Problematika hygieny práce pro bezpečnostn

Transkript

1 Problematika hygieny práce pro bezpečnostn nostní techniky Informační systém m KaPr nástroj hodnocení rizika na pracovišti

2 Úvod Vliv práce na zdraví Proč sledovat vliv práce na zdraví Možnosti sledování vlivu (pracovního) prostřed edí na zdraví. Nebezpečnost a riziko. Hodnocení rizika Vztah kategorizace a IS KaPr. 2

3 Vliv práce na zdraví Činnost obecně je pro člověka nezbytností i bez ohledu na výdělek. Potřeby podle Maslowova : Fyziologické,, bezpečí,, sociáln lní, úcty (i sebeúcty) a sebeuskutečnění (zde i potřeby estetické a poznávání). Na všech potřeb ebách se práce nějak n podílí. 3

4 Proč sledovat vliv práce na zdraví Hledisko zaměstnance zaměstnavatele státu tu 4

5 Proč sledovat vliv práce na zdraví 1. z pohledu zaměstnance Zaměstnanec pracuje aby žil, nikoliv aby onemocněl. MáM obvykle malou kontrolu nad úkolem i způsobem jeho plnění.. PředpoklP edpokládá, že zaměstnavatel vív víc c a mám odpovědnost. dnost. Aby mohl pracovat a žít t potřebuje být zdravý. 5

6 Proč sledovat vliv práce na zdraví 2. z pohledu zaměstnavatele Zaměstnavatel potřebuje plnit výkon. Potřebuje, aby zaměstnanec naplno a efektivně pracoval. Do zaměstnance investuje zaškolen kolení. Pokud zaměstnanec onemocní vznikají mu organizační problémy a vícenáklady na získz skání a zaškolen kolení další síly. 6

7 Proč sledovat vliv práce na zdraví 3. z pohledu státu tu Zaměstnanci předpoklp edpokládají, že e stát vyrovná jejich informační a mocenský handicap. Zaměstnavatel stnavatelé potřebuj ebují aby restrikce nebyly vyšší než nezbytné,, protože e se stoupajícími náklady n ztrácej cejí zisky a konkurenceschopnost. Stát t potřebuje daně a vzhledem k významu práce pro jednotlivé občany jde vždycky o politikum. 7

8 Proč sledovat vliv práce na zdraví I K uskutečnění svých potřeb člověk potřebuje určitý výkon, který je kromě jiného podmíněn n duševn evním m a tělesným t zdravím. Práce můžm ůže e zdraví poškodit a proto je třeba t její vliv na zdraví sledovat a případně přijímat opatřen ení k ochraně zdraví. Zúčastňují se všechny v tři t i složky: zaměstnanec (i přes p odbory), zaměstnavatel a stát. t. 8

9 Proč sledovat vliv práce na zdraví II Zdraví má mnoho podob a také svou pozitivní polohu (trénovaný jedinec je zdravější ší). Např.. ergonomie umožň žňuje zvyšovat výkon bez poškozen kození zdraví Sledování zdravotního stavu mám postihnout změny zdraví v počáte tečním m (vratném) stadiu. 9

10 Možnosti sledování vlivu (pracovního) prostřed edí na zdraví. sledování expozice nebo sledování účinku výhody, nevýhody, možné zdroje chyb, problémy s variabilitou vnímavosti (inter( inter- a intraindividuáln lní). Problémy s určen ením m expozice odběrem vzorku a měřm ěřením. 10

11 Sledování expozice, tedy výskytu faktoru v prostřed edí Výhody: možnost exaktního měřm ěření Nevýhody: možnosti zcela chybných výsledků (práce nemusí odpovídat dat charakteristické směně,, odběrov rové místo můžm ůže e být špatně určeno apod.) Výsledek je pak sice přesný p na několik desetinných míst, m ale zcela nepravdivý. 11

