MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Vodní kroužkovci. Petr Pařil
|
|
- Vojtěch Štěpánek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Bi7451: Biologie vodních bezobratlých Vodní kroužkovci Annelida Petr Pařil Ústav botaniky a zoologie PřF Masarykovy univerzity v Brně
2 ANNELIDA (KROUŽKOVCI) Tělo zpravidla homonomně segmentováno (délka 0,1-40 cm) první tělní článek - prostomium modifikace (chobot, přísavka) jeden nebo několik srostlých článků na zádi (pygidium) modifikace (žábra) célomová dutina - v každém segmentu, tvar párových váčků ANNELIDA (KROUŽKOVCI) stěny dutiny - tvořeny mesodermálním epitelem (peritoneum) v místech styku vytvářejí váčky dvouvrstevné mezenterium nebo disepimenty. u pijavic (Hirudinida) je tvořena soustavou chodeb (váčky chybí) funkce célomu - vytváření hydroskeletu (opora pro svalovinu), u některých doplňuje nebo nahrazuje činnost cévní soustavy.
3 ANNELIDA (KROUŽKOVCI) vylučovací soustava - metanefridia v každém článku, nefridiální kanálek přechází do následujícího čl., (zároveň osmoregulace) oběhová soustava - hřbetní a břišní céva, z nich kapiláry k orgánům, hřbetní je pulzující (pohání krev dopředu), v přední části těla příčné komisury kolem trávicí trubice (pomocná auxilární - srdce) nervová soustava - nadhltanová uzlina (mozek, cerebrální ganglium), 2 nervové provazce (v každém tělním článku příčně spojená, ventrálně umístěná ganglia tělní pokryv - tenká kutikula kutikulární štětiny - deriváty pokožky, jednovrstevný pokožkový epitel se žláznatými buňkami okružní a podélná svalovina pod pokožkou, specializované svaly (např. pro pohyb štětin, parapodií; ústních orgánů, přísavek) dýchání - pokožkou se sítí vlásečnic, stěnou střevní nebo žábrami smyslové orgány - jednoduché pohárkové oči, rozptýlené fotoreceptory v pokožce, smyslové brvy (Naidinae), smyslové bradavky ve třech kruzích okolo segmentu (chemoreceptory?) rozmnožování - převážně hermafrodité, časté nepohlavní paratomické a architomické dělení a regenerace.
4 trávicí soustava - úplná, ústa na druhém tělním článku (za prostomiem), ústní (bukální) dutina, v ústech mohou být kutikulárníčelisti hltan - (dorzální strana, svalnatý a žlaznatý disk), hltanové žlázy (hlen a enzymy), jícen - tvoří svalnatý žaludek (rozemílání potravních částic), vápenité žlázy ve stěně jícnu (produkce CaCO 3, neznámá funkce-nepodílí se na trávení) střevo (sekrece trávicích enzymů epiteliálními žlázami - trávení a absorpce živin) anus - na pygidiu jícen hltan (vole) (žaludek) střevo chloragogenní tkáň - vytvořená z peritonea obklopujícího střevo (depoziční a exkreční funkce - ukládání glykogenu a tuku, rozklad toxinů, syntéza hemoglobinu, katabolismus proteinů - obdoba jater) Významní čeští a moravští červaři František Vejdovský Praha ( ) Sergej Hrabě Brno ( ) Vejdovskyella sp. Bothrioneurum vejdovkyanum Hrabeiella periglandulata Trichodrilus hrabei
5 (pásnice) (sumýšovci) (acikulovci) (olejnušky) (opaskovci) (pískovníci) (rypohlavci) (bradatice) (rournatci) převzato z přednášky Systém bezobratlých, Horsák 2009, ÚBZ PřF MU Staré contra nové členění skupiny Polychaeta (mnohoštětinatci) zrušeno - parafyletiská sk. Canalipalpata (rournatci) Aciculata (acikulovci) Aeolosomata = (Aphanoneura) (olejnušky) Clitellata (opaskovci) Oligochaeta (máloštětinatci) zrušeno - parafyletiská sk. vodní oligochaeta (Naididae=Tubificidae, Propappidae, Haplotaxidae) Lumbriculidae (žížalicovití) Enchytraeidae (roupicovití) Crassiclitellata = (Lumbricida) (žížaly) Hirudinida = (Hirudinea) (pijavice) Branchiobdellida (potočnice)
6 Canalipalpata (rournatci) původně v Polychaeta (mnohoštětinatci) zrušena jako parafyletická většinou mořští, na tělních článcích párovité výběžky parapodia nesou svazky štětin, smyslové výrůstky (cirri) a často také žábry. většinou přisedlí ve vápnitých schránkách potravu dopravují obrvenou rýhou v těle parapodia k přichycení nebo k dýchání v ČR se nevyskytují Marifugia cavatica (rournatec jeskynní) - objeven a popsán brněnskými zoology K. Absolonem a S. Hrabětem. Druhotně sladkovodní, žijící ve vápenitých trubičkách na skrápěných stěnách jeskyní v Dinárském krasu.
