Toxické prvky. Al, Cd, Pb, Cr, Hg
|
|
- Roman Blažek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Toxické prvky Al, Cd, Pb, Cr, Hg
2 Hliník - Al tvoří 8% zem. Kůry - v roztoku: 1 mg/l při ph > 5,5 Formy Al v roztoku a jejich toxicita pro rostliny: - Monomerní hydroxidy: Al OH 2+, Al(OH) 2 +, Al(OH) 3 0 aluminát Al(OH) Sírany: AlSO4 + a Al(SO4) Fluoridy: AlF 2+, AlF 2 +, AlF 3 0, AlF 4 -, AlF 5 2- a AlF Organické komplexy: citrát, oxalát>malát>sukcinát - Polymerní hydroxid hliníku Al 13 AlO 4 Al 12 (OH) 24 (H 2 O) v roztoku s vyšším poměrem OH-/Al, při ph kolem 4,5 - nestabilní intermediát při precipitaci pevného Al(OH) Polyvalentní kationty Al: Al(H 2 O) podobně také kationty Ga, In, La, Sc Kinraide 1991
3 Působení hliníku na rostliny: benefiční vliv toxický efekt - reakce rostlin na přítomnost Al 3+ - citlivé druhy (pšenice, ječmen, čirok) - středně citlivé druhy (kukuřice, hrách, žito) - rostliny tolerantní k Al - Al-excluders: Melaleuca cajuputi, Acacia mangium, Oryza sativa - Al root-accumulators: Vaccinium macrocarpon, Polygonum sachalinense - Al-accumulators: zástupci asi 30 čeledí (např. Asteraceae, Caesalpiniaceae, Euphorbiaceae, Melastomataceae, Myrthaceae, Polygonaceae, Rubiaceae a Theaceae) Camellia sinensis, Melastoma malabathricum, Hydrangea macrophylla Camellia thea (Thea sinensis) akumulátoři µg Al/g SH jehličnany µg/g SH Hydrangea macrophylla Melastoma malabathricum
4 Benefiční vliv Al: - problém kultivace - stimulace růstu - 71,4-185 µm Al (cukrovářepa, kukuřice, některé bobovité) µm Al (čajovník) - stimulace příjmu N Camellia thea (Thea sinensis) - pozitivní vliv při toxicitě jiných prvků (těžké kovy)
5 Camellia thea (Thea sinensis) Fung 2008
6 Toxické působení Al: - Inhibice elongace kořenů -negativní efekt na příjem živin a vody kontrola Al 3+ 40µM 100µM 200µM 300µM Lucie Soukupová diplomová práce
7 Kukuřice kultivar citlivý k Al Comin 1999
8 - indikátor citlivosti toxický efekt efekt hormeze tolerance Barcelo a Poschenrieder 2002
9 Příčiny inhibice elongace kořenů: kontrola -inhibice prodlužování buněk -interakce Al s kortikálními mikrotubuly - vazba Al v buněčné stěně - inhibice basipetálního transportu auxinů -? zvýšená syntéza ethylénu -inhibice dělení buněk apikálního meristému - interakce Al s cytoskeletem - vazba Al na DNA Al -interakce Al 3+ s plasmalemou - afinita k membránovým fosfolipidům - poškození apikálních částí kořene Schwarzerová 2002
10 Příčiny inhibice elongace kořenů: -inhibice prodlužování buněk -interakce Al s kortikálními mikrotubuly - vazba Al v buněčné stěně - inhibice basipetálního transportu auxinů -? zvýšená syntéza ethylénu Al -inhibice dělení buněk apikálního meristému - interakce Al s cytoskeletem - vazba Al na DNA -interakce Al 3+ s plasmalemou kontrola - afinita k membránovým fosfolipidům - poškození apikálních částí kořene Preprofázní prstenec Počínající kondenzace chromatinu Frantzios 2000
11 Příčiny inhibice elongace kořenů: -inhibice prodlužování buněk -interakce Al s kortikálními mikrotubuly - vazba Al v buněčné stěně - inhibice basipetálního transportu auxinů -? zvýšená syntéza ethylénu -inhibice dělení buněk apikálního meristému - interakce Al s cytoskeletem - vazba Al na DNA -interakce Al 3+ s plasmalemou - afinita k membránovým fosfolipidům - poškození apikálních částí kořene kontrola Kořenová špička Capsicum annuum Al 3+ 40mg/l Konarska 2008
12 Toxické působení Al: - Inhibice příjmu ostatních minerálních živin indukovaná deficience kationty - Mg 2+, Ca 2+, Zn 2+, Mn 2+, K +, NH 4 + dusík - u rostlin se symbiot. fixací N fosfor - precipitace s Al Liu a Luan 2001 Marschner 1995
13 Toxické působení Al: - Inhibice mitochondriálních funkcí Yamamoto et al. 2002
14 Mechanismy tolerance k Al: Strategie includer x excluder transport a ukládání x manipulace s vlastnostmi rhizosféry (ph, org. kyseliny, fenol. látky, mucigel význam border cells) Bengough et al. - poster
15 kontrola 200µM Al 3+ - rozdíly mezi kultivary Al sensitivní kultivar kontrola 100 µm Al µm Al 3+ border cells u fazolu Al tolerantní kultivar Miyasaka 2001
16 Mechanismy tolerance k Al: Strategie includer x excluder transport a ukládání x manipulace s vlastnostmi rhizosféry (ph, org. kyseliny, fenol. látky, mucigel význam border cells) Barcelo a Poschenrieder 2002
