Souhrnná teritoriální informace Srbsko

Transkript

1 Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bělehradě ke dni Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/55

2 1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu v češtině - Srbská republika (RS) v srbštině - Republika Srbija (RS) 1.2. Rozloha RS je vnitrozemský stát rozkládající se v jižní části Panonské nížiny a v centru Balkánského poloostrova. Na severu sousedí s Maďarskem, na východě s Rumunskem a s Bulharskem, na jihu s Makedonií a s Kosovem, na jihozápadě s Černou Horou a na západě s Bosnou a Hercegovinou a s Chorvatskem. Podle oficiálních srbských údajů je rozloha RS km2, reálně však km2: centrální km2 Vojvodina km2 (Kosovo a Metohija km2 - viz pozn.) Pozn.: Dne vyhlásil kosovský parlament nezávislost na Srbsku a prohlásil Kosovo za demokratický a multietnický stát. ČR uznala samostatné Kosovo dne Oficiální orgány a představitelé RS odmítají nezávislost uznat a nadále je považují za součást Srbska Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Podle posledního oficiálního sčítání lidu v RS z roku 2002 činí počet obyvatel Průměrná hustota osídlení v RS činila cca 96,8 obyvatel na km2. Oficiální výsledky posledního sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, budou k dispozici v druhém pololetí Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení V období byl průměrný roční přírůstek obyvatel negativní a dosáhl hodnoty -3,5 promile. V roce 2008 průměrný dožitý věk obyvatel RS dosáhl 73,7 roku - 76,3 roku u žen a 71,1 roku u mužů Národnostní složení Podle sčítání z roku 2002 bylo národnostní složení v RS následující: % centrální Vojvodina Srbové 82,9 89,5 65,1 Maďaři 3,9 0,1 14,3 Bosňáci a Muslimové 2,1 2,3 0,2 Romové 1,4 1,4 1,4 Jugoslávci 1,1 0,6 2,5 Češi 0,03 0,01 0,08 (2211 osob) (563 osob) (1 648 osob) Národnostně pestré složení je ve Vojvodině, kde žije kromě národností uvedených v tabulce velký počet Slováků - 2,8 %, Chorvatů - 2,7 %, Rumunů - 1,5 % a Černohorců - 1,8 %. 2/55

3 1.6. Náboženské složení Většina obyvatel je pravoslavného vyznání. V severních oblastech RS, zejména ve Vojvodině, je poměrně značná část obyvatel římsko-katolického vyznání. Většina obyvatel v jihozápadní oblasti Srbska (Sandžak) je muslimského vyznání. Údaje z roku 2002: - 85 % pravoslavní - 5,5 % katolíci - 3,2 % muslimové - 1 % protestanti - 5,3 % ostatní 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem v RS je srbština s ekavským nářečím a s písmem cyrilicí, v každodenním životě je běžně používána i latinka. V obchodním styku je běžně užívána angličtina, především u mladší generace. Méně často se lze setkat s němčinou a francouzštinou, případně italštinou Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města RS je po vyhlášení nezávislosti Černé Hory unitárním státem. Hlavním městem RS je Bělehrad s cca 1,7 mil. Obyvatel (ovšem odhady hovoří až o cca. 2 mil. obyvatel, což zahrnuje mimo jiné utečence). Dalšími většími městy v RS jsou: Novi Sad (cca obyvatel) Niš (cca obyvatel) Kragujevac (cca obyvatel) Subotica (cca obyvatel) Čačak (cca obyvatel) a dále několik větších měst do obyvatel, např. Kruševac a Leskovac 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Oficiální měna v RS - dinár - RSD, (100 para) kurz 1 EUR = cca 113 RSD (říjen 2012) Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba 1-2. leden - Nova Godina - Nový rok 15. únor - Den státnosti RS a Den armády RS 1-2. květen - Praznik rada - Mezinárodní den práce 3/55

4 7. leden - Božič - 1.den vánoční (pouze pro pravoslavné) Pohyblivý svátek Velikonoce (Uskrs), 3 dny - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý (juliánský kalendář). Pohyblivý a individuální svátek u osob srbské národnosti pravoslavného vyznání Slava -svátek rodinného patrona/světce - jeden den pracovního klidu/volna. Dále den pracovního klidu-volna podle vyznání: křesťané římsko-katolického vyznání mají právo slavit podle gregoriánského kalendáře (pohyblivé svátky) také 1. svátek vánoční a Velikonoce - 3 dny volna - Velký pátek, Velikonoční pondělí a úterý. Den pracovního klidu/volna podle vyznání mají muslimové podle svého kalendáře (jde o pohyblivé svátky) - první den měsíce Ramadánu (Ramazanski bajram), první den Bajramu (Kurbanski bajram). Den pracovního klidu-volna mají osoby židovského vyznání - Jom Kipur - 1 den. Pracovní doba je podobná situaci v ČR. Otevírací doba obchodů většinou po-pá 8-20 hod a so 8-15 hod, řada soukromých obchodů má však otevřeno v sobotu do večera a po většinu dne v neděli Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Pro účely jednání se Srby je možné konstatovat, že místní zvyky se příliš neodlišují od českých. Jisté odlišnosti jsou v jižanském přístupu k životu, tedy jiné (volnější) vnímání času, výraznější rétorika (včetně opakovaného zmiňování osobních kontaktů na politiky, které je v některých případech spíše hypotetického rázu). Důraz je kladen na osobní kontakt, je vhodné partnera pozvat do ČR. Doporučuje se také prověřovat, zda druhá strana postupuje podle dohody (je třeba počítat s tlaky na odkládání problémů, což v důsledku může znamenat značné zpoždění společných projektů). Dílčí odlišnosti mohou nastat také v projevech ortodoxně silně věřících partnerů. Jednoznačně nedoporučujeme otevírat následující témata: rozpad Jugoslávie, otázku Kosova a bombardování NATO - pokud nehodláte zcela přistoupit na srbské stanovisko Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Zdravotnická péče má být v akutních případech poskytována bezplatně. Jedná se o případy poskytnutí bezodkladné první pomoci. Tato skutečnost vyplývá z platné Sociální dohody, jež vstoupila v platnost Podle této dohody si občané ČR ještě před cestou do Republiky musí u své zdravotní pojišťovny ČR vyzvednout tzv. registrační formulář (E 111). V případě potřeby je nutno předložit v místním zdravotním zařízení předmětný předem vyplněný formulář a je nutné se prokázat dokladem o zdravotním pojištění v ČR (legitimace příslušné zdravotní pojišťovny). Bez předložení tohoto formuláře je třeba počítat s platbou v hotovosti (v dinárech). Za účelem vyřízení plnohodnotného zdravotního pojištění v RS je nutné v ČR vyzvednout další formulář, který vydává Správa sociálního zabezpečení ČR (E 101). Na základě těchto dvou dokumentů může být občanovi ČR vystavena srbská zdravotní knížka, kterou ZÚ Bělehrad doporučuje mít každému, kdo má v RS dlouhodobý pobyt. ZÚ nadále doporučuje v ČR před cestou uzavřít adekvátní cestovní zdravotní pojištění na komerčním základě Úroveň zdravotnických služeb závisí na kategorii konkrétního zařízení. Vývoj v celém regionu během posledních let vedl k celkové stagnaci až snížení úrovně poskytování zdravotnické péče vč. vybavenosti zdravotnických zařízení Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria A) Vstupní režim RS převzala rozhodnutí SČH jednostranně (na základě rozhodnutí vlády, které stále trvá) zrušit vízovou povinnost vůči občanům vybraných států včetně zemí EU spolu s Českou republikou pro turistické cesty 4/55

