PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období. Vládní návrh

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 719 Vládní návrh na vydání zákona o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí

2 - 2 - Vládní návrh ZÁKON ze dne o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět úpravy Tento zákon vymezuje obsah základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí 1) (dále jen registr územní identifikace ), zřizuje informační systém územní identifikace a stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, užíváním a provozem tohoto registru a tohoto informačního sytému. 2 Základní pojmy V tomto zákoně se rozumí a) územním prvkem 1. část zemského povrchu vymezená hranicí nebo výčtem jiných územních prvků, které ji dohromady tvoří, 2. adresní místo, nebo 3. stavební objekt, b) územně evidenční jednotkou jednotka sloužící pro evidenci územních prvků stejného druhu, která nemá hranici, c) stavebním objektem dokončená budova zapisovaná do katastru nemovitostí České republiky (dále jen katastr nemovitostí ) nebo jiná dokončená stavba, která se do katastru nemovitostí nezapisuje, pokud slouží k ubytování lidí nebo k podnikání nebo jiné ekonomické činnosti, například podzemní stavba, d) adresním místem takové místo v terénu, kterému lze ve vztahu ke stavebnímu objektu jednoznačně přiřadit adresu, e) lokalizačními údaji územního prvku nebo územně evidenční jednotky údaje, které jednoznačně vymezují jejich umístění v terénu, vyjádřené souřadnicemi v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), f) vazbou mezi územními prvky vztah vyjadřující, do kterých územních prvků daný územní prvek náleží (nadřazené územní prvky) a ze kterých územních prvků se daný územní prvek skládá (podřazené územní prvky), 1) Zákon č../2009 Sb., o základních registrech a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o základních registrech).

3 - 3 - g) vazbou územně evidenčních jednotek na územní prvky vztah vyjadřující, jakých územních prvků je územně evidenční jednotka součástí (nadřazené územní prvky) a ze kterých územních prvků se územně evidenční jednotka skládá (podřazené územní prvky), h) adresou kombinace názvu okresu, názvu obce, názvu městské části nebo městského obvodu, názvu části obce nebo v případě hlavního města Prahy názvu katastrálního území, čísla popisného nebo evidenčního, názvu ulice a čísla orientačního a dále zvláštních údajů pro doručování prostřednictvím poštovních služeb, která jednoznačně určuje adresní místo, i) správním obvodem v hlavním městě Praze území, na němž vykonává úřad městské části hlavního města Prahy určený Statutem hlavního města Prahy některou přenesenou působnost 2) z rozsahu svěřeného orgánu obce s rozšířenou působností. 3 Veřejnost registru územní identifikace a jeho správce (1) Registr územní identifikace je veřejným seznamem. (2) Správcem registru územní identifikace je Český úřad zeměměřický a katastrální. 4 Obsah registru územní identifikace (3) Registr územní identifikace obsahuje údaje o těchto základních územních prvcích a) území státu, b) území regionu soudržnosti podle jiného právního předpisu 3), c) území vyššího územního samosprávného celku 4), d) území kraje 5), e) území okresu 6), f) správní obvod obce s rozšířenou působností 7), g) správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem 8), h) území obce 9), i) území vojenského újezdu 10), j) správní obvod v hlavním městě Praze 2), k) území městského obvodu v hlavním městě Praze 1), l) území městské části v hlavním městě Praze 2), 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) 1) 4 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb. 15 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 138/2006 Sb. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. 3 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění zákona č. 40/1969 Sb., zákona č. 41/1969 Sb. a zákona č. 71/1969 Sb. Zákon č. 36/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. 66 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)), ve znění zákona č. 313/2002 Sb. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb. 18 a násl. zákona č. 128/2000 Sb. 30 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Zákon č. 36/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4 - 4 - m) území městského obvodu a městské části územně členěného statutárního města 3), n) katastrální území 4), o) území základní sídelní jednotky 5), p) stavební objekt, q) adresní místo, r) pozemek v podobě parcely 6). (4) Registr územní identifikace obsahuje též údaje o účelových územních prvcích, pomocí kterých je vyjádřeno území jiným právním předpisem, pokud jiný právní předpis stanoví, že se tyto údaje do registru územní identifikace zapisují, a pokud tyto účelové územní prvky jsou bezezbytku skladebné alespoň z některých základních prvků podle odstavce 1. (5) Registr územní identifikace dále obsahuje údaje o těchto územně evidenčních jednotkách a) část obce 7), b) ulice nebo jiné veřejné prostranství 8) (dále jen ulice ). (6) Registr územní identifikace obsahuje i zvláštní údaje pro doručování prostřednictvím poštovních služeb. 5 Údaje vedené o územních prvcích a územně evidenčních jednotkách (7) O každém územním prvku se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou kód a název, pokud není v odstavci 3 stanoveno jinak, b) lokalizační údaje, kterými jsou definiční bod, a nejde-li o adresní místo, též hranice, c) údaje o vazbách na jiné územní prvky, případně na územně evidenční jednotky. (8) O každé územně evidenční jednotce se v registru územní identifikace vedou a) identifikační údaje, kterými jsou kód a název, b) lokalizační údaje, kterými jsou u části obce definiční bod a u ulice definiční čára, c) údaje o vazbách na územní prvky. (9) Identifikačními údaji o územním prvku, kterým je a) pozemek, jsou kód a název katastrálního území, ve kterém pozemek leží, a parcelní číslo, b) stavební objekt, jsou identifikační údaje pozemku, na kterém je stavební objekt postaven, a dále 1. údaj o jeho čísle popisném nebo evidenčním, pokud se přiděluje, a údaj o části obce, ke které stavební objekt přísluší, nebo 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 3 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb. a zákona č. 320/2001 Sb. 4 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 234/2006 Sb. 27 písm. h) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 120/2000 Sb. 2 písm. s) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 81/2004 Sb. a zákona č. 230/2006 Sb. 27 písm. a) a b) zákona č. 344/1992 Sb. 27 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. 34 zákona č. 128/2000 Sb. 13 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.

