Pùdní a geologické podmínky pøi leteckém a geofyzikálním prùzkumu

Transkript

1 ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV PRAHA TÉMA I Pùdní a geologické podmínky pøi leteckém a geofyzikálním prùzkumu Letecká a geofyzikální prospekce dlouhodobì patøí (nejen v Archeologickém ústavu AV ÈR, Praha, v.v.i.) mezi stìžejní nedestruktivní metody plošného archeologického prùzkumu. Pøi letecké archeologii jsou nejèastìji dokumentovány podpovrchové (i povrchové) relikty takových archeologických (i jiných) situací, které se pøi vhodných podmínkách prùzkumu projevují porostovými, pùdními, ale tøeba také stínovými èi snìhovými pøíznaky. Úspìšnost leteckého prùzkumu pak primárnì závisí od volby vhodného roèního (vegetaèního i jiného) období, charakteru vegetaèního pokryvu i zpùsobu využívání krajiny resp. terénu potenciálních archeologických lokalit. V pøípadì aplikace geofyzikálních metod v archeologii mùžeme vyhledávat takové podpovrchové archeologické (i jiné) situace, které se pøi optimálních podmínkách prùzkumu projevují (pøímo èi nepøímo) fyzikálnì odlišnými vlastnostmi oproti okolnímu prostøedí resp. podloží. Úspìšnost jakéhokoli archeogeofyzikálního prùzkumu pak obecnì závisí pøedevším od míry podpovrchového zachování archeologických situací in situ, aktuálního stavu využívání i charakteru terénù archeologické lokality. Roman KØIVÁNEK Martin GOJDA Archeologický ústav AV ÈR, Praha, v. v. i. Zásadní pøedpoklady pro výbìr vhodné konkrétní geofyzikální metody (kombinace metod) jsou pak již více specifické a mohou být kupø. ovlivnìny jak charakterem vyhledávaných (pøedpokládaných) situací, typem lokality, tak množstvím (magnetických, elektromagnetických i dalších) rušivých vlivù, množstvím terénních úprav èi také stavem archeologického výzkumu na lokalitì. Pøes odlišné principy i zpùsoby letecké a geofyzikální prospekce pøi aplikaci obou nedestruktivních metod sehrávají u obou významnou roli také pùdní a geologické podmínky prùzkumu. Èlánek na vybraných pøíkladech dokumentuje opakovanì sledované nestejné možnosti, pøedpoklady i výsledky prùzkumù obou metod v závislosti na pùdnì geologických podmínkách spoleènì zkoumaných lokalit. Abychom se mohli více zamìøit na porovnání výsledkù letecké a geofyzikální prospekce, musíme vycházet ze základního pøedpokladu, že konkrétní archeologická situace byla zkoumána obìma nedestruktivními metodami. Ve výbìru jsou proto využity výsledky týkající se výhradnì zemìdìlsky využívané krajiny, kde je dlouhodobì a èasto i opakovanì realizován letecký prùzkum lokalit. Pøíklady jsou pak vybrány z více pro zemìdìlskou krajinu pedologicky i geologicky typických a charakteristických území Èech podél nejvýznamnìjších øek. Vzhledem k charakteru všech presentovaných situací (zahloubené liniové, izometrické až bodové objekty) mùže pak být uskuteènìno srovnání výsledkù leteckého prùzkumu z více lokalit pøedevším s výsledky obecnì nejvhodnìjšího magnetometrického prùzkumu. Štìrkopískové terasy Dolní Poohøí (Nížebohy, okr. Litomìøice). Zkoumaná situace se nachází pøi hranì výrazného ostrohu severnì od obce, kde podloží terasy je složeno z druhohorních slínovcù (opuk), které jsou pøekryty vrstvami ètvrtohorních štìrkopískù. Vrstva èernozemí je zde díky dlouhodobé orbì území již výraznì promíšena se štìrkopískovým podložím. Lichobìžníkové pøíkopové ohrazení bez dalších situací v okolí bylo opakovanì identifikováno M. Gojdou i Z. Smržem ve více letech leteckých prùzkumù regionu. Ovìøovacím magnetometrickým mìøením byly verifikovány rozmìry objektu (délka cca 45 m, šíøka 15 resp. 20 m) a uvnitø pøíkopového V Z orientovaného ohrazení byly rozlišeny další nepravidelné magn. anomálie nejasného pùvodu. Doplòkovým geoelektrickým odporovým prùzkumem pak byly (bez detekce obvodového pøíkopu zøejmì zasypaného odporovì podobným štìrkopískovým