7 Aciculata (acikulovci) (původně Polychaeta - mnohoštětinatci zrušeno) převážně mořští, výběžky (parapodia - pohybová funkce) nebo smyslové výrůstky (cirry) volně žijící a dravé druhy s prostomiem Troglochaetus beranecki (máločlenka sladkovodní) jediný náš zástupce, malá parapodia, na břišní straně obrvenou rýhu a na hlavě dva výrazné obrvené palpy.žije v intersticiálních prostorách zvodnělých štěrkopísků. Dorůstá nejvýše do 0,5 mm. Slepý. Hermafrodit. Z našeho území je znám z několika lokalit. Hypania invalida cirry parapodia v Dunaji, 2014 invaze do Labe - pontokaspická, živí se řasami Aeolosomata = Aphanoneura (olejnušky) dříve řazeno mezi Oligochaeta velmi malé (do 10 mm), 8 druhů v tekoucích i stojatých vodách (čisté i znečištěné) epidermis obsahuje výrazné tukové kapénky mají obrvené prostomium ve volné vodě plavou pomocí rychle kmitajících brv na předním konci těla rozmnožování paratomií, volně žijící se živí hl. jednobuněčnými řasami
8 čeleď: Aeolosomatidae Aeolosoma hemprichi (olejnuška drobná) oranžově zbarvené tukové kapénky. Při paratomickém dělení vytváří řetězce až 10 zoidů, běžně v tůních, studních, rašelinných vodách, mezi vegetací, v písku a detritu. Aeolosoma tenebratum pražské studny Hystricosoma chappuisi na žábrech a těle raků rodu Astacus Foto J. Špaček Clitellata (opaskovci) volně žijící i parazitičtí, vodní nebo suchozemští kroužkovci nemají parapodia prostomium je bez přívěsků (cirry) opasek (clitellum) - v dospělosti nebo v době rozmnožování se na několika článcích v blízkosti pohlavních vývodů změní buňky pokožky ve žláznaté buňky, které vytvářejí prstenčitý nebo sedlovitý útvar - výměšky opasku usnadňují přenos spermií a oplození a také vylučují obal pro oplozená vajíčka (kokon) vývoj přímý
9 parafyletická skupina Oligochaeta (máloštětinatci) platí pro Naididae (dřívější skup. Tubificidae+Naididae), Propappidae, Haplotaxidae,Enchytraeidae, Crassiclitellata, Lumbriculidae Obecná charakteristika tělo homonomně segmentováno - vnější segmentace odpovídá vnitřní počet článků: od 7 (Naidinae) po cca 200 (Tubificinae) tělo je kryto kutikulou na tělních článcích jsou štětiny ve 4 svazečcích mesenteria nemusí být zcela vytvořena, takže v každém článku je potom pouze jeden célomový váček ústní otvor na ventrální straně za prostomiem, anální otvor ústí na posledním tělním článku Pohyb kontrakcemi podkožní svaloviny jako opora anebo k zachycení slouží štětiny ve volné vodě plavou hadovitým pohybem (některé naidky např. Pristina, Stylaria, Nais). plazí se po dněči uvnitř hyporeálu
10 Potrava Druhy žijící v bahně přijímají detrit a nestravitelné zbytky odcházejí análním otvorem (nitěnky). Některé druhy např. z čeledi Enchytraeidae se živí org. látkami z těl uhynulých živočichů - např. ryb. Druhy žijící na rostlinách, se živí detritem a nárostovými řasami, hl. rozsivkami (naidky). Druh Ripistes parasita žije v detritových rourkách, z nichž vyčnívá přední část těla a pravidelným kývavým pohybem filtruje pomocí dlouhých dorzálních štětin vodu a sbírá nachytaný detrit. Potrava dravě se živí zástupci rodu Chaetogaster žere drobné korýše, prvoky, larvy pakomárů, drobné vodule. kořist loví rychle se pohybující zdviženou přední částí těla s široce otevřeným ústním otvorem, polyká ji celou Chaetogaster limnaei (naidka plovatková) se vyskytuje jako epizoont na ulitách i v plášťové dutině vodních plžů, požírá zde drobné přisedlé organizmy, může se živit i epitelem plášťové dutiny.
11 Dýchání Všichni máloštětinatí dýchají celým povrchem těla, u jednotlivých čeledí však mohou být přítomny ještě další adaptace: dýchání stěnou střevní výměnu vody obstarávají svaly a obrvený epitel na konci střeva. U podčeledi Tubificinae může převažovat nad dýcháním celým povrchem těla tenké vláknité žábry u rodů Dero a a Aulophorus na rozšířeném konci těla kolem řitního otvoru na tzv. žaberní jamce
12 Dýchání U druhu Branchiura sowerbii (Rhyacodrilinae) párová žábra po stranách na zadní části těla. u řady druhů hl. čeledi Tubificinae je vyvinuta schopnost žít v prostředí hypoxickém až anoxickém (T. tubifex). Schopnost anoxibiosy je závislá na teplotě, zvyšuje se při nižší teplotě, zvětšuje se při ní podíl glykolýzy a obsah hemoglobinu. Rozmnožování a vývoj máloštětinatci jsou hermafrodité při kopulaci se spojují břišní stranou, příď jednoho jedince směřuje k zádi druhého jedince jedinci jsou k sobě přiloženi otvory chámovodů a semenných schránek (receptaculum seminis) kopulace trvá různě dlouhou dobu, předávání shluků spermií: spermatozeugma (jednoduchý obal) nebo spermatophor (stálý tvar, chitinózní obal) vajíčka a spermie získané z druhého jedince se hromadí v posunujícím se hlenovém pouzdře vzniklém uvolněním z opaskových žláz, z kterého po svlečení vzniká kokon
13 Rozmnožování a vývoj velikost a tvar spermatophorů jsou různé, u pohlavně zralých jedinců uloženy ve spermathekách opaskové žlázy vytvoří obal, který je svlékán pres hlavu, při přechodu pres samičí gonopor jsou do něj umístěna vajíčka, sperma při přetahování pres spermatéku (váček, kde je sperma po kopulaci uloženo), k oplození dojde až v kokonu kokon volně odkládán na dno nebo lepen na rostliny, konečný tvar dostává kokon až po uvolnění, je charakteristický pro jednotlivé druhy Rozmnožování a vývoj počet vajíček v kokonu různý podle druhů (1-40), vývoj embryí je různě dlouhý (obv dnů), přímý z části vajíček se obvykle nevyvíjí embrya, rozloží se a slouží jako zdroj výživy pro embrya embrya uvolněná z kokonu se liší od dospělých menším počtem štětin vývoj od uvolnění z kokonů do pohlavní dospělosti různý (obv. půl roku až rok), závisí na teplotě a potravě
14 Rozmnožování a vývoj po vykladení vajíček jedinec buď uhyne (Naidinae), nebo pohlavní aparát resorbuje tzv. anaeosa (např. u Tubificinae) a cyklus se opakuje délka života různá (měsíce), až několik let (5-7), extrémy až ke 20 letům Criodrilus lacuum u mnohých máloštětinatců je běžné také nepohlavní architomické a paratomické dělení u většiny je zachována schopnost regenerace roupice žížaly žížalice štětinovky pijavice potočnice převzato z přednášky Systém bezobratlých, Horsák 2009, ÚBZ PřF MU
15 parafyletická skupina: Oligochaeta (máloštětinatci) vodní Oligochaeta - Tubificidae = Naididae (nítěnkovití) Naidinae (naidky) Tubificinae (nítěnky) Pristininae, Rhyacodrilinae - Propappidae - Haplotaxidae (pastrunovcovití) Crassiclitellata = (Lumbricida) žížaly - Criodrilidae (kriodrilovití) - Lumbricidae (žížalovití) Enchytraeidae (roupicovití) Lumbriculidae (žížalicovití) čel: Lumbriculidae 12 druhů v ČR, další možné (identifikace často pomocí řezů)
