Jaký bude svět podle Deloitte

Transkript

1 Příloha Stavebnictví a Podnikání Auto i studie vych zejì z vlastnìho v zkumu vyuûìv nì ICT v minulosti, dnes a v budoucnu, z rozhovor s vìce neû 5000 partnery, vysok mi manaûery podnik a editeli institucì a ze spolupr ce s odvïtvov mi analytiky a oborov mi experty. V sledek shrnuli do zpr vy nazvanè Pohled do budoucnosti. Jak budeme cestovat Do roku 2010 se digitalizace, mobilita a konektivita rozöì Ì takov m zp sobem, ûe se automobil promïnì v kancel Ëi ob vacì pokojìk s moûnostì nep etrûitè komunikace i z bavy na vyû - d nì. To ovöem platì hlavnï pro spolucestujìcì. ÿidiëi se mohou doëkat malè robotizace ÌzenÌ vozu. PalubnÌ poëìtaë p evezme mnohè ÌdicÌ a kontrolnì funkce. Uû dnes je celkem bïûn hlasov navigace, ovöem p id se takè kontrola rychlosti, bezpeënè vzd lenosti mezi auty, automatickè zapìn nì a se izov nì svïtel, zapìn nì a ÌzenÌ reûimu chodu stïraë, ÌzenÌ brzd nebo parkovacì automat. Informace o chodu za ÌzenÌ v autï se idiëi budou promìtat na ËelnÌ sklo, aby sledov nì displej a maëk nì knoflìk neodv dïly jeho pozornost. PoËÌtaË bude idiëi p edëìtat doölè y a on bude nahlas diktovat odpovïdi. Hlasem bude takè ovl dat mnoho, ne-li vïtöinu funkcì ve voze. DalöÌ zp sob ovl d nì vozu bude dotykov, pouûìvan v dneönìch kosmick ch lodìch a stanicìch. NavigaËnÌ systèm GPS bude zdokonalen tak, ûe povede v z pouze na z kladï hlasitèho p nì cestujìcìch typu "jeô dom ". Jednotky budou propojeny s notebookem, takûe bloudïnì se stane tèmï nemoûn m. CestujÌcÌ budou moci za jìzdy sledovat televizi, televizi s programem na poû d nì, budou si pouötït filmy z DVD nebo hudbu z MP3, budou hr t poëìtaëovè hry nebo posìlat SMS Ëi y. Oby- ËejnÈ telefonov nì z auta bude moûnè zpest it videop enosem. Napojeny na sìù budou i prost edky ve ejnè dopravy, vëetnï letadel. TuristickÈ cesty do kosmu uû v roce 2010 budou celkem bïûnè, i kdyû dostupnè jen bohat m lidem. Ale je moûnè, ûe kosmick prostor bude jednìm z m la mìst, kde ËlovÏk unikne z dosahu vöudyp ÌtomnÈho, dotïrnèho komunikaënìho sign lu. Jak budeme pracovat Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. Mnohem ËastÏji doma, respektive ne ve firmï/kancel i. PracovnÌ t my budou rozpt lenè po celè zemïkouli a hlavnìm n strojem jejich Ëlen z stane poëìtaë. MobilnÌ p Ìstup k elektronickè poötï dnes m nïkolik milion lidì na svïtï, v roce 2010 jich budou desìtky milion. Univerz lnï dostupn glob lnì poëìtaëov a komunikaënì sìù umoûnì zamïstnanc m vyhledat jak koliv text, video nebo audioz znam s pot ebnou informacì. Ale takè nap Ìklad poskytne firm m moûnost vyhledat a najmout si libovolnèho samostatnï pracujìcìho odbornìka s pot ebnou kvalifikacì pro konkrètnì sluûbu. P itom umïnì komunikovat bude kvalifikacì prvo adou a nejvìce vyhled vanou. Nep ÌjemnÈ bude stìr nì hranice mezi pracovnì dobou a voln m Ëasem. LidÈ budou zamïstnavateli Ëi klientovi k dispozici takè o vìkendech a sv tcìch, ale na druhou stranu bïhem doby, kterou dnes ch peme jako pracovnì, si klidnï odskoëì na n kupy (p es internet) nebo k televizi (na poû d nì), p ÌpadnÏ si zahrajì nïjakou videohru (na sluûebnìm PC). Jaký bude svět podle Deloitte ročník 9 (3/2007) Do roku 2010 žádná technologická revoluce nenastane. Náš život bude velmi podobný tomu dnešnímu, pouze budeme cestovat, pracovat, učit se, odpočívat a komunikovat významně jinak. Změny, které přinese rozvoj ICT, přijdou nenápadně a zvolna. O tom, co možná způsobí, pojednává nejnovější studie expertní skupiny pro technologie, média a telekomunikace společnosti Deloitte. dominanci nad sluûbami fixnìch sìtì, zejmèna ve vyspïl ch zemìch, mènï oblìben bude protokol VoIP. Rozvine se 3D technologie, ale z jem o jejì vyuûìv nì nebude nijak masov. Zato hlasov komunikace urëitï neomrzì. Naopak, do konce desetiletì hlasov provoz jeötï vzroste. Jednak proto, ûe stoupne poëet lidì, kte Ì k nì budou mìt p Ìstup - stamiliony obyvatel rozvojov ch zemì si zavolajì poprvè v ûivotï - a jednak proto, ûe cena za tuto sluûbu klesne. Standardem se stane videotelefonov nì. DÌky pr niku digit lnìch technologiì do r zn ch p Ìstroj a za ÌzenÌ v raznï vzroste vz jemn www. premium.prosperita.info OZP očekává v roce 2007 další nárůst počtu pojištěnců Oborov zdravotnì pojiöùovna zamïstnanc bank, pojiöùoven a stavebnictvì dos hla i v roce 2006 vyrovnanèho hospoda enì. Poda ilo se jì to dìky efektivnìmu nakl d nì s vybran m zdravotnìm pojistn m a dlouhodobèmu procesu osvïty, kter vede jejì klienty ke zdravèmu ûivotnìmu stylu. TakÈ v roce 2006 se poëet pojiötïnc OZP zvyöoval a n r st oëek v pojiöùovna i v letoönìm roce. "Rok 2006 byl pro n s z ekonomickèho hlediska velmi n roën, protoûe od dubna jsme se museli vyrovnat s nepl novan m zavedenìm plnèho p erozdïlov nì veökerèho vybranèho pojistnèho. Ve prospïch VZP tak OZP odvedla vìce neû dvï miliardy korun z pojistnèho zaplacenèho jejìmi pojiötïnci a ze zbytku musela zajistit zdravotnì pèëi pro vöechny svè pojiötïnce, z nichû vìce neû polovinu tvo Ì dïti a d chodci. OZP tuto situaci zvl dla, nejsou p ed n mi û dnè v znamnè nedoplatky, nikomu nic nedluûìme a naöi klienti nebyli nijak kr ceni ve sv ch pr vech," ekl gener lnì editel Ladislav Friedrich. OZP v loúskèm roce vybrala pojistnè v celkovè v öi KË a po p erozdïlenì ve prospïch VZP hospoda ila s Ë stkou KË. Na zdravotnì pèëi vydala KË. Tento stav d v OZP dobrou pozici pro rok 2007 vëetnï toho, ûe vìce neû dvou st m tisìc m sv ch klient m ûe nabìdnout öirokè spektrum program zdravotnì prevence. Z roveú OZP disponuje druhou nejöiröì sìtì smluvnìch zdravotnick ch za ÌzenÌ po VZP, ËÌmû dostateënï zaru- Ëuje dostupnost zdravotnì pèëe. K m OZP uzav enè smlouvy s celkem lèka i a zdravotnick mi za ÌzenÌmi vëetnï lèk ren. Za dobr mi hospod sk mi v sledky OZP stojì takè vysok produktivita pr ce jejìch zamïstnanc. "Tento daj, kter reprezentativnï dokumentuje efektivitu hospoda enì, m u OZP nep etrûitï rostoucì trend. Podle daj pomï ujìcìch poëet pojiötïnc na jednoho zamïstnance m OZP takto mï enou nejvyööì produktivitu pr ce ze vöech zdravotnìch pojiöùoven v»r. Pro ËastnÌky systèmu ve ejnèho zdravotnìho pojiötïnì to je jasn vzkaz, ûe s jejich penïzi je u OZP nakl d no nejhospod rnïji," dodal Ladislav Friedrich. Jak budeme komunikovat Inovace komunikaënìch technologiì dosud postupovaly nejrychleji a takè se nejrychleji öì ily. MobilnÌ telefony a internet jsou toho jasnè d kazy. SvÈ vysokè inovaënì tempo si udrûì nejmènï do roku P Ìstup k fixnì nebo mobilnì komunikaënì infrastruktu e zìsk polovina lidstva. St le vìce organizacì i soukrom ch osob bude disponovat öirokop smov m p ipojenìm. MobilnÌ telefonie zìsk komunikace mezi stroji (M2M). Bude se to t kat desìtek milion automobil, jimû nap Ìklad bude moûnè prost ednictvìm mobilnì sìtï poskytovat vzd lenou drûbu a opravy. Odhaduje se, ûe 5 % televiznìch p ijìmaë bude öirokop smovï p ipojeno k sìti a bude komunikovat s dodavatelem program, ale takè t eba s inzertnì agenturou, kter spustì na obrazovku nejvhodnïjöì individualizovanou reklamu. RadiofrekvenËnÌ identifikace bude pod vat informace o skladov ch z sob ch v robk, jejich expedici a dod nì. Jak budeme studovat ICT dobrèho uëitele nenahradì, ale v bornï ho doplnì. Student vybaven osobnìm poëìtaëem se stane normou. Bude na nïm sledovat v ukovè programy, vëetnï v kladu a animacì, jeho prost ednictvìm bude procviëovat l tku i skl dat zkuöebnì testy. äirokop smovï p en öenè lekce rozöì Ì uëiteli auditorium student. äkolnì intranety propojì uëitele s rodiëi jejich û k. pokraëov nì na stranï 22

2 ZRCADLO březen 2007 Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. 2 Z obsahu: str. 7 Zadávání veřejných zakázek v České republice str. 11 Které servery znamenají největší riziko? str. 20 Mám pocit profesionálního uspokojení, když se společnostem, pro které pracuji, daří str. 23 Kdybych byl opravdu bohem str. 24 Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR o rozvoji mladého podnikatelského oboru Usnadní podnikatelům přístup k finančním prostředkům evropských fondů GE Money Bank p ipravila novou sluûbu EU Servis, kter podnikatel m usnadúuje financov nì jejich projekt z ve ejn ch prost edk. V r mci sluûby EU Servis mohou ûadatelè o ve ejnou podporu vyuûìt komplexnìho poradenstvì p i zìsk v nì a spr vï dotacì, a to vëetnï zpracov nì n vrhu struktury financov nì p edkl dan ch projekt. V novèm programovèm obdobì m ûe»esk republika Ëerpat aû 26,7 miliard EUR z r zn ch fond EvropskÈ unie urëen ch p ev ûnï k podpo e rozvoje region a posìlenì konkurenceschopnosti mal ch a st ednìch podnikatel. GE Money Bank p in öì sluûbu EU Servis, kter podnikatel m usnadnì p Ìstup k tïmto prost edk m. "GE Money Bank se rozhodla rozöì it st vajìcì nabìdku sluûeb pro podnikatele. EU Servis je komplexnì program, kter zahrnuje konzultace o moûnostech financov nì projektu, identifikaci vhodnèho programu podpory v r mci dotaënìho auditu, pomoc p i zpracov nì û dosti o podporu, n vrh financov nì projektu v r mci naöich vïrov ch program a nakonec i zhodnocenì pr bïhu realizace projektu," vysvïtlil ZdenÏk Touöek, produktov manaûer sluûby EU Servis. vïrovè programy pro p edfinancov nì a spolufinancov nì p edkl dan ch projekt jsou urëeny pr vnick m i fyzick m osob m podnikajìcìm na zemì»r. Pro sektor ZemÏdÏlstvÌ, EkoEnergie a Pr mysl byly na z kladï zkuöenostì z p edch zejìcìho obdobì a znalosti pot eb klient vytvo eny v r mci EU Servisu i speci lnì sektorovï orientovanè vïrovè programy: EU ZemÏdÏlstvÌ - program cìlen na osoby podnikajìcì v oblasti zemïdïlstvì a navazujìcìm zpracovatelskèm potravin skèm pr myslu EU Ekoenergie - program pro financov nì projekt v oblasti obnoviteln ch zdroj energie a energetick ch spor EU Pr mysl - program zamï en zejmèna na pokrytì pot eb podnikatel v sektoru kovov roby a strojìrenstvì "NabÌdku vïrov ch program EU Servis jsme koncipovali tak, aby se flexibilnï p izp sobila pot eb m kaûdèho ûadatele o ve ejnou podporu. S touto sluûbou lze jednoduöe p eklenout Ëasov nesoulad mezi okamûikem hrady v daj a proplacenìm dotace i financovat v daje projektu nekrytè poskytnutou dotacì," shrnul v hody novè sluûby Z. Touöek. V r mci vïrov ch program EU Servis m ûe klient vyuûìt n sledujìcì 4 produkty: vïrov p Ìslib je obvykle poûadov n jako doklad prokazujìcì zajiötïnì dostatku finanënìch prost edk k financov nì danèho projektu p i p edloûenì û dosti o ve ejnou podporu. pokraëov nì na stranï 12 Dobrá rada nad zlato Spotřebitelé (tedy i podnikatelé) dostali ke svému dni dárek Za jak si d rek spot ebitel m k mezin rodnìmu dni spot ebitel 15. b ezna lze povaûovat novou Strategii spot ebitelskè politiky pro lèta , kterou novï schv lila Evropsk komise. JejÌ p evedenì do praxe bude znamenat z sadnì zlepöenì situace 493 miliûn spot ebitel ve vöech zemìch EU, samoz ejmï vëetnï»eskè republiky. Nov strategie podtrhuje v znam spot ebitelskè problematiky v EU, jejìû smysl d le zd razúuje skuteënost, ûe o ochranu spot ebitele se nynì star zcela samostatnè Gener lnì editelstvì pro ochranu spot ebitele EvropskÈ komise v Ëele s komisa kou Meglenou Kuneva. SdruûenÌ obrany spot ebitel (SOS) novï zpracovanou strategii velice vìt a za nejd leûitïjöì body z jejìho obsahu povaûuje zavedenì kolektivnì ûaloby, kter by mohla v znamnï zefektivnit prosazov nì pr va spot ebiteli, coû nenì vûdy jednoduchè, a to nejen v Ëesk ch podmìnk ch. D le si od tèto novè strategie slibuje zlepöenì legislativy ochrany spot ebitele a zlepöenì rovnï informovanosti spot ebitel. P Ìnosem bude jistï i zv öen d raz na sledov nì skuteënè situace na trhu, kter se v»eskè republice a dalöìch nov ch Ëlensk ch st - tech m ûe dosti odliöovat od zvyklostì v EU, jak upozorúuje i sama strategie. Strategie tèû zd razúuje, ûe vöechny problèmy a rizika mohou spot ebitelè jen obtìûnï eöit individu lnï. "Zde je z sadnì role spot ebitelsk ch Nejhezčí pozvánka na tiskovku Fórky s lepidly, ale i jiné SpoleËnost Henkel prov zì od loúskèho roku ada r zn ch v roëì a k tomu i mnoho p Ìjemn ch prezentacì a tiskov ch konferencì. O tom, jak je svïtov i Ëesk trh lepidel, informovali novin e odbornìci tèto prestiûnì firmy 1. b ezna v Praze. Nejenûe tiskovka byla informaënï vyëerp vajìcì, obohacen uk zkou p ilepenèho öèfa k pomyslnèmu stropu za podr ûky jeho reklamnìch bot, ale takè pozv nka na ni nebyla od vïci. Skl - daëka s lepidlem, kterè opravdu fungujeö D v me jedniëku, a nejen za to. ZejmÈna za invenci, kter tiskovky Henkel prov zì; d kazem byla ta na tèma pracì pr öky - ZnaËka, kter se stala legendou (Persil). Pomalovat si temperami, keëupem a Ëokol dou televiznìho moder tora - k tomu dostaly kolegynï novin ky p Ìleûitost aû na setk nì p i Persilu 14. b ezna opït v naöem hlavnìm mïstï spolu s kouzelnìkem, kter p inesl i b jeënou n ladu vöemö (rix) Vítejte na www. Zapojte se do premia Nov design naöeho port lu je na svïtï od 12. b ezna. S inovovan m vzhledem str nek souvisì pest ejöì nabìdka pro komerënì partnery a inzerenty. Pojiöùovnu MAXIMA, kter se stala pr kopnick m partnerem, poëìnaje nov m designem n sledovala spoleënost CAC LEASING. Oba subjekty tìm nazna- Ëily cestu, jakou se lze spoleënï s n mi vydat. A takè, jak sebe sama zviditelnit po boku mnoha firem, Ëlen profesnìch uskupenì, kter do port lu vstoupila. P em ölìte-li tedy nad tìm, kam uûiteënï investovat penìze urëenè na reklamu a propagaci, m te vhodnou nabìdku rovnou od n s:. Pr vï nov m designem a v jeho r mci i nov m uspo- d nìm plochy port lu m te vìce p ÌleûitostÌ, jak o sobï d t vïdït. Ceny a intenzitu prezentace uzp sobìme vaöemu p nì a moûnostem. Martin äimek, obchodnì editel RIX, s. r. o., autor internetov ch projekt , martin@prosperita.info RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, specializovaný poradce Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán, a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, poradce společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia organizacì, kterè spot ebitele zastupujì a snaûì se prosazovat jejich pr va. Dob e a efektivnï fungujìcì legislativa a praxe ochrany spot ebitele p edevöìm v znamnï pom h trhu, protoûe ned v prostor nekalè konkurenci a podporuje kvalitnì podnik nì" zd raznil David ämejkal, p edseda SOS. Jedinou obavou, kterou Strategie vyvol v, je preference tzv. principu plnè harmonizace legislativy. "V praxi tak budou platit v celè EU stejn spot ebitelsk pr va, p iëemû dosud si jednotlivè zemï mohly ve vïtöinï p Ìpad stanovit roveú ochrany vyööì. To umoûúovalo lèpe reflektovat odliönè situace na trzìch jednotliv ch Ëlensk ch st t a pruûnïji reagovat p i eöenì problèm," upozornil Karel PavlÌk, kter se v SOS vïnuje mezin rodnì spolupr ci. vìce informacì vëetnï plnèho textu Strategie lze nalèzt na: _policy/index_en.htm S tužkou za uchem Škodolibé zuby Vöimli jsem si, ûe bolenì zub p ich zì vûdycky v ten nejnevhodnïjöì okamûik? Pravda, vyloûenï trefn chvìle na bolenì zub asi neexistuje. To bychom se t eba takhle r no vzbudili a s smïvem si ekli: ", dnes je ta prav chvìle na bolenì zub!" Ale tak to nenì, protoûe zuby p esnï vïdì, kdy se majì ozvat. VÏtöinou kdyû dostaneme pozv nì na vesnickou svatbu, na bohat raut, na narozeninovou p rty, na zabijaëkovè hody Ëi ochutn vku tïch nejv teënïjöìch specialit öèfa kucha e. Pr vï to je ta prav chvìle na pekelnè bolenì zub. MnÏ tentokr t zaëaly tr - pit veëer v den m ch narozenin. Na pohotovost by mï ale po jednè mè nezapomenutelnè zkuöenosti nikdo nedostal (jestlipak majì po d na dve Ìch ten odstraöujìcì n pis NEPLYVEJTE KREV A HNIS NA CHODNÕK?). DÏkuji, nechci. Na narozeninovou p rty jsem pozvala nïkolik m ch p tel do jednè vyhl öenè restaurace s v bornou kuchynì. NechtÏla jsem kazit z bavu, takûe jsem se snaûila na oslavï usmìvat a nedat nic najevo. Brzy se vöak m j smïv zmïnil ve ökleb a jeötï pozdïji v jakousi hysterickou k eë. To uû byla bolest zub nesnesiteln. Kupodivu si toho nikdo nevöiml, moûn i vlivem alkoholu, a naopak mï vöichni chv lili, jak dob e a öùastnï vypad m a jak se po d usmìv m! Doma jsem si pak narovn vala obliëej a vyplachovala pusu he m nkem. A r no? Jako m vnutìm proutku mï zuby p estaly bolet. TÌm mi ovöem daly jasn pokyn, ûe aû budu p ÌötÏ nïkam pozvan, nïkam, kde se dob e jì, p ed sv mi zuby to rozhodnï ututl m. Protoûe, jak uû vìm, zubnì ökodolibost je vûdy p ipravena za toëit. Pr sk! MarkÈta BartÌkov Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok, mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, předseda Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC, a. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s. r. o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Potravinářská komora ČR Česká asociace pojišťoven Komora certifikovaných účetních Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Auto roku»eskè republiky Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 4. Znojemsk hrozen MarketÈr roku 6. Motocykl roku St echy Praha 8. CLUTEX - Klastr TechnickÈ textilie na veletrhu Styl 2007 ( nor) 9. Semin e AMSP»R 10. Konference Nov Evropa 11. Pojiöùovna roku kongres EOQ v Praze 13. Konference LinuxExpo 2007 Prosperita Vyd v : RIX, s. r. o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: brixi@prosperita.info energie@prosperita.info Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: brixi@prosperita.info Martin äimek, obchodnì editel mobil: martin@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka, internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Petra»ervenkov, marketingov komunikace mobil: cervenkova@prosperita.info Jind iöka Hauptmanov, obchodnì manaûerka tel.: hauptmanova@prosperita.info Pavel Drnek, obchodnì z stupce mobil: drnek@prosperita.info Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: nedvedova@prosperita.info Ing. Marie Sk lov, odborn komunikace tel., fax: mobil: skalova@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Miloö Krm öek, ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: Korektury: Mgr. Pavla RoûnÌËkov Tisk: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: ) Distribuce: 5 P Agency, s. r. o. Masarykova 118 Business Park Mod ice Mod ice»asopis je v roce 2007 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo sèriov ch publikacì ISSN

