VÝSLEDKY CHOVU JELENA SIKY V CHOVATELSKÉ OBLASTI BOUZOVSKO

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav ochrany lesa a myslivosti VÝSLEDKY CHOVU JELENA SIKY V CHOVATELSKÉ OBLASTI BOUZOVSKO Bakalářská práce 2011/2012 Tomáš Lenhart

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Výsledky chovu jelena siky v chovatelské oblasti Bouzovsko zpracoval sám a uvedl jsem veškeré použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47 Zákona č. 111/ 1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prácí. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne:.. Podpis studenta

3 Chtěl bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Janu Dvořákovi, PhD., za teoretickou přípravu, vedení práce a cenné připomínky v této problematice. Dále bych poděkoval především Ing. Miroslavu Kvapilovi a Josefu Figurovi za věnovaný čas, poskytnuté informace a podporu, kterou projevili při vypracování mé bakalářské práce. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat mé rodině a přítelkyni, která vždy byla moji nenahraditelnou oporou jak při vypracování této práce, tak i při studiu.

4 Tomáš Lenhart Výsledky chovu jelena siky v chovatelské oblasti Bouzovsko Results of breeding sika deer in the breeding area Bouzovsko Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá zhodnocením výsledků chovu jelena siky v chovatelské oblasti Bouzovsko. Dále vyhodnocením stavu populace jelena siky na území ČR a v chovatelské oblasti Bouzovska. Posoudit kvalitu populace z hlediska trofejových hodnot jelenů na základě údajů z chovatelských přehlídek trofejí. Výsledky byly zpracovány z myslivecké statistiky jednotlivých honiteb poskytnuté krajským úřadem v Olomouci. Byly podrobeny zpětným propočtům, zhodnocením kvality trofejí jednotlivých jelenů. Byla zjištěna dobrá kvalita ulovených jelenů, vysoká početnost populace, negativní vysoký podíl ulovených jelenů v I. věkové kategorii. Tato práce slouží k posouzení plnění cílů oblasti a smysluplnost zřízení oblasti chovu a také by mohla sloužit pro další řízení chovu jelena siky. Klíčová slova: jelen sika, populace, chovatelská oblast Abstract: Bachelor s work deals with the evaluation results of sika deer breed in the breeding area Bouzovsko. Further evaluation of sika deer population status in the CR and breeding areas Bouzovska. Assess the quality of the population in terms of trophies values deer based on data from breeding shows trophies. The results have been derived from hunting statistics for each hunting grounds provided by the regional office in Olomouc. Were subjected to reverse the calculations, quality individual trophies deer. She detected a good quality deer hunted, high population levels, a high proportion of negative deer hunted in the first category. This work is used to assess implementation of the objectives area and establishment of meaningful breeding area and also would be used by to further control breeding sika deer. Key words: sika deer, the population, breeding area

5 OBSAH 1 Úvod Literární přehled Taxonomické zařazení Původní výskyt Historie siky japonského v Evropě Historie siky japonského v České republice Výsledky z doby bývalé chovatelské oblasti Pozitivní zjištění z chovu jelena siky na Bouzovsku Negativní zjištění z chovu jelena siky na Bouzovsku Období mezi chovatelskými oblastmi Metodika Popis území Klimatické podmínky Výsledky Analýza početních stavů a struktury populace jelena siky Metoda zatajených laní Výpočet velikosti populace dle sčítaných stavů a vykazovaného lovu Poměr pohlaví Migrace jelena siky Trofejová kvalita jelenů Hodnocení paroží jelena siky Chovatelská kritéria Kvalita trofejí jelenů siky v oblasti Diskuse Závěr Summary Seznam použité literatury Přílohy

6 1 ÚVOD Tato práce se zabývá vyhodnocením výsledků v chovatelské oblasti Bouzovsko, která byla zřízena za účelem chovu siky japonského (cervus nippon nippon) ve volnosti. Chovatelská oblast vznikla rozhodnutím Krajského úřadu v Olomouci na návrh Honebního společenstva v Pavlově. Hlavní příčinou byly stále narůstající stavy sičí zvěře, také nepoměr pohlaví ve prospěch samic a téměř vymizení jelenů III. věkové třídy. Chovatelská oblast se nachází na území 3 krajů a to: Olomoucký, Pardubický a Jihomoravský, tím je i obtížnější koordinace chovu v dané oblasti. Názory na chov této nepůvodní zvěře jsou také různé. Na jedné straně jsou tu názory ze stran uživatelů, kterým se otevřela brána nových loveckých možností, tím pádem i zisk z poplatkových lovů a prodeje zvěřiny. Na druhé straně jsou tu názory na sičí zvěř jako na druh nepůvodní a tím pádem jako druh, který v našich přírodních podmínkách nemá co dělat. Cílem této práce je posoudit smysluplnost a plnění cílů chovatelské oblasti. 7

7 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Taxonomické zařazení Soustava: Vitae živé organismy Nadříše: Eukaryotae jaderní Říše: Animalia živočichové Oddělení: Triblastica - trojlistí Pododdělení: Deuterostomia kruhoústí Kmen: Chordata - strunatci Podkmen: Vertebrata - obratlovci Nadtřída: Gnathostomata - čelistnatci Třída: Mammalia - savci Podtřída: Theria živorodí Nadřád: Placentalia - placentálové Řád: Artiodactyla - sudokopytníci Podřád: Ruminantia - přežvýkavci Čeleď: Cervidae - jelenovití Podčeleď: Cervinae - jeleni Rod: Cervus - Jelen Druh: Cervus nippon Poddruh: Cervus nippon nippon sika japonský Poddruh: Cervus nippon dibowskii sika dybowský (ČERVENÝ A KOLEKTIV, 2004) 8