16 čeleď: Lumbriculidae (žížalicovití) Stylodrilus heringianus - 25 až 60 mm dlouhé tělo, čisté tekoucí vody a jezera, staví slizovité rourky Stylodrilus brachystylus menší 10-20mm, potoky prameny brachystylus = zkrácené penisy Lumbriculus variegatus (žížalice pestrá) je až 10 cm dlouhá. Na červenohnědém těle prosvítá zeleně chloragogenní tkáň. V tůních s napadaným listím, i v tocích, na makrovegetaci, vyschnutí přežívá encystací, acidotolerentní, rychlý pohyb, v ocasní části orgán detekce světla. Rhynchelmis limosella (žížalice chobotnatá) má extrémně dlouhé a štíhlé prostomium. V tůních, ve vegetaci limosella = malý a bahnitý
17 čeleď: Lumbriculidae (žížalicovití) Trichodrilus většinou v podzemních vodách, prameny studny, vývěry do dna řeky, delší prostomium, většinou jednoduše zahrocené štětiny, často postranní výběžky cév. T. strandi vyšší polohy, bělokarpatská pěnovcová prameniště (leg. Schenková), jediný druh rodu s rozeklanými štětinami (žijící u nás) T. pragensis profesor Vejdovský popsal z pražských studní T. allobrogum delší prostomium, vzácněji v řekách, výběžky postranních cév čeleď: Naididae (nítěnkovití) podčeleď: Naidinae - naidky 36 taxonů, skupiny morfologicky neodlišitelných druhů
18 čeleď: Naididae (nítěnkovití) Naidinae Chaetogaster diaphanus - potoky, řeky, řetízky zoidů až 25 mm, dravý, fytofilní. diaphanus = průhledný Chaetogaster limnaei (naidka plovatková) vyskytuje se jako epizoont na ulitách i v plášťové dutině vodních plžů. Požírá tam drobné přisedlé organizmy, může se živit i epitelem plášťové dutiny. čeleď: Naididae (nítěnkovití) podčel.: Naidinae Nais communis - běžný druh, neplave. Nais elinguis (naidka bystřinná) nejběžnější druh. Při paratomii vytváří řetězce až z deseti zoidů. Při plavání se spirálovitě otáčí, široká ekol. valence
19 čeleď: Naididae (nítěnkovití) podčel.: Naidinae Stylaria lacustris (naidka chobotnatá) má velmi dlouhé prostomium a nestejně dlouhé výrazné štětiny ve svazečcích. Běžný druh stojatých vod, schopný paratomie, dobře plave, fytofilní Dero digitata - tůně, rybníky, pomalu tekoucí vody (žábry), hlenovitá pouzdra, fytofilní, nenáročný na kyslík digitata = prstovitý čeleď: Naididae (nítěnkovití) podčel.: Naidinae Ophidonais serpentina často se paratomicky dělí (řetízky zooidů), v předních segmentech příčné zelené pásky, často na vodních rostlinách Slavina appendiculata - povrch těla se žlaznatými papilami se zachyceným detritem, v pomalu tekoucích vodách s vegetací
20 čeleď: Naididae (nítěnkovití) podčel.: Naidinae Ripistes parasita - pouzdro z hlenu, z něj vysunuje přední segmenty s dlouhými štětinami, víří jimi vodu - přihání potravu, ta se přichycuje k dlouhým štětinám, z nichž je stírána břišními štětinami článku a dopravována do ústního otvoru (filtrátor). Pomocí dlouhých štětin se může také vznášet - druh nalézán i v planktonu Poprvé nalezen v mechovcích = mylně parasita čeleď: Naididae (nítěnkovití) podčel.: Pristininae Pristina spojena s dříve samostatným rodem Pristinella. Z bývalých naidek nejpříbuznější původní skupině Tubificidae (nítěnky) = došlo ke spojení obou skupin do jedné. Pristina longiseta chobotovitě protažené prostomium, typicky protažené hřbetní štětiny. Pristina rosea (syn. Pristinella) bez prodlouženého prostomia.
21 čeleď: Naididae (nítěnkovití) podčeleď: Tubificinae (nítěnky) 22 druhů, i znečištěné vody čeleď: Naididae (nítěnkovití) Tubificinae Tubifex tubifex (nítěnka obecná) žije v bahně pomalu tekoucích vod, snáší značné znečištění, hemoglobin (masově s Limnodrilus hoffmeisteri) široká valence tubifex = budující trubky Potamothrix hammoniensis eutrofizované tekoucí vody a jezera, peniální štětiny
22 čeleď: Naididae (nítěnkovití) Tubificinae Spirosperma (Peloscolex) ferox - tekoucí i stojaté vody, chladnější, tělo kryté papilami ze ztuhlého sekretu s příměsí detritu - zbarveno rezavě sloučeninami železa Limnodrilus hoffmeisteri - kosmopolitní druh, snáší znečištění, ve vhodných podmínkách partenogeneze peniální trubky čeleď: Naididae (nítěnkovití) Rhyacodrilinae Bothrioneurum vejdovskyanum často v teplejších eutrofních vodách nížin, chemoreceptory v čichové jamce prostomia, nepohlavní množení rozpadem (architomie) bothrium = vinná réva, neurum = nerv Epirodrilus pygmaeus (syn. Moraviodrilus) popsán Hrabětem, potoky a řeky na Moravě i v Čechách Branchiura sowerbyi - žábra po stranách těla, teplejší toky a nádrže, tropický prvek s kosmopolitním rozšířením, expanze areálu
23 čeleď: Haplotaxidae (pastrunovcovití) Haplotaxis gordioides (pastrunovec potoční) v podzemních vodách a pramenech, v tůních, při březích čistých řek v jemných substrátech, rozšíření omezeno glaciálem gordioides = vlasovitý Crassiclitellata = (Lumbricida) žížaly čeleď: Criodrilidae (kriodrilovití) Criodrilus lacuum (kriodrilus bahenní) cm, tůně, rybníky, ramena v inundacích, jižní Morava lacuum = jezerní kokon čeleď: Lumbricidae (žížalovití) (54 tax., 11 vztah k vodnímu prostř.) Eiseniella tetraedra (žížala obojživelná) na březích vod nebo přímo ve voděřek a potoků, tělo (dlouhé asi 5 cm) je v zadní polovině na průřezu čtyřhranné. tetraedra = čtyřhranná
24 čeleď: Propappidae (dříve součástí Enchytraeidae) Propappus volki do 1cm, v prokysličených tocích se štěrkovitým dnem, často v hyporeálu, je schopen se přichycovat zadníčástí těla k zrnkům substrátu čeleď: Enchytraeidae (roupicovití) převážně půdní ale i v tekoucích vodách při březích, světle zbarvení, fixovaný materiál nelze spolehlivě určit Mesenchytraeus armatus Cognettia sphagnetorum v porostech mechů a hlubokých jezerech Fridericia, Marionina, Henlea, Lumbricillus většina zástupců rodu suchozemská
25 bez štětin Branchiobdellida Klíč skupin se štětinami jednoduše zahrocené št., bez vlasovitých ve všech svazcích 3 rozeklané št. menším horním zoubkem rozeklané št., často s vlasovitými št. Propappidae Propappus volki vlasovité štětiny ve hřbet. i břiš. svazcích Aeolosomata 0-8 štětin ve svazku Enchytraeidae do 20 cm Lumbricidae 1 št. ve svazku čtverhranná záď E. tetraedra Haplotaxidae Criodrilidae C. lacuum vždy po 2 esovitých ve svazku délka 30 cm 2 esovité št. s malým horním zoubkem délka do 10 cm Lumbriculidae max.10 mm, často s očima, hřbetní a břiš. rozeklané št. rozdílného tvaru, jemné Naidinae větší,bez očí, hřbetní a břiš. rozeklané št. podobné, hřbet.št. vždy od 2čl., Tubificinae Hirudinida (pijavice) Obecná charakteristika tělo je většinou bez štětin (kromě Acathobdellida štětinovky) článkování těla je na povrchu zmnožené na přídi a zádi je přísavka (vzadu obvykle větší) na přídi pohárkovité oči, často v druhově charakteristickém uspořádání.
