Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace
|
|
- Tereza Švecová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Regulace imunitní reakce, Protilátky T subpopulace
2 Typy antigenů vyvolávajících imunitní odpověď Tvorba protilátek, příčiny diverzity a odlišné funkce, jejich regulace Funkce protilátek za fyziologického a patologického stavu Navození protektivní imunitní odpovědi (protilátkové i buněčné) principy protiinfekční vakcinace
3 Lokalizace imunitní odpovědi Imunitní odpověď proti antigenům lokalizovaným v krvi obvykle začíná ve slezině Odpověď proti mikroorganizmům v tkáních je tvořena v lokálních lymfatických uzlinách Většina patogenů vstupuje po inhalaci nebo ingesci vstupem přes mukózní povrchy aktivují buňky MALT (Mucosa-associated lymphoid tissues)
4 Lymfocyty a jejich cestování Získaná imunitní odpověď vyžaduje specializované mikroprostředí, ve kterém relevantní buňky mohou efektivně spolupracovat Protože málo lymfocytů je specifických pro daný antigen, T a B lymfocyty musí migrovat v těle pro zvýšení pravděpodobnosti, že se s tímto antigenem setkají (lymfocyty stráví pouze asi 30 min v krvi během cyklu v těle)
5 Rozeznání antigenu Antigen je rozeznáván na základě svého tvaru: tvar epitopu doplňuje tvar protilátky Complementarity-determining regions (CDR) protilátek se nekovalentně vážou ke strukturám, které rozpoznávají Pro malé antigeny, vazebné místo protilátky může být tvořeno kapsou, nebo rýhou, ale ve většině se podobná zvlněnému povrchu
6 Požadavky pro imunogenicitu - Ag Cizorodost pouze cizí molekuly jsou imunogenní Molekulární velikost Extrémně malé molekuly nejsou imunogenní (AA, m- sacharidy) Molekuly menší než 10 kd jsou slabě imunogenní, nebo neimunogenní Nejsilnější antigeny jsou těžší než 100 kd Chemická komplexita Immunogenicita roste s chemickou komplexitou Jednoduché syntetické peptidy jsou slabé imunogeny, aromatické AA jsou imunogenní více Stabilita
7 Dávka a aplikace imunogenu Dávka a způsob aplikace jsou podstatné Vysoká dávka jednorázově může vést k imunoparalýze (anergie) Nízká dávka jednorázově může být příliš rychle destruována Optimum malá až středně velká, opakované dávky antigenu
8 Chování epitopů CpG motivy mohou stimulovat B lymfocyty přímo (též vlastnosti adjuvancia) Epitope spreading Imunitní systém je stimulován jedním epitopem, další epitopy antigenu mohou být zavzaty do odpovědi např. tvorba autoprotilátek Kryptické epitopy Prezentovány pouze po stimulaci APC prozánětlivými cytokiny MBP Antigenní driftt kontinuální mutace mikroorganizmů, kdy je tvořeno velmi málo paměťových buněk
9 Antigenní drift a shift Kontinuální mutace mikroorganizmů způsobují jev zvaný antigenic drift. Mutace způsobí problém pro paměťové buňky imunitního systému Velmi málo (pokud nějaké) paměťové buňky umí při přirozené expozici rozpoznat novou antigenní variantu Antigenní shift je specifický příklad reassortment nebo virového shiftu, který hpůsobí fenotypovou změnu. Příkladem závažného efektu antigenního shiftu je pandenmie viru influenzy
10 Epitopy B lymfocytů Protilátky, ať jsou v sekreční formě nebo působí jako receptor, vyjímečně rozeznávají kontinuální epitopovou sekvenci Obvykle však rozeznávají diskontinuální epitopy, složené z aminokyselin, složených k sobě, když je protein skládán do své nativní struktury
11 Trojrozměrná konfigurace globulárního proteinu - lysozym Protilátky proti celé molekule nereagují po zrušení vazeb Lineární peptidy ztratí antigenní konfiguraci
12 Antigen B lymfocytů Antigen globulárního proteinu mozaika determinant (epitopový cluster) Individuální protilátky v polyklonálním séru Monoklonální protilátka se za normálních okolností v organizmu nevyskytuje
13 Protilátková molekula, znázorněny struktury těžkého a lehkého řetězce, s volnými řetězci κ a λ Permission obtained from The Binding Site Bradwell, A.R. Serum free light chain analysis. 4th edn, page 12 (2006) Hutchison, C. A. et al. (2009) Serum free light chain assessment in monoclonal gammopathy and kidney disease Nat. Rev. Nephrol. doi: /nrneph
14 Polyklonální proliferace plazmatických buněk Monoklonální proliferace plazmatických buněk Infekce Autoimmunita Zvýšená produkce obou FLC Tumory plazmatických buněk Zvýšená produkce jednoho FLC Normální poměr zůstává zachován Poměr je abnormální
