Tisková zpráva. Spotřebitelé mají předtuchu nepříznivého vývoje evropské ekonomiky

Transkript

1 Tisková zpráva 16. října 2014 Rolf Bürkl T rolf.buerkl@gfk.com Ursula Fleischmann Corporate Communications T ursula.fleischmann@gfk.com Spotřebitelé mají předtuchu nepříznivého vývoje evropské ekonomiky Výsledky průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za třetí čtvrtletí roku 2014 Norimberk, 16. října 2014 Evropští spotřebitelé už nevidí budoucí vývoj tak optimisticky jako v červnu. Během posledních tří měsíců poklesla ekonomická očekávání téměř ve všech zemích zařazených do průzkumu, přičemž v některých oblastech bylo snížení velmi výrazné. Zdá se, že v mnoha zemích také skončil vzestupný trend u příjmových očekávání a ochoty nakupovat. Ukazatel spotřebitelského klimatu GfK pro evropskou 28 dosahuje momentálně úrovně 4,2 bodu oproti 9,1 bodu za předchozí čtvrtletí. Taková jsou zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě. GfK SE Nordwestring Nuremberg Germany T Představenstvo: Matthias Hartmann (CEO) Pamela Knapp (CFO) Dr. Gerhard Hausruckinger Debra A. Pruent Předseda dozorčí rady: Dr. Arno Mahlert Obchodní rejstřík Nuremberg HRB Téměř ve všech státech Evropské unie (EU) ekonomický vývoj podstatně zaostával za prognózami, které na jaře předpovídaly ekonomické instituce a vlády. V některých zemích dokonce začala ekonomika opět oslabovat. Příčin je celá řada. Německo už není tahounem Evropy ve druhém čtvrtletí zaznamenalo jeho hospodářství mírný pokles o 0,2 procenta. Podle expertů by měla ekonomika ve třetím kvartálu začít opět růst, ale jen mírně. Němečtí spotřebitelé sice i nadále rádi nakupují, exportní sektor se však potýká se slabou zahraniční poptávkou. Tento vývoj má vliv na ostatní země EU i na rozvíjející se trhy, jako je Brazílie, Čína a Rusko. V těchto regionech došlo v posledních letech k výraznému růstu v určitých oblastech. Tempo růstu se ale postupně zpomalilo a pohybuje se už jen v jednociferných číslech. Spotřebitelé do značné míry uspokojili své materiální potřeby a jejich spotřeba tak zaostává za předchozími lety. Dvě významné evropské ekonomiky, Francie a Itálie, se stále potýkají se zásadními strukturálními problémy. Zatím nepřicházejí náznaky o tom, že by se situace měla v následujících měsících změnit ani, že by vlády začaly připravovat a především v plném rozsahu zavádět stěžejní reformy. Dalším důležitým faktorem jsou probíhající konflikty ve světě, zejména pak napětí a ekonomické sankce mezi Ruskem a EU, boje na Blízkém východě, hrozba Islámského státu (IS) a proces politických změn v Turecku. Tyto události dále prohlubují nejistotu spotřebitelů. Společnosti a banky se zdráhají investovat a poskytovat půjčky, což pak přímo ovlivňuje ekonomiku jednotlivých zemí. Také je třeba vzít v potaz nízkou míru inflace. V říjnu činila v Evropě inflace 1