12 Sledování účinku tedy odezvy organismu na zátěžz (BET, lékařské prohlídky, nemoci z povolání a podezřen ení na ně). n Výhody: sleduje veškerou expozici, tedy i náhodnou n nebo nepovšimnutou (údr( držba, nefunkční OOPP apod.) Nevýhody: každý organismus je jiný a jinak reaguje. Jeden výsledek může e být zavádějící. 12

13 Nebezpečnost a riziko. Nebezpečnost je vlastnost (hořlavost, výbušnost, jedovatost, žíravost, dráždivost, divost, senzibilizace, karcinogenita, ŽP apod.) Riziko je pravděpodobnost podobnost s jakou se nebezpečnost nost projeví.. (azbest je karcinogen, azbestocementová šablona na střeše e riziko nepředstavuje, edstavuje, broušen ení šablony ano). Nebezpečnost neznamená automaticky riziko. 13

14 Hodnocení rizika Nebezpečnost faktoru. Míra výskytu faktoru v prostřed edí. Podmínky přestupu p faktoru z prostřed edí na člověka (např.. BaSO4). Stav organismu člověka (např. zvýšen ená námaha vede k hlubší šímu dýchání a tím t m k vyšší expozici). 14

15 Vztah kategorizace a IS KaPr. Kategorizace je proces hodnocení expozice a z toho vyplývající úřední akty, KaPr je informační systém identifikující a zaznamenávaj vající informace vznikající při i kategorizaci. 15

16 IS KaPr a hodnocení rizika Kategorizace prací je hodnocení rizika na úrovni jednotlivé práce. Kromě toho je možno se zajímat i o hodnocení rizika z hlediska populace. IS KaPr dávád podklady pro takováto to hodnocení. Co je to IS KaPr? 16

17 IS KaPr Je systém m sběru údajů o kategorizovaných pracích ch umožň žňujících ch analýzu získaných z dat. U rizikových prací vzniká automaticky při p i tvorbě rozhodnutí OOVZ (KHS), u kategorie 2 údaje vkládaj dají KHS. 17

18 Informační systém m KaPr I Systém m se skládá z centráln lního PC a PC na ÚP P připojených p přes p internet. Vzniká zároveň s výkonem SZD - výhoda: vzniká automaticky, - nevýhoda musí se přizpp izpůsobit a standardizace vede k omezení možnost ností (např.. nutnost vybírat z číselníků). 18

19 Informační systém m KaPr II Informace na pro- odborniky/registry-hygienicke hygienicke- sluzby/kapr/kapr.html 19

20 Informační systém m KaPr III Správce - MZ Provozovatel Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy my,, které je zodpovědn dné za plynulý provoz registru, stav databáze, technické zabezpečen ení a ochranu dat. Zajišťuje informační technologie (HW, SW, komunikace), autentizaci a autorizaci. Rada Rada registru KaPr je poradním m orgánem správce a odborným garantem systému. Členy rady jmenuje a odvolává správce registru. 20

21 Informační systém m KaPr IV výstupy z kategorizace: rozhodnutí a - IS KaPr s analýzami. 21

22 Výsledky IS KaPr Jaké dává IS KaPr výsledky příklady 22

23 Vývoj počtu exponovaných zaměstnanc stnanců v kat. 2R pro prach 23

24 Výsledky (pramen) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 7 Zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky Odborná zpráva za období

25 Průměrný rný denní počet zaměstnanc stnanců zařazených azených v riziku prachu v jednotlivých letech R R

26 Počet subjektů,, kterým bylo vydáno rozhodnutí k zařazen azení prací do kategorií 2+2R+3+4 v jednotlivých letech Počet subjektů