5 údaj o tom, že se jedná o stavební objekt, kterému se popisné ani evidenční číslo nepřiděluje. (10)Kódem územního prvku nebo územně evidenční jednotky je číselný nebo abecedně číselný údaj, který je jim jako jedinečný přiřazen a je veden v registru územní identifikace. Kód územního prvku nebo územně evidenční jednotky, který byl přidělen, nelze užívat opakovaně, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak. (11)Definičním bodem územního prvku nebo územně evidenční jednotky je bod umístěný uvnitř územního prvku nebo územně evidenční jednotky poblíž jejich středu. (12)Definiční čára ulice vyjadřuje průběh ulice v terénu. 6 Doplňující údaje vedené o územních prvcích a územně evidenčních jednotkách (13)K názvu území obce, území vojenského újezdu, území městské části v hlavním městě Praze, území městského obvodu nebo městské části ve statutárních městech, katastrálního území a základní sídelní jednotky a části obce se vedou doplňující údaje vyjadřující mluvnické charakteristiky názvu. (14)O území obce se v registru územní identifikace vede doplňující údaj o tom, zda obec je městys, město, statutární město nebo hlavní město (dále jen status obce ). (15)O území obce, území městské části v hlavním městě Praze, území městského obvodu nebo městské části ve statutárních městech se v registru územní identifikace vedou doplňující údaje o znaku a vlajce. (16)O základní sídelní jednotce se vede doplňující údaj o jejím charakteru, který je dán převažujícím způsobem využití území a strukturou zástavby základní sídelní jednotky. 7 Další údaje vedené o stavebním objektu (17)O stavebním objektu se dále v registru územní identifikace vedou údaje o typu stavebního objektu, způsobu jeho využití a o typu a způsobu jeho ochrany a technickoekonomické atributy tohoto objektu, kterými jsou a) měsíc a rok dokončení, b) počet bytů u stavebního objektu s byty, c) zastavěná plocha v m 2, d) obestavěný prostor v m 3, e) podlahová plocha v m 2, f) počet nadzemních a podzemních podlaží, g) druh svislé nosné konstrukce, h) připojení na vodovod, i) připojení na kanalizační síť, j) připojení na rozvod plynu, k) připojení na rozvod elektrické energie, l) způsob vytápění a m) vybavení výtahem.

6 - 6 - (18)Stavební objekt má jedno nebo více adresních míst. 8 Další údaje vedené o pozemku a adresním místě (19)O pozemku se dále v registru územní identifikace vedou údaje o druhu a způsobu využití pozemku, typu a způsobu jeho ochrany a technickoekonomické atributy tohoto pozemku, kterými jsou a) výměra parcely, b) údaj o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcele. (20)O adresním místě se dále v registru územní identifikace vedou údaje o adrese a identifikační údaje o čísle orientačním v ulici, pokud je přiděleno. 9 Zobrazení územních prvků Územní prvky zregistru územní identifikace jsou zobrazovány nad mapami státního mapového díla nebo nad digitální mapou veřejné správy, která je vytvořena propojením katastrální mapy, ortofotomapy, popřípadě též technické mapy obce nebo města, pokud je vedena. 10 Zvláštní způsob vedení údajů Údaje o nemovitostech důležitých z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti se vedou v registru územní identifikace způsobem dohodnutým s příslušným orgánem státní moci. 11 Referenční údaje (21)Referenčními údaji v registru územní identifikace jsou a) identifikační údaje, b) údaje o vazbách na ostatní územní prvky, případně na územně evidenční jednotky, c) údaje o druhu a způsobu využití pozemku a jeho technickoekonomické atributy, d) údaje o typu a způsobu ochrany nemovitosti, e) adresy. (22)V katastrálních územích, ve kterých je katastrální mapa vedena v digitální formě, jsou referenčními údaji i lokalizační údaje. 12 Nesprávné údaje Vznikne-li u orgánu veřejné moci, který využívá nebo poskytuje údaje z registru územní identifikace, oprávněná pochybnost o správnosti údaje vedeného v tomto registru, oznámí tuto

7 - 7 - skutečnost bezodkladně editorovi příslušného údaje, který postupuje podle jiného právního předpisu 1). 13 Informační systém územní identifikace (23)K podpoře vedení údajů o územních prvcích a územně evidenčních jednotkách se zřizuje informační systém územní identifikace, který je agendovým informačním systémem veřejné správy 1), 9) ; jeho prostřednictvím se zapisují údaje do registru územní identifikace, není-li dále stanoveno jinak. (24)Informační systém územní identifikace obsahuje údaje registru územní identifikace s výjimkou těch údajů, které jsou vedeny v katastru nemovitostí, a zachycuje stav těchto údajů k jakémukoli datu od jeho vytvoření. Informační systém územní identifikace nadto obsahuje další technickoekonomický atribut stavebního objektu, kterým je měsíc a rok jeho odstranění. (25)Informační systém územní identifikace je veřejným seznamem. (26)Správcem informačního systému územní identifikace je Český úřad zeměměřický a katastrální, který vykonává též zvláštní právo pořizovatele databáze 10) tohoto systému. Informační systém územní identifikace je majetkem České republiky. (27)Český statistický úřad, obce a stavební úřady mohou údaje stanovené tímto zákonem zapisovat do informačního systému územní identifikace prostřednictvím informačních systémů sloužících k plnění jejich úkolů. Zapisování údajů do registru územní identifikace 14 Identifikační a lokalizační údaje a údaje o vazbách na ostatní územní prvky o a) území státu, b) území regionu soudržnosti, c) území vyššího územního samosprávného celku, d) území kraje, e) území okresu, f) správním obvodu obce s rozšířenou působností, g) správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem, h) území vojenského újezdu, i) území městského obvodu v hlavním městě Praze, j) území městského obvodu a městské části ve statutárním městě, zapisuje editor těchto údajů, kterým je správce registru územní identifikace. 9) 10) Zákon č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 88 až 94 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 61/2006 Sb. a zákona č. 216/2006 Sb.

