SRBY u Horšovského Týna, okr. Domažlice

Transkript

1 Závěrečná zpráva o geofyzikálním průzkumu prováděném na základě HS č /16 na lokalitě SRBY u Horšovského Týna, okr. Domažlice Obsah : Strana : 1. Lokalizace 1 2. Okolnosti a cíle průzkumu 2 3. Metoda průzkumu 3 4. Výsledky 4 5. Závěrečné zhodnocení Přílohy Objednavatel : Zprávu podává : Omnium z. s. (ing. Jakub Děd) Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i. Smetanova 135 Letenská 4 BROUMOV PRAHA 1 - Malá Strana Ředitel : doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc. Vypracoval : RNDr. Roman Křivánek, Ph.D.

2 1. Lokalizace Geofyzikální průzkum ARÚ Praha byl realizován na katastrálním území Obce Srby u Horšovského Týna v intravilánu obce v místě kostela sv. Jana Křtitele. Objekt patří dlouhodobě mezi církevní památky ve vážném havarijním stavu, ke kterému průběžně přispívá ohrožení nehlubokou úrovní spodní vody v okolní nivě Radbuzy a dalšího pravobřežního přítoku (obr. 1). Vedle nestabilního podloží kostela k naklánění zdiv, praskání kleneb a rozpadání zdí přispěly rovněž novodobé úpravy v kostele (přizdívky, ocelová lana apod. = ještě větší zatížení podloží) i úpravy okolí (pásy proti vlhkosti = permanentní vysoká hladina spodní vody pod kostelem bez odtoku). Kombinace několika geofyzikálních metod byla využita v kostele sv. Jana Křtitele a doplňkově v jeho SZ okolí (obr. 2). V kostele byla sledována především nejpřístupnější hlavní část lodi včetně rozšíření před oltářem, z měření byly vyjmuty pouze nevhodné plochy před oltářem a místa se stavebním materiálem a posledním mobiliářem kostela. V okolí kostela pak bylo ověřováno západní až SZ přilehlé zatravněné okolí kostela, na JZ byla plocha limitována asfaltovou komunikací. Obr. 1. Situace kostela sv. Jana Křtitele v Srbech na jižním břehu Radbuzy a nedalekého pravobřežního přítoku (zdroj: 1

3 Obr. 2. Lokalizace ploch geofyzikálních průzkumů v kostele sv. Jana Křtitele v Srbech a jeho okolí (modře elektromagnetické měření, zeleně geoelektrické odporové měření, zdroj podkladu: Omnium z.s.). 2. Okolnosti a cíl průzkumu Nedestruktivní geofyzikální průzkumy na lokalitě byly provedeny na základě objednávky společnosti Omnium z. s. (ing. J. Děd) v souvislosti s dokumentací interiéru a monitorováním stavu nestabilního podloží kostela. Geofyzikální průzkum byl proveden ve vyklizené části kostela za stavu, kdy již byla rozrušena podlaha kostela a v interiéru byly dříve realizovány dvě kruhové sondáže. V nich viditelná vysoká hladina spodní vody je vážným problémem pro statickou stabilitu základů kostela. Přes opakované pokusy s opravami vyvalených zdiv, praskajících kleneb a četných dílčích narušení obvodových zdí je aktuální stav objektu vážný a havarijní. Geofyzikální průzkum byl proto zvolen jako alternativa pro bližší poznání stavu základů kostela a obecně podpovrchových vrstev pod objektem. Cílem kombinace elektromagnetického a radarového měření uvnitř kostela byl průzkum jeho základů a sledování stavu vrstev pod jeho dlažbou. Ověřována byla 2