15 Mnohočetný myelom A 66-letý muž pociťoval konstantní ostrou bolest v bederní krajině, trvající od pádu ze žebříku před 6 týdny. Normální červený, bílý KO, sedimentace 98mm/h. Celková bílkovina zvýšena 98g/l (NR 65-75g/l) Sérový albumin, kreatinin a urea byly normální. Měl zvýšenou hodnotu Ca (3.2 mmol/l), ale normální alkalickou fosfatazu. Elektroforéza sérových proteinů ukázala monoklonální pás v obl. gama globulinu Pás byl typován pomocí imunoelectroforezy jako IgG, kappa typ. Kvantitace sérových Ig ukázalo zvýšenou hodnotu IgG 67g/l (NR g/l), nízké IgA 0.3g/l (NR g/l), nízké IgM 0.2g/l (NR g/l). Elektroforeza moče nalezla monoklonální pás, IELFO -free kappa lehké řetězce. RTG pánve ukázalo malé, ostře ohraničené leze v L páteři, a destrukci symfysis pubis Biopsie k.dřeně zvýš. počet atypických plazmocytů
16 Aktivace B lymfocytů 1. Přímo vazbou antigenu 2. S pomocí T lymfocytů buněčný kontakt nebo vlivem cytokinů buňky jsou aktivovány, proliferují (s identickou nebo velmi podobnou specificitou), diferencují v plazmatické buňky charakteristikou je vysoká produkce solubilních receptorů
17 Antigeny B lymfocytů nezávislé na T lymfocytech: TI-1 Protilátková reakce na TI antigeny TI-1 antigen např. bakteriální lipopolysacharid- polyklonální BCR aktivace/ nespecifická (v případě vysoké koncentrace LPS) Nízkoafinitní, protilátky izotypu IgM Podobné rostlinným lektinům nebo bakteriálním superantigenům aktivátory T lymfocytů
18 B antigeny nezávislé na T lymfocytech: TI-2 TI-2 - polymery, repetitivní struktury typické po buněčnou stěnu opouzdřených bakterií (Pneumokoky) nebo polymérní proteiny (flagellin - několik podjednotek bakterií) Repetitivní struktury reagují s mnohočetnými BCR, intenzívně BCR agregují a aktivují B lymfocyty(zralé) signály pro proliferaci bez pomoci T lymfocytů
19 Antigeny nezávislé na T lymfocytech - souhrn první linie obrany proti povrchovým polymerům mikroorganizmů mají mnohokráte opakované epitopy (např. polysacharid) intenzívní prokřížení membránových Ig nahradí pomocné signály. Není nezbytný kontakt Th lymfo, postačují cytokiny od T, NK buněk nedochází k afinitní maturaci není imunologická paměť
20 Limitace TI antigenů Pouze zralé B lymfocyty jsou schopny reagovat s TI antigeny Nezralé B lymfocyty jsou anergizovány (novorozenci mají vysoké procento nezralých B lymfocytů). Splenektomie je riziko pro ID TI2 Ag Je stále potřeba slabé cytokinové pomoci (IL- 2, IL-3, IFN gama), původem zřejmě z NK buněk, T lymfocytů?
21 T dependentní antigeny Charakteristiky: Primární a sekundární imunitní reakce Dvě fáze mohou být odděleny (nízká dávka antigenu, intervaly mezi dávkami) nebo mohou být kontinuální (přirozená infekce) Výsledek paměťové buňky, vysokoafinitní protilátky
22 Populace B lymfocytů B1 lymfocyty B lymfocyty, které vzniknou nejdříve během ontogeneze se nazývají B1. Většina exprimuje CD5 znak, adhezívní a signální membránové molekuly Jsou zdrojem takzvaných přirozených IgM protilátek Často jsou polyreaktivní (např. rozpoznávají několik různých antigenů, často včetně běžných patogenů a autoantigenů obdoba mitogenů) Přirozené protilátky mají relativně velmi nízkou afinitu
23 B2 lymfocyty Většinová populace B2, nemají CD5 Před kontaktem s antigenem zralé B2 buňky exprimují současně IgM and IgD protilátky Po aktivaci se stanou buňkami paměťovými, obvykle se přepínají k použití IgG, IgA, nebo IgE jako jejich antigenního receptoru Když se B2 buňky v germinálních centrech setkají s antigenem, dojde k izotypovému přesmyku a začínají tvořit IgG, IgA, nebo IgE, a dojde k somatické hypermutaci, finálně plazmat.bb. v sek. lymf. tkáni Obecně žijí krátce, poločas mají asi jen několik dní, pouze některé plazmatické buňky přežívají týdny (BM)
24 Vlastnosti Ig IgG IgA IgM IgD IgE Fixace C Placentární transfer Distribuce Krev Intersticium Zevní sekrety Poločas v séru (dny) Buněčná vazba PMN Makrofágy Bazofily Mastocyty
25 Klonální selekce Protože každý B lymfocyt je programován tvořit pouze jednu z mnoha protilátek, všechny antigenní receptory na jednom B lymfo mají stejnou specifitu Tyto klony lymfocytů jsou vybrány k účasti v imunitní reakci, pokud nesou receptor, který se může vázat na relevantní antigen, proces zvaný klonální selekce Buňky vybrané antigenem proliferují, což vede k rychlému vzestupu počtu B a T lymfocytů, které mohou rozpoznat antigen
26 Souhrn vývoje B lymfocytů kritické kroky 1. Přeskupení genů pro H řetězec a povrchová exprese pre-bcr ( + L) 2. Úspěšné přeskupení genů pro L- řetězec a povrchová exprese IgM (BCR) 3. Nezralé B lymfocyty testování pro potenciální autoreaktivitu (apoptot.sign.) 4. Somatické mutace a afinitní maturace - přežijí pouze buňky s nejvyšší afinitou pro antigen
27 Primární protilátková odpověď 1. Stimulace B lymfocytů prostřednictvím BCR ( B cell receptor) 2. Stimulace Th ( Th2) pomocí APC (MHC+protein). Výsledkem aktivace je tvorba nízkoafinitních IgM protilátek. Imunokomplexy IgM a antigen jsou uchovávány na povrchu folikulárních dendritických buněk (FDC).