8 Identifikační a lokalizační údaje o katastrálním území a o pozemku a údaje o jejich vazbách na ostatní územní prvky zapisuje editor těchto údajů, kterým je správce registru územní identifikace, prostřednictvím informačního systému katastru nemovitostí. 16 (28)Identifikační údaje stavebního objektu a údaje o jeho vazbách na ostatní územní prvky a na územně evidenční jednotku část obce zapisuje editor těchto údajů, kterým je příslušný stavební úřad. (2) Údaje o a) definičním bodu stavebního objektu, b) typu stavebního objektu, způsobu jeho využití a jeho technickoekonomických atributech zapisuje editor těchto údajů, kterým je příslušný stavební úřad. (3) Technickoekonomický atribut stavebního objektu, kterým je měsíc a rok jeho odstranění, zapisuje stavební úřad do informačního systému územní identifikace. (4) Pokud stavební objekt nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, je editorem údajů podle odstavců 2 a 3 obec, na jejímž území se stavební objekt nachází. Obec před zápisem údajů zjistí údaje určující polohu definičního bodu stavebního objektu a adresního místa. (5) Údaje o a) hranici stavebního objektu, který se eviduje v katastru nemovitostí, b) druhu a způsobu využití pozemku a jeho technickoekonomické atributy, c) typu a způsobu ochrany nemovitosti zapisuje editor těchto údajů, kterým je správce registru územní identifikace, prostřednictvím informačního systému katastru nemovitostí. 17 (29)Identifikační údaje, údaje o vazbách na ostatní územní prvky a lokalizační údaje o a) území obce zapisuje editor těchto údajů, kterým je správce registru územní identifikace, v případě 1. sloučení nebo připojení obcí na základě sdělení Ministerstva vnitra, 2. změny názvu obce na základě sdělení Ministerstva vnitra, 3. rozdělení obcí na základě opisu pravomocného rozhodnutí krajského úřadu, 4. změny lokalizačních údajů bezprostředně po jejich zápisu do katastru nemovitostí, 5. změny statusu obce na základě sdělení Kanceláře Poslanecké sněmovny, 6. udělení nebo změně znaku nebo vlajky obce na základě sdělení Kanceláře Poslanecké sněmovny, b) části obce zapisuje editor těchto údajů, kterým je správce registru územní identifikace, na základě sdělení obce, c) území městské části hlavního města Prahy a správním obvodu v hlavním městě Praze zapisuje editor těchto údajů, kterým je správce registru územní identifikace, na základě sdělení hlavního města Prahy,

9 - 9 - d) území městské části nebo městského obvodu v územně členěných statutárních městech zapisuje editor těchto údajů, kterým je správce registru územní identifikace, na základě sdělení příslušného statutárního města. (30)Identifikační údaje, údaje o vazbách na ostatní územní prvky, údaje o charakteru základní sídelní jednotky a lokalizační údaje o území základní sídelní jednotky zapisuje editor těchto údajů, kterým je Český statistický úřad. (31)Název ulice a údaje o vazbách ulice na ostatní územní prvky zapisuje do registru územní identifikace editor těchto údajů, kterým je příslušná obec. Kód ulice přiděluje správce registru územní identifikace. (32)Údaje o definiční čáře ulice zapisuje do registru územní identifikace editor těchto údajů, kterým je správce registru územní identifikace, na základě sdělení obce. 18 (33)Změny údajů o adresním místě a změny příslušnosti stavebních objektů do části obce zapisuje do registru územní identifikace editor těchto údajů, kterým je příslušná obec. Kód adresního místa přiděluje správce registru územní identifikace. (34)Vzniká-li adresní místo současně se vznikem stavebního objektu, zapisují se všechny údaje o adresním místě současně s údaji o stavebním objektu. 19 (35)Zvláštní údaje pro doručování prostřednictvím poštovních služeb zapisuje do registru územní identifikace editor těchto údajů, kterým je správce registru územní identifikace, na základě podkladů předaných držitelem poštovní licence. (36)Držitel poštovní licence předává podklady podle odstavce 1 způsobem dohodnutým se správcem registru územní identifikace. 20 Funkci editora vykonává obec, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města, městská část hlavního města Prahy a kraj v přenesené působnosti. Poskytování údajů z registru územní identifikace a z informačního systému územní identifikace 21 (37)Registr územní identifikace je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Údaje z tohoto registru se poskytují v elektronické podobě, včetně vytěžování 11) jeho obsahu; na nosičích dat se poskytují za úplatu, nejedná-li se o údaje pro tvorbu územně analytických podkladů. Vydávání výpisů včetně ověřených výstupů z registru územní identifikace podle jiného právního předpisu 19), 1) tím není dotčeno. 11) 90 zákona č. 121/2000 Sb.

10 (38)Registr územní identifikace zprostředkovává z katastru nemovitostí údaje o vlastníkovi pozemku nebo v katastru nemovitostí evidovaného stavebního objektu, které jsou veřejné. (39)Pro poskytování údajů z informačního systému územní identifikace platí obdobně odstavec 1. Z informačního systému územní identifikace se vydávají též ověřené výstupy podle jiného právního předpisu 19). 22 (1) Správce registru územní identifikace prostřednictvím registru územní identifikace zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup a) změny v územně správním členění České republiky, b) vzájemné vazby a skladebnost územních prvků a územně evidenčních jednotek, a to i v grafické formě, c) adresy adresních míst na území České republiky. (2) Správce informačního systému územní identifikace informuje způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušný obecní úřad o odstranění stavebního objektu. Přechodná ustanovení 23 (40)Správce registru územní identifikace při vytváření registru územní identifikace zapíše a) údaje o katastrálních územích a pozemcích z katastru nemovitostí, b) údaje o stavebních objektech z katastru nemovitostí, c) údaje o stavebních objektech nezapisovaných do katastru nemovitostí z registru sčítacích obvodů a budov vedeného Českým statistickým úřadem, d) vybrané údaje o stavebních objektech z katastru nemovitostí a z registru sčítacích obvodů a budov, e) údaje o druhu a způsobu využití pozemku a jeho technickoekonomické atributy z katastru nemovitostí, f) údaje o typu a způsobu ochrany nemovitosti z katastru nemovitostí, g) údaje o území obcí z katastru nemovitostí, h) údaje o územích městských částí hlavního města Prahy a správních obvodech v hlavním městě Praze z registru sčítacích obvodů a budov, i) údaje o územích městských částí nebo městských obvodů statutárních měst z registru sčítacích obvodů a budov, j) údaje o základních sídelních jednotkách z registru sčítacích obvodů a budov, k) údaje o částech obce a ulicích z informačního systému vedeného Ministerstvem práce a sociálních věcí, l) údaje o adresním místě z informačního systému vedeného Ministerstvem práce a sociálních věcí. (41)Správci informačních systémů veřejné správy, uvedených v odstavci 1 poskytnou potřebné údaje správci registru územní identifikace, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

