Mezinárodní vztahy: Evropská unie
|
|
- Blanka Králová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO Liberálně-konzervativní akademie 2008/2009 Doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph. D.: Katedra MVES FSS MU EU výsledkem specifik evropského integračního procesu A/ nadnárodní - supranacionální organizace s delegovanou suverenitou členských států B/ specifický institucionální a konstituční útvar C/ subjekt s vysokým stupněm ekonomické integrace a nadcházející politické integrace 4mezinárodní organizace 4státy zůstávají suverény 4dominantní jednomyslnost 4omezené cíle 4omezena kontrola cílů 4centrálním orgánem je mezivládní Rada 4nadnárodní organizace 4delegovaná suverenita 4dominantní většinové rozhodování ambiciózní cíle 4 silná a efektivní kontrola plnění cílů 4dominantní supranacionální orgány EU mezinárodní organizace nadnárodní organizace 1
2 EU zastřešuje integrační rámec tří zakládajících Evropských společenství EU politicky zastřešuje Evropské společenství pro atomovou energii - EURATOM založeno v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami Evropské hospodářské společenství - EHS založeno v roce 1957 tzv. Římskými smlouvami Evropské společenství uhlí a oceli - ESUO založeno v roce 1952 na základě Schumanova plánu V roce 2002 smlouva vypršela, aktiva a pasiva převedena na ES Mechanismus změny smluv Smlouvy jsou změnitelné jedině pomocí mezivládní konference. Státy jednají jako suveréni a rozhodují jednomyslně o budoucím závazku. Možnost získat opt outs výjimky. Po podpisu jsou závazkem uzamčeni. Závazky smluv vymáhá ESD žaloba za nepnění smlouvy. Konvent přelomem v evropském vývoji. 2
3 Předpoklad Smlouvy o EHS a balíkové jednání Smlouva kombinuje průmyslové a agrární výhody přesný harmonogram je dán u celní unie s průmyslovými výrobky (odstraňuje cla od ), ale zemědělství se musí teprve utvořit. ES slučuje řadu zájmů, rozhoduje na principu nenulového součtu. Princip finanční a politické solidarity. Jak bude financována zemědělská politika nejdražší projekt? Cíl Smlouvy o EHS společný trh - čtyři svobody (zboží, služby, osoby a kapitál) patří sem: společná obchodní politika společná zemědělská politika dopravní politika, hospodářská soutěž atd. společný trh se má dokončit do 12 let (3x4roky), třetí fáze QMV, není dořešena otázka financování zemědělství. Zemědělství ošetřeno dočasně. 3
4 Nástroje smlouvy odstraněním celních poplatků a kvantitativních omezení při dovozu a vývozu zboží mezi členskými státy (tzv. tarifních omezení). Zákaz se vztahuje také na tzv. opatření s rovnocenným účinkem. zavedením společné obchodní politiky vůči třetím státům. sbližováním vnitrostátních právních aktů pomocí směrnic a dalších legislativních aktů (v Radě konsensem) zajištěním volné soutěže ve společném trhu. Společná obchodní a zemědělská politika společný trh - předpokladem společných norem ve všech zemích - garance kvality a ochrana spotřebitele (CEN, CENELEC, ETSI) CAP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova. Předpokladem obou politik je uzavření vnějších hranic,u zemědělské politiky centrální ceny a společný vývoz, garantovaný odkup, který zaručuje zemědělské příjmy. dotace do zemědělství jsou zajišťovány společný rozpočtem. ES nemá vlastní příjmy. 4
5 Evropské zemědělství CAP - vznikla ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova 1962 založením Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství ke stimulaci výroby a stabilizaci venkova. drahá výroba společně s nadprodukcí tlačí na rozpočet, náklady - zemědělství 80% rozpočtu ES tlak na reformu nejenom zevnitř, ale také od světových exportérů potravin drahá výroba společně s nadprodukcí vedou k bankrotu reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám nadprodukce ovlivňuje rozhovory s kandidáty, reforma zemědělství v ES - odklon od ceny k přímým platbám Realizace politiky volné soutěže volná soutěž je účinný nástroj jak docílit snížení nákladů, zvýšení efektivity a snížení cen volnou soutěž negativně ovlivňují kartelové dohody, zneužití dominantního postavení, podnikové fůze atd. Komise je pověřena monitoringem, vedením vyšetřování a udělováním sankcí. Podnět dává konkrétní firma, Komise, nebo třetí strana po podnětu Komise vydává uklidňující, případně varovné dopisy následuje případné šetřenía vydánírozhodnutí, případně udělení výjimky, provádí se dílčí testy 5
6 Koncepce společného trhu dovoluje dočasně, případně i trvale, bránit dovozu, vývozu, nebo transitu z důvodu veřejné mravnosti, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, zachování zdraví a života lidí, ochrany rostlin, ochrany národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví. omezení ale nesmí sloužit k diskriminaci, nebo skrytému omezování obchodu mezi členskými státy. Krize v roce 1965 Komise předkládá balík a Francie jde do otevřeného konfliktu. Politika prázdných křesel přelom , obstrukce, zablokování společenství, co chce Francie? tisková konference , stanovení podmínek návratu. Může EHS pokračovat bez Francie? Obrat ve francouzském postoji ztráta podpory v EHS, ztráta podpory francouzských zemědělců, ohrožení zájmů Francie. Vrátíme se na jednání, když se nebude jednat o vlastních příjmech Lucemburský kompromis nestandardní gentlemanská dohoda, neuznává ji ani ESD, ani Komise. Co je to velmi důležité zájmy? Co je to přiměřená lhůta? Vztahy se normalizují, ale za jakou cenu? 6
7 Euroskleróza V Radě nastupuje hlasování konsensem. Harmonogram se zpožďuje, mnohé otázky není možné vůbec otevřít. Lucemburský kompromis je užitečný pro všechny členy EHS. Zpomaluje se přijímání legislativy, stagnuje budování společného trhu. Cíle EHS na papíře. Všeobecná skepse. Jediným opěrným bodem ESD cement EHS. Summit v Haagu Setkání na summitu 1969 odblokování EHS. Pompidou smířlivější k EHS. Postup vpřed, snaha dohnat skluz? Dokončení - započatých úkolů vlastních příjmů Prohloubení - integračního procesu novými aktivitami Rozšíření - Francie stahuje veto na rozšíření Wernerův plán, Davignonova zpráva. Lucemburský kompromis není mrtvý. 7
8 Vlastní příjmy ES ES přijímá lucemburskou (1970) a bruselskou smlouvu (1975). Prostředky plynou z cel a dávek na hranicích a 1% DPH v členských státech. Rozpočet přijímá Rada a parlament, kontroluje Dvůr auditorů a Komise jej čerpá. Většina prostředků plyne na evropské zemědělství. Delors a jeho koncepce Nástup J. Delorse do Komise ES zachrání ES před krachem? Základem je splnění původních plánů, bez jejich dokončení nebude expanze Linie: Politická unie, HMU, volný pohyb pracovní síly, finanční stabilita ES, společný trh. Změna vnitřních pravidel v Komisi a předložení konkrétních projektů Delorsův balík I.(1988) a II.(1991) finanční reforma snížit náklady CAP a zvýšit příjmy ES stabilizátory. Cecchiniho zpráva s neformálním označením Náklady ne-evropy viditelný důkaz projektu SM v roce 1988? Sociální charta v roce 1989 podpora mobility pracovních sil součást plánu Delorsova zpráva v roce 1989 konkrétní plán HMU 8