26 Obecná charakteristika célomové váčky zanikají, zatlačeny parenchymem vytváří se složitá soustava podélných a okružních célomových chodeb (tzv. vaskulární systém) sloužící jako hydroskelet pro silně vytvořenou svalovinu. cévní soustava je na tyto célomové chodby napojena u chobotnatek nebo zaniká a její funkce je nahrazena vaskulárním systémem. Pohyb pohybují se obvykle po povrchu substrátu (Glossiphonia), nikoliv v něm, a to pomocí podélné a okružní svaloviny a přísavek natahují a zkracují tělo a střídavě se přisávají přední a zadní přísavkou jsou schopny plavat ve volné vodě dorsoventrální undulací těla význačný způsob chování při vyhledávání hostitelů mimo bentos nebo kořisti (Hirudo, Haemopis, Erpobdella).
27 Potrava ektoparazité živící se krví nebo jinými tělními tekutinami (Piscicolidae převážně na hostiteli, Hemiclepsis marginata převážně mimo hostitele na rybách) někdy druhově specifické Theromyzon tessulatum parazituje v nosní či ústní dutině kachen. Hirudo krví teplokrevných (mladé na obojživelnících, dospělé většinou na savcích), hirudin, zřejmě intracelulární trávení jinde druhy specializující se na obojživelníky či plazy predátoři živí se drobnými bezobratlými (Haemopis) u řádu Rhynchobdellida (chobotnatky) je ústní dutině vyvinut chobot, kterým se zmocňují kořisti, potravou drobní Oligochaeta (Erpobdellidae) a Mollusca (Glossiphonia spp.). mohou se živit odumřelými organismy Dýchání dýchají celým povrchem těla, při nízkém obsahu kyslíku provádějí undulační pohyby přívod čerstvé vody zástupci čeledi Piscicolidae mají vyvinuty tzv. dýchací měchýřky v podobě malých hrbolků po stranách těla, souvisejících s lakunárním systémem. Lze na nich pozorovat pulzační pohyby
28 Rozmnožování a vývoj Pijavice jsou hermafrodité, vpředu samčí, vzadu samičí otvor. Při kopulaci dvou jedinců jsou v blízkosti samičích vývodů nalepovány spermatofóry a z nich uvolněné spermie pronikají aktivně k samičím pohlavním orgánům. Oplození může být také uskutečněno pomocí vychlípitelného kopulačního orgánu, který se zasouvá do pochvy. Opasek se vytváří jen na přechodnou dobu rozmnožování. Jeho žlázy vylučují pouze kokon na ochranu oplozených vajíček, který bývá přilepován na pevný podklad nebo u některých druhů zůstává přichycen na břišní straně mateřského jedince. Rozmnožování a vývoj U druhu G. complanata bylo pozorováno, že mláďata tohoto druhu přisedají ve velkém počtu na E. octoculata a na něm sají krev. T. tessulatum - mláďata se asi měsíc živí žloutkem, pak samička s celou snůškou vleze do ústníči nosní dutiny kachny nebo jiného vodního ptáka a mláďata přejdou k parazitickému způsobu života. Vývoj všech našich druhů je přímý.
29 Bionomie Žijí ve všech typech vod s výjimkou dystrofních, ve stojatých i tekoucích, mělkých i hlubokých, na kamenitém i bahnitém dně. I jeden druh může žít na různých biotopech. (indikační hodnotu mají kvantitativní rozdíly početnosti). Některé snáší vyschnutí ztrácí značnou část vody a vylučují kolem sebe slizový obal (encystace). Zimu přežívají ve strnulém stavu. členění Hirudinida Na našem území se vyskytuje 24 druhů pijavic. Rhynchobdellida (chobotnatky) čeleď: Piscicolidae (5 druhů) čeleď: Glossiphoniidae (10 druhů) Gnathobdellida (čelistnatky) čeleď: Hirudinidae čeleď: Haemopidae (1 druh) (1 druh) Pharyngobdellida (hltanovky) čeleď: Erpobdellidae (7 druhů)
30 Rhynchobdellida (chobotnatky) středem ústní přísavky se vychlipuje krátký svalnatý chobot sloužící k sání krve nebo lovení drobné potravy čeleď: Piscicolidae Piscicola geometra (chobotnatka rybí) ektoparazit ryb, saje krev. tělo štíhlé (20-30 mm), zelenavé se světlými křížovými skvrnami, přísavky jsou velké, kruhovité. píďalkovitý pohyb + vlnivě plave kyslíkaté tek. i stoj. vody nížin s (chybí v prudce tekoucích) Caspiobdella fadejewi invazní pontokaspický druh - častá záměna s P. geometra (ta je větší) liší se od P. geometra - zadní přísavka menší než průměr těla a břicho tmavší než hřbet běžně v tekoucích vodách
31 čeleď: Piscicolidae Piscicola respirans (syn. Cystobranchus) tvar těla, mm, vázaný na tekoucí vody středních a vyšších poloh s dobrým kyslíkovým režimem. Na kaprovitých ale i lososovitých. Je však možno ji nalézt i v nížinných úsecích. P. fasciata - parazit sumců u nás v dolním úseku Dyje v poslední době zatím nepotvrzena) čeleď: Glossiphoniidae Alboglossiphonia heteroclita (Glossiphonia) mm, tekoucí a pomalu tekoucí vody hl. eutrofní v nížinách. Nově další 2 druhy (A. hyalina a A. striata) Glossiphonia complanata (chobotnatka plochá) běžná, ploché lístkovité tělo, do 25 mm. Žije volně pod kameny v tocích, i ve stoj. vodách, chybí v horských potocích. Živí se dravě, hlavně drobnými vodními plži. G. concolor mm, barva mléčné kávy, méně nápadná kresba, jinak jako G. complanata G. slovaca (syn. Batracobdella) do 20 mm, v Dyji na soutoku s Moravou, živí se máloštětinatci
32 čeleď: Glossiphoniidae Helobdella stagnalis kutikulární destička na hřbetní části, obv. do 15 mm. široká ekol. valence, různé typy vod nižších a středních poloh. Početnější v eutrofních a znečištěných tocích, rybnících Hemiclepsis marginata do 25 mm, v různých, hl. nížinných stojatých vodách, méně také ve vyšších polohách a v tocích, rybí ektoparazit. Theromyzon tessulatum (syn. Protoclepsis tessulata i tesselata) do 35 mm, hl. nížinné, eutrofní, zarostlé stojaté vody, hl. rybníky, ojediněle v nížinných tocích, ektoparazit nosní dutiny kachny Gnathobdellida (čelistnatky) V ústech jsou 3 poločočkovité, jemně ozubené kutikulární čelisti sloužící k nařezávání pokožky hostitele nebo drcení drobných živočichů, v ČR 2 druhy, možná jihoevropská H. verbana (chovy), semiterestrické - kokony kladou na souš čeleď: Haemopidae Haemopis sanguisuga (pijavka koňská) do 10 cm, podobná p. lékařské na hřbetní straně ale nemá kresbu z hnědých pásků, břicho světlé. Nesaje krev (neprokousne kůži), ale loví makrozoobentos, běžný druh stojatých i mírně tekoucích vod, často amphibicky pod kameny u břehů. Haemopis elegans možný výskyt u nás tmavé břicho (Něm. Rak. Maďarsko),