11 (42)Správce registru územní identifikace zpracuje údaje poskytnuté podle odstavců 1 a 2 a nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je zapíše do registru územní identifikace. 24 Správci informačních systémů veřejné správy, ze kterých jsou editory zapisovány prostřednictvím informačního systému územní identifikace do registru územní identifikace referenční údaje, uvedou příslušné evidence do souladu s tímto zákonem do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zmocňovací ustanovení 25 Český úřad zeměměřický a katastrální vyhláškou stanoví a) způsob, formu a náležitosti vyjádření a parametry přesnosti lokalizačních údajů, b) způsob zápisu adresy, c) způsob vedení technickoekonomických atributů o územním prvku stavební objekt, d) způsob, jakým obce poskytují správci registru lokalizační údaje územních prvků a územně evidenčních jednotek, e) postup při zápisu údajů do registru územní identifikace obcemi a stavebními úřady a technické a bezpečnostní parametry, f) úplaty za poskytnutí údajů z registru územní identifikace tak, aby celkový příjem z jejich poskytování nepřesahoval náklady na shromažďování údajů registru, jejich vytváření, reprodukci a šíření, g) způsob a náležitosti zápisu identifikátorů územních prvků a územně evidenčních jednotek, h) provozní podmínky a popis rozhraní pro přístup k datům registru územní identifikace a nemovitostí a k vytěžování databáze způsobem umožňující dálkový přístup. Účinnost 26 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2010.

12 DŮVODOVÁ ZPRÁVA OBECNÁ ČÁST a) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) 1. Důvod předložení 1.1 Vláda schválila koncepci základních registrů veřejné správy. Návrh zákona o základních registrech předpokládá vytvoření čtyř základních registrů a to základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí, základní registr obyvatel, základní registr osob, základní registr práv a povinností. Jednotlivé základní registry mají být upraveny samostatnými zákony. Samostatným zákonem proto má být i zákon o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen registr územní identifikace ). 1.2 Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností Problematika územní identifikace je v současné době upravena řadou právních předpisů. Jedná se zejména o předpisy, které jednotlivé územní prvky nebo územně evidenční jednotky vymezují, definují nebo jim přidělují název. Tyto právní úpravy jsou zpravidla vyvolané potřebou výkonu veřejné moci v rámci území, avšak týkají se téměř vždy určité konkrétní potřeby zavést a definovat konkrétní územní prvky nebo územně evidenční jednotky pro konkrétní účel. Další skupina předpisů upravuje vedení různých evidencí, registrů a rejstříků, ve kterých jsou vedeny i údaje o územních prvcích nebo adresách definované předcházející skupinou právních předpisů tak, aby snimi mohl konkrétní resort dále pracovat. Tyto právní předpisy zpravidla upravují pouze informační potřeby určitého orgánu veřejné moci, přičemž tyto informační potřeby jsou dány povahou agendy, kterou daný resort vykonává. V důsledku tohoto stavu jednotlivé resorty shromažďují stejná data, přičemž však není ani jeden resort povinen shromažďovat a poskytovat veškerá územně identifikační data tak, aby nedocházelo k duplicitnímu sběru dat a aby byly pokryty základní informační potřeby všech orgánů veřejné moci. Dosud v některých případech dochází k zapisování hodnotově odlišných nebo nesprávných údajů do evidencí jednotlivých subjektů veřejné správy, např. jinak znějících, rozličně strukturovaných nebo dokonce neexistujících adres sídel právnických osob. Taková data jsou pak vzájemně nekompatibilní, a nelze je proto sdílet. V současné době existují např. ústřední identifikační registr adres (ÚIR-ADR) v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, registr sčítacích obvodů a budov (RSO) v působnosti Českého statistického úřadu, informační systém evidence obyvatel (ISEO-ADR) v působnosti Ministerstva vnitra a informační systém katastru nemovitostí (ISKN) v působnosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Právní úprava této oblasti nesestává pouze z obecně závazných předpisů, ale též z dalších forem regulace, jako např. Sdělení Českého statistického úřadu nebo Českého telekomunikačního úřadu či do konce roku 2006 i Standardů informačních systémů veřejné správy. Z důvodu komplexnosti přehledu je nezbytné uvést i některé již neplatné právní předpisy, avšak územní prvky nebo územně evidenční jednotky jimi zavedené se staly obecnými pojmy, se kterými pracují jak platné právní předpisy, tak i praxe, aniž by je definovaly. Z uvedeného je zřejmé, že nejednotná