17 Kyselost půd ve světě Bičík a kol.: Atlas dnešního světa, Terra, 2000.
18 Statistická ročenka živ. prostředíčr 2006
19 Příčiny acidifikace: - tvorba kys. uhličité a její následná disociace CO 2 + H 2 O H 2 CO 3 HCO H + - vznik organických kyselin (RCH 2 OH ) + O 2 + H 2 O RCOOH RCOO - + H + - akumulace org. hmoty disociace -OH a -COOH skupin na -O - a -COO - - oxidace N (nitrifikace) a S NH O 2 H 2 O + 2H NO 3 FeS /2O 2 + H 2 O FeSO 4 + 2H SO 4 - přísun kyselin se srážkami H 2 SO 4 SO H + HNO 3 NO 3- + H +
20 Mechanismy pufrační schopnosti půdy: - přeměny hydroxysloučenin Al Al(OH) H 2 O Al(OH) 3 + H + - protonace a deprotonace OH skupin org. sloučenin R-COOH RCOO - + H + R-OH R-O - + H + - výměna kationtů na půdních koloidech - rozpouštění a srážení uhličitanu CaCO H + + HCO 3 - Ca(HCO 3 ) 2 Ca(HCO 3 ) 2 + 2H 2 O Ca OH - Brady a Weil 2002
21 Faktory působící negativně na růst rostlin: - toxicita H+ - toxicita Al - toxicita Mn - deficience kationtů Mg, Ca a v menší míře K - deficience P a Mo - inhibice růstu kořenů snížená schopnost příjmu živin a vody Brady a Weil 2002
22 Těžké kovy Zn, Ni, Cu, Co + Cd, Pb, Cr, Hg toxicita Cd toxické působení na rostlinu: - inhibice růstu, chloróza - narušení funkce stomat a vodního provozu - inhibice fotosyntézy Umar narušení regulací enzymatické aktivity (inhibice a aktivace enzymů) - narušení funkce membrán a membránových proteinů (ATPázy, výdej kationtů) - stimulace produkce reaktivních forem kyslíku oxidativní stres
23 Zdroje těžkých kovů: kadmium Emise těžkých kovů v ČR (Statistická ročenka 2006) - fosfátová hnojiva (kolem 3,6-527 mg Cd/ kg P), průmyslové imise, komposty, kaly zčistíren odpadních vod - dobře pohyblivé v půdě olovo - automobilismus (také Cd, Cu a Zn) Obr. Koncentrace olova v prašném aerosolu ve vybraných lokalitách, [ng.m-3] Zdroj: ZÚ Praha, SZÚ, ČHMÚ, PUDIS Převzato z:
24 rtuť - průmysl, těžba zlata, spalování uhlí - jeden z nejvíce toxických těžkých kovů - v půdě v iontové formě Hg 2+, činností bakterií vzniká methyl derivát (MeHg) - redukce Hg 2+ mikroorganismy na Hg potenciální využití ve fytoremediacích Projevy toxicity Hg: Minamata disease Japonsko 1956 Více na: amata_disease#minamata_disea se_today - změny permeability membrány - reakce s SH skupinami a fosfátovými slupinami ATP a ADP - interakce s funkcemi esenciálních kationtů - narušení průběhu fotosyntézy (Hg x Mg) - narušení funkce aquaporinů (jsou citlivé k Hg)
25 mechanismy tolerance: Marschner 1995
26 - indukce syntézy fytochelatinů: (γ-glu-cys) n - Gly n = především Cd; méně Zn, Cu; minimálně Ni Marschner stimulace antioxidační ochrany rostliny - askorbátperoxidáza, glutathionreduktáza, NADP-dependentní dehydrogenázy, peroxidáza, kataláza
27 Buchanan 2000
28 Fytoremediace těžkých kovů: 1. fytostabilizace 2. fytoextrakce - využití hyperakumulujících rostlin Thlaspi caerulescens Berkheya coddii - akumulace Ni Thlaspi cearulescens - akumulace Zn, Cd, Ni µg Cd/g SH - Zn transportér ZNT1 Pteris vittata - akumulace As µg As/g SH Thlaspi arvense
29 Hyperakumulátoři těžkých kovů: - potenciální využití v čištění odpadních vod - vodní hyacint a okřehek (akumulace Cd) - Oenanthe javanica (akumulace Hg) - Lepironia articulata (akumulace Pb) Eichhornia crassipes Oenanthe javanica Lepironia articulata
30 Biomanipulace rostlin pro fytoremediace těžkých kovů: - geny pro syntézu fytochelatinů, glutathionu - gen pro Zn transportér (ZNT1) - gen pro vakuolární antiporter AtMHX1 Nicotiana glauca + PC syntáza z pšenice Gisbert et al. 2003
31 Biomanipulace rostlin pro fytoremediace těžkých kovů: odstraňování Hg: - transformace rostlin bakteriálními geny - MerA - Hg 2+ reduktáza - MerB lyáza Prasad a Freitas úspěšně u Arabidopsis thaliana, Brassica, Nicotiana tabacum, Liriodendron tulipifera - zkouší se u mokřadních rostlin (Typha, divocí příbuzní rýže, Spartina) Nicotiana tabacum
32 Biomanipulace rostlin pro fytoremediace těžkých kovů: odstraňování As: - transformace geny z E. coli - ArsC - arsenát reduktáza - γ-ecs - γ-glutamylcystein syntetáza Kramer 2005
33 Pozitivní efekt mykorrhizy Gohre 2006 Hildebrandt 2007