materiálem) tyto nehomogenity uvnitø ohrazení potvrzeny nízkoodporovými anomáliemi (obr. 1). Jejich pùvod lze pøedpokládat v odlišné vnitøní výplni ohrazení (nejpravdìpodobnìji bez kamenù s pøevahou hlinitìjší až spíše jílovitìjší, nebo také popelovité výplnì). Pøi srovnání výsledkù obou metod nacházíme shodu v rozlišení jiného charakteru vnitøní èásti ohrazení (tmavá protažená skvrna na leteckých snímcích). Objekt (pravdìpodobnì pùvodnì mohyla popø. hrob s ohrazením) je však již výraznì rozorán a za nìkolik let mùže být nedestruktivními metodami detekován pouze nejhlubší relikt obvodového opevnìní (bez rozoraných mìlèích reliktù uvnitø). Také další archeologické situace na štìkropískových pokryvech teras v okolí byly opakovanì nejostøeji vymezitelné z výsledkù leteckého prùzkumu. Geofyzikální metody zde však mohou být pøínosné pøi podrobnìjším sledování struktury, charakteru, èlenìní jednotlivých objektù a lineárních útvarù. Podøipsko (Vražkov, okr. Litomìøice). Sledovaná poloha se nachází v samotném západním cípu výbìžku terasy SZ obce nad støelnicí v prostoru širšího JZ úpatí Øípu. Pro výbìžek terasy je charakteristický ètvrtohorní štìrkopískový pokryv, který na rozsáhlých zemìdìlských plochách blíže Øípu pøechází až do spraší. Díky dlouhodobé intenzivní orbì jsou již 92 ŽIVÁ ARCHEOLOGIE REA 11/2010

2 TÉMA I ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV PRAHA dnes èernozemì v západním cípu terasy výraznì promíchané s naorávanými štìrkopísky. Také díky tìmto okolnostem zde bylo mimo jakékoli osídlení pøi leteckém prùzkumu dobøe vymezeno pøíkopové ohrazení lichobìžníkového tvaru. V jeho bezprostøedním okolí pak byly rozlišeny porostové pøíznaky indikující lokální (svahovou) stružkovou erozi. Pøi následném ovìøovacím magnetometrickém prùzkumu byl prokázán V Z protažený objekt délky kolem 25 m a šíøky 8 (obr. 2). Ve výsledcích obou metod prùzkumu mùžeme spolehlivì vymezit pravdìpodobnì pravìké uzavøené lichobìžníkové pøíkopové ohrazení a rovnìž sledovat nerovnomìrné narušení objektu orbou. Magnetometrickým mìøením byl také pøes lokální nehomogenitu podloží (štìrkopísky s jednotlivými neovulkanickými kameny z Øípu) potvrzen také 1 pravdìpodobný zahloubený objekt uvnitø a 1 další vnì objektu, které lze menší zmìnou ve vegetaci lokalizovat také na leteckém snímku. Na stejném katastru bylo také obìma metodami prokázáno další podobnì protažené oválné ohrazení, avšak pøi magnetometrickém mìøení se zde již díky vìtší blízkosti úpatí Øípu více projevily rušivé projevy poèetnìjších neovulkanických kamenù v ornici. Štìrkopískové terasy z neovulkanity Støední Poohøí (Bøezno u Loun, okr. Louny). Sledovaná situace se nachází na terase nad jižním bøehem Ohøe východnì obce a základny experimantální archeologie. Úrodné èernozemì jsou zde vyvinuté na mocném vícevrstevnatém štìrkopískovém podloží, které obsahuje také štìrkovité naplaveniny neovulkanických kamenù z Èeského støedohoøí resp. Doupovských hor. Tyto naplaveniny popø. i jednotlivé vìtší kameny èasto také znesnadòují èitelnost výsledkù nìkterých geofyzikálních metod, pøedevším magnetometrického, ale i elektromagnetického prùzkumu. Pøíkladem mùže být i ovìøovací prùzkum uzavøeného ètvercového ohrazení, které bylo vícenásobnì spolehlivì identifikováno leteckými prùzkumy. Pøi detailním magnetometrickém ovìøení místa ohrazení pøi oraném okraji terasy byl však ve výsledcích pùdorys ètvercového pøíkopového ohrazení rozmìrù cca m detekován pouze torzovitì (obr. 3). Vedle oèekávaného silnì rušivého vlivu železobetonového bunkru z 2. sv. války k výrazné magnetické nehomogenitì celé Obr. 1. Nížebohy (LT). Kombinace výsledkù leteckého (Gojda 2004), magnetometrického a geoelektrického odporového prùzkumu (zkoumaná plocha m; Køivánek 2007) lichobìžníkového pøíkopového ohrazení. Fig. 1. Nížebohy, distr. Litomìøice. Combination of aerial (Gojda 2004), magnetometric and geoelectric resistivity survey results (surveyed area m; Køivánek 2007) of trapezium shape ditch enclosure Obr. 2. Vražkov (LT). Kombinace výsledkù leteckého (Gojda 2007) a magnetometrického prùzkumu (zkoumaná plocha m; Køivánek 2007) lichobìžníkového pøíkopového ohrazení. Fig. 2. Vražkov, distr. Litomìøice. Combination of aerial (Gojda 2007) and magnetometric survey results (surveyed area m; Køivánek 2007) of trapezium shape ditch enclosure. 11/2010 ŽIVÁ ARCHEOLOGIE REA 93