13 data nemohou umožňovat efektivní sběr a sdílení údajů tak, aby to odpovídalo současným potřebám moderní veřejné správy a eliminovalo chybovost sbíraných údajů. Dalším problémem je nepropojenost jednotlivých stávajících informačních systémů veřejné správy. Sdílení dat je definováno v 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů umožnění přístupu (tj. poskytování příslušné služby) k daným datům prostřednictvím referenčního rozhraní více subjektům současně. Propojování informačních systémů v současné době však vůbec neodpovídá možnostem moderních informačních technologií, veřejná správa je nepružná a zbytečně není umožněno zefektivnění veřejné správy. Vzhledem k tomu, že problémy ohledně informačních systémů veřejné správy se dotýkají řady resortů, vytvořila vláda koncepci budování informačních systémů veřejné správy. Usnesením vlády č. 197 ze dne pak vláda schválila základní cíle Strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration) v období Jedním ze schválených cílů je vytvoření centrálních registrů veřejné správy tak, aby bylo možné bezpečné sdílení dat orgány veřejné moci. S vybudováním základních registrů počítá i dokument zpracovaný Radou vlády pro informační společnost, Strategie rozvoje služeb pro informační společnost. V tomto dokumentu je vybudování a zprovoznění základních registrů jednou z prioritních programových oblastí s cílem jejich zprovoznění v roce Zákonem o registru územní identifikace by mělo dojít ke sjednocení údajů o území v celé oblasti veřejné správy, neměly by se zjišťovat duplicitně údaje o území a měla by se zvýšit jejich dostupnost. Vzhledem k tomu, že základní registry budou propojeny, lze očekávat, že to povede ke zrychlení správních řízení a také k úsporám ve veřejné správě, neboť náklady na sběr dat a sdílení dat budou efektivnější. Cílem navrhované právní úpravy je vytvoření plně funkčního registru územní identifikace v návaznosti na zákon o základních registrech, který bude při využití všech moderních nástrojů informačních technologií odpovídat potřebám moderní veřejné správy, a který bude zárukou zajištění garantovaných (co do správnosti), konzistentních a kvalitních údajů týkajících se územních prvků a jednotek. Základní principy koncepce základních registrů budou obsaženy vzákoně o základních registrech. Každý jednotlivý základní registr bude zřízen samostatným zákonem. V samostatných zákonech bude v souladu se zákonem o základních registrech řešen předmět evidování v jednotlivém základním registru, bude stanoven správce takového registru a budou upraveny zásady fungování základního registru. Údaje registru územní identifikace budou aktualizovány a přejímány do dalších informačních systémů veřejné správy v co nekratší době po jejich vložení nebo změně. Ostatní informační systémy veřejné správy budou přebírat referenční údaje z tohoto nového systému, čímž se zajistí jejich konzistentnost tak, aby nedocházelo k zapisování hodnotově odlišných nebo nesprávných údajů do různých evidencí (např. jinak znějících nebo dokonce neexistujících adres sídel právnických osob) různými orgány veřejné moci. Důležitou funkcí registru územní identifikace je i zajištění návaznosti geodetických a popisných dat, které umožní jednak kontrolu správnosti a úplnosti popisných dat (identifikačních údajů) a jednak využití dat při nalezení stavebních objektů a vstupů do nich (záchranný systém). Zvýší se výkonnost veřejné správy, zrychlí se procesní postupy ve veřejné správě, sníží se náklady a výdaje spojené s výkonem veřejné správy a v důsledku toho se sníží požadavky kladené na jednotlivé osoby. Celkově dojde k zefektivnění výkonu veřejné správy i tím, že jednotlivé základní registry budou

14 propojeny. Registr územní identifikace nebude obsahovat osobní údaje, pouze formou odkazu na službu ISKN zprostředkuje údaj o vlastnictví a vlastníkovi z ISKN. Jako rizika vyplývající z nečinnosti, pokud by základní registr územní identifikace nebyl zřízen, lze označit - nebyla naplněna koncepce vytvoření komplexu základních registrů veřejné správy, - nadále by trval stav, kdy v praxi není umožněno ověřit správnost (pravdivost, úplnost, aktuálnost) obsažených v informačních systémech veřejné správy nebo navržených k zápisu. V důsledku toho dochází k chybám a nepřesnostem v údajích vedených v informačních systémech, - veřejná správa by neodpovídala zásadám moderní veřejné správy, - nepříznivý vliv na celý výkon veřejné správy. 2. Návrh řešení 2.1 Základními principy, kterými se návrh nové právní úpravy řídí jsou: zachování návaznosti na koncept, který je upraven návrhem zákona o základních registrech odstranění duplicit při sběru a vedení údajů o územních prvcích a jednotkách sdílení údajů registru orgány veřejné moci umožnění odstranění povinnosti subjektů vně orgánů veřejné moci opakovaně dokládat údaje obsažené v registru při styku s orgány veřejné moci umožnění odstranění povinnosti orgánů veřejné moci opakovaně ověřovat správnost údajů obsažených v registru bezplatně poskytnout údaje registru ve stanoveném rozsahu (tj. v rozsahu datových služeb poskytovaných registrem automatizovaně). 2.2 Návrh možných řešení Varianta 1: Nulová Varianta nulová nepřepokládá, že by se registr územní identifikace zřizoval. Pracovat se bude i nadále pouze s údaji obsaženými v roztříštěné podobě v jednotlivých rejstřících. Žádné změny oproti současnému stavu by nenastaly. Čtyři stávající informační systémy (ÚIR-ADR, RSO, ISEO-ADR, ISKN) budou ponechány v současném stavu včetně právní úpravy a budou se dále nezávisle rozvíjet. Stejná data budou získávána a ukládána duplicitně a naopak část dat nepovede žádný ze stávajících informačních systémů. Ze všech výše uvedených informačních systémů půjdou data do dalších informačních systémů, kterými budou aktualizovány. Takto získané údaje nebudou konzistentní s údaji z dalších informačních systémů a nemohou mít závaznou povahu, proto je lze využít pouze jako informativní. Varianta 2: Konsolidace dat stávajících informačních systémů Varianta předpokládá zachování čtyř stávajících informačních systémů (ÚIR-ADR, RSO, ISEO-ADR, ISKN) v současném stavu a jejich další rozvoj. Ze zdrojů změn půjdou informace do všech čtyř stávajících evidencí, tam budou změny promítány a navzájem konsolidovány, to znamená bude vytvořeno datové rozhraní a složitý transakční mechanismus, který zajistí, že při provedení změny v jedné z evidencí bude stejná změna promítnuta i do zbývajících tří. Ostatní informační systémy tedy budou moci získat shodná data z kteréhokoliv ze čtyř informačních systémů (s výjimkou období, kdy bude probíhat konsolidace dat v tom okamžiku by musela být data nedostupná). Stávající právní předpisy již dnes upravují oblast sdílení údajů v jednotlivých informačních