4 také možnost identifikace resp. potvrzení informace, že kostel byl vybudován na dubovém voru (viz Cílem doplňkového geoelektrického odporového a radarového měření v SZ okolí kostela bylo ověřit stav základů v bezprostředním okolí kostela. 3. Metoda průzkumu Geofyzikální průzkum byl realizován pomocí přístrojového vybavení ARÚ Praha. Na lokalitě bylo využito tří různých geofyzikálních metod a aparatur. V interiéru kostela bylo při průzkumech přístupných částí využito kombinace dvou metod. Pro bezkontaktní způsob elektromagnetického měření zdánlivé měrné vodivosti byla využita aparatura EM-38b (Geometrics, USA) s hloubkovým dosahem do 1 m. Měření bylo zaměřeno na ověření možnosti dochování kamenných destrukcí nebo dalších situací pod dlažbou kostela. Hustota měření byla 1x1 m, naměřená data byla zpracována pomocí softwaru Surfer (Golden software). Interiér kostela byl také sledován sítí radarových profilů aparaturou Cobra-WIFI II (Radarteam, Švédsko). Měření bylo cílené na ověření charakteru základů, případných kamenných destrukcí, zdiv nebo jiných situací pod dlažbou kostela. Při využití antény 500 MHz byly sledovány situace s hloubkovým dosahem do cca 2,5 m. Pokus o sledování hlubších úrovní nebyl díky blízké hladině spodní vody úspěšný. Hustota měřených dat po profilu byla 5 cm, naměřená data byla zpracována pomocí softwaru Prism 2.5 (Radar systems, Litva). Ve vnější části okolo kostela pak bylo využito kombinace jiných dvou metod. V SZ okolí kostela bylo plošně využito geoelektrického odporového měření aparaturou RM-15 (Geoscan Research, V. Británie). Měření bylo provedeno metodou symetrického odporového profilování (SOP) v geometrii Wennerova uspořádání elektrod A0,5M0,5N0,5B (možnost sledování situací do maximální hloubky 0,5 m). Cílem bylo pokusit se sledovat podpovrchové relikty zdiva, kamenných destrukcí nebo jiných úprav terénu antropogenního původu. Hustota měření byla 1x1 m, naměřená data byla zpracována pomocí softwaru Surfer (Golden software). Měření bylo opět doplněno jednotlivými radarovými profily aparaturou Cobra-WIFI II (Radarteam, Švédsko). 3

5 4. Výsledky Geofyzikální průzkum několika geofyzikálními metodami uvnitř i v okolí kostela sv. Jana Křtitele byl realizován Interiér kostela. Rozsah efektivního využití dvou geofyzikálních metod byl limitován přístupností a lokální přítomností posledního inventáře kostela a rozsahem složeného stavebního materiálu. Bezkontaktním elektromagnetometrickým měřením bylo reálné sledovat plochy volné narušené dlažby v hlavní lodi i rozšíření před oltářem (obr. 3 a 4). Obr. 3. Výsledek elektromagnetického měření v interiéru kostela (KD?? možné kamenné destrukce či jiné nehomogenity pod dlažbou, D? pravděpodobný projev deprese, RK rušivý vliv kovů u vstupu do kostela, RO rušivý vliv oltáře či obvodu před oltářem, RS rušivý vliv okolí sondy popř. kovů mobiliáře). 4

6 Ve výsledku se lokálně projevily především rušivé vlivy různých situací: materiálů před oltářem, předmětů mobiliáře nebo také bezprostředního okolí zahloubené kruhové sondy JZ oltáře (RO a RS na obr. 3). Na opačné straně u vstupu do kostela se rušivě projevily kovy pantů u vchodových dveří (RK na obr. 3). Z hlediska podpovrchového založení kostela jsou pak více zajímavé plošné až lokální změny nízkých (modrých) hosnot vodinosti (= vyšších odporů), které by mohly naznačovat více zpevněné partie pod dlažbou kostela. Původ anomálie v místě nejnižších vodivostí v nejširší části kostela SZ před oltářem není jasný, mohlo by se ale kupř. jednat o blíže nejasné kamenné destrukce či kumulace pod dlažbou kostela (KD?? na obr. 3). Jiná anomálie vyšších vodivostí (= nízkých odporů) přibližně v dlouhé ose kostela byla pravděpodobně způsobena terénní depresí resp. nějakým zásahem do narušené podlahy kostela (D? na obr. 3). Obr. 4. Výsledek elektromagnetického měření v interiéru kostela sv. Jana Křitele (zdroj podkladu: Omnium z. s.). Profilových měření radarem v interiéru kostela bylo ve dvou kolmých směrech realizováno celkem 28 (obr. 6). Vzhledem k prokázané blízké hladině spodní vody, byly očekávány převážně projevy situací v menší hloubce pod úrovní podlah. Nejzajímavější profily z hlediska rozlišení nehomogenit pod dlažbou kostela budou níže komentovány, kompletní přehled všech měřených radarových profilů je součástí příl

7 Obr. 6. Rozložení profilů radarového měření v interiéru kostela na podkladu výsledku elektromagnetického měření. Ve výsledcích radarových měření byl zaznamenán větší počet nehomogenit především v širším prostoru lodi kostela před oltářem. Na řadě profilů byl obecně zaznamenán pokles vrstev terénu směrem k oltáři a také směrem k jižní i severní stěně kostela. Např. na radarovém profilu R1 vedeném v dlouhé ose kostela můžeme dobře vidět jak několik nestejně hlubokých odrazů z vrstev v širší části lodi, tak výrazné zalomení vrstev dolů před koncem profilu před oltářem (obr. 7). To velice pravděpodobně dokazuje pohyb těžké stavby v těchto místech směrem dolů. 6