3 ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV PRAHA TÉMA I sledované plochy pøispìl výskyt neovulkanických kamenù v ornici z rozorávané i erodované hrany štìrkopískové terasy. Pøi leteckém snímkování se na ostrých a jednoznaèných porostových pøíznacích na leteckých snímcích podílely pøedevším neporušené èásti objektu v podornièí. Naopak pøi magnetometrické prospekci sehrála zásadní roli magnetická nehomogenita terasy. Podíl naplavenin neovulkanitù v terasách Ohøe je na území Lounska i Žatecka velice variabilní a výraznì ovlivòuje pøedevším možnosti archeomagnetometrického prùzkumu, naopak letecký prùzkum ve stejných regionech štìropískových teras je zpravidla velice efektivní a úspìšný. Nivní sedimenty Pojizeøí (Benátky n. J., okr. Mladá Boleslav). Sledovaná archeologická situace se nachází v nivì Jizery na jižním bøehu západnì mìsta pøi okraji území pravidelnì zaplavovaném pøi jarních povodních. V pásu nivy Jizery s obèasnými meandry se støídají hlinité i štìrkopískové nivní sedimenty (náplavy fluvizem modální). Na mírnì a promìnlivì se zvyšujícím jižním bøehu jsou pak pod ornicí lokálnì zastoupeny ostrovy vátých pískù. I v takové specifické a situaci promìnlivého podloží bylo leteckým prùzkumem objeveno menší dvojité kruhové pøíkopové ohrazení (ostré pøíkopy s koncentrickou linií vnitøní palisády). Pravdìpodobný rondel se vìtší èástí nachází právì na zvýšeném uklonìném terénu vátých pískù s menší èástí blíže Obr. 3. Bøezno u Loun (LN). Kombinace výsledkù leteckého (Gojda 1997) a podrobného magnetometrického prùzkumu (zkoumaná plocha m; Køivánek 1997) ètvercového pøíkopového ohrazení. Fig. 3. Bøezno u Loun (LN). Combination of aerial (Gojda 1997) and detailed magnetometric survey results (surveyed area m; Køivánek 1997) of rectangular ditch enclosure Obr. 4. Benátky n. J. (MB). Kombinace výsledkù leteckého (Gojda 2004) a podrobného magnetometrického prùzkumu (zkoumaná plocha m; Køivánek 2002) dvojitého kruhového pøíkopového ohrazení. Fig. 4. Benátky n. J. (MB). Combination of aerial (Gojda 2004) and detailed magnetometric survey results (surveyed area m; Køivánek 2002) of circular double ditch enclosure. 94 ŽIVÁ ARCHEOLOGIE REA 11/2010

4 TÉMA I ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV PRAHA øece pøekrytou hlinito písèitými náplavy. Z letecké fotografie je patrné, že objekt se nacházel uvnitø meandru Jizery, resp. na jejím opaèném bøehu. Pøi podrobném ovìøovacím magnetometrickém mìøení se již ve výsledcích výraznì projevily nehomogenní štìrkopískové náplavy (štìrkovitá pøímìs lokálnì i s vulkanickými kameny). Z geofyzikálního prùzkumu je detekce i vzájemné odlišení obou kruhových pøíkopù (vnìjší prùmìr max. 35 m) již mnohem ménì možná a lokálnì dle podloží i variabilní (obr. 4). Èást na uklonìné písèité dunì je zøejmì díky nehomogenitì pískù (popø. díky opakovanému pøeplachování situace periodickými záplavami) ménì èitelná s projevem obloukù pøíkopù nehomogenními kladnými liniovými magn anomáliemi. Pøekvapivì obrácený a ostøejší projev obou pøíkopù oproti okolí negativními liniovými magn. anomáliemi je pak patrný v nižších místech nivních naplavenin. Detekce pozitivních i negativních èástí anomálií stejného objektu je ojedinìlá a v dané situaci nivy Jizery nespornì souvisí s velkou variabilitou hladiny