33 Gnathobdellida (čelistnatky) čeleď: Hirudinidae Hirudo medicinalis (pijavka lékařská) do 15 cm, saje krev hl. teplokrevných živočichů a vylučuje přitom do rány protisrážlivý hirudin. Na dorzální straně těla má výraznou kresbu ze světlehnědých pásků. Žije hlavně na jižní Moravě v teplých stojatých vodách se stabilní hladinou a silným zárostem (kde jsou obojživelníci i teplokr obratlovci, bez ryb), chráněná Strakošová lokality lokality Pharyngobdellida (hltanovky) čeleď: Erpobdellidae na stěnách dlouhého hltanu vytvořeny tři podélné svalové lišty na drcení potravy. většinou běžné drobnější druhy (kromě Trocheta), dravci
34 Erpobdella octoculata (hltanovka bahenní) mm, v tekoucích i stojatých vodách a je nejběžnějším druhem pijavic u nás. Chybí je v chladných horských a podhorských tocích. Snáší i určitý stupeň znečištění jeho míra je indikovány spíše zvýšením počtu jedinců, než výskytem druhu jako takového. E. nigricollis do 35 mm, světlé sklovité tělo, tmavý obhltanový prstenec v tek. vodách jen v nížinách, ve stojatých i v pahorkatinách. E. testacea 30 40, nížinné stojaté eutrofní vody, vzácnější - více na Moravě Pharyngobdellida (hltanovky) čeleď: Erpobdellidae E. vilnensis (syn. monostriata) podobná E. octoculata, především v tekoucích vodách od nížin až do hor, od středních poloh běžnější, vyžaduje lepší kvalita vody než E. octoculata. Dina lineata (syn. Erpobdella) do 45 mm, různé typy stojatých vod až do podhůří, tekoucí jen v nížinách. Snáší vyschnutí. Invazivní větší D. punctata ze západní Evropy, nížiny prameny i větší toky. Trocheta cylindrica (syn. bykowskii) cm. Častěji než ve vodě ji najdeme pod kameny na podmáčeném podloží. Od nížinných toků až do horských poloh, kde žije hl. v malých a dočasných potocích, pramenech.
35 Branchiobdellida (potočnice) drobní světlí živočichové do 1 cm, v ČR 5 druhů (2 další možné) komensálové (detritus) nebo ektoparazité na krunýři nebo žábrách sladkovodních raků tělo článků, články na přídi a zádi vytváří přísavku v ústech mají dvě kutikulární zubaté destičkovitéčelisti tělo bez štětin skupina tvoří přechod mezi máloštětinatci a pijavicemi, kterým je nejpříbuznější (někdy přímo do těchto skupin zařazována) většina dospělých zástupců se živí krví, krycími epitely vajíčky nebo svalstvem raků některé druhy a všichni nedospělí jedinci se živí řasami. hermafroditi, kokony s vajíčky nalepovány na povrch hostitele
36 Branchiobdella astaci (potočnice račí) běžný ektoparazit našich raků, živí se sáním krve.
Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011
Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Autor: Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011 Určeno: 6. ročník ZŠ Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor:
VíceKROUŽKOVCI - MÁLOŠTĚTINATCI
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_1_15_BI2 KROUŽKOVCI - MÁLOŠTĚTINATCI OPASKOVCI nápadně zduřelé tělní články s kožními žlázami tzv. opasek clitellum sladkovodní
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.15.Bi. Plostenci_ krouzkovci Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření:
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ ANNELIDA MOLLUSCA
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 ANNELIDA MOLLUSCA PIJAVICE (Leeches) HIRUDINEA Třída Clitellata (opaskovci) Kmen Kroužkovci (Annelida) - přes 300 druhů 3/4 temporární
VíceKroužkovci (Annelida) Měkkýši (Mollusca)
Kroužkovci (Annelida) Měkkýši (Mollusca) Kmen: Kroužkovci (Annelida) * Homonomní segmentace těla * Segmentálně uspořádaná druhotná dutina tělní * Metanefridie * Žebříčková nervová soustava * Uzavřená cévní
Více* Segmentálně uspořádaná druhotná dutina tělní * Metanefridie. * Uzavřená cévní soustava
Kroužkovci (Annelida) Měkkýši (Mollusca) Kmen: Kroužkovci (Annelida) * Homonomní segmentace těla * Segmentálně uspořádaná druhotná dutina tělní * Metanefridie * Žebříčková nervová soustava * Uzavřená cévní
Více9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ)
9. PRVOÚSTÍ - CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM (BEZ ČLENOVCŮ) A. Charakteristika prvoústých B. Systematické třídění, charakteristika a zástupci jednotlivých kmenů C. Vznik 3. zárodečného listu, organogeneze A.
Více9 Annelida. připravil Oldřich Nedvěd, PřF JU
9 Annelida připravil Oldřich Nedvěd, PřF JU 1 Annelida 2 ANNELIDA - KROUŽKOVCI stavba těla coelom chitinózní štětiny šíjové smyslové orgány obrvená pokožka ( multiciliátní ) ( nesvlékaná ) kutikula velikost
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9. třídy) Základní
Víceenstva horského toku Moravskoslezských Beskyd XVI. Konference České a Slovenské limnologické společnosti
Sezónn nní změny společenstva enstva málo loštětinatc tinatců (Oligochaeta Oligochaeta, Annelida) horského toku Moravskoslezských Beskyd Schenková J. & Kroča J. Projekt byl podporován výzkumnými záměry
Více- trávicí soustava: vakovitá, někdy rozvětvená, někdy zarůstá (tasemnice) začíná ústním otvorem hltan střevo (trávení) vyvrhnutí zbytků ústním otvorem
Otázka: Ploštěnci Předmět: Biologie Přidal(a): TS Triblastica= tři zárodečné listy, Schizocelia- mezoderm, volně rozptýlené buňky, někdy parenchym kmen Ploštěnci (Plathelminthes) - bilaterálně (oboustranně)
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.20.Bi.Obojzivelnici Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 18.