8 2.2 Původní výskyt Původní domovinou jelena siky je východní Asie. Jelen sika japonský (cervus nippon nippon TEMMINCK, 1938) je jediným domácím jelenem v Japonsku a to ostrovech Šikoku, Kjúšú a Goto. Do Evropy byla zvěř sika dovezena poprvé v roce 1870 a byla vysazena v Anglii, kde se na některých místech udržela dodnes. Do našich zemí se jelen sika dostává na přelomu 19. a 20. století (WOLF, 1986). V Evropě byl jelen sika chován převážně v oborách, jako parkové a okrasné zvíře. Můžeme říct, že veškerá volná populace siky japonského, která v Evropě dnes žije, pochází z tehdejších oborních a parkových chovů. Na introdukci této asijské zvěře se nemalou měrou podílel evropský obchodník Carl Hagenbeck z Hamburku, který s touto zvěří v tehdejší době obchodoval a měl i své asijské nákupčí. 2.3 Historie siky japonského v Evropě Historie siky japonského v Evropě začala zhruba před 150 lety. Bylo to v době módní vlny obohatit importy floru a faunu Evropy. Jedním z hlavních dovozců siky japonského do kontinentální Evropy byl obchodník Hagenbeck z Hamburku. Přesný původ prvních importů bohužel dnes už asi nevypátráme, protože Hagenbeckův archiv byl zničen při náletech na Hamburk v průběhu druhé světové války. Existuje však dokumentace o osudech sik dovezených do Evropy. První sika japonský byl importován do Anglie v roce 1860 pro Zoologickou společnost v Londýně a byl dále chován v zoologické zahradě Regent s Park. Veškerá importovaná zvěř byla chována v oborách, nebo již zmiňovaných zoologických zahradách. Pravděpodobně nejstarší dokument o introdukci siky pochází od Viscounta Powerscourta, který zakoupil jednoho jelena a tři laně od londýnského obchodníka se zvířaty Jamracha a vypustil je do své obory v Irsku také okolo roku Tato obora, známá pod jménem The Powerscourt Park v oblasti Wicklow, se stala hlavním zdrojem zvěře sika pro další obory nejen v Irsku, ale také v Anglii a Skotsku (BARTOŠ, 2007). 9

9 2.4 Historie siky japonského v České republice Na našem území byla první zvěř sika vypuštěna v roce 1891 do obory Kluk u Poděbrad na panství knížete Hohenlohe. Na přelomu 19. a 20. století byla tato zvěř dovážena do našich obor poměrně často. Její původ byl údajně z Japonska, z východní Číny, z Koreje a jihovýchodní Sibiře. Předpokládá se, že dovezené siky náležely k poddruhům sika japonský (Cervus nippon nippon) a sika dybowského (Cervus nippon hortulorum). Siky se k nám dostaly především přes hamburského obchodníka Hagenbecka a pocházely většinou z Japonska a Ruska. Došlo však také k importům z Anglie a Rakouska, kde byla tato zvěř chována v zoologických zahradách. Siky byly v naší zemi chovány z počátků také pouze v oborách, a to až do čtyřicátých let minulého století. V této době v důsledku politických změn po válce došlo k poškozování oborních plotů a zvěř pronikla do volnosti. Tato situace nastala také ve dvou západočeských oborách, kde byla tato nová zvěř chována. Jmenovitě v Lipí u Manětína, kde byly siky chovány od roku 1897 a Čemíny, kde byly siky chovány zhruba od přelomu 19. a 20. století. Uprchlá zvěř se stala základem dnešní západočeské populace Plzeň sever. Odtud se zvěř rozšířila do dalších oblastí, jako je Slavkovský les atd. (WOLF, 1986). Druhá největší populace siky japonského v České republice se vyskytuje v oblasti Bouzovska na Moravě. Tato populace pochází z obory Žadlovice. I tam byla zvěř údajně dovezena Hagenbeckem. Během II. světové války byly oborní ploty poničeny a v roce 1945 se do volnosti kolem vesnice Veselí dostalo 14 kusů siky (4 jeleni a 10 laní), kteří dali základ dnešní populaci (BABIČKA, 1982). Také stojí za zmínku druhá malá postupně zanikající populace s 20 ks normovaného stavu, která se vyskytovala izolovaně od Bouzovské populace v honitbě LZ Litovel v honitbě Nové zámky. Není známo, kdy tato malá populace vznikla. Tato zvěř byla dovezena z rakouského panství Grafenegg. V roce 1908 byl u Úsova uloven migrující dospělý jelen sika, jehož paroží osmeráka je dosud uloženo v depozitáři na zámku v Úsově. (BABIČKA, DIVIŠ, 1999). 10