27 Nárůst zařazených azených zaměstnanc stnanců od r do celkem z toho žen

28 Počty zaměstnanc stnanců exponovaných jednotlivým faktorům m ve všechv kategoriích Vibrace Hluk Chemické látky Prach Prac.poloha Fyzická zátěž Ioniz.záření Neion.z+elmag.pole Biolog.činitelé Zraková zátěž Psychická zátěž Zátěž chladem Zátěž teplem Zvýšený tlak vzduchu Vybrané práce Celkem z toho žen 28

29 Počty zaměstnanc stnanců exponovaných jednotlivým faktorům m v riziku Celkem Ženy Prac.poloha Fyzická zátěž Ioniz.záření Neion.z+elmag.pole Vibrace Hluk Chemické látky Prach Zvýšený tlak vzduchu Vybrané práce Biolog.činitelé Zraková zátěž Psychická zátěž Zátěž chladem Zátěž teplem 29 MUDr. Jaromír Šam amánek

30 30

31 Možnosti analýz souhrnně ukázka okna v IS KaPr dále bude podrobně 31

32 Možnosti analýz Globáln lní analýzy Exp. zaměstnanci dle oblastí Exp. zaměstnanci dle OKEČ Exp. zaměstnanci dle faktorů Exp. zaměstnanci dle KZAM Souběh h rizikových faktorů Kombinace rizikových faktorů Vývoj počtu exp. zam.. dle kat. Obecná tabulka 32

33 Možnosti analýz Výběrov rové podmínky NUTS pracoviště HS Kód d OKEČ NUTS provozovny Kód d faktoru Kód d zaměstn stnání Kategorie podle faktoru Práce platné - práce platné k aktuáln lnímu datu - k datu + rozpracované 33

34 IS KaPr platnost výsledků IS KaPr je dokonalý nástroj n zález leží na zpracovávaných vaných údajích Další prezentace ze zaměř ěřuje na možné zdroje chyb při p i kategorizaci 34

35 Kategorizace obecně kategorizujeme ty faktory, které podle současn asného poznání mají význam a které dovedeme hodnotit. Např.. Jak jsme spokojeni s kategorizací u psychické zátěže? Stres je lidmi vnímám m jako jeden z nejdůle ležitějších faktorů; ; jak je podchycen v kategorizaci? 35

36 Kategorizace obecně problémy I např. s psychickou zátěžz ěží : - Podle návrhu n nařízen zení vlády se mám brát t v potaz práce: spojená s monotonií, ve vnuceném m pracovním m tempu, ve třísmt směnném m nebo nepřetr etržitém pracovním m režimu, vykonávan vaná pouze v noční době. Nejvíc c stresuje: mezilidské vztahy, nejistota práce 36

37 Kategorizace obecně problémy II např.. s hlukem : V potaz se bere působenp sobení na sluch a nikoliv ostatní dopady, které jsou závažnější,, ale jejich vliv neumíme me odlišit it od vlivu ostatních stresů. Kategorizace (při i neodborné interpretaci) dávád podhodnocené údaje 37

38 Kategorizace obecně problémy III: - s vyvážen ením váhy jednotlivých faktorů např.. hluku ve vztahu k ostatním faktorům m (demonstrace na příkladu p nemocí z povolání vztažených na počty zaměstnanc stnanců v riziku) tak, aby stejné kategorie měly m stejnou vypovídac dací hodnotu pro posouzení zdravotní závažnosti (např.. aby kategorie 4 z hlediska hluku měla m stejnou závaz važnost jako např.. kategorie 4 z hlediska fibrogenního prachu viz např.. srovnání dle Kubiny). 38

39 ČR - incidence NzP/ v riziku různých činitelů Incidence/ v riziku Hluk Chemické látky Vibrace Fibrogenní prach Lokální svalová zátěž Biologičtí činitelé Virové hepatitidy Zdroj: J. Kubina: Kategorizace prací a nemoci z povolání, konference Milovy