3 březen 2007 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ Skupina CAC LEASING financovala v roce 2006 klientům předměty za 14,766 mld. Kč Skupina CAC LEASING, do které patří vedle leasingové společnosti CAC LEASING i dceřiné společnosti Renault Leasing, CAC Full Service Leasing a CAC pojišťovací makléřská, uzavřela k 31. prosinci loňského roku smluv. V pořizovacích cenách bez daně z přidané hodnoty tak financovala pro své klienty movité a nemovité věci za 14,766 mld. korun. Významnou část uzavřených smluv tvoří finanční a operativní leasing, který v roce 2006 dosáhl objemu 13,5 mld. korun, nicméně velmi dynamicky se zvyšoval rovněž podíl ostatních typů dluhového financování, které má CAC LEASING ve své nabídce. Celkové obchody splátkových prodejů a spotřebitelských úvěrů dosáhly výše 1,26 mld. korun, tj. o 72 % více než v roce předchozím. Předseda představenstva a generální ředitel CAC LEASING Ing. Jiří Matula Celkov objem obchod CAC LEASING ve v öi 14,766 mld. KË se v roce 2006 zv öil o 2,5 % v porovn nì s p edchozìm rokem (2005: 14,39 mld. KË). "NejvÏtöÌ podìl zìskaly smlouvy uzav enè na financov nì osobnìch a uûitkov ch automobil. V tomto segmentu uzav el CAC LEASING v loúskèm roce leasingov ch smluv v objemu 8,98 mld. KË," p iblìûil obchodnì v sledky v roce 2006 gener lnì editel a p edseda p edstavenstva CAC LEASING Ing. Ji Ì Matula. K nejëastïji financovan m znaëk m mezi osobnìmi a uûitkov mi automobily pat Ì vozy Renault (33,2 %), äkoda (12,1 %) a Peugeot (9,6 %). Druh nejsilnïjöì segment tvo Ì stroje a za ÌzenÌ, kde v roce 2006 uzav el CAC LEASING obchody za 1,83 mld. KË a pr mïrn v öe leasingovè smlouvy dos hla 2,234 mil. KË (+ 4,6 % v porovn nì s rokem 2005). T etì mìsto zaujìm segment odbytovèho leasingu (1,62 mld. KË), v r mci kterèho jsou uzavìr ny smlouvy na financov nì r zn ch stroj a za ÌzenÌ v po izovacì hodnotï niûöì neû 2 mil. KË. Nelze opomenout leasing n kladnìch automo- bil, kter tvo Ì 8,3 % celkovèho objemu (1,235 mld. KË). "Vedle tradiënìch komodit, kter m se CAC LEASING vïnuje na ËeskÈm trhu, se n m da Ì rozöi ovat naöe portfolio o dalöì. R stov potenci l zaznamen v me u leasingu nemovitostì, kter jiû tvo Ì 7,1 % (1,058 mld. KË) celkovèho objemu obchod. MeziroËnÏ se tak jeho podìl zv öil o 8 %," dodal Jaroslav JaromÏ sk, mìstop edseda p edstavenstva. Podle J. JaromÏ skèho se rovnïû mïnì podìl finanënìho a operativnìho leasingu. I kdyû finanënì leasing st le dominuje - tvo Ì 86 % vöech smluv, podìl operativnìho leasingu v meziroënìm srovn nì vzrostl o 18 % (2005: 627 mil. KË; 2006: 743 mil. KË). OperativnÌ leasing nabìzì CAC LEASING prost ednictvìm dce inè spoleënosti CAC Full Service Leasing. NedÌlnou souë stì skupiny CAC LEASING je dce- in spoleënost CAC pojiöùovacì maklè sk. NabÌdkou pojiöùovacìch balìëk pro vöechny automobily, stroje a za ÌzenÌ i nemovitosti podstatnï zkvalitúuje a rozöi uje nabìdku sluûeb pro klienty CAC LEASING. Objem nových obchodů dle finančního produktu v roce 2006/2005 Místopředseda představenstva a výkonný ředitel CAC LEASING Ing. Jaroslav Jaroměřský 2006 (mil. KË) 2005 (mil. KË) MeziroËnÌ zmïna CAC LEASING celkem ,6 % FinanËnÌ leasing ,1 % OperativnÌ leasing ,5 % Spl tkov prodej ,0 % CAC LEASING dosáhl v roce 2006 historicky nejvyššího objemu nových obchodů odbytov leasing 11 % stroje a za ÌzenÌ 12 % n kladnì automobily 8 % Počet smluv dle komodit 2006/2005 Struktura portfolia CAC LEASING nemovitosti 7 % osobnì automobily 62 % Podíl objemu obchodů dle komodit ve srovnání skutečnosti 2006 a cíle 2007 NE 7,2 % OD 11,0 % OD 10,8 % SZ 12,4 % SZ 15,1 % NA 8,4 % AL 61,1 % NA 10,0 % NE 8,9 % AL 55,1 % Akciov spoleënost CAC LEASING byla zaloûena 27. nora Od tè doby spïönï p sobì na ËeskÈm leasingovèm trhu a po celou dobu se adì mezi nejvïtöì leasingovè spoleënosti. Je hodnocena jako stabilnì finanënì instituce, kter m dlouhodobï v bornè obchodnì v sledky i ekonomickè ukazatele. DÌky vysokè rovni poskytovan ch sluûeb a dosahovan mi finanënìmi v sledky je kaûdoroënï hodnocena mezi nejlepöìmi spoleënostmi»eskè republiky. ÿadì se mezi p ednì evropskè firmy v oboru. Pat Ì k v znamn m Ëlen m»eskè finanënì a leasingovè asociace a aktivnï v»eskè republice zastupuje celosvïtovè leasingovè kluby Multilease, Leaseclub a Leaseurope. DlouholetÈ zkuöenosti na poli finanënìch sluûeb a opravdov z jem o pot eby klient jsou klìëem k spïchu a adì CAC LEASING mezi nejsilnïjöì a nej spïönïjöì leasingovè spoleënosti v zemi. Od Ëervence 2003 je stoprocentnìm vlastnìkem CAC LEASING rakousk leasingov spoleënost Bank Austria Creditanstalt Leasing GmbH, Ëlen UniCredit Group. CAC LEASING je skuteënï univerz lnì leasingovou spoleënostì na ËeskÈm trhu. KompletnÌ je jak nabìdka moûnosti financov - nì movit ch i nemovit ch vïcì, tak i v bïr z r zn ch typ financov nì a s tìm souvisejìcìch sluûeb. FinanËnÌ eöenì a poradenstvì CAC LEASING se ÌdÌ pot ebami firem a podnikatel i soukrom ch osob. Skupina firem CAC LEASING d le zahrnuje dce inè spoleënosti CAC pojiöùovacì maklè sk, spol. s r. o. (pat ÌcÌ k nejvïtöìm pojiöùovacìm maklè m v»r), a CAC Full Service Leasing, s. r. o. (specializujìcì se na operativnì leasing se sluûbami). Pat Ì k nim rovnïû spoleënè podniky CAC LEASING Slovakia, a. s., a Renault Leasing CZ, s. r. o MeziroËnÌ zmïna CAC LEASING celkem ,5% Autoleasing ,8 % N kladnì automobily ,2 % Stroje a za ÌzenÌ ,0 % Odbytov leasing ,3 % Nemovitosti ,7 % Patří mezi přední evropské firmy Jarní leasing zlevní automobil nebo motocykl o Kč Od 15. b ezna letoönìho roku mohou ti, kdo kupujì nov osobnì nebo uûitkov automobil, p ÌpadnÏ motocykl, vyuûìt JarnÌho leasingu od spoleënosti CAC LEASING a v raznï tak uöet it. CAC LEASING odeëte sv m klient m p i podpisu leasingovè smlouvy cel ch KË z mimo dnè leasingovè spl tky (tzv. z lohy). "JarnÌ kampaú na osobnì i uûitkovè automobily se slevou KË z mimo dnè leasingovè spl tky je platn pro automobily äkoda a d le platì u jednotliv ch dealer na dalöì vybranè znaëky voz," doplnil detaily prodejnì akce Jaroslav JaromÏ sk, v konn editel spoleënosti CAC LEASING. Mimo dn leasingov spl tka b v nïkdy naz v na takè z lohou a je splatn p i uzav enì leasingovè smlouvy. JejÌ obvykl v öe je 30 % z po izovacì ceny automobilu. Klient tak p i koupi automobilu v cenï KË Centrála: CAC LEASING, a. s. Radlick 14/3201, Praha 5, tel.: , fax: Z kaznickè centrum CAC LEASING tel.: , fax: info@cac.cz dìky JarnÌmu leasingu zaplatì p i p evzetì vozu pouze KË mìsto bïûnï poûadovan ch KË. JarnÌ leasing od CAC LEASING platì pro n kupy uskuteënïnè po 15. b eznu a je urëen jak fyzick m osob m, tak podnikatel m a lze ho uplatnit p i leasingu osobnìch i uûitkov ch automobil. RovnÏû leasing motocykl je od poloviny b ezna u CAC LEASING o KË levnïjöì a pro nïkterè znaëky motocykl je JarnÌ leasing doplnïn o pojiötïnì za zv hodnïn ch podmìnek. Priority 2007 Univerz lnost CAC LEASING BASEL II D raz na efektivitu a optimalizaci proces ZmÏna obchodnìho jmèna 3

4 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ březen 2007 Jak to vypadá s podnikáním na nových trzích Vroce 2005 hospodářský výkon v rozvíjejících se zemích přesahoval polovinu světového HDP. A hrubý domácí produkt Číny v přepočtu na obyvatele se za posledních 10 let téměř ztrojnásobil. Navzdory tomu jen poměrně málo firem, které na nových trzích podnikají, je úspěšných. Co společnostem brání v jejich cestě k vytyčeným cílům? Na to odpovídá studie Novinky na nových trzích: Výroční studie 2007 (Innovation in Emerging Markets: 2007 Annual Study), kterou nedávno publikovala Global Manufacturing Industry Group, člen skupiny Deloitte. LetoönÌho pr zkumu se z Ëastnilo 440 vrcholov ch manaûer, jejichû spoleënosti podnikajì na novï se otevìrajìcìch trzìch jihov chodnì Asie, LatinskÈ Ameriky a st ednì Evropy. VÌce neû polovina z nich p iznala, ûe se jim neda Ì tak, jak si p edsevzali. HlavnÌ poznatky z pr zkumu: Ve vïtöinï zemì majì firmy problèm zìskat a udrûet vysoce kvalifikovanè zamïstnance Za nejvïtöì riziko na nov ch trzìch vïtöina respondent povaûuje ochranu duöevnìho vlastnictvì DvÏ t etiny firem, kterè na nov ch trzìch vykazujì trûby p es 1 miliardu dolar, tam takè zaloûily v zkumn a v vojov st ediska Prudk hospod sk vzestup rozvojov ch zemì mïnì zp soby, jak mi na tïchto nov ch trzìch firmy podnikajì. P izp sobujì svè produkty mìstnìm pot eb m, vyvìjejì novè v robky, firmy sem p en - öejì Ëinnosti s vyööì p idanou hodnotou. Nap Ìklad letos v pr zkumu 81 % dot zan ch manaûer uvedlo, ûe jejich podniky hodlajì v p ÌötÌch pïti letech zaloûit nebo rozöì it prodejnì a distribuënì operace ve st ednì EvropÏ. To samè pl nuje 80 % respondent v LatinskÈ Americe a 73 % v Indii. Vytv Ì se glob lnì podnikatelsk sìù zahrnujìcì v voj, n kup, v robu, distribuci a prodej a tyto Ëinnosti se odehr vajì kdekoliv na svïtï. "Je zajìmavè sledovat, jak v sledky tohoto pr zkumu v rozvìjejìcìch se ekonomik ch svïta odpovìdajì zkuöenostem, kterè jsme v poslednìch letech zaznamenali v»eskè republice," ekl Stanislav StanÏk, partner oddïlenì auditu spoleënosti Deloitte»esk republika. "»eskè spoleënosti usilujìcì o proniknutì na tyto rozvìjejìcì se trhy, jak m je nap Ìklad»Ìna a Indie, se vzhledem k podobnè situaci mohou pouëit ze zkuöenostì cizìch investor v»eskè republice." Struktury a rizika podnik nì V zkum Deloitte uk zal, ûe nejoblìbenïjöì formou podnik nì na tzv. nov ch trzìch je novï zaloûen, stoprocentnï vlastnïn fili lka. Akvizice nebo spoleënè podniky vykazujì nejen menöì oblibu, ale takè mnohem niûöì podnikatelskou spïönost. V»ÌnÏ a LatinskÈ Americe dokonce dvï t etiny respondent uvedly, ûe podnikajì ve vlastnì dce inè spoleënosti. HlavnÌm kritèriem p i rozhodov nì, jakou formu zvolit, jsou n klady (58 % odpovïdì), ale b vajì to takè z konnè a regulaënì p edpisy, mìstnì znalost, kapit lovè pot eby apod. P edtìm, neû spoleënosti na nov ch trzìch zainvestujì, si jen p ekvapivï m lokdy, konkrètnï v 56 % p Ìpad, udïlajì podrobnè vyhodnocenì rizik. JeötÏ mènï respondent (45 %) p ehodnocuje rizika pro jiû fungujìcì podniky. Zab vajì se p itom dodavatelsk mi etïzci, pr vnìmi a regulaënìmi pravidly, ale jen z Ìdka rizikem geopolitickèho v voje a terorizmu. Boj o talenty Konkurence zamïstnavatel o vysoce kvalifikovanè pracovnìky specializovan ch profesì se p iost uje. Na nov ch trzìch je jich m lo. HlavnÌm kolem podnik je zìskat takovè lidi a udrûet si je, protoûe jejich migrace je vysok. To m mj. za n sledek rychl r st jejich ceny vyj d enè poûadovanou mzdou. Dob e se da Ì zamïstnavatel m, kte Ì pouûìvajì osvïdëenè postupy a motivace v pr ci s lidsk mi zdroji, ale kterè je z roveú dok ûì pruûnï p izp sobovat mìstnìm podmìnk m. Proto jedna ze zku- öenostì doporuëovan ch ËastnÌky pr zkumu je mìt mìstnìho ËlovÏka jako manaûera lidsk ch zdroj. TÏmi dalöìmi jsou nap. dotovat cestovnè do zamïstn nì nebo bydlenì, Ëi naopak nep ijìmat osoby, kterè mïnì mìsto neobvykle Ëasto. V zkum a v voj Faktory ovlivňující volbu podnikatelské struktury na nových trzích Procento manaûer, kte Ì faktor oznaëili jako hlavnì EfektivnÌ zdanïnì ÿìzenì ryzik Ochrana duöevnìho vlastnictvì Pot eba flexibility Repatriace zisk Velikost kapit lu Pot eba kontroly MÌstnÌ znalost Pr vnì a regulaënì pravidla BlÌzkost trhu ProvoznÌ n klady Mnoho podnik zakl d na nov ch trzìch vlastnì v zkumn a v vojov centra. MotivujÌ je nejen niûöì n klady, daúovè v hody a p ÌpadnÏ dotace od mìstnìch vl d, ale takè pot eba lèpe pochopit mìstnì pot eby a co nejrychleji tyto poznatky zapracovat do designu nov ch v robk. TÈmÏ dvï t etiny podnik, jejichû trûby na nov ch trzìch p esahujì 1 mld. USD roënï, uû v zkum a v voj na 30 % 29 % 31 % 33 % 35 % 35 % 35 % 36 % 36 % 39 % 58 % 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 % 70 % nov ch trzìch zaloûily a vïtöina vöech dot zan ch manaûer se k podobnèmu kroku chyst. Zvl ötï oblìbenou zemì je v tomto smïru»ìna. SvÈ v zkumnè a v vojovè kapacity tam m uû 60 % firem s trûbami v»ìnï nad 1 miliardu dolar. V sledky v zkumu studie shrnuje do jednoduchèho z vïru: Aby se spoleënosti dok zaly adaptovat na rychle se mïnìcì podnikatelskè prost edì na novï se rozvìjejìcìch trzìch, musejì p ijmout novè zkuöenosti a zmïnit organizaënì strukturu. D le je t eba zajistit, aby mïly dostateënou autonomii pro pr ci na mìstnìm, novï se otevìrajìcìm trhu, ale aby p itom maxim lnï vyuûily podpory svèho st edì. A samoz ejmï podnik musì vyvìjet a nabìzet v robky, kterè plnï uspokojì pot eby mìstnìch z kaznìk a za co nejniûöì n klady. 4 Pojišťovna ČS s výborným ziskem Pojiöùovna»eskÈ spo itelny dos hla k 31. prosinci 2006 ËistÈho zisku 307,55 mil. KË, coû p edstavuje n r st o 64,3 % oproti roku 2005 (poëìt no podle Ëesk ch ËetnÌch standard - CAS). V sledek odpovìd zhodnocenì vloûenèho kapit lu ROE (v nosnost aktiv) ve v öi 17,2 %. Objem technick ch rezerv ûivotnìho pojiötïnì vzrostl meziroënï o 26,1 % na roveú 13,47 mld. KË. GE Money Multiservis potvrdil pozici lídra SpoleËnost GE Money Multiservis financovala v loúskèm roce n kupy za vìce neû 9,6 miliard korun, a potvrdila tak svoji vedoucì pozici na ËeskÈm trhu spl tkovèho prodeje. Produktem, kter si v loúskèm roce zìskal u z kaznìk nejvïtöì oblibu, byla kreditnì karta MoneyCard - na konci roku ji aktivnï vyuûìvalo p esnï klient. ŠkoFIN loni úspěšný SpoleËnost äkofin spolu se sv mi dce in mi spoleënostmi äkolease a äkofin Fleet Services uzav ela v roce 2006 novè smlouvy v hodnotï 12,553 miliard korun ( nov ch smluv). NejvÌce se na uvedenè hodnotï podìlel leasing osobnìch (v celkovè v öi 8,271 miliard korun) a uûitkov ch automobil (v celkovè v öi 2,279 miliard korun). äko- FIN obsadil 3. mìsto v ûeb ÌËku»LFA (»eskè leasingovè a finanënì asociace) dle celkovè po izovacì hodnoty leasingu. ČSOB Pojišťovna spustila nový web»sob Pojiöùovna spustila do ostrèho provozu svè zcela novè internetovè str nky. P es nov web lze nahl sit pojistnou ud - lost nebo p Ìmo sjednat pojiötïnì. KromÏ grafiky a ady nov ch aplikacì je takè hlavnì novinkou webu "Bobr v pr vodce produkty". OblÌben bobr, na kterèho pojiöùovna vsadila i ve sv ch reklam ch, podle prvnìch pr zkum mezi n vötïvnìky webu opït zabodoval.

5 březen 2007 SPEKTRUM FINANČNÍCH SLUŽEB 5

6 PRAVIDELNÉ INFO Z ÚHOS A RHK BRNO březen 2007 I nformace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Podporu vlekařům by musela schválit Evropská komise ad pro ochranu hospod skè soutïûe opakovanï, po dobu nïkolika t dn, upozorúuje na problematiënost û dostì podnikatel provozujìcìch lyûa skè vleky a lanovky o ve ejnou podporu za ztr ty zp sobenè letoönì mimo dnï mìrnou zimou. Abych byl konkrètnì, Svaz provozovatel lanovek a vlek û d Ministerstvo pro mìstnì rozvoj»r o st tnì podporu kv li investiënìm n klad m vynaloûen m p ed letoönì zimou. OHS analyzoval situaci ve smyslu komunit rnìch pravidel a judik t t kajìcìch se poskytov nì st tnì podpory. Shledal, ûe v Ëlensk ch zemìch EvropskÈ unie nelze nalèzt obdobn p Ìpad, kdy by st t poskytl podporu ke krytì bïûn ch podnikatelsk ch rizik plynoucìch z jejich podnikatelskè Ëinnosti. V jedinèm vzd lenï Spolupráce města a komory Ve znamenì bilancov nì a dalöìho ubìr nì se brnïnskè komory se konala 26. nora valn hromada RHK Brno za Ëasti tèmï 100 statut rnìch z stupc Ëlensk ch firem. K v znamn m host m diskuznì valnè hromady pat il Roman Onderka, prim tor mïsta Brna, a Martin Pecina, p edseda adu pro ochranu hospod skè soutïûe. Rok 2006 probïhl ve znamenì rekonstrukce budovy, kter byla zah jena dne 2.kvÏtna a ukonëena 14. srpna V sledkem je novï zrekonstruovan objekt se dvïma s ly o kapacitï celkem 180 mìst, poëìtaëovou uëebnou, kter vyhovuje souëasn m n rok m, a administrativnì prostory. Rekonstrukce budovy vytvo ila p edpoklady k realizaci 84 vzdïl vacìch a kontaktnìch akcì uû v loúskèm roce, kter ch se z Ëastnilo tèmï 4000 osob. Loni takè zah jila OHK Brno proces regionalizace komorovè Ëinnosti. K letoönìmu 1.lednu doölo ke slouëenì OHK Brno s HK Blansko a nov RHK Brno zahrnuje tak i OblastnÌ komoru Blansko a Boskovice. RHK Brno m tak k dneönìmu dni 683 Ëlen, coû je 56 % vöech Ëlensk ch firem hospod sk ch komor na jiûnì MoravÏ. SouË stì programu valnè hromady byl i slavnostnì podpis novè r mcovè smlouvy mezi Statut rnìm mïstem Brnem a Region lnì hospod skou komorou Brno. RHK Brno a mïsto Brno se Kamil Rudolecký, 1. místopředseda ÚHOS v tèto smlouvï zavazujì k rozöì enì st vajìcì spolupr ce v oblastech jako jsou nap Ìklad podpora rozvoje podnik nì, zlepöenì podmìnek pro p ÌmÈ investice, vyuûitì ekonomickèho potenci lu letiötï Ëi propagace strategickèho profilu mïsta jako centra vzdïl v nì, v zkumu, v voje, inovacì Ëi oblast rozvoje lidsk ch zdroj. "Pro mïsto Brno je tato smlouva velmi d leûit. VÏ Ìm, ûe bude dlouhodob m p Ìnosem pro obï strany.»ernovick terasa je zatìm nejv znamnïjöìm projektem Brna pro podporu podnik nì a je jiû plnï obsazena. Pokud se n m poda Ì d le posilovat spolupr ci s v mi podnikateli, tak vï Ìm, ûe zapìöeme mïsto Brno nejen na mapu Evropy, ale dokonce i na mapu svïta", ekl prim tor Roman Onderka. "V roce 2006 OHK Brno svojì ËinnostÌ potvrdila, ûe m ûe aktivnï p ispìvat k rozvoji ekonomiky naöeho mïsta a JihomoravskÈho kraje, coû bylo konstatov no na adï jedn nì s vedenìm mïsta Brna i JihomoravskÈho kraje a je takè uvedeno v r mcovè smlouvï o vz jemnè spolupr ci", dodal p edseda RHK Brno Karel Mina Ìk. "V n vaznosti na slavnostnì podpis smlouvy byly prim torovi p ed ny n vrhy spolupr ce na spoleën ch projektech jako jsou nap Ìklad Kontakt - kontrakt 2007, soutïû o nejlepöì malou a st ednì firmu mïsta Brna TOP MSP 2007, Ëi projekt InformaËnÌ mìsto souvisejìcìm rozhodnutì, kterè se t kalo investiënìch fond v Irsku, Evropsk komise posuzovala opat enì, kdy mïl st t v myslu poskytnout mal m podnikatel m mj. p jëky. Opat enì bylo KomisÌ posouzeno jako sluëitelnè se spoleën m trhem, ale pouze z toho d vodu, ûe p jëky byly st tem poskytov ny za trûnìch podmìnek a s roky na rovni referenënì sazby. Tento d vod Evropsk komise v slovnï uvedla, aby toto opat enì bylo sluëitelnè s ustanovenìmi o ve ejnè podpo e. P jëky navìc mïly b t poskytov ny pouze na poë teënì investice. Pokud bychom chtïli podpo it investiënì Ëinnost podnikatel, je t eba podporu poskytnout z d vodu motivaënìho Ëinku p ed zah jenìm investiënì akce, nikoliv jiû na vybudovanè provozy. Podpora tohoto typu nenì z hlediska na podporu vzdïl v nì odborn ch pracovnìch si," pronesl na z vïr editel RHK Brno Petr Bajer. Na valnè hromadï byla tèû vyhl öena soutïû o nejlepöì malou a st ednì firmu mïsta Brna TOP MSP Ing. Petr Bajer, CSc., editel RHK Brno»asopis Prosperita poloûil na valnè hromadï nïkter m ËastnÌk m dvï ot zky: Jak dlouho jste Ëlenem RHK Brno? Co v m p in öì ËlenstvÌ v tèto komo e? Ing. Karel Mach Ëek - Ëlen p edstavenstva a prokurista spoleënosti Pozemstav Brno, akciov spoleënost V RHK Brno jsme dva roky. HlavnÌ p Ìnos komory vidìm v podpo e naöich podnikatelsk ch aktivit, tj. po d nì zajìmav ch akcì a tìmto vz jemn m setk v nìm p ispìv k navazov nìm obchodnìch kontakt. Velmi oceúuji individu lnì poradenstvì. RHK Brno m kvalitnì odbornè z zemì ve sv ch pracovnìcìch a dok ûe vnìmat oblast podnik nì a novè obchodnì trendy v öiröìm kontextu a souvislostech mnohem d Ìve, neû my, kte Ì eöìme svè kaûdodennì operativnì starosti o naöe zamïstnance, zak zky apod. Pozemstav pr vï v tïchto dnech konzultuje na RHK Brno nov obchodnì smïr rozvoje firmy. komunit rnìch pravidel akceptovateln. AntimonopolnÌ ad povaûuje za nutnè upozornit, ûe v p ÌpadÏ p ijetì uvedenèho opat enì by se s velkou pravdïpodobnostì jednalo o ve ejnou podporu, kter je obecnï zak - zan. ad pro ochranu hospod skè soutïûe tedy vìt postoj Ministerstva pro mìstnì rozvoj»r, kterè podle sv ch ned vn ch vyj d enì pohlìûì na poskytnutì zmìnïnè podpory spìöe z pornï. V opaënèm p ÌpadÏ bychom se mohli dostat do absurdnì situace, kdy budeme v p ÌpadÏ studenèho lèta podporovat z ve ejn ch prost edk majitele koupaliöù a v p ÌpadÏ vytrval ch deöù majitele cihelen, kte Ì nebudou moci v bahnitèm terènu tïûit hlìnu pot ebnou k v robï cihel. Kamil Rudoleck, I. mìstop edseda OHS SPIS představuje svůj v pořadí třetí Manifest znalostní společnosti - tentokrát na téma E-government Manifest znalostnì spoleënosti je stïûejnìm analytick m dokumentem SdruûenÌ pro informaënì spoleënost (SPIS) 1. PoprvÈ byl tento materi l mapujìcì stav rozvoje znalostnì spoleënosti, kritickè body v voje a konkrètnì n vrhy priorit do budoucna vyd n v roce 2004 s podtitulem "Co musì»esk republika udïlat, aby obst la v glob lnìm kapitalizmu 21. stoletì jako vysoce rozvinut zemï." Anal za se setkala s obrovsk m z jmem nejen odbornè ve ejnosti. Vzhledem k tomu, ûe jejì z kladnì postul ty z st vajì st le v platnosti, SdruûenÌ se rozhodlo opakovanï v pravideln ch Ëasov ch intervalech sledovat, jak si»r vede ve vöeobecnè implementaci informaënìch technologiì, a nastavovat zrcadlo n m vöem - a tedy i tïm, kte Ì jsou za v sledn stav zodpovïdni. Tak vznikl dalöì Manifest znalostnì spoleënosti 2005 pod n zvem "Cesta k spïchu", kter definuje dvï klìëovè prioritnì oblasti - zv öenì konku- renceschopnosti ËeskÈ ekonomiky a zlepöenì v konu ve ejnè spr vy. V po adì t etì Manifest znalostnì spoleënosti 2006/2007 se zamï enìm na e-government pak nabìzì podrobnè srovn nì mìry zapojenì ICT do ekonomiky a zejmèna do ve ejnèho ûivota v»r s realitou v tïch zemìch, kterè dnes ud vajì smïr. vodem mal exkurz do terminologie: E-government (tèû EGOV, digital government, online government atp.) poukazuje na pouûitì informaënìch a komunikaënìch technologiì pro v mïnu informacì a sluûeb s obëany, podnikateli a ostatnìmi sloûkami st tu. E-government je vyuûìv n legislativou, soudnictvìm anebo administrativou ke zlepöenì vnit nì Ëinnosti, poskytov nì ve ejn ch sluûeb nebo proces st tnì spr vy a samospr vy. E-government zaëal jiû p ed 50 lety prvnìmi poëìtaëovï zpracovan mi statistick mi zjiötïnìmi. Co e-government zajiöùuje: Prezident SPIS Jiří Polák na tiskové konferenci k představení Manifestu znalostní společnosti. Výklad sleduje Ivan Langer, ministr vnitra a ministr informatiky zlepöuje procesy st tnì spr vy a samospr vy (e-administration), propojuje obëany (e-citizens, e-services) vytv Ì vazby na okolì (e-society) "e-government je vyuûitì ICT ve ve ejnè spr vï, kombinovanè s organizaënìmi zmïnami a nov mi dovednostmi k zajiötïnì a zlepöenì ve ejn ch sluûeb a demokratick ch proces a posìlenì podpory ve ejnè politiky" (Definice EU ) "e-government je klìëem k dobrèmu a modernìmu ÌzenÌ ve ejnèho sektoru. e-government nenì pouze klìëem k modernizaci ve ejnè spr vy, ale takè k obnovenì vl dy lidu. Pokud e-government znamen vyuûitì nov ch informaënìch a komunikaënìch technologiì ve ve ejnè spr vï a ostatnìch institucìch ve ejnèho sektoru ke zlepöenì jak sv ch vztah s uûivateli a sv ch vnit nìch Milan Michna - jednatel spoleënosti HEFAISTON, spol. s r. o. Jsem jednìm z prvnìch Ëlen komory, m m vöak dlouholetè zkuöenosti i s jin mi institucemi. RHK Brno povaûuji za jednu z nejlepöìch komor v»r. Sv mi aktivitami napom h jednotliv m Ëlen m, pro mne je zdrojem informacì, na kterè se mohu spolehnout. Proto jsem takè inicioval, jako p edseda Cechu kov»r, vstup tohoto profesnìho uskupenì do RHK Brno. Chci tìmto krokem napom hat pr ci naöich jednotliv ch Ëlen, protoûe kov skè emeslo se v souëasnè dobï pot k s nedostatkem nov ch lidì, kte Ì by se ho chtïli uëit, a to je zcela urëitï velk ökoda. (ms) funkcì - a to je p esnï to, co se tìm myslì - tak tento fenomèn existoval dlouho p ed tìm, neû byl takto oznaëen. "e-government vytv Ì Novou ve ejnou spr vu (NVS, New Public Management, NPM) v tom smyslu, ûe je funkënì a orientovan na v sledky, ale jasnï p esahujìcì NPM. pokraëov nì na stranï 7 6 GTS Novera dokončila integraci telekomunikačních sítí Rok po provedenì akvizic konkurenënìch telekomunikaënìch oper tor Contactel, Nextra a Telenor Networks dokonëila spoleënost GTS Novera integraci zìskan ch telekomunikaënìch sìtì. Nov, rozöì en sìù GTS Novera je jednou z nejvïtöìch v»eskè republice. Ve společnosti DHL Express vznikla nová divize Ve spoleënosti DHL Express (Czech Republic), s. r. o., p ednìm poskytovateli expresnìch a logistick ch sluûeb, vznikla v r mci reorganizaënìch zmïn k 1. lednu 2007 nov divize Express Business Unit. JejÌm editelem byl jmenov n LudÏk Drnec, dosavadnì marketingov editel spoleënosti DHL Express (Czech Republic), s. r. o. Značka KLASA - v soutěži bylo obalů Velk spot ebitelsk soutïû, kter probìhala od z Ì do konce prosince loúskèho roku jiû zn svè vìtïze. Podstatou soutïûe bylo nasbìrat a poslat co nejvìce obal z v robk se znaëkou KLASA. Dva soutïûìcì, kte Ì nasbìrali nejvìce obal, zìskajì cel sortiment v robk se znaëkou KLASA. VÌtÏzem se stala Martina Fiöerov z ChotÏöova, kter nasbìrala neuvï iteln ch ks obal z v robk se znaëkou KLASA. "LidÈ se mï Ëasto ptajì, jak jsem mohla nasbìrat tolik obal." Avaya rozšířila nabídku SpoleËnost Avaya Nic., svïtov lìdr v oboru firemnìch komunikaënìch aplikacì, systèm a sluûeb, p edstavuje v znamnè vylepöenì svojì sady sdruûen ch IP telefonick ch eöenì pro inteligentnì komunikaci, zamï enè speci- lnï na malè a st ednì podniky (SMB). Nov verze softwaru IP Office 4.0 s edicemi Standard a Professional p in öì snadn a cenovï dostupn zp sob vyuûitì pokroëilè komunikace na b zi IP pro zlepöenì produktivity, sluûeb z kaznìk m a prakticky kaûdèho podnikovèho procesu.