spodní vody, s vymíláním magnetiètìjších komponent z výplní pøíkopù a také s rùznými naplaveninami v rùzných èástech objektu. V podobných situacích okolí niv s variabilními øíèními sedimenty lze leteckou prospekci pro ostré rozlišení arch. situací považovat za perspektivnìjší (ménì závislou na lokálních eroznì-akumulaèních procesech). Naváté písky Horní Povltaví (Hostín u Vojkovic, okr. Mìlník). Atypický lineární útvar se nachází v rovinaté èásti pole pøi JV okraji obce východnì silnice Hostín-Døínov. Podloží èernozemí je v místì sledovaného ovjektu tvoøeno navátými písky, v širším okolí pak jsou již zastoupeny také øíèní štìrkopískové sedimenty. Pøi leteckém prùzkumu zde bylo identifikováno otevøené protažené úzké Obr. 5. Hostín. Kombinace výsledkù leteckého (Gojda 2002) a podrobného magnetometrického prùzkumu (zkoumaná plocha m; Køivánek 2002) úzkého pøíkopového ohrazení tvaru U. Fig. 5. Hostín. Combination of aerial (Gojda 2002) and detailed magnetometric survey results (surveyed area m; Køivánek 2002) of narrow U-shaped ditch enclosure. 50 m Obr. 6. Tišice (ME). Kombinace výsledkù leteckého (Gojda 2004) a magnetometrického prùzkumu (zkoumaná plocha cca 2 ha; Køivánek 200?) èásti rozoraného mohylového pohøebištì. Fig. 6. Tišice, distr. Mìlník. Combination of aerial (Gojda 2004) and magnetometric survey results (surveyed area approx. 2 ha; Køivánek 200?) of a part of ploughed burial cemetery. 11/2010 ŽIVÁ ARCHEOLOGIE REA 95

5 ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV PRAHA TÉMA I pøíkopové ohrazení tvaru U a nìkolik rozptýlených bodových objektù (jam) v širším okolí. Pøi podrobném magnetometrickém prùzku mu bylo ovìøeno úzké otevøené 4.8 pøíkopové ohrazení tvaru U 3.6orien- tované ve smìru V Z a nìkolik po ploše rozptýlených zahloubených 0.4 (zøejmì sídlištních) objektù -0.4 jam (obr. 5). Typické skupiny -1.6 èi øady -2.4 bodových magn. anomálií po kùlových jamách uvnitø útvaru nebyly rozlišeny. Pouze ve smìru hlavní -5.6 osy V Z protaženého objektu byly -6.8 identifikovány 2 3 zahloubené -7.6 objekty Obr. 7. Bosynì, okr. Mìlník. Kombinace leteckého (Gojda ) a celoplošného magnetometrického prùzkumu (zkoumaná plocha cca 2,3 ha; Køivánek 2001) novì prokázaného hradištì. Fig. 7. Bosynì, district Mìlník. Combination od aerial (Gojda ) and full-area magnetometric survey (surveyed area cca 2,3 ha; Køivánek 2001) of new proved hillfort. 50 m 25 m Obr. 8. Kolín (KO). Kombinace výsledkù leteckého (Gojda 200?) a magnetometrického prùzkumu (zkoumaná plocha cca 2 ha; Køivánek 2008) èásti kruhového pøíkopového ohrazení doplnìná dokumentaèním leteckým snímkem (Gojda 2008) zkoumané èásti ohrazení poøízeným bìhem odkryvu. Fig. 8. Kolín, distr. Kolín. Combination of aerial (Gojda 200?) and magnetometric survey results (surveyed area approx. 2 ha; Køivánek 2008) of a part of circular ditch enclosure amended by documentary aerial photograph (Gojda 2008) of excavated part of enclosure taken during excavation. 96 ŽIVÁ ARCHEOLOGIE REA 11/2010

6 TÉMA I ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV PRAHA prùmìru 1 2 m. Pravdìpodobnì se však nebude jednat o relikt dlouhého domu s kùlovou konstrukcí, ale spíše o jiný typ nadzemního objektu (èi nerozoranou èást) nejasné funkce. Velká shoda detekovaného lineárního útaru i bodových objektù na leteckých snímcích i z podrobného magnetometrického prùzkumu potvrzuje, že i menší a užší objekty mohou být v prostøedí více homogenních navátých pískù dobøe rozlišitené obìma prospekèními metodami. Støední Polabí (Tišice, okr. Mìlník). Sledovaná poloha severnì pískovny a ploch dlouhodobých záchranných archeologických výzkumù se nachází v rozsáhlém polykulturním areálu zahrnujícím více rùzných aktivit (sídlištì, kostrová i žárová pohøebištì, ohrazení,..). Úrodné èernozemì jsou na celém rovinatém území formovány na