NORMALITA V NÁVAZNOSTI NA ÚMLUVU

Transkript

1 NORMALITA V NÁVAZNOSTI NA ÚMLUVU Podpora transformace v Moravskoslezském kraji III, CZ /0.0/0.0/15_007/ Semináře: Ostrava, Opava červen, září 2018

2 " V ŠICHNI LIDÉ SE RODÍ SVOBODNÍ A JSOU SI ROVNI DŮSTOJNOSTÍ A SVÝMI PRÁVY OSN Společnost, která diskriminuje své postižené občany, je postižená společnost.."

3 Listina základních práv a svobod ústavní zákon č. 2/1993 Sb. Specifika ústavního zákona Základní lidská práva mají všichni lidé bez rozdílu Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění Základní zásady 2 Z ÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ RÁMCE ČR Rozsah a forma pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb musí zachovávat lidskou důstojnost osob. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace, a posilovat jejich sociální začleňování. Soc. služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob.

4 L EGISLATIVA V ŠIRŠÍM KONTEXTU Evropský dobrovolný rámec pro kvalitu sociálních služeb Mezinárodní dokument, schválen v roce 2010 sociálním výborem Evropské komise pro sociální ochranu Jednotné chápání kvality sociálních služeb v rámci EU Definovány principy kvality: dostupnost, individualizovaná podpora člověka, orientace se na výsledky, respekt k právům člověka, zapojování lidí do řešení své nepříznivé sociální situace, partnerství ad. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením OSN ratifikace ČR Zajišťuje lidem se zdravotním postižením rovný přístup, ochranu, uplatnění všech lidských práv,

5 Ú MLUVA O PRÁVECH OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM podpora jejich zapojení do běžného života ve společnosti. Významné články 12 ( rovnost před zákonem ) a 19 ( nezávislý způsob života a zapojení do společnosti ) a) respektování přirozené důstojnosti, osobní nezávislosti, zahrnující také svobodu volby, a samostatnosti osob; b) nediskriminace; c) plné a účinné zapojení a začlenění do společnosti; d) respektování odlišnosti a přijímání osob se zdravotním postižením jako součásti lidské různorodosti a přirozenosti; e) rovnost příležitostí;

6 Č LÁNEK 19 N EZÁVISLÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A ZAPOJENÍ DO SPOLEČNOSTI f) přístupnost; g) rovnoprávnost mužů a žen; h) respektování rozvíjejících se schopností dětí se zdravotním postižením a jejich práva na zachování identity Státy, které jsou smluvní stranou této a) Úmluvy, uznávají rovné právo všech osob se zdravotním postižením žít v rámci společenství, s možnostmi volby na rovnoprávném základě s ostatními, přijmou účinná a odpovídající opatření, aby osobám se zdravotním postižením umožnily plné užívání tohoto práva a b) jejich plné zapojení a začlenění do společnosti, mimo jiné tím, že zajistí, aby: osoby se zdravotním postižením měly možnost si zvolit, na rovnoprávném základě s ostatními, místo pobytu, kde a s kým budou žít

7 a nebyly nuceny žít ve specifickém prostředí; osoby se zdravotním postižením měly přístup ke službám poskytovaným v domácím prostředí, rezidenčním službám a dalším podpůrným komunitním službám, včetně osobní asistence, která je nezbytná pro nezávislý způsob života a začlenění do společnosti a zabraňuje izolaci nebo segregaci; ČLÁNEK 19 NEZÁVISLÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A ZAPOJENÍ DO SPOLEČNOSTI - POKRAČOVÁNÍ c) komunitní služby a zařízení určená široké veřejnosti byly přístupné, na rovnoprávném základě s ostatními, i osobám se zdravotním postižením a braly v úvahu jejich potřeby.

8 C O JE TAKÉ DŮLEŽITÉ Život v rámci společenství se zde týká lidí s postižením, kteří jsou schopni žít ve vlastních místních komunitách jako rovnoprávní občané s potřebnou podporou pro účast na každodenním životě. Sem spadá bydlení ve vlastních domech/bytech nebo s vlastní rodinou, chození do práce, chození do školy a zapojování se do komunitních aktivit. Aby bylo zajištěno, že lidé s postižením budou mít stejné volby, svobody a moc nad svým životem jako ostatní občané, je třeba, aby veškerá asistence, která jim je v praxi poskytována, vycházela z jejich vlastních voleb a cílů. Státy, které nadále spoléhají na ústavy coby preferovaný model péče, tak porušují Článek 19, který explicitně vyžaduje, aby služby pro lidi s postižením podporovaly život a zapojení ve společnosti a usilovaly o zabránění izolaci a segregaci od společnosti. Vztahy v rámci rodiny, mezi přáteli a v širší

9 komunitě, které si lidé vytvářejí, mají-li k dispozici patřičnou podporu pro bydlení ve vlastních domovech, nemohou být vytvořeny v ústavech, které jsou často umístěny v izolovaných lokalitách, daleko od původních komunit svých klientů.