VíceHirudinea pijavky - morfologie
Pijavky - Hirudinea Hirudinea pijavky - morfologie Kmen Annelida Hirudinea - pijavky jméno podle vnějších článků anulli korespondujících více méně s vnitřní segmentací Známo asi 300druhů cca ¾ temporární
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Kroužkovci - opakování
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol ZŠ Litoměřice, Ladova Ladova 5 412 01 Litoměřice www.zsladovaltm.cz vedeni@zsladovaltm.cz Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0948
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta. Jana Schenková
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Jana Schenková Ekologie opaskovců: variabilita druhové skladby, habitatové preference a odpovědi na gradienty prostředí máloštětinatců a pijavic Habilitační
VíceVY_52_INOVACE_ / Obojživelníci Obojživelníci ve vodě i na souši
1/5 5.2.02.6 ve vodě i na souši Cíl - popsat vnější a vnitřní stavbu těla obojživelníků - pochopit způsob rozmnožování a jejich vývin - vysvětlit přizpůsobení obojživelníků vodnímu prostředí - odvodit
VíceDIDAKTICKÝ TEST- OBECNÁ ZOOLOGIE
DIDAKTICKÝ TEST- OBECNÁ ZOOLOGIE 1. Která část neuronu přijímá vzruchy? a) tělo neuronu a dendrity b) pouze tělo neuronu c) axon (neurit) a dendrity d) axon (neurit) a tělo neuronu 2. Mozeček je důležité
VíceTRVALÝ BENTOS. TRVALÝ ZOOBENTOS cvičení Hydrobiologie PLOŠTĚNKY TURBELLARIA. Ploštěnka mléčná Dendrocoelum lacteum
TRVALÝ BENTOS TRVALÝ ZOOBENTOS cvičení Hydrobiologie Po celý svůj živo resp. po celý rok. vodním prostředí Patří sem následující skupiny organismů: Ploštěnci (ploštěnky, parazitičtí ploštěnci, ) Kroužkovci
VíceObojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec
OBOJŽIVELNÍCI Obojživelníci stará skupina obratlovců(známí od prvohor - devon, asi 350 mil. let), která se vyvinula z lalokoploutvých ryb první obratlovci, kteří osídlili souš - nejstaršími obojživelníky
VíceObojživelníci a plazi list č. 1
Obojživelníci a plazi list č. 1 1/ Doplňte chybějící text: Život obojživelníků je vázán na prostředí. Mají... tělní teplotu, která je závislá na teplotě prostředí, ve kterém žijí. Larvy obojživelníků (pulci)
VícePlatyhelminthes - ploštěnci: Turbellaria ploštěnky
Platyhelminthes - ploštěnci: Turbellaria ploštěnky Postavení ploštěnců v systému Platyzoa Platyhelminthes Gastrotricha Gnatifera Myzostomida Charakteristika kmene: - bilaterálně symetričtí, dorsoventrálně
VíceOtázka 16 Žahavci, ploštěnci, hlísti Charakteristika jednotlivých tříd a jejich zástupců
Otázka 16 Žahavci, ploštěnci, hlísti Charakteristika jednotlivých tříd a jejich zástupců kmen: Žahavci jsou to vodní organismy (většinou mořské) s paprsčitě souměrným tělem mají láčku (slepě končící trávicí
VíceSTRUNATCI ŽIVOČICHOVÉ SE STRUNOU HŘBETNÍ PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_262 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK:
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla savců. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. srst chlupy pesíky podsada línání drápy nehty
VíceKopinatci /Bezlebeční/ Milan Dundr
Kopinatci /Bezlebeční/ Milan Dundr (Cephalochordata, Acrania) druhově chudí jen 3 rody evolučně velmi významná skupina (Cephalochordata, Acrania) mořští (písčité mělčiny) rybovité tělo 5-6 cm dospělí:
Více-typická dvoustranná souměrnost (důsledek přeládajícího pohybu jedním směrem) -příď těla (hlava + smysl.org.+nerv,tkáň) X záď těla
Otázka: Triblastika Předmět: Biologie Přidal(a): En -typická dvoustranná souměrnost (důsledek přeládajícího pohybu jedním směrem) -příď těla (hlava + smysl.org.+nerv,tkáň) X záď těla Členění na : -alfa
VíceVY_52_INOVACE_PŘ_I/2.20
Kód DUM : VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.20 Škola: Základní škola a Mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace, Polenská 162 / 4, 588 12 Dobronín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3541 Název projektu: Inovace
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_2_04_BI2 STRUNATCI
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_2_04_BI2 STRUNATCI STRUNATCI strunatci Chordata nejvyšší stupeň tělesné organizace základní znaky: 1) struna hřbetní chorda
VíceTřída: Ryby nejpočetnější skupina obratlovců ploutví: párové nepárové
RYBY Třída: Ryby - vodní živočichové(sladká i slaná voda) - druhově nejpočetnější skupina obratlovců -tělojeprotáhlé,zestranzploštělé,členísenahlavu,trupaocas(hlava je nepohyblivá- srůstá s trupem) - pohybují
VíceBiologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
Vícepásmo cejnové dolní tok řek (velmi pomalý tok řeky) pásmo parmové střední tok řek pásmo lipanové podhorské potoky a řeky
Ryby sladkovodní Sladkovodní ryby žijí jak ve stojatých, tak i tekoucích vodách, které podle rychlosti proudu, teploty a obsahu kyslíku rozdělujeme do čtyř pásem, které jsou pojmenovány podle typického
VíceUniverzita Karlova v Praze. Pedagogická fakulta
Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta Katedra biologie a environmentálních studií Revize učiva kroužkovců v učebnicích pro základní a střední školy (Curriculum Revision Focused on Annelida in
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Fylogeneze dýchací
VíceKroužkovci (Annelida)
Kroužkovci (Annelida) 1. patří mezi Prostomia s coelomem Česky řečeno patří mezi prvoústé živočichy, kteří mají tělní dutinu, nazývanou coelom. 2. homonomní segmentace Homonomní segmentace je česky stejnocenné
VíceVY_32_INOVACE_17_OPAKOVANI_PLOSTENCI_A_KROUZKOVCI. Časová dotace: 45 minut Datum ověření:
Kód materiálu: Název materiálu: VY_32_INOVACE_17_OPAKOVANI_PLOSTENCI_A_KROUZKOVCI Opakování ploštěnci, kroužkovci Předmět: Přírodopis Ročník: 6. Časová dotace: 45 minut Datum ověření: 27.3.2013 Jméno autora:
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
VícePatří do tzv. Coelomat, mají pravou tělní dutinu coelom, ohraničenou souvislou vrstvou buněk mezoderm.
Otázka: Měkkýši, sumýšovci a rypohlavci Předmět: Biologie Přidal(a): Don Charakteristika kmenů a jejich postavení v systému živočichů, zástupci (u měkkýšů systematické dělení). Patří do tzv. Coelomat,
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE LÁSKA ZVÍŘAT ANEB JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B OBSAH I Úvod II Teoretická část 1 Bezobratlí 1.1
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_03. Ryby
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_03 Ryby Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP Přírodopis
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_1_10_BI2 OSTNOKOŽCI OSTNOKOŽCI mořští živočichové druhotně paprsčitě souměrní pětičetná tělní souměrnost Tělo: nepravidelný
VíceŠablona č. 01.22. Přírodopis. Co už víme o rybách?