9 Vznik EU rok 1989 znamená pro ES mnoho změn. (pád Berlínské zdi, sjednocení Německa, rozšiřování na východ, nedostatek nástrojů v oblasti zahraniční politiky a obrany - irácká okupace Kuvajtu, konflikt v bývalé Jugoslávii) řešením je další mezivládní konference. Tentokrát je konkrétně zaměřená na společnou měnu a politickou unii. Jejím výsledkem je Smlouva o EU rozdělující agendu na nadnárodní a mezivládní. Rozdělení ilustruje chrám s pilíři I. pilíř - nadnárodní obsahuje společné politiky II. pilíř - mezivládní obsahuje SZBP III. pilíř - mezivládní zahrnuje JaV Smlouva o EU (Maastrichtská smlouva) je samostatnou novou smlouvou reviduje všechny tři zakládající smlouvy: Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energetiku a přejmenovává Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství na Smlouvu o založení Evropského společenství 9
10 Maastrichtský chrám nadnárodní mezivládní První pilíř je nadnárodní. Obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství atd. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku. Rozhodování je mezivládní, v rukou členských států Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována Ratifikace Maastrichtu V.B. má opt-out v oblasti společné měny po neúspěchu Dánska v referendu ( ) a summitu v Edinburgu prosince 1992 tzv. edinburgský protokol dostalo Dánsko také opt-out v oblasti HMU, SZBP. V Německu smlouva zkoumána Ústavním soudem, ve Francii referendum těsné, ve V.B. svázáno s důvěrou vládě. 10
11 Maastricht II. mezivládní konference 1996 Smlouva o EU postupuje rychle vpřed a proto předpokládá revizi článek N. Komise i státy se důkladně připravují. Před jednáním IGC vstupuje Finsko, Švédsko a Rakousko mají malý prostor pro přípravu. Úkolem mezivládní konference je nejenom revidovat smlouvy, ale především zreformovat instituce tak, aby se EU mohla rozšířit. Očekává min. 12 kandidátů, připravených ve dvou vlnách. Dynamický vývoj 90.let - Maastricht II. revize Smlouvy o EU, výsledkem je Amsterodamská smlouva podepsaná 2. října 1997, platná od 1. května 1999 smlouva zachovává maastrichtský chrám, pouze činí změny: zpřehledňuje smlouvy, komunitarizuje otázky vnitra, sociální agendy a Schengenu, přijímá opatření pro boj s nezaměstnaností, zavádí model tzv. vícerychlostní Evropy, konstruktivní abstence v SZBP, umožňuje obranu základních hodnot Unie, vytváří úřad Vysokého zmocněnce pro SZBP, posiluje parlament. instituce se nedaří reformovat - negativní odpad na rozšíření 11
12 Maastrichtský chrám po Amsterodamu První pilíř obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství, Schengenu a spolupráci soudů v civilních záležitostechl. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku a návrh na společné obranné síly. Rozhodování je mezivládní v rukou členských států Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována Mechanismus obrany EU Nástroj politických sankcí při nedodržování základních hodnot Unie zásad svobody, demokracie a právního státu, lidských práv a zásad společných členským státům. Vpřípadě jejich ohrožení chováním některého z členských států může být tomuto státu odebráno hlasovací právo, finance apod. Evropská rada jednomyslně na základě podnětu jedné třetiny čl. států, nebo Komise a po souhlasu EP (2/3 poslanců a současně nadpoloviční většina všech) hlasuje o závažném trvajícím porušení zásad. Konkrétní sankce se určuje QMV v Radě bez ohledu na hlasy dotčeného státu v Radě. 12
13 Mezivládní konference 2000 Smlouva z Nice výchozím bodem Amsterdamská smlouva a její Protokol o orgánech s ohledem na rozšíření Evropské unie zahájení mezivládní konference 2000 s prezentací postojůčlenských zemí, Komise a expertů podpis Smlouvy z Nice ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstup v platnost 1. února 2003 Smlouva Nice výsledek úsilí o reformu Úkoly na straně EU: reforma Komise, vážení hlasů v Radě -počet hlasů, aplikace kvalifikované většiny, rozdělení křesel v EP, princip flexibility, reforma ostatních orgánů - ESD, poradní orgány atd. a další procedury Řešeno mezivládní konferencí a následně podpisem Smlouvy z Nice ministry zahraničních věcí 26. února 2001, vstup v platnost 1. února
14 Budoucnost EU a Ústava Konvent zasedající od 28. února 2002 do 10. července 2003 měl za úkol vést "debatu o budoucnosti Evropy. Výsledkem jeho zasedání je návrh Smlouvy zakládající Ústavní smlouvu pro Evropu. Budoucnost Ústavy EU rozhodne mezivládní konference, která jak jediná může změnit znění smluv. jaro 2004 podpis druhé Římské smlouvy ještě před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2004; podepisují i nové členské země, které se dne stávají členy EU. Ústava mění instituce, vytváří právnísubjektivitu EU, odstraňuje pilíře, člení kompetence, vytváří ministra zahraničí EU atd. Schéma institucí EU rámec smluv finanční kontrola soudní kontrola 14
15 Evropská rada nejvyšší reprezentace Unie založena v 70. letech určuje obecné směry vývoje Unie nerozhoduje, ale primárně diskutuje jedná za diskrétních podmínek 27 Předsedající stát Reprezentuje EU, vydává priority, řídí jednání Evropská rada Rada EU-ministři COREPER a výbory Řídí přijímání legislativy,ovládá politickou dohodu Zajišťuje konsensus a garantuje připravenost legislativy 15
16 Komise (Evropská komise) je stavebním kamenem supranacionality je složena z nezávislých kandidátů členských států je motorem Společenství disponuje právem legislativní iniciativy v pilíři ES má delegované exekutivní pravomoci kontroluje dodržování práva Funkce motoru Společenství EK má jako jediná možnost navrhovat legislativu. Ostatní orgány ji žádají aktivitu sekundární legislativní iniciativa. EK je průvodcem legislativy až do schválení a může ji kdykoliv stáhnout. EK má aparát k navrhování legislativní předlohy. Má zůstat v platnosti mechanismus legislativního monopolu? 16
17 Komise má proměnlivou roli Může v Radě i EP předlohu stáhnout V reakci na situaci navrhuje další legislativu Komise navrhne legislativu Komise je prostředníkem procesu rozhodování Komise kontroluje její dodržování Zažaluje u ESD stát, který legislativu nedodržuje Vytváření legislativní předlohy - I. pilíř Předloha opouští Komisi Komise mění roli Hlasování v Komisi kolektivní odpovědnost za předlohu předseda Komise komisař kabinet generální ředitelství ředitelství Politické prověření předlohy poslední možnost kontroly Projednávání technických otázek kontakt mezi generálními ředitelstvími jednotky A5 grades jednotky A4 grades Sepsání návrhu zpravodaj založení spisu 17