2 0,3 procenta. Jedná se o nejnižší hodnotu za posledních téměř pět let. Řada zemí již bojuje proti deflaci, která má za následek pokles spotřebitelských cen. Složitost stávající situace dokládá i index podnikatelského klimatu Ifo Business Climate Index. V Německu klesl v září na dosud nejnižší hodnotu od dubna V řadě zemí východní Evropy je podnikatelské klima horší než před deseti lety. Na hospodářství východoevropských zemí se kromě ekonomických sankcí podepisují také výroky ruského prezidenta Vladimira Putina. Evropští spotřebitelé i podniky se shodují, že ekonomika už není tak stabilní jako začátkem léta. V červnu se ukazatel spotřebitelského klimatu GfK pro všech 28 zemí EU vyšplhal na úroveň 9,1 bodu, což je nejvyšší hodnota od dubna Od té doby však znovu klesl skoro o pět bodů. V září dosahoval pouze 4,2 bodu. Německo: propad ekonomických očekávání Nálada německých spotřebitelů se za poslední čtvrtletí znatelně zhoršila. V červnu byl ukazatel ekonomických očekávání na úrovni 46,2 bodu a dosáhl tak nejvyšší hodnoty za více než tři roky. Od té doby se však propadl o téměř 42 bodů. Momentálně činí 4,4 bodu. Příjmová očekávání dosahovala v červnu 54,7 bodu. To je nejvyšší hodnota od roku 1991, kdy byla poprvé zveřejněna data za sjednocené Německo. Spotřebitelé nyní očekávají podstatně slabší vývoj ekonomiky, a proto poklesla i jejich příjmová očekávání. Příslušný ukazatel se v současnosti pohybuje na úrovni 43,4 bodu, tedy stále velmi vysoko. V poslední kvartálu poklesla i ochota nakupovat, a to přibližně o 10 bodů. Tento ukazatel oproti červnu, kdy se s 53,2 body dostal na nejvyšší úroveň od prosince 2006, poklesl téměř o 11 bodů. I současnou hodnotu 42,5 bodu však lze stále považovat za velmi dobrou. Francouzi očekávají špatnou situaci v oblasti příjmů Francouzští spotřebitelé si stále nejsou jisti, zda dokáže jejich ekonomika růst. Za poslední tři měsíce se ekonomická očekávání snížila o 6,5 bodu na současných 26,8 bodu. Francouzi jsou také přesvědčeni, že jejich příjmy budou nadále klesat. Tento ukazatel dosáhl 36,4 bodu, čímž si jen mírně polepšil oproti letošnímu červnu. Za dané situace není překvapením, že spotřebitelé nemají příliš chuť utrácet. Ochota nakupovat poklesla přes léto o více než pět bodů a nyní se pohybuje na úrovni 29,8 bodu. Velká Británie: nejistota kvůli referendu o nezávislosti Skotska 2

3 Přestože je u britské ekonomiky patrný jasný růst, nejsou očekávání spotřebitelů na nadcházející měsíce zdaleka tak optimistická jako v červnu. Ekonomická očekávání se sice snížila o více než 13 procent, ale ukazatel stále dosahuje velmi dobré úrovně 24,6 bodu. Jednou z možných příčin poklesu může být referendum o nezávislosti Skotska, které se konalo v září. Skotové však hlasovali pro setrvání ve Spojeném království a celková hospodářská data jsou velmi pozitivní, takže v říjnu lze opět očekávat nárůst. Britští spotřebitelé příliš nevěří ve zlepšení své příjmové situace. Ukazatel příjmových očekávání během léta poklesl o 6,5 bodů a nyní se nachází na úrovni 1,5 bodu. Jeho hodnota je tak nejnižší od loňského prosince. K mírnému nárůstu došlo pouze u ochoty nakupovat, která se zvýšila na 2,2 bodu. Záporná hodnota však naznačuje, že spotřebitelé v Británii se stále nechtějí pouštět do nákupu dražších produktů. Letos v srpnu byla poprvé od srpna 2007 zaznamenána kladná hodnota, konkrétně 0,1 bodu. Ve srovnání se zářím 2013 stoupl tento ukazatel celkem o 21 bodů. Itálie: země je podle spotřebitelů stále v krizi Ekonomická očekávání Italů se výrazně zhoršila, když ukazatel v září klesl na 28,7 bodu a rozdíl oproti červnu tak činí 15,7 bodu. Italští spotřebitelé opět ztratili naději, že by se jejich příjmy mohly znovu začít zvyšovat. Zatímco v květnu letošního roku dosahoval ukazatel 4 bodů, což byla nejvyšší hodnota od června 2009, v září se propadl na 4,5 bodu. Nachází se tak prakticky na stejné úrovni jako v únoru. Mírné zlepšení je patrné pouze u ochoty nakupovat. I když hodnota tohoto ukazatele je stále ještě na záporné úrovni 6,4 bodu, od června je jasně patrný vzestupný trend. Jedná se o nejlepší výsledek od května Španělsko: důvěra v dlouhodobý růst Španělské ekonomice se od začátku letošního roku opět podařilo dosáhnout silného růstu, ačkoli její počáteční stav byl velmi slabý. Spotřebitelé tak postupně opět získávají důvěru. V nadcházejících měsících rovněž očekávají příznivý ekonomický vývoj. Příslušný indikátor se v září pohyboval na úrovni 24,5 bodu, přičemž v srpnu dosahoval dokonce 31,1 bodu a dostal se tak na nejvyšší hodnotu od října Naopak příjmová očekávání jsou s 5,4 bodu oproti červnu nepatrně nižší. Kladná hodnota však dokládá, že španělští spotřebitelé očekávají v blízké budoucnosti mírné zvýšení příjmů. Jednou z příčin je klesající míra nezaměstnanosti. Ochota nakupovat činí 9,1 bodu a zůstává tedy v záporných hodnotách. Spotřebitelé i nadále příliš neutrácejí a domnívají se, že není vhodná doba na nákup zboží vyšší hodnoty. 3