28 Primární protilátková odpověď (pokrač.) 1. Pohlcení antigenů profesionálními fagocyty (APC především dendritické buňky). Prezentace MHC II + Ag Th lymfocytům klony Ag specifických Th2 lymfocytů 2. Th2 rozpoznávají aktivované B lymfocyty (přítomnost MHC II +Ag) a pomáhají jim pomocí cytokinů přísun, proliferace a diferenciace tvorba plazmatických buněk s tvorbou protilátek 3. Paměťové buňky část B lymfocytů. Spouštějí sekundární protilátkovou odpověď
29 Primární protilátková odpověď- souhrn 3-4 dny po imunizaci Lokalizace sekundární lymfatické orgány Typ odpovědi IgM izotyp, nízká afinita k antigenu, účinné v blokádě Ag spreading Imunokomplexy Ab+Ag uchovávané v lymfatických uzlinách na FDC (velmi dlouho, možná roky!) primární lymfoidní folikuly. FDC opět stimulují B lymfocyty (klonální expanze buněk primárně stimulovaných Ag)
30 Sekundární odpověď B lymfocytů Podmínky: Rozpoznání antigenů na FDC v primárních lymfatických folikulech Signály z Th lymfocytů Nové dělení a diferenciace B lymfocytů. Mutace V genového segmentu pro H, L řetězce Mutantní klony B lymfocytů s odlišnými vazebnými místy (ve srovnání se vstupujícími buňkami) Pouze B lymfocyty s velmi silnou afinitou přežijí, buňky s afinitou slabou (ne-produktivní mutace) zahynou
31 Somatická hypermutace Geny kodující receptory B lymfocytů projdou procesem zvaným somatická hypermutace - během proliferace B lymfocytů v germinálních centrech sekundárních lymfatických orgánů. Změny v AMK vyladí rozpoznávání antigenu a určí sílu vazby (afinitu) protilátky Výsledek klonální selekce je populace B lymfocytů s vysokou afinitou a výlučnou antigenní specifitou pro imunizující antigen, a populace paměťových buněk pro tento antigen
32 Selekce B lymfocytů s protilátkovými mutantami o vysoké afinitě
33 Izotypový přesmyk těžkého řetězce Aby byl exprimován izotyp jiný než nebo, v lokusu H řetězce proběhne přeskupení, které umístí novou C H sekvenci k exonu V/D/J Delece skupiny exonu enzymatickou cestou, odlišnou od V/D/J přeskupení V obrázku je gen přepojen na C 1 izotyp
34 Isotypový přesmyk řetězce Ig Cíl: Výměna konstantní oblasti protilátky Ireverzibilní delece oblastí genového komplexu pro H řetězec, beze změn v genové oblasti VDJ C a C jsou odstraněny. Rekombinázy rozpoznávají switch sequences umístěné u C segmentů (pouze nejsou přítomny mezi C and C )
35 Regulace izotypového přesmyku Cytokiny IL-4 IFN - γ TGF IL-10 Přesmyk na: IgE, IgG1, inhibiční IgG2 IgG2a, IgG3 IgG2b, IgA IgA
36 Sekundární odpověď B lymfocytů (pokračování) Rostoucí výběr a soutěž buněk, protože klesá množství antigenu (na FDC) Intenzívní proliferace a hynutí Lokalizováno v sekundárních lymfoidních folikulech v germinálních centrech (mikroskopicky) Výsledek afinitní maturace: Afinita 4-6 řády vyšší než u IgM primární odpovědi
37 Indukce protilátkové odpovědi - souhrn antigenní stimulace probíhá v sekundárních lymfatických orgánech odpověď na většinu antigenů vyžaduje kooperaci s T lymfocyty aktivace a klonální expanze antigen specifických B lymfocytů izotypové přepnutí, somatické mutace diferenciace do stádia plazmatických buněk primární a sekundární protilátková odpověď
38 Primární a sekundární protilátková produkce
39 Výsledný efekt sekundární protilákové odpovědi 1. Protilátky s vysokou afinitou 2. Protilátky s odlišnou efektorovou funkcí (aktivace komplementu, FcR funkce) 3. Paměťové buňky
40 Imunitní ochrana protilátkami Neutralizace Opsonizace Aktivace komplementu Tkáňové poškození díky tvorbě Ab
41 Neutralizace Protilátky mohou neutralizovat aktivitu toxinů virů jiných mikroorganismů Mechanizmy: vazba na kritické epitopy prevence adheze na buňky nebo vstupu do buněk
42 Aktivace komplementu, opsonizace Klasická cesta aktivace komplementu vázán C1q, s Fc fragmentem IgM nebo IgG na povrchu buňky tvorba C3b a dalších biologicky aktivních složek komplementu, které podporují fagocytózu Pokud není přítomen komplement, mikroorganizmy jsou obaleny protilátkami IgG, IgA, nebo IgE, které se váží na příslušný receptor
43 Cytotoxicita způsobená protilátkami NK buňky mohou způsobit: IgG zprostředkovanou cytotoxicitu závislou na protilátkách (ADCC) Cytotoxicita závislá na protilátkách IgE Makrofágy, eosinofily a destičky se účastní cytotoxických mechanizmů, pokud je cílová buňka příliš velká pro fagocytózu. Používány perforiny, granzymy, nebo někdy reaktivní metabolity kyslíku