znaènì variabilních øíèních sedimentech (promìnlivé vrstvy pískù, štìrkopískù), z nichž lokálnì na mírnì zvýšených polohách vystupují naváté písky. Leteckými prùzkumy širšího okolí pískovny bylo identifikováno na mírnì zvýšeném území nad zaniklým vodním tokem nìkolik skupin menších kruhových pøíkopových ohrazení. Pravdìpodobná pøítomnost rozoraných mohyl byla ovìøena na èásti rozsáhlé plochy magnetometrickým prùzkumem. Z geofyzikálních výsledkù však mùžeme spolehlivì rozlišit pouze nìkolik kruhových ohrazení resp. jejich reliktù (pøevážnì na polohách vátých pískù), naopak v jiných èástech situace z leteckých snímkù nebyly detekovány pro výraznì magneticky nehomogenní podloží (obr. 6). Dùvodem je pravdìpodobnì výrazná vertikální i horizontální promìnlivost složení i zrnitosti písèitých až štìrkových sedimentù. Plochy øíèních vícevrstevnatých štìrkopískù jsou nespornì více vhodným podložím pro leteckou prospekci než pro magnetometrická mìøení. Pískovcové terasy Kokoøínsko (Vysoká Bosynì, okr. Mìlník). Nedestruktivními metodami sledovaná nová archeologická lokalita je situována v pol. Hrádek na úzkém výraznì protaženém ostrohu severnì Kokoøínského údolí a rybníka Harasov. Širší území zde tvoøí druhohorní køemenné pískovce, povrch samotné ostrožny pak vedle ménì mocných i úrodných pùd tvoøí sprašové hlíny s lokálnì promìnlivou mocností. Pøi leteckém prùzkumu byl díky pùdním pøíznakùm v úzké protáhlé pøístupové šíji rozlišen širší pás systému zaniklého pøíèného opevnìní hradištì. Prostøednictvím vegetaèních pøíznakù byly na ploše ostrožny zviditelnìny také bodové objekty, a to v jediném roce (2007). Celoplošným magnetometrickým prùzkumem plochy ostrohu pak byl identifikován systém pøíèného opevnìní (vnìjší pøíkop, val a zøejmì i vnitøní pøíkop), které lokálnì vykazuje vysoké magn. anomálie a zøejmì zaniklo požárem. Dále byly uvnitø hradištì na nìkolika místech rozlišeny relikty rozoraného obvodového opevnìní a pøi jižním èele ostrožny více koncentrované zahloubené patrnì sídlištní objekty (obr. 7). Výsledky magnetometrického prùzkumu dokládají dobré perspektivy podobné prospekce na pískovcovém podloží. V pøípadì letecké prospekce jsou pak také závislé na více lokálních podmínkách pokryvu. V pøípadì pol. Hrádek je mocnost sprašových hlín na pískovcích velmi variabilní a lepší èitelnost leteckých snímkù vykazují plochy pùd pøímo na pískovcích, menší èitelnost pak plochy s nárùstem sprašových hlín v podornièí. Spraše Kolínsko (Kolín, okr. Kolín). Poloha na Pražském pøedmìstí se nachází jižnì hlavní køižovatky silnic od È. Brodu (Prahy) a od Ohrady (dálnice) západnì zahrádkáøské kolonie a mìsta. Plocha byla sledována v rámci pøedstihové prospekce pro potøeby záchranného archeologického výzkumu ARÚ Praha souvisejícího s výstavbou silnièního obchvatu kolem Kolína. Podloží mírnì uklonìného pole s èernozemìmi je zde lokálnì tvoøeno ostrovem kvarterních spraší až sprašových hlín. To je zøejmì také hlavním dùvodem, že ve výsledcích leteckých prùzkumù zde mùžeme pouze rozlišit lokální zmìny pùdy (svìtlejší èásti se sprašemi) bez další možnosti identifikace jakýchkoli lineárních útvarù èástí pøíkopového ohrazení. Plošným magnetometrickým prùzkumem zde naopak byla potvrzena pøítomnost èásti rozsáhlého kruhového pøíkopového ohrazení (obr. 8). Mìøením byla rozlišena jižnìjší (komunikacemi a liniemi výkopù potrubí neznièená) èást neolitického rondelu o vnìjším prùmìru pøes 2 se 3 liniemi paralelních kruhových ohrazení a pravdìpodobným jižním pøerušením vstupem. Následným archeologickým výzkumem pak byla doložena také pøítomnost ètvrté vnìjší nedokonèené linie pøíkopového ohrazení i více rùzných zahl. objektù vnì (jámy, hliníky) i uvnitø (jámy, dlouhý dùm, hrob aj.) rondelu. Okrývaná èást kruhového pøíkopového ohrazení byla dodateènì dokumentována také leteckým snímkováním. Porovnání