4 Řecko: přetrvává skepticismus Ekonomické výsledky Řecka se začínají zlepšovat. Ve třetím kvartálu se poprvé znovu očekává mírný růst. Skepticismus spotřebitelů však přesto v letních měsících výrazně vzrostl. V září byl ukazatel ekonomických očekávání 20,3 bodu, to znamená o 10,3 bodu méně než v červnu letošního roku. U příjmových očekávání je situace podobná. Během léta poklesla přibližně o 10 bodů a v současnosti dosahují 27,2 bodu. Řečtí spotřebitelé tedy nadále očekávají pokles platů a mezd. Není proto překvapivé, že nemají chuť nakupovat. Za poslední čtvrtletí se snížila ochota nakupovat o necelých 15 bodů na 29,0 bodu. Portugalsko: vyhlídky na oživení Po období velmi silného růstu na konci loňského roku jsou portugalští spotřebitelé přesvědčeni, že konečně dojde k předpovídanému zotavení a růstu ekonomiky. Tato důvěra je patrná i z ukazatele ekonomických očekávání, který v září dosáhl 5,1 bodu. Od července tak byla podruhé zaznamenána kladná hodnota a zároveň nejlepší číslo od března Díky optimistickým vyhlídkám jsou také očekávány lepší příjmy. Spotřebitelé sice zatím stále nedoufají ve zvýšení platů a mezd, ale myslí si, že příjmy se již nebudou snižovat tak citelně jako dříve. Tento ukazatel byl v září na úrovni 10,5 bodu. V červenci, kdy dosáhl hodnoty 9,9 bodu, se dostal na nejvyšší úroveň od dubna Nezaměstnanost je však stále velmi vysoká a ani v oblasti příjmů zatím nenastalo zlepšení, takže portugalští spotřebitelé nejsou ochotni nakupovat více, než je nezbytně nutné pro každodenní potřebu. Ochota nakupovat tak s 29,0 bodu nadále zůstává velmi nízká. Rakousko: Rakušané nevěří v hospodářské zotavení Přestože rakouské hospodářství v posledním roce opět rostlo, spotřebitelé vidí budoucí ekonomický vývoj pesimisticky. Ve třetím čtvrtletí poklesl daný ukazatel o zhruba 12 bodů na úroveň zářijových 18 bodů, tedy nejnižší hodnotu od prosince Mírné zhoršení lze pozorovat i u příjmových očekávání. Ukazatel dosáhl 1,5 bodu, takže se pohybuje pouze mírně nad dlouhodobým průměrem nula bodů. Nižší hodnota byla naposledy zaznamenána v červnu Celkovému trendu se vymyká jen ochota nakupovat, která během léta vzrostla o 2,6 bodu na 19,8 bodu. V červenci však ukazatel klesl na 8,4 bodu. Česká republika: spotřebitelé očekávají negativní dopad ruskoukrajinské krize 4