10 2.5 Výsledky z doby bývalé chovatelské oblasti Chovatelská oblast jelení zvěře sika Bouzovsko zahájila svoji činnost počátkem roku Jejímu ustanovení předcházela řada složitých jednání, neboť na chov jelení zvěře sika byly nejrůznější, často protichůdné názory. Na jedné straně byla snaha zvěř sika ze strany uživatelů honiteb zachovat. Na druhé straně stále platila rozhodnutí orgánů státní správy myslivosti (KNV) o její totální likvidaci a snaha zrušit i minimální stanovené normované kmenové stavy. Situace byla o to složitější, že jelení zvěř sika se vyskytovala na území tří krajů - Severomoravském, Východočeském a Jihomoravském a ve čtyřech okresech - Šumperk, Olomouc, Svitavy a Prostějov. Podrobnější informace hodnotící výchozí stav, neutěšený způsob hospodaření s touto zvěří a návrhy pro další obhospodařování jelení zvěře v této oblasti doporučovaly začít se zvěří myslivecky hospodařit a to v rámci oblasti chovu. Od poloviny 70. let se situace poněkud zlepšila tím, že byla věnována větší pozornost provádění průběrného odstřelu mladých jelenů a kontrole plnění plánu lovu. Dřívější likvidační odstřely bez cíleného obhospodařování zvěře vedly především k těmto negativním dopadům na zvěř a pro její chov: 1. Záměrně byly zatajovány skutečné stavy zvěře sika, neboť byla snaha ji zachovat. Tím docházelo k trvalému zvyšování stavů. 2. Likvidační odstřel byl zaměřen"' především na samčí část populace, holé bylo často loveno podstatně méně a to vedlo k nekontrolovatelné reprodukci a rozšiřování zvěře do dalších honiteb. 3. Vlastní provádění odstřelu samčí zvěře bylo v naprostém rozporu se zásadami mysliveckého obhospodařování a bylo je možno nazvat bezvýběrové. A na chovatelských přehlídkách byli předkládání téměř výhradně jeleni ve věku 3 a 4 roků, z nichž až polovina byla jednoznačné chovných. Špičáků bylo loveno minimálně, ulovení dospělého jelena bylo spíše výjimkou. Později se sice věk lovených jelenů poněkud zvýšil, ale s negativním dopadem na dospívající jeleny. Těch bylo v některých letech uloveno téměř 60 % z odstřelu jelenů. 4. Z těchto důvodů nebylo dosahováno ani výraznější kvality trofejí a za období od vzniku chovu ve volnosti v roce 1945 až do roku 1975 bylo oficielně hodnoceno metodou Madrid za celé území výskytu zvěře sika pouze 27 význačných medailových trofejí. Z toho jich pocházelo 20 z okresu Šumperk, kdy se zde 11

11 podařilo pro hodnocení soustředit všechny známé význačné trofeje. Z tohoto počtu byl stříbrný pouze jeden jelen (S. Staroštík, Střítěž, Šumperk, 1972, 9 let, 91,93 bodů CIC - dle současné metody CIC 254,00 bodů CIC.) Dalších 20 význačných trofejí pocházelo z let 1976 až 1979, byly hodnoceny v Nitře 1980 a z nich byla jedna trofej zlatá (Z. Ženožička, Kozov - les, Olomouc, 1979, 7 let, 291,80 bodů CIC) a 6 stříbrných - hodnoceno již současnou metodou CIC (Teherán). 5. Již v tomto období začala být aktuální problematika škod na lesních porostech působených jelení zvěří sika. Společné úsilí státní správy (KNV, ONV, OV, CMS) a funkcionářů jednotlivých honiteb, za pomoci Ing. J. Lochmana, CSc. z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Zbraslav bylo dosaženo rozhodujícího opatření pro zvěř sika - vyhlášení chovatelské oblasti jelení zvěře sika Bouzovsko" a to počátkem roku Současně byla na tomto území vyhlášena chovatelská oblast mufloní zvěře Svitavská". Ojedinělá byla i skutečnost, že oba tyto poradní sbory pracovaly zásadně společně a operativně řešily veškerou problematiku obou druhů zvěře. Vytvořená chovatelská oblast zahrnovala tato území a honitby: kraj okres honiteb celkem z toho NKS bonit. ha Sm Šumperk Sm Olomouc Vč Svitavy Jm Prostějov celkem Zdroj: BABIČKA, DIVIŠ (1999) Bývalá oblast zahrnovala tyto honitby v těchto okresech: okres Šumperk 4 honitby (MS Lišnice, MS Loštice, MS Maletín, MS Mírov), okres Olomouc 3 honitby (MS Bouzov, MS Kozov, LZ Litovel - honitba Nové Zámky), okres Svitavy 2 honitby (MS Bohdalov, LZ Svitavy - honitba Hartínkov), a poslední okres Prostějov pouze honitba MS Kladky. Celkem se v bývalé oblasti nacházelo 10 honiteb. 12