18 Struktura zaměstnanců Komise (cca ) A-A8 vyšší úředníci DG, pol. management LA tlumočníci B vyšší administrativa C kancelářské síly D servis a služby C 35% D 5% A 0% A1 0% A2 1% A3 3% B 20% A4 8% A5 7% A6 5% LA 12% A7 4% A8 0% Členění úředníků EK dnes AD administrátor: legislativní arozpočtové procesy. Podmínkou VŠ. AST - asistent: pomoc v oblastech rozpočtových, finančních, personální práce, programování nebo knihovnictví, provádění politik, fungování oddělení. Lze přejít do AD po vzdělávacích modulech a dalších podmínkách. 18
19 DG pro soc. otázky Rada EU (Rada ministrů) reprezentuje národní stanoviska členských států je složena na principu národním, politickém a odborném /různé podoby/ rozhoduje podle různých modelů (veto, kvalifikovaná většina) 19
20 Hlasování v Radě EU varianta většinového hlasování varianta hlasování kvalifikovanou většinou varianta jednomyslného souhlasu postupný posun ke kvalifikované většině, posilování nadnárodního charakteru EU, jednomyslnost u klíčových bodů Rozdělení celkem 345 hlasů v Radě EU země Malta Lucembursko Kypr Estonsko Slovinsko Lotyšsko Rozložení hlasů v Radě EU Litva Irsko Finsko Dánsko Slovensko Rakousko Bulharsko Švédsko Portugalsko Maďarsko Belgie Česká republika Řecko Nizozemí Rumunsko Polsko Španělsko Itálie Francie Velká Británie Německo počet hlasů 20
21 Evropský parlament je přímým zástupcem lidu Společenství Do rozšíření o Bulharsko a Rumunsko měl 732, dnes 785 (18 pro Bulharsko a 35 pro Rumunsko). Zároveň bylo stanoveno, že po roce 2009 bude mít 736. orgán, který zaznamenal největší posun v pravomocích kontroluje, přijímá legislativu a rozpočet Rozdělení 785 mandátů v EP země 1 Malta Lucembursko Kypr Estonsko Slovinsko Lotyšsko Litva Irsko Finsko Dánsko Slovensko Rakousko Bulharsko Švédsko Portugalsko Maďarsko Belgie Česká republika Řecko Nizozemí Rumunsko Polsko Španělsko Itálie Francie Velká Británie Německo počet křesel 21
22 Pravomoci parlamentu v legislativním procesu je konzultován spolupracuje - navrhuje pozměňující návrhy spolurozhoduje - disponuje vetem přijímá rozpočet, rozhoduje o financích je schopen odvolat Komisi vytváří vyšetřovací výbory schvaluje volby představitelů EU hlasuje o rozšíření Ostatní orgány EU Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů další orgány se speciálním významem Evropský soudní dvůr se Soudem první instance Účetní dvůr 22
23 Vztahy mezi orgány EU I. pilíř Mezivládní konference Legislativní monopol Evropská rada určuje hlavní směry vývoje Komise legislativní iniciativa Rada EU rozhoduje Evropský parlament spolurozhoduje Komise hlídacím psem Procedura 251 poradní orgány Smlouvy o ES Soudní dvůr Účetní dvůr Rozšiřování ES/EU 23
24 EU je otevřenou strukturou. Rozšíření je přínosem pro společný trh. EU je organizace, která brání zájmy svých občanů. Přechodná období zprostředkovatelem dohody mezi EU a kandidáty EU nikdy k vstupu nevyzývá, ale její struktura byla postavena principielně jako otevřená. Společný trh je tím úspěšnější, čím je větší. EU je mezinárodní organizace, která brání v první řadě zájmy svých občanů. Dánsko, Irsko, Spojené království (1973) - 5 let Řecko (1981) - 5 let, zvlášť citlivé V průměru 3 roky oblasti 7 let Portugalsko, Španělsko (1986) - 7 let, citlivé oblasti Rakousko, Finsko, Švédsko (1995) 3 roky Proces rozšiřování jedinou podmínkou je evropský stát od Amsterodamské smlouvy je to i splnění hodnot v čl. 6 Smlouvy o EU podává se jedno ucelené hodnocení Komise - avis různé délky vstupu, dodržování principů klasické metody rozšiřování - ochrana EU, udělování přechodných období 24
25 Mechanismus vstupu Smlouva o EU po revizi Amsterodamskou smlouvou (1996) Každý evropský stát, který respektuje zásady uvedené v článku 6 odstavec 1, může požádat o členství v Unii. Svou žádost podává Radě, která se usnáší jednomyslně po konzultaci s Komisí a souhlasu Evropského parlamentu, daném většinou všech jeho poslanců. Podmínky přijetí a úpravy smluv, na nichž je Unie založena, které takové přijetí vyvolává, jsou věcí dohody mezi členskými státy a státem ucházejícím se o členství. Tato dohoda se předloží k ratifikaci všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy. Čl. 49/ex-čl. O Čl. 6 Smlouvy o EU po revizi Amsterodamskou smlouvou (1996) 1. Unie je založena na zásadách svobody, demokracie, právního státu a respektování lidských prav a základních svobod, zásadách, které jsou společné členským státům Unie respektuje základní lidská práva, která zajišťuje Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsaná v Římě která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům jako všeobecné právní zásady Společenství Unie respektuje národní identitu svých členských států. Čl. 6/ex-čl. F 1. 25
26 Obecné principy rozšíření kompromis mezi rozšiřováním a prohlubováním integrační metoda postupného uzamčení vstupujících zemí pravidla skupiny se neustále mění nároky rostou Žadatel musí bezvýhradně přijmout acquis communautaire bez trvalých výjimek Nové členské státy jsou přijímány za stávajících institucionálních pravidel, reformy se odehrávají později Společenství upřednostňuje vyjednávání se skupinou zemí nikoliv s jednotlivými zeměmi. Procesu rozšíření je postaven na konsensu. Využívají toho stávající členové k prosazeni svých zájmů. Vývoj strategie rozšíření o země SVE První formální kontakty mezi zeměmi SVE a ES od roku 1989, kdy byla založena Evropská banka pro obnovu a rozvoj a v zápětí fond PHARE. Summit v Kodani ( června 1993) definována tzv. kodaňská kritéria...aby uchazečská země dosáhla stability institucí zaručujících demokracii, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, měla fungující tržní hospodářství a byla schopna odolávat konkurenčním tlakům a tržním silám v rámci Unie, byla schopna převzít závazky vyplývající z členství, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie. 26
27 Vzájemné kontakty zemi SVE a EU Summit v Essenu přijal strategii rozšiřování, vznikly tzv. strukturované vztahy Komise sestavila průvodce Bílou knihu snázvem Příprava zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie. Summit v Lucembursku rozdělil kandidáty. Vzniká první skupina (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Estonsko - zahájení rozhovorů Kypr) a druhá skupina (Rumunsko, Slovensko, Litvu, Lotyšsko, Bulharsko a Maltu) Na summitu v Helsinkách vlny zrušeny, začíná strategie regaty - stadionu. Summit v Laekenu prosince 2001 tzv. laekenská skupina kandidátů Potvrzení rozšíření Summit v Bruselu ( října 2002) potvrzeno rozšíření včetně data podepsání dohod o vstupu v dubnu 2003, zveřejněno datum pro Bulharsko a Rumunsko Navrženy rozložené platby do zemědělské politiky do roku Finanční otázky řešeny na základě několikaletého finančního výhledu z roku 1999 (Berlín ). Summit v Kodani ( prosince 2002) uzavírání rozhovorů a řešení finančních konsekvencí. Určen harmonogram - laekenská skupina může přistoupit k EU počínaje 1. květnem Určen nový finanční výhled s náklady rozšíření v letech