15 systémech veřejné správy. Tyto sdílené údaje však nemohou být považovány za referenční, protože není právně zaručena jejich důvěryhodnost. Proto budou muset být novelizovány všechny právní předpisy upravující tyto systémy tak, aby umožnily sdílení údajů a jejich využívání jako referenčních v agendách orgánů veřejné moci. Varianta 3: Základní registr nad informačními systémy jednoho správce Tato varianta předpokládá existenci zákona, který stanoví základní pravidla pro fungování systému základních registrů a nakládání s referenčními údaji. Následně budou upraveny i jednotlivé základní registry. Na základě pravidel popsaných v obecném zákoně vznikne informační systém základních registrů, který bude zajišťovat komunikaci s jednotlivými základními registry. Následně budou postupně vybudovány základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí (agendový systém územní identifikace, adres a nemovitostí) a ostatní základní registry. Informační systém územní identifikace, informační systém katastru nemovitostí (agendové informační systémy) a registr územní identifikace budou provozovány na společné technické infrastruktuře. Tím vznikne úspora v nasazení technických prostředků nutných pro jejich provoz. Všechny prvky územní identifikace a územně evidenční jednotky se vzájemnými vazbami budou uloženy v jednom datovém úložišti, jejich ověřování a správa dat bude probíhat v jednom systému, což umožní udržovat konsolidovaná data v krátkých transakcích. Registr se stane jediným referenčním zdrojem dat územní identifikace, adres a nemovitostí pro všechny uživatele (ostatní informační systémy veřejné správy), zároveň bude umožněn přístup do informačního systému územní identifikace jak pro všechny uživatele z řad veřejné správy, tak i uživatele z řad široké veřejnosti. Uživatelé dat nebudou stát před volbou, kam mají směrovat dotaz na data. Vzhledem k tomu, že změny dat budou probíhat v krátkých transakcích, nebudou uživatelé dostávat informace o nekonsolidovaném stavu dat. Referenční údaje v registru územní identifikace budou závazné a orgány veřejné moci budou mít povinnost ve svých agendách tyto údaje využívat. Registr bude zdrojem správných referenčních údajů a orgány veřejné moci nebudou nuceny vyžadovat dokládání těchto údajů. 2.3 Dotčené subjekty Registr územní identifikace bude sloužit jak potřebám veřejné správy (bude umožňovat bezproblémový chod veřejné správy, urychlí procesní úkony správního řízení, odstraní opakované předávání stejných údajů různým úřadům, sníží se celkově administrativa spojená s vedením územních prvků a jednotek způsobené restrukturalizací v informačních systémech, kde se tyto údaje dosud shromažďovaly), tak i podnikatelům a veřejnosti (údaje z tohoto registru budou poskytovány na požádání široké veřejnosti). 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 3.1 Identifikace nákladů a přínosů všech variant Varianta 1: Nulová V případě této varianty jsou náklady nulové. Zůstane zachován stávající stav, a proto nebude nutné vynakládat žádné prostředky na budování nového základního registru. Ze

16 všech uvažovaných variant je však spojena s nejvyššími provozními náklady (na provoz a rozvoj stávajících informačních systémů) a na výkon státní správy, které jsou způsobeny zbytečnými opakovanými úkony při zjišťování a ověřování údajů, které již má státní správa k dispozici. Žádné přínosy neznamená, nevyžaduje však ani žádné náklady. Varianta 2: Konsolidace dat stávajících informačních systémů V této variantě není budován žádný nový informační systém, nicméně investice do vybudovaní aplikační nadstavby, která umožní porovnávání a konsolidaci dat, investice do stávajících ISVS a do vytvoření vazeb mezi nimi budou poměrně vysoké a rovněž vysoké budou provozní náklady. Za přínosy této varianty lze označit umožnění porovnávání a konsolidace dat. Náklady na vybudování aplikační nadstavby by si vyžádaly odhadem 130 mil. Kč ze státního rozpočtu. Náklady na úpravy stávajících informačních systémů veřejné správy nelze přesně specifikovat. Dá se však předpokládat, že celkové náklady na zřízení aplikační nadstavby a přizpůsobení stávajících informačních systémů by byly srovnatelné s následující variantou. Provozní náklady u varianty 2 by však byly vyšší - předpokládaný rozdíl oproti variantě 3 se odhaduje na mil. Kč/rok. Varianta 3: Základní registr nad informačními systémy jednoho správce Varianta vyžaduje investice na vybudování základního registru i agendového informačního systémy a vyvolané náklady na přizpůsobení ISKN pro komunikaci s registrem. Využíváním základního registru však dojde ke snížení nákladů na výkon státní správy. Za přínosy této varianty lze označit: zjednodušení administrativních úkonů pro širokou veřejnost úspory administrativních nákladů pro podnikatele snížení administrativních a dalších nákladů pro veřejnou správu snížení rizika zapsání a používání chybných údajů, které je zajištěno centrální aktualizací a kontrolu referenčních údajů, zvýšení kvality služeb a rozšíření služeb zvýšení informovanosti osob, spotřebitelů, podnikatelů či orgánů veřejné správy zrychlení administrativních procesů Vzhledem k časovému harmonogramu přípravy základních registrů (včetně základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí) je nutno některé etapy řešit souběžně. Z tohoto hlediska probíhá zajišťování finančního krytí projektu, příprava konceptu a legislativního řešení registru a práce na řešení architektury systému. Přípravné fáze by měly být ukončeny do konce roku Součástí řešení architektury systému bude mimo jiné zpracování studie proveditelnosti (včetně podrobné analýzy variant řešení a analýzy nákladů a přínosů), datová a procesní architektura, kompletní harmonogram projektu, rozpočtový harmonogram, nároky na lidské zdroje, požadavky na kapitálové (investiční) výdaje a běžné výdaje. V tomto období by na základě zpracovaných podkladů mělo být též rozhodnuto o přidělení prostředků z IOP na řešení projektu a dokončena příprava návrhu zákona o registru územní identifikace, adres a nemovitostí před předložením do sněmovny.