výsledkù letecké a magnetometrické prospekce stejné polohy potvrdilo lepší perspektivu identifikace zahl. objektù geofyzikální metodou oproti limitovaným možnostem letecké archeologie na terénech s pøevažujícím sprašovým prostøedím. Jílovité sedimenty Nymbursko (Chleby, okr. Nymburk). Archeologická lokalita se nachází v pol. Havransko na terase západnì øeky Mrlina, severnì zaniklého náhonu mezi obcemi Chleby a Rašovice. Tìžké jílovité pùdy jsou vyvinuty na výraznì jílovitých druhohorních sedimentech terasy. Pøi leteckých prùzkumech zde byly (v závislosti na vegetaèních podmínkách prùzkumu) identifikovány èásti rozsáhlého pøíkopového ohrazení (s tenkou palisádou uvnitø) s dalšími skupinami zahl. objektù uvnitø i vnì objektu. Plošným magnetometrickým prùzkumem pak byl dohledán prùbìh jednoduchého oválného pøíkopového ohrazení (max. prùmìr cca 260 m) s øadou úzkých pøerušení (vstupù) i více rozlišenými zahl. objekty vnì i uvnitø ohrazené plochy pøedevším v jižnìjší èásti blíže hranì terasy (obr. 9). Následným archeologickým výzkumem sondáží byla prokázána datace pøíkopu ohrazení (eneolit k. michelsberská) s vnitøní tenkou palisádou i jiná datace zahl. objektu uvnitø ohrazení (halštat). Pøi doplòkovém mìøení magn. 11/2010 ŽIVÁ ARCHEOLOGIE REA 97

7 ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV PRAHA TÉMA I 50 m susceptibility kapametrem na odkrytých profilech se pak ukázalo, že výplò úzké palisády mìla ménì magnetickou výplò než mohutný pøíkop. Tyto okolnosti spoleènì s menšími rozmìry i hloubkou založení palisády byly zøejmì limitující pro nerozlišení palisády magnetometrickým mìøením. Pøesto právì plošné výsledky geofyzikálního mìøení (témìø bez ovlivnìní magneticky homogenními sedimenty v podloží) poukazují na velkou rentabilitu aplikace geofyzikální metody v podobných prostøedích tìžkých jílovitých sedimentù i pùd. Již z pøedložených pøíkladù výsledkù by mìlo být patrné, že pùdnì geologické podmínky do jisté míry pøedurèují i vlastní úspìšnost letecké èi geofyzikální prospekce oraných terénù archeologických lokalit. V obecnìjší rovinì proto mùžeme potvrdit již døíve a opakovanì sledovanou skuteènost, že více kvalitních výsledkù leteckého prùzkumu získáváme pøedevším z prostøedí lehèích písèitìjších (resp. hrubìji zrnitých) sedimentù a pùd. Nejèastìjší hlinité a také humosnìjší výplnì zahloubených objektù na zrnitostnì, pórozitou a tudíž vlhkostnì odlišném (propustném) podloží jsou optimálními pøedpoklady úspìšného leteckého prùzkumu. Naopak pøi limitovaných možnostech leteckého prùzkumu nejménì rušené výsledky geofyzikálního (magnetometrického) prùzkumu vesmìs pocházejí z prostøedí jílovitìjších (resp. jemnìji zrnitých, prachovitých) sedimentù a pùd. Obr. 9. Chleby (NB). Kombinace výsledkù leteckého (Gojda 2001+detail) a magnetometrického prùzkumu (zkoumaná plocha cca 2 ha; Køivánek 2001) oválného pøíkopového ohrazení. Fig. 9. Kolín, distr. Kolín. Combination of aerial (Gojda 2001+detail) and magnetometric survey results (surveyed area approx. 2 ha; Køivánek 2001) of oval ditch enclosure. Možnosti obou prospekèních metod jsou ale také nestejnou mìrou ovlivòovány více specifickými podmínkami jednotlivých lokalit. Ve více konkrétní rovinì urèitého typu pùdnì geologického prostøedí pak mùžeme v závislosti na lokálních podmínkách oèekávát pøi detailních výsledcích letecké prospekce i dosti rozdílné výsledky geofyzikálních mìøení. Kupø. pøi magnetometrických mìøeních v prostøedí hrubozrnných sedimentù závisí míra vymezení zahl. objektù resp. míra rušivých projevù na skuteèné horizontální (vliv eroze/ akumulace apod.) i vertikální (vícevrstevnaté terasy, èoèky apod.) homogenitì pískù èi štìrkopískù, na variabilitì mineralogického složení sedimentù (konkrece, proplástky, vymílání železitých/magnetických komponent vodou aj.) i na geologickém