7 březen 2007 INFORMACE PRO VÁS Zadávání veřejných zakázek v České republice Od 1. července 2006 je zadávání veřejných zakázek a koncesí upraveno zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a zákonem č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon). Hlavní principy právní úpravy veřejných zakázek a koncesí vycházejí ze Smlouvy o založení Evropského společenství a z evropských zadávacích směrnic. Jedná se zejména o principy transparentnosti, rovného zacházení, zákazu diskriminace, vzájemného uznávání a proporcionality. CÌlem novèho z kona o ve ejn ch zak zk ch a koncesnìho z kona je zejmèna zajiötïnì hospod rnosti, efektivnosti a Ëelnosti nakl d nì s ve ejn mi prost edky. Tohoto cìle je dosahov no p edevöìm vytv enìm podmìnek pro to, aby smlouvy hrazenè z ve ejn ch prost edk byly zadavateli uzavìr ny p i zajiötïnì hospod skè soutïûe a konkurenënìho prost edì mezi dodavateli. HlavnÌm d vodem p ijetì nov ch z kon bylo zajiötïnì transpozice smïrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES do ËeskÈho pr vnìho du. EvropskÈ zad vacì smïrnice podrobnï upravujì postupy p i zad v nì nadlimitnìch ve ejn ch zak zek; u podlimitnìch zak zek se vöak omezujì na zakotvenì principu transparentnosti a nediskriminace p i jejich zad v nì. Pr vnì prava v»r, oproti smïrnicìm, podrobnï rozpracov v postupy i p i zad v nì podlimitnìch zak zek. U podlimitnìch zak zek je vöak v novèm z konu stanoven zvl ötnì zjednoduöen druh ÌzenÌ. Na z kladï ve ejn ch zak zek zìsk vajì dodavatelè moûnost prov dïnì rozs hl ch dod vek. Realizuje se zde znaën Ë st spoleëensky disponibilnìch prost edk. Na z kladï ve ejn ch zak zek vznikajì obchodnì vztahy se zajiötïn m financov nìm. Pro podnikatele, kter zak zku zìsk, je minimalizov no riziko, ûe za jìm poskytnutè plnïnì neobdrûì dohodnutou platu. K z sad m novè pr vnì pravy pat Ì: snaha o celkovè zjednoduöenì zad v nì, vyjasnïnì z kladnìch pojm, podrobnïjöì specifikace jednotliv ch zad vacìch postup, za azenì subjekt poskytujìcìch poötovnì sluûby mezi sektorovè zadavatele, zavedenì moûnosti zad v nì pomocì spoleën ch n kupnìch subjekt, stanovenì moûnosti uzavìr nì r mcov ch smluv i pro ve ejnè zadavatele (nikoli jen pro zadavatele sektorovè), konstituov nì soutïûnìho dialogu - ÌzenÌ urëenèho pro zvl ötï sloûitè zak zky, umoû- ÚujÌcÌ zadavateli zìskat inovativnì eöenì danèho projektu v situaci, kdy s m nenì z objektivnìch d vod schopen p esnï specifikovat zp sob provedenì ve ejnè zak zky, elektronizace procesu zad v nì. Z kon transponuje p ÌsluönÈ p edpisy Evropsk ch spoleëenstvì a upravuje postupy p i zad v nì ve ejn ch zak zek, soutïû o n vrh (smï ujìcì k n vrhu, projektu nebo pl nu), dohled nad dodrûov nìm tohoto z kona, podmìnky vedenì a funkce seznamu kvalifikovan ch dodavatel a systèmu certifikovan ch dodavatel. Za zadavatele ve ejnè zak zky se pro Ëely tohoto z kona povaûuje ve ejn, dotovan a sektorov zadavatel. Ve ejn m zadavatelem je a)»esk republika, b) st tnì p ÌspÏvkov organizace, c) zemnì samospr vn celek nebo p ÌspÏvkov organizace, u nìû funkci z izovatele vykon v zemnì samospr vn celek, d) jin pr vnick osoba, pokud 1. byla zaloûena Ëi z Ìzena za Ëelem uspokojov nì pot eb ve ejnèho z jmu, kterè nemajì pr myslovou nebo obchodnì povahu 2. je financov na p ev ûnï st tem Ëi jin m ve ejn m zadavatelem nebo je st tem Ëi jin m ve ejn m zadavatelem ovl d na nebo st t Ëi jin ve ejn zadavatel jmenuje Ëi volì vìce neû polovinu Ëlen v jejìm statut rnìm, spr vnìm, dozorëìm Ëi kontrolnìm org nu. Ve ejnou zak zkou je zak zka realizovan na z kladï smlouvy mezi zadavatelem a jednìm Ëi vìce dodavateli, jejìmû p edmïtem je platnè poskytnutì dod vek Ëi sluûeb nebo platnè provedenì stavebnìch pracì. Ve ejn zak zka, kterou je zadavatel povinen zadat podle z kona, musì b t realizov na na z kladï pìsemnè smlouvy. Zak zka je realizov na na z kladï platnè pìsemnè smlouvy uzav enè mezi zadavatelem a dodavatelem Ëi dodavateli. Z kon tak stanovuje obligatornï pro tyto smlouvy pìsemnou formu a musì jìt o smlouvy platnè. (V podrobnostech odkazuji na literaturu Marek, K.: SmluvnÌ obchodnì kontrakty, druhè vyd nì, MU Brno, 2006, 420 stran.) Podle svèho p edmïtu plnïnì se ve ejnè zak zky dïlì na t i druhy - ve ejnè zak zky na dod vky, ve ejnè zak zky na stavebnì pr ce a ve ejnè zak zky na sluûby. Podle p edpokl danè hodnoty zak zky z kon rozliöuje zak zky malèho rozsahu, podlimitnì a nadlimitnì zak zky. Z kon podrobnï upravuje pr bïh jednotliv ch druh zad vacìch ÌzenÌ, kter mi jsou otev enè ÌzenÌ, uûöì ÌzenÌ, jednacì ÌzenÌ s uve ejnïnìm, jednacì ÌzenÌ bez uve ejnïnì, soutïûnì dialog. Ve ejnou zak zkou malèho rozsahu se rozumì ve ejn zak zka, jejìû p edpokl dan hodnota nedos hne v p ÌpadÏ ve ejnè zak zky na dod vky nebo ve ejnè zak zky na sluûby KË bez danï z p idanè hodnoty nebo v p ÌpadÏ ve ejnè zak zky na stavebnì pr ce KË bez danï z p idanè hodnoty. PodlimitnÌ ve ejnou zak zkou se rozumì ve ejn zak zka, jejìû p edpokl dan hodnota ËinÌ v p ÌpadÏ ve ejnè zak zky na dod vky nebo ve ejnè zak zky na sluûby nejmènï KË bez danï z p idanè hodnoty nebo v p ÌpadÏ ve ejnè zak zky na stavebnì pr ce nejmènï KË bez danï z p idanè hodnoty a nedos hne stanovenèho finanënìho limitu. NadlimitnÌ ve ejnou zak zkou je zak zka nad stanovenè limity (viz tabulka), p ÌpadnÏ alespoú odpovìdajìcì tïmto limit m. DodavatelÈ, tj. z jemci o ve ejnou zak zku, musì splúovat kvalifikaënì p edpoklady stanovenè z konem. Zadavatel nesmì p ekroëit rozsah kvalifikace nad pot eby souvisìcì s p edmïtem ve ejnè zak zky. Jsou stanoveny tzv. kvalifikaënì p edpoklady z kladnì, profesnì, ekonomickè a finanënì a technickè, kdy se prokazujì v znamnè dod vky, sluûby nebo stavebnì pr ce z poslednìch let. Dodavatel m je d na moûnost prok zat splnïnì Ë sti kvalifikace prost ednictvìm v pisu ze seznamu kvalifikovan ch dodavatel a novï i prost ednictvìm certifik tu vydanèho v r mci systèmu certifikovan ch dodavatel. Seznam kvalifikovan ch dodavatel vede Ministerstvo pro mìstnì rozvoj»r - DodavatelÈ zapsanì v tomto seznamu jiû nemusì prokazovat splnïnì kvalifikaënìch p edpoklad. Kvalifikaci lze taktèû prok zat p edloûenìm certifik tu vydanèho v r mci systèmu certifikovan ch dodavatel nebo v pisu ze zahraniënìho seznamu dodavatel, pokud splúujì podmìnky stanovenè v z konï. Z kon upravuje moûnost pod v nì n mitek a p ezkoum nì kon zadavatele. Dohled nad zad v nìm ve ejn ch zak zek v»r Tabulka orientačně vyjadřuje, kdy se bude jednat o nadlimitní veřejnou zakázku, uvádí stanovené limity vykon v ad pro ochranu hospod skè soutïûe - ÿìzenì o p ezkoum nì kon zadavatele se u adu pro ochranu hospod skè soutïûe zahajuje na pìsemn n vrh stïûovatele nebo z moci ednì. S pod nìm n vrhu je navrhovatel povinen sloûit na Ëet adu pro ochranu hospod skè soutïûe kauci ve v öi 1 % z nabìdkovè ceny navrhovatele, nejmènï vöak ve v öi KË, nejv öe ve v öi KË. V p ÌpadÏ, ûe nenì moûnè stanovit nabìdkovou cenu navrhovatele, je navrhovatel povinen sloûit KË. Evropsk komise m pravomoc na û dost dodavatele a se souhlasem zadavatele vèst smìrëì ÌzenÌ v souladu se SmÏrnicÌ Rady 92/13/EHS ze dne 25. nora 1992, a to v p Ìpadech nadlimitnìch ve ejn ch zak zek. Nov z kon je cca o t etinu rozs hlejöì neû d ÌvÏjöÌ pr vnì prava a bïûnèmu uûivateli mohou pomoci odbornè publikace, p ÌpadnÏ uûiteënè odkazy. JUDr. Eva Kubiöov, ad pro ochranu hospod skè soutïûe, kubisova@compet.cz UûiteËnÈ odkazy: ad pro ochranu hospod skè soutïûe: InformaËnÌ systèm pro zad v nì ve ejn ch zak zek: Ministerstvo pro mìstnì rozvoj: Port l o ve ejn ch zak zk ch a koncesìch: ZADAVATEL DOD VKY A SLUéBY STAVEBNÕ PR CE»esk republika, st tnì p ÌspÏvkovÈ organizace, pro»r - Ministerstvo obrany platì tento ,- KË u sluûeb limit pouze pro zboûì podle prov dïcìho p edpisu s v jimkou podle z kona ,- KË zemnì samospr vn celek nebo p ÌspÏvkov organizace, u nìû vykon v funkci z izovatele ,- KË u sluûeb a tzv. jin pr vnick osoba, pro»r - Ministerstvo obrany pro zboûì, kterè nenì stanovenè je podrobnïjöì vymezenì prov dïcìm pr vnìm p edpisem v z konu ,- KË Sektorov zadavatel ,- KË ,- KË SPIS představuje svůj v pořadí třetí Manifest znalostní společnosti - tentokrát na téma E-government pokraëov nì ze strany 6 Je to o vytv enì procesu samotn ch v nichû se generujì administrativnì sluûby, ne pouze jejich management. VyuûÌv inovativnì a komplexnì p Ìstupy k modernizaci st tnì spr vy a samospr vy (administrative modernisation)" 2 P Ìpona e v e-government podsouv do bïûnï ch panèho v znamu tohoto termìnu elektronick Ëi technologick aspekt. To je pravda jenom Ë steën. Podstatou je digitalizace a jejì elektronickè vyuûitì nejen v procesech st tnì spr vy a samospr vy, ale v celè spoleënosti. Ëelem p edkl danèho Manifestu je p ispït k rozvoji oblasti ve ejnè spr vy û doucìm naznaëen m smïrem. Rozvoj bez ÌzenÌ je samovoln. ÿìzenì je vöak moûnè pouze tehdy, kdy lze proces mï it. Manifest vych zì z p Ìstupu EvropskÈ komise a uv dì dvacet elektronick ch ve ejn ch sluûeb 3 jako mï Ìtko jejich kvality a rovnï. Konstatov - nì Manifestu je vöak ( eklo by se tradiënï) nep Ìliö lichotivè: "Pozice»eskÈ republiky nenì dobr a - coû je jeötï v ûnïjöì - d l se zhoröuje.»r se v roce 2006 umìstila na 21. mìstï z 25 Ëlensk ch st t EU. V p edchozìm mï enì, jeû probïhlo v roce 2004, byla»r na 19. mìstï." OstatnÌ zemï modernizujì svoji ve ejnou spr vu rychleji neû»esk republika. Kriticky d leûitè je vöak zjiötïnì, ûe efektivnì e-government nenì domènou ekonomicky nejsilnïjöìch zemì, je to pouze podpora rozvoji ekonomiky. PouËn je p Ìklad Malty, kter se posunula z 16. na 2. mìsto, Estonska z 8. na 3. Ëi Slovinska z 15. na 7. mìsto. N sledov nìhodn je pak p Ìklad Rakouska, kterè p esto, ûe m podobnè z klady st tnì spr vy jako»r, se umìstilo na prvnìm mìstï! Jin m varovn m inpulzem m ûe b t webovsk str nka p ipravenosti st t na e-government (The United Nations e-government Readiness Knowledge Base, UNKB 4 ), kter vyhodnocuje na z kladï sloûen ch index moûnosti, schopnosti a ochotu jednotliv ch st t vyuûìvat e-government p i uplatnïnì informaënìch a komunikaënìch technologiì (ICT) v oblasti rozvoje. Z kladnì hodnoty jsou mï Ìtko rovnï vyuûitì webu (Web Measure) jako vyhodnocenì pïtistupúovèho modelu, informaënì a komunikaënì infrastruktura a lidsk kapit l. V roce 2004 se»r umìstila na 28. mìstï a o rok pozdïji sestoupila na 29. pozici! Manifest se p edevöìm obracì na politickou, ale tèû na odbornou ve ejnost. Pro modernizaci st tnì a ve ejnè spr vy je zapot ebì velkèho mnoûstvì politickè v le a p imï en kompetentnost pracovnìk ve ejnè spr vy, ednìk, ale i politik. "V»eskÈ republikce vöak dnes bohuûel neexistuje ani d sledn koordinovan snaha aktivnï e-government zav dït a rozöi ovat, ani internì pravidelnè vyhodnocov nì skuteënèho stavu," konstatuje Manifest d le. Z pohledu na e-government Manifest tak vlastnï vybìzì k p edstavï, ûe na st t a jeho funkce a sluûby lze pohlìûet takè jako na velmi rozvinutou organizaci, kterou je zapot ebì spravovat a Ìdit ve prospïch obyvatel (klient ) modernìmi n stroji a metodami. O rovni, kvalitï, metod ch a technologiìch pro ÌzenÌ pr myslov ch komplex nikdo nepochybuje a informatika se sem dostala, aniû se pouûilo oznaëenì emanagement. E-government je na tom h e a p Ìsluönou stimulaci pot ebujì obï strany, obï z jmovè skupiny Ëi komunity. Je to jak st tnì spr va a samospr va se sv mi p edstavami, cìli a prioritami, tak obyvatelè a podnikatelè jako "spot ebitelè" nabìzen ch sluûeb. K radik lnì zmïnï samoz ejmï û dn manifest s m o sobï nestaëì. P esto st le m me re lnou öanci v raznï zlepöit svou pozici a za adit se mezi nejrozvinutïjöì zemï svïta, jak uv dì Manifest znalostnì spoleënosti 2006/2007. To ostatnï potvrzuje i souëasn iniciativa v r mci p ipravovanèho z kona o e-governmentu (e-government Act, EGA) pod vedenìm ministra vnitra a ministra informatiky Ivana Langera. EGA nap. usiluje mimo jinè o zrovnopr vnïnì elektronickè a papìrovè formy dokument Ëi zavedenì PodacÌch OvÏ ovacìch InformaËnÌch N rodnìch Termin l - Czech Point. Je to jasn krok spr vn m smïrem. Ke zmïnï m ûe dojìt pouze systematick m p sobenìm û doucìm zp sobem na obï z jmovè skupiny, obyvatele a podnikatele na jednè stranï a ve ejnou spr vu na druhè, neboù onu zmïnu m ûe vyvolat jenom zmïna chov nì obou. Manifest proto nabìzì ve sv ch z vïrech adu doporuëenì, jak postupovat, spolu s mementem: "JeötÏ m ûeme naskoëit do rozjìûdïjìcìho se vlaku, v nïmû budou cestovat jen nïkte Ì, ne vöichni." 1 - SPIS - SdruûenÌ pro informaënì spoleënost. Zaloûeno v b eznu 1998 jako profesnì asociace firem z oblasti ICT (informaënìch a komunikaënìch technologiì). Od z Ì 1998 Ëlenem EICTA, evropskè asociace ICT pr myslu. Texty vöech Manifest je moûnè zìskat na sekretari tu SPIS, Blanick 16, Praha 2, tel: , fax: , spis@spis.cz nebo na webov ch str nk ch Leitner, C.: 2003, e-government in Europe, e-government 2003 Conference, Como, Italy, Euroepan Institute of Public Administration. 3 - OblastÌ pro rozvoj je samoz ejmï vìce. Pat Ì sem nap Ìklad digitalizace archiv s moûnostì vzd lenèho p Ìstupu k archiv liìm v r mci informaënì sìtï resp. internetu, anebo elektronicky podporovanè volby (evolby), schv lenè nap. irskou vl dou uû a s dobr mi zkuöenostmi i z pomïrnï konzervativnìho äv carska. Mohli bychom sem vöak za adit takè webovskè port ly atp

8 PODNIKÁNÍ A EKOLOGIE březen 2007 RWE Transgas Net. Blíž přírodě RWE Transgas Net vúnoru společně s Českým svazem ochránců přírody, Správou Národního parku Podyjí a Biosférickou rezervací Dolní Morava zahájil dlouhodobý projekt systematické ochrany životního prostředí. Jako nový generální partner těchto institucí se bude nepřímo podílet na péči o chráněné lokality v České republice, na zřízení školy environmentální výchovy či přípravě studií krajinných úprav podél česko-rakouské hranice. Kromě toho společnost zřídila vlastní grantový program na podporu regionálního rozvoje. Celkem plánuje RWE Transgas Net v letošním a v příštím roce vynaložit na projekt s názvem RWE Transgas Net. Blíž přírodě. a aktivity v oblasti CSR (společenská odpovědnost firem) téměř 20 milionů korun. "Naöe spoleënost jako p epravce zemnìho plynu, kter pat Ì k prim rnï ekologick m paliv m, klade d raz na ochranu ûivotnìho prost edì a p ÌrodnÌho bohatstvì," uvedl prof. Klaus Homann, jednatel a CEO RWE Transgas Net, s. r. o., a dodal: "Po prvnìm roce naöeho samostatnèho fungov nì jsme se proto rozhodli podpo it tuto oblast jeötï intenzivnïji. V tomto kontextu jsme vytvo ili ojedinïl koncept, kter rozöi uje dosavadnì moûnosti pèëe o v znamnè p ÌrodnÌ lokality v»r." PrvnÌ Ë st projektu RWE Transgas Net. BlÌû p ÌrodÏ. si klade za cìl chr nit p Ìrodu prost ednictvìm prezentace v znamn ch lokalit ve ejnosti. Jde o naplnïnì p vodnìho z mïru»eskèho svazu ochr nc p Ìrody, kter peëuje o stovky p ÌrodnÏ cenn ch pozemk rozmìstïn ch ve vöech regionech»r. Jejich dlouhodob spïön ochrana je vöak moûn jen za podpory ve ejnosti, a to zejmèna na lok lnì rovni. "LidÈ Ëasto p ich zejì do p ÌrodnÏ cenn ch mìst a netuöì, jakè hodnoty zde mohou spat- it. P itom pozn nì je z kladnìm p edpokladem ËinnÈ ochrany p Ìrody. DÌky partnerstvì s RWE Transgas Net vybudujeme v pïti aû osmi lokalit ch roënï novè nauënè stezky, zpevnïnè chodnìky a m stky a cel informaënì systèm pro n vötïvnìky," vysvïtlil RNDr. Libor Ambrozek, p edseda»eskèho svazu ochr nc p Ìrody. "Pokud uspïjeme s naöì û dostì o podporu z fond EU, coû je nynì, kdyû m me zajiötïnè prost edky na kofinancov nì, pravdïpodobnè, poëet roënï zp ÌstupÚovan ch lokalit se zn sobì," doplnil L. Ambrozek. Druh Ë st projektu m p ispït k rozvìjenì a zkvalitúov nì aktivit na poli environment lnì v chovy, vzdïl v nì a osvïty. Pr vï tìmto smïrem chce investovat finanënì prost edky plynoucì z gener lnìho partnerstvì s RWE Transgas Net Spr va N rodnìho parku PodyjÌ. Po rekonstrukci objekt, kterè spravuje, vznikne v obci»ìûov celoroënì ökola ochrany p Ìrody s hlavnì orientacì na dïti, ml deû a studenty. "M me v myslu vyuûìt lokalizace vybran ch objekt p Ìmo v N rodnìm parku PodyjÌ a v r mci rozvoje v chovy k ochranï p Ìrody oûivit u n s fenomèn, kter je velmi popul rnì nap Ìklad v z padnì EvropÏ - tj. laborato v p ÌrodÏ. VÏ Ìm, ûe na rekonstrukci objekt zìsk me takè prost edky z EvropskÈ unie. R di bychom potè zajistili kompletnì pedagogick, odborn a organizaënì servis spojen s nabìd- Projekt partnerství s Českým svazem ochránců přírody RWE Transgas Net se od letoönìho roku st v historicky prvnìm gener lnìm partnerem»eskèho svazu ochr nc p Ìrody (»SOP), nejvïtöì tuzemskè nevl dnì organizace svèho druhu. V r mci dvouletèho partnerstvì se bude nep Ìmo podìlet na vzniku novèho projektu ochrany p Ìrody prost ednictvìm prezentace v znamn ch lokalit. Smyslem tohoto projektu je p edstavit v znamnè p ÌrodnÌ lokality ve ejnosti a vzbudit tak p edevöìm na region lnì rovni z jem o jejich ochranu. RoËnÏ pl nuje»sop dìky podpo e RWE Transgas Net zp Ìstupnit 5 aû 8 p ÌrodnÏ cenn ch zemì. BÏhem 15 let by tak mïlo b t mìstnìm obyvatel m i turist m novï prezentov no minim lnï 80 lokalit, kter mi»esk svaz ochr nc p Ìrody disponuje. Z nich 8 vykoupil v r mci n rodnìho programu MÌsto pro p Ìrodu do svèho vlastnictvì, 53 je v majetku spolupracujìcìch pozemkov ch spolk, 19 zvl ötï chr nïn ch oblastì si svaz pronajal od st tnì Agentury ochrany p Ìrody a krajiny. O spolufinancov nì û d»sop rovnïû Ministerstvo ûivotnìho prost edì»r. Z roveú usiluje o zìsk nì grantu ze zdroj EU - operaënìho programu éivotnì prost edì - jehoû realizaci p ipravuje St tnì fond ûivotnìho prost edì»r. V p ÌpadÏ, ûe se tyto nebo dalöì zdroje poda Ì zìskat, rychlost zp ÌstupÚov nì jednotliv ch lokalit se zn sobì. Vöechna zemì chce»sop postupnï vybavit informaënìm a orientaënìm systèmem a let ky pro n vötïvnìky. Na zhruba t etinï z nich pl - nuje d le vybudovat nauënè stezky, zpevnïnè chodnìky, m stky Ëi pozorovatelny ûivoëich. Dohromady p jde o vìce neû 400 tabulì a p ibliûnï 50 dalöìch za ÌzenÌ. Ve ejnost se s lokalitami bude moci sezn mit i na internetov ch str nk ch a v souhrnn ch publikacìch»sop. Kaûd z lokalit ve vlastnictvì Ëi dlouhodobèm pron jmu»sop je pod dohledem mìstnì z kladnì organizace Ëi pozemkovèho spolku. TÌm je zajiötïna pr vodcovsk sluûba, ale takè kontrola lokality. FinanËnÌ n roënost zp ÌstupnÏnÌ jednotliv ch lokalit se pohybuje od 80 tisìc korun v mìstech, kde p jde o instalaci jednoho panelu a vyd nì let ku o n kladu cca 15 tisìc v tisk, aû po 2,5 milionu KË. To by se mohlo t kat nap Ìklad N rodnì p ÌrodnÌ rezervace Velk a Mal Tis, kde je kromï umìstïnì 4 z kladnìch informaënìch panel u vstup do rezervace poëìt no i s vybudov nìm nauën ch stezek s dalöìmi 8 zastavenìmi. Jejich souë stì by mïla b t d evïn ptaëì pozorovatelna a povalov chodnìk p es mok ad. Vzhledem k n vötïvnosti bude informaënì let k vyd n ve stotisìcovèm n kladu. Kdo je»esk svaz ochr nc p Ìrody? Jde o nejvïtöì tuzemskou nevl dnì neziskovou organizaci zab vajìcì se ochranou p Ìrody a krajiny. Vznikl v roce 1979, v souëasnè dobï m tèmï 10 tisìc Ëlen a p es 360 z kladnìch organizacì po celè republice. KromÏ praktickè ochrany p Ìrody a krajiny se zab v tèû ekologickou v chovou a ochranou kulturnìho dïdictvì. Spektrum Ëinnosti»eskÈho svazu ochr nc p Ìrody (»SOP) je velmi rozs hlè a pohybuje se od klasick ch ochran sk ch ËinnostÌ, jako je pèëe o chr nïn zemì Ëi o ohroûenè druhy ûivoëich, aû po ochranu zvì at proti t r nì Ëi ochranu kulturnìho dïdictvì. V znamnè je takè v chovnè p sobenì»sop na ve ejnost a pr ce s dïtmi a ml deûì. Nejv znamnïjöì celost tnì aktivity zast eöuje st edì»sop v n sledujìcìch n rodnìch programech: Ochrana biodiverzity monitoring a praktick ochrana vybran ch kou speci lnìch program pro t dennì pobyty ökolnìch t Ìd z celè»eskè republiky," ekl Ing. Tom ö Rothrˆckl, editel Spr vy N rodnìho parku PodyjÌ. Na region lnì pomoc p i ochranï p Ìrody se orientuje t etì Ë st projektu RWE Transgas Net. BlÌû p ÌrodÏ. Jako gener lnì partner podpo Ì RWE Transgas Net Ëinnost obecnï prospïönè spoleënosti BiosfÈrick rezervace DolnÌ Morava, kter peëuje o stejnojmennè zemì chr nïnè programem»lovïk a biosfèra (Man and the Biosphere - MaB), jehoû zakladatelem a garantem je UNESCO. Do tèto lokality nap Ìklad spad i oblast P lavy nebo lednicko-valtick are l. "Velmi n s tïöì sofistikovan p Ìstup RWE Transgas Net k ot zk m spr vy krajiny. ZÌskanou podporu vyuûijeme pro vznik studie skupin rostlin, ûivoëich a ohroûen ch biotop, kaûdoroënì finanënì podpora nejlepöìm terènnìm projekt m prost ednictvìm otev en ch v bïrov ch ÌzenÌ; MÌsto pro p Ìrodu pèëe o p Ìrodu a kulturnì pam tky s vyuûitìm vlastnick ch a jin ch vïcn ch pr v k pozemk m, koordinace, metodick a finanënì podpora pozemkov m spolk m v»r, ve ejn sbìrka na v kupy cenn ch pozemk ; N rodnì sìù stanic pro handicapovanè ûivoëichy zajiötïnì prvnì pomoci a lèëby nalezen m zranïn m, volnï ûijìcìm ûivoëich m a jejich prav zemì mezi rybnìky Nov a äibenìk na Mikulovsku. Tato studie se stane podkladem pro n slednè realizaënì projekty a p edevöìm pro û dosti o financov nì obnovy z prost edk EU. NovÈ uspo d nì p ibliûnï 120 hektar plochy navrhneme s ohledem na logick historick v voj kdysi jednotnï spravovanè krajiny podèl Ëesko-rakouskÈ hranice," konstatoval Ing. Jan VybÌral, editel BiosfÈrickÈ rezervace DolnÌ Morava, o. p. s. Na podporu region lnìho rozvoje se zamï Ì takè grantov program RWE Transgas Net. Pom hat by mïl p edevöìm obcìm a neziskov m organizacìm. V letoönìm roce se mohou o podporu uch zet projekty t kajìcì se ochrany a tvorby ûivotnìho prost edì, prevence a sniûov nì nezamïstnanosti a integrace handicapovan ch osob. opïtovnè vracenì do p Ìrody kdekoli na zemì»r, ve ejn sbìrka na pomoc zranïn m ûivoëich m, metodick a finanënì podpora sìti z chrann ch stanic; Ekocentra»SOP koordinace sìtï st edisek ekologickè v chovy poskytujìcìch ekologickè poradenstvì, v ukovè programy pro ökoly, programy pro öirokou ve ejnost s p esahem do obnovy mìstnìch tradic a rozvoje komunit; MladÌ ochr nci p Ìrody celoroënì Ëinnost cca 130 dïtsk ch oddìl»sop s 3000 dïtì, zamï en na ochranu p Ìrody a pobyt v p ÌrodÏ. 8 Winterthur - internetový přístup k účtu penzijního připojištění Klienti Winterthur penzijnìho fondu nynì mohou kdykoliv zjiöùovat stav svèho Ëtu penzijnìho p ipojiötïnì, vëetnï detail jednotliv ch plateb. SvÈ osobnì informace m tak p ipojiötïn k dispozici 24 hodin dennï. Podobnou sluûbu budou moci navìc v brzkè dobï vyuûìt i klienti Winterthur ûivotnì pojiöùovny. Společnost Canon Europe uvedla na trh skener šeků SpoleËnost Canon Europe, p ednì dodavatel technologiì pro digit lnì zpracov nì obrazu, uvedla na trh novè za ÌzenÌ na skenov nì öek - skener CR-55. Tento kompaktnì, finanënï v hodn produkt, urëen pro stolnì skenov nì ve finanënìch organizacìch, maloobchodnì sfè e a velk ch firm ch, skenuje rychlostì aû 55 öek za minutu. Teconet a Axis nabízí pro bezpečí vašich objektů síťové kamery SpoleËnost Teconet, leader v internetov ch sluûb ch, nabìzejìcì vzd len p Ìstup a vizu lnì zabezpeëovacì techniku, uvedla na trh sluûbu vzd lenèho dohledu NetRex. Ta vyuûìv sìùovè kamery dod vanè övèdskou spoleënostì Axis Communications. Sluûba NetRex p in öì novou roveú bezpeënosti do kaûdodennìho ûivota soukrom ch uûivatel a mal ch firem z»eskè republiky. SÌùovÈ kamery Axis jsou vhodnè pro instalaci nap Ìklad v domech, chat ch a chalup ch. Cetelem - k vozu Dacia Logan dostanete kreditní kartu Cetelem p ipravil akci na financov nì voz Dacia Logan u p Ìleûitosti p edstavenì novèho modelu, kter byl ofici lnï uveden na trh v polovinï letoönìho nora. Jedn se o vïry s moûnostì nulovè p ÌmÈ platby a bez jak chkoliv poplatk za vy ÌzenÌ vïru nebo spr vu vïrovèho Ëtu. Ke kaûdèmu financovanèmu automobilu dostanou klienti jako bonus kreditnì kartu s limitem KË a s nulov m rokem na n kup pohonn ch hmot a n hradnìch dìl.

9 březen 2007 ČESKÁ PLYNÁRENSKÁ UNIE Ceny zemního plynu v ČR budou nadále stabilní Od 1. dubna 2007 končí regulace cen Přechod na reálné ceny zemního plynu nepřinesl žádný dramatický vývoj Zákazníci v ČR budou poprvé platit ceny zemního plynu odpovídající vývoji na světových trzích Pokles ceny zemního plynu o více než 10 % za poslední půl rok zůstává zachován Konec regulace cen zemnìho plynu v»eskè republice se odbïratel tèmï nedotkne. Skupina RWE 27. nora ozn mila, ûe s platnostì od 1. dubna 2007 se cena pro vöechny kategorie z kaznìk zv öì v pr mïru pouze o 0,43 %. Pro kategorii dom cnostì ceny pr mïrnï vzrostou o 1,17 %, coû se projevì mïsìënìm zv öenìm plateb zhruba o desetikorunu. Naopak velkoodbïratel m cena v pr mïru poklesne o 0,36 %. "Ozn men stabilizace cen je pozitivnì zpr vou. JejÌm d vodem je p Ìzniv v voj cen ropn ch deriv t, ËernÈho uhlì a kurzu koruny v Ëi euru a dolaru. Doch zì k p echodu na voln trh a stanovov nì cen zemnìho plynu podle re ln ch cen, coû je v znamnou systèmovou zmïnou. Teprve nynì tak dojde k narovn nì v voje cen u n s a ve svïtï," uvedl Milan Kajtman, Ëlen p edstavenstva RWE Transgas, a. s. "Pokles svïtov ch cen ropy a r st kurzu koruny se jiû v platb ch Ëesk ch odbïratel projevil v 1. ËtvrtletÌ letoönìho roku. Tehdy ER navìc v r mci sv ch korekcì snìûil cenu zemnìho plynu pro vöechny kategorie o 63,56 KË/MWh. TÌm uplatnil korekci z minulèho obdobì. ZemnÌ plyn byl proto v minul ch mïsìcìch v»r ponïkud levnïjöì neû na svïtov ch trzìch," dodal M. Kajtman. V öi cen zemnìho plynu od 1. dubna 2007 ovlivnì takè nov zp sob p erozdïlov nì n klad, kter bude odpovìdat re lnè pot ebï vyuûìv nì podzemnìch z sobnìk plynu jednotliv mi z kaznick mi kategoriemi. To se pozitivnï projevì p edevöìm u velk ch pr myslov ch odbïratel (nap. skl rny, chemiëky, hutï). SouËasnÏ dojde k narovn nì cen z pohledu n klad, jeû jednotlivì obchodnìci vynakl dajì na obsluhu Průměrná změna ceny ZP v jednotlivých zákaznických kategoriích (v procentech) odbïratel. Ceny proto vìce vzrostou dom cnostem, kterè odebìrajì zemnì plyn pouze na va enì. Na hrazenì n klad na obsluhu tèto z kaznickè kategorie se dosud museli podìlet vöichni ostatnì odbïratelè zemnìho plynu. "RozdÌly v cen ch mezi z kaznick mi kategoriemi budou i nad le tvo it zejmèna poplatky za distribuci a p epravu. Ty jsou v jednotliv ch regionech d ny p edevöìm odliönou strukturou distribuënìch sìtì a s tìm spojen mi n klady na provoz. Ceny za distribuci jsou regulov ny ER," vysvïtlil M. Kajtman. P es uvedenè zmïny, kterè RWE Transgas p edem konzultoval s Energetick m regulaënìm adem, se zp sob stanovov nì cen prakticky nemïnì. Cena komodity je vypoëtena na z kladï cenovèho vzorce a skuteën ch n klad p ipadajìcìch na dan z kaznick segment. Cena pro kategorie z kaznìk z ad dom cnostì, mal ch a st ednìch odbïratel je stanovena na kvart l a vyhl öov na cenìkem 30 dnì p ed jejì ËinnostÌ. Cena pro velkè z kaznìky (VO) s odbïrem mezi MWh je stanovov na na mïsìc Změna roční platby u typických zákazníků průměry ze skupiny RWE ČR Z kaznìk DOM - va enì a bude taktèû vyhl öena cenìkem vûdy 30 dnì p ed jejì ËinnostÌ. Cena pro VO (nad MWh) je urëena cenov m vzorcem, kter bude sjedn n individu lnì smlouvou. VeökerÈ dalöì podrobnosti jsou dostupnè na internetov ch str nk ch Mezin rodnì energetick skupina RWE v»r je vlastnìkem RWE Transgas, a. s., a SeveroËesk plyn rensk, a.s. D le drûì majoritnì majetkovè podìly ve spoleënostech Jihomoravsk plyn rensk, a. s., Severomoravsk plyn rensk, a.s., St edoëesk plyn rensk, a. s., V chodoëesk plyn rensk, a. s., a Z padoëesk plyn rensk, a. s. Skupina RWE ÌdÌ svè obchodnì aktivity v»eskè republice prost ednictvìm divize RWE Energy. VedoucÌ spoleënostì v»r je RWE Transgas, kter odpovìd za ÌzenÌ dovozu a tranzitu zemnìho plynu a za d lkovè z sobov nì zemnìm plynem. Prodej zemnìho plynu zabezpeëuje prost ednictvìm region lnìch plyn rensk ch spoleënostì. ZmÏna roënì sazby KË DOM MO SO VO Z»P 1,7 0,9 1,5 0,2 STP 0,7 0,3 0,6-0,9 SäP 1,5 0,1 1,0-0,6 V»P 0,7 0,2 0-0,8 SMP 1,4 0,9 1,8 0,1 DOM - va enì, oh ev vody DOM - va enì, oh ev vody, topenì RD DOM - va enì, oh ev vody, topenì éivnostnìk (100 MWh, dennì kapacita 87,6 m 3 ) Firma (2500 MWh, dennì kapacita 1000 m 3 ) KË + 74 KË KË KË bez DPH KË bez DPH JMP 1,1 0,5 0,5-0,3 pr mïr 1,17 0,49 0,89-0,36 Vývoj cen paliv Příklad vynaložené platby za zemní plyn konečného odběratele společnosti Jihomoravská plynárenská Ceny jsou bez DPH, propoëet plateb je vztaûen na cel kalend nì rok OdbÏr ûivnostnìka provozujìcìho dìlnu se spot ebou zemnìho plynu: odpovìdajìcì roënì odbïr: 100,0 MWh a vypoëten dennì kapacita: 87,6 m 3 n klady na zemnì plyn p i cenï platnè od 1. dubna 2007 odpovìdajìcì kategorii maloodbïratel s odbïrem nad 63 do 630 MWh: - cena platn od 1. dubna 2007: 655,17 KË/MWh - roënì spot eba: 100,0 MWh - roënì n klady: ,68 KË RoËnÌ vzr st n klad : 394,22 KË OdbÏr firmy spadajìcì do kategorie st ednì odbïr - charater odbïru Z1, p ipojeno na mìstnì sìù: odpovìdajìcì roënì odbïr: 2500,0 MWh a p idïlen dennì kapacita: 1 000,0 m 3 n klady na zemnì plyn p i cenï platnè od 1. dubna 2007 odpovìdajìcì kategorii st ednì odbïr s odbïrem nad 630 do 4200 MWh: - cena platn od 1. dubna 2007: 635,03 KË/MWh - roënì spot eba: 2500,0 MWh - roënì n klady: ,40 tis. KË RoËnÌ vzr st n klad : 3 715,40 tis. KË USD/t I. 06 III. 06 (forwardy z ) V. 06 VII. 06 IX. 06 XI. 06 rozdìl 161 USD rozdìl 89 USD I. 07 III. 07 V. 07 LTO TTO»U SRN»U USA VII. 07 IX. 07 XI března uplynul rok od uzavření Dobrovolné dohody plynárenských společností se státem Dne 16. b ezna 2007 uplynul rok, kdy byla v Praze na éofìnï slavnostnï podeps na "Dohoda o rozöì enì zemnìho plynu jako alternativnìho paliva v dopravï". Dohodu uzav el st t reprezentovan ministrem pr myslu a obchodu na stranï jednè a 9 plyn rensk ch spoleënostì na stranï druhè. Dohoda naplúuje usnesenì vl dy»r Ë. 563 z 11. kvïtna 2005, kter m byl schv len "Program podpory alternativnìch paliv v dopravï - zemnì plyn". TÌmto usnesenìm dala vl da zelenou rozvoji vyuûitì zemnìho plynu v dopravï s cìlem dos hnout do roku 2020 minim lnï 10% podìlu na spot ebï zemnìho plynu na celkovè spot ebï pohonn ch hmot v dopravï. UsnesenÌ vl dy»r je v souladu s BÌlou knihou evropskè dopravnì politiky (White Paper on European Transport Policy). S vïtöìm vyuûìv nìm plynu v dopravï poëìt i N rodnì program hospod rnèho nakl d nì s energiì a vyuûìv nì jejìch obnoviteln ch a druhotn ch zdroj. ZemnÌ plyn pat Ì spoleënï s biopalivy mezi dvï nejperspektivnïjöì alternativnì paliva, s jejichû masov m rozöì enìm v p ÌötÌch letech poëìt Evropsk unie. V roce 2020 by v EvropÏ mïlo jezdit zhruba 23,5 milionu CNG vozidel. V sou- ËasnÈ dobï jezdì v»r asi 630 voz na zemnì plyn, coû p edstavuje meziroënì n r st tèmï 30 %. Z toho je cca 200 autobus v mïstskè hromadnè a mezimïstskè linkovè dopravï (v severnìch»ech ch 90 autobus, v HavÌ ovï 42, v ProstÏjovÏ 22, ve Fr dku-mìstku 5 atd.). U MHD se vyuûitì zemnìho plynu jevì jako ide lnì, protoûe se jedn o velkè zneëiöùovatele mïstskèho ûivotnìho prost edì vzhledem k tomu, kolik kilometr po mïstï autobusy a pop. kuka vozy najedou. St t d v dotaci 800 tisìc KË na jeden autobus, 200 tisìc KË p ispìvajì plyn renskè spoleënosti a navìc je tu dotace 2,3 milionu KË na nìzkopodlaûnì verzi. Takov v z m ûe b t teoreticky pro provozovatele levnïjöì o 3,3 milionu KË. "DopravnÌ podnik mïsta Brna porovnal spot ebu autobus poh - nïn ch zemnìm plynem a naftou a celkov spo- Ëten spora n klad pro jednu vozovnu v BrnÏ za 12 let by Ëinila aû 170 milion KË. Na z kladï tïchto skuteënostì BrnÏnsk radnice zaëala v ûnï uvaûovat o pouûìv nì voz na stlaëen zemnì plyn. Je ökoda, ûe Praha zatìm nic podobnèho nepl nuje," uvedl Jaroslav Tom nek, Senior Manager»eskÈ plyn renskè unie. V r mci dohody v roce 2006 probïhlo prvnì jedn nì se z stupci äkoda Auto a prototyp vozu äkoda Octavia na CNG byl p islìben koncem roku Plyn renskè spoleënosti se v dohodï mimo jinè zav zaly, ûe podpo Ì n kup ekologick ch autobus a vybudujì sìù plnicìch stanic v hodnotï 1 miliardy korun a to jak na hlavnìch silniënìch tranzitnìch tazìch, tak i na komunikacìch mìstnì a region lnì rovnï. NynÌ svè z vazky plnì, v prosinci byla otev ena nov plnicì stanice v OstravÏ, v dubnu budou zprovoznïny stanice v»eskèm BrodÏ, BrnÏ, stì nad Labem a Karlov ch Varech a 29. b ezna stanice pro autobusy MHD v T bo- e investovan spoleënostì COMETT PLUS. Na konci dubna bude tudìû 16 ve ejn ch plnicìch stanic na CNG a investiënï se jiû p ipravuje v stavba dalöìch. "V EvropÏ dnes uû jezdì asi 520 tisìc voz na CNG a podle odhad EvropskÈ komise by v roce 2020 mïlo jen na naöem kontinentï jezdit zhru- ba 23,5 milionu CNG vozidel.»len m EU se doporuëuje nahradit do roku 2020 cca 20 % klasick ch ropn ch produkt v silniënì dopravï alternativnìmi palivy. Pro»eskou republiku, kde podle ned vno publikovanè zpr vy SdruûenÌ automobilovèho pr myslu je 5,6 milionu motorov ch vozidel, by to mohlo znamenat asi 400 tisìc voz na zemnì plyn," ekl J. Tom nek. Podle statistiky 25 % Evropan bydlì mènï neû 500 metr od silnic, po kter ch dennï projede vìce neû 8220 aut. ZatÌmco emise sklenìkov ch plyn v ostatnìch odvïtvìch hospod stvì v poslednìch letech klesajì, doprava jich produkuje st le vìce. Podle agentury DPA v»eskè republice se zv öily o 107 %, tedy dokonce vìce neû zdvojn sobily. (tz Ëpu) 9