17 Z hlediska finančního si zajištění vybudování registru územní identifikace vyžádá náklady ve výši 107 mil. Kč bez DPH (128 mil. včetně DPH), vybudování agendového informačního systému územní identifikace a zajištění připravenosti informačního systému katastru nemovitostí si vyžádá náklady ve výši 371 mil. Kč bez DPH (442 mil Kč včetně DPH). Odhadované náklady na činnosti spojené s realizací registru územní identifikace, jeho agendového informačního systému a zajištění připravenosti informačního systému katastru nemovitostí v letech činí celkem 478 mil. Kč bez DPH a tedy 570 mil Kč včetně DPH. Předpokládáme, že prostředky ve výši 570 mil Kč budou převedeny do rozpočtu ČÚZK. Financování projektu bude zajištěno z veřejných zdrojů (85 % prostředků z ERDF, tj. 484,5 mil. Kč a 15 % prostředků, tj. 85,5 mil Kč hrazených ze státního rozpočtu): 85 % finančního krytí se předpokládá získáním dotace na realizaci projektu prostřednictvím Integrovaného operačního programu v rámci oblasti intervence-rozvoj informační společnosti ve veřejné správě, kde jednou z podporovaných aktivit je vytvoření čtyř základních registrů veřejné správy (registr územní identifikace a katastru nemovitostí, registr osob, registr obyvatel, registr práv a povinností) jako platformy pro sdílení dat ve veřejné správě, 15 % z rozpočtu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Ministerstvo vnitra působí v rámci IOP jako zprostředkující subjekt a ČÚZK jako žadatel o podporu a příjemce podpory. V současné době zástupci ČÚZK docházejí na jednání projektové kanceláře MV, tak aby byla zajištěna vzájemná součinnost a informovanost o stavu projektů. Pokud by zintegrovaného operačního programu dotace nebyla získána, nelze v řešení projektu pokračovat neboť jiné zdroje krytí nákladů projektu (kromě 15% spolufinancování) nejsou k dispozici. Vzhledem k tomu, že do termínu rozhodnutí o poskytnutí dotace budou řešeny pouze přípravné etapy projektu, jejichž náklady nebudou vysoké, ČÚZK by je uhradil ze svého rozpočtu a projekt by byl zastaven. V tom případě by bylo nutno v návrhu zákona o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí v příslušném prodloužit datum účinnosti zákona do doby, než se podaří získat prostředky na projekt nebo návrh zákona stáhnout. Výdaje spojené s úpravou agendových informačních systémů, které nebudou zdroji dat (informačními systémy editorů pro Registr územní identifikace, adres a nemovitostí) pro základní registry, jsou rovněž součástí dokumentu Projekty Smart Administration, a to například optimalizace zpracování osobních údajů v evidencích a informačních agendách veřejné správy v návaznosti na základní registry, úprava resortních registrů (pojištěnců, zdravotnických profesionálů, zdravotnických zařízení apod.) a konsolidace resortních dat v návaznosti na základní registry, úprava agendových registrů a jejich provázanost se základními registry (MŠMT). Editace Registru územní identifikace, adres a nemovitostí prostřednictvím Informačního systému územní identifikace pomocí informačních systémů editorů (např. ČSÚ, obce a stavební úřady) bude řešena webovými službami a webovými formuláři, takže výdaje na straně editorů budou minimální. Pokud se jedná o úpravy agendových informačních systémů, jejichž správci jsou orgány samosprávy, MV zvažuje alternativy finanční pomoci a hodlá doporučit vhodný model financování v rámci IOP. V rámci IOP budou podporovány projekty spojené se zaváděním služeb elektronické veřejné správy egovernment s vysokou mírou využití moderních ICT jak u centrálních úřadů, tak také na úřadech územní samosprávy. Jedná se zejména o

18 projekty Zavádění ICT v územní veřejné správě (prioritní osa 2), přičemž podporovány budou zejména aktivity spojené se sdílením dat se základními registry. Přehled potřebných nákladů pro realizaci jednotlivých variant Varianta Důvod nákladů Náklady v mil. Kč včetně DPH Varianta 2. i 3. Náklady celkem v mil Kč včetně DPH Vybudování aplikační nadstavby pro současné informační systémy 3. Na vybudování registru územní identifikace v. 2. náklady na obnovu technické infrastruktury a na úpravy programového vybavení (včetně datových struktur) čtyř zdrojových IS, V.3 vybudování agendového informačního systému územní identifikace a zajištění připravenosti informačního systému katastru nemovitostí Přehled jednotlivých variant řešení a potřebných kroků k jejich realizaci Varianta Stručný popis cílového stavu Legislativní kroky 1. Ponechat existující Žádné. informační systémy. Údaje ze stávajících evidencí však nemají závaznou povahu, a tak je lze použít pouze pro informativní účely. 2. Ponechat existující Novelizace právních informační systémy předpisů s cílem umožnit a zajistit konsolidaci použití údajů z těchto dat a jejich systémů a jejich sdílení. vzájemné propojení. 3. Vybudování základního registru nad informačními systémy jednoho správce. Zákon o registru územní identifikace adres a nemovitostí a právní úprava agendového informačního systémů. Technické kroky Žádné. Realizace aplikační nadstavby umožňující konsolidaci dat a propojení mezi jednotlivými systémy, přičemž každá z těchto vazeb bude muset být řešena individuálně. Vybudování registru územní identifikace adres a nemovitostí. Vybudování informačního systému územní identifikace adres a nemovitostí. Úprava ISKN.

19 Konzultace Ekonomické přínosy registru územní identifikace byly hodnoceny v materiálu Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí. V tomto materiálu je uvedeno, že hlavní přínosy jednoznačně převýší vynaložené náklady. Jednoznačným přínosem bude důvěryhodnost dat soustředěných v jediném zdroji, s uplatněním zpětné vazby při zjištění výskytu nesprávných údajů a nápravou tohoto stavu a dále zdůrazňuje přínos v oblasti adres. V současné době jsou často v jednotlivých informačních systémech adresy uváděny odlišně, přičemž není patrný důvod této odlišnosti, zapisovány jsou i neexistující adresy (např. pouze na základě neověřeného sdělení občana). Analýza předpokládá, že v důsledku kvalitativní změny voblasti uvádění adres lze očekávat i zlepšení ve vymahatelnosti práva vůči subjektům i osobám, nyní vedeným na neexistujících adresách. Dokument Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí prošel meziresortním připomínkovým řízením. Konzultován byl již v průběhu zpracování zejména s dotčenými orgány veřejné správy, kterými jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad a Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, (v době, kdy konzultace vedlo Ministerstvo informatiky), tj. zejména se správci těch ISVS, které jsou potenciálními zdroji dat pro základní registry. Dokument je pro širokou veřejnost k dispozici na webových stránkách Ministerstva vnitra. 4. Návrh řešení 4.1 Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení Varianta 1: Nulová Nulová varianta by nereagovala na záměr vlády vytvořit systém základních registrů, a proto je nepřijatelná. Nicméně by byly nutné náklady do obnovy ICT u stávajících IS. K žádnému posunu ke zkvalitnění veřejné správy by nedošlo. Varianta 2: Konsolidace dat stávajících informačních systémů V této variantě není budován žádný nový informační systém, nicméně investice do vybudovaní aplikační nadstavby, která umožní porovnávání a konsolidaci dat, investice do stávajících informačních systémů veřejné správy a do vytvoření vazeb mezi nimi a do provozu bude vyšší než investice v následující variantě. Umožnění sdílení údajů mezi existujícími informačních systémů veřejné správy a jejich konsolidace přispěje k zefektivnění využívání údajů, které má stát k dispozici, ovšem v podstatně menší míře než řešení postavená na vytvoření základního registru. To je dáno jednak faktem, že pro různé údaje bude nutné přistupovat k různým informačním systémům a dále nelze předpokládat, že pro každý agendový informační systém bude nutné vytvořit vazby na další systémy poskytující data potřebná k výkonu agend. Technické řešení je poměrně složité, ačkoliv se v této variantě nebuduje nový informační systém. Data je nutné nad stávajícími informačními systémy konsolidovat a kontrolovat. Jedná se o poměrně rozsáhlý a složitý problém. Navíc sdílení dat mezi různými systémy napojenými na zdrojové informační systémy probíhá za různých podmínek, a to zejména co do technického provedení, a proto je často nutné každou vazbu mezi informačními systémy řešit samostatně, přičemž vazby jednoho systému na různé další systémy se mohou uskutečňovat několika různými a vzájemně neslučitelnými způsoby. Vzhledem