34 Hyperakumulátoři těžkých kovů: - riziko vstupu Cd do potravního řetězce - akumulátoři kadmia: penízek, vrby, slunečnice, tabák - otravy býložravců - přísun Cd v potravěčlověka: 7-30 µg Cd/den Satarug et al riziko vstupu Pb do potravního řetězce: teratogenní efekty, kardiovaskulární příhody
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál
Dusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)
Dusík - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH) - dostupnost dusíku ovlivňuje: - produkci biomasy a její distribuci - ontogenetický vývoj - hormonální rovnováhu (cytokininy, ABA) - rychlost fotosyntézy
Základy pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
Vápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)
Vápník - 0,4-1,5% DW - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM) - stavební, signální funkce, stabilizace membrán - vápnomilné x vápnostřežné druhy Deficience vápníku: - poškození meristemů,
a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů
Otázka: Minerální výživa rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): teriiiiis MINERÁLNÍ VÝŽIVA ROSTLIN - zahrnuje procesy příjmu, vedení a využití minerálních živin - nezbytná pro život rostlin Jednobuněčné
Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové
Anorganické látky v buňkách - seminář Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Zastoupení prvků v přírodě anorganická hmota kyslík (O) 50% křemík (Si) 25% hliník (Al) 7% železo (Fe) 5% vápník
Abiotické faktory působící na vegetaci
Abiotické faktory působící na vegetaci Faktory ovlivňující strukturu a diverzitu rostlinných společenstev Abiotické - sluneční záření - vlhkost půdy - chemismus půdy nebo vodního prostředí (ph, obsah žvin)
FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ
FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ Petr Soudek Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR Centralizovaný rozvojový projekt MŠMT č. C29: Integrovaný systém vzdělávání v oblasti výskytu a eliminace
Mendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Agroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
Mikroelementy Chlór Bór Železo Mangan Zinek Měď Molybden Nikl
Prvek Chemický symbol Koncentrace v sušině (µg/g) Koncentrace v čerstvé biomase Makroelementy Dusík Draslík Vápník Hořčík Fosfor Síra N K Ca Mg P S 15 000 10 000 5 000 2 000 2 000 1 000 71,4 mm 17 mm 8,3
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_číslo šablony_inovace_číslo přílohy Autor Datum vytvoření vzdělávacího
Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
Ochrana půdy Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky Vlastnosti půdy Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací -
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.3.2016 COM(2016) 157 final ANNEXES 1 to 5 Balíček k oběhovému hospodářství PŘÍLOHY návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro dodávání
SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM
SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM Jana Badurová, Hana Hudcová, Radoslava Funková, Helena Mojžíšková, Jana Svobodová Toxikologická rizika spojená
ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách
1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 množství (mil.m 3 ) ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY vody
Pedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě
Pedogeochemie 12. přednáška VÁPNÍK V PŮDĚ v půdách v průměru 0,057 (0,0001 32) % vápnité sedimenty > bazické vyvřeliny > kyselé vyvřeliny plagioklasy, pyroxeny kalcit, dolomit, anhydrit, sádrovec fosfáty
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
Základy analýzy potravin Přednáška 1
ANALÝZA POTRAVIN Význam a využití kontrola jakosti surovin, výrobků jakost výživová jakost technologická jakost hygienická autenticita, identita potravinářských materiálů hodnocení stravy (diety) Analytické
N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly
Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy
Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy
Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem
Přílohy. Příloha 1. Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r (Čadek et al. 1968) [Zadejte text.]