Šablona č. 01.22 Přírodopis Co už víme o rybách? Anotace: Pracovní list s opakováním učiva o rybách. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci vyplní pracovní list, ve kterém si ověří znalosti
VícePROTOSTOMIA - prvoústí Ectoprocta. Gastrotricha. Platyhelminthes. Kamptozoa. Gnathifera
PROTOSTOMIA - prvoústí Ectoprocta Ecdysozoa Gastrotricha Platyhelminthes Kamptozoa Platyzoa Gnathifera Nemertea, Sipunculida, Annelida Mollusca, Brachiozoa Kmen: Gastrotricha - břichobrvky moře, sladká
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: V/2 - inovace směřující k rozvoji odborných kompetencí Název materiálu: Fylogeneze vylučovací
VíceŽahavci. Žahavci jsou bezobratlí živočichové (nemají páteř ani jiné další kosti). Jejich trávicí soustava je slepá (=láčka), může být velmi členitá.
Žahavci 1. Co vše patří pod kmen žahavci? Když se řeknou žahavci, většina z nás si představí žahavé medúzy plovoucí v moři. Zkoušeli jste se zamyslet nad tím, jak se vlastně medúzy rozmnožují? Které další
VíceTřída: Hlavonožci (Cephalopoda) Milan Dundr
Třída: Hlavonožci (Cephalopoda) Milan Dundr hlavonožci vývojově nejdokonalejší měkkýši 600 druhů až na výjimky redukce schránek hlavonožci stavba těla: velká hlava v ní nervové zauzliny i dokonalé smyslové
VíceFosilní záznam. - hojné fosilie, ale až od ordoviku
(Mechovky) Fosilní záznam - hojné fosilie, ale až od ordoviku Ectoprocta (Bryozoa) mořské i sladkovodní asi 5 000 druhů, v Jadranu asi 140 druhů zoidi kolem mm, kolonie kolem m potravu získávají filtrováním
Více2.ročník - Zoologie. Rozmnožování Zárodečné listy (10)
2.ročník - Zoologie Rozmnožování Zárodečné listy (10) ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN ROZMNOŽOVÁNÍ: 1) Nepohlavní = zachována stejná genetická informace rodiče a potomka - založeno na schopnosti regenerace (obnovy
VíceORGÁNOVÉ SOUSTAVY: NS
8 (6) Měkkýši Jsou po členovcích druhým druhově nejpočetnějším kmenem v živočišné říši. Představují vrchol vývoje bezobratlých živočichů. Zemi osídlili už během prvohor. Obývají moře, sladké vody i souše.
VíceNervová soustava měkkýšů a kroužkovců
Nervová soustava měkkýšů a kroužkovců Tematická oblast Datum vytvoření 20. 9. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie - biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého
VíceŽahavci. Nervová soustava je velmi primitivní (je rozptýlená). Tvoří jí volně umístěné a propojené jednotlivé nervové buňky.
Žahavci 1. Co vše patří pod kmen žahavci? Když se řeknou žahavci, většina z nás si představí žahavé medúzy plovoucí v moři. Zkoušeli jste se zamyslet nad tím, jak se vlastně medúzy rozmnožují? Které další
VíceAnotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova -
Anotace Želvy Anotace - Pracovní list k procvičení plynulého čtení s porozuměním, schopnosti k zapamatování si podrobností, ověření při odpovídání na otázky k textům, doplnění chybějících slov do vět,
VíceHana Šmardová. Březen 2013. Opakovací cvičení na znalosti kap. Kroužkovci
VY_52_INOVACE_HS48 Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace Hana Šmardová Březen 2013 6. roč.
VíceSvalová soustava - ploštěnci až měkkýši
Svalová soustava - ploštěnci až měkkýši Tematická oblast Datum vytvoření 9. 9. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého
VíceHřbetní ploutev. Tuková ploutvička. Vousky. Ocasní ploutev. Břišní ploutev. Řitní ploutev. Prsní ploutev. vnější stavba
Ryby Hřbetní ploutev Tuková ploutvička Vousky Prsní ploutev Břišní ploutev Řitní ploutev Ocasní ploutev vnější stavba Hlava První část hřbetní ploutve Druhá část hřbetní ploutve Skřele Postranní čára Trup
VíceO O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I
Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_03 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Autor: Pavlína Sedláková NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS _ 09 Vzdělávací oblast:
VíceVariace Soustava tělního pokryvu
Variace 1 Soustava tělního pokryvu 21.7.2014 16:11:18 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SOUSTAVA TĚLNÍHO POKRYVU KŮŽE A JEJÍ DERIVÁTY Kožní ústrojí Pokryv těla: Chrání každý organismus před mechanickým
VíceROTIFERA (VÍŘNÍCI) Charakteristika, celkový vzhled
ROTIFERA (VÍŘNÍCI) Charakteristika, celkový vzhled parafyletická skupina (Monogononta-točivky, Bdelloideapijavenky, Seisonida - žábrovci ) převážně sladkovodní, i půdní a mořští, volně pohybliví i přisedlí
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA
VíceTypy dýchacích soustav
Tematická oblast Typy dýchacích soustav Datum vytvoření 18. 8. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého G Prezentace
VíceVY_32_INOVACE_02.11 1/8 3.2.02.11 Ploštěnci, hlísti Ploštěnci živočichové s plochým tělem
1/8 3.2.02.11 Ploštěnci živočichové s plochým tělem cíl - popsat stavbu těla, orgánové soustavy, rozmnožování - uvést příklad cizopasných ploštěnců - objasnit vývoj - chápat význam hygieny a nutnost prevence
VíceAutorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je L. Sinkulová
1/5 5.2.02.4 Ryby nejpočetnější skupina obratlovců - druhově nejpočetnější skupina obratlovců - stavba těla hlava, trup, ocas - hlava nepohyblivá, pevně srůstá s trupem, v zadní části - skřele - ploutve
VíceVětšina suchozemských obratlovců dýchá plícemi - specializovaný orgán houbovité struktury bohatě protkaný jak vzdušnými cestami, tak cévním systémem
Jednobuněčné organismy přijímají dýchací plyny celým povrchem těla z okolní vody Také někteří mnohobuněční vodní živočichové dýchají celým povrchem těla. Krev transportuje dýchací plyny mezi povrchem těla
VíceČLENOVCI ARTHROPODA Živá a neživá příroda III. 3. přednáška
ČLENOVCI ARTHROPODA Živá a neživá příroda III. 3. přednáška Jedná se o nejpočetnější živočišný kmen Žijí ve vodě,, na souši i ve vzduchu Tělo je složeno z nestejných článků (nestejných jak tvarem, tak
Vícetemeno hrdlo křídlo hruď břicho ocas běhák
Ptáci vnější a vnitřní stavba těla Historie ptáků začíná již v období druhohor, podle nejnovějších poznatků se ptáci vyvinuli z dinosaurů (jsou i považování přímo za jejich podskupinu). Ptáci jsou teplokrevní
VíceZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Biologie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu
VíceMaturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
VíceJméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 16. 2. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh:
Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 16. 2. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh: Třídění bezobratlých živočichů Téma: Pavoukovci Metodický
VíceZe života obojživelníků. Filip Šálek
Ze života obojživelníků Filip Šálek www.filipsalek.cz Základní charakteristika - patří mezi obratlovce, kteří tvoří přechod mezi vodními a suchozemskými živočichy, potomci lalokoploutvých ryb - na světě
VíceOčekávaný výstup: Žák zařadí probrané druhy živočichů do systému, popíše stavbu těla typických zástupců, vysvětlí příčiny ohrožení bezobratlých
Autor: Mgr. Vlastimila Knappová Datum vytvoření: 25. 10. 2012 Škola: Základní škola a mateřská škola Jesenice, okr. Rakovník Předmět: Přírodopis Téma: Bezobratlí živočichové - test Ročník: 8. Anotace:
VíceOběhová soustava kroužkovců a členovců
Oběhová soustava kroužkovců a členovců Tematická oblast Datum vytvoření 12. 10. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie - biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého
VíceViry. Bakterie. Buňka
- způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - dokáže jednoduše popsat vznik atmosféry a hydrosféry - vysvětlí význam Slunce, kyslíku,
VíceSoustava krycí od protist po hlístice
Soustava krycí od protist po hlístice Tematická oblast Datum vytvoření 2. 9. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie - biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého
VíceVariace Pohlavní soustava muže
Variace 1 Pohlavní soustava muže 21.7.2014 16:01:39 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA POHLAVNÍ SOUSTAVA POHLAVNÍ SOUSTAVA MUŽE Rozmnožování Je jedním ze základních znaků živé hmoty. Schopnost reprodukce
VíceZákladní škola a Mateřská škola, Moravský Písek
Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Obojživelníci (prezentace)
VíceEkologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky
Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_01. Obratlovci a jejich znaky
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_01 Obratlovci a jejich znaky Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci
VíceKaras stříbřitý. (Carassius auratus) Libor Mikl, HYDR I.
Karas stříbřitý (Carassius auratus) Libor Mikl, HYDR I. Řád: Máloostní Čeleď: Kaprovití Charakteristika potrava: všežravec délka života: 10 let pohlavní dospělost: 3. rok doba rozmnožování: květen-červenec
VíceZoologie Obsahová náplň
Zoologie Obsahová náplň 1. Úvod, rekapitulace morfologie 2. Rozmnožování a ontogeneze 3. Základy zoogeografie 4. Základy etologie 5. Domestikace 6. Základy zoologické systematiky, prvoci 7. Ploštěnci měkkýši
VíceNázev materiálu: Savci stavba těla
Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_02_02_19. Třídění organismů obratlovci
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_02_02_19 Třídění organismů obratlovci Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie
VícePracovní list č. 3 Obojživelníci obecně - starší
Pracovní list č. 3 obecně - starší Věková skupina: 4. 5. třída Počet stran: 6 Časová náročnost: Vzdělávací cíl: Postup při vypracování: Zpracovala: Ilustrátor: 30 minut Děti dle textu správně přiřadí k
VíceŽivot ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 16: Život ve stojatých vodách : benthos, jeho složky a cykly Bentos a bentál : něco terminologie úvodem Jako bentál se označuje ta část vodního biotopu, kterou
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceMaturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
VíceStavba kostry hrudního koše strunatců
Stavba kostry hrudního koše strunatců Tematická oblast Datum vytvoření 9. 10. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Biologie biologie živočichů 3. ročník čtyřletého G a 7. ročník osmiletého
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.
VícePRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ
PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ 1. Doplň větu. Dýchání (respirace) je mechanismus, při kterém většina živočichů přijímá a odstraňuje ze svých tkání. 2. U většiny živočichů s druhotnou tělní dutinou
VícePřírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)
VíceVY_32_INOVACE_02.13 1/5 3.2.02.13 Kroužkovci Kroužkovci článkovaní červi
1/5 3.2.02.13 článkovaní červi cíl - popsat stavbu těla, jednotlivé orgánové soustavy, rozmnožování - uvést příklad mnohoštětinatců - objasnit jejich způsob života - znát zástupce opaskovců - chápat význam
Více-u vyšších živočichů z mezodermu vzniká výstelka druhotné tělní dutiny (coelom)
Otázka: Triblastika Předmět: Biologie Přidal(a): t.klodnerova SYSTÉM, CHARAKTERISTIKA, VÝZNAM TRIBLASTIKA =živočichové se 3 zárodečnými listy ektoderm, entoderm, mezoderm -mezoderm vytváří lepší podmínky
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu
- porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů - rozpozná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) - rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů - určuje vybrané druhy
VíceOtázka: Žahavci. Předmět: Biologie. Přidal(a): TS. kmen Žahavci (Cnidaria) - vodní, převážně mořští živočichové. - tělo: radiálně (paprsčitě) souměrné
Otázka: Žahavci Předmět: Biologie Přidal(a): TS kmen Žahavci (Cnidaria) - vodní, převážně mořští živočichové - tělo: radiálně (paprsčitě) souměrné odpovídá gastrule ze dvou vrstev: a) ektoderm- vysoké
VíceSOUHRN BEZOBRATLÝCH II.
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou DUM VY_32_INOVACE_02_2_01_BI2 SOUHRN BEZOBRATLÝCH II. NERVOVÉ SOUSTAVY A SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové orgány: smyslové buňky vznikají přeměnou neuronů
VíceEkologie půdních organismů 4 půdní mesofauna 0,2-2mm
Ekologie půdních organismů 4 půdní mesofauna 0,2-2mm Arachnida - Acari (Roztoči), Pseudoscorpiones (Štítci) Pauropoda Symphyla Hexapoda - Collembola (Chvostoskoci), Protura, Diplura (Vidličnatky) Crustacea
VícePL 1 MAGNETICKÁ SÍLA - umožňuje procvičit znalosti o magnetu, magnetické síle, přitažlivosti a odpudivosti Romana Maunová
ANOTACE PŘEHLED VY_32_INOVACE_161 LIST Č.1 Př 5.ROČ. MAGNETICKÁ SÍLA VY_32_INOVACE_162 LIST Č.2 Př 5.ROČ. GRAVITAČNÍ SÍLA VY_32_INOVACE_163 LIST Č.3 Př 5.ROČ. SLUNCE VY_32_INOVACE_164 LIST Č.4 Př 5.ROČ.
VíceSrovnávací fyziologie bezobratlých
Srovnávací fyziologie bezobratlých Podpořeno FRVS 1555/2009 Poněkud umělá skupina Význam vědecký, praktický Proč bezobratlých? Nesmírně početní a heterogenní Mimořádné postavení hmyzu Srovnávací fyziologie
Více