5 do 90 dnů s platností od i pro tranzitní cesty. Bezvízový režim je bez jakýchkoli dalších vstupních poplatků. Od mohou občané ČR a dalších států EU vstupovat do RS i na občanské průkazy. Mít u sebe cestovní pas není již podmínkou. Dítě mladší 15 let, nemá-li svůj vlastní cestovní pas, musí být zapsáno v cestovním pase rodiče. Pokud s dítětem cestuje jen jeden z rodičů, je dobré mít u sebe úředně ověřený písemný souhlas druhého rodiče. Totéž platí v případě, že dítě cestuje s jinou osobou než se zákonným zástupcem. Ode dne srbští občané s novým typem cestovních pasů opatřených biometrickými prvky nepotřebují pro krátkodobé turistické cesty do schengenského prostoru víza. Na držitele původních cestovních pasů (poz. modré barvy) se vízová liberalizace nevztahuje. Nedoporučuje se do Srbska vstupovat celními (administrativními) přechody s Kosovem, které srbsko neuznává a na kterých někdy bývá napjatá situace (v současnosti je hlídají vojáci KFOR). Toto platí zejména pokud se do Kosova vstoupilo jinak než ze Srbska (jelikož RS Kosovo neuznává, neuznává ani vstupní kosovské razítko do pasu a striktně řečeno by se jednalo o neoprávněný vstup do RS. B) Přihlašovací povinnost pobytu (do 24 hodin) Každý cizinec musí přihlásit svůj pobyt na místně-příslušném oddělení policie. Za vyplnění Potvrzení o přihlášení k pobytu (bílá karta) se může účtovat poplatek ve výši do cca 100 DIN. Potvrzení vyžadují hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země. Nesplnění této povinnosti mohlo donedávna v rámci řízení u přestupkového soudu vynést i trest krátkodobého odnětí svobody (zpravidla v délce trvání do 7 dnů), udělení pořádkové pokuty i zákaz dalších cest do RS. Nově se přihlašovací povinnost a i s tím spojené případné sankce za její nesplnění přesouvá z ubytovaného na ubytovatele. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem ze země je nutné se na policii odhlásit. Nocování ve volné přírodě je zakázáno. Spaní pod širákem, ve stanu či pouze ve spacáku je možné pouze ve vyhrazených tábořištích. Také nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech (campingy). Vzhledem na vyskytnuvší se případy vloupání do automobilů během spánku cestujících se důrazně nedoporučuje přespání v autě odstaveném na odpočívadle či jinde. C) Omezení pro dovoz a vývoz valut a místní měny, celní předpisy POVINNOST DEKLAROVAT CIZÍ VALUTY při příjezdu do Republiky. Na hraničním přechodu při vstupu do RS je třeba celním orgánům deklarovat cizí valuty v hotovosti a požadovat vydání písemného potvrzení. V opačném případě hrozí zabavení valut nad povolený limit EUR na osobu při výstupu ze země. Šance na vrácení zabavených valut je poměrně malá. ZÚ Bělehrad zde nemůže zajistit efektivní pomoc, jelikož nedeklarování valut při vjezdu představuje porušení platných právních norem. Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území RS a účelu cesty. Povinná směna valut není vyžadována. Dovoz cizí měny není omezen a na hranicích většinou není třeba prokazovat dostatek finančních prostředků pro pobyt. Pro dovoz či průvoz zbraní je potřebný zbrojní list vydaný Velvyslanectvím RS v Praze. Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle. Zakázán je dovoz a neoprávněné používání omamných a psychotropních látek a jedů. Zákaz dovozu potravin živočišného původu - opatření proti onemocnění slintavky a kulhavky. Dovoz drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč. vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o zdravotním stavu o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území RS. Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje k převáženému zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly. Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se o jednotný doklad platný pro EU. 5/55

6 Aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR a možné změny a aktuální informace může poskytnout i Velvyslanectví RS v Praze Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Situace v RS je stabilní a klidná, nebezpečí incidentů hrozí především v případě významných sportovních akcí (mj. tvrdé jádro fanoušků fotbalových klubů Červená Hvězda a Partizán Bělehrad). V případě cesty do oblastí bezprostředně sousedících s Kosovem doporučujeme se v předstihu informovat na aktuální situaci Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města Velvyslanectví ČR v Bělehradě Bulevar kralja Aleksandra Beograd Telefon ( ) fax belgrade@embassy.mzv.cz Commerce_Belgrade@mzv.cz consulate_belgrade@mzv.cz Bělehradské Letiště Nikola Tesla se nachází cca 15 km od centra města směrem na západ (u dálnice Bělehrad - Záhřeb). Velvyslanectví je umístěno v centru Bělehradu, v blízkosti budovy parlamentu ( Skupština"), městské radnice ( Skupština grada"), kostela Svatého Marka ( Crkva Svetog Marka") a parku Tašmajdan. Nejbližší silniční křižovatkou je křížení ulic Takovska a Kneza Miloša s Bulevarem kralja Aleksandra (60 m). Městská doprava zajišťuje každých 30 minut spojení centra (autobusové nádraží Zeleni venac) s letištěm autobusem č. 72. Od hotelu Slavie ( Trg Slavija") na letiště každou hodinu jezdí autobus letecké společnosti JAT Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Kancelář CzechTrade v Srbsku Vedoucí p. Svoboda Bul. M. Pupina 10/ Beograd tel. (+381) belgrade@czechtrade.cz Kancelář Jihomoravského kraje v Kragujevci Vedoucí p.nálepka Crveno barjače bb Kragujevac tel./fax ( ) nalepka@verat.net 6/55