28 Podmínky současného procesu rozšiřování EU Na straně kandidátů tzv. kodaňská kritéria z (politická - demokracie, zákonnost, zajištění lidských práv a respektování a ochrany lidských menšin, ekonomická - tržní hospodářství a schopnost začlenit se do jednotného trhu a přijmout acquis communautaire) a tzv. madridské kritérium z (schopnost správních struktur dostát závazkům a procesu přípravy) Na straně EU reforma financování, politik a institucí (instituce v Amsterodamské smlouvě dvě varianty - max. 5 zemí a dílčí změny, více než 5 zemí rok před celkovým počtem 29 veliká konference) Mechanismus vstupu nových členů obecně stát podá žádost, Komise vypracuje posudek - avis hlasuje se v Radě (jednomyslně a v Evropském parlamentu (většinou všech) následuje ratifikační proces ve všech členských zemích 28
29 Formální náležitosti rozšiřování Rada konzultuje žádost s Komisí. Komise vydá své stanovisko týkající se připravenosti kandidáta avis (opinion). To je nutným předpokladem k zahájení negociace. Doba, během níž je avis vypracováno Komisí, závisí na složitosti a rozsahu nutného vyjednávání s danou zemí. (AVIS signálem délka čekání na jeho vyhotovení) AVIS Komise (opinion) důležité, ale nikoliv rozhodující, je to jen analýza několik zdrojů hodnocení, opakované prověřování (listopad) dotazníky distribuované během dubna - července ministerstvům a státní správě, ve dvou kolech (3200 otázek), rozděluje ministerstvo zahraničních věcí společné výbory a instituce Delegace Evropské komise mezinárodní organizace (IMF, OECD atd.) expertní mise EU nevládní organizace je impulsem k reakci uvnitř ES 29
30 Negociace Po obdržení avis následuje stanovení kapitol (31) a vlastní vyjednávání o problémových oblastech. Jeho délka je do značné míry závislá na situaci země a faktu, že všechny státy se musí shodnout. Komise prostředníkem mezi členskými státy. Stanovení data vstupu (často k 1. 1./SVE výjimka) Členové vlny na sebe čekají a to má vliv na ukončení rozhovorů. Poté následuje potvrzení vstupu na nejvyšší úrovni a stanovení termínu pro proces schválení Radou, Evropským parlamentem a ratifikaci všemi členskými zeměmi včetně kandidáta. Vedení rozhovorů v praxi Jednotná procedura postupu se všemi kandidáty. Odpovědnost vede předseda, Rada (COREPER). Komise manažerem a administrátorem procesu. Na straně kandidáta je partnerem vláda. 30
31 Mechanismus dvojí negociace jednatel předseda EU 1, 2, 4, 12 aktérů Žadatel(é) ministři COREPER pověřené výbory 6, 9, 10, 12, 15 aktérů Komise Indikátory připravenosti řazení kandidátů počet uzavřených kapitol obtížnost uzavřených kapitol (obtížné: CAP, rozpočet, volný pohyb osob a kapitálu, životní prostředí, dnes justice a vnitro) ekonomický rozvoj a stabilita implementace legislativy politické důvody a geopolitická strategie 31
32 Strategie vln Vlny jsou levnější, je to kompaktní náraz pro ES/EU. Hrozí rozpad vnější hranice a proto snaha rychle ji opět uzavřít. V období po Schengenu ještě výraznější. Otázkou je velikost vlny a její vytvoření. Intenzita vztahů nebyla konsensuální Rozšíření, nebo prohloubení? Pragmatickogeopolitický pohled: Rozšíření je politická věc, musí posílit stabilitu, vlna se může měnit. Objektivnětechnokratický model: Rozšířit se EU může jen o ty, kdo na to mají. EU má omezené možnosti a zdroje. Regata. 32
33 Reformní vývoj a vznik Lisabonské smlouvy Cesta ke konventu Prohlášení o budoucnosti EU v příloze Smlouvy z Nice úkol zahájit diskusi: vymezit pravomoci, postaven Charty, zjednodušení smluv beze změny obsahu, úloha vnitrostátních parlamentů. Laekenská deklarace vymezení způsobu diskuse a složení tělesa. Cílem má být seznam návrhů s vyznačenou podporou. Mohlo by zjednodušení vést k ústavě v dlouhodobém horizontu? Jaké má mít rysy? Dále rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušení nástrojů užívaných EU, zajištění demokratické transparentnosti, efektivnosti institucí. 33
34 Konvent novým nástrojem legitimity EU Konvent založen summitem v Laekenu ( prosince 2001). Vytvořeno zvláštní těleso pověřené vedením diskuse o budoucnosti EU. Předsedou je V. Giscard d Estaing. Konvent zasedal od 1. března června Konkrétní otázky konventu: rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušení nástrojů užívaných EU, zajištění demokratické transparentnosti, efektivnosti institucí, projednání alternativy vytvoření evropské ústavy. Složení konventu rozdíly proti IGC 15 reprezentantů hlav států a vlád 30 z národních parlamentů totéž u kandidátských států 16 z EP, 2 Komise = celkem 105 členů Kandidáti nemohou blokovat konsensus, k němuž se může mezi členskými státy dospět. 34
35 Byl konvent demokratickým fórem? Jaký byl konventní mandát? Metody předsednictva a transparentnost. Postavení kandidátských zemí. Nátlak konventního vedení na IGC I. Zhodnocení metod konventu a jejich využití pro argumentaci demokratizace celého procesu. Harmonogram jednání o smlouvách Jednotný evropský akt 14 týdnů a 2 dny Smlouva o Evropské unii 51 týdnů a 4 dny Amsterodamská smlouva 64 týdnů a 5 dnů Smlouva z Nice 43 týdnů Ústava 10 týdnů a 1 den? Potom jednání prodlouženo.. Konvent zasedal od 1. března 2002 do 14. června Předseda v závěrečné tzv. Římské deklaraci vyzývá zachování a nedotknutelnosti textu. Text projednáván na mezivládní konferenci 4. října 13. prosince Podpis druhé Římské smlouvy plánován původně ještě před volbami do Evropského parlamentu. Pro neúspěch svolána druhá mezivládní konference, resp. prodloužení té první. Text je na ní modifikován. 35
36 Text Ústavy Celkem 448 článků členěných do čtyř částí a připojené protokoly. Nahrazuje konsolidované smlouvy? Euratom mimo. ESUO zaniklo. Úvodní část hodnoty, principy, kompetence Druhá část vložená charta práv a svobod. Třetí část politiky a podrobnosti. Čtvrtá část závěrečná ustanovení, mechanismus přijímání a vystoupení. Protokoly, přílohy, prohlášení. Časové odkazy, expirace, rozdělení položek SYMBOLY EU a základní rysy ústavní smlouvy Heslo: Jednotná v různosti. Svátek: Den Evropy 9. května. EU má právní subjektivitu. Ruší se maastrichtský chrám a dělení na agendu EU a agendu ES a agendu členských států. Zjednodušují se právní akty. Vyčleňují se kompetence na exkluzivní, sdílené a doplňkové. Nový princip solidarity zemí. 36
37 Ratifikace ústavy Všechno primární právo musí být ratifikováno. EU nemá nástroj jak ovlivnit samotnou ratifikaci. EU působí pouze politická rovina nátlaku. EU nikdy neměla plán B. Riskuje. Ratifikace ústavy Snaha, aby ústava vstoupila v platnost 1. listopadu Obecně tři možnosti: Parlamentní hlasování: Jako mezinárodní smlouvy, případně změna ústavy Referendum: Závazné, konzultativn Kombinace obou: např. Irsko závazné referendum i parlament. Lucembursko, Španělsko, spojené království a Nizozemí konzultativní referendum a závazný parlament. 37