Přílohy Příloha 1 Mapa s výskytem dolů a pramenů s hladinami vod po r. 1895 (Čadek et al. 1968) Příloha 2 Komplexní rozbor vody z pramene Pravřídlo 2002 (Lázně Teplice) Chemické složení Kationty mg/l mmol/l
Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů
Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků. Biogenní prvky. Uhlík. Význam uhlíku. Formy výskytu CO 2 ve vodách
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogenní prvky stálé primární prvky H, C, O, N, P stálé sekundární prvky Na, K, Mg, Ca, S, Cl, Fe stopové prvky invariabilní B, Sn, F, Cr, I, Co, Si, Mn,
Těžké kovy ve vodních rostlinách
Těžké kovy ve vodních rostlinách Ing. Michaela Hillermannová GEOtest Brno, a.s., Šmahova 112, 659 01 Brno Fytoremediace Remediace proces odstraňování polutantů z životního prostředí Ex-situ In-situ Fytoremediace
Biochemie dusíkatých látek při výrobě vína
Biochemie dusíkatých látek při výrobě vína Ing. Michal Kumšta www.zf.mendelu.cz Ústav vinohradnictví a vinařství kumsta@mendelu.cz Vzdělávací aktivita je součástí projektu CZ.1.07/2.4.00/31.0089 Projekt
3 Acidobazické reakce
3 Acidobazické reakce Brønstedova teorie 1. Uveďte explicitní definice podle Brønstedovy teorie. Kyselina je... Báze je... Konjugovaný pár je... 2. Doplňte tabulku a pojmenujte všechny sloučeniny. Kyselina
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Fosfor: Projevy deficience P: - 0,2-0,5 % SH rostlin. - často limitující minerální živina (v substrátu většinou v koncentracích kolem 1
Fosfor: Buchanan 2000-0,2-0,5 % SH rostlin - často limitující minerální živina (v substrátu většinou v koncentracích kolem 1 µm) - toxicita velmi zřídka nad 1% SH (např. Cajanus cajan při 0,3-0,5%, Vigna
- Cesta GS GOGAT - Cesta GDH
Buchanan 2000 Asimilace amonného iontu: - Cesta GS GOGAT - Cesta GDH Buchanan 2000 GS (glutaminsyntetáza, EC 6.3.1.2) - oktamerní protein o velikosti 350-400 kda, tvořený 8 téměř identickými podjednotkami
Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.