7 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Volací předčíslí: (Republika ) (Bělehrad, ), policie - 92, hasiči - 93, první pomoc - 94, tel.informace - 988, všeobecné informace Auto-moto služby doporučujeme kontaktovat i auto-moto-svaz v ČR - ÚAMK a ABA; Informační centrum AutoMotoSavez a silniční služba a 9800 a a ; Odtahová služba v Bělehradě , ; Železnice Informace-Hlavní nádraží Bělehrad , , , ; Informace o železničním spojení v zahraničí vč. RS poskytují i České dráhy - mezinárodní přeprava; Letecká přeprava - Letiště Nikola Tesla , , Informace poskytují v ČR i ČSA; Autobusová přeprava, informace Bělehrad autobusové nádraží a st. Lasta ; Tourist information centre - Belgrade, Terazije-prolaz, Beograd, tel Tourist Organization of Belgrade Dečanska 1 Beograd tel , , tob@beograd.com National Tourism Organization od Serbia Dobrinjska 11 Beograd tel info@serbia.travel Internetové informační zdroje a) (hlavní srbský prohlížeč internetu, existuje i v anglické verzi) -Tyto stránky jsou kvalitně zpracovány a lze na nich najít adresy všech ostatních srbských internetových stránek; b) (oficiální internetová stránka vlády RS); c) (oficiální internetová stránka města Bělehrad); d) (oficiální internetová stránka Turistické organizace Bělehradu) Adresy významných institucí Vláda RS Kabinet premiéra a ministra vnitra I. Dačiće Beograd, Nemanjina 11 tel: 011/ ; fax: 011/ kabinetpremijera@gov.rs 7/55

8 Kabinet prvního místopředsedy vlády odpovědného pro obranu, bezpečnost a boj proti korupci a zločinu a ministra obrany A. Vučiće Kabinet místopředsedy vlády a ministra zahraničního a vnitřního obchodu, telekomunikaci a informační společnosti R. Ljajiće Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 011/ ; fax: 011/ Kabinet místopředsedy vlády a ministra práce, zaměstnávání a sociálních věcí J. Krkobabiće Beograd, Nemanjina 11 tel/fax: 011/ Kabinet místopředsedkyně vlády pro evropské integrace S. Grubješić Beograd, Nemanjina 11 tel: 011/ ; fax: 011/ ; eu.integracije@gov.rs Sektor pro spolupráci s médii Sektor pro internet Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 011/ , , , fax: 011/ ; omr@srbija.gov.rs Tisková služba Beograd, Nemanjina 11 tel: 011/ , , fax: 011/ , press@gov.rs Ministerstva vlády RS Ministerstvo zahraničních věcí Ministr: Ivan Mrkić Beograd, Kneza Miloša tel: 011/ , ; fax: 011/ ; mfa@mfa.rs Ministerstvo obrany Ministr: Aleksandar Vučić Beograd, Birčaninova 5 tel: 011/ ; fax: 011/ /55

9 ; info@mod.gov.rs Ministerstvo vnitra Ministr: Ivica Dačić Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 011/ lokal: ; info@mup.gov.rs Ministerstvo financí a hospodářství Ministr: Mladjan Dinkić Beograd, Kneza Miloša 20 tel: 011/ , ; fax: 011/ ; informacije@mfp.gov.rs Ministerstvo spravedlnosti a státní správy Ministr: Nikola Selaković Beograd, Nemanjina tel/fax: 011/ ; kabinet@mpravde.gov.rs Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodohospodářství Ministr: Goran Knežević Novi Beograd, Omladinskih brigada 1 tel: 011/ , ; fax: 011/ ; info@mpt.gov.rs Ministerstvo pro regionální rozvoj a místní samosprávu Ministr: Verica Kalanović Beograd, Bulevar Kralja Aleksandra 15 tel: 011/ ; fax: 011/ ; kabinet@merr.gov.rs Ministerstvo dopravy Ministr: Milutin Mrkonjić Beograd, Nemanjina tel: 011/ ; fax: 011/ ; mrkonjicm@ms.gov.rs Ministerstvo kultury a informování Ministr: Bratislav Petković Beograd, Vlajkovićeva 3 tel: 011/ , ; fax: 011/ ; kabinet@kultura.gov.rs Ministerstvo práce, zaměstnávání a sociálních věcí Ministr: Dr. Jovan Krkobabić Beograd, Nemanjina /55

10 tel: 011/ ; fax: 011/ ; ministar@minrzs.gov.rs Ministerstvo přírodních zdrojů, hornictví a územního plánování Ministr: Milan Bačević Novi Beograd, Omladinskih brigada 1 tel: 011/ ; fax: 011/ ; info@ekoplan.gov.rs Ministerstvo školství, vědy a technologického rozvoje Ministr: Dr. Žarko Obradović Beograd, Nemanjina 24 tel: 011/ ; fax: 011/ ; kabinet@mpn.gov.rs Ministerstvo mládeže a sportu Ministryně: Alisa Marić Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 011/ , ; fax: 011/ ; office@mos.gov.rs Ministerstvo zdravotnictví Ministryně: Slavica Djukić Dejanović Beograd, Nemanjina tel: 011/ ; fax: 011/ ; press_zdravlje@zdravlje.gov.rs ; kabinet.zdravlje@zdravlje.gov.rs Ministerstvo výstavby a urbanismu Ministr: Velimir Ilić Beograd, Vase Čarapića 20 tel: 011/ ; v.ilic@mgu.gov.rs Ministerstvo energetiky, rozvoje a ochrany životního prostředí Ministryně: Zorana Mihajlović Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 011/ , ; fax: 011/ , /55

11 Ministerstvo zahraničního a vnitřního obchodu, telekomunikaci a informační společnosti Ministr: Rasim Ljajić Beograd, Nemanjina tel: 011/ , ; fax: 011/ razvoj.mtt.gov.rs ; kabinet@mtt.gov.rs Ministr bez portfeje Sulejman Ugljanin Beograd, Nemanjina 11 tel/fax: 011/ , ; kabinet@mbp.gov.rs ; kancelarija@kornrp.gov.rs Kancelář pro Kosovo a Metohiju Ředitel: Aleksandar Vulin Beograd, Bulevar Mihajla Pupina 2 tel: 011/ ; ivana.pecanac@kim.gov.rs 11/55