vývoji v širší oblasti (øíèní štìrky s podílem neovulkanického materiálu apod.). Výsledky magnetometrických prùzkumù na nìkterých vyšších terasách v úrodné zemìdìlské krajinì podél velkých øek (stø. Polabí, hor. Povltaví, dol. Pojizeøí) se proto zdají být více ostré (ménì rušené) než kupø. výsledky z niv, záplavových území a z bezprostøedního okolí vodních tokù se splachovými kužely. V jiných èástech Èech (stø. Poohøí, hor. Pojizeøí) však mnohem vìtší roli mùže sehrávat geologická skladba štìrkopískových teras, která mùže vést až k limitním podmínkám samotné rentability magnetometrického 98 ŽIVÁ ARCHEOLOGIE REA 11/2010

8 TÉMA I ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV PRAHA prùzkumu (øíèní terasy náplavù z Èeského Støedohoøí, Doupovských hor). Také pøedpoklady obou nedestruktivních metod na tìžších a ménì propustných sedimentech v podloží je více vhodné hodnotit ve více podrobném lokálním mìøítku. Pøednosti málo rušených a detailních výsledkù magnetometrických mìøení na spraších oproti výsledkùm leteckých prùzkumù jsou prokázány z více výsledkù ze zahranièí (Bavorsko, Dolní Rakousko, JV Slovensko, Maïarsko) i u nás (stø. Polabí, J. Morava). Na rozhraních spraší s lehèími sedimenty typu jemnozrnných a vátých pískù se však nacházejí zóny (hor. Povltaví), které jsou stejnì dobøe sledovatelné obìma prospekèními metodami èi také polohy, kde se výsledky jednotlivých metod mohou vzájemnì doplòovat. V oblastech s pøevahou jílovitých a vápnitých zpevnìných i nezpevnìných sedimentù (Kladensko, Slánsko, Nymbursko, pánevní oblast Bíliny) pak výraznou mìrou pro obecnì velmi dobré výsledky geofyzikálních (magnetometrických) metod pøispívá (magnetická) homogenita geol. podloží. Reálné možnosti letecké prospekce jsou pak úzce závislé také na eroznì-akumulaèních procesech èi také na lokálním výskytu dalších pokryvných útvarù. V èlánku použité pøíklady výsledkù nedestruktivnícch metod se týkají pouze èásti archeologických terénù Èech v zemìdìlsky využívané nížinné krajinì. Avšak i na takto vyèlenìném území je jak kvalita, pøesnost, rozlišovací schopnost resp. vypovídací hodnota výsledkù letecké i geofyzikální prospekce velice variabilní. Sledování pùdních i geologických podmínek takto zkoumaných lokalit by mohlo vést (pøi dostateèném poètu reprezentativních lokalit) k vysledování více regionálních a možná i lokálních souvislostí úspìšné aplikace metod. Další rozšíøení škály pùdnì-geologických pøedpokladù mùžeme pravdìpodobnì oèekávat také ve vyšších polohách zemìdìlsky využívané krajiny. Podstatnì nižší intenzita prozkoumanosti tìchto lokalit paralelnì leteckým i archeogeofyzikálním prùzkumem toto srovnání asi zatím plnì neumožòuje. Resumé Letecká a geofyzikální prospekce reprezentují dvì nedestruktivní metody archeologického prùzkumu, kterými mùžeme v archeologii sledovat jak jednotlivé situace a objekty tak celé archeologické památky èi èásti archeologické krajiny. Vzájemné srovnání možností i omezení obou metod se nabízí pøedevším v podmínkách intenzivnì zemìdìlsky využívané nejúrodnìjší (orané) nížinné krajiny podél hlavních øek. Více paralelních výsledkù obou metod realizovaných nad stejnými typy podpovrchových reliktù archeologických situací dnes již umožòuje sledovat také jejich závislost na vzájemnì provázaných pùdních a geologických podmínkách lokalit. Zrnitost resp. propustnost stejnì jako homogenita resp. variabilita mineralogického složení pùd bezprostøednì závisí na charakteru geologického podloží i dalších geologických procesech v regionu. Jejich zmìny se pak ve výsledcích leteckého i geofyzikálního prùzkumu mohou projevit nestejným zpùsobem v závislosti na metodì i kupø. období prùzkumu. Pøíklady srovnávaných výsledkù pak rovnìž dokládají, že vedle pùdnì-geologického vývoje v regionu mohou být v øadì pøípadù výsledky (možnosti) tìchto metod