20 k tomu lze jen velmi obtížně vymezit předpokládanou technickou a finanční náročnost tohoto řešení (dle studie Návrh řešení registru územní identifikace adres a nemovitostí jde však o variantu, která je z hlediska pořizovacích nákladů srovnatelná s variantami řešícími zřízení registru). Investice do realizace vazeb mezi stávajícími systémy neřeší možnost snadného připojení agendových systémů, které budou teprve vznikat. Vzhledem k tomu, že nebude možné definovat jednoznačné rozhraní pro připojení ke všem systémům poskytujícím referenční údaje, bude i pro nově vznikající systémy realizace vazeb stejně náročná. Navíc změny vinformačních systémech poskytující referenční údaje budou velmi problematické. Varianta 3: Základní registr nad informačními systémy jednoho správce Varianta vyžaduje investice na vybudování základního registru územní identifikace i agendového informačního systémy a náklady na přizpůsobení informačního systému katastru nemovitostí pro komunikaci s registrem územní identifikace. Na realizaci této varianty jsou nutné největší finanční náklady, lze však očekávat, že využíváním základního registru územní identifikace dojde ke snížení nákladů na výkon státní správy. Porovnání jednotlivých variant Jednotlivá kritéria jsou ohodnocena hvězdičkami, přičemž vyšší počet hvězdiček označuje větší příznivost varianty. Varianta 2 Varianta 3 Nízké finanční náklady na vybudování Úspora dlouhodobých nákladů Rychlost implementace Nenáročnost legislativních prací Pravděpodobnost úspěšného dokončení varianty Zjednodušení administrativní práce Zvýšení kvality a rozšíření služeb pro občany a podnikatele Úspora pracovních sil Celkové hodnocení Z výše popsaných důvodů se jeví jako nejvhodnější řešení varianta 3.

21 Implementace a vynucování Systém základních registrů je koncipován tak, že budou existovat čtyři základní registry a informační systém základních registrů, který bude zajišťovat rozhraní nad těmito informačními systémy (jedním z těchto základních registrů je i registr územní identifikace). Kromě toho budou existovat zdroje údajů pro základní registry jimiž jsou vybrané agendové informační systémy. Zákon o registru územní identifikace bude obsahovat výčet územních prvků, které bude obsahovat registr územní identifikace. Bude stanovovat, jaké údaje o těchto územních prvcích mají být v registru územní identifikace vedeny. Tyto údaje budou získávány z agendového informačního systémů územní identifikace a agendového informačního systému katastru nemovitostí. Bude stanoven správce tohoto registru, kterým bude Český úřad zeměměřický a katastrální. Zcela zásadní bude stanovení jednotlivých editorů údajů. Úlohu hlavního editora bude plnit Český úřad zeměměřický a katastrální, dalšími editory budou Český statistický úřad, obce a stavební úřady. Zakotvení této činnosti si vyžádá novelu zákona o obcích, o hlavním městě Praze a stavebního zákona. Vzhledem k tomu, že budou agendové informační systémy a registr územní identifikace provozovány jedním správcem na společné infrastruktuře, bude docházet k aktualizaci údajů registru územní identifikace v rámci této infrastruktury se záznamem činnosti prováděné agendovými informačními systémy. Agendové informační systémy umožňující zápis do základního registru územní identifikace budou uzpůsobeny rozhraním informačního systému základních registrů, který zprostředkovává veškerou komunikaci s ostatními základními registry a provádí vyhodnocení oprávnění přístupu k obsahu základních registrů (získávání dat do agendových informačních systémů ze základních registrů). V registru územní identifikace budou uchovávány pouze aktuální údaje a všechny údaje zůstanou zároveň nadále v obou agendových informačních systémech (z jejich obsahu je možné zrekonstruovat obsah základního registru územní identifikace). Při změně údajů tedy zůstane v základním registru územní identifikace pouze nový údaj, zatímco v agendovém informačním systému zůstane zachována celá historie. Pokud bude mít osoba nebo orgán veřejné moci zájem o údaj, který v registru územní identifikace není (tedy historický údaj, nebo údaj, jež v základním registru územní identifikace není z důvodu omezené potřeby tohoto údaje v rámci orgánů veřejné moci), požádá o jeho získání správce agendového informačního systému (orgán, který vykonává danou agendu tj. Český úřad zeměměřický a katastrální). Zákon bude stanovovat účinky jednotlivých zápisů do registru územní identifikace. Budou se rozlišovat účinky zápisů právní (zápisem se údaj stává platný) a účinky zápisu evidenční. To má velký význam pro zajištění aktuálnosti a pravdivosti zápisů vedených v registru územní identifikace. Proto bude dávána pokud možno přednost účinkům právním. Evidenční princip, při němž zápis nemá žádný právní význam, bude volen pouze v těch případech, kdy určitý jev existuje bez ohledu na to, zda je zapsán v registru územní identifikace či nikoli. Registr územní identifikace má být veřejný. Není důvod bránit veřejnosti v přístupu k informacím vedeným v tomto registru, protože neobsahuje žádné osobní údaje, a proto na registr územní identifikace nedopadá zákon o ochraně osobních údajů. Navrhuje se, aby údaje z registru územní identifikace byly dálkovým přístupem poskytovány bezúplatně, zatímco v ostatních případech bude za poskytnutí údajů z tohoto registru