12 2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Srbská republika vznikla jako následnický stát někdejšího soustátí Srbska a Černé Hory po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v červnu Politickým systémem je Srbská republika parlamentní demokracií. Srbský parlament je jednokomorový. Jeho 250 poslanců je voleno na základě všeobecného, rovného, přímého a tajného hlasování poměrným systémem na čtyřleté funkční období. Hranice pro vstup politické strany do parlamentu je 5 % hlasů. 6. května 2012 proběhly v Srbsku všeobecné i místní volby. Ve volbách do parlamentu zvítězila Srbská pokroková strana (SNS) s 73 mandáty, zatímco koalice kolem Demokratické strany (DS) získala 67 mandátů. Více, než 10 poslanců získaly také následující politické strany: Socialistická strana Srbska s 44 mandáty, Demokratická strana Srbska (DSS) s 21 mandáty, Liberálně demokratická strana (LDP) s 19 mandáty a Sjednocené regiony Srbska (URS) s 16 mandáty Hlava státu (jméno, kompetence) Hlavou státu je prezident Srbské republiky Tomislav Nikolić (Srbská pokroková strana), zvolený v přímých, rovných a tajných volbách. Funkční období je 5-leté. Kompetence prezidenta: reprezentuje u republiku v rámci jejího území i v zahraničí; schvaluje zákony; navrhuje kandidáta na předsedu vlády parlamentu; navrhuje parlamentu kandidáty na další funkce v souladu s ústavou; na základě návrhu vlády jmenuje a odvolává velvyslance; přijímá pověřovací listiny od zahraničních velvyslanců; uděluje amnestii a vyznamenání; vykonává další funkce v souladu s ústavou Složení vlády Dne 26. července 2012 byla srbským parlamentem schválena nová vláda, vzešlá z květnových voleb. Nově schválení vláda, jejíž cíle jsou formulovány v koaliční dohodě podepsané 10. července zástupci koaličních stran SNS, SPS-PUPS-JS a URS, má ve 250-členném parlamentu pohodlnou většinu 140 hlasů a získala také vedení 11 z 19 parlamentních výborů. Vládu se zavázaly podpořit další dvě strany: Sociálně demokratická strana Srbska (SDPS) a Strana demokratické akce Sandžaku (SDA), jejíž předsedové zastávají ministerské funkce. Nová vláda má 17 ministerstev a čtyři kanceláře: pro Kosovo a Metohiji (samostatné ministerstvo pro Kosovo bude zrušeno), pro lidská práva a práva menšin, pro církve a náboženská společenství a pro diasporu. Vláda bude mít čtyři místopředsedy, dva členové vlády budou bez portfeje (místopředsedkyně pro evropskou integraci Grubješić a ministr Ugljanin), což z ní činí nejmenší vládu od roku Předseda vlády a ministr vnitra Ivica Dačić (SPS) První místopředseda vlády odpovědný za obranu, bezpečnost, boj s korupcí a zločinem a ministr obrany Aleksandar Vučić (SNS) 12/55

13 Místopředsedkyně vlády pro evropskou integraci Suzana Grubješić (URS) Místopředseda vlády a ministr práce, zaměstnanosti a sociální politiky Jovan Krkobabić (PUPS) Místopředseda vlády a ministr zahraničního a vnitřního obchodu a telekomunikací Rasim Ljajić (SDPS) Ministr spravedlnosti a státní správy Nikola Selaković (SNS) Ministryně energetiky, rozvoje a ochrany životního prostředí Ministr hornictví, přírodních zdrojů a územního plánování Ministr zemědělství, lesnictví a vodohospodářství Ministr kultury a pro styk s médii (informisanje) Ministr zahraničních věcí Ministryně mládeže a sportu Zorana Mihajlović (SNS) Milan Bačević (SNS) Goran Knežević (SNS) Bratislav Petković (SNS) Ivan Mrkić (nestraník za SNS) Alisa Marić (nestraník za SNS) Ministr výstavby a urbanismu Ministryně zdravotnictví Ministr dopravy Ministr vzdělávání, vědy a technologického rozvoje Ministr financí a hospodářství Velimir Ilić (NS) Slavica Đukić Dejanović (SPS) Milutin Mrkonjić (SPS) Žarko Obradović (SPS) Mladan Dinkić (URS) Ministryně regionálního rozvoje a místní samosprávy Verica Kalanović (URS) Ministr bez portfeje, odpovědný za Kancelář pro udržitelný rozvoj Sulejman Ugljanin (SDA) 13/55

14 3. Zahraničně-politická orientace Podle vlády jsou prioritami srbské zahraniční politiky integrace do EU, zajištění suverenity a teritoriální integrity země, posílení regionální spolupráce a budování dobrých sousedských vztahů. Při naplňování těchto strategických cílů se Bělehrad - dle současné doktríny - opírá o čtyři pilíře", tj. rozvoj vztahů se strategickými partnery": Brusel, Moskva, Peking, Washington. Kromě toho se dále angažuje z pozice pozorovatele i vůči Hnutí nezúčastněných (v září 2011 Bělehrad hostil ministerské zasedání) Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Systém OSN Organizace Členství od OSN WB - Světová banka MMF - Mezinárodní měnový fond UNIDO - Organizace OSN pro průmyslový rozvoj UNESCO - Organizace UN pro vzdělávání a kulturu ILO - Mezinárodní organizace práce IMO - Mezinárodní námořní organizace WHO - Světová zdravotnická organizace ICAO - Mezinárodní organizace pro civilní letectví ITU - Mezinárodní unie pro telekomunikace UPU - Světová poštovní unie IAEA - Mezinárodní organizace pro atomovou energii WIPO - Světová organizace pro intelektuální vlastnictví FAO - Organizace OSN pro potraviny a zemědělství IOM - Mezinárodní organizace pro migrace WMO - Světová meteorologická organizace Kontinentální / Regionální organizace Organizace Členství od OBSE Rada Evropy EBRD - Evropská banka pro obnovu a rozvoj EUREKA AUDIOVISUAL CEI - Středoevropská iniciativa SECI - Iniciativa pro spolupráci států JIE EFTA - Evropská asociace pro volný obchod Pakt stability Jadersko - jónská iniciativa Ostatní globální mezinárodní organizace 14/55