12 Honitby s jelení zvěří sika byly zařazeny do III. jakostní třídy, přičemž se provedl přepočet dle ekvivalentu jelen evropský: jelen sika - 1 : 2, neboť v té době nebyly jakostní třídy pro chov siky japonského stanoveny. Po úpravách byl stanovený průměrný normovaný kmenový stav v chovatelské oblasti na bonitovaných plochách 22,21 ks na 1000 ha lesa až do zániku honiteb dnem Postupně došlo k dalším změnám v oblasti, které byly důležité i pro další hospodaření se zvěří sika, a proto je uvádíme jako konkrétní příklad pro nutnost jednotného hospodaření se sikami a podchycení skutečných stavů jak v oblasti chovu, tak i mimo ní. Po šesti letech hospodaření a později došlo na základě získaných zkušenosti k následujícím změnám. Od roku 1986 byla z oblasti vyřazena honitba LZ Litovel - Nové Zámky. V okrese Šumperk dále honitby MS Maletín a MS Mírov, které se staly dotykovými - bylo to z důvodu, že se zde stavy siky japonského snížily a navíc byla severněji nad nimi vyhlášena oblast chovu jelení zvěře evropské Zábřežská pahorkatina". Cílem toho bylo oddělit od sebe populace siky a jelena evropského. Tím se snížila výměra oblasti chovu o 8129 ha, z toho lesa o 5194 ha a počet honiteb v oblasti chovu na sedm. Oblast měla až do konce své funkčnosti do počátku roku 1993 výměru ha, z toho lesa ha. Normovaný kmenový stav v oblasti byl ponechán v rozsahu 260 ks na celou výměru lesů v zařazených honitbách. Současně se zatajováním siky mimo oblast v honitbách zde vzrůstaly stavy a postupně musela být vzniklá situace operativně řešena. Od roku 1986 byla v okrese Svitavy jako dotyková přiřazena honitba MS Trnávka, v roce 1987 MS Staré Město, 1989 MS Linhartice a MS Jaroměřice a mimo oblast MS Moravská Třebová v okrese Svitavy. Dále započal odstřel i v honitbách mimo oblast a dotykové honitby v okrese Šumperk: LZ Zábřeh na Moravě - honitba Hynčina (1988), MS Moravičany (1990). V okrese Prostějov pak v honitbách MS Konice a MS Bohuslavice (1989) a v okrese Olomouc MS Haňovice a MS Vilémov (1990) a mimo oblast MS Červenka. Zvěř siky pronikla i na okres Ústí nad Orlicí, kde bylo i několik kusů uloveno a ojedinělé kusy byly pozorovány (bez lovu) až v okrese Blansko. Výše uvedené skutečnosti ukazují, jak nutné je podchytit veškerou zvěř sika a zamezovat co možná nejúčinněji její expanzi do nových lokalit. Nebyla to jen otázka této populace. Obdobné plošné rozšíření proběhlo i u západočeské populace. Redukce spárkaté zvěře byla nutná celostátně a to nejen u zvěře sika. 13

13 Tato situace si vyžádala první razantnější postup v redukčním odstřelu a po dobu funkčnosti poradního sboru do vzniku nových honiteb v roce 1993 byl provedený odstřel bez započtení úhynu následující: Zdroj: BABIČKA, DIVIŠ (1999) Vlastní výsledky a poznatky z cíleného obhospodařování jelení zvěře sika v oblasti chovu Bouzovsko je nutné rozdělit a uvést, co se ve vytyčených záměrech dle statutu oblasti chovu podařilo prosadit a zabezpečit, ale také skutečnosti negativní nebo splněné jen částečně (BABIČKA, DIVIŠ, 1999). 14

14 2.5.1 Pozitivní zjištění z chovu jelena siky na Bouzovsku 1. Vyhlášení chovatelské oblasti přineslo zvýšení zájmu o chov této zajímavé zvěře. Chov začal být jednotně řízen v rámci celé populace a byly použity organizační i odborné postupy vedoucí k zlepšení hospodaření s touto zvěří a bylo dosaženo vysoce průkazného zlepšení kvality zvěře. 2. Postupně byla podchycena a byla obhospodařována prakticky celá populace zvěře sika. Tuto skutečnost lze posoudit z výše uvedených provedených odstřelů. 3. Na základě získaných zkušeností a konkrétních provedených kraniologických šetření a měření znaků paroží byla vypracována kritéria pro průběrný odstřel a znaky chovnosti odpovídající obhospodařované populaci. Tato byla postupně upřesňována a byla zdokumentována pro obecné použití v praxi. 4. Rozhodující skutečností bylo prosazení optimálního sestavení plánu chovu a lovu odpovídající skutečnostem v honitbách. Proti skutečnému dřívějšímu odstřelu s menším zastoupením holé zvěře bylo za 13 let funkčnosti oblasti dosaženo zastoupení holé zvěře v lovu 71,62 %. Zastoupení jelenů v odstřelu pokleslo na dosažených 28,37 %. 5. Výrazným způsobem se zlepšila struktura provedeného odstřelu dle věkových tříd oproti skutečnostem uváděným výše. I když nebyl nikdy dosažen ideální stav - stále ještě byl vyšší odstřel v dospívajících jelenech, než by bylo optimální. A na druhé straně byl odstřel dospělých jelenů nižší, než by měl být při jejich ideálním zastoupení ve stavech dle dospělosti. 6. Zastoupení jelenů v provedeném odstřelu bylo celkově za obdobu činnosti chovatelské oblasti následující: mladí jeleni I. věkové třídy 56,14 %, z toho bylo jelenů dvouletých špičáků 41,36 % a jelenů tříletých 14,78 %. Rozhodující průběrný odstřel byl prováděn u špičáků s délkou paroží do 10 cm. Dospívající jeleni II. věkové třídy (věk 4 až 6 let) byli v odstřelu nastoupeni 27,10 %. Dospělých jelenů (věk 7 a více let) bylo v provedeném odstřelu 16,76 %. 7. Podíl chovných jelenů byl následující: špičáci 3,45 %, 3letí jeleni 14,95 %, celkově I. věková třída 5,83 %. V II. věkové třídě bylo chovných jelenů 21,69 %, z toho byli 4letí chovní v 28,02 %, 5letí v 22,33 % a 6letí 10,28 %. Jeleni ve věku III. věkové třídy již nebyli hodnoceni jako chovní. Celkově byli chovní jeleni zastoupeni v provedeném odstřelu 10,02 %. 15

15 8. Po několik let bylo prováděno i hodnocení čelistí holé zvěře a její chovnosti. Kdy zastoupení chovných kusů bylo rovněž značné. Zastoupení laní v odstřelu bylo v období, kdy se hodnocení provádělo: 2leté 31,14 %, 3leté 27,86 %, 4 až 5leté 18,03 %, 6 až 9leté 16,39 %, 10leté a starší 6,55 %. Průměrný věk laní byl 3,98 roků. Z těchto údajů je patrné, že největší podíl odstřelu tvořily laně mladé. Zvlášť vysoký byl podíl laní ve věku tří let. Zřejmě byly loveny z důvodu, že jejich první kolouši byli slabí a často byly uloveny oba kusy současně. Z chovatelského hlediska byl však dle provedených hodnocení jejich odstřel ve vysokém % správný. Laně ve věku 4 až 5 ti let byly zastoupeny více než by bylo chovatelsky únosné a také z nich bylo neúměrně mnoho chovných. Celkově bylo zastoupení chovných laní v odstřelu 19,67 %. Z toho bylo chovných laní dle věku: 2letých 21,05 %, 3letých 11,76 %, 4 až 5letých 36,36 %, 6 až 9letých 10,00 %, laně 10leté a starší nebyly již chovatelsky hodnoceny. Z hodnocených kolouchů bylo celkově chovných 14,53 %. Nejvyšší zastoupení ulovených chovných kolouchů bylo v prosinci - v rozsahu 21,15 %. 9. Při sledování a hodnocení zvyšování kvality bylo prováděno každoročně obdobné hodnocení, jako je prováděno v některých oblastech chovu jelení zvěře evropské v Rakousku. Výsledky docílené za dobu činnosti oblasti chovu dále uváděné byly dosaženy již v letech 1989 až 1991 a jsou srovnány s výchozím stavem z roku a). Průměr bodové hodnoty trofejí deseti nejsilnějších jelenů ulovených v jedné lovecké sezóně se zvýšil z výchozích 231,55 bodů CIC na dosažených 255,77 bodů CIC. {+ 10,45 % -1989) b). Bodová hodnota nejsilnějšího jelena se zvýšila z 259,40 bodů CIC na dosažených 270,00 bodů CIC. (+ 4,08 % -1991) c). Bodová hodnota desáté nejsilnější trofeje v běžném roce se zvýšila z výchozích 211,40 bodů CIC na dosažených 244,80 bodů CIC. (+ 15,42 % -1989) d). Průměrná bodová hodnota 20-ti nejsilnějších jelenů ulovených v běžném roce se zvýšila ze 198,22 bodů CIC na dosažených 246,81 bodů CIC. (+ 24,51 % ) e). Bodová hodnota dvacáté nejsilnější trofeje ulovené v jednotlivém roce se zvýšila ze 159,90 bodů CIC na dosažených 239,00 bodů CIC. (+ 49,46 % -1990) f). Počet získaných medailových trofejí v jednom roce se zvýšil z výchozího stavu 6 na dosažených 45 význačných trofejí získaných v jediném roce (+ 750,00 % ) 16

16 g). Dosažené výsledky není třeba dále komentovat a jsou jednoznačně přesvědčivé. Nejde o zkvalitnění špičkových trofejí, což je dáno také genetickými možnostmi populace. Jde především o celkové zkvalitnění populace a to se ve značném rozsahu podařilo. Samozřejmě tato skutečnost byla z části ovlivněna i rozsahem odstřelu zvěře sika. 10. Dosažená úroveň chovu je také prezentována získáváním význačných - medailových trofejí. Za období činnosti chovatelské oblasti bylo takových trofejí zdokumentováno celkem 224. Ne všechny však byly hodnoceny oficiálně. Část těchto trofejí byla vyvezena zahraničními hosty. Hodnocení trofejí byl však vždy na chovatelských přehlídkách přítomen alespoň jeden člen ústřední hodnotitelské komise CMS a hodnocení lze z tohoto hlediska brát za věrohodné. Z význačných trofejí bylo 25 zlatých, 63 stříbrných a 136 bronzových. A to i přes skutečnost, že věk zlatých jelenů byl od 6 do 10 let o průměru 7,9 let, stříbrných 5 až 12 let o průměru 7,2 let a bronzových od 4 do 13 let o průměru 7,1 let. Celkový průměrný věk ulovených medailových jelenů dosáhl pouhých 7,2 let. Tyto chovatelské výsledky cíleně řízeného chovu již nikdo nemůže upřít, ať je dnes chov siky a jeho oprávněnost v našich podmínkách posuzován jakkoliv. 11. Další zásadní skutečností bylo, že schválený plán chovu a lovu byl až do roku 1989 vždy naplněn a jeho plnění bylo v těchto letech na 104,35 %. Při nejvyšším plánu lovu v roce 1990, který byl 1200 ks, bylo včetně úhynu v době lovu jeho plnění v rozsahu 1198 ks. O intenzitě redukce svědčí skutečnost, že např. lov siky v tomto roce dosáhl v MS Lišnice ulovených 160 ks na 1000 ha lesní plochy (celkem v honitbě ulovili 222 ks). Plán lovu v roce 1991 byl ponechán ve stejném rozsahu. Ukázalo se, že stavy skutečně poklesly a jeho plnění nebylo reálné. Plán lovu v roce poslední plněný společně jako oblast chovu, byl splněn na 101,33 %. 12. Poradní sbor chovatelské oblasti se scházel nejméně třikrát ročně. V březnu po sčítání pro sestavení plánu chovu a lovu oblasti chovu a souběžně vždy byla společná chovatelská přehlídka jelenů sika oblasti chovu Bouzovsko a společně s mufloní oblastí Svitavská. Další poradní sbory byly konány ještě nejméně dvakrát a to počátkem listopadu a před polovinou prosince, kde se prováděly především bilance pro zajištění splnění plánu lovu přesuny odstřelů mezi honitbami. Tím bylo dosahováno jeho naplnění, nebo dle potřeby i jeho překročení u obou druhů v těchto oblastech chované zvěře - sika a mufloní. 17