38 Průběh ratifikace? Rakousko Belgie Kypr Německo Řecko Maďarsko Itálie Lotyšsko Litva Lucembursko Malta Slovensko Slovinsko Španělsko Estonsko Nizozemí , proti 61,7 % účast 63 %? Francie proti 54,7% účast 69% Nerozhodnuté země Dánsko referendum odloženo Finsko parlamentní debata odložena Irsko referendum odloženo Polsko parlament odložil hlasování Portugalsko referendum odloženo Švédsko jednání v parlamentu odloženo Spojené království oznámeno pozastavení ratifikace Česká republika? 32% Ani po rozšíření vlna 2007 nejsou pro 4/5 států. 8% 60% 38
39 Situace v České republice v roce 2006 Ratifikace odložena, ukončení plánováno na přelomu 2006/207. ČR nevěděla jak smlouvu ratifikuje. Nezveřejnila to jako jediná. První možností je parlamentní ratifikace (souhlas 3/5 všech poslanců a 3/5 přítomných senátorů statut mezinárodní smlouvy) Druhou je referendum obecné, nebo ad hoc.v obou případech ústavní zákon vyžaduje stejnou většinu jako u mezinárodní smlouvy. Podpora referenda u politických subjektů postupně klesala, spor zda vůbec pokračovat. Spekulace o článku IV-443 ústavní smlouvy Článek navrhuje předat kauzu Evropské radě, jestliže ratifikují do dvou let 4/5 zemí. Do října 2006 (termínu) ratifikovalo zatím pouze 15 zemí, Finsko tak učinilo po termínu, Bulharsko a Rumunsko fakticky až vstupem do EU. Bez ohledu na toto prodloužení je ale v 27 členné EU ke plnění podmínky nutný souhlas 22 zemí a v 25 členné 20 zemí na místo tehdejších 18. Tyto podmínky splněny nebyly, ani ve změkčené formě a navzdory posunutí časového horizontu. Ke smlouvě má výhrady více zemí než ústavní článek předpokládá a především jde o rovinu prohlášení, neb smlouvy neplatí. 39
40 Reakce EU na ratifikační proces Evropská rada června prohlásila, že ratifikace pokračuje, ale že: datum 1. listopadu 2006 již není udržitelné, protože státy, které neratifikovaly nebudou schopné poskytnout jinou odpověď dříve než v polovině roku Stav bude znovu prozkoumán v první polovině roku Nyní je období úvah, vysvětlování a diskusí. Nikdo nepožádal o otevření ústavního textu. Plán D Evropské komise Demokracie, dialog a debaty. Cílem je vytvoření konsensu o evropské budoucnosti. Naplánovaly se spanilé jízdy komise po členských zemích, vytvoření kulatého stolu pro demokracii s neziskovým sektorem, zvýšení volební účasti při volbách do EP, větší využití internetu atd. 40
41 Setkání v Madridu Mini smlouva, či maxi smlouva? Kdo má jaké zájmy? 26. ledna 2007 setkání pro ústavních zemí: demonstrace koalice a zájmů signatářů. Konstruktivní koalice proti pasivním odpůrcům? Německo oživilo debatu a připravilo podpis Římské deklarace (výročí EHS). EU chce postavit EU na obnovený společný základ Tzv. reformní smlouva Lisabonská smlouva Evropská rada června 2007 vymezila mandát co se smlouvou. Text revidované Smlouvy o EU a Smlouvy o ES potvrdil summit v Lisabonu, následuje za portugalského předsednictví podpis v Bruselu a ratifikace. Snaha, aby smlouva byla ratifikována před volbami do EP v roce Pozitiva procesu: poprvé zřetelně vymezený mandát IGC, otevření diskuse,přiznání více alternativ 41
42 Lisabonská smlouva Podepsána 13. prosince Název: Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o EU a Smlouvu o ES. Státy prohlašují, že bude stačit parlamentní ratifikace. Jak je to možné? Referendum oznámilo pouze Irsko. Smlouvu ratifikovalo Maďarsko (5dní po podpisu neměli ani oficiální znění) Obsah Lisabonské smlouvy I. Smlouva postavena na dvou revizních článcích Smlouvy o EU a ES. EU má právní subjektivitu, smlouvy jsou přejmenovány, doplněny novými články. Odstranil se název ústava, ministr zahraničních věcí, hlasování se odložilo do Odstranily se symboly EU. Zmizel zákon a rámcový zákon. Většina textu je ale zachována. 90% totožných? Zůstává žlutá karta pro parlamenty v subsidiaritě a červená v pasarelle, posílení EP, občanská iniciativa k EK, možnost vystoupení z EU. 42
43 Obsah Lisabonské smlouvy II. Od 2014 rozhoduje 55% států a 65% občanů. Předseda EK je volen podle voleb do EP. Předseda EU na 2,5 roku. Rotace Komise. Vzniká Evropský útvar pro vnější činnost. Solidarita států při ohrožení. Charta je součástí primárního práva. Komise Právo požadavku (petiční) k EK. Volba Komise kvalifikovanou většinou s ohledem na volby v EP. Podmínkou kvalifikace a evropanství. Předseda může odvolat komisaře nezávisle. Mechanismus rotace vztahy mezi státy? Politizace Komise ideologický trust. Vnitřní napětí konkurence a odvolatelnost komisařů. Posílení vazby na členskou zemi a ztráta kolektivní paměti. Předseda omezen při sestavování týmu. 43
44 Složení Evropské komise změna pro Irsko? Do asi 2014 po 2014 kolegium 1 komisař za členský stát 2 / 3 celkového počtu států v EU předseda ministr zahraničí -místopředseda komisaři předseda Zmocněnec SZBP - místopředseda Komisaři rotují s demografickou a geografickou rovnováhou Evropská rada Volba předsedy prezidenta EU na 2,5 roku. Zakázána kumulace s národní funkcí, jednou obnovitelná pozice. Volba kvalifikovanou většinou. vedení rady, zastupuje EU v SZBP odpovědnost za summity, Informuje EP společně s ministrem stanovování priorit zajištění dosažení konsensu a soudržnosti. 44
45 Předsednictví EU v ústavní smlouvě a v Lisabonu Předseda EU (volba na 2,5 roku) vede Evropskou radu včetně reprezentace v SZBP Týmová předsednictví 3 států v Radě EU (3 země na 18 měsíců) Zmocněnec pro SZBP je místopředsedou Komise (na 5 let) Zrušení úrovňové vazby, dosahování dohody ve dvou úrovních, překrývání kompetencí, odvolatelnost. přemostění obejití IGC Evropská rada Může se jednomyslně rozhodnout, že změní jednomyslnost na kvalifikovanou většinu. IGC nebude nutná. oznámí to národním parlamentům Nesmí být použito v oblasti vojenství a obrany parlamenty to mohou blokovat (6 měsíců) EP musí souhlasit 45
46 Rozvržení výdajů ES/EU: povinné/nepovinné výdaje mizí, úprava rozpočtového řízení 21% % 5% 70. léta 45% 34% 90% zemědělství SF ostatní Vliv EP v rozpočtu roste přeskupováním výdajů. Lisabon přelomem ve vývoji. Posílení vnitrostátních parlamentů Komise musí dodržovat zásadu proporcionality a subsidiarity. Parlamenty mají možnost vyjádřit se k předloze do 8 týdnů. Jedna komora má jeden hlas. Pro protest je třeba jedna třetina (čtvrtina) hlasů. Komise se pak musí protestem zabývat. Žlutá karta? 46