15 Organizace Členství od Mezinárodní skupina pro měď a zinek UNIDROIT - Mezinárodní organizace pro unifikaci soukromého práva EUTELSAT - Mezinárodní organizace pro satelitní telekomunikaci OTIF - Organizace pro mezinárodní železniční dopravu INTERPOL Světová turistická organizace CEMT - Evropská konference ministrů dopravy Hnutí nezařazených států pozorovatelská země 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Důležité OSN konvence, ke kterým RS přistoupila: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (Mezinárodní smlouvy č. 7/1971); Nezávazný protokol Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (má za cíl zrušení trestu smrti) (Služební list, Mezinárodní smlouvy č. 4 ze dne ); Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech (Mezinárodní smlouvy č. 7/71); Mezinárodní konvence o zrušení všech forem rasové diskriminace (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 9/91); Konvence proti mučení a jiným krutým, nelidským nebo ponižujícím trestům a postupům (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 9/91); Konvence o právech dítěte (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 15/1990); Nezávazný protokol o prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii při Konvenci o právech dítěte(služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy 22/2002); Nezávazný protokol o účastí dětí v ozbrojených konfliktech při Konvenci o právech dítěte (Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy 22/2002); Konvence o eliminaci všech druhů diskriminace žen (Služební list SFRJ - Mezinárodní smlouvy 11/81); Konvence o politických právech žen (Služební list FNRJ 7/54); Konvence o státním občanství vdaných žen (Služební list FNRJ 6/59); Mezinárodní konvence o potlačování a trestání zločinů apartheidu (Služební list SFRJ 14/1975); Konvence o potlačování a trestání zločinů genocidy (Služební věstník Presídia národního parlamentu FNRJ 2/1950); Konvence o otroctví (Služební noviny Království Jugoslávie 234/1926); Dodatečná konvence o zrušení otroctví (Služební list FNRJ 7/1958); Dodatečná konvence o zrušení otroctví, obchodu s otroky a zrušení institucí a praxe podobných otroctví(služební list FNRJ 71/1958); Konvence o statusu osob bez státního občanství (Služební list FNRJ 8/1959); Konvence o statusu uprchlíků (Služební list SFRJ 7/1960); Protokol o statusu uprchlíků (Služební list SFRJ 15/1967); Konvence o potlačení a zrušení obchodu s lidmi a využívání jiných osob k prostituci (Služební věstník Presídia národního parlamentu FNRJ 2/1951); Konvence o diskriminaci v oblasti zaměstnávání a povolání (Služební list SFRJ 41/1961); Konvence proti diskriminaci v oblasti vzdělávání (Služební list FNRJ 4/1964); Konvence o svobodě sdružování a ochraně práv na organizování v organizacích (Služební list FNRJ 8/1958); Konvence o aplikaci principu práva na kolektivní organizování a dohodování (Služební list SFRJ 11/1958); 15/55

16 Konvence o ochraně a úlevách, které se poskytují představitelům zaměstnanců v podnicích (Služební list SFRJ 14/1982); Konvence o politice zaměstnávání (Služební list SFRJ 34/1971); Konvence o stejné odměně mužů a žen za práci stejné hodnoty (Služební věstník Presídia národního parlamentu FNRJ 1/1952); Konvence o nucené práci (Sbírka mezinárodních smluv Království Jugoslávie 1/1933); Konvence OSN proti organizovanému mezinárodnímu zločinu (Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy /2001); Protokol pro prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidskými bytostmi, obzvláště ženami a dětmi(služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy /2001); Protokol proti pašování migrantů na zemi, moři a vzduchem (Služební list SRJ - Mezinárodní smlouvy /2001). Konvence Rady Evropy, ke kterým RS přistoupila: Evropské kulturní konvence (ETS No. 18); Konvence o zodpovědnosti hoteliérů v souvislosti s majetkem jejích hostů (41); Konvence o vypracování evropského lékopisu (ETS No. 50); Evropská konvence o dozoru nad podmínečně odsouzenými osobami či podmínečně osvobozenými osobami (ETS No. 51); Evropská dohoda o stálém placení stipendií studentům, kteří studují v zahraničí (ETS No. 69); Evropské konvence o ochraně zvířat, které se chovají na zemědělských hospodářstvích (ETS No. 87); Evropské konvence o mezinárodních dopadech odebírání dokladů pro řízení motorových vozidel (ETS No. 88); Evropské konvence o ochraně zvířat pro porážku na jatkách (ETS No. 102); Evropské konvence o násilí a nevhodném chování diváků na sportovních utkáních, především na fotbalových utkáních (ETS No. 120); Konvence o ochraně architektonického dědictví Evropy (ETS No. 121); Konvence proti dopingu ve sportu (ETS No. 135); Rámcová konvence pro ochranu národnostních menšin (ETS 157); Evropská konvence o uznávání a výkonu rozhodnutí o péči o děti a o opakovaném navázání pečovatelských vztahů (ETS No. 105) Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap Úmluva mezi republikou Československou a královstvím Jugoslávským o zamezení dvojího zdanění v oboru dávek pozůstalostních (Praha, ), č. 24/1938 Sb.; 2. Dohoda mezi Republikou československou a Jugoslávií o náhradách za válečné škody, rozdělení maďarské náhrady sjednaná výměnou nót (Praha, ); 3. Dohoda mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o vypořádání otevřených majetkových otázek (Praha, ), č. 31/1957 Sb.; 4. Dohoda mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o letecké dopravě (Bělehrad, ), č. 25/2006 Sb. m. s.; 5. Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie (Bělehrad, ), č. 4/1958 Sb.; 6. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě (Praha, ), č. 72/1963 Sb.; 7. Ujednání mezi Správou civilního letectví ministerstva dopravy Československé socialistické republiky a Svazovým sekretariátem pro dopravu a spoje Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, ), č. 25/2006 Sb. m. s.; 16/55