8 Obr. 7. Výsledek radarového měření na profilu R1 v interiéru kostela ( raw data ). Také kupř. na severnějším radarovém profilu R3 můžeme vidět opět na konci zalomení vrstev dolů (obr. 8). Dobře patrné jsou také šikmé výrazné odrazné plochy před oltářem SZ v místech anomálií vyšších odporů. Nelze však jednoznačně určit, zda se jedná o zpevněné vrstvy nebo kamenné destrukce pod úrovní podlah. Situace se nacházejí nehluboko v hloubce menší než 0,5 m. Obr. 8. Výsledek radarového měření na profilu R3 v interiéru kostela ( raw data ). Výrazné odrazy podpovrchových vrstev před oltářem potvrzuje také např. výsledek radarového profilu R17 (obr. 9). Plošně rozsáhlé anomálie nízkých vodivostí v nejširší části kostelní lodi SZ i SV od oltáře se opět shodují s výraznými odrazy. Nápadné je rovněž uklonění vrstev směrem ke stěnám kostela dokazující tlak stavby na nestabilní mokré podloží. 7

9 Obr. 9. Výsledek radarového měření na profilu R17 v interiéru kostela ( raw data ). Na jiném radarovém profilu R9 vedeném okolo jednoho sloupu v jižnější nejširší části kostela se také např. podařilo dokázat propadání sloupu. Ohyb vrstev ve střední části profilu (nejblíže sloupu) je evidentní a jen opakovaně dokazuje nestabilitu celé stavby (obr. 10). Podobná situace byla registrována také v severnější části na radarovém profilu R12 (i R13). Obr. 10. Výsledek radarového měření na profilu R9 v interiéru kostela ( raw data ). Jiné neznámé situace pak byly zjištěny na radarovém profilu R17 procházejícím v nejširší části kostela nejblíže stěně, kde se již dále zužuje loď kostela. Zde jsou nápadné dva podobně situované hlubší odrazy nejasných destrukcí (obr. 11), které jsou ale nenáhodně umístěné v bezprostřední blízkosti nosných sloupů lodi. Mohlo by se jednat např. o nějaké kamenné relikty širších (a možná i hlubších) základů sloupů anebo o jinou kumulaci kamenné destrukce. 8

10 Obr. 11. Výsledek radarového měření na profilu R19 v interiéru kostela ( raw data ). Celkové výsledky radarových průzkumů uvnitř kostela jsou součástí interpretačního schématu (obr. 12). Z něho je jasně evidentní, že v široké části kostela bylo registrováno mnohem více nehomogenit než v užší západnější části lodi. Obr. 12. Interpretační schéma výsledků radarového měření uvnitř kostela (hnědé ovály nejvýraznější odrazy, hnědé linie místa lomení vrstev dolů). 9

11 Okolí kostela. Zatravněná plocha v SZ okolí kostela byla sledována kontaktním geoelektrickým odporovým měřením. Ve výsledku změn zdánlivého měrného odporu můžeme v okolí kostela vymezit několik odlišných situací vyznačujících se nárůstem anebo výrazným poklesem odporů (obr. 13 a 14). Obr. 13. Výsledek geoelektrického odporového měření okolo kostela (KD? možné kamenné destrukce, L? užší linie možných kamenů nejasného původu, PT silně podmáčený terén). V bezprostředním okolí obvodového zdiva byly na mírně vyvýšeném terénu bezprostředního okolí kostela detekovány zvýšené odporové anomálie. Ty by mohly 10

12 naznačovat přítomnost podpovrchových kumulací kamenného materiálu, kamenných destrukcí, bloků či jiných nejasných úprav terénu popř. také planýrek (KD? na obr. 10). Před vstupem do kostela západně se pak lokálně projevila také užší linie vysokých odporů blíže nejasného původu (L? na obr. 10). Není ale jasné, zda jde o destrukci zdiva (linie asi 3 m od kostela končí bez náznaků např. pravoúhlého zalomení) anebo jen o podpovrchovou kumulaci kamenného materiálu kumulaci. V nižším travnatém terénu západně i severně kostela je již patrné výrazné podmáčení terénu v nivním území (PT na obr. 10), a to pravděpodobně nejen od toku Radbuzy, ale také od vody z přítoku vedeného kanálky přes zahradu sousední parcely. Obr. 14. Výsledek geoelektrického odporového měření okolo kostela (zdroj podkladu: Omnium z. s.). Doplňkovými profilovými radarovými měřeními v okolí kostela byly verifikované některé situace zjištěné odporovým průzkumem (viz příl. 4). Profilových měření radarem v okolí kostela bylo ve dvou kolmých směrech realizováno celkem 6 (obr. 6). Při evidentně blízké hladině spodní vody mohly být očekávány převážně projevy situací v malé hloubce pod zatravněným terénem. 11