47 Vystoupení z EU Žádost je předkládána Evropské radě, proces připravuje Rada. Rada má za úkol vypracovat s vystupujícím státem dohodu a to s ohledem na směry definované Evropskou radou. Dohoda o vystoupení je v Radě přijata kvalifikovanou většinou po souhlase Evropského parlamentu. Vystupující stát se neúčastní ani diskuse vevropskéradě, ani hlasování v Radě ministrů. Přepokládá se, že se podaří přijmout dohodu o vystoupení, která potom svým vstupem v platnost ruší závazky plynoucí z Ústavy. Když se dohoda nepodaří, tak přestává Ústava pro vystupující stát platit za dva roky od data oznámení svého úmyslu vystoupit. Hlasování v Radě Kvalifikovaná většina v Radě a nově i v Evropské radě kvalifikovaná většina je vymezena jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně 15 z nich a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie. Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady Vstupuje v platnost 1. listopadu 2009, po Lisabonu odloženo do
48 Kategorie unijních států velká velká země -Německo střední velká země - Francie, U.K. Itálie malá velká země -Španělsko a Polsko velký střední stát - Rumunsko střední střední stát - Nizozemí, Řecko, ČR, Belgie, Maďarsko a Portugalsko malý střední stát - Švédsko, Bulharsko a Rakousko velká malý stát - SR, Dánsko, Finsko, Irsko a Litva střední malý stát - Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Lucembursko malý malý stát - Malta 48
49 Zastoupení zemí v Radě ústavní smlouva versus Nice (100%) Německo 201,60% Francie 144,80% Itálie 141,50% V.B. 136,40% Španělsko 103,80% Polsko 101,90% Nizozemí 86,40% Švédsko 62,80% Řecko 62,60% Česká republika 61,00% Belgie 60,70% Maďarsko 59,90% Portugalsko 59,10% Rakousko 57,40% Dánsko 54,10% Finsko 52,80% Slovensko 51,40% Lotyšsko 44,00% Litva 38,10% Slovinsko 35,20% Irsko 30,10% Estonsko 26,40% Kypr 13,60% Malta 8,50% Lucembursko 7,20% Ratifikace dnes Irsko ne, 53.4 % hlasů v referendu ČR zatím ne. Německo poslalo smlouvu k ústavnímu soudu chybí podpis prezidenta. Polsko chybí podpis prezidenta. 49
Schéma institucí EU. rámec smluv. finanční kontrola. soudní kontrola
Schéma institucí EU rámec smluv finanční kontrola soudní kontrola Vztahy mezi orgány EU I. pilíř Mezivládní konference Legislativní monopol Evropská rada určuje hlavní směry vývoje Komise legislativní
VíceŠkolní vzdělávací program
Školní vzdělávací program Mezinárodní vztahy a globální svět Vzdělávací modul pro učitele středních škol v oblasti evropské integrace Instituce EU Evropská rada Nejvyšší reprezentace Unie (prezident, kancléř,
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceMezivládní organizace jediná úroveň
Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D
VíceHistorie evropské integrace
Historie evropské integrace Myšlenka společné Evropy Zabránit opakování tragédie dvou světových válek Zajištění evropského míru Regenerace zpustošené a zchudlé Evropy po světových válkách Vzájemná spolupráce
VíceMezinárodní vztahy: Evropská unie
Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO Liberálně-konzervativní akademie EU výsledkem specifik evropského integračního procesu A/ nadnárodní - supranacionální organizace s delegovanou suverenitou členských
VíceÚřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA
VíceOd ESUO k Lisabonu. 4. března, Pardubice. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR
Od ESUO k Lisabonu 4. března, Pardubice Jak šel čas v Evropě Pařížská smlouva ESUO 1951/52 Jednotný evropský akt 1986/87 Amsterodamská smlouva 1997/99 Lisabonská Smlouva? 9. 5. 1950 Robert Schuman 1957/58
VíceMezinárodní vztahy: Evropská unie
Mezinárodní vztahy: Evropská unie CEVRO Liberálně-konzervativní akademie 2008 Doc. PhDr. Markéta Pitrová, EU výsledkem specifik evropského integračního procesu A/ nadnárodní - supranacionální organizace
VíceEurocentrum Praha. Mats Braun rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva. důvody a důsledky
Eurocentrum Praha 13. 2. 2008 Mats Braun Ústav mezinárodn rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva důvody a důsledky Co je Lisabonská smlouva? Proč? Rozšíření EU a efektivnější rozhodování Kdy? Měla
VíceEvropská integrace. (Evropské právo - 1. seminář ) JUDr. Mgr. Kristina Špottová
Evropská integrace (Evropské právo - 1. seminář ) JUDr. Mgr. Kristina Špottová Cíle semináře vznik evropské myšlenky podmínky a příčiny vzniku ES historický vývoj ES, vznik EU orientace v pojmech přechod
VícePrávo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES
Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské
VíceIns I t ns i t t i uc t e a p rá r vo E vo S/ S E / U - Rozhodování ní v E U Michal Částek Veřej e ná j s p s ráva EU E 1
Instituce a právo ES/EU - Rozhodování v EU Michal Částek Veřejná správa EU1 Hlavní instituce EU Evropská rada Rada ministrů, Rada, Rada EU Evropská komise, Komise Evropský parlament Evropský soudní dvůr
VíceVeřejná správa EU. Komunitární právo Právo EU
Veřejná správa EU Komunitární právo Právo EU Úvod Cíl: představit systém tvorby legislativy na úrovni EU významný dopad do řešení rozvoje a ekonomiky jednotlivých členských států Mezinárodní organizace
VíceInstitucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář
Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato
VíceOtázka: Evropská unie. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): lucka.sisi. Evropská unie
Otázka: Evropská unie Předmět: Ekonomie Přidal(a): lucka.sisi Evropská unie Je ekonomické a politické uskupení 27 států Evropy čítající 498 miliónů lidí Původním cílem partnerství evropských zemí po druhé
VícePRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015
PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace
VíceEvropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování. Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze
Evropská unie - úvod, historie, instituce a způsob fungování Ing. Jiří Mach, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze Obsah 1. Hlavní specifika EU 2. Vývoj evropské integrace a její cíle 3. Nástroje EU
VíceProblémy mezinárodní politiky
Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky
Více1967- Evropské společenství Slučovací smlouva Založeno 6 zeměmi: Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko
Otázka: Evropská unie a začlenění ČR Předmět: Ekonomie Přidal(a): K.N. Hlavní cíle Evropské unie: Hospodářská, politická, měnová unie Jednotný vnitřní trh Demokratičtější Evropa Konkurence schopnost -
VíceEvropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Evropský ombudsman
INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Evropský parlament Evropská komise Evropská rada Rada Evropské unie Evropský soudní dvůr Evropský účetní dvůr Hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:
VíceČeská republika a Evropská unie
Česká republika a Evropská unie Zahájení procesu přípravy na vstup do EU v regionu SVE 17. 12. 2005 VŠFS KS MEI ZS 2005-06 1 OSNOVA Úvod 1. Podmínky pro získání plného členství v EU pro KZ 2. Příprava
VíceEkonomika Evropská unie
S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění
VíceSmlouvy Evropské unie
Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.