také ovlivnìny více lokálními podmínkami prospekce. Literatura Foster, P. 2004: Large ditched enclosure at Chleby (distr. Nymburk). A small scale test excavation report. In: Gojda, M. (ed.) 2004: Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non Destructive Archaeology Czech research project Praha: Academia. Gojda, M. 1996: Kombinovaná metoda leteckého prùzkumu a povrchových sbìrù a její význam pro studiumt opografie pravìkého osídlení, Archeologické rozhledy 48, Gojda, M. 1997: Letecká archeologie v Èechách. Praha: Archeologický ústav AV ÈR. Gojda, M. 2004: Prehistoric Bohemia: Landscape and Settlement in the Hearth of Europe, Landscapes 5/1, Gojda, M. 2007: Letecká archeologie a dálkový prùzkum v prvním roce projektu Archeologie krajiny Podøipska. In: Opomíjená archeologie (Krištuf, P. Šmejda, L. Vaøeka, P. eds.). Plzeò, Gojda, M. (ed.) 2004: Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non Destructive Archaeology Czech research project Praha: Academia. Køivánek, R. 1996: Pøíklady aplikace geofyziky pøi ovìøování výsledkù leteckého snímkování v Èechách. In: Archeologické rozhledy XLVIII è.2, Køivánek, R. 2001: Specifications and limits of geophysical work on archaeological sites near industrial zones and coal mines in NW Bohemia. Archaeological prospection vol. 8, John Wiley & Sons, Chichester editors: Pollard, A.M. Aspinall, A., University of Bradford, Køivánek, R : Uplatnìní geofyzikálních mìøení v projektu Sídelní prostor pravìkých Èech. In: V. Hašek R. Nekuda J. Unger (eds): Ve službách archeologie IV, Brno, Køivánek, R : 2.3. Geophysical prospection. New perspectives for settlement studies in Bohemia. In: Gojda, M. (ed.) et al.: Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non Destructive Archaeology Czech research project , Academia, Køivánek, R : kap. 4. Geofyzikální metody. In: M. Kuna (ed.) et al.: Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Praha, Academia, Køivánek, R. 2004: Pøehled využití geofyzikálních mìøení ARÚ Praha na archeologických lokalitách ve Støedních Èechách v letech Archeologie ve støedních Èechách 8, ÚAPPSÈ Praha, Køivánek, R. 2005: Pøíklady pøínosu geofyzikálních mìøení pøi prùzkumech archeologických lokalit na Mìlnicku. Confluens 1 Sborník historických a vlastivìdných prací z Mìlnicka, Regionální muzeum Mìlník, Køivánek, R. 2008: Geofyzikální mìøení pøi ovìøování výsledkù leteckých prùzkumù v severozápadních Èechách. In: Èerná, E. Kuljavceva Hlavová, J. (eds.): Archeologické výzkumy v severozápadních Èechách v letech , Sborník k životnímu jubileu Zdeòka Smrže, Summary Soil and geological conditions in aerial and geophysical surveys Aerial and geophysical prospecting are two non destructive methods of archaeological research that can be used to study both individual archaeological situations and features, and larger archaeological monuments and segments of the landscape. A comparison of the results obtained by both methods is possible mainly in heavily farmed lowlands along major rivers. The results of the parallel application of the two methods on the same subsurface situations enable the study of their dependency on interconnected soil and geological conditions. The grain size and porosity, as well as the homogeneity and variability of the mineral composition of soils are directly connected to the character of the geological subsoil and other geological processes in the region. Changes in these can appear in different ways in the results of aerial and geophysical surveys in connection with the survey method and the period in which it is performed. Examples of compared results also show that in addition to the geological/ soil development of the region, the results (possibilities) of these methods in many cases can be influenced by local prospecting conditions. 11/2010 ŽIVÁ ARCHEOLOGIE REA 99