17 8. Úmluva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o spolupráci v oblasti zdravotnictví (Bělehrad, ), č. 89/1964 Sb. 9. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních (Bělehrad, ), č. 207/1964 Sb.; 10. Dohoda o spolupráci v oblasti turistického ruchu mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií (Bělehrad, ), č. 10/1965 Sb.; 11. Dohoda mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o spolupráci v oblasti mírového využívání jaderné energie (Praha, ), č. 112/1968 Sb.; 12. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Socialistické federativní republiky Jugoslávie o změnách a doplňcích Dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie o mezinárodní silniční dopravě, sjednané v Praze dne 22. října 1962 (Praha, ), č. 1/1981 Sb.; 13. Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií (Praha, ), č. 42/1983 Sb.; 14. Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vědeckotechnické spolupráci (Praha, ); 15. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o vzájemném předávání odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody (Praha, ), č. 473/1990 Sb.; 16. Platební dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie (Bělehrad, ); 17. Protokol z jednání o vyřešení salda na likvidačním účtu konaného , schválený výměnou dopisů ze dne 7. a ; 18. Dohoda mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic (Bělehrad, ), č. 23/2001 Sb. m. s.; 19. Dohoda mezi vládou České republiky a svazovou vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné pomoci v celních otázkách (Bělehrad, ), č. 99/2001 Sb. m. s.; 20. Smlouva mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií o sociálním zabezpečení (Bělehrad, ), č. 130/2002 Sb. m. s.; 21. Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Svazové republiky Jugoslávie (Bělehrad, ), č. 57/2002 Sb. m. s. 22. Správní ujednání k provádění Smlouvy mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií o sociálním zabezpečení (Praha, ), č. 130/2002 Sb. m. s. 23. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Svazové republiky Jugoslávie o sukcesi do dvoustranných mezinárodních smluv sjednaná výměnou nót (Bělehrad, ), č. 99/2002 Sb. m. s.; 24. Smlouva mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (Praha, ), č. 88/2005 Sb. m. s.; 25. Ujednání mezi vládou České republiky zastoupenou Ministerstvem obrany České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory o spolupráci v oblasti obrany (Bělehrad, ), č. 97/2006 Sb. m. s.; 26. Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory (Praha, ), č. 17/2006 Sb. m. s.; 27. Memorandum o spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí mezi Ministerstvem životního prostředí České republiky a Ministerstvem pro vědu a ochranu životního prostředí Srbské republiky (Bělehrad, ), č. 9/2007 Sb. m. s.; 28. Protokol mezi vládou České republiky a vládou Republiky k Dohodě o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a Radou ministrů Srbska a Černé Hory (Bělehrad, ), stup v platnost /55

18 4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje V srbské ekonomice pokračuje proces přechodu k tržnímu hospodářství, doprovázený privatizací, restrukturalizací a transformací důležitých výrobních závodů i celých odvětví. Z důvodu snahy o zachování sociálního smíru se však mnohé nezbytné ekonomické kroky často odkládají, v poslední době zejména z důvodu plánovaných všeobecných a místních voleb, které proběhnou v květnu Základními makroekonomickými problémy Srbska zůstává vysoká míra nezaměstnanosti (cca 25%), poměrně vysoká roční míra inflace a trvající deficit obchodní bilance. Přímé zahraniční investice jsou nízké, prakticky zcela chybí greenfield investice. Prodlužuje se postup privatizace, která navíc mnohdy končí neúspěchem (23%). Hrozí další zvýšení schodku státního rozpočtu, výroby i zahraničního obchodu. Problémem je zadluženost firem a druhotná platební neschopnost. Dlužné firmy tvoří téměř 20% všech registrovaných obchodních subjektů v Srbsku. Stát pohledává od těchto subjektů700 mil. EUR. Srbská vláda zvažuje řešení zadluženosti formou multilaterální spolupráce. Celosvětový hospodářský útlum dopadl na plnou silou v roce 2009, kdy HDP klesl o 3%. Obdobně jako u ostatních evropských států byl hlavní převodovou pákou celosvětového hospodářského útlumu v roce 2009 pokles zahraniční poptávky. Propad srbského vývozu lze také zdůvodnit velkým snížením cen primárních výrobků (který v struktury srbského vývozu mají velký podíl) na světovém trhu. Hlavní důvod pro snížení srbského dovozu bylo snížení průmyslové produkce a domácí spotřeby v Srbsku. V roce 2010 nicméně došlo k růstu srbské ekonomiky (HDP rostl o 1,8%) na což navázaly výsledky v roce 2011 (růst HDP o 1,6%). Ovšem v druhém pololetí 2011 již srbská ekonomika opět klesala. V druhém čtvrtletí t.r. meziročně klesl HDP Srbska o 0,8%. Největší růst zaznamenal sektor IT (11,7%), zatímco největší propad byl zaznamenán v sektorech zásobovaní elektřinou, plynem a párou (14,6%) a hornictví (7,7%). Celkový srbský vývoz zboží se za období leden-srpen zvýšil o 1,1%, dovozy se zvýšily o 5,6% Prohlubuje se deficit zahraničního obchodu (o 12,8% v porovnání se stejným obdobím r. 2011). Záporné saldo běžného účtu platební bilance se v období leden-červenec 2012 meziročně zvýšilo o 38,3% na 2,066 mld. Ve druhém čtvrtletí 2012 zaznamenalo příliv zahraničních investic ve výši233 mil, ovšem za první pololetí je registrován čistý odliv ve výši183 mil. Tento výsledek je zejména dán zpětným odkupem akcií srbského Telekomu od řecké OTE. Dochází k postupnému zvedání inflace, která v srpnu dosáhla v meziročním srovnání 7,9% Problémy gradovaly na straně rozpočtu. Nová vláda po nástupu k moci zveřejnila, že bez přijetí rychlých úsporných opatření dosáhne schodem státního rozpočtu letos výše 7,1% HDP. Koncem září 2012 přijatá změna rozpočtu má tento schodek snížit na 6,7% HDP, ovšem za cenu zvýšení základní sazby DPH, zvýšení spotřebních daní a snížení růstu penzí a mezd ve státním sektoru. Akutní nedostatek finančních prostředku na chod státu řešila nová srbská administrativa sjednáním nové úvěrové smlouvy s Ruskem, které poskytlo300 milusd (celkový úvěr má dosáhnout800 milusd). Naproti tomu jednání s MMF na technické úrovni skončila bez jakéhokoliv posunu. Celkový veřejný dluh dosáhl koncem srpna 2012 výše 15,47 mld čili 56,5% HDP od začátku roku narostl o miliardu (ve srovnání s 14,47 mld (45,1% HDP) koncem roku 2011, 12,16 mld (42,9%) koncem roku 2010 nebo 9,85 mld (34,8% HDP) koncem roku 2009). V průběhu II.Q došlo k zvýšení vnitřního a zahraničního veřejného dluhu, částečně i kvůli depreciace vůči ostatním měnám zahrnutým v struktuře dluhu. Podle odhadu srbských ekonomů dosáhne (nebo dokonce i překročí) veřejný dluh Srbska do konce tohoto roku 60% HDP. Ve druhém čtvrtletí došlo ke stabilizaci kursu RSD vůči EUR. Ten se pohyboval v rozmezí RSD/EUR. 18/55