VíceEVROPSKÁ RADA PRÁVNÍ ZÁKLAD HISTORIE ORGANIZACE
EVROPSKÁ RADA Evropská rada, kterou tvoří hlavy států či předsedové vlád členských států, dává Evropské unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry. Jejím členem, bez hlasovacího
VíceEvropská Unie. Bohdálek Kamil
Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy
VíceNávrh. Senátu Parlamentu České republiky
303 10. funkční období 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 2016 Návrh U S N E S
VíceInstitucionální systém EU
Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2014 COM(2014) 226 final 2014/0128 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se stanoví složení Výboru regionů CS CS DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU V článku 305 Smlouvy
VícePRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace
VíceInstitucionální uspořádání EU
Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:
Více17196/09 eh/id/hh 1 DQPG
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 4. prosince 2009 (07.12) (OR. fr, es) 17196/09 POLGEN 232 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Coreper/Rada Předmět: Revize Smluv - přechodná opatření
VíceOdbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR
Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po-Pá 10 až 18 hodin Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní
VíceLisabonská smlouva Prezentace pro žáky
Lisabonská smlouva Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 EU 2 Evropská ústava 2003 Návrh EÚ červen 2003 na summitu EU v Řecku (v
VíceV průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integ
Evropský integrační proces V průběhu 2.pol. stol. - zásadní změny v Evropě v důsledku druhé světové války V poválečné Evropě můžeme rozlišit několik vývojových etap: Etapa integračních východisek založených
VíceProces sjednocování (integrace) Evropy
Proces sjednocování (integrace) Evropy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Říjen 2009 vypracovala : Paed.Dr. Zdena Kačírková ČR je členem
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ
Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08 Daniela RYGÁLOVÁ EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament (dále EP) je jedním z orgánů EU a současně jediným, který zasedá a jedná veřejně. Během svého vývoje
VíceJEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII
JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 2/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh
VíceZnaky EU: Evropská vlajka (12 zlatých hvězd na modrém pozadí), Evropská hymna (Óda na radost Ludwig van Beethoven, slova napsal Schiller)
Otázka: Evropská unie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Iveta Janáčková EVROPSKÁ UNIE není klasickou mezinárodní organizací, je považována za originální a svébytné těleso, které usiluje o politickou
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceKohezní politika EU po roce 2013
Kohezní politika EU po roce 2013 Daniel Braun Ministerstvo pro místní rozvoj Karviná, 11. listopadu 2010 Časový kontext přípravy budoucí kohezní politiky EU Schválení Strategie EU 2020 červen 2010. Zveřejnění
VícePŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.2.2016 COM(2016) 70 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o podpisu Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
VícePŘIJATÉ TEXTY. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu (2017/2054(INL) 2017/0900(NLE))
Evropský parlament 2014-2019 PŘIJATÉ TEXTY P8_TA(2018)0029 Složení Evropského parlamentu Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu (2017/2054(INL) 2017/0900(NLE))
VíceEVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005
EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další
VíceIntegrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu
Integrační snahy před II. světovou válkou a v jejím průběhu Panevropské hnutí - hrabě Richard Nicolaus Coudenhove-Kalergi - 20. léta - myšlenka evropské federace (Panevropská unie) Aristide Briand - v
VíceHISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková
HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková (helena.bonckova@mail.muni.cz) OBSAH SEMINÁŘE Úvod do předmětu Evropské právo koncepce předmětu podmínky ukončení literatura Historie
VíceEvropský parlament. Legislativní pravomoc Evropský parlament sdílí legislativní pravomoc s Radou Evropské unie jako rovnocenný partner.
Evropský parlament Evropský parlament, jeho pravomoci a postupy Při revizích Smluv se pravomoci Evropského parlamentu v rámci evropských institucí neustále rozšiřovaly. Dnes je Evropský parlament spolutvůrcem
VíceJEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII
JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy
VíceLisabonská smlouva. Evropa států a Evropa občanů. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D.
Lisabonská smlouva Evropa států a Evropa občanů JUDr.. Lenka Pítrová, CSc. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. 2008 Hlava II SEU: Ustanovení o demokratických zásadách Členské státy Občané členských států Hlava
VíceORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků
ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků KOMISE EU STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: Předseda Kolegium komisařů nejužší okruh Kabinety osobní administrativní servis
VíceVšeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.
PŘÍLOHA III USTANOVENÍ ÚMLUV O SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ, která zůstávají v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení - ustanovení úmluv o sociálním zabezpečení nevztahující se na všechny osoby, na něž se
VíceStátní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.
Belgie Státní zřízení: konstituční monarchie Belgie v EK (2004-2009): Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Počet hlasů v Radě EU: 12 Počet obyvatel: 10 660 800 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU,
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceEU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK
EU fakta Prezentace pro žáky Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Evropská unie Svazek demokratických evropských zemí Organizace pro mezinárodní spolupráci
VíceOdbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR
Eurocentrum Karlovy Vary Integrovaný informační systém: Eurofon 800 200 200 bezplatná infolinka, Po - Pá: 10:00 18:00 Euroskop.cz rozcestník k informacím o EU Eurocentra Eurocentrum Karlovy Vary Závodní
VíceAKT RADY. ze dne 23. července 1996
AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě
VícePŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.2.2016 COM(2016) 90 final ANNEX 1 PŘÍLOHA k návrhu rozhodnutí Rady o podpisu, jménem Evropské unie a jejích členských států, protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci,
Více10329/17 eh/in/rk 1 DRI
Rada Evropské unie Brusel 20. června 2017 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0186 (COD) 10329/17 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT 1.
EVROPSKÝ PARLAMENT 1. Složení: 732 poslanců z 25 zemí volených v členských zemích přímým všeobecným hlasováním na 5 let Počet poslanců z jednotlivých zemí závisí na počtu obyvatel, přičemž menší země jsou
VíceOBSAH. Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13
Zkratky 11 Úvod Politický a právní projekt evropské integrace 13 Kapitola I. Instituce Evropské unie 19 1 Charakter institucionální struktury EU 19 1.1.1 Heterogenita institucí EU 20 1.1.2 Hierarchie institucí
Více995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8
995 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 23 Änderungsprotokoll in tschechischer Sprache-CS (Normativer Teil) 1 von 8 PROTOKOL, KTERÝM SE MĚNÍ PROTOKOL O PŘECHODNÝCH USTANOVENÍCH, PŘIPOJENÝ KE SMLOUVĚ
VícePROJEV PŘEDSEDY KOMISE JUNCKERA O STAVU UNIE V ROCE 2017
PROJEV PŘEDSEDY KOMISE JUNCKERA O STAVU UNIE V ROCE 2017 Návrhy pro budoucnost Evropy, které mohou být realizovány na základě Lisabonské smlouvy Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 předneseném 13.