ENZYMOLOGIE 1 Enzymologie Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů. Jak je možné, že buňka dokáže utřídit hrozivou změť chemických procesů, které v ní v každém okamžiku
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Stav lesních půd drama s otevřeným koncem
Stav lesních půd drama s otevřeným koncem Pavel Rotter Ca Mg Lesní půda = chléb lesa = Prvek K význam pro výživu rostlin příznaky nedostatku podporuje hydrataci pletiv a osmoregulaci, aktivace enzymů ve
Základní stavební částice
Základní stavební částice ATOMY Au O H Elektroneutrální 2 H 2 atomy vodíku 8 Fe Ř atom železa IONTY Na + Cl - H 3 O + P idávat nebo odebírat se mohou jenom elektrony Kationty Kladn nabité Odevzdání elektron
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě
Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě Martina Vítková, Z. Michálková, L. Trakal, M. Komárek Katedra geoenvironmentálních věd, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská
OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz
Cykly živin v terestrických
Cykly živin v terestrických ekosystémech (EKO/CZ) Mgr. Jan Mládek, Ph.D. (2012/2013) 2. blok 1/10/2012 Rozvoj a inovace výuky ekologických oborů formou komplementárního propojení Rozvoj a inovace výuky
Úprava podzemních vod
Úprava podzemních vod 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek z vody (Rn,
STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková
STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP Šárka Poláková Přístupné mikroelementy Co jsou mikroelementy a jaká je jejich funkce v živých organismech Makrobiogenní prvky (H, C, O, N) Mikrobiogenní
1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
Kyselina fosforečná Suroviny: Výroba: termický způsob extrakční způsob
Kyselina fosforečná bezbarvá krystalická sloučenina snadno rozpustná ve vodě komerčně dodávané koncentrace 75% H 3 PO 4 s 54,3% P 2 O 5 80% H 3 PO 4 s 58.0% P 2 O 5 85% H 3 PO 4 s 61.6% P 2 O 5 po kyselině
DUM VY_52_INOVACE_12CH01
Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH01 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 8. a 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:
Obsah 5. Obsah. Úvod... 9
Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3
Martin Hynouš hynous@ghcinvest.cz gsm: 603 178 866
Martin Hynouš hynous@ghcinvest.cz gsm: 603 178 866 1. VODA 2. LEGISLATIVA 3. TECHNOLOGIE 4. CHEMIE H 2 0 nejběţnější sloučenina na světě tvoří přibliţně 71% veškerého povrchu Země je tvořena 2 atomy vodíku
Chlór. Deficience chlóru: - snížení růstu. - obsah v rostlině mg/g SH, skutečný požadavek kolem 0,2-0,4 mg/g SH
Chlór - obsah v rostlině 2-200 mg/g SH, skutečný požadavek kolem 0,2-0,4 mg/g SH - deficience při obsahu méně než 0,1-5,7mg/g SH, nad 500 µg/g SH toxicita - spolu s K + hlavní osmotikum buňky Deficience
Fyziologie rostlin. 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy. Alena Dostálová, Ph.D.
Fyziologie rostlin 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014 Min. výživa rostl. Ca, Mg, mikroelementy - vápník,
Acidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů
Znečišťování vod Globální znečištění Acidifikace vodních ekosystémů Eutrofizace vodních ekosystémů Globální oteplování UV záření Globální znečišťující látky a radionuklidy Lokální bodové a liniové znečištění
Ukázky z pracovních listů B
Ukázky z pracovních listů B 1) Označ každou z uvedených rovnic správným názvem z nabídky. nabídka: termochemická, kinetická, termodynamická, Arrheniova, 2 HgO(s) 2Hg(g) + O 2 (g) H = 18,9kJ/mol v = k.
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
3.5 CHEMISMUS MINAMATA 3.5.1. ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ KOLOBĚH RTUTI. Obsahy prvků v zemské kůře. Zastoupení hlavních prvků
MINAMATA 3.5 CHEMISMUS člověk savci ptáci KOLOBĚH RTUTI přírodní i umělé zdroje C 2 H 6 UV 3.5.1. ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ toxické účinky Hg (CH 3 ) 2 Hg kumulace rtuť v různých formách detoxikace potravní
Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin
Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin Ing. Kateřina Tmejová, Ph. D.,
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Kvalitativní analýza - prvková. - organické
METODY - chemické MATERIÁLY - anorganické - organické CHEMICKÁ ANALÝZA ANORGANICKÉHO - iontové reakce ve vodných roztocích rychlý, jednoznačný a často kvantitativní průběh kationty, anionty CHEMICKÁ ANALÝZA
OBECNÁ FYTOTECHNIKA 1. BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Ing. Jindřich ČERNÝ, Ph.D. FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA AGROCHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN MÍSTNOST Č. 330 Ing. Jindřich