19 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Základní makroekonomické ukazatele Srbska v období HDP (mil. ) NA Reálný růst 5,6 5,2 6,9 5,5-3,0 1,8 1,6-1,5* HDP (%) Jádrová 14,5 5,9 7,9 10,8 3,6 8,6 13,2 12* inflace (av; %) Spotřebitelské 17,7 6,6 11,0 8,6 6,6 10,3 6,8 NA ceny (růst %) Nezaměstnanost 20,8 20,9 18,1 13,6 16,1 19, (%) Vývoz (mil. ) ,1% Dovoz (mil ,6% ) Bilance * běžného účtu(mil. ) Veřejný dluh v % HDP 50,6 40,1 31,8 26,9 34,1 42,2 49,6 60* Devizový kurz ( / RSD) průměr 83,00 84,10 79,96 81,44 93,95 103,04 101,93 105* Saldo státního rozpočtu (v % HDP) 0,3-1,9-1,7-1,9-3,3-3,4-4,0-6,7* 19/55

20 Průměrná čistá mzda v 210,4 259,5 347,6 358,4 337,9 330,1 395,3 497,3 * odhad za celý rok 2012, jinak poslední údaj z října 2012 Zdroj: Národní banka Srbska Podíl podle hospodářských sektorů na HDP Největší podíl v HDP Srbska v roce 2009 měly služby (64,3%), následují průmysl (20,3%), zemědělství a lesnictví (11,3%) a stavebnictví (3,7%). Inflace období Meziroční inflace , , ,3 Q.I ,1 Q.II ,7 Q.III ,3 Q.IV ,0 Q.I ,2 Q.II ,5 Zdroj: Národní banka Srbska (NBS) Zaměstnanost a mzdy Podle oficiálních údajů Státního úřadu pro statistiku Srbska dosáhl celkový počet nezaměstnaných osob v Srbsku koncem minulého roku počtu cca osob. Neoficiálně se tento počet odhaduje na milion a půl osob. Podle posledních oficiálních údajů Státního úřadu pro statistiku Srbska dosáhla v dubnu 2012 míra nezaměstnanosti v Srbsku 25,5%. Průměrná hrubá mzda v Srbsku v srpnu 2012 dosáhla a průměrná čistá mzda RSD. 20/55

21 4.3. Průmysl struktura, tempo růstu, nosné obory Srbský průmysl má značný potenciál k dosažení vyšší míry růstu (především v důsledku předcházejícího dlouhého propadu výroby a tedy současného velmi nízkého výchozího základu), než který nyní vykazuje a celosvětový hospodářský útlum potíže srbského průmyslu dále prohloubil. Mezi problémy je uváděna chronická nelikvidnost ekonomických subjektů, která je dále ztěžována restriktivním chováním NBS (přísná úvěrová a monetární politika), což omezuje potenciální dynamiku výroby. Kvůli ztíženým podmínkám pro získání finančních prostředků od komerčních bank a nedostatku vlastních prostředků firem probíhá rekonstrukce a restrukturalizace srbského průmyslu dosti pomalu. Přetrvává proto nízká konkurenceschopnost srbského průmyslu. Produkují se většinou výrobky většinou s malou přidanou hodnotou. Situaci dosud nezlepšují přímé zahraniční investice, jejichž výše je v Srbsku dosud minimální, pouze kolem 1-1,5 mld. USD ročně. V zemi dosud prakticky nebyla realizována jediná větší greenfield investice. Potenciál pro růst průmyslové produkce existuje zejména sektorech, kde již byla privatizace úspěšně dokončena a kde je prostor pro růst vývozu (např. chemický průmysl a průmysl základních kovů). Vývoj jednotlivých sektorů srbského průmyslu v roce 2011 Těžba rudy a kamene 120,3 % Těžba uhlí 76,0 Těžba surové nafty a plynu, služby 125,4 Těžba ostatních rud a kamene 82,8 Zpracovatelský průmysl 99,8 % Výroba potravin 97, / 2010, v % Výroba nápojů 102,0 Výroba produktů z tabáků 88,4 Výroba textilu, bavlny a tkaniny 77,2 Výroba oděvů a kožešin 107,4 Zpracování kůže a výroba koženého zboží 100,4 Opracování dřeva a výrobky ze dřeva, kromě 139,5 nábytku Výroba celulózy, papíru a zpracování papíru 148,4 Vydavatelství, tisk a reprodukce 130,8 Výroba koksu a produktů z nafty 85,6 Výroba chemických produktů a vláken 95,5 Výroba zákl. farmaceutických výrobků a preparátů 114,1 Výroba gumy a plastových položek 81,8 Výroba ostatních nerostných produktů 100,5 Výroba základních kovů 100,3 Výroba produktů z kovů, kromě strojů 107,9 Výroba počítačů, elektrických a optických strojů 73,3 Výroba ostatních elektrických strojů a spotřebičů 88,4 Výroba ostatních strojů a zařízení, jinde 139,0 neuvedených Výroba motorových vozidel a přívěsných vozíků 122,1 Výroba ostatních dopravních zařízení 80,0 Výroba nábytku a souvisejících produktů 69,1 Ostatní zpracovatelský činnosti 84,2 Servis a montáž strojů a zařízení 81,9 21/55