40 Kategorizace obecně problémy IV: -se škálováním, - obecné problémy škály, kdy ještě 2 je skoro stejné jako už 3 a přitom jedno mám charakter rizikové práce a druhé ne má význam u jednotlivých případp padů, čím m více v případp padů,, tím t m je v souhrnu nepříznivý dopad na vypovídac dací schopnost nižší 40

41 Kategorizace obecně problémy V: - se stanovením m kategorie podle nařízen zení vlády č.. 178/2001 Sb., v platném m znění to vypadá, že můžeme kategorii stanovit na základě hodnocení rizika, ale v konečném m důsledku d je rozhodující text vyhláš ášky č.. 432/2003 Sb. 41

42 Kategorizace obecně problémy VI: -Kategorizace a péče p e o kvalitu a kontrola kvality (QA/QC). - Např.. jak je možno podchytit třeba t expozici více v chemickým látkl tkám? - Nechybí modelové příklady? 42

43 Kategorizace obecně problémy VII: Záměrné zkreslení výsledků Existují neoficiáln lní informace o tom, že e zaměstnavatel stnavatelé u určitých případech padech zadali zaměstnanc stnancům m v době měření jinou, méněm škodlivou práci. Pokud se zaměstnanci bojí o práci, tak to lze zjistit jen obtížně. 43

44 Kategorizace obecně problémy VIII: Měření musí provádět t autorizovaná nebo akreditovaná osoba akreditované osoby mají zájem o další spolupráci a tak jsou korumpovatelnější ší.. Lehké formy zkreslení nelze dokázat. Akreditace musí být na každý úkon zvláš ášť (odběr, stanovení,, hodnocení výsledků) 44

45 Kategorizace obecně problémy IX: Zaměstnavatel stnavatelé se někdy n obtížně smiřuj ují s tím, t že e se při p i kategorizaci nebere v úvahu vliv OOPP. Pokud bychom na to ale přistoupily, p tak stát t ztrácí možnost stanovit opatřen ení a byla by obtížnější i kontrola (zaměstnanci ve skafandru by byli kategorie 1 a ta se nehlásí). 45

46 Oleje mineráln lní Kategorizace obecně problémy X (klasifikovaných alergenů není zase tolik): Počet nejčast astěji exponovaných zaměstnanc stnanců v ČR - Chemické látky Toluen Amoniak Aceton Olovo Faktor Látka s větou v R43 (alergeny) Látka s větou v R42/43 Látka s větou v R45 (karcinogeny) Počet zaměstnanc stnanců (2+2R+3+4) Celkem Ženy Absolutně %

47 Kategorizace obecně problémy XI: kategorizace zvláš áštních provozů např. čištění chemické kanalizace, malosériových a speciáln lních výrob, laboratoře. 47

48 Kategorizace obecně problémy XII: Kategorizace, když není limit Limit stanovuje OOVZ rozhodnutím U chemických látek l a prachů limit projednává Komise pro stanovení PEL a NPK-P P SZÚ CPL Expoziční limit je alfou a omegou kategorizace. Je-li ten špatně stanoven, pak je špatný celý výsledek. 48

49 Kategorizace obecně problémy XIII: Kontrola kvality Chyby se mohou vyskytnou v každé fázi procesu kategorizace od hodnocení rizika u konkrétn tní práce aža po vypracování rozhodnutí. 49

50 Prameny: chpnp/index. /index.php?page= kapr ksrzis.cz/ J. Kubina: : Kategorizace prací a nemoci z povolání,, konference Milovy

51 Legislativní podklady: Zákon č.. 262/2006 Sb. zákonz koník k práce Zákon č.. 258/2000 Sb., o ochraně veřejn ejného zdraví v platném m znění Nařízen zení vlády č.. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanc stnanců při i práci v platném m znění. Nařízen zení vlády č.. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízen zení vlády č.. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím m zářenz ením. Vyhláš áška MZ č.. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazov azování prací do kategorií Zákon č.. 18/1997 Sb., atomový zákonz 51

52 Děkuji za pozornost 52