10 INFORMACE PRO VÁS březen 2007 České firmy investují miliony do výzkumu a vývoje České firmy sázejí na výzkum a vývoj. Jen CzechInvest se vloni podílel na projektech technologických center českých společnostní za více než půl miliardy korun. V těchto střediscích najdou uplatnění bezmála dvě stovky výzkumníků - především vysokoškolsky vzdělaných odborníků prakticky ze všech oborů. V Plzni p ipravuje novè v vojovè centrum urëenè p ev ûnï pro projekty v jadernè i klasickè energetice Ëesk spoleënost ZAT, a. s. V voj i se zamï Ì hlavnï na systèmy skupinovèho a individu lnìho ÌzenÌ regulaënìch mechanism jadern ch reaktor pouûìvan ch nap Ìklad v elektr rnï TemelÌn nebo Dukovany a na systèmy pro lok lnì ochrany parogener tor. "Naöi z kaznìci pot ebujì individu lnì eöenì a prakticky kaûd n ö produkt je tìm p dem unik tnì, coû vyûaduje v znamn podìl v zkumnè a v vojovè Ëinnosti," vysvïtlila Vladislava»es kov, v konn editelka managementu spoleënosti ZAT. "I kdyû v Plzni zamïstn v me asi stovku v vojov ch a projekënìch pracovnìk, kapacita naöeho pracoviötï uû nestaëì popt vce. Proto do novèho centra investujeme dalöìch bezm la 100 milion korun. Vznikne nejmènï 15 pracovnìch mìst pro technickè profese. DÌky spolupr ci se Z padoëeskou univerzitou v Plzni p edpokl d me, ûe vïtöinu naöich Ëerstv ch odbornìk najdeme pr vï tam." Mezi ambiciûznì ËeskÈ spoleënosti pat Ì firma MICOS, kter v ProstÏjovÏ stavì technologickè centrum informaënìch a komunikaënìch technologiì, kde bude vyvìjet komponenty optick ch datov ch sìtì a elektromagnetickè kompatibility. "SnaûÌme se spolupracovat s VUT v BrnÏ,»VUT v Praze a se St ednì odbornou ökolou a st ednìm odborn m uëiliötïm informatiky a spoj v BrnÏ," ekl Svatoslav Nov k, jednatel spoleënosti MICOS. "Pro projekt budeme pot ebovat asi dvacìtku specialist na optiku, elektromagnetickou kompatibilitu a informaënì systèmy. Divize, kter m inovace na starosti, doposud sìdlila v nevyhovujìcìch prostor ch - do novèho st ediska investujeme okolo 65 milion korun. PoËÌt me takè s tìm, ûe se dìky naöì investici poda Ì alespoú trochu snìûit migraci kvalitnìch odbornìk z ProstÏjovska do lukrativnïjöìch mìst jako je Brno nebo Praha." "V zkum a v voj nov ch produkt je z kladnìm p edpokladem budoucìho rozvoje ekonomiky a je dob e, kdyû jsou nositeli inovativnìch myölenek pr vï dom cì firmy," dodal Tom ö Hruda, gener lnì editel agentury CzechInvest. "Z mnoh ch Ëesk ch firem se bïhem let staly v znamnè spoleënosti jak v obchodu, tak ve v zkumu. To, ûe se CzechInvest mohl jen za minul rok podìlet na v vojov ch projektech dom cìch firem v hodnotï p l miliardy korun, je toho jedinï d kazem. Pr vï investicìm do sofistikovan ch technologiì vïnujeme v naöì agentu e hlavnì pozornost." Mezi dalöì v znamnè ËeskÈ investice do vïdy a v zkumu, na nichû pracovala i agentura CzechInvest, pat il v roce 2006 projekt Metry Blansko, kter na jiûnì MoravÏ stavì st edisko pro v zkum radiofrekvenënì identifikace. Investuje 32 milion korun a zamïstn t i desìtky odbornìk. SpoleËnost D.S.K. uû na zaë tku roku ozn mila, ûe se bude v TeplicÌch zab vat v zkumem a v vojem dalöìch verzì spalovacìch jednotek pro vyuûitì vöech druh biomasy a odpad pro v robu energie z obnoviteln ch zdroj. Investuje nejmènï 77 milion korun a vytvo Ì 20 nov ch specializovan ch mìst. TÈmÏ 50 milion korun hodl v are lu ostravskèho VÏdeckotechnologickÈho parku investovat firma ELCOM, kter ve v voji a produkci automatizovan ch mï icìch, ÌdicÌch a testovacìch systèm pro r znè oblasti pr myslovèho vyuûitì zamïstn nejmènï 19 odbornìk. NejvÏtöÌm projektem st ediska pro v zkum a v voj, na nïmû CzechInvest v roce 2006 spolupracoval, bylo technologickè centrum spoleënosti Swell, kter v Ho icìch rozöi uje v voj skè z zemì pro dìly v automobilovèm pr myslu. MICOS, spol. s. r. o., je ryze Ëesk spoleënost. Vznikla v roce 1991 s podnikatelskou ËinnostÌ v oblasti v poëetnì techniky a jako poskytovatel softwarov ch sluûeb. Dnes MICOS dod v takè elektronickè a telekomunikaënì systèmy pro komplexnì spr vu budov, poskytuje kompletnì eöenì informaënìch systèm a zab v se i v robou a v vojem za ÌzenÌ pro telekomunikace a slaboproudou elektrotechniku. Mezi z kaznìky spoleënosti pat Ì TelefÛnica O2, Siemens, Eltodo EG, DopravnÌ podnik hl. m. Prahy, Největší české investice do technologických center v roce 2006* Investor Sektor Investice (mil CZK) PracovnÌ mìsta Kraj SWELL OstatnÌ 242,88 52 Kr lovèhradeck ZAT Automatizace pr myslov ch proces 91,27 15 PlzeÚsk D.S.K. StrojÌrenskÈ za ÌzenÌ 77,10 20 steck ELCOM EelektronickÈ za ÌzenÌ 50,00 19 Moravskoslezsk MICOS ElektronickÈ souë stky, polovodiëe 35,75 18 Olomouck *Tabulka ukazuje pouze ty investice, na kter ch se nïjak m zp sobem podìlela agentura CzechInvest Vodafone a dalöì. V roce 2006 mïla obrat p es 870 milion korun. SpoleËnost ZAT, a. s., zaëala v P Ìbrami svè prvnì jednoduchè automaty pro mìstnì podniky vyr bït tèmï p ed 50 lety. V souëasnè dobï je ZAT, a. s., inûen rskou firmou, kter se zamï uje na automatizaci pr myslov ch proces, zejmèna v oblasti klasickè a jadernè energetiky, dopravy, povrchovè tïûby a distribuce plynu. SpoleËnost m zastoupenì v Bulharsku, EgyptÏ, Indii, Õr nu, Jemenu, Jord nsku, S rii a Mongolsku. V roce 2006 mïl ZAT obrat 580 milion korun. ČEB a elektrárna do Pákistánu»esk exportnì banka, a. s., podepsala ned vno s HSBC dohody o participaci na financov nì projektu v stavby paroplynovè elektr rny Baloki v P kist nu. Gener lnìm dodavatelem je äkodaexport Praha, kter zast eöuje pr ci ady dalöìch Ëesk ch i zahraniënìch firem. Celkov objem zak zky je v du 150 miliûn USD. ObÏ z ËastnÏnÈ banky zajiöùujì p edevöìm vystavenì poûadovan ch z ruk a financov nì v roby a dod vek pro vlastnì exportnì p Ìpad (p edexportnì financov nì). vïrov rizika spojen s financov nìm a vystavenìm z ruk jsou kryta p Ìsluön m pojiötïnìm ze strany EGAP. Spolupr ce st tnì»eskè exportnì banky, a. s., s renomovan m soukrom m finanënìm stavem tak umoûúuje realizovat nejv znamnïjöì exportnì p Ìpad do P kist nu po velmi dlouhè dobï. SouËasnÏ se znovu potvrzuje schopnost Ëesk ch subjekt dod vat v znamnè investiënì celky v oblasti energetiky na klìë, jak tomu bylo v poslednìch letech nap Ìklad nejen v Turecku nebo»ìnï, ale takè v RuskÈ Federaci , GSM , VYBÍRÁME Z NAŠÍ NABÍDKY VÍCE JAK 180 VOZÍKŮ SKLADEM. Leasing - akontace od 0 % DESTA DVHM 2522 N, 1976, nosnost 2,5 t, zdvih 3,3 m, ZETOR diesel, panoramatickè zvedacì za ÌzenÌ, pracovnì osvïtlenì, dobr, funkënì. Cena ,- KË + DPH DESTA DV 50 A, 1995, nosnost 5 t, zdvih 5,3 m, ZETOR diesel, pracovnì osvïtlenì, voln zdvih, dobr, plnï funkënì. Cena ,- KË + DPH DESTA DVHM 3522 LX, 1987, nosnost 3,5 t, zdvih 3,3 m, ZETOR diesel, pracovnì osvïtlenì, velmi dobr, udrûovan. Cena ,- KË + DPH DESTA MV 12 B, 1988, nosnost 1,25 t, zdvih 2,5 m, ä benzin/lpg, voln zdvih, dobr, plnï funkënì. Cena ,- KË + DPH DESTA DVHM 3222 TMK, 1978, nosnost 3,2 t, zdvih 3,3 m, ZETOR diesel, terènnì, pracovnì osvïtlenì, kabina, dobr. Cena ,- KË + DPH CATERPILLAR DP 15, 1995, nosnost 1,5 t, zdvih 3,3 m, MITSUBISHI - diesel, boënì posuv, pracovnì osvïtlenì, dobr, plnï funkënì. Cena ,- KË + DPH CLARK CMP 25 L, 2001, nosnost 2,5 t, zdvih 3,3 m, MAZDA - lpg, boënì posuv, pracovnì osvïtlenì, z novnì vozìk, 873 mth. Cena ,- KË + DPH 10 LINDE H 50 D, 1998, nosnost 5 t, zdvih 3,5 m, DEUTZ - diesel, kabina s topenìm, boënì posuv, pracovnì osvïtlenì, dobr, plnï funkënì. Cena ,- KË + DPH KOMATSU FG 14-15, 1990, nosnost 1,4 t, zdvih 3,3 m, KOMATSU - benzin, pracovnì osvïtlenì, velmi dobr, udrûovan. Cena ,- KË + DPH TOYOTA 02-7 FDF 15, 2002, nosnost 1,5 t, zdvih 3 m, TOYOTA - diesel, boënì posuv, pracovnì osvïtlenì, velmi dobr, pouze 4432 mth. Cena ,- KË + DPH

11 březen 2007 KOMUNIKACE A IT TECHNOLOGIE Které servery znamenají největší riziko? Společnost McAfee, Inc. (NYSE: MFE) v rámci svého programu McAfee SiteAdvisor zveřejnila výsledky průzkumu, na jehož základě byla vytvořena mapa sítě WWW porovnávající úroveň bezpečnosti jednotlivých oblastí. Průzkum identifikuje místa, jejichž prohlížení či vyhledávání představuje největší riziko, a naopak oblasti nejbezpečnější. Společnost McAfee analyzovala a vyhodnotila údaje z 265 domén nejvyšší úrovně (TLD, top level domains), jako je například Japonsko (.jp), Francie (.fr) či doména vyhrazená podnikatelským subjektům (.com). Výsledky byly získány pomocí testovacích nástrojů společnosti McAfee, které dokáží analyzovat webové stránky z hlediska rizika spywaru, spamu, pokusů o zneužití zranitelností či podvodů. Zpráva "Mapping the Mal Web" (Zmapování škodlivých webů) ukázala překvapivě velký rozdíl, který z hlediska bezpečnosti existuje mezi jednotlivými doménami nejvyšší úrovně. Celkově lze odhadnout, že uživatelé internetu každý měsíc otevřou 550 milionů odkazů vedoucích na potenciálně rizikové servery. Miliony rizikových odkazů existují i v relativně bezpečných doménách, například národních doménách Německa (.de) a Velké Británie (.uk). N stroj McAfee SiteAdvisor, kter je zdarma dostupn na webu doplúuje k prohlìûen m webov m str nk m a v sledk m vyhled v nì odpovìdajìcì barevnè ohodnocenì (ËervenÈ, ûlutè nebo zelenè). Toto ohodnocenì je zaloûeno na vlastnìch testech spoleënosti McAfee, v r mci kter ch byly analyzov ny miliony webov ch server, reprezentujìcìch vìce nïû 95 % celkovèho webovèho provozu.»erven barva je p i azena rizikov m server m, kterè neproöly jednìm nebo vìce testy spoleënosti McAfee na p Ìtomnost adwaru, spywaru, vir, pokus o zneuûitì zranitelnostì, zasìl nì nevyû danè poöty, nep imï enï agresivnì okna typu pop-up nebo na prov zanost s dalöìmi servery spadajìcìmi do tèto kategorie. ZelenÈ oznaëenì odpovìd server m, kterè ve vöech tïchto testech obst ly. élut barva pak znamen, ûe server sice vyhovïl bezpeënostnìm test m spoleënosti McAfee, nicmènï m st le nïkterè vlastnosti nep ÌjemnÈ pro uûivatele - nep imï enï agresivnì okna typu pop-up, kter nutì uûivatele vïnovat jim pozornost. Firmy i z kaznìci mohou n stroj McAfee SiteAdvisor pouûìt jako doplnïk dalöìch produkt spoleënosti McAfee i k posìlenì zabezpeëovacìch produkt jin ch dodavatel. dïpodobnost 73,2 % n slednèho zasìl nì spamu. NejrizikovÏjöÌmi domènami velk ch st t jsou Rumunsko (.ro, 5,6 % rizikov ch server ) a Rusko (4,5 % rizikov ch server ). V domèn ch tïchto st t je takè nejvïtöì pravdïpodobnost, ûe uûivatel narazì na n stroje pro zneuûitì zranitelnostì a servery pokouöejìcì se provèst instalaci ökodlivèho kûdu bez dalöìch akcì uûivatele ("drive-bydownload"). Mezi domènami nejvyööì rovnï, kterè neodpovìdajì jednotliv m st t m, je nejrizikovïjöì domèna.info, kter obsahuje 7,5 % server vyhodnocen ch jako rizikovè. Na druhèm mìstï tohoto ûeb ÌËku se nach zì domèna.com, kde odpovìdajìcì hodnota dosahuje v öe 5,5 %. T i z pïti nejmènï rizikov ch domèn pat Ì skandin vsk m st t m - Finsku (0,10 %), Norsku (0,16 %) a ävèdsku (0,21 %). V pïtici nejmènï rizikov ch domèn se nach zì jeötï Irsko (0,19 %) a Island (0,11 %). Jedin opakovanï testovan domèna, ve kterè n stroj SiteAdvisor nenalezl ani jedin rizikov server, je.gov. Tato domèna je vyhrazena pouze pro vl dnì instituce USA. AËkoliv domèna.com se z hlediska rizikovosti nach zì aû na p tèm mìstï, velk popularita tèto domèny znamen, ûe je zdrojem rozhodujìcì Ë sti celkovèho rizika (z hlediska prohlìûenì p Ìsluön ch web i vyhled v nì). Cel ch 86,6 % odskok na servery oznaëenè Ëervenou a ûlutou barvou smï uje do domèny.com. N rodnì domèny NizozemÌ (.nl), NÏmecka (.de) a VelkÈ Brit nie (.uk) pat Ì mezi domènami st t k tïm relativnï bezpeën m (31., 33. a 51. mìsto v ûeb ÌËku). P esto ale do kaûdè z tïchto domèn smï uje kaûd mïsìc vìce neû 2 miliony odskok na servery ozna- ËenÈ ËervenÏ nebo ûlutï. TakÈ japonsk domèna (.jp), aë se v ûeb ÌËku nach zì aû na 57. mìstï, odpovìd kaûd mïsìc p ibliûnï 1,6 milion m odskok na potenci lnï rizikovè servery. Mal nebo nulov cena za registraci domèny a minim lnì dozor nad registrovan mi domènami jsou hlavnìmi faktory, kterè zp sobujì, ûe nïkterè domèny nejvyööì rovnï p edstavujì vyööì roveú rizika neû jinè. Nap Ìklad jednìm z d vod toho, ûe spamme i preferujì domènu.biz, m ûe b t skuteënost, ûe domèny registrovanè v r mci.biz jsou k dispozici obvykle ihned a ne aû po obvykl ch 24 hodin ch. Pro spammery to znamen v hodou v jejich boji s antispamov mi sluûbami a blacklisty. KompletnÌ studie a jejì v sledky je spolu s interaktivnì mapou k dispozici na webu lweb_mar2007.html. KlÌËov zjiötïnì studie zahrnujì nap Ìklad n sledujìcì skuteënosti: V skyt "Ëerven ch" a "ûlut ch" server se mezi jednotliv mi domènami nejvyööì rovnï v raznï liöì. éeb ÌËek postupuje od 0,1 % problematick ch server v domènï Finska (.fi) po 10,1 % v domènï miniaturnìho ostrova Tokelau (.tk). CelkovÏ dos hl podìl ûlutï nebo ËervenÏ oznaëen ch server 4,1 % vöech server analyzovan ch pomocì n stroje SiteAdvisor. NÏkterÈ aktivity spojenè s uûìv nìm webu, nap Ìklad registrace na serveru nebo staûenì souboru, jsou v raznï rizikovïjöì, pokud se prov dïjì v urëit ch domèn ch. Zad nì e- mailovè adresy na n hodnï zvolen server v domènï.info s sebou nap Ìklad nese prav- Telefónica O 2 opět posouvá hranice SpoleËnost TelefÛnica O2 Czech Republic zv öì v»eskè republice od 1. dubna 2007 v raznï rychlosti internetu p es ADSL, a to aû na 8 Mb/s. TÌmto dalöìm pozitivnìm krokem tak dojde aû k nïkolikan sobnèmu zrychlenì internetu v»eskè republice, a to p i zachov nì st vajìcìch cen. Novou z kladnì rychlostì internetu tak budou 2Mb/s, coû je 4x tolik, neû ËinÌ souëasn nabìdka. "Nav öenì rychlostì se samoz ejmï t k nov ch i st vajìcìch z kaznìk," uvedl Pavel Jirouöek, v konn editel pro velkoprodej. Touto nabìdkou otevìr spoleënost TelefÛnica O2 Czech Republic prostor pro zcela nov standard v oblasti vysokorychlostnìho internetu v»eskè republice. "Pro svè koncovè z kaznìky zve ejnìme detaily o nav öenì rychlostì v pr bïhu mïsìce b ezna," uvedl Vlastimil SröeÚ, editel pro vztahy s mèdii spoleënosti TelefÛnica O2 Czech Republic a dodal: "Z kaznìci se opravdu majì na co tïöit - samoz ejmï se to bude t kat nov ch i st vajìcìch z kaznìk, tedy i tïch, kte Ì si objednajì sluûby Internet Expres jeötï v b eznu. Ti navìc mohou vyuûìt st vajìcì nabìdku bezdr tovèho ADSL modemu za korunu." 11

12 TRH INFORMACÍ březen 2007 Naše výrobky získaly ocenění "Česká kvalita" a "Ekologicky šetrný výrobek" Společnost ALFA CLASSIC, a. s., je bronzová štika za rok V soutěži Štika českého byznysu se totiž umístila na třetím místě. Firma se specializuje na výrobu a distribuci základní úklidové chemie, průmyslové čistící chemie a tekutých mýdel. Je jednou z nejvýznamnějších ve svém oboru v rámci České republiky, je držitelem certifikátu ISO 9001:2001. Více už nám prozradila ředitelka společnosti ALFA CLASSIC, a. s., Ing. Milota Burianová. Můžete nám vaši společnost představit blíže, čím se zabýváte, co konkrétně nabízíte? Naöe spoleënost se specializuje na v robu a distribuci z kladnì klidovè chemie, pr myslovè ËisticÌ chemie a tekut ch m del. Z kaznìk si m ûe vybrat ze öirokèho portfolia v robk v oblasti firemnì hygieny, a to jak z naöì vlastnì produkce, tak nabìdku takè vhodnï doplúujì v robky partnersk ch firem s celosvïtovou p sobnostì. Pat Ì mezi nï: SCA - Tork, Mets Tissue, Cerepa, Mar plast trading, 3M, Johnson- Diversey, Ecolab. V oblasti firemnì hygieny nabìzìme tekut m dla, mycì a ËisticÌ prost edky, dezinfekënì prost edky, osvïûovaëe a n plnï do osvïûovaë, papìrovè ruënìky, toaletnì papìry, hygienickè s Ëky, klidovè a ochrannè pom cky, s Ëky, pytle, z sobnìky, d vkovaëe, ubrousky, kosmetickè kapesnìëky, pr myslov program a jinè. Vaše výrobky si může zakoupit i jednotlivec, nebo spíše velkosklady, kdo jsou vaši odběratelé a kam své výrobky dodáváte? Setkáváte se i s netradičními objednávkami? Tradiční výrobce řetězů Vám nabízí: Řetězy zkoušené jakostní třídy 2 a 3 Řetězy zkoušené o vyšší pevnosti Řetězy nezkoušené Vázací řetězy pevnostní třídy 2, 8, 10 Příslušenství k vázacím prostředkům háky, závěsná oka, závěsné hlavy, přechodní články Ochranné řetězy pro pneumatiky zemních strojů Záběrové řetězy pro lesní kolové traktory Řetězové úvazky a příslušenství do lesa Sněhové řetězy pro osobní a nákladní automobily, autobusy a traktory Tažený drát Řetězárna a.s., Polská 48, Česká Ves tel.: , fax: retezarna@pvtnet.cz 12 N mi nabìzen sortiment je urëen pro öirokè spektrum z kaznìk, tj. klidov ch spoleënostì, restauracì, hotel, pr myslov ch podnik, velkoobchod, kancel Ì, nemocnic, ökol i malospot ebitel. NetradiËnÌ objedn vky? Ano, setk v me se s nimi a to pomïrnï Ëasto, ale z kladem naöì firemnì filozofie je individu lnì eöenì z kaznick ch poûadavk a komplexnost prodejnìch sluûeb, proto se snaûìme uspokojit pot eby naöich z kaznìk dle jejich poûadavk. Cel prodejnì systèm zaëìn prezentacì a nabìdkou zboûì nïkolika moûn mi zp soby: obchodnìky poëìnaje a elektronick m katalogem konëe. Konzultace a poradenstvì je v p ÌpadÏ pot eby naprostou samoz ejmostì. Naöi z kaznìci majì moûnost vyuûìvat öirokè ök ly komunikaënìch kan l pro objedn vku vybranèho zboûì. Pro tradiënï a konzervativnïji zamï enè z kaznìky je p ipraven t m zkuöen ch obchodnìk Ëi naöe call centrum, kde oper to i vûdy ochotnï poradì a doporuëì vhodnou kombinaci produkt. Pro p Ìznivce elektronickè komunikace je k dispozici moûnost objedn nì prost ednictvìm faxu, e- mailu a novï takè prost ednictvìm elektronickèho obchodu, kter umoûúuje rychlou a snadnou orientaci v nabìzen ch produktech a sluûb ch. Cel proces ukonëuje oddïlenì logistiky v Ëele s centr lnìm skladem a vlastnìm systèmem dopravy, jeû zajiöùuje dod nì objednanèho zboûì k z kaznìk m nejpozdïji do 48 hodin od objedn vky. Od roku 2004 jste držiteli certifikátu ISO 9001:2001. Co pro vás tento certifikát, tento punc kvality, znamená? ZavedenÌ systèmu managementu jakosti n m umoûúuje dodrûovat a zvyöovat kvalitu a efektivitu v roby a prodeje a je z rukou pro z kaznìky, ûe spolupr ce s naöì spoleënostì je na öpiëkovè rovni. SystÈm ÌzenÌ jakosti ISO 9001:2001 umoûúuje nejen zvyöovat trûnì podìl naöì spoleënosti, ale otevìr n m dve e do mnoha tendr v r mci jednotnèho evropskèho trhu a zejmèna sjednocuje vöechny vnitrofiremnì procesy, v robou poëìnaje a prodejem konëe. To vöe za Ëelem uspokojov nì pot eb naöich z kaznìk. ZÌsk nì certifik tu ISO 9001:2001 je potvrzenìm dlouhodobï vysokèho standardu v roby a sluûeb a upevúuje tak p ednì postavenì naöì spoleënosti v oblasti v roby a prodeje chemick ch ËistÌcÌch prost edk. V tèto souvislosti bych se takè r da zmìnila, ûe dva produkty z naöì vlastnì v roby zìskaly ocenïnì "»esk kvalita" a "Ekologicky öetrn v robek". Společné stanovisko nevládních organizací k vládnímu schválení novely devizového zákona a zákona o podmínkách převodu pozemků, které usnadňují prodej zemědělské půdy cizincům Spravedlivější soutěž pro české zemědělce Ve vïci vyrovn v nì podnikatelsk ch podmìnek v r mci SpoleËnÈ zemïdïlskè politiky EU a jejì p ipravovanè reformy stojìme p ed velkou v zvou. Posilovat konkurenceschopnost naöich podnikatelsk ch subjekt v r mci zemïdïlstvì EU se st le neda Ì. V»R nem me srovnatelnè podnikatelskè podmìnky ani s p vodnìmi zemïmi EU-15, ani s nïkter mi nov mi Ëlensk mi zemïmi, nap. s Polskem, kterè m odloûen prodej zemïdïlskè p dy cizinc m do r. 2013, zatìmco u n s vl da v r mci novely z kona Ë. 219/1995 Sb., devizov z kon, a z kona Ë. 95/1999 Sb., o podmìnk ch p evodu zemïdïlsk ch a lesnìch pozemk z vlastnictvì st tu na jinè osoby, schv lila jiû Jiû d Ìve jsme vyj d ili svè odmìtavè stanovisko k novele z kona a nynì znovu apelujeme na poslance, aby tuto novelu nepodpo ili a aby se datum platnosti z kona od kvïtna tohoto roku odloûilo. Z roveú vyz v me vl du, aby zemïdïlc m zajistila spravedlivïjöì soutïû v r mci EU a aby splnila svè programovè prohl öenì, ve kterèm se zav zala "usilovat o vyv ûen rozvoj venkova s cìlem podpory zamïstnanosti a podnik nì". V znam vyuûìv nì vlastnìch p ÌrodnÌch podmìnek, spolu se zachov nìm trûnìho podìlu tuzemsk ch podnikatelsk ch subjekt, se vstupem do Unie rozhodnï nenì menöì. Pr vï naopak, dnes po 2,5 letech ËlenstvÌ, m me zkuöenost s tìm, SpoleËnost Faurecia Components PÌsek, s. r. o., zaëala od nora 2007 outsourcovat mzdy sv ch zamïstnanc u spoleënosti Elanor, spol. s r. o. N sledovala tak spoleënost Faurecia Automotive Czech Republic, s. r. o., kter spolupracuje se spoleënostì Elanor jiû od kvïtna Skupina Faurecia pat Ì k p ednìm svïtov m dodavatel m automobilov ch komponent. P sobì ve 28 zemìch svïta a ve sv ch 180 z vodech zamïstn v 60 tisìc lidì. SpoleËnost Elanor je jednìm z p ednìch poskytovatel mzdovèho a person lnìho outsourcingu, coû dokazujì jejì mnohaletè v teënè v sledky v oboru a zkuöenosti ze spolupr ce s adou v znamn ch Ëesk ch i mezin rodnìch firem. SpoleËnost Elanor p sobì na ËeskÈm a slovenskèm trhu jako p ednì dodavatel v oblasti v voje a implementace informaënìch systèm pro ÌzenÌ lidsk ch zdroj. Vznikla v roce 1991, m sìdlo v Praze a neust - A také jste se v minulém roce umístili na třetí příčce v soutěži Štika českého byznysu. Čím je pro vás tato výhra a v čem jste v soutěži zabodovali? T etì mìsto v ûeb ÌËku ätiky ËeskÈho byznysu bylo pro naöi spoleënost velice mil m p ekvapenìm. éeb ÌËek ätiky ËeskÈho byznysu p edstavuje dosud nejkomplexnïjöì hodnocenì ekonomickè v konnosti, platebnì schopnosti a dynamiky Ëesk ch firem, kterè kromï standardnìch statick ch ukazatel, jako jsou obrat a zisk, posuzuje i dalöì aspekty ekonomiky podnik. P edevöìm v voj jejich hospoda enì bïhem obdobì t Ì let a jejich platebnì schopnost a mor lku, a to v celost tnìm i region lnìm mï Ìtku.»Ìm jsme zabodovali? Naöe spoleënost mïla nejlèpe hodnocenè ukazatele: n r st obratu, pomïr hospod skèho v sledku po zdanïnì k vlastnìmu kapit lu (ROE) a pomïr hospod skèho v sledku po zdanïnì k celkov m aktiv m (ROA). CelkovÏ jsme dos hli Index 1000 Coface ve v öi 773,5 bodu. Jaké jsou vaše plány a přání do tohoto roku? JistÏ je to spokojen z kaznìk. NaöÌ snahou je co nejlèpe uspokojovat jeho pot eby a rozöi ovat nabìdku sluûeb a produkt dle specifick ch poûadavk klient. VËasnost, spolehlivost, rychlost, konkurenceschopnost, pln produktov dostupnost, flexibilita v robnìho procesu a nabìdky sortimentu, vysok kvalita nabìzenèho zboûì a kompletnì servis pro z kaznìka - to jsou z kladnì z mïry spoleënosti i pro tento rok. za rozhovor podïkovala MarkÈta BartÌkov ûe rozdìly v zemïdïlskè politice Unie potlaëujì produkci v nov ch zemìch vìce neû v p vodnì EU- 15, zvyöujì se rozdìly v pr mïrnè produkci na 1 hektar a naöe z pornè agr rnì saldo, na rozdìl od pr mïru EU, st le vzr st. Jde o to, ûe ËeötÌ zemïdïlci zatìm nemajì srovnatelnou cenovou hradu, ani hradu formou podpor a p Ìm ch plateb. NavÌc, veökerè volnè finanënì prost edky investujì ËeötÌ zemïdïlci do modernizace sv ch provoz tak, aby splnili p ÌsnÈ p edpisy, kterè postupnï vstupujì v platnost po vstupu do EU. NemajÌ tak dostatek finanënìch prost edk na n kup p dy, kterou jako z kladnì v robnì prost edek nezbytnï pot ebujì. Proto nesouhlasìme s tìm, aby cizinci zaregistrovanì jako zemïdïlötì podnikatelè mohli zaëìt nakupovat p du v»r d Ìve neû po roce 2011 tj. v dobï, kdy skonëì vyjednanè p echodnè obdobì na nab v nì zemïdïlskè p dy a les pro osoby, kterè nemajì trval pobyt na zemì»r. Revidovat toto rozhodnutì je pouze moûnè v RadÏ EU za jednomyslnèho souhlasu, tedy i souhlasu ËeskÈ vl dy. ObracÌme se proto na Parlament»R, aby p edloûen n vrh vl dy, usnadúujìcì prodej zemïdïlskè p dy, zamìtl. V Praze Ing. Miroslav Jirovsk, p edseda ZS»R Ing. Jan Veleba, prezident AK»R Ing. ZdenÏk Koubek, p edseda»mszp Ing. Pavel Moulis, prezident SMA Již dva písecké závody skupiny Faurecia spolupracují se společností Elanor Usnadní podnikatelům přístup k finančním prostředkům evropských fondů pokraëov nì ze strany 2 vïr na p edfinancov nì je kr tko aû st ednïdob vïr, veden v Ëesk ch korun ch, urëen k p eklenutì doby mezi pot ebou hrady v daj spojen ch se schv len m projektem a proplacenìm dotace. St ednï aû dlouhodob vïr na spolufinancov nì slouûì k financov nì tè Ë sti v daj projektu, kter nenì kryta Ëerpanou dotacì. StandardnÌ vïr na spolufinancov nì projektu je veden v Ëesk ch korun ch. Zv hodnïn bankovnì z ruka slouûì jako n stroj dodateënèho zajiötïnì vïrovè angaûovanosti k poskytnutèmu bankovnìmu vïru. GE Money Bank nabìzì podnikatel m zv hodnïnou z ruku do v öe 80 % jistiny zaruëovanèho vïru, cenovè zv hodnïnì z ruky aû ve v öi 4 % p. a. vyëerpanèho zaruëenèho vïru nebo moûnost finanënìho p ÌspÏvku aû do 15 % vyëerpanèho zaru- ËenÈho vïru. le rozöi uje sìù poboëek v»eskè republice, kterè jsou nynì situovanè v BrnÏ, OstravÏ, ätïtì, Plzni, Nejdku a JihlavÏ. Na Slovensku pokr v jejì aktivity dce in spoleënost Elanor Slovakia. Od roku 2006 p sobì i na polskèm a ruskèm trhu. Letos v b eznu vstoupila takè na rumunsk trh. Vystupuje zde pod n zvem Elanor Solutions SRL. SÌdlo spoleënosti je umìstïno v Bukureöti. Expanze spoleënosti bude i nad le pokraëovat do ostatnìch evropsk ch zemì za Ëelem poskytov nì komplexnìch sluûeb st vajìcìm a potenci lnìm z kaznìk m. Voda spoří čas Zd se v m, ûe do kancel e st le nakupujete mnoho n poj? A ûe to p eh nìte s dûusy a limon dami, miner lkami a Ëajem? V tom p ÌpadÏ je nejlepöì radik lnì eöenì - zaëìt s popìjenìm ËistÈ, pramenitè vody. BuÔ rovnou z vodovodnìho kohoutku, nebo prost ednictvìm nïkterèho z dodavatel balenè pitnè vody. Napadla mï t eba znaëka Rosana. Stojan nenì tak finanënï n kladn a umïlohmotnè soudky, kterè v m podle z kaznickèho ËÌsla p ivezou aû do mìsta urëenì jen na z kladï jednoduchèho telefon tu (Rosana jezdì p esnï a nemeök!), jsou nejracion lnïjöìm pomocnìkem p i vaöì firemnì ûìzni. Kdo z v s nïkdy navötìvil urologa, urëitï si pamatuje na doporuëenì, s nìmû odch zel z ordinace: vìce pijte! A vodu! Pokud jste tedy svè n vyky zatìm nezmïnili, m te jedineënou p Ìleûitost. StaËÌ, kdyû se prostï rozhodnete. A ujistìte, ûe je to to pravè, co v m uöet Ì nejen starosti, ale zejmèna Ëas vïnovan kaûd t den p emisùov nì lahvì nadmïrnèho kalorickèho obsahu.