22 Výroba a distribuce el. energie, plynu, páry a 154,0 % klimatizace Výroba a distribuce el. energie, plynu, páry a 154,0 klimatizace Průmysl celkem 100,8 % Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska Za období leden-prosinec 2011 je registrován meziroční růst průmyslové výroby ve výši 2,1% Stavebnictví Srbské stavebnictví se potýká s řadou vnitřních problémů, které se nedaří odstraňovat v potřebném tempu a kvalitě. Největší srbské stavební firmy jsou stále státní s nadbytkem zaměstnanců a zastaralými technologiemi. V investicích dominuje stát, který prostřednictvím republikového ředitelství silnic či srbských drah (zde výrazně méně) investuje do oprav silniční a železniční sítě. Velká část infrastrukturních investic se odehrává s podporou Evropské investiční banky a EBRD, případně vývozních či rozvojových úvěrů poskytnutých zejména ze strany Číny a Ruska. Bytová výstavba: veškerá administrativa je zdlouhavá a tedy i finančně náročná, korupce při získávání různých povolení je údajně běžná. Ceny nové výstavby jsou vysoké. Stavební firmy, potýkající se s vysokými vlastními náklady (přezaměstnanost, neefektivita) nemohou a nechtějí snížit své ceny a nové byty jsou tak dostupné pouze úzké skupině zájemců. Poptávka je tak stále o hodně větší než nabídka. Investoři se shodují, že pro srbskou úroveň mezd by byla přijatelná cena v rozmezí EUR/ m2, reálně jsou však o dost větší (min EUR/ m2). Jen podíl administrativních nákladů na novou výstavbu je odhadován na %. V Srbsku jsou často dražší i samotné stavební materiály, výjimkou nejsou cenové rozdíly %. Od roku 2004 působí Národní korporace pro pojištění nemovitostních úvěrů, která do výše 75 % úvěru ručí za příjemce hypotéky vůči úvěrující bance (do 30 let splatnosti, max. 200 tis. EUR). Půda: o nakládání s půdou existuje zákon z roku Platí stav, že veškeré stavební parcely jsou ve vlastnictví Republiky. Investor má možnost si pozemek pronajmout od státu na 99 let a získat tak právo používání tohoto pozemku (pro účely výstavby). Zemědělská půda může být soukromá, relativně jednoduše ji lze prohlásit za stavební pozemek (změnou Územního plánu). Zahraniční investoři si stěžují na netransparentnost stanování cen pozemků v držení měst, a na nedostatek informací o volných lokalitách. V sektoru je stále značně přítomna šedá ekonomika. Často k tomu přispívá i stát, resp. místní samosprávy, které pronajímají svoje nemovitosti firmám za nízké regulované ceny a ty je následně nabízejí za ceny tržní. Poté je již velice těžké dohledat všechny finanční toky. Silnice Srbska Srbské dráhy větší stavební firmy: Zemědělství vývoj, struktura považuje své zemědělství za základní pilíř své ekonomiky. Zemědělská produkce se postupně zvyšuje a výrazně přispívá k růstu HDP. Opakovaly se problémy s opožděným placením výkupních cen 22/55

23 pro soukromě hospodařící zemědělce, kterých je v Srbsku kolem Výkupní ceny se navíc již tři roky prakticky nemění, což vzhledem k rostoucím nákladům (hnojení, krmné směsi) způsobuje většině zemědělců nemalé potíže. Technika traktorů a kombajnů - je zastaralá, s průměrným stářím let. Zavlažovací technika je instalována na ha, aktivně se však používá pouze na ha. V Srbsku se především z ekonomických důvodů málo hnojí (průměr je 36 kg/ha), což vede v evropském kontextu k podprůměrným výnosům. Srbské zemědělství se potýká s úbytkem lidí především v produktivním věku, velkou část půdy tak nemá kdo obdělávat. Velkou a vítanou pomocí pro srbské zemědělství bylo obnovení možnosti preferenčních vývozů cukru na trhy Evropské unie, které bylo pozastaveno kvůli dřívějším podvodům ze strany srbských vývozců. Kromě obnovení se také zvýšila exportní kvóta ze 150 na 180 tis. t. Hlavním zemědělským vývozním artiklem zůstávají maliny, které patří k nejdůležitějším srbským vývozním produktům a za které ročně utrží více než 100 mil. USD. Maliny se pěstují na ha v okolí měst Arilje, Valjevo a Požega (JZ od Bělehradu). Systém tržních informací ze srbského zemědělství Internetový magazín Sdružení zemědělských novinářů Eko a agroturistika Služby Kvalita i rozsah poskytovaných služeb se postupně zlepšuje, i když průměr ještě zdaleka nedosahuje úrovně vyspělých zemí. Nejrychleji se úroveň služeb daří zvyšovat ve finančním sektoru (banky, leasingové společnosti) a to především díky vstupu zahraničních investorů do srbských finančních ústavů. Bankovní účty je dnes již běžně možné ovládat přes internet či telefonicky, banky rozšiřují nabídku platebních karet. stále dostatečně nevyužívá svůj turistický potenciál (hory, lázně, církevní památky). Vláda v tomto roce schválila Národní strategii rozvoje turistiky. V Srbsku je silně rozšířené malé podnikání, především nabídka gastronomických služeb je značná. Úroveň služeb v restauracích je různá, v naprosté většině případů je však jídlo i obsluha na dobré úrovni. To již neplatí pro další druhy služeb (čistírny apod.), kde jsou ceny často vyšší než v České republice Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika z toho jaderná) Doprava Silniční síť Srbska představují vozovky o celkové délce km, z nichž: km jsou dálnice a tepny, km jsou regionální a km místní vozovky. 32 % vozovek je starších než 20 let, pouze 14 % bylo zprovozněno před méně než 10 lety mostů představuje silniční plochu km 2, 214 z nich je na dálničních tazích. Nejdelší most u obce Beška vede přes řeku Dunaj:2.265 m (cca35 km od Bělehradu na cestě do Nového Sadu). Tunelů je v Srbsku78 a nalézají se především na regionálních silnicích. Nejdelší tunel je dlouhý775 m a 32 tunelů je delší než100 m. v 90. letech 20. století ročně do silnic investovalo cca 0,3 % HDP, ostatní tranzitivní země střední a východní Evropy ve stejném období investovaly okolo 1 % HDP. Situace se začala zlepšovat v letech2002 a2003, přesto však zdaleka nedosahuje alespoň průměrné úrovně (podle názoru SB horší silnice v Evropě mají pouze Albánie a Bosna a Hercegovina). Podle údajů z inspekce, provedené v roce 1997, byl stav srbských silnic následující: 25 % v dobrém stavu, 19 % v přijatelném a 56 % ve špatném stavu. Od té doby je možné očekávat posuny maximálně mezi prvními dvěma skupinami, podíl špatných silnic zůstává přibližně stále stejný. V oblasti silniční dopravy spravuje největší objem finančních prostředků rozpočtová organizace Silnice Srbska (srbsky: Putevi Srbije, Výstavbu nového mostu přes řeku Dunaj u obce Beška financovala EIB úvěrem 52 mil. EUR. 23/55