44 Regulace funkce imunitního systému Účinná imunitní odpověď eliminuje antigen a odpověď se vrací na bazální úroveň Některé další mechanismy zpočátku vylaďují aktivitu, posléze aktivitu tlumí IgG samo může vypnout odpověď k patřičnému antigenu (negativní zpětná vazba) Fc R a BCR na stejné buňce jsou spojeny imunokomplexy obsahujícími relevantní antigen. Výsledkem je předání inhibičního signálu do jádra B lymfocytů
45 Regulace imunitního systému Antigenem Udržuje paměťové buňky Startuje afinitní maturaci Antigenová kompetice silnější vazba epitopu potlačuje slabší Prahová denzita Ag na APC vyšší na Th2 než Th1 Antagonistickým peptidem TCR může reagovat s MHC+peptid variabilně negativní nebo pozitivní signál
46 Regulace imunitního systému protilátkami Kompetice volných Ab s BCR Imunokomplexy IgG +Ag agregují BCR a CD32b (Fcγ R). Protein-kinázy a protein-fosfatázy reagují navzájem a blokují aktivaci B lymfocytů
47 Složky idiotypové sítě Ag receptor na jednom lymfocytu (Ab), rozeznává idiotyp na receptoru jiného lymfo B a T lymfocyty reagují prostřednictví idiotypové a antiidiotypové reakce výsledkem je stimulace nebo suprese
48 Regulace imunitní odpovědi mezibuněčný kontakt Adhezívní molekuly Ig superfamily (CD40- CD40L) Inhibiční receptory CTLA-4 (CD152) (strukturálně podobné CD28), váží CTLA-4 ligand silný negativní signál T lymfo Inhibiční receptory NK buněk, T lymfo - CD86 KIR - ligand NKG2, Fas-FAsL Interakce Fas s FasL na povrchu aktivovaných T lymfo
49 T lymfocyty - subpopulace
50 T lymfocyty centrální buněčná populace imunity regulaci uskutečňují prostřednictvím cytokinů a membránových interakcí regulují B lymfocyty a protilátkovou imunitu regulují specifickou T lymfocytární cytotoxicitu regulují přirozenou cytotoxicitu složky obranného i poškozujícího zánětu (granulomu)
51 Rozpoznání Ag T lymfocytem na APC Antigen Endocytosis CD4 + T cell APC T Cell Receptor Peptide MHC II
52 Aktivace T lymfocytu aktivovanou APC IL-1 IL-6 IL-12 IL-12 Receptor Signal 3 B7 CD28 CD4 + T cell LPS TLR4 Signal 2 T Cell Receptor Signal 1 Peptide MHC II Antigen Presenting Cell (APC) Signal 1: Specificity Signal 2: Activation Signal 3: Differentiation
53 Populace T lymfocytů T lymfo T-helpers (CD4+) Th1 Th2 Cytotoxické T lymfo (CD8+) Regulační T lymfo (CD4+CD25+?) NKT buňky T lymfo Plasticita T lymfocytů
54 Subpopulace T lymfocytů Zralé TCR + lymfocyty se fenotypově skládají ze více populací - CD4+ (pomocné) nebo CD8+ (cytotoxické) Přibližně 5% až 10% periferni populace T lymfocytů je CD4 - CD8 -. (gama/delta). Pravěpodobné ligandy jsou neklasické MHC molekuly T lymfocyty - IL-2, IFN- a TNF- - T H 1 lymfocyty T lymfocyty - IL-4, IL-5, IL-9, IL-10, a IL-13 - T H 2 lymfocyty T lymfocyty s regulační/potlačující funkcí jsou Treg (IL-10, TGF-β), Th3 cells (TGF-β, IL-4, IL-10), Tr1 (IL-10)
55 Prozánětlivé buňky Pomoc makrofágům Th1 lymfocyty Aktivace a stimulace jejich cytotoxických funkcí Eliminace intracelulárních mikroorganizmů Pomoc T lymfocytům Proliferace, Th1 diferenciace Sekrece cytokinů (IFN-, TNF-, IL-2) Protiinfekční, pozdní přecitlivělost, autoimunita
56 Th2 lymfocyty Pomoc B lymfocytům Vývoj Sekrece protilátek Regulační funkce Sekrece cytokinů (IL-4,IL-5,IL-6,IL-13) Obrana proti extracelulárním mikroorganizmům Participace v alergických reakcích
57 Fenotypové rozdíly a odlišné funkce T H 1 a T H 2 buněk
58 Regulační T lymfocyty CD8+ T lymfocyty nejsou supresoři!!! CD4+CD25+ FoxP3+ T lymfocyty Th3 T lymfocyty NKT lymfocyty T lymfocyty
59 Funkce regulačních T lymfocytů Inhibice imunitních reakcí Udržování immunologické tolerance Regulace přehnané imunitní reakce proti infekci, alergenům Suprese protinádorové imunitní odpovědi Mechanizmy: Závislý na přímých mezibuněčných kontaktech Sekrece cytokinů (IL-4, IL-10, TGF- ) Zabíjení efektorových buněk
60 Clinické aplikace Treg cells
61 Th17 Vývoj v prostředí bohatém na TGF- a IL-6, IL-21, IL-23 Sekrece IL-17, IL-21, IL-22 Prozánětlivé cytokiny Role v imunitní odpovědi proti Klebsielle a citrobacteru Pravděpodobně se podílí na rozvoji některých orgánspecifických autoimunitních onemocnění v experimentálním modelu Th3
62 Cytotoxické CD8+ T lymfocyty Eliminace of nebezpečných buněk vlastního organismu Eliminace buněk napadených intracelulárními antigeny Eliminace poškozených buněk
63 NK buňky (přirození zabíječi) Natural killer buňky destruují infikované (virem) a maligní buňky Mají Fc receptory které váží IgG: Fc R - vazba na cílové buňky s navázaným IgG (proces zvaný antibody dependent cellular cytotoxicity - ADCC) Receptory aktivující zabíječe rozpoznávají mnoho různých molekul, inhibiční molekuly pro zabíječe rozpoznávají MHC I. třídy