5 Stejně jako většina zemí východní Evropy se i Česká republika potýká s důsledky konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Spotřebitelé jsou skeptičtí a ekonomická očekávání poklesla na 16,2 bodu. Ještě v červnu byl přitom ukazatel na úrovni 35,9 bodu. Čeští spotřebitelé si ale podle všeho nemyslí, že by rusko-ukrajinská krize mohla zvýšit nezaměstnanost v zemi. Naopak očekávají, že mzdy a platy nadále porostou. Příjmová očekávání se během léta mírně snížila, nicméně ukazatel stále dosahuje velmi dobré hodnoty 25,0 bodu. Vysoká příjmová očekávání se zatím neprojevila na ochotě nakupovat. Ta zůstává na úrovni 10,4 bodu. Polsko: nejistota kvůli rusko-ukrajinské krizi Navzdory dobrému vývoji ekonomiky vzrostl během léta skepticismus polských spotřebitelů ohledně hospodářské situace země v blízké budoucnosti. Stejně jako ve většině východoevropských zemí to lze připsat aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Uvalené sankce mají nepříznivý vliv především na polské zemědělství. Ekonomická očekávání se oproti červnu, kdy vystoupala na nejvyšší úroveň od června 2010, snížila téměř o 12 bodů. Momentálně je ukazatel na úrovni 5,5 bodu. Podstatně nižší jsou i ekonomická očekávání. V červnu dosáhl jejich ukazatel vrcholu na úrovni 22,6 bodu, což je nejvíce od března Momentální hodnota 0,3 bodu jen nepatrně překračuje dlouhodobý průměr nula bodů. Situace se podepsala i na ochotě nakupovat, která za poslední čtvrtletí klesla přibližně o 7 bodů na zářijovou hodnotu 3,9 bodů. Nizozemsko: prudký pokles ekonomických očekávání Ještě v červnu věřili nizozemští spotřebitelé ve výrazné zlepšení hospodářství. Příslušný ukazatel dosahoval hodnoty 34,1 bodu, čímž se dostal na nejvyšší úroveň od ledna Během posledních pár měsíců se ale ekonomická očekávání propadla skoro o 20 bodů. V září byl ukazatel na úrovni 14,3 bodu, to znamená nejméně od listopadu Kvůli zhoršující se ekonomické situaci se v létě zhoršila i příjmová očekávání. Nyní je hodnota ukazatele 9,0 bodu a v srpnu poklesla dokonce až na 11,1 bodu. Není proto překvapením, že nizozemští spotřebitelé na tento stav reagují větší zdrženlivostí při nakupování. Ochota nakupovat dosahuje úrovně 6,4, takže nadále zůstává pod dlouhodobým průměrem nula bodů. V letních měsících však byl zaznamenán nepatrný růst o necelé 3 body, čímž se ukazatel dostal na nejvyšší hodnotu od listopadu Slovensko: očekávání stabilního rozvoje hospodářství 5

6 Slovenská ekonomika zažívá silný růst. Spotřebitelé věří, že bude pokračovat i v následujících měsících. Ekonomická očekávání nyní dosahují 15,5 bodu, což je o 3,7 bodu méně než v červnu letošního roku. Slovenští spotřebitelé rovněž očekávají zvýšení příjmů. Tento ukazatel byl s 20,7 bodu takřka na stejné úrovni jako v červnu. Mírně však klesla ochota nakupovat, když se od června snížila přibližně o 9 bodů na současnou hodnotu 8,3 bodu. Bulharsko: zhroucení ekonomických očekávání Zatímco ještě v prvním kvartálu roku 2014 se zdálo, že hospodářství v Bulharsku by se mohlo zotavit, nyní se ekonomická očekávání naprosto zhroutila. Nejlepší hodnota od února 2011 byla zaznamenána letos v dubnu, kdy ukazatel dosáhl 1,4 bodu. V září se propadl na 25,2 bodu. Oproti červnu tak došlo ke zřetelnému zhoršení o 8,2 bodu. K nepříznivému vývoji přispěla probíhající krize na východě Ukrajiny a vzájemné uvalení sankcí mezi Ruskem a EU. V důsledku se zhoršila i příjmová očekávání. Jejich ukazatel dosáhl v červenci kladné hodnoty 2 bodů, ale v září klesl na 19,4 bodu. Během léta zeslábla i chuť bulharských spotřebitelů do nakupování. V dubnu se ochota nakupovat pohybovala na úrovni 21,7 a byla tak nejvyšší od srpna Od té doby se snížila na 2,5 bodu, tedy na nejnižší hodnotu od srpna Rumunsko: rostoucí víra v hospodářské oživení Rumunská ekonomika si v roce 2013 polepšila o 3,5 procenta. Takové tempo růstu se jí v roce 2014 zřejmě nepodaří udržet. Spotřebitelé jsou však stále optimističtější a myslí si, že díky rozvoji hospodářství se jejich situace v následujícím období zlepší. Ekonomická očekávání dosahují 3,7 bodu, takže sice zůstávají v záporných číslech, ale za celý rok je patrné vytrvalé zlepšování. Příjmová očekávání již překročila dlouhodobý průměr nula bodů a v současnosti jsou na úrovni 5,3 bodu. Rumunští spotřebitelé tak doufají v mírné zvýšení mezd a platů. Ukazatel se v červenci vyšplhal na 6,5 bodu a dosáhl tak nejvyšší hodnoty od listopadu Tento pozitivní vývoj se promítl i do ochoty nakupovat. V září se její ukazatel pohyboval na úrovni 6,9 bodu, když za třetí čtvrtletí vzrostl o 7 bodů. Ve srovnání s minulým rokem se ukazatel zlepšil zhruba o 14 bodů. Další informace: Rolf Bürkl, , konsumklima@gfk.com Informace o studii 6