13 březen 2007 TRH INFORMACÍ Jaro v TOP Hotelu Praha a rekapitulace úspěchů TOP Hotel Praha je pojem. A nejen ve světě cestovního ruchu či kongresové turistiky. Patří k mnoha akcím pro podnikatele a manažery, křižují se zde cesty mnoha osobností ekonomiky, kultuty, umění, vědy, politiky. TOP Hotel Praha se řadí ke stálicím zářivého nebe podnikatelských úspěchů. Jeden se ptá, čím to, co je podstatou. Odpověď je jednoduchá, ale než se zformuluje do několika jednoduchých vět, musí se chvíli přemýšlet. Gener lnì editelka Marta änoblov ctì vyv ûen systèm pr ce, dobrou organizaci, disciplìnu, pracovitost a sem tam i öpetku humoru, kter dod - v energii jakèmukoli kon nì. StejnÏ jako jarnì slunìëko, kterè k oûivenì cestovnìho ruchu u n s nerozluënï pat Ì. Marta änoblov stojì v Ëele nejvïtöìho hotelovèho komplexu v EvropÏ od srpna Od b ezna 2006 vede i novï otev en ALBION HOTEL, o kter se spoleënost v tèmûe roce rozrostla. Ve spoleënosti pracuje od roku Trûby pod jejìm vedenìm dosahujì v znamnèho r stu. Hotel takè neust le rozöi uje ök lu sv ch sluûeb, kterè jsou sv m z bïrem jiû nejöiröì mezi hotely v»r. NenÌ divu, ûe se spoleënost TOP HOTEL Praha kaûdoroënï uû od Thajské masáže přijdou vhod každému Od 1. b ezna nabìzì host m TOP HOTEL Praha novou sluûbu - thajskè mas ûe! Mas ûe prov - dïjì rodilè Thajky s bohatou praxì a certifik - tem chr movè ökoly Wat Pho. Diplomy tèto ökoly jsou nejv ûenïjöì ze vöech thajsk ch ökol a jsou obvykle podmìnkou kvalifikace pro pr ci v renomovan ch mas ûnìch za ÌzenÌch. Mas ûe si mohou dop t hotelovì hostè i externì n vötïvnìci. HotelovÌ hostè se mohou rozhodnout, zda si p ejì mas û vychutnat p Ìmo v pohodlì hotelovèho pokoje Ëi v prostor ch novï otev enèho prostoru Thajka v hotelovèm wellness centru. Vybrat si lze z pestrè ök ly moûnostì, k dispozici je hned nïkolik typ s r znou dèlkou trv nì a v r zn ch cenov ch relacìch. Od t icetiminutovè mas ûe rukou, nohou Ëi hlavy, aû po dvouhodinovou thajskou klasickou Ëi olejovou Letošní ročník LinuxExpa 2007 zahájí Michael Meeks Jiû 7. roënìk konference a v stavy LinuxExpo 2007 se kon ve dnech dubna v konferenënìm centru Hotelu Olympik Artemis Praha. N vötïvnìci konference budou mìt moûnost se sezn mit s p ednìm v voj em OpenOffice.org Michaelem Meeksem. V r mci bohatèho konferenënìho programu vystoupì ada dalöìch osobnostì z oblasti Open Source a Linuxu. Na 7. roënìku LinuxExpa se n vötïvnìci mohou sezn mit s p edn ökami, prezentacemi a praktick mi uk zkami p ednìch spoleënostì z oblasti OSS jako nap. IBM, Servodata, Oracle, HP, Red Hat, SGI, Sun, Eset software a mnoho dalöìch. SouË stì konference je i rozs hl doprovodn v stava. LinuxExpo je mìstem setk v nì z stupc Open Source komunity, podnikatelskè sfèry a ve ejnè spr vy. O vod konference se postar Michael Meeks, p ednì v voj OpenOffice.org, p edn ökou o svïtï OpenOffice. Spolu s tìmto nadöen m p Ìznivcem otev enèho softwaru, kter v sou- ËasnÈ dobï pracuje ve spoleënosti Novell jako vedoucì v voj skèho t mu OpenOffice.org, se roku 2002 adì mezi»esk CH 100 NEJLEPäÕCH podnik. ZaËlenila se mezi nï i v roce 2006, kdy se umìstila na kr snèm 22. mìstï mezi vöemi firmami v»r. Na öpiëce v oboru cestovnì ruch se drûì uû hezk ch p r let. Jako by psala novodobou kroniku o cestï k spïchu. Marta änoblov sv m organiz torsk m talentem v cestovnìm ruchu a kongresovè turistice, na kterou se firma ve svèm podnik nì dlouhodobï zamï- uje, dok zala, ûe se pr vï kongresov turistika i v srdci Evropy m ûe posunout na vrchol moûnostì. Sv mi zkuöenostmi od letoönìho roku v roli Ëlenky v konnèho v boru PAKTu se snaûì myölenky o vyuûìv nì p ÌleûitostÌ rozvìjet. To, ûe pat Ì k nejmladöìm ûen m na vrcholn ch manaûersk ch pozi- mas û. IntenzivnÌ z ûitek a maxim lnì uvolnïnì p inese nap Ìklad 120 minut trvajìcì aromatick olejov mas û, kter zap sobì na tïlo i duöi. Hotel nabìzì i adu balìëk, aù jiû relaxaënìch vìkendov ch pobyt, tak i nabìdku pro obchodnì klientelu, kter kromï obohacenì o thajskou mas û obsahuje nap Ìklad i pron jem jednacìho salonku Ëi veëe i v luxusnì hotelovè restauraci. ZmÌrnit stres, zlepöit krevnì obïh, oëistit tïlo od toxin a neëistot a posìlit kondici ËlovÏka hnanèho civilizaënìmi okolnostmi ke st le vyööìm v kon m - to je z klad, kter thajsk mas û zaruëuje na cestï k ËelnÈ pèëi o sebe sama. ZÌskat novou energii a navodit tïlesnè i duöevnì schr nce harmonii - to vöe je posl nìm ob adu, kter se oznaëuje jako thajsk mas û. Proto je o ni i mezi podnikateli a manaûery st le vïtöì z jemö podìv me na v lku v oblasti form t dokument. V n sledujìcì p edn öce z stupci spoleënosti IBM ohl sì novou generaci softwarov ch n stroj pro komunikaci a spolupr ci IBM Lotus Notes 8, coû stojì jistï za pozornost. TÈmatem dalöìch prezentacì bude vyuûitì vlastnìch produkt v linuxovèm prost edì, nap. N stroje pro management server a virtualizaci. V z vïru p edn ökovèho bloku spoleënosti IBM se m ûete tïöit na velmi zajìmavou p Ìpadovou studii na Linuxu. Jako souë st LinuxExpa je pro n vötïvnìky p ipraven program zamï en na ve ejnou spr vu, "Open Government den". V jednè z p edn öek zìsk te souhrn zkuöenostì z nïkolikaletèho provozu OS v podmìnk ch adu mïstskèho obvodu Ostrava-Jih. Jako kaûdoroënï umoûnì po adatelè tèto konference prezentaci nekomerënìch projekt a vzdïl vacìch program z oblasti open source softwaru zdarma. "Smyslem naöì nabìdky je pomoci vöem, kte Ì p ispìvajì k rozvoji Linuxu a Open Source softwaru, neboù jsme si vïdomi odpovïdnosti v Ëi neziskovè v voj skè komunitï za jejì podìl na cìch v zemi, v bec nevadì. Naopak. SröÌ energiì. Je drûitelkou prestiûnìho ocenïnì "Lady Pro" za rok 2005 a vìtïzkou mnoha anket. Nap Ìklad v ûeb ÌËku HN 25 nejv znamnïjöìch ûen ËeskÈho byznysu obsadila v minulèm roce skvïlè 15. mìsto. JeötÏ o rok d Ìve se umìstila v anketï magazìnu MF Dnes mezi vybran ch 10 lidì, kte Ì tvo Ì mladou Ëeskou elitu. Starat se o dva hotely, pracovat, reprezentovat, b t v Ëele - nenì to jednoduch loha. A tak jen pro oûivenì: spoleënost TOP HOTEL Praha poskytuje ubytov nì v 1220 pokojìch a kompletnì kongresovè sluûby vëetnï pron - jmu konferenënìch prostor (celkov kapacita je 5600 konferenënìch mìst). Ten, kdo TOP Hotelu Ëas od Ëasu zamì Ì, vì, ûe se zde kon ada v znamn ch akcì n rodnìho i mezin rodnìho v znamu (svïtovè i evropskè lèka skè kongresy, Czech HORECA Summit, prvnì kongres po dan EU, tibetsk konference, Miss neslyöìcìch svïta,»esk Miss, Sportovec roku, vyhl öenì ankety T T, EUREP a ada dalöìch). A jakè bude jaro v TOP Hotelu Praha? O tom aû v naöem dubnovèm vyd nì - p Ìloze Prosperita Madam Business! (rix) Volba České Miss 2007 do kroniky dneška Novou»eskou Miss se koncem nora stala v naöem hlavnìm mïstï v TOP HOTELU Praha dvacetilet studentka aplikovanèho pr va Lucie Hadaöov ze Str ûnice. ZÌskala takè kontrakt na milion korun, poukazy na cestu kolem svïta a na osobnì automobil. Blond nka, kter ve volnè disciplìnï zatan- Ëila orient lnì tanec, si rovnïû vyslouûila titul Miss internet. Tipem poroty, ve kterè zasedli kromï editelky rozvoji svobodnèho softwaru", ekl Michal FranÏk, editel spoleënosti Exponet, kter konferenci a v stavu LinuxExpo kaûdoroënï po d. Prezentace Open Source projekt, jako je nap. celosvïtov komunitnì projekt opensuse, probïhnou druh den konference a v stavy LinuxExpo v r mci "Open Source dne". Pokud v s zajìmajì spìöe konkrètnì praktickè uk zky, nemïli byste si nechat ujìt RedHat Claster Suite p edveden spoleënostì Enlogit, vyuûitì virtualizace Red Hat Enterprise Linux spoleënosti Red Hat Czech, implemetaci iscsi pole spoleënostì REKONix Ëi uk zku cest zhodnocenì LINUX platformy spoleënostì SYBASE. "VÏ Ìm, ûe budete mìt bïhem obou dn letoönìho LinuxExpa moûnost zìskat adu nov ch poznatk, zkuöenostì i n zor z oblasti Linuxu a Open Source, kterè vyuûijete pro svè rozhodov nì p i hled nì vhodnèho eöenì pro vaöi firmu," sdïlil Michal FranÏk. Odborn m garantem akce se stala organizace OSS Alliance, spoleënost pro v zkum a podporu Open Source. Moûnosti registrace a dalöì informace naleznete na soutïûe Michaely Mal ËovÈ nap Ìklad desetiboja Roman äebrle, moder tor Leoö Mareö, topmodelka Tereza Maxov nebo loúsk vìtïzka»eskè Miss Renata Langmannov, se stala dvaadvacetilet plzeúsk studenta psychologie a Ëeötiny Lilian Sarah Fischerov, kter si z roveú odnesla titul druh»esk Vicemiss. PrvnÌ»eskou Vicemiss je pro tento rok dvacetilet studentka VysokÈ ökoly ekonomickè v Praze Eva»ereöÚ kov. Fin le se z Ëastnila jako Ëestn host podnikatelka Ivana Trumpov, jeû vyhl sila prvnì a druhou»eskou Vicemiss. Pozv nì p ijala i adujìcì Miss Universe 2006 Zuleyka Rivera-Mendoza z Portorika, kter slavnostnï korunovala»eskou Miss 2007 Lucii Hadaöovou. Po skonëenì p ÌmÈho p enosu n sledoval bohat raut, bïhem kterèho probïhla i draûba korunky. PrvnÌ zlat korunka os zen prav mi diamanty v historii Ëesk ch soutïûì kr sy byla vydraûena za p l milionu korun. Majitelem korunky se stal uhlobaron ZdenÏk Bakala. V tïûek z draûby putuje na konto Nadace Terezy MaxovÈ. TOP HOTEL Praha je spjat s touto prestiûnì soutïûì kr sy jiû od jejìho poë tku, letos byl ofici lnìm partnerem jiû pot etì. 13

14 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ březen 2007 Zisk přes jednu miliardu a největší objem klientských úspor Loni se znovu potvrdil zájem o penzijní připojištění mezi jednotlivci i firmami Penzijní fond České pojišťovny (PFČP) vytvořil za loňský rok zisk ve výši 1,03 miliardy korun, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 7 %. Podle údajů Asociace penzijních fondů ČR společnost v minulém roce spravovala největší objem klientských úspor, který dosáhl 30,2 miliardy Kč. V meziročním srovnání výrazně také stoupl počet klientů, a to o více jak 11 %. Na konci roku 2006 evidoval PFČP více než 970 tisíc účastníků penzijního připojištění (2005: 868 tisíc klientů). Doposud nejvyööì zisk v historii PF»P pozitivnï ovlivnil p Ìzniv v voj ËeskÈho kapit lovèho trhu ve druhèm pololetì roku. "V naöì investiënì strategii klademe d raz na bezpeënost klientsk ch prost edk a vïtöina portfolia je umìstïna v obligacìch, p esto nejvïtöì v nosy p inesla akciov sloûka portfolia. Vysokou ziskovost navìc podpo ila diverzifikace v r mci jednotliv ch t Ìd aktiv a spïönè zahraniënì investice," ekl k v sledk m Ivo Folt n, gener lnì editel PF»P. Minim lnï 85 % z vytvo enèho zisku PF»P (tj. 875 milion korun) bude podle z kona rozdïleno klient m penzijnìho fondu. "OËek v me, ûe zhodnocenì klientsk ch spor za rok 2006 se bude pohybovat nad inflacì. Zve ejnïnè v sledky penzijnìch fond navìc ukazujì, ûe PF»P bude mìt jedno z nejvyööìch zhodnocenì klientsk ch spor za rok 2006," doplnil Ivo Folt n. V minulèm roce se znovu potvrdil stabilnì z jem o spo enì mezi jednotlivci i firmami. PF»P meziroënï zìskal vìce neû 105 tisìc nov ch klient a jejich celkov poëet se v raznï p iblìûil hranici jednoho milionu. Z celkovèho poëtu ËastnÌk penzijnìho p ipojiötïnì u PF»P zìsk v p ÌspÏvek od svèho zamïstna- Vybrané ukazatele Penzijního fondu České pojišťovny k k zmïna (v %) PoËet klient 868 tis. 974 tis. + 12,3 Objem klientsk ch spor 24,4 mld. KË 30,2 mld. KË + 23,6 Zisk 967 mil. KË mil. KË + 6, Objem klientských aktivit PFČR (v mld. Kč) 30,2 24,4 21, Vývoj počtu klientů PFČR Vývoj zisku PFČP (v mil. Kč) Profiluje se jako nejsilnější penzijní fond v ČR Zakladatelem a jedin m akcion em PenzijnÌho fondu»eskè pojiöùovny (PF»P) je»esk pojiöùovna. Na trhu penzijnìho p ipojiötïnì p sobì jiû od roku 1994 a do druhèho desetiletì svè existence vstoupil jako nejsilnïjöì penzijnì fond v»eskè republice. PF»P je a nad le chce b t vedoucìm, d vïryhodn m a vysoce spolehliv m poskytovatelem penzijnìho p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem. Mezi hlavnì strategickè cìle penzijnìho fondu pat Ì trvalè zvyöov nì trûnìho podìlu v segmentech individu lnì a firemnì klientely, efektivnì spr va vloûen ch prost edk a vysok kvalita poskytovan ch sluûeb. Ke konci roku 2006 si v»eskè republice na penzi ukl dalo jiû vìce neû 3,6 mil. obyvatel, tj. o 10 % vìce neû v roce p edchozìm. PF»P si pro uzav enì penzijnìho p ipojiötïnì vybral p ibliûnï kaûd Ëtvrt ËastnÌk tohoto zp sobu dobrovolnèho spo enì na d chod. PF»P v loúskèm roce zrychlil sv j dynamick r st. VysokÈ v nosy portfolia v kombinaci se snìûenìm n kladovè marûe umoûnily spoleënosti dos hnout za rok 2006 rekordnìho zisku ve v öi p esahujìcì jednu miliardu korun. V raznï roste i objem klientsk ch spor, kter nynì dosahuje vìce neû 30,2 miliardy korun. V znamnou zmïnu rovnïû trvale zaznamen v poëet klient, kter se za minul rok zv öil o 12 % a v prosinci Ëinil 974 tisìc osob. ObchodnÌ v sledky Prodej spo enì PF»P realizuje sìù»eskè pojiöùovny spoleënï s nez visl mi distribuënìmi spoleënostmi. D leûitou Ë st obchod tvo Ì takè prodej zamï en na firemnì klientelu. V sledkem zkè spolupr ce s»eskou pojiöùovnou a orientacì na nejvïtöì zamïstnavatele bylo v minulèm roce 182 tisìc novï uzav en ch smluv, tj. o 12 tisìc vìce neû v roce Ros- 14 toucì z jem o soukromè penzijnì pojiötïnì je zp soben p edevöìm vysokou v nosnostì spo enì, st le vzr stajìcì mìrou zapojenì zamïstnavatel, a takè postupujìcì osvïtou ve ejnosti v ot zce d sledk ne eöenè d chodovè reformy. PodÌl PF»P na trhu penzijnìho p ipojiötïnì v souëasnosti ËinÌ 27 %, ËÌmû spoleënost potvrzuje svoji pozici jedniëky mezi penzijnìmi fondy. V razn m zp sobem se na obchodnìch v sledcìch podìlel i segment firemnì klientely, kde je PF»P rovnïû lìdrem. PoËet klient, kter m na penzijnì pojiötïnì p ispìv zamïstnavatel, dos - hl v minulèm roce 218 tisìc Počet klientů Základní ekonomické údaje tis. KË Hospod sk v sledek Aktiva netto celkem Z kladnì kapit l PoËet klient P ipisovan v nos (v % p. a.) - 3,8 3,5 3,1 3,2 Z konn rezervnì fond FinanËnÌ v sledky V roce 2006 potvrdily hlavnì finanënì ukazatele r stovè trendy z p edch zejìcìch let. Hodnota objemu klientsk ch spor se zv öila na 30,2 miliardy korun k 31. prosinci 2006, coû znamen roënì r st o tèmï 24 %. VloûenÈ prost edky klient a zamïstnavatel Ëinily v roce 2006 dohromady 7,9 miliardy korun. V sledky spr vy aktiv vedly k historicky nejvyööìmu ËistÈmu zisku ve v öi 1,03 miliardy korun (tèmï 7% meziroënì n r st). KvalitnÌ hospod skè v sledky umoûnì PenzijnÌmu fondu»eskè pojiöùovny p ipsat klient m zhodnocenì za rok 2006 v nadinflaënì v öi. NejnovÏjöÌ zve ejnïnè v sledky penzijnìch fond ukazujì, ûe spoleënost bude mìt jedno z nejvyööìch zhodnocenì klientsk ch spor za rok Spr va portfolia PokraËujÌcÌ rychl r st aktiv penzijnìho fondu klade st le vyööì n roky na spr vu aktiv klient, kdy na jednè stranï musì b t zohlednïna snaha o maxim lnì v nos z investovan ch prost edk, na stranï druhè silì o minimalizaci investiënìho rizika. PF»P v uplynulèm roce pokraëoval v procesu vïtöì diverzifikace aktiv portfolia do öiröìho mnoûstvì pouûìvan ch finanënìch instrument. Jako spr vce nejvïtöìho objemu aktiv v penzijnìm systèmu cìtì penzijnì fond pot ebu nutnosti implementovat i strategii diverzifikace v r mci jednotliv ch t Ìd aktiv, aby se snìûila z vislost portfolia na v voji ekonomiky v»eskè republice, p Ìp. urëitèho regionu. pokraëov nì na stranï 15

15 březen 2007 TRH INFORMACÍ Mezinárodní konference Proměny Evropy se uskuteční dubna 2008 v Praze Pravděpodobně si vzpomínáte na konferenci, o níž se hodně mluvilo loni na jaře - jmenovala se Hledání nové Evropy. Vystoupily na ní četné osobnosti nejen našeho byznysu, ale také při ní figurovalo jméno Tomáše Bati a dalších odborníků. Konference doznala úspěchu a v roce 2008 bude mít pokračování - v současnosti se již intenzivně připravuje mezinárodní konference navazující Proměny Evropy. Ústředním tématem jsou synergie klíčových pilířů úspěchu - podnikové a podnikatelské vzdělávání, podpora podniků v permanentním hledání efektivních forem managementu, ale také akcent na potřeby sociální podnikatelské odpovědnosti, vše vyrůstající a vycházející z kulturních tradic. Konference se opět uskuteční v Praze a volně naváže na první ročník z května roku SouËasn glob lnì svït vyûaduje st le nalèhavïji synergick eöenì (podnik nì, vzdïl v nì, politiky a soci lnì odpovïdnosti), neboù je uû na z kladï zkuöenostì zn mo, ûe kaûd jednostrannost a izolovanè vidïnì ve st le sloûitïjöìm svïtï m ûe znehodnotit v sledky i toho nejpoctivïjöìho snaûenì. Novinkou roënìku 2008 bude zmiúovanè soci lnï odpovïdnè chov nì podnik, ale takè ve ejn ch a vzdïl vacìch organizacì, vëetnï st tu a vöech jeho v konn ch sloûek a institucì. OdpovÏdnÈ chov nì, ale takè i dodrûov nì etick ch pravidel a p Ìstup, bude diskutov no vzhledem k nutnè a oëek vanè v konnosti a konkurenceschopnosti. Konference soust eôì pozornost na to, co je pro podnikatelsk spïch rozhodujìcì a podstatnè. Jako p Ìklad lze uvèst rychlou aplikaci poznatk vïdy a v zkumu do praxe. Zde zrovna naöe republika zatìm mìrnï pokulh v za standardem vyspïl ch st t. V souëasnè etapï p Ìpravy tèto mezin rodnì konference jsou vybìr ny podklady, kterè by reagovaly na dovol v nì se st le vïtöìho a vïtöìho mnoûstvì dobr ch p Ìklad z podnikovè praxe, zapojenì v zkumu, adaptace vzdïl v nì, politickè podpory. Nelze pominout i u n s se st le ËastÏji prosazujìcì fenomèn multikulturnì spolupr ce, aù jiû v podobï exekutivy sloûenè nejen ze z stupc poch zejìcìch z Evropy, ale takè z Asie a Spojen ch st t. ObchodnÌ a kooperaënì vazby nap ÌË zemïkoulì se pomalu st vajì bïûnè, m lokoho p ekvapujì. P esto mnohdy a v mnohèm st le zaskoëì, a to jak z hlediska p Ìstupu, tak hlavnï z hlediska rozdìlnè mentality v jedn nì a vz jemnèho pochopenì. Z tohoto pohledu se zd a z jmem ËastnÌk prvnìho roënìku tèto konference bylo potvrzeno, ûe naznaëen smïr z hlediska v voje ÌzenÌ je spr vn a s nejvïtöì pravdïpodobnostì stojìme na prahu dalöìch moûn ch zmïn a z sadnìch krok. Podpora znalostì a rychl diseminace vöech poznatk m ûe b t opïtov na stejnï rychlou snahou zavedenì a dalöìho zlepöenì p Ìmo v podnikovè praxi. Je zde tradice, existujì dìlëì zkuöenosti, jsou identifikov ny rozhodujìcì pilì e sou- ËasnÈho spïchu podnikovèho managementu a trv z jem podnikatelskè sfèry o zav dïnì tïchto zmïn i v sektoru mal ch a st ednìch podnik. Vyuûijme tèto öance a pojôme spoleënï s naöimi i zahraniënìmi öpiëkov mi manaûery, profesion ly, akademiky, pedagogy a studenty prodiskutovat nejnovïjöì praktickè zkuöenosti a nejaktu lnïjöì trendy v oblastech podnikovèho ÌzenÌ, neboù poznatk o tom, jak lèpe a kvalitnïji Ìdit naöe podniky, ve ejnè instituce, ökoly a nakonec i sebe sama, nenì nikdy dost. R ûena Pet Ìkov, Alan V penìëek, DTO CZ Semináře o možnostech financovaní projektů z evropských fondů pro malé a střední podniky Hospod sk komora»r a Unie mal ch a st ednìch podnik»r zah jì v polovinï b ezna cyklus semin "NovÈ programovacì obdobì z pohledu podnikatele". Cyklus odstartoval 15. b ezna 2007 na Magistr tu hlavnìho mïsta Prahy, do konce roku se pak semin e uskuteënì ve vöech krajsk ch mïstech»eskè republiky. Konference s kapacitou na 100 ËastnÌk jsou urëeny p edevöìm pro malè a st ednì podnikatele a p edstavitele profesnìch a z jmov ch organizacì. ËastnÌci semin budou sezn meni s moûnostmi financov nì projekt z fond EvropskÈ unie s d razem na p ed nì praktick ch informacì a vyuûitì zkuöenostì z d ÌvÏjöÌch projekt. Vystupovat na nich budou z stupci st tnì spr - vy i p edstavitelè soukrom ch subjekt. " ËastnÌci semin e zìskajì rady, jak nejlèpe postupovat p i p ipravov nì û dosti, a dozvì se o zmïn ch v poskytov nì dotacì. Budou mìt takè moûnost nav zat kontakty jak s vystupujìcìmi odbornìky, tak s ostatnìmi p Ìtomn mi z stupci firem a organizacì," uvedl p edseda Unie mal ch a st ednìch podnik»r David äeich. "Toto programovacì obdobì znamen pro naöe firmy p Ìleûitost, kter se uû nemusì opakovat. MalÈ a st ednì podniky by se mïly zamï it p edevöìm na rozvoj oblastì jako je vzdïl v nì, v zkum a v voj. Prost edky pro»r by mïly b t pouûity k dlouhodobèmu nastartov nì znalostnì ekonomiky, inovace nemajì b t v sadou velk ch firem," ekl prezident Hospod skè komory»r JaromÌr Dr bek. V znam mal ch a st ednìch podnik v»r neust le roste, p esto u n s tento sektor st le jeötï nedosahuje evropskèho pr mïru tvorby HDP. HVB Bank vyplatila ze strukturálních fondů EU již půl miliardy korun V r mci plnïnì smlouvy mezi Ministerstvem financì»r a vìtïzem tendru na finanënìho manaûera st tu - HVB Bank Czech Republic, a. s., a»eskou pojiöùovnou, a. s. - byla jiû vyplacena p Ìjemc m dotacì ze struktur lnìch fond EvropskÈ unie Ë stka dosahujìcì p l miliardy korun. "V plata prost edk p Ìjemc m dotacì bïûì na z kladï platnè smlouvy s Ministerstvem financì»r. Fakt, ûe se»esk spo itelna, kter zast vala funkci finanënìho manaûera st tu p ed vyps - nìm v bïrovèho ÌzenÌ, snaûì v sledky tèto transparentnì soutïûe zvr tit, na pr bïhu v plat dotacì nic nemïnì," uvedla Petra Kopeck, tiskov mluvëì HVB Bank. V sledky v bïrovèho ÌzenÌ na finanënìho manaûera st tu pro roky 2007 aû 2010, kterè v Ëervnu loúskèho roku vyhl silo Ministerstvo financì»r, se snaûì opakovanï zvr tit»esk spo itelna, kter do tè doby vypl cenì schv len ch dotacì z fond EU a ze st tnìho rozpoëtu zprost edkov vala. K n mitk m vydal ad na ochranu hospod skè soutïûe jiû jednou zamìtavè stanovisko, nynì se zab v rozkladem, kter»esk spo itelna podala. HVB Bank poskytuje podporu p i zìsk v nì dotacì ze struktur lnìch fond EvropskÈ unie jiû od roku 2004, a to p edevöìm prost ednictvìm EvropskÈho kompetenënìho centra, kterè mimo jinè zajiöùuje odbornè z zemì pro celou oblast dotacì a podpor v celè skupinï UniCredit. Prost ednictvìm EvropskÈho kompetenënìho centra HVB Bank se mohu klienti banky lèpe zorientovat v oblasti Ëerp nì podpor, je jim usnadnïn proces pod nì û dosti a banka jim takè napom h ke zv öenì jejich öancì na spïönè p idïlenì a Ëerp nì prost edk ze zdroj EU. Statistick öet enì dokazujì, ûe malè a st ednì firmy vytv Ì dlouhodob a stabilnì pracovnì mìsta, jejich podìl na zamïstnanosti v»r dosahuje 60 %. MalÈ a st ednì firmy majì znaën potenci l pro Ëerp nì prost edk z evropsk ch fond, cyklus semin jim napom ûe v eöenì praktick ch ot zek p i p ÌpravÏ projekt. TermÌny semin : Praha (pro St edo- Ëesk kraj) Karlovy Vary, stì nad Labem, Liberec, Hradec Kr lovè, Pardubice, Ostrava, Olomouc, ZlÌn, Brno, Jihlava, »eskè BudÏjovice, PlzeÚ, Finanční ředitel roku 2006 zná své nominované Klub finanënìch editel (CFO Club) letos vyhl sil druh roënìk prestiûnì ceny "FinanËnÌ editel roku 2006". Tato v roënì cena byla zaloûena v roce 2006 a prvnì roënìk se setkal s velk m ohlasem. Hlasov nì se z Ëastnilo na 400 respondent. V loúskèm prvnìm roënìku se na prvnìm mìstï umìstil finanënì editel»eskè televize Frantiöek Lambert, druhè mìsto obsadil finanënì editel»eskè spo itelny Duöan Baran a t etì Milan Bl ha ze spoleënosti äkoda Machine Tools. VÌtÏz loúskèho roënìku - Frantiöek Lambert - vïnoval dar - öek od spoleënosti BBGRUPEE v hodnotï KË na charitativnì Ëely (projekt Pomozte dïtem). HlavnÌm cìlem udìlenì prestiûnì ceny "FinanËnÌ editel roku" je ocenïnì pr ce finanënìch manaûer za mimo dn poëin v oblasti finanënìho ÌzenÌ, zv öenì prestiûe, povïdomì a v znamu finanënìho ÌzenÌ pro spïch kaûdè spoleënosti. "Touto cenou chceme podïkovat za n roënou a zodpovïdnou pr ci a uk zat i to, ûe svït financì nenì jen svïtem nudn ch ËÌsel a ËetnictvÌ, ale ûe je to svït lidì, kte Ì majì velk smysl pro zodpovïdnost a Ëasto eöì koly i mimo oblast finanënìho ÌzenÌ. Je to nap Ìklad vyjedn v nì s investory, zamïstnanci, eöenì pr vnìch spor, Corporate Governance, f ze a akvizice a dalöì," uvedl k ocenïnì Dean Brabec, prezident Klubu finanënìch editel. Hlasov nì bylo odstartov no 28. nora a pro svèho kandid ta m ûe odborn ve ejnost hlasovat prost ednictvìm internetu aû do 4. dubna do 12 hod. Kaûd hlasujìcì se musì zaregistrovat - vyplnit vöechny poûadovanè daje (jmèno, p ÌjmenÌ, , pozici, spoleënost) a d t hlas jednomu z devìti nominovan ch, p iëemû na jednu registraci lze d t pouze jeden hlas. SlavnostnÌ vyhl öenì "FinanËnÌho editele roku 2006" a p ed nì cen probïhne dne 4. dubna 2007 v Grandhotelu Bohemia v Praze za Ëasti ady v znamn ch host. HlasovacÌ formul je pro v s p ipraven zde: Změny na MPO "Vöech dvan ct institucì, kterè pat Ì do resortu MPO, projde podrobnou organizaënì anal zou. OËek v m, ûe s n vrhy racionalizace Ëinnosti p ijde takè jejich vedenì. PrvnÌ Ë st restrukturalizace rezortu, kter probïhla poë tkem nora, se nedotkla poëtu zamïstnanc. V navazujìcì f zi se vöak jiû na tuto oblast zamï Ìme, a to p inejmenöìm v rozsahu stanovenèm programov m prohl - öenìm vl dy," uvedl n mïstek ministra L. VanÏk. Mezi pod ÌzenÈ a p ÌspÏvkovÈ organizace MPO pat Ì»esk obchodnì inspekce, Spr va sluûeb MPO, ad pro normalizaci, metrologii a st tnì zkuöebnictvì,»esk metrologick institut,»esk normalizaënì institut, CzechInvest, CzechTrade, ad pro zkouöenì zbranì a st eliva, PuncovnÌ ad, Design Centrum»R, St tnì energetick inspekce a»esk energetick agentura. Profiluje se jako nejsilnější penzijní fond v ČR pokraëov nì ze strany 14 SpoleËnost d le zamï uje svoji pozornost na vyuûitì modernìch finanënìch instrument, kterè umoûúujì realizovat investice s atraktivnìm v nosovï rizikov m profilem. VÏtöinu portfolia z podstaty tohoto finanënìho produktu tvo Ì i nad le dluhopisy denominovanè v ËeskÈ mïnï, kterè plnì stabilizaënì sloûku v nosnosti portfolia. Produktov nabìdka Objem úspor klientů (v mil. Kč) PF»P nabìzì penzijnì p ipojiötïnì se st tnìm p Ìs Struktura portfolia k (v procentech) St tnì dluhopisy Dluhopisy obchodnìch bank a»nb Dluhopisy obchodnìch spoleënostì Dluhopisy st t a centr lnìch bank OECD Akcie a podìlovè listy BankovnÌ Ëty OstatnÌ investice* TrûnÌ hodnota portfolia *Pohled vky za st tnìm p ÌspÏvkem, daúovè pohled vky a kupony. pïvkem a dle z kona poskytuje vöechny druhy penzì - starobnì, v sluhovou, invalidnì a poz stalostnì. Pro podnikovou klientelu vytvo il fond ve spolupr ci s»eskou pojiöùovnou speci lnì nabìdku integrovan ch sluûeb pod n zvem»p Program zamïstnaneck ch v hod. Jedn se o komplexnì nabìdku penzijnìho p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem a ûivotnìho pojiötïnì, kter je p izp soben pot eb m kaûdè firmy. Vlajkov mi produkty»p programu zamïstnaneck ch v hod jsou vedle penzijnìho p ipojiötïnì takè pojistnè produkty kapit lovèho ûivotnìho pojiötïnì Ëi rizikovèho pojiötïnì. P i sjedn nì vöech tïchto produkt firm m asistuje t m specialist»p, kter se za poslednì rok rozöì il vìce neû dvojn sobnï. VÌce informacì o moûnostech produkt PF»P a»p programu zamïstnaneck ch v hod zìsk te v servisnìm telefonnìm centru pro firmy , na internetov ch str nk ch PenzijnÌho fondu»eskè pojiöùovny nebo»eskè pojiöùovny 15

16 MEDIÁLNÍ PARTNERSTVÍ březen

17 březen 2007 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ 17

18 EXPORT březen 2007 Exportní veletrh CzechTrade pomáhá firmám Exportní veletrh - pravidelné setkání zástupců zahraničních kanceláří CzechTrade s českými zájemci o export se uskutečnil ve druhé půli února v Praze. Pořadatelem byl, jako vždy, Exportní klub CzechTrade. Zájemcům se tak naskytla opět příležitost nejen k odborným diskuzím o vývozu českých firem, osobním setkáním, ale také, a to zejména, ke konzultacím. Zástupci téměř tří stovek firem probírali své exportní záměry s třemi desítkami ředitelů zahraničních kanceláří, kteří působí na našich nejvýznamnějších exportních trzích. Zájem podnikatelů letos bohatě převýšil možnou kapacitu, přičemž nejvíce se projevil u vývozů do Ruska, Polska, Bulharska, Rumuska a Švédska. BezplatnÈ konzultace jsou jedineënou moûnostì zmapovat aktu lnì exportnì p Ìleûitosti v zahraniëì, doladit konkrètnì exportnì z mïry firmy a projednat moûnou asistenci specialist CzechTrade p i expanzi na zahraniënì trhy. Jak ekl v p edveëer akce na setk nì editel zahraniënìch kancel Ì s konzultanty a dalöìmi pracovnìky agentury Martin Tlapa, n mïstek ministra pr myslu a obchodu, CzechTrade m b t i v budoucnu vstupnì branou pro firmy, kterè chtïjì exportovat, a mïl by proto obs hnout i vìce teritoriì. Uvedl, ûe pozice ministerstva je plnï ve shodï s tìm, jak dnes CzechTrade vystupuje. Cestou je vìce asistenënìch sluûeb mimo zemï EvropskÈ unie, kde je vstup pro ËeskÈ exportèry obtìûnïjöì, a vznik nov ch zahraniënìch kancel Ì.»innost agentury se v souëasnè dobï opìr o 31 zahraniënìch kancel Ì v 30 zemìch svïta, z toho 23 p sobì v EvropÏ, 4 v Americe, 3 v Asii a 1 v Africe. V praxi se osvïdëil loni zaveden systèm "plovoucìch kancel Ì", coû znamen, ûe agentura bude mìt zastoupenì v tïch zemìch, o kterè Ëesk exportèr projevì z jem a kde to bude d vat dobr obchodnì smysl. PrioritnÌ zemï jsou definov ny takè v ExportnÌ strategii»r pro obdobì 2006 aû Loni byly otev eny novè kancel e v Mexiku a Spojen ch arabsk ch emir tech, letos se pl nuje rozöì enì poboëek v»ìnï a Rusku a otev enì novè kancel e ve Vietnamu. V den zah jenì ExportnÌho veletrhu byla takè aktivov na nov sluûba agentury CzechTrade - Mapa oborov ch p ÌleûitostÌ. DÌky nì majì firmy moûnost rychle zjistit, jak exportnì potenci l existuje ve vybranè zemi pro urëit pr myslov obor. Mapa obsahuje mezin rodnì v bïrov ÌzenÌ, zahraniënì popt vky a zahraniënì investiënì p Ìleûitosti z vìce neû 25 obor. V prvnì f zi je p ipraveno ËlenÏnÌ dle jednotliv ch zemì a v p ÌpravÏ je ËlenÏnÌ oborovè. Novinkou jsou popt vky, tendry a zahraniënì investiënì p Ìleûitosti v oblasti sluûeb, kterè takto samostatnï dosud prezentov ny nebyly. K nim pat Ì nap Ìklad sluûby finanënì, konferenënì, vystavovatelskè, logistickè, marketingovè, vzdïl vacì, klidovè atd. Mapa je k dispozici na nebo Duben - seminář o veřejných zakázkách v OSN DvoudennÌ konferenci pod n zvem "4rd EU - UN Procurement Seminar: How To Do Business with the United Nations" organizuje neziskov organizace "European Procurement Forum/New Asmterdam Trade & Consultancy" ( jejìmû hlavnìm cìlem je podpora obchodnìch aktivit firem ze zemì EU v systèmu OSN. Semin nabìzì nov m potenci lnìm dodavatel m OSN ze zemì EU p Ìleûitosti v mnoha ve ejn ch zak zk ch, kterè OSN vypisuje. BÏhem konference budou z stupci OSN prezentovat specifickè procesy ve ejn ch zak zek v OSN a v jeho organizacìch. Potvrzena je Ëast vysok ch p edstavitel organizacì OSN z UN/PS, UNOPS, UNICEF, UNDP, FAO, UNHCR, WFP, IAPSO, IFRC/ILO/UNIDO SvÏtovÈ banky a dalöìch. UskuteËnÌ se vöeobecnè prezentace ohlednï podnik nì a obchodov nì s OSN a rovnïû cel ada odborn ch semin a workshop, zamï- en ch na praktickè rady v oblasti ve ejn ch zak zek v OSN - jak se registrovat, jak spr vnï odpovïdït na vypsanè nabìdky, pr vnì aspekty zak zek, informace ohlednï projektu rekonstrukce Ir ku, spolupr ce OSN s konzultanty a poradensk mi firmami, projekty v oblasti zdravotnictvì, vodnìho hospod stvì a hygienick ch za ÌzenÌ, d le ve ejnè zak zky v oblasti "peacekeeping" ve SvÏtovÈ bance atd. Semin se bude konat v centr le OSN v New Yorku v Dag Hammarskjˆld Library Auditorium. RegistraËnÌ poplatek za osobu ËinÌ 825,- USD. Jedn se o Ë stku na osobu; p ÌpadnÌ dalöì ËastnÌci z tèûe firmy platì 500,- USD. V cenï jsou rovnïû zahrnuty setk nì se z stupci OSN podle jednotliv ch oblastì - tzv. "One-on-One Meetings". VÌce informacì lze nalèzt na nebo je moûnè zìskat dotazem na ovè adrese: info@eupf.org. Kontakt: CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 T: , F: info@czechtrade.cz KontaktnÌ adresa EUPF: New Asmterdam Trade & Consultancy - EUPF, 248 East 44th Street, New York, NY 10017, tel.: 212/ , 732/ , fax: 212/ , 732/ , info@eupf.org, Program MARKETING na vás čeká Ministerstvo pr myslu a obchodu»r vyhl silo dnem 28. nora 2007 program podpory malèho a st ednìho podnik nì MARKETING formou kontinu lnìho, ËasovÏ vöak omezenèho, p Ìjmu û dostì. P Ìjem elektronick ch registraënìch û dostì o poskytnutì dotace byl zah jen 1. b ezna 2007 prost ednictvìm internetovè aplikace eaccount. Dne 31. prosince 2007 nastane ukonëenì p Ìjmu pln ch û dostì. Program je souë stì OperaËnÌho programu Podnik nì a inovace a je zamï en zejmèna na rozvoj marketingov ch dovednostì a na podporu Ëasti mal ch a st ednìch podnik na zahraniënìch veletrzìch a v stav ch. Z jemc m o tento program doporuëujeme k prostudov nì: Pokyny pro ûadatele a p Ìjemce dotace kontakt: Mr. Jacob Willemsen, EUPF Coordinator.»eskÈ firmy, kterè majì z jem o Ëast na tomto semin i, se registrujì p Ìmo na internetov ch str nk ch PodmÌnky pro poskytnutì dotace Pravidla pro v bïr dodavatel DalöÌ dokumenty jsou k dispozici na webov ch str nk ch a Autor: Miloš Krmášek DalöÌ popt vky na servis CzechTrade N zev ZemÏ urëenì Kontakt na CzechTrade Popis popt vky KovovÈ tyëe pro k esla Francie miroslav.obruca@czechtrade.cz Fr. n vrh sk a obchodnì spoleënost se zamï enìm na n bytek hled v»r novè dodavatele - v robnì firmy pro oh b nì kovov ch tyëì pro k esla. Chromov nì plastov ch dìl pro aut. pr m. äpanïlsko milena.nozarova@czechtrade.cz Chromov nì plastov ch dìl pro automobilov pr mysl. Ocelov hala NÏmecko info@feige-forsttechnik.de Z jem o dod vku ocelovè haly 20 x 30 m, vnit nì v öka 4-5 m, na klìë, pro pot eby obchodu s lesnì tïûebnì technikou. V hledovï prodlouûenì haly na 60 m. OlejovÈ transform tory a transfor. Rakousko miroslav.obruca@czechtrade.cz Transform tory jsou urëeny k pouûitì na dr ze - k vyt pïnì v hybek, k z loûnìm zdroj m zalitè prysky icì o v konech kva elektrickèho proudu. 18

19 březen 2007 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ CzechInvest začal přijímat žádosti o dotace elektronicky Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest začala jako jedna z prvních přijímat žádosti o dotace elektronickou formou. Snaží se tak zjednodušit podnikatelům cestu k penězům ze strukturálních fondů Evropské unie. Většinu dokumentů tak mohou žadatelé v rámci Operačního programu Podnikání a inovace od března posílat do agentury přes aplikaci eaccount přímo ze své kanceláře. Výrazně se tím sníží náklady a časová náročnost administrace projektů. Jako prvnì budou ûadatelè pod vat p es eaccount projekty do program Rozvoj a Marketing, kterè jiû vyhl silo Ministerstvo pr myslu a obchodu»r. ZatÌmco z Rozvoje mohou podnikatelè zìskat penìze na n kup nov ch technologiì, Marketing bude podporovat jejich expanze na zahraniënì trhy. Kdo ho ještě nezná? VelkÈ i st ednì spoleënosti si na port l zvykly a nauëily se z nïj Ëerpat cennè informace. Ty nejmenöì firmy o nïm urëitï jiû slyöely, obëas se na nïj nïkter jejich pracovnìk podìv, a to je moûn vöe. Nechceme nikomu k ivdit, ale ruku na srdce - pat Ì mezi ty vaöe nejoblìbenïjöì a nejnavötïvovanïjöì? PodstatnÈ je, aby se s nìm nauëily pracovat i ti zaëìnajìcì podnikatelè a ûivnostnìci. UrËitÏ by st lo za to webovè str nky, jak se Ìk, proömejdit v dobï, kdy se Mapa oborových příležitostí P edstavujeme novou sluûbu agentury CzechTrade - MAPU OBOROV CH PÿLEéITOSTÕ. DÌky tèto interaktivnì mapï majì p edstavitelè firem moûnost rychle zjistit, jak exportnì potenci l z pohledu identifikovan ch exportnìch p ÌleûitostÌ existuje ve vybranè zemi pro urëit pr myslov obor. Obsahuje: Tendry - mezin rodnì v bïrov ÌzenÌ ZahraniËnÌ popt vky - z jem zahraniënì spoleënosti o zboûì, sluûby nebo v robnì kooperaci ZahraniËnÌ investiënì p Ìleûitosti - p Ìleûitosti pro ËeskÈ subjekty, kterè se mj. t kajì kapit lovèho vstupu do v roby, v robnìch investic, odkupu zahraniënìho subjektu nebo jeho Ë sti, zaloûenì spoleënèho podniku, expanze v roby a dalöìch akvizic v zemi popt vajìcì spoleënosti V prvnì f zi jsme pro v s p ipravili ËlenÏnÌ exportnìch p ÌleûitostÌ dle jednotliv ch zemì a v p ÌpravÏ je ËlenÏnÌ i dle jednotliv ch obor pr ezovï p es vöechny zemï. Mapa obsahuje zahraniënì popt vky, tendry a zahraniënì investiënì p Ìleûitosti z 25 obor (viz nìûe). DalöÌ neza- azenè obory naleznete pod odkazem ostatnì (nap. informaënì mèdia, umïnì, film, munice atd.). NovÈ je mnohè Novinkou jsou popt vky, tendry a zahraniënì investiënì p Ìleûitosti v oblasti sluûeb, kterè takto samostatnï dosud prezentov ny nebyly. "Aplikace eaccount m adu v hod. SystÈm je snadno ovladateln a nevyûaduje û dnè speci lnì programovè vybavenì. P i vyplúov nì formul - ûadatele upozornì na chyby, takûe odpadajì problèmy s n sledn m opravov nìm form lnìch nedostatk," vysvïtlil gener lnì editel CzechInvestu Tom ö Hruda. "Aplikace jim z roveú ËlovÏök rozhoduje, zda do podnik nì vstoupì Ëi nikoli. Nejen ûe se tu setk s mnoha pojmy, s nimiû se Ëasem bude muset sûìt, ale urëitï naëerp takè nïco inspirace nebo doladì nïjak ten podnikatelsk n pad. Businessinfo totiû p in öì firemnìm n vötïvnìk m st le vyööì komfort - o podnik nì zde najdete skoro vöe, co pot ebujete vïdït. (rix) Česká společnost SQS Vláknová optika mohutně investuje Stovky milion korun bude investovat v n sledujìcìch letech Ëesk spoleënost SQS Vl knov optika, a. s., do rozöì enì svèho z vodu v NovÈ Pace. Bude v nïm vyr bït optickè plan rnì odboënice - nezbytnou souë st modernìch optick ch p enosov ch systèm a poëìtaëov ch sìtì. "Drtiv vïtöina souëasn ch p Ìstupov ch sìtì je zaloûen na kabelech s mïdïn mi j dry. Ty ale ve srovn nì s optick mi vl kny nabìzejì jen mizivou p enosovou rychlost," vysvïtlil Wilhelm Quittner, p edseda p edstavenstva SQS Vl knov optika, a. s. "Dom cì uûivatelè se dnes do Internetu p ipojujì pomocì mïdïn ch kabel. To se ale zmïnì s tìm, jak stoupajì poûadavky na objem p enesen ch dat a z roveú kles cena modernìch technologiì. Zav dïnì optick ch vl - ken do dom cnostì zaûìv masivnì vzestup v Japonsku a v Americe, v EvropÏ se zatìm p ipravujì pouze pilotnì projekty. Aû dokonëìme n ö projekt, bude SQS Vl knov optika, a. s., jednìm z nejv znamnïjöìch dodavatel plan rnìch optick ch odboënic v EvropÏ." "V souëasnè dobï m naöe spoleënost necel ch 300 zamïstnanc, takûe tak rozs hlè rozöì- enì v roby pro n s p edstavuje ohromnou zmïnu - a hlavnï velkou p Ìleûitost," dodal ZdenÏk Zach, obchodnì editel SQS Vl knov optika, a. s. "Na rozöì enì v roby spolupracujeme s agenturou CzechInvest, kter n m uû v roce 2004 pom hala se zaloûenìm centra pro v zkum a v voj optick ch sìtì, a v letech 2003 aû 2004 jsme se z Ëastnili programu CzechInvestu na podporu subdodavatel, dìky kterèmu jsme zah jili spolupr ci s v znamn m partnerem z VelkÈ Brit nie." "SpoleËnost p edpokl d rozs hlou spolupr ci s vysok mi ökolami v Praze, Liberci a v Hradci Kr lovè. Pro sv j projekt pot ebuje nïkolik set odbornìk s vysokoökolsk m diplomem, stovky mìst nabìdne i st edoökol k m a kvalifikovan m pracovnìk m," up esnil Tom ö Hruda, gener lnì editel agentury CzechInvest. "SpoleËnost SQS Vl knov optika, a. s., p in öì do»eskè republiky ohromnè know-how a novè modernì technologie. Aû sv j projekt zrealizuje, m ûe pat it mezi nejv znamnïjöì technologickè spoleënosti se sìdlem v»eskè republice." K nim pat Ì nap Ìklad sluûby finanënì, konferenënì, vystavovatelskè, logistickè, marketingovè, vzdïl vacì, klidovè atd. V r mci jednotliv ch obor d le najdete popt vky po sluûb ch souvisejìcìch s dan m oborem (nap. oprav renstvì a servis v r mci automobilovèho pr myslu). Archiv Pro vaöi orientaci ve v voji popt vek najdete zpïtnï veökerè staröì informace v archivu, kter pro v s budeme p ipravovat ËtvrtletnÏ. Archiv p ÌleûitostÌ za rok 2006 byl p ipraven k 1. b eznu spolu s archivem p ÌleûitostÌ za 1. ËtvrtletÌ Struktura a orientace v mapï V hornì liötï naleznete abecednì seznam zemì celèho svïta, ve kter ch byla identifikov na alespoú jedna p Ìleûitost. V ËÌselnÈ liötï pod nimi je celkov poëet p ÌleûitostÌ z danè zemï ze vöech obor. KliknutÌm v mapï na n zev jakèkoliv zemï se dostanete p Ìmo na str nku se seznamem konkrètnìch p ÌleûitostÌ pro danou zemi. PodbarvenÌ ËÌsla v mapï zobrazuje dle sytosti barvy mnoûstvì p ÌleûitostÌ v danè zemi a oboru. KliknutÌm na ËÌslo v podbarvenèm Ëtverci se dostanete na str nku s p Ìleûitostmi z danèho oboru v r mci konkrètnì zemï. Vertik lnì liötu tvo Ì abecednì seznam obor s poëtem vöech p ÌleûitostÌ v danèm oboru celkovï za vöechny zemï. umoûnì pr bïûnï sledovat proces administrace a aktu lnì stav hodnocenì û dosti. Vstup do eaccountu je moûn 24 hodin dennï prost ednictvìm naöich nov ch webov ch str nek." "ChtÏli jsme, aby ûadatel nemusel vyplúovat stohy zbyteën ch papìr. V minulèm obdobì nebyly v jimkou nïkolikasetstr nkovè projekty vëetnï mnoha povinn ch kopiì a pouh form lnì kontrola û dosti zabrala jednomu pracovnìkovi minim lnï p l dne," ekl jeden ze spolutv rc eaccountu, editel Divize rozvoje podnik nì CzechInvestu Luboö LukasÌk a up esnil: "TeÔ ûadatel v kaûdè chvìli dod jen to, co je pr vï pot eba. Nap Ìklad na zaë tku vyplnì do formul e pouze z kladnì daje o sobï a o svèm projektu. Zhruba do dvou t dn mu odpovìme, jestli je projekt p ijateln a m smysl o dotaci û dat. Pokud ano, sdïlìme mu z roveú termìn dod nì plnè û dosti a datum, od kterèho jsou v daje spojenè s realizacì projektu povaûov ny za zp sobilè." Kde tuto službu najdete: Ve form tu PDF je mapa ke staûenì na: DalöÌ odkazy najdete takè na webov ch str nk ch: Obor Automobilov pr mysl Leteck pr mysl DopravnÌ prost edky ostatnì, manipulaënì prost edky a za ÌzenÌ Charakteristika automobily osobnì a n kladnì, jejich souë sti a n hradnì dìly, v voj, zkuöebnictvì, oprav renstvì, servis letadla, jejich souë sti a n hradnì dìly, v voj, zkuöebnictvì, oprav renstvì, servis, letiötnì technologie a za ÌzenÌ, vesmìrnè technologie, radiolokaënì systèmy kolejov vozidla, plavidla, dopravnìky, manipulaënì stroje a za ÌzenÌ, traktory, Ëerpadla, jejich souë sti a n hradnì dìly, souvisejìcì v voj, zkuöebnictvì, oprav renstvì, servis Elektronika a elektrotechnika ICT hardware, elektronickè a elektrotechnickè komponenty i celky pro pr myslovè i dom cì vyuûitì, komunikaënì technologie, fotografickè technologie, tiötïnè spoje, kabely, kabelovè svazky Software a ICT sluûby v voj a v roba softwaru, e-learning, veökerè sluûby a v kony souvisejìcì s oblastì ICT Chemick a farmaceutick pr mysl produkty organickè i anorganickè, lèëiva, oëkovacì l tky, hnojiva a chemickè p Ìpravky pro zemïdïlstvì, detergenty, barviva, m dla, v buöniny, kosmetika Plasty a pryû v roba polotovar i hotov ch v robk z plast a pryûe, souvisejìcì v roba forem StavebnictvÌ a stavebnì materi ly pr mysl kamene, stavebnì materi ly, souë sti i celky, stavebnì pr ce, v robky ze skla a keramiky pro stavebnictvì, architektonickè a projektovè pr ce, elektroinstalace, sanit rnì vybavenì, UûitkovÈ sklo, biûuterie a drobnè zboûì D eva sk a d evozpracujìcì N bytk sk pr mysl PapÌrensk pr mysl Polygrafie TextilnÌ, odïvnì a koûedïln pr mysl Zdravotnick technika ZemÏdÏlstvÌ a lesnictvì Potravin sk pr mysl HutnÌ v roba SlÈv renstvì a kov renstvì StrojÌrenstvÌ - v roba stroj Obr bïnè komponenty a konstrukce z kov Energetika Voda, odpady a ûivotnì prost edì Sluûby InvestiËnÌ celky Uûivatel si nejprve z ÌdÌ tzv. Master Ëet, do kterèho m p Ìstup pouze on a jìm povï enè osoby. Jeho prost ednictvìm pak bude projekty pod - vat. Program je nastaven tak, aby ûadatele srozumitelnï nav dïl po celou dobu realizace projektu. Nutnou podmìnkou pro komunikaci prost ednictvìm aplikace eaccount je podepisov nì nïkter ch dokument elektronick m podpisem ûadatele. Z kladnì informace o elektronickèm podpisu a zp sobu jeho zìsk nì je moûnè najìt na internetov ch str nk ch eaccount nebo na str nk ch akreditovan ch certifikaënìch autorit -»esk poöta, s. p. ( PrvnÌ certifikaënì autorita, a. s. ( nebo eidentity, a. s. ( Na najdou uûivatelè veökerè informace, kterè v souvislosti s pod nìm projektu p es eaccount a s jeho n slednou realizacì budou pot ebovat. biûuterie, d rkovè, propagaënì a reklamnì p edmïty, bytovè doplúky, kuchyúskè pot eby a n dobì, porcel n, keramika kromï stavebnì, obalovè sklo, hraëky, sportovnì pot eby, loveckè pot eby ezanè d evo, prkna, latï, tr my a srovnatelnè produkty, p ekliûky, d evïnè kompozitnì materi ly, d evïnè podlahoviny n bytek a jeho dìly z r zn ch materi l a jejich kombinacì - bytov, kancel sk, nemocniënì, ökolnì, zdravotnick, dìlensk a veöker ostatnì celulûza, papìr, lepenka a v robky z nich vëetnï obal vöechny druhy tiska skè v roba a sluûeb, vydavatelstvì, nakladatelstvì polotovary, materi ly, pr dlo, odïvy, obuv, odïvnì a mûdnì doplúky zdravotnickè p Ìstroje, za ÌzenÌ, pot eby, spot ebnì materi l, ochrannè prost edky a pom cky, laboratornì pot eby a za ÌzenÌ rostlinn a ûivoëiön v roba, ovocn stvì, lesnictvì, semena, sazenice, ökolka skè produkty, tïûba d eva, kulatina, chovatelstvì potravin skè polotovary, aditiva, doplúky, potraviny, alkoholickè i nealkoholickè n poje, tab kovè v robky, v robky konzerv renskèho pr myslu ûelezo, ocel, barevnè kovy, jejich slitiny - polotovary, dr ty, tyëe, trubky, profily, plechy, örouby, n ty, matice odlitky, v kovky a v lisky ze vöech druh kov i jejich slitin, umïleckè v kovky a odlitky, souvisejìcì v roba forem v roba a v voj funkënìch celk stroj a v robnìch linek pro r zn odvïtvì, zemïdïlskè stroje, balicì stroje, tïûebnì stroje a za ÌzenÌ, stroje na obr bïnì kov, d eva, plast a ostatnìch materi l, obr bïnè komponenty z oceli a barevn ch kov vëetnï povrchov ch prav, kovovè konstrukce sva ovanè stavebnì i ostatnì, r my stroj, n drûe stroje a za ÌzenÌ na v robu energiì, alternativnì zdroje energie, paliva, souvisejìcì v roba a v zkum, biopaliva environment lnì technologie, za ÌzenÌ, monitoring a v zkum, odpadovè hospod stvì, stavba a provozov nì skl dek odpad, p evozy a likvidace odpad, ËistÏnÌ odpadnìch vod, vodohospod stvì, kanalizace, rozvody vody, biotechnologie poötovnì, finanënì, konferenënì, vystavovatelskè, logistickè, konzultaënì, marketingovè, pojiöùovacì, bezpeënostnì, turistickè, hasiëskè, klidovè, komun lnì, vzdïl vacì dod vky investiënìch celk 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR březen 2007 Auditoři pro vaši jistotu Mám pocit profesionálního uspokojení, když se společnostem, pro které pracuji, daří O zkušenostech nejen z Jesenicka pro náš list Ing. Pavel Kalous, auditor Rozhodnete se podnikat. Úžasný nápad a pokud se okamžitě nedostane do praxe vaším prostřednictvím, přijde na svět pomocí někoho jiného. Na trhu chybí služba, kterou nikdo neposkytuje. Máte šanci jako nikdy. Vrháte se střemhlav do všeho, pospícháte. Nevíte, co dřív: živnostenský odbor, obchodní rejstřík, přihláška k ochranné známce, právník, podnikatelský účet, finanční úřad. Děláte spousty chyb a odpouštíte si je - chybami se člověk učí Firma se nějak rozjede, vy si oddechnete, vyrazíte na první dovolenou po třech letech. Už při návratu však víte, že vás čeká další kolotoč. Dostali jste totiž další úžasný nápad. Čas začíná být zralý také na slovíčko prestiž, potřebnou prestiž. Vcházíte do období, kdy slovo se dostává nejen účetní, ale i další odborníci. Na naše i vaše otázky tentokrát odpovídá auditor Ing. Pavel Kalous z Jeseníku: Profese auditora je poměrně mnohostranná. Jaké služby může nabídnout auditor v regionu, který charakterizuje spíše menší počet drobnějších firem? MyslÌm si, ûe se auditor nemusì "pohybovat" jen ve svèm regionu Ëi okolì, kterè mu p irostlo k srdci. Je samoz ejmï praktiëtïjöì nap Ìklad z hlediska spory Ëasu Ëi n klad pracovat pro klienty z co nejbliûöìho okolì, ale eknïte sama - aù chceme nebo ne, svït se globalizuje, tedy hranice vzd lenostì a Ëasu se stìrajì. PlatÌ to i pro»eskou republiku a adu povol nì. Cestovat za pracì sice u n s tak vûitè nenì, ale Ëek n s, aù chceme nebo ne. Auditorskou Ëinnost vykon v m od roku 1991, mè osvïdëenì na z kladï jmenovacìho dekretu tehdejöìho Feder lnìho ministerstva financì m ËÌslo Po celou dobu mèho auditorskèho p sobenì prov dìm tuto Ëinnost jako OSV». D Ìve jsem zamïstn val nejv öe 8 zamïstnanc, kte Ì se zab vali ËetnÌmi pracemi pro mìstnì organizace, postupem Ëasu jsem vöak zpracov v nì ËetnictvÌ zcela utlumil a nynì pracuji s m a pot ebnè doplúkovè sluûby nakupuji tak, aby moje Ëinnost byla co nejkomplexnïjöì. HlavnÌ mojì nabìzenou ËinnostÌ je samoz ejmï audit, d le poskytuji samoz ejmï ËetnÌ poradenstvì v pomïrnï öirokèm rozsahu, nebojìm se ani problematiky danì, aë daúov m poradcem nejsem. V neposlednì adï zpracov v m nejr znïjöì finanënì anal zy a poskytuji konzultace k ÌzenÌ firmy (management consulting). Mimo to vykon v m Ëinnost spr vce konkurznì podstaty v p sobnosti KrajskÈho soudu v OstravÏ. Takûe jak vidìte, i tam, kde podle nejr znïjöìch ofici lnìch statistik nejsou podmìnky pro podnik nì nejide lnïjöì, kde firem nevznik tolik jako t eba v Praze a kde je znaën nezamïstnanost, m auditor pomïrnï öirokè pole k seberealizaci. SvÏdËÌ o tom i skuteënost, ûe nejsem na auditorskou Ëinnost v tomto mìstï s m. P sobì zde dalöì 3 kolegovè audito i. Ovöem region mèho p sobenì nenì omezen pouze na Jesenicko se sv mi necel mi obyvateli. Teritori lnì rozsah mojì Ëinnosti je hlavnï Moravskoslezsk a Olomouck kraj. Nač se specializujete a kdo zejména využívá vašeho poradenství? Jak uû jsem uvedl, rozsah poskytovan ch sluûeb m ûe mìt auditor öirok. VÏtöinu pracovnìho Ëasu str vìm p i auditu podnikatelsk ch subjekt. NejradÏji vöak zpracov v m projekty p emïn spoleënostì. To je p ece jen, moûn vöak pouze 20 z mèho pohledu, dynamiëtïjöì svït, a v sledky pr ce jsou jinak viditelnè, neû u klasickèho auditu. zce v tèto oblasti spolupracuji s renomovanou advok tnì kancel Ì v OstravÏ a znaleck m stavem tamtèû. Jsem smluvnìm partnerem navenek, takè nakupuji od pr vnìk odbornè sluûby, bez kter ch se takov projekt neobejde. V takov ch p Ìpadech pak j s m zajiöùuji ËetnÌ a daúovè eöenì konkrètnìho typu p emïny a samoz ejmï auditorsk ovï enì ËetnÌch z vïrek. P emïna spoleënosti nenì, filozoficky a z hlediska administrativy vzato, zas tak jednoduch operace, ale zd se mi to nadmìru zajìmavè a p itahuje mne to öì Ì svèho z bïru a eöenè problematiky. D le se specializuji na ËetnÌ a daúovou problematiku pohled vek a poradenskou Ëinnost jejich financov nì, zajiötïnì kurzov ch rizik apod. ProË? Jeden z hlavnìch problèm podnikatel je skuteënost, kdy na jednè stranï jsou nuceni sv mi odbïrateli do delöìch splatnostì a na druhè stranï v mnoha p Ìpadech nedostanou za svè v robky a sluûby vëas nebo v bec zaplaceno. Je to takov bludn kruh, kter se tïûko rozetìn, a tak se obecnï hledajì dalöì a dalöì moûnosti, jak uvolnit cestu firem tak, aby je nap. delöì lh ty splatnosti tolik neohroûovaly stejnï tak jako to, ûe jim odbïratel prostï neuhradì to, co m vyfakturov no. TÏchto sluûeb vyuûìvajì p ev ûnï podnikatelskè subjekty a neziskovè organizace, zejmèna o. p. s. V oboru se pohybujete poměrně dlouho. Jak se změnilo podnikání na Jesenicku z vašeho pohledu, tedy z pohledu auditora? Jesenicko je pro vïtöinu obyvatel»r sice kr snè, leë odlehlè mìsto. Je to d no ani ne tak vzd - lenostì, jako velmi öpatnou dopravnì dostupnostì. P epravnì n roënost pro podnik nì je vysok. Pokud se toto nezlepöì, nem ûeme poëìtat s p Ìchodem silnïjöìho investora, kter by budoval novè v robnì kapacity. Hudbou budoucnosti je v stavba tunelu pod»ervenohorsk m sedlem, v letech 2007 a 2008 bude od do z d vodu rekonstrukce zcela uzav ena silnice I/44 p es»ervenohorskè sedlo, coû p inese regionu a mìstnìm podnikatel m nemalè komplikace. V naöem regionu, kde p ed druhou svïtovou v lkou ûilo skoro 95 % obyvatelstva nïmeckè n rodnosti, je pot eba se znovu orientovat na mìstnì zdroje - k men (ûula a v penec), zpracov nì d eva a turistick ruch a l zeústvì. Je t eba rozvìjet v robu s vysokou p idanou hodnotou. A co se zmïnilo z mèho pohledu jako auditora? NÏkterÈ velkè firmy v regionu skonëily v rukou v znamn ch investor, tìm p dem i v znamn ch auditorsk ch spoleënostì, jinè nastartovaly. Je to podobnè jako t eba na Nymbursku Ëi T borsku, firmy se rodì, sluëujì, mïnì, zanikajì. U toho vöeho b v auditor. Avöak i auditor, kter vlastnï dob e zn i pot eby mnoh ch firem, s nimiû je v kontaktu, vidì, jak se na ûivotï firem podepisuje nedostatek mlad ch vzdïlan ch lidì. Z Jesenicka odch zejì, neboù zde nenach zejì uplatnïnì p esto, ûe tak- ka v kaûdè firmï jich je pot eba. To mï mrzì. Tito lidè natrvalo odch zejì do vnitrozemì a v poslednì dobï st le ËastÏji do zahraniëì. UtÌkajÌ mozky, z klad budoucìho know how firem, to nejpodstatnïjöì, co m ûe p in öet v raznè hodnoty. To je ta nejsmutnïjöì odpovïô z st auditora, jakou jsem v m mohl d t. Evropská unie, fondy, z nichž plynou finanční prostředky na rozmanité projekty v ČR - to je také jedna z oblastí, kde dokážete pomoci. Mimo jiné proto, že administrativní postupy a veškerá komunikace v posloupnosti EU - ministerstva - instituce - firmy jsou stále náročné a ne každý tomu rozumí Samoz ejmï, souë stì mè Ëinnosti jsou audity finanënìho plnïnì - zejmèna vïcnèho, ËelovÈho a ËasovÈho, smluv o poskytnutì ve ejnè podpory v nejr znïjöì podobï, zejmèna z EU, SR a prost edk kraj. V roce 2004 jsem absolvoval pïtidennì kurz " Audit projekt spolufinancovan ch Evropskou uniì", kde jsem se vcelku podrobnï sezn mil s mechanizmem financov nì, takûe dok ûi pomoci tam, kde si s tìm prostï nevïdì rady. Na druhè stranï bych r d podotkl, ûe roveú zpracov nì a vy Ëtov nì projekt se rok od roku zvyöuje, platì, ûe uëit se musìme st le vöichni. V nejbliûöì dobï se chyst m zpracov vat audit plnïnì smluv o financov nì investiënìch projekt t Ì obcì, kde se finanënì podpora pohybovala v rozmezì 150 aû 200 mil. KË. To jen na dokreslenì. V loúskèm roce jsem zpracoval projekt na financov nì v r mci OperaËnÌho programu podpory podnik nì, jehoû realizace se ch lì spïönï k z vïru. Pro dotaënì tituly vyhlaöovanè pro n sledujìcì pl novacì obdobì se hodl m oblasti zpracov nì projekt vïnovat inteznivïji. VÏ Ìm, ûe firmy moûnostì, kterè se jim nabìzejì, tedy Ëerpat prost edky z operaënìho programu, vyuûijì pro sv j rozvoj a ûe jejich projekty projdou n roën mi kritèrii. Kde, podle vás, společnosti, které procházejí auditem, stále ještě chybují? Dá se zobecnit určitý rys jejich účetnictví, který je potřeba vyladit k lepšímu? Na to je velice tïûkè odpovïdït. Firmy se toho za tu dobu, co se u n s opït podnik, hodnï nauëily a takovèto ryze ËeskÈ: "ono to nïjak dopadne" uû moc neplatì. PoctivÌ podnikatelè si svè ËetnictvÌ hlìdajì, protoûe vïdì, ûe jen objektivnì informace a v stupy podajì vïrn obr zek o tom, jak si jejich firmy vedou. A pouze na tom se d stavït z klad dalöìch vizì, strategick ch pl n i jednotliv ch krok vedoucìch k rozkvïtu podniku. Nejsem zast ncem toho, aby se z administrativy dïlala vïda, ani toho, aby se pr ce s doklady bagatelizovala. Up ednostúuji zejmèna zdrav selsk rozum, kter zatìm nikdy nikoho nepoökodil. Se sv mi klienty hovo Ìm zcela jasnï a konkrètnï, abychom spoleën m n zorem dok zali pro zdravì firmy udïlat co nejvìce, aù je to aktu lnì Ëi v hledovè. Auditor, to v dneönìm pojetì nenì ten, kdo d razìtko, ale ten, kdo z razìtka dok ûe odvodit cennè rady a z ady ËÌsel vysledovat budoucnost tè kterè firmy. Odborníci tvrdí, že drobné firmy klasický audit skutečně nepotřebují. Přesto jsem se setkala s názorem, že by jim mohl dopomoci k dotvoření image, prestiže apod., že by jej některé z nich rády měly. Co doporučíte v tomto případě? Z mè zkuöenosti vypl v, ûe p ev ûn Ë st firem povaûuje audit ze nïco zbyteënèho, za nïco, co je stojì penìze. NejhoröÌ je, kdyû v m jednatel firmy ekne, ûe mïli kontrolu z finanënìho adu a ta nic nezjistila. I to se st v. Na jednè stranï tyto firmy ch pu, nïkdy se v kr tkodobèm horizontu bojuje skuteënï o kaûdou korunu, takûe audit se m ûe zd t zbyteën m a ne Ëeln m p epychem, ale mï eno spïönostì firmy na trhu v budoucnosti bych byl jednoznaënï pro audit. A ne proto, ûe tuto profesi vykon v m. Proto, ûe bych mohl jmenovat adu firem, jimû audit pomohl odbourat budoucì zbyteënè starosti. Najdou se vöak i takovè v jimky, v poslednì dobï st le ËastÏji, o kter ch hovo Ìte. Nejde vöak pouze o image, ale o pot ebu auditu vzhledem k osvïdëenì svèho hospoda enì a finanënì situace zejmèna p ed dodavateli, bankami a leasingov mi spoleënostmi. Kaûdop dnï bych doporuëil nepovinn audit takovè spoleënosti, kter je nastartov na k dynamickèmu r stu a kde vëas a kvalitnï proveden audit dok ûe p edejìt adï problèm do budoucna. Dokážete stručně popsat, v čem vaší práci nejvíce pomáhá vaše profesní uskupení, tedy Komora auditorů ČR, jejímž jste členem? Z Ëinnosti KA»R nejvìce oceúuji metodickou pomoc v r mci v konu auditorskè Ëinnosti, kter se neust le zlepöuje. Zanedbateln nenì ani profesnì vzdïl vacì Ëinnost pro auditory. A Ëasopis Auditor? Uû se se z jmem tïöìm na kaûdè dalöì ËÌslo! Vykonávat profesi auditora, to chce pravděpodobně i silnou disciplínu uvnitř sebe sama - velký smysl pro objektivitu informací, nestrannost. Jaká je vlastně vaše životní filozofie, krédo? Profese auditora klade na ËlovÏka poûadavek absolutnì preciznosti a d slednosti. Auditor by se nemïl ve sv ch zjiötïnìch m lit, protoûe tìm uv dì v omyl adu navazujìcìch subjekt. Za dobu svè Ëinnosti dok ûu pomïrnï dob e odhadnout klima v auditovanè spoleënosti a jiû v poë tku odhadnout rizika, na kter se pak soust edìm. Se st l mi klienty konzultujeme problematiku a spolupracujeme bïhem roku dle pot eby pr bïûnï. M m pocit profesion lnìho uspokojenì, kdyû se spoleënostem, pro kterè pracuji, da Ì, rozvìjì se a d vajì moûnost pracovnìho uplatnïnì sv m zamïstnanc m. Velkou pozornost musìm vïnovat sebevzdïl v nì, abych si udrûel pot ebnou mìru vïdomostì; co nevìm, pokusìm se zjistit, a kde si nejsem jist, zajistìm si odbornè stanovisko. A nestrannost? To je pro kaûdèho auditora z kladnì p edpoklad jeho Ëinnosti. za up Ìmn rozhovor podïkovala Eva Brixi Autor: Miloš Krmášek