Více(Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT
4.8.2011 Úřední věstník Evropské unie C 229/1 II (Sdělení) SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT Jednací řád Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti
VíceEVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en)
EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0900 (NLE) EUCO 110/13 INST 234 POLGEN 69 OC 295 PRÁVNÍ AKTY Předmět: NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým se stanoví složení
Vícepředmětu EVROPSKÁ INTEGRACE
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
VícePRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY ROZHODNUTÍ RADY o přijetí jednacího řádu Výboru pro investiční nástroj zřízeného pod záštitou Evropské investiční banky
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 23. září 2008 (OR. en) 11425/08 ACP 115 FIN 263 PTOM 22 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY o přijetí jednacího řádu Výboru pro investiční nástroj zřízeného pod
VíceKONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět: CIG 87/1/04 REV 1
KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1 Předmět: Smlouva o Ústavě pro Evropu CIG 87/1/04 REV 1 CS OBSAH PREAMBULE ČÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA II
VíceFederalistická seskupuje se politicky (př. USA) Funkcionalistická seskupuje se nejdříve ekonomicky (př. EU)
Otázka: Integrační procesy po 2. světové válce (neboli EU) Předmět: Ekonomie Přidal(a): Len Druhy a stupně integrace (=propojení) Druhy mezinárodních integrací Federalistická seskupuje se politicky (př.
VíceINTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE
INTEGRAČNÍ PROCES OBECNĚ INTEGRACE proces postupného sbližování, přizpůsobování se a propojování národních ekonomik do jednotného nadnárodního ekonomického uskupení Podnět k integraci - důvody ekonomické,
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2013 COM(2013) 555 final 2013/0269 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Francouzskou republikou týkající se uplatňování právních předpisů
VíceROZŠIŘOVÁNÍ UNIE PRÁVNÍ ZÁKLAD CÍLE SOUVISLOSTI
ROZŠIŘOVÁNÍ UNIE Dne 1. července 2013 se 28. členským státem Evropské unie stalo Chorvatsko. Jeho přistoupení, které následovalo po přistoupení Rumunska a Bulharska dne 1. ledna 2007, představovalo šesté
VíceCS Úřední věstník Evropské unie
L 227/1 I (Legislativní akty) PŘIJETÍ (EU, Euratom) 2017/1487 opravného rozpočtu Evropské unie č. 2 na rozpočtový rok 2017 s konečnou platností PŘEDSEDA EVROPSKÉHO PARLAMENTU, s ohledem na Smlouvu o fungování
VíceANNEX PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.12.2017 COM(2017) 722 final ANNEX PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o podpisu jménem Evropské unie a jejích členských států a prozatímním provádění třetího dodatkového protokolu
VíceMezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.
Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.
VíceÚloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy
Úloha 1 Evropský účetní dvůr kontroluje: a. činnosti financované z prostředků EU b. evropskou měnovou politiku c. financování ekonomik států, které přistoupily po roce 2004 d. financování činností členských
VíceÚmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN
VícePrávo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015
Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně
VíceHISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT
HISTORIE ES A EU PRÁVNÍ KONTEXT VŠFS 2015 TROCHA TEORIE Státy nositelé státní svrchovanosti (suverenity) Spolupráce (koexistence) mezi státy v rámci mezinárodního společenství Právní normy upravující tuto
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/07
Číslo materiálu: Název materiálu: Evropská unie - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 66-68, připravenými texty
VíceROZŠIŘOVÁNÍ UNIE PRÁVNÍ ZÁKLAD CÍLE SOUVISLOSTI
ROZŠIŘOVÁNÍ UNIE Dne 1. července 2013 se 28. členským státem Evropské unie stalo Chorvatsko. Jeho přistoupení, které následovalo po přistoupení Rumunska a Bulharska dne 1. ledna 2007, představovalo šesté
VíceROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne ,
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2009 K(2009) 5453 v konečném znění ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 23.7.2009, kterým se mění rozhodnutí 2008/458/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k rozhodnutí
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 2. září 2013 (OR. en) 13238/13 Interinstitucionální spis: 2013/0254 (NLE) SM 6 ELARG 109 UD 212 NÁVRH
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 2. září 2013 (OR. en) 13238/13 Interinstitucionální spis: 2013/0254 (NLE) SM 6 ELARG 109 UD 212 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 2. srpna 2013 Č. dok. Komise: COM(2013)
VíceKonsolidované úplné znění. S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie
Konsolidované úplné znění S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie ve znění usnesení vlády č. 113 ze dne 4. února 2004 a usnesení č. 382 ze dne
VíceSN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. ledna 2014 (05.02) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0268 (COD) SN 1316/14 LIMITE POZNÁMKA Předmět: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č..../20.., kterým se
VícePROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník
VíceÚřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.
Úřední věstník Evropské unie L 165 I České vydání Právní předpisy Ročník 61 2. července 2018 Obsah II Nelegislativní akty ROZHODNUTÍ Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým
VíceRada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -
VíceEvropská unie Instituce. Evropská unie a euroregiony
Evropská unie Instituce Evropská unie a euroregiony 10 historických kroků 1951: Šest států zakládá Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) 1957: Země ESUO podepisují Římské smlouvy a zakládají Evropské
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VíceRada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie
Rada Evropské unie Brusel 7. října 2016 (OR. en) 13015/16 FIN 631 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 7. října 2016 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2016) 660 final Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,
VíceÚvod do ekonomie Týden 5. Tomáš Cahlík
Úvod do ekonomie Týden 5 Tomáš Cahlík Obsah Evropská ekonomická integrace Proces prohlubování EU Proces rozšiřování EU Základní fungování EU Ekonomická geografie a regionální politika EU Zkouškové otázky,
VíceSmlouva o Ústavě pro Evropu stručně
Smlouva o Ústavě pro Evropu stručně Stručný rozbor a charakteristika jednotlivých částí evropské ústavní smlouvy Úvodní charakteristika Jednotlivé části evropské ústavní smlouvy: Preambule Část I - Základní
VíceEVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT
EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Brusel 20. června 2017 (OR. en) 2016/0186 (COD) PE-CONS 25/17 CULT 69 AELE 49 EEE 27 CODEC 867 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
VíceEvropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Shengenský prostor Historický vývoj předchůdce Shengenské dohody: Saarbrückenská dohoda z roku 1984 14. července 1985 Shengenská smlouva 19. června 1990
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 11. února 2011 (15.02) (OR. en) 6387/11 FREMP 13 JAI 101 COHOM 44 JUSTCIV 19 JURINFO 5
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 11. února 2011 (15.02) (OR. en) 6387/11 FREMP 13 JAI 101 COHOM 44 JUSTCIV 19 JURINFO 5 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce: COREPER/Rada Č. předchozího
VícePřednáška Bc. Tomáš Chalupa
Evropská unie - Vznikla z ES 11993 na základě Smlouvy o EU, známější pod názvem Maastrichtská smlouva, která navazovala na předchozí evropský integrační proces, jehož počátky spadají do padesátých let
VíceStrukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU
Strukturáln lní fondy a Fond Soudržnosti EU Struktura kursu Legislativní a institucionáln lní rámec SF a CF Agenda 1999 2006 a její plnění v ČR Programové období 2007-2013 Doporučen ená literatura Wokoun
Více