13 Obr. 15. Rozložení profilů radarového měření okolo kostela na podkladu výsledku geoelektrického odporového měření. Nejzajímavější situace byly zjištěny na radarovém profilu R29 vedeném před vstupem do kostela podél západního obvodového zdiva (obr. 16). Výrazné odrazy byly koncentrovány na vyvýšený terén před kostelem a mohou naznačovat upravený resp. i zpevněný terén, stavební úpravy plochy před kostelem (potrubí/kabel blíže silnici?) popř. vrstvy dlažby nebo destrukce s kameny. Výsledek koresponduje s místy zvýšených odporů z odporového měření. Vzhledem k méně zjevným hlubším situacím (vesměs odrazy do hloubky pod 0,5 m) nelze potvrdit představu jiných starších kamenných základů nebo přístavbu. 12

14 Obr. 16. Výsledek radarového měření na profilu R29 v okolí kostela ( raw data ). Další kamenné destrukce resp. vrstvy s kameny a jinými nejasnými situacemi byly registrovány na radarovém profilu R33 vedeném podél severní stěny lodi kostela (obr. 17). Podobné odrazy vrstev byly koncentrovány pouze na mísrně zvýšený terén při kostele, více k severu i západu pak již na radarových profilech tyto odrazy nejsou patrné (mokrá niva). Obr. 17. Výsledek radarového měření na profilu R33 v okolí kostela ( raw data ). Celkové výsledky radarových průzkumů vně kostela jsou součástí interpretačního schématu (obr. 18). V nejmokřejším travnatém širším okolí kostela se již jakékoli odrazy téměř nevyskytovaly. 13

15 Obr. 18. Interpretační schéma výsledků radarového měření SZ kostela (hnědé ovály nejvýraznější odrazy, hnědé linie místa nejvýraznějších odrazů vrstev). 5. Závěrečné zhodnocení Geofyzikální měření v místě kostela sv. Jana Křtitele v Srbech u Horšovského Týna bylo pokusem o bližší získání informací ohledně základů kostela z hlediska budoucího možného navržení prací na záchranu objektu. Výsledky kombinace několika geofyzikálních metod však skutečně naznačují, že samotné podmáčené podloží nebylo pro založení kostela vhodné a jeho míra bude hrát zásadní roli při statickém zajištění stavby. Především radarová měření uvnitř kostela dokládají, že kostel není statický ani stabilní, stěny i další části se různým způsobem zahlubují do mokrých vrstev nivy a deformují vrstvy v kostele (a mohou se dále pohybovat). Výsledky nemohly jednoznačně poskytnout informaci, zdali byl kostel založen na dubových roštech či podobným způsobem. Ani v jediném výsledku měření tyto situace nebyly registrovány, resp. díky obecně mělké hladině spodní vody nemohly 14

16 být rozlišeny. O současné funkčnosti takových případných základů (následně v novověku necitlivě opravovaného kostela) ale lze díky havarijnímu stavu objektu pochybovat. Výsledky měření však také naznačily, že stav podložních vrstev objektu není všude stejný. Nejasné jsou vrstvy v nejširším místě kostela před oltářem (kde je také pohyb stěn a sloupů kostela nejmarkantnější), v užší západnější části stavby se zdá, že k tak velkým pohybům (zatím) nedochází. Ani z hlediska okolí kostela nic nenaznačuje na velké zpevnění okolí a dle odporového měření se jeví SZ okolí jako výrazně podmáčené, kde nic nenaznačuje na funkční izolaci okolí základů spodní voda se evidentně šíří jak od západu, severozápadu i severu. Bez vyřešení vedení vody (a tedy i úrovně spodních vod), popř. odklonu vodních toků i přítoků, v okolí kostela nemá těžká a narušená stavba kostela šanci na stabilní statické zajištění. V Praze dne

17 R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 R11 R12 Příloha 1. Přehled profilových radarových měření uvnitř kostela (profily R1 až R12 jsou v různých měřítcích; raw data ). 16

18 R13 R14 R15 R16 R17 R18 R19 R20 R21 R22 R23 R24 Příloha 2. Přehled profilových radarových měření uvnitř kostela (profily R13 až R24 jsou v různých měřítcích; raw data ). 17

19 R25 R26 R27 R28 Příloha 3. Přehled profilových radarových měření uvnitř kostela (profily R25 až R28 jsou v různých měřítcích; raw data ). 18

20 R29 R30 R31 R32 R33 R34 R35 R36 Příloha 4. Přehled profilových radarových měření vně kostela (profily R29 až R38 jsou v různých měřítcích; raw data ). 19

21 Příloha 5. Kombinace výsledku elektromagnetického a geoelektrického odporového měření v místě kostela varianta 1 poloprůhled (zdroj podkladu: Omnium z. s.). 20

22 Příloha 6. Kombinace výsledku elektromagnetického a geoelektrického odporového měření v místě kostela varianta 2 100% překrytí (zdroj podkladu: Omnium z. s.). 21

23 22