3 Acidobazické reakce
3 Acidobazické reakce Brønstedova teorie 1. Uveďte explicitní definice podle Brønstedovy teorie. Kyselina je... Báze je... Konjugovaný pár je... 2. Doplňte tabulku a pojmenujte všechny sloučeniny. Kyselina
3 Acidobazické reakce
3 Acidobazické reakce Brønstedova teorie 1. Uveďte explicitní definice podle Brønstedovy teorie. Kyselina je... Báze je... Konjugovaný pár je... 2. Doplňte tabulku a pojmenujte všechny sloučeniny. Kyselina
BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA
BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA Dana Krištofová,Vladimír Čablík, Peter Fečko a a) Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava Poruba, ČR, dana.kristofova@vsb.cz
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Laboratoř CHVaK. č posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005
Laboratoř CHVaK č. 4127 posouzená u ASLAB dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Odběry vzorků, rozbory pitných vod, povrchových vod, odpadních vod a kalů, odborné poradenství Laboratoř CHVaK Ing. Jaroslav Jiřinec
2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU
2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa,
Biologické odstraňování nutrientů
Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Nutrienty v
Environmentální geomorfologie
Nováková Jana Environmentální geomorfologie Chemické zvětrávání Zemská kůra vrstva žulová (= granitová = Sial) vrstva bazaltová (čedičová = Sima, cca 70 km) Názvy granitová a čedičová vrstva neznamenají
11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku
11. Zásobení rostlin živinami a korekce nedostatku = kapitola,,jak poznáme nedostatek které živiny a jak a čím hnojíme - Diagnostika nedostatku: o Vizuální o Chemická analýza biomasy o Histologické a biochemické
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem
Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy
Organickáhnojiva a jejich vliv na bilanci organických látek v půdě Petr Škarpa Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin Organická hnojiva
Půdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
6. Mikroelementy a benefiční prvky. 7. Toxické prvky Al a těžké kovy, mechanismy účinku, obranné mechanismy rostlin
1. Základní úvod do problematiky Historie studia minerální výživy rostlin, obecné mechanismy příjmu minerálních živin, transportní procesy na membránách. 2. Příjem minerálních živin kořeny rostlin a jejich
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus
Agrovýzkum Rapotín, s.r.o. Zkušební laboratoř Rapotín, Výzkumníků 267, 788 13 ČSN EN ISO 9308-1 ČSN EN ISO 7899-2 ČSN EN ISO 6222 ČSN EN ISO 6222
Laboratoř je způsobilá aktualizovat normy identifikující zkušební postupy. Zkoušky: 1. Stanovení Escherichia coli a koliformních bakterií. Metoda membránových filtrů. 2. Stanovení intestinálních enterokoků.
Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Koloidní
Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.
SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ
SYSTÉMY BILGICKÉH DSTRAŇVÁNÍ NUTRIENTŮ Degradace organických dusíkatých sloučenin Bílkoviny (-NH 2 ) hydrolýza deaminační proteázy enzymy aminokyseliny amoniakální dusík + organické látky nitrifikace ox/anox
HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák
Lis tová hno jiva n e j ž e n e... víc HYCOL do e kol o g ic ké p ro d u kce BIHOP-K+ HYCOL-BMgS HYCOL-NPK chmel, kukuřice, mák HYCOL-E OBILNINA řepka, slunečnice, mák zelenina, slunečnice pšenice, ječmen,
Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
Benefiční prvky. Na, Si, Co, Se, Al?, Ti?
Benefiční prvky Na, Si, Co, Se, Al?, Ti? - pozitivní vliv na růst rostlin - zmírnění negativního působení jiného prvku - esenciální jen pro některé druhy Sodík - Na + v půdě 0,1-1 mm (50-100 mm) - esenciální
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Renaissance Triple Set. Formula 3 KOMPLEX S ANTIOXIDANTY PRODLUŽTE SI MLÁDÍ!
Renaissance Triple Set. Formula 3 KOMPLEX S ANTIOXIDANTY PRODLUŽTE SI MLÁDÍ! CO JSOU VOLNÉ RADIKÁLY? VOLNÉ RADIKÁLY jsou reaktivní formy kyslíku, obvykle toxického charakteru. PROČ POVAŽUJEME VOLNÉ RADIKÁLY
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Chemie Třída: tercie Očekávané výstupy Uvede příklady chemického děje a čím se zabývá chemie Rozliší tělesa a látky Rozpozná na příkladech fyzikální
značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK
1 Oxid uhličitý - CO 2 původ: atmosférický - neznečištěný vzduch 0,03 obj. % CO 2 biogenní aerobní a anaerobní rozklad OL hlubinný magma, termický rozklad uhličitanových minerálů, rozklad uhličitanových
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková