která si získala velmi prestiţní postavení v opavském regionu jiţ ve svých počátcích. Jde o formu uznání pro jedince nebo instituce, kteří významně a nezištně podporují různé aktivity volnočasového či přímo výchovněvzdělávacího charakteru. Loňská výzva se setkala s ohlasem a řada organizací a zájmových skupin navrhla své kandidáty na ocenění ve dvojím smyslu, buď jako účastníky hodnocení, které důstojně symbolizovalo duchovní rozměr lidského filantropického počínání, nebo jako přímo oceněné dřevořezbou Srdce na dlani. Jsou to lidé, kteří dělají hodně navíc, nezištně, obětavě a s obrovským zápalem a s citem pro druhé, kteří nejsou tak šťastní díky ţivotnímu handicapu. Jsou to lidé, kteří přispějí nejen finančně, ale i vlastní prací, a tím podpoří rozvoj aktivit, které by se nedaly realizovat, či realizovaly by se s obtíţemi. Snahou rotariánů je jednak zapojit se do těchto aktivit, jednak podpořit, poděkovat a ocenit tyto společensky vzácné lidi. Pro letošní rok bylo vypsáno celkem sedm oblastí k hodnocení, které jednotliví navrhovatelé z níţe uvedených skupin nominovali. 1. Navrhovateli jsou instituce pečující o lidi s tělesným postižením. 2. Školy mateřské, základní a střední pečující o děti s handicapem. 3. Kulturní organizace a společenství ovlivňující kvalitu volného času. 4. Sportovní kluby a společenství pracující s mládeží. 5. Mateřské a základní školy. 6. Střední, VOŠ, vysoké školy. 7. Zvláštní ocenění klubem Rotary. V příštím čísle přineseme konkrétní podrobnosti o této aktivitě, za kterou stojí především naši členové Břetislav Tůma a Jaroslav Burda. A s jednotlivými oceněnými budeme naše čtenáře seznamovat. Z OPAVSKÉHO GYMNÁZIA NA STUDIUM DO USA Jak uvedl v minulém čísle Ing. Bohumil Křempek, jiţ tento rok vycestují dva studenti opavského gymnázia (Vojta a Radek) na roční studijní pobyt do USA. Mezi námi přivítáme studentku z Kolumbie. Jmenuje se Juliana Trujillo Cuellar a bydlí v Bogotě. A ze Spojených států přijede Russell Lawrence Osier. Letos také poprvé vycestují 3 studenti na prázdninové dvoutýdenní tábory v Dánsku, Anglii a Maďarsku.

10 NA POSLEDNÍ STRANU: DROBNÉ A ÚSMĚVNÉ POTŘEHY Z REPORTÉROVA ZÁPISNÍKU (2) Na prvním snímku ještě jednou loučení s Mariel díky ní bychom snad ani neměli aktuální společnou fotografii členů RC Opava International. Nejsou zde pochopitelně všichni, neboť stále ještě někteří rotariáni jezdí na dovolenou a na různé služební cesty. Vlevo dole je snímek ze vzpomínaného jiţ společného zasedání RC Opava International a RC Ostrava International v Buly Aréně v Kravařích část rekreační. Uţší vedení obou klubů řeší těţký problém koho postavit do soutěţního týmu v bowlingu. A na třetím snímku připomínka oblastního kola III. ročníku celostátní soutěže Začarovaná písnička ze dne 16. března v Opavě. Skončí léto a naplno se pustíme do přípravy IV. ročníku. OPAVSKÝ ROTARIAN čtrnáctideník RC Opava International. Vychází kaţdé druhé pondělí v nakladatelství a vydavatelství MORAVSKÁ EXPEDICE. Odpovědný redaktor: Petr Andrle. Adresa vydavatele: Nákladní 16, Opava (rotary.opava@seznam.cz). Adresa redakce: Petr Andrle, Čeladná 711, Čeladná. Tel.: ; mobil: ; petr.andrle@rotary2240.org. Toto číslo 2/2011 vyšlo dne 11. července 2011.