64 Funkce NK buněk Antigen nespecifické Rozpoznání dosud neznámých antigenů na povrchu cílových struktur
65 Funkce NK buněk Aktivace a funkce NK buněk je závislá na interakci aktivačních a inhibičních receptorů na povrchu NK buněk Aktivace: Fc receptor CD16 ADCC antibody-dependent cellular cytotoxicity Inhibice killer inhibitory receptors KIR (Ly49, CD94-NKG2)
66 NKT buňky Natural Killer T cells Fenotyp a funkce obou - NK buněk a T lymfocytů Restrikčním elementem NKT buněk je molekula CD1d prezentující glykolipidy a lipidy
67 Fenotyp NKT buněk Exprese TCR, CD3, CD4 Exprese povrchových znaků typických pro NK buňky Omezený TCR repertoár Rozpoznání konzervovaných struktur na bázi lipidů a glykolipidů
68 Funkce NKT buněk Sekrece Th1 i Th2 cytokinů Role v Th1/Th2 diferenciaci naivních T lymfocytů Activace B lymfocytů Activace NK buněk Activace dendritických a dalších antigen prezentujících buněk Cytotoxické funkce Regulační funkce
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
VíceImunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
VíceVariabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ
VíceObsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
Vícenejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita
VíceObsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VíceZáklady imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách
Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Obecné principy reakce antigenprotilátka 1929 Kendall a Heidelberg Precipitační reakce Oblast nadbytku protilátky
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
VíceProtinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
VíceImunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
VíceT lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol
T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR nebo Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty Intraepiteliální
VíceFunkce imunitního systému
Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince
VíceTeorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím
Teorie protinádorového dohledu Hlavní funkcí imunitního systému je boj proti infekcím Experimentální práce dokazují, že imunitní systém zároveň rozeznává a eliminuje nádorové buňky Dunn et al 2002; Dunn
VíceJan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět
Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět Jan Krejsek Ústav klinické imunologie a alergologie, FN a LF UK v Hradci Králové ochrana zánět poškození exogenní signály nebezpečí
VíceStruktura a funkce imunitního systému
truktura a funkce imunitního systému Igor Hochel část II Hlavní histokompatibilní komplex imunologicky významná oblast genomu obratlovců funkce: presentace antigenu specifickému receptoru T lymfocytů TCR
VíceMUDr. Martina Vachová
MUDr. Martina Vachová 31. Imunoglobuliny - struktura 32. Imunoglobuliny - funkce 33. Genetický základ tvorby imunoglobulinů 34. Biologické a chemické vlastnosti jednotlivých tříd imunoglobulinů I. (IgG,
VíceIntracelulární detekce Foxp3
Intracelulární detekce Foxp3 Ústav imunologie 2.LFUK a FN Motol Daniela Rožková, Jan Laštovička T regulační lymfocyty (Treg) Jsou definovány funkčně svou schopností potlačovat aktivaci a proliferaci CD4+
VíceIvana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci
Ivana FELLNEROVÁ Katedra zoologie PřF UP v Olomouci Druhy imunitních reakcí NESPECIFICKÁ (vrozená) imunitní reakce SPECIFICKÁ (adaptivní, získaná) imunitní reakce infekce hodiny 0 6 12 1 3 dny 5 7 Prvotní
VíceLYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA
LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA SPECIFICKÁ IMUNITA = ZÍSKANÁ IMUNITA = ADAPTIVNÍ IMUNITA ZÁKLADNÍ IMUNOLOGICKÁ TERMINOLOGIE SPECIFICKÁ IMUNITA humorální - zprostředkovaná protilátkami buněčná - zprostředkovaná
VíceAntigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
VíceImunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
VíceZměny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,
Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie Vlas T., Vachová M., Panzner P., Mechanizmus SIT Specifická imunoterapie alergenem (SAIT), má potenciál ovlivnit imunitní reaktivitu
VíceSKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
VíceB lymfocyty. B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď.
B lymfocyty B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď. B-lymfocyty rozpoznávají nativní antigen pomocí BCR (B cell receptor) Příslušný
VíceIMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol
IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry
Více6. T lymfocyty a specifická buněčná imunita
Obsah: 5. B lymfocyty a specifická látková imunita 5.1 Protilátky (imunoglobuliny, Ig) 5.2 Receptor B lymfocytů (BCR) a další signalizační molekuly 5.3 Subpopulace a vývoj B lymfocytů 5.4 Aktivace B lymfocytů
Více2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
VíceVýskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
VíceT lymfocyty. RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol
T lymfocyty RNDr. Jan Lašťovička, CSc. Ústav imunologie 2.LF UK, FN Motol Klasifikace T lymfocytů Lymfocyty exprimující TCR ab nebo gd Lymfocyty exprimující koreceptory CD4 a CD8 Regulační T lymfocyty
VíceVáclav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY
Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY PROTINÁDOROVÁ IMUNITA - HISTORIE 1891 W. Coley - otec imunoterapie 1957 F.M. Burnet hypotéza imunitního dozoru 1976 A.W. Bruce
VíceImunitní systém. Antigen = jakákoliv substance vyvolávající imunitní odpověď Epitop = část antigenu rozpoznávaná imunitními receptory
Imunitní systém Imunitní systém (IS) mechanismy zajišťující homeostázi organismu obranyschopnost rozpoznání cizích složek a škodlivin (patogeny a jejich toxiny) autotolerance poznání vlastních složek imunitní
VícePŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ
OČKOVÁNÍ PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ Jitka Škovránková Dětské očkovací centrum FN Motol Ve světě se doporučuje stejně očkovat nezralé jako zralé děti, přestože existují kvalitativní i kvantitativní rozdíly
VíceIMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE
IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE 1. Aby B lymfocyty produkovaly vysokoafinní protilátky proti určitému proteinovému antigenu, musí dostat několik nezbytných signálů prostřednictvím několika receptorů na svém
VíceBiochemie imunitního systému. Jana Novotná
Biochemie imunitního systému Jana Novotná Imunita Imunitní systém integrovaný systém v těle, systém využívající integraci mezi orgány, tkáněmi, buňkami a jejich produkty v boji proti různým patogenům.
VíceObranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy
VíceNativní a rekombinantní Ag
Antigeny z hlediska diagnostiky a pro potřeby imunizace Nativní a rekombinantní Ag Ag schopna vyvolat I odpověď, komplexní, nekomplexní Ag, hapten, determinanty, nosič V laboratořích: Stanovení Ab proti:
VíceOBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
VíceZhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky
NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Zhoubné nádory druhá nejčastější příčina úmrtí v rozvinutých zemích. Imunologické a genetické metody: Zlepšování dg. Zlepšování prognostiky NÁDOROVÁ IMUNOLOGIE Vztahy mezi imunitním
VíceMechanismy a působení alergenové imunoterapie
Mechanismy a působení alergenové imunoterapie Petr Panzner Ústav imunologie a alergologie LF UK a FN Plzeň Zavedení termínu alergie - rozlišení imunity a přecitlivělosti Pasivní přenos alergenspecifické
VíceVýukové materiály:
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, stavby a funkce membrán. Rozšiřuje
VíceSystém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace
VíceAdaptivní imunita. Marcela Vlková
Adaptivní imunita Marcela Vlková Major histocompatibility complex (MHC) Human leukocyte antigens (HLA) MHC Receptory tvořené glykoproteiny Jsou exprimovány na povrchu všech jaderných buněk Slouží k rozpoznání
VíceVyužití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová
Využití mnohobarevné průtokové cytometrie pro vyšetření lymfocytárních subpopulací Jana Nechvátalová Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PRIMÁRNÍ IMUNODEFICIENCE
VíceNespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha
Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická
VíceHumorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
VíceHLA - systém. Marcela Vlková
HLA - systém Marcela Vlková Hlavní histokompatibilitní komplex Jedná se o genetický systém, který je primárně zodpovědný za rozeznávání vlastního od cizorodého (Major Histocompatibility Complex). U člověka
VíceInterpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová
Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,
Více(akt , pro IMUNL)
OBSAH (akt. 20.11.2015, pro IMUNL) 7. Úvod do imunogenetiky 7.1 MHC glykoproteiny a jejich polymorfismus 7.1.1 MHC glykoproteiny 1. třídy 7.1.2 MHC glykoproteiny 2. třídy 7.1.3. Geny kódující MHC molekuly
VíceJátra a imunitní systém
Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU, RECETOX, PřF Masarykovy univerzity, FN u sv. Anny v Brně, Pekařská 53, 656 91 Brno Játra a imunitní systém Vojtěch Thon vojtech.thon@fnusa.cz Výběr 5. Fórum
Více15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny (struktura, třídy).
15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny (struktura, třídy). Genetický základ tvorby imunoglobulinů a izotypový přesmyk. Antiidiotypové
VíceVZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE
TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.
VíceÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
VíceRegulační T buňky a infekce
Regulační T buňky a infekce Ludmila Prokešová Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK SZÚ 25. 10. 2016 Imunitní reakce jsou hlavní obranou proti infekci Jsou velmi přesně regulovány Musí být vhodně voleny
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně navazuje
VíceKomplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
VíceVěkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc.
Věkově závislá predispozice k autoimunitnímu diabetu Prof. MUDr. Marie Černá, DrSc. Ústav lékařské genetiky 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Osnova 1. Epidemiologie DM1 u nás a ve světě 2. Historie
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc ZÁNĚT - osnova Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu: podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď
VíceCo jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím
Imunodeficience. Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím Základní rozdělení imunodeficiencí Primární (obvykle vrozené) Poruchy genů kódujících
VíceIMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU
IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců
VíceDoc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno
Doc. RNDr. Antonín Lojek, CSc. RNDr. Milan Číž, PhD. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D. Oddělení patofyziologie volných radikálů Biofyzikální ústav AV ČR, Brno Témata přednášek Datum 18. 9. 25. 9. 2. 10. 9. 10.
VíceStanovení cytokinového profilu u infertilních žen. Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny
Stanovení cytokinového profilu u infertilních žen Štěpánka Luxová 2. ročník semináře reprodukční medicíny 26.2.2018 Obsah Tolerance plodu Th lymfocyty, cytokiny Stanovení intracelulárních cytokinů v IML
VíceKrevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty
VícePříloha č.4 Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.6 Laboratorní příručka Laboratoří MeDiLa, v05 - Seznam imunologických Příloha č.4 Seznam imunologických Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6
Vícerní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
VíceImunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky
Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny
VíceAutophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha
Autophagie a imunitní odpověd Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha Ostrava, 29. ledna 2019 Historie Nobel Prize 2016 Yoshinori Ōsumi https:p//nobeltpizrog/utplodss/2l018//06/ohsuiillchtul
VíceKOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):
KOMPLEMENT Soustava ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE (humorálních, protilátkových): KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) ZÁKLADNÍ SLOŽKY SÉROVÉ C1 (q, r, s) C2 C3 C4 Faktor B Faktor D MBL C5 C6 C7 C8 C9
VíceImunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)
Imunopatologie -nepřiměřené imunitní reakce - na cizorodé netoxické antigeny (alergie) - na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov Imunopatologické reakce Reakce I.S. podobné
VícePříloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:
VíceFunkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika
Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika 2. 4. 2008 Imunitní systém a jeho funkce rozlišuje užitečné a škodlivé zajišťuje obranu organismu zajišťuje imunitní dohled
Vícemechanická bariéra kůže a slizničních epitelů anaerobní prostředí v lumen střeva přirozená mikroflóra slzy
BARIÉRY MECHANICKÉ A FYZIOLOGICKÉ BARIÉRY mechanická bariéra kůže a slizničních epitelů hlenová vrstva, deskvamace epitelu baktericidní látky a ph tekutin anaerobní prostředí v lumen střeva peristaltika
VíceImunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.
Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti
VíceHerpetické viry a autoimunita. K.Roubalová Vidia s.r.o.
Herpetické viry a autoimunita K.Roubalová Vidia s.r.o. Vztah infekce k autoimunitnímu onemocnění Infekce = příčina autoimunitního onemocnění Infekce = spouštěč autoimunitního procesu Infekce progrese onemocnění
VíceImunitní systém. Získaná adaptivní specifická (je potřeba imunizace ) Vrozená imunita (není potřeba imunizace) řasinky)
Imunitní systém 629 Imunitní systém Vrozená imunita (není potřeba imunizace) o Fyzikální bariéry (kůže, sliznice, řasinky) o Biologické bariéry (symbionti) o Chemické bariery (ph, hlen) o Solubilní faktory
VíceBUŇKY NESPECIFICKÉ FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK. Buňky zánětlivé reakce. Buňky prezentující antigen. Buňka přirozené cytotoxicity
BUŇKY NESPECIFICKÉ IMUNITY A JEJICH FUNKCE FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA BUNĚK Buňky zánětlivé reakce Neutrofil Eosinofil zejména v infekčním (bakteriálním) zánětu. s výraznou fagocytární a baktericidní aktivitou
VíceVyužití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě
Využití průtokové cytometrie při monitorování pacientů na biologické léčbě Setkání uživatelů průtokové cytometrie Beckman Coulter Valeč 14.5.2018 Irena Francová VFN Praha, ÚLBLD KIA Biologická léčba moderní,
VíceOČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky
OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Centrum očkování a cestovní medicíny Hradec
VíceSouvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná
Souvislost výživy s obranyschopností organismu Lenka Konečná Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá souvislostí výživy s obranyschopností organismu. Popisuje funkci imunitního systému
VíceProgrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie
Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s
VíceImunopatologie. Luděk Bláha
Imunopatologie Luděk Bláha blaha@recetox.muni.cz Imunopatologie nepřiměřené imunitní reakce na cizorodé netoxické antigeny (alergie) na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov
VíceSTRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE
VíceBUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY
BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky IF Definice základních imunologických pojmů imunologie,
VíceIII/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
VíceLC v epidermis jsou nezral
P.Barták Praha LC v epidermis jsou nezral LC jsou v epidermis nezralé po setkání s Ag přesun do lymfatik během cesty v lymfatických kapilárách dozrávají v uzlinách prezentují Ag Dendritické buňky v kožním
Víceimunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce
Imunita Imunita je schopnost organismu rozpoznávat cizorodé makromolekulární látky, bránit jejich vniknutí do organismu a zajiš ovat jejich likvidaci v organismu. Rozlišujeme imunitu látkovou (humorální)
VícePrincip testu. Kdy se PAT provádí (1) Kdy se PAT provádí (2) PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na ID-gelových kartách
PAT kvalitativní a kvantitativní stanovení na IDgelových kartách Eliška Rýznarová LABMED Systems s.r.o. Princip testu Přímým antiglobulinovým (Coombsovým) testem (PAT) prokazujeme in vivo navázané imunoglobuliny
VíceZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)
ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek 6. vydání Triton, Praha 2017 (k dostání v Lípové ulici) PRAKTIKA prof. J.Černý ZKOUŠKA písemná seznam otázek, ppt prezentace: k dispozici
VíceNÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové
NÁLEZ DVOJITĚ POZITIVNÍCH T LYMFOCYTŮ - CO TO MŮŽE ZNAMENAT? Ondřej Souček Ústav klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové LEUKÉMIE x LYMFOM Nádorová onemocnění buněk krvetvorné
VíceRole BAFF cytokinu v transplantačních reakcích. Mgr. Zuzana Sekerková RNDr. Alena Sekerková
Role BAFF cytokinu v transplantačních reakcích Mgr. Zuzana Sekerková RNDr. Alena Sekerková OIG OKI Historie transplantací 4. 5. století př. n. l. Lékař Sushruta Samhita (Indie) postupy pro rekonstrukci
VíceImunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B. J. Uhlíř
Imunitní odpověď při infekci virem hepatitidy B J. Uhlíř Základní body 1. Časná odpověď přirozené a adaptivní imunní odpovědi v závislosti na kinetice virové replikace akutní fáze 2. Charakteristika HBV-specifické
VíceCO TO JE IMUNOLOGIE? IMUNITNÍ SYSTÉM SE VYVÍJÍ A JE OHROŽOVÁN PATOGENY IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH REAKCÍ BUNĚK A MOLEKUL
CO TO JE IMUNOLOGIE? 1776 1883 1885 1900 1901 1908 1953 1965 1974 1975 1978 1986 1994 2015 Počátky imunologie jsou spojeny s prvními pokusy o profylaxi infekčních chorob IMUNOLOGIE JE SOUBOR SLOŽITÝCH
VíceMarcela Vlková Jana Nechvátalová. FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno
Marcela Vlková Jana Nechvátalová FN u sv. Anny v Brně LF MU Brno Leukocytární subpopulace CD45 CD45 Lymfocytární subpopulace Fenotypizace základní subpopulace T a B lymfocytů a NK buněk subpopulace základních
VíceImunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.
Základy imunologie Imunologie Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému. Funkce imunitního systému: obranyschopnost rozpoznání vnějších škodlivin a ochrana organismu proti patogenním mikroorganismům
VíceUniverzita Palackého v Olomouci. Bakalářská práce
Univerzita Palackého v Olomouci Bakalářská práce Olomouc 2014 Barbora Lukášová Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra zoologie T lymfocyty funkční populace a jejich význam v imunitním
VíceVÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
Více