PRACOVNÍ DOKUMENT. CS Jednotná v rozmanitosti CS. Evropský parlament

Transkript

1 Evropský parlament Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova PRACOVNÍ DOKUMENT o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj: Stefan Eck DT\ doc PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 Potřeba minimálních požadavků na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely Úvod Ve srovnání s jinými druhy došlo k domestikaci králíků poměrně pozdě (kolem roku 300 př. n. l.). Proto se potřeby domácích a divokých králíků v zásadě neliší, což znamená, že chov králíků je z hlediska dobrých životních podmínek zvířat nesmírně problematický. Jelikož jsou králíci velice citliví na špatnou kvalitu ustájení, je úmrtnost králíků v zemědělství vyšší než u jakéhokoli jiného druhu hospodářských zvířat. Navzdory vysoké úmrtnosti jsou králíci čtvrtým nejčastěji chovaným hospodářským zvířetem na světě a druhým nejčastěji chovaným druhem v EU, kde je na maso každoročně poraženo přes 326 milionů kusů. Více než tři čtvrtiny veškerého chovu králíků v EU probíhají v Itálii, Španělsku a Francii. Pokud jde o objem v porovnání s celkovou evropskou produkcí masa, králičí maso je výrobkem pro určitou tržní niku. Spotřeba králičího masa na osobu je oproti masným výrobkům z jiných druhů masa poměrně nízká. V Německu se roční spotřeba na osobu odhaduje na půl kilogramu. V Itálii, kde je spotřeba v rámci EU největší, činí přibližně 5,5 kilogramu na osobu za rok. Podle současných vědeckých poznatků jsou králíci na chovných a výkrmných farmách soustavně chováni v otřesných podmínkách, a to navzdory existenci evropských právních pojistek, jako je směrnice Rady o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (98/58/ES) a článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že Unie a členské státy zohledňují [ ] plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí. Ve většině členských států chybějí konkrétní právní předpisy týkající se ustájení, chovu a výkrmu králíků. Určité výjimky nicméně existují, například v Rakousku (2012, zákaz klecových baterií), v Belgii (2014, postupné ukončení používání klecí a zavedení systému ohrad do roku 2025), v Německu (2014, zlepšení právních předpisů na ochranu dobrých životních podmínek zvířat konkrétně ve vztahu k chovu králíků) a ve Spojeném království (2007, nařízení o dobrých životních podmínkách zvířat chovaných pro hospodářské účely, které stanoví konkrétní požadavky na chov králíků). Podle nového legislativního návrhu týkajícího se ekologické produkce, který se nyní projednává, mají být králíci chováni po skupinách v kotcích s alespoň 0,4 m 2 plochy na jednoho králíka a přístupem na vnější pastvinu ve spodní části kotce. Již existují platné právní předpisy Unie, jež stanoví minimální požadavky na ochranu telat, prasat, kuřat chovaných na maso a nosnic v posledním jmenovaném případě to dokonce vedlo k celoevropskému zákazu klecových baterií pro nosnice. Na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely však dosud žádná nařízení, politiky či minimální požadavky navrženy ani přijaty nebyly. Cíl Tato zpráva z vlastního podnětu o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely má Evropskou komisi podnítit k tomu, aby předložila ambiciózní legislativní návrh týkající se dobrých životních podmínek v králičích hospodářských chovech, který zohlední doporučení Evropského parlamentu. Cílem návrhu by mělo být odstranění PE v /5 DT\ doc

3 existujících mezer, jež vedou k závažnému porušování zásad dobrých životních podmínek zvířat během ustájení, chovu, přepravy a porážky králíků. Hospodářský chov králíků na maso Většina králíků chovaných pro účely produkce masa je ustájena v takzvaných klecových bateriích. Během tří až čtyř měsíců dosáhnou porážkové hmotnosti, která se pohybuje od 1,3 do 3,3 kg. Tou dobou nedosáhnou ještě ani 1/40 své přirozené délky života. Světové sdružení pro výzkum králíků (World Rabbit Science Association) uvádí, že dostačující by měla být klec o výměře 0,2 až 0,4 m 2 a výšce 30 až 40 cm. V praxi však chovatelé králíků mívají v jedné kleci tři až šest jedinců, takže na jedno zvíře vychází plocha nanejvýš 0,08 m 2 (to je jen o málo víc než jeden list papíru A4). Malý dostupný prostor králíkům znemožňuje uspokojovat přirozené potřeby svého druhu, jako je hledání potravy, skákání, hrabání, běhání nebo protahování se. Zvířata si kvůli omezenému prostoru a povaze povrchu (kovová mřížová konstrukce) nemohou pořádně odpočinout. V klecových bateriích nebývá k dispozici podestýlka, jako je sláma a seno, a kovové mřížové konstrukce, jimiž jsou klece obvykle vybaveny, často způsobují poranění končetin (pododermatitidu a kolitidu, tj. hnisavé rány a krvácení na končetinách). Kvůli nízké výšce klecí se králíci nemohou zcela napřímit, což vede k poruchám zakřivení páteře. Stísněný prostor a chybějící únikové cesty v klecích způsobují zvířatům nesmírný psychický stres. Tento stres vede ke zraněním v důsledku pokousání a k pohmožděninám a odřeninám z nutkání se pohybovat. Kvůli nedostatečnému větrání se v klecích hromadí čpavkové výpary z exkrementů, které způsobují záněty očí a onemocnění dýchacích cest. Tytéž problémy se vyskytují u angorských králíků, kteří jsou chováni na vlnu. V důsledku chybějících podnětů se často rovněž objevují poruchy chování, například stereotypní pohyby, sebepoškozování nebo dokonce kanibalismus. Dalším rušivým prvkem jsou hlasité zvuky králíků stereotypně poskakujících ve svých klecích, neboť králíci jsou na hluk přirozeně citliví. Ve volné přírodě jsou králíci velice aktivní. To ostře kontrastuje s přeplněnými klecemi, které jim nenabízejí žádné rozptýlení či podněty. V reakci na holé a stísněné prostředí vzrůstá monotónní příjem potravy, jehož důsledkem mohou být poruchy zažívacího ústrojí a onemocnění střev. Kromě toho bývají králíci často vystaveni dlouhodobému osvětlení, aby se u nich příjem potravy ještě zvýšil. Kvůli onemocněním typickým pro tento druh (kokcidióza, králičí mor, myxomatóza atd.), vysoké úmrtnosti spojené s chovem králíků pro hospodářské účely a nevhodným hospodářským praktikám jsou běžně používána antibiotika, a to ve vysokých dávkách. Chov králíků Králičí samice dosahují pohlavní dospělosti ve věku tří až čtyř měsíců. Při intenzivním řízeném rozmnožování jsou schopny porodit až devět mláďat každých dní. Aby bylo dosaženo takto vysoké rozmnožovací schopnosti, ramlice se krátce po vrhu uměle inseminují. Tato podoba řízeného rozmnožování ramlice extrémně vyčerpává, takže jsou po 12 měsících poraženy kvůli nejrůznějším poruchám, nejčastěji však kvůli klesající porodnosti. Na chovných farmách jsou ramlice ustájeny v samostatných klecích s připojeným kotištěm. Typická klec pro ramlici má rozměry 60 až 65 cm na délku, 40 až 48 cm na šířku a 30 až DT\ doc 3/5 PE v01-00

4 35 cm na výšku. Podlahy klecí bývají podobné jako u klecí pro králíky chované na maso, což vede k výše zmíněným typickým poraněním končetin. Podestýlka, jako je sláma a seno, nebývá k dispozici. Malá výměra klece a nízká výška brání matce i jejím mláďatům v naplňování charakteristických potřeb jejich druhu. Ve volné přírodě může ramlice uniknout neustálé pozornosti svých mláďat tím, že se uchýlí jinam. V zařízeních pro intenzivní chov však takovéto úkryty, například zvýšené podlahy či plošiny, většinou chybějí. Ustavičné naléhání mláďat způsobuje ramlici nesmírný stres a neustálé kojení vede k zánětům bradavek. Po třech až čtyřech týdnech jsou mláďata matce odebrána a zakrátko ramlice opět porodí. Standardní krmivo v králičích hospodářských chovech sestává z průmyslově vyráběných granulí. Pestrá strava s velkým podílem vlákniny, jako je seno, sláma, čerstvá zelenina a ovoce, by přitom posílila imunitní systém a významně snížila úmrtnost. Z finančních důvodů však bohužel nebývá k dispozici. Přeprava a porážka Plošná výměra a výška kontejnerů sloužících k přepravě králíků na jiné farmy nebo jatka bývá nedostatečná. Podle některých zpráv jsou králíci přepravováni v klecích vysokých pouze 35 cm a s 15 jedinci na 480 cm 2. Jelikož však v současnosti není stanoven žádný zákonný limit na počet zvířat v jednom kontejneru, králíci bývají často natěsnáni natolik, že na každého zbývá prostor menší než jeden list A4. Tyto cesty často trvají až 12 hodin a zprávy uvádějí, že králíci dokonce nebývají před přepravou a během ní ani nakrmeni. V EU patří mezi metody omračování před porážkou použití elektrického proudu, použití projektilu nebo omráčení plynem (oxidem uhličitým). Vědecké studie prokázaly, že anestetický účinek těchto metod je často nedostatečný. Více než 10 procent králíků není dokonale omráčeno a musí tak vlastní porážku absolvovat při vědomí. Na mnoha jatkách musí králíci sledovat porážku ostatních králíků, což u nich vyvolává další stres a úzkost. Závěry a aktuální situace Králíci jsou druhem, u něhož jsou dobré životní podmínky a charakteristické potřeby druhu přehlíženy nejvíce v Evropské unii. Ve většině členských států neexistují zvláštní právní předpisy, které by stanovovaly povinné minimální požadavky na ochranu králíků v zemědělství. Uplatňování a prosazování evropských a vnitrostátních právních předpisů o ochraně dobrých životních podmínek zvířat není dostatečné. Zařízení běžně používaná v EU k chovu a výkrmu králíků na maso, stejně jako praxe při jejich přepravě a porážce, jsou jasně v rozporu se směrnicí Rady o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (98/58/ES) i článkem 13 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Nicméně Rakousko, Belgie, Německo a Spojené království zvláštní právní předpisy týkající se chovu králíků pro hospodářské účely mají. V této souvislosti by právní předpis na úrovni EU zajistil jednotný výklad, vytvořil rovné podmínky a uspokojil rostoucí poptávku spotřebitelů po lepších životních podmínkách zvířat v zemědělském chovu. Přední evropské organizace na ochranu zvířat a nevládní organizace upozorňují na problémy chovu králíků pro hospodářské účely v posledních letech stále častěji a zahajují kampaně usilující o zákaz klecových baterií. Lze očekávat, že tlak veřejnosti v tomto ohledu v nadcházejících letech poroste. PE v /5 DT\ doc

5 Dalším důležitým argumentem je, že kvůli nevyhnutelnému používání antibiotik při chovu králíků pro hospodářské účely dochází k rozvoji antimikrobiální rezistence bakterií. Zákaz klecových baterií v hospodářském chovu králíků by tedy představoval obezřetnou volbu i s ohledem na ochranu veřejného zdraví. Doporučení Z hlediska ochrany dobrých životních podmínek zvířat vedou výše uvedené skutečnosti k závěru, že v EU je třeba při chovu králíků pro hospodářské účely postupně ukončit používání klecí. Místo toho bychom měli postoupit kupředu a zavést systém ohrad, což je metoda chovu, která respektuje zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky, a tím zajistit rovněž minimální standardy ochrany během přepravy a porážky králíků. Zpravodaj proto doporučuje následující: Postupně ukončit používání klecí při chovu králíků pro hospodářské účely a přejít na systém ohrad, které poskytují dostatek prostoru na jednoho králíka a králíci zde mohou být ustájeni ve skupinách; systémy ustájení pro králíky by měly být vybaveny platformami nebo obdobnými vyvýšenými plochami a dostatkem podestýlky; systémy ustájení pro králíky by měly umožňovat oční a pachový kontakt mezi králíky a být co nejtišší. Systém osvětlení by měl odpovídat potřebám druhu; všichni králíci by měli mít k dispozici dostatek stravy a pití, aby se mohli všichni krmit nebo pít zároveň; skupiny by neměly být příliš veliké a každý jednotlivý králík by měl mít k dispozici dostatečný prostor; pokud králík onemocní nebo je zraněný, je zapotřebí okamžité ošetření následované jeho oddělením od skupiny, dokud se opět neuzdraví. Je třeba se vyhýbat zbytečnému utrpení či stresu; králíci by měli být před přepravou nakrmeni a během ní by měli mít přístup k dostatku potravy a vody. Doba přepravy by měla být kvůli citlivosti druhu co nejkratší. Přepravní klece by měly umožňovat obvyklé držení těla; před porážkou by králíci měli být zcela omráčeni, aby se zajistilo, že nebudou vystaveni utrpení, bolesti či stresu. Při porážce by nemělo hrozit, že omráčené zvíře znovu nabude vědomí. DT\ doc 5/5 PE v01-00