7 Výsledky studie spotřebitelského klimatu GfK v Evropě jsou založeny na spotřebitelském průzkumu prováděném pro Evropskou komisi ve všech zemích Evropské unie. Tohoto průzkumu se každý měsíc účastní přibližně osob z 28 zemí, jež představují dospělou populaci EU. Ukazatele spotřebitelského klimatu v Evropě vycházejí z výzkumu spotřebitelské nálady, který probíhá každý měsíc. Týkají se celkové ekonomické situace v různých zemích i situace jednotlivých domácností. Účastníkům jsou jednou za měsíc pokládány otázky, především v šetření omnibus, které se zaměřuje na několik problémů. Dotazování se provádí buď telefonicky, nebo formou osobního rozhovoru. Z celkového počtu 12 zadávaných otázek se pro tuto studii vybírá pět, jež mají pro spotřebitelské klima největší význam. Mezi těchto pět vybraných ukazatelů patří ekonomická očekávání, cenová očekávání, příjmová očekávání, ochota nakupovat a tendence ke spoření. Vypočítávají se následovně: Pro výpočet ukazatelů se používají čisté celkové hodnoty. Podíl spotřebitelů, kteří uvedli kladnou odpověď (např. finanční situace domácnosti se /výrazně/ zlepší), se odečte od podílu těch, kteří odpovědí záporně (např. finanční situace domácnosti se /výrazně/ zhorší). V dalším kroku je tato čistá celková hodnota standardizována s použitím zavedených statistických metod a je převedena tak, aby byl dlouhodobý průměrný ukazatel nula bodů a aby bylo dosaženo rozsahu teoretických hodnot od +100 do 100 bodů. Na základě empirických výsledků získávaných od roku 1980 se ukazuje, že reálné jsou hodnoty mezi +60 a 60 body. Jestliže je ukazatel kladný, znamená to, že hodnocení spotřebitelů u této proměnné je v dlouhodobém srovnání nadprůměrné. Naopak pokud je ukazatel záporný, je hodnocení podprůměrné. Díky standardizaci lze srovnávat ukazatele z různých zemí, neboť rozdíly v odpovědích způsobené rozdíly v mentalitě se vykompenzují a základní trend vývoje ukazatele zůstává nezměněn. O společnosti GfK GfK je důvěryhodným zdrojem relevantních informací o trhu a spotřebiteli, které umožňují klientům se lépe rozhodovat. Více než odborníků na průzkum trhu spojilo svůj zájem s 80 letou zkušeností GfK. To umožňuje GfK utvořit globální pohled, doplněný znalostí místních trhů, ve více než 100 zemích světa. Pomocí inovativních technologií a nejvhodnějších metod zpracovává GfK velké objemy dat a její výsledky umožňují klientům zlepšit konkurenceschopnost a obohatit je o spotřebitelské zkušenosti a volby. Pro podrobnější informace navštivte náš web nás 7

8 sledujte na Twitteru: Odpovědnost podle tiskové legislativy: GfK SE, Corporate Communications Jan Saeger Nordwestring Nuremberg Germany T public.relations@gfk.com 8