17 13. Průběžně bylo prováděno sledování, zda nedochází k hybridizaci mezi populacemi jelení zvěře sika a do této oblasti pronikající jelení zvěří evropskou. Pozornost byla věnována i vzdálenějším migracím jednotlivých kusů zvěře sika, kdy se jednalo ponejvíce o jeleny středního věku. 14. Bylo dosaženo vynikající spolupráce se zástupci a myslivci ze všech 16 honiteb s trvalým výskytem siky. Na vysoké úrovni byla i spolupráce jednotlivých ONV a OV CMS. 15. Byla zpracována i řada odborných studií, které s pomocí myslivců prováděla tehdejší Československá akademie věd - Ústav systematické a ekologické biologie Brno s řadou zveřejněných publikací. Bouzovskou populaci zvěře sika lze považovat za jednu z nejlépe zoologicky zhodnocených v rámci Evropy (BABIČKA, DIVIŠ, 1999) Negativní zjištění z chovu jelena siky na Bouzovsku. 1. Jedinou zásadní negací hospodaření se zvěří sika v oblasti chovu Bouzovsko byla neustálá rezerva ve stavech, zřejmě převážně holé zvěře a jelenů I. věkové třídy. Ta vznikala nejenom v honitbách zařazených v oblasti chovu, ale i v honitbách navazujících i vzdálených mimo oblast chovu. To vedlo k dalšímu nárůstu stavů s ovlivňováním rozsahu vznikajících škod působených zvěří na lesních porostech. Nárůst stavů zvěře sika a její expanzi do dalších lokalit se podařilo podchytit a zastavit až zapojením všech honiteb s výskytem siky a rozhodným způsobem provedeným zvýšeným redukčním odstřelem. Vznikem nových honiteb a ukončením činnosti poradního sboru se praktické pokračování redukce stavů zastavilo. Kdyby redukce pokračovala stejnou intenzitou, mohla být do tří let úspěšná se stavy blízko normovaným. Že se tak nestalo, bylo záležitostí prvotní evidence stavů v honitbách nedokonalé, nebo opět s určitými záměry provedenými sčítáními zvěře v nově vytvořených honitbách. 2. Nepodařilo se v plném rozsahu dosáhnout ideálního zastoupení samčí zvěře dle dospělosti. I přes postupné zlepšení byl stálý nedostatek dospělých jelenů III. věkové třídy. To bylo dáno také skutečností, že každoročně byl překročen plán lovu jelenů dospívajících II. věkové třídy a tito pak v III. věkové třídě samozřejmě chyběli. 18

18 3. Ještě vyšší zkvalitňování zvěře negativně ovlivňovala skutečnost vysokého podílu lovených chovných jelenů i laní zvláště ve věku 4 až 5 ti let. 4. Nejkvalitnější jeleni byli loveni často předčasně před vrcholem kulminace růstu paroží. Průměrný věk medailových jelenů byl o 2 až 3 roky nižší, než by byl ideální stav. Např. v Japonsku (Nara Park) bylo zjištěno, že největších rozměrů paroží dosahují jeleni až ve věku 10 až 11 let, kvalita paroží výrazně klesá až po 13. roce věku (Ohtaishi, 1977). Obdobně ve farmových chovech zvěře siky v pantovém hospodářství v bývalém SSSR bylo zjištěno, že nejtěžší panty byly získávány od jelenů až ve věku 10 let. Nelze však volný chov srovnávat s chovem farmovým. A tak lze předpokládat, že při zvýšení věku jelenů s význačnými trofejemi o 2 až 3 roky, bylo možné dosáhnout ještě dalšího zvýšení průměrné bodové hodnoty význačných trofejí o 10 až 15 bodů CIC. 5. Nepodařilo se vzhledem k expanzi jelení zvěře sika i evropské začínající v 70. letech tuto situaci včas podchytit a plně zabránit hybridizaci populací. V této rozhodující době oblast chovu ještě nefungovala a nikdo této problematice nevěnoval pozornost. V určitém malém % nepochybně vznikla tam, kde se obě populace v minimálních stavech setkaly. Na některých ulovených kusech to bylo zjevné (rozměry lebek, délky chrupu, osrstění, typ paroží) a byly podchyceny. Jen jako příklad jelen 3letý z lokality Slavoňov z roku 1979, hmotnost 60 kg, osrstění typické pro siku, pravděpodobně i dosud nejsilnější 7letý jelen oblasti s 291,60 body CIC, délka lebky přes 300 rnrn a další znaky. Podrobnější šetření nebyly cíleně prováděny, zhodnocení mohlo být rozšířeno o postavení nosních kostí, tvaru patrové kosti apod. O možnosti velmi vzdálených migrací ojedinělých kusů svědčí i ulovení 6letého jelena v roce 1984 až v Bělé pod Pradědem u Jeseníku (vzdušná vzdálenost od výskytu zvěře sika asi 80 km), s typickými znaky hybridního jedince. Tyto znaky jsou zjevně zřetelné pro první hybridní generaci, v dalších generacích se již překryjí u obou druhů jelení zvěře a nejsou bez cílených šetření zjevné. 6. Ani relativním snížením stavů se vzdálené migrace ojedinělých kusů zvěře sika úplně nepotlačily. Oproti dřívějšku, kdy byly ojedinělé kusy siky v 80.tých letech zjištěny až v Rychlebských horách (lokality Bílá Voda) a v oblasti Kralického Sněžníku (lokality Staré Město a Podlesí), se později migrace nezjistily. Teprve až v roce 1998 byl uloven 3letý jelen sika v předhůří Kralického Sněžníku (lokalita Raškov). Skutečností je, že v rámci nejbližšího okolí bývalé oblasti chovu, tam, kde se již siky trvaleji v určitých stavech vyskytovali, se však nadále objevují, i když 19

19 často jen sezónně. I po určitém snížení hustoty populace zvěře sika redukcí se plošné rozšíření siky prakticky zachovalo (BABIČKA, DIVIŠ, 1999). 2.6 Období mezi chovatelskými oblastmi Trochu informací z období mezi bývalou a stávající chovatelskou oblastí chovu siky východní Bouzovsko. V tomto období byla zvěř sika normována v početnosti 80 ks pouze v okrese Svitavy. Všude jinde probíhá likvidační odstřel. Zájmy uživatelů dnešních rozdrobených, pro chov spárkaté zvěře převážné nevhodných honiteb jsou často úplně protichůdné. Skutečností je, že za šest let po ukončení chodu chovatelské oblasti v 1992 došlo k devastaci kvality zvěře a zbyly trosky toho, co bylo již dosaženo. Někam zase zmizeli" starší jeleni. Např. v letech 1996 až 1998 bylo uloveno na území celé bývalé oblasti pouze 5 dospělých jelenů ve věku 7 a 8 let tj. jejich zastoupení v odstřelu 1,92 %! Jejich zastoupení v odstřelu je 9x nižší, než za období hospodaření oblasti chovu. Dokonce už nejsou ani dospívající jeleni vyšších věkových ročníků. Zastoupení jelenů 5 až 6letých bylo v odstřelu 5,76 %! Opět jsou na chovatelských přehlídkách, které se stále ještě dařilo uskutečňovat za celé území společně, nanejvýš 4letí jeleni. Na chovatelské přehlídce konané v Kozově za rok 1998 bylo předloženo 11 čtyřletých jelenů a z toho bylo 7 chovných (63,63 %). Celkově bylo z 90 předložených jelenů 14 chovných, tj. 15,55 % (z toho špičáci - 6,66 %, 3letí-12,00 %, 5letí 33,33 %). Zastoupení špičáků v lovu bylo plných 50 %. To může také ukazovat i na vliv většího počtu zatajených laní. O počtech medailových trofejí nemluvě. Těch je ročně ještě méně než za doby před dvaceti lety při zahájení činnosti oblasti chovu. Za období posledních 6 let jich bylo jenom 17. Z toho bylo ještě 6 zlatých (3x ve věku 7, 2x 5 a 1 x 4 let!). Podíl chovných jelenů, přes ten doslovný brak, co se zase objevuje, se zvýšil o polovinu a každý šestý jelen je chovný (při činnosti oblasti každý desátý). A tím se ztrácí poslední zbytky kvalitní populace (BABIČKA, DIVIŠ 1999). 20

20 3 METODIKA 3.1 Popis území Krajský úřad Olomouckého kraje po přípravných jednáních na základě návrhu Honebního společenstva v Pavlově vymezil rozhodnutím ze dne oblast chovu zvěře siky japonského s názvem Bouzovsko. Chovatelská oblast Bouzovsko se rozkládá na území 3 krajů a to Olomoucký, Pardubický a Jihomoravský. V těchto krajích působí sedm úřadů obcí s rozšířenou působnosti. Tyto ORP jsou: Konice Litovel Mohelnice Prostějov Zábřeh Moravská Třebová Boskovice V chovatelské oblasti se nachází 54 honiteb, z čehož pouhých 25 honiteb mají minimální výměru lesa 500ha potřebnou ke stanovení normovaných stavů. Ve skutečnosti mají normované stavy pouhých 13 honiteb. V oblasti se také nachází honitby okrajové, které nemají stanovené minimální stavy, kde zvěř siky japonského nemá svá stávaniště, ale vyskytuje se tu převážně v době, kdy se ve středu chovatelské oblasti zvýší lovecký tlak na tuto zvěř, nebo také při změnách ročního období a klimatických podmínek. Celková výměra těchto honiteb v chovatelské oblasti je ha honební plochy, z toho je výměra lesa ha. Olomoucký kraj z této výměry zaujímá ha honební plochy, z toho ha tvoří lesní pozemky. Druhým největším krajem je kraj Pardubický, ten zaujímá ha honební plochy a z této výměry je ha plochy lesních pozemků. Třetím za to nejmenším krajem s nejmenším počtem honiteb zasahujících do chovatelské oblasti je kraj Jihomoravský. Do tohoto kraje spadá ha honebních pozemků, z toho 1673 ha zaujímají lesní pozemky. 21

21 Plocha v ha Rozložení krajů v ch.o Celkem honební plocha Lesní pozemky Graf 1: Rozložení krajů v chovatelské oblasti Honitby spadající do chovatelské oblasti Bouzovsko jsou následující: ORP Konice Hubert Jesenec, Ludmírov, Kladky, Pohorská, Hvozd, Skřípov, Hubert Budětsko, Lako Konice, Bohuslavice, Horní Štěpánov, Brodek. ORP Litovel - Loštice Vlčice, Kozov Ospělov, Kadeřín Vojtěchov, Bouzov, Luká Březina, Luká ORP Mohelnice Pavlov Radnice Veselí, Střítěž, Maletín, Studená Loučka, Pole Lišnice, Kravcův kopec Hvězda, Mírov Obora, Krchleby, Loštice, Palonín ORP Prostějov Laškov Lipina ORP Zábřeh Maletín les, Bušínov ORP Moravská Třebová Pečíkov Vranová Lhota, Městečko Trnávka Lázy, Šubířov, Bohdalov les, Hartinkov, Březinky, Nectava, Zálesí, Bezděčí Unerázka, Hušák, Bohdalov, Gruna, Petrušov, Šesterák, Staré Město, Rozstání, Chornice, Biskupice, Jaroměřice ORP Boskovice Cetkovice, Šebetov, Kořenec, Paprč 22

22 3.1.1 Klimatické podmínky Klimatické podmínky můžeme rozdělit také podle krajů. V kraji Jihomoravském se pohybuje průměrná roční teplota okolo 8,3 C a průměrné srážky kolem 543 mm. V porovnání s ostatními kraji jsou v Olomouckém kraji nejvyšší srážky kolem 732 mm a průměrná roční teplota se pohybuje okolo 7,4 C. V Pardubickém kraji se teplota pohybuje okolo hodnoty 7,2 C a průměrné roční srážky jsou 711 mm. Pokud bychom tyto hodnoty zprůměrovali tak se bude pohybovat průměr okolo 662 mm a průměr teploty okolo 7,63 C ( Seznam geomorfologických jednotek: Provincie: Česká vysočina o Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava Podsoustava: Jesenická podsoustava Celek: Zábřežská vrchovina Podcelek: Bouzovská vrchovina Okrsek: Ludmírovská vrchovina Podcelek: Mírovská vrchovina Podcelek: Drozdovská vrchovina Převážná část chovatelské oblasti Bouzovsko se nachází v Zábřežské vrchovině, která se dále dělí na 3 podcelky: Mírovská, Bouzovská a Drozdovská vrchovina. Vrchovina, rozprostírající se na SZ Moravy. Je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Na S je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůří Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na J pak na Drahanskou vrchovinu, na niž plynule navazuje. Z a V okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Podorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu. Zábřežská vrchovina Tato vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javořičské a Mladečské jeskyně. 23

23 Bouzovská vrchovina Tato část je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ, při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky, dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf, podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých přítoků. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice Čechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách m. Tato východní část, tvořená několika krami, je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dosti výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina, s nejmenší střední výškou, navazuje na J na Drahanskou vrchovinu. Mírovská vrchovina Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV ( 24

24 4 VÝSLEDKY 4.1 Analýza početních stavů a struktury populace jelena siky V chovatelské oblasti Bouzovsko byl proveden rozbor stavů siky japonského na základě uvedených údajů v ročním statistickém výkazu o honitbě, které poskytovali uživatelé z jednotlivých honiteb. Ke zpracování výsledků byly použity údaje o výměře honiteb, sčítaném stavu zvěře sika a údaje o odlovu za roky (v roce 2008 byla chovatelská oblast znovu obnovena, některé údaje jsou použity i z let předešlých). Veškeré údaje byly zpracovány jako oficiální výsledky myslivecké statistiky, které byly poskytnuty Krajským úřadem Olomouckého kraje v dokumentech honiteb Mysl 1 01 Roční statistický výkaz o honitbě. Celkové výsledky myslivecké statistiky za celou ČR byly poskytnuty z oficiálních webových zdrojů MZe ČR (bez území národních parků). Vývoj stavu siky japonského v ČR Počet v ks JKS k Lov Graf 2: Stavy zvěře sika v ČR Roky Z tohoto grafu, který byl vypracován ze statistických údajů Mze, jsou patrné rostoucí stavy jelena siky v ČR. Od roku 1966 do roku 2010 se lov zvýšil asi 39 krát, přičemž má lov stále zvyšující se trend, tak se jarní kmenové stavy stále nedaří snižovat. 25

25 Na této skutečnosti se velkou mírou podílí populace siky japonského žijící v chovatelské oblasti Bouzovsko. To můžeme posoudit i v následující tabulce, kde je srovnání sčítaných stavů se statistikou Mze, zahrnující celou ČR (mimo území národních parků). Sčítané stavy jelena siky v honitbách, patřících do oblasti chovu jelena siky představují za období let průměrně 8,52% ze sčítaného stavu celé ČR (viz tab. 1). Když srovnáme chovatelskou oblast Bouzovsko s nejpočetnější volně žijící populací na našem území, která se nachází v západních Čechách, kde sčítané stavy jelena siky tvoří 28,60% ze sčítaného stavu, celkově uváděného v ČR (DVOŘÁK, KAMLER, 2009). Tak můžeme s jistotou říct, že Bouzovská populace jelena siky je druhou nejpočetnější volně žijící populací na území ČR. Sčítané stavy zvěře sika v řešené oblasti Bouzovsko k Podíl na sčítaných stavech ČR v % Rok jelen laň kolouch CELKEM , , , ,51 Průměr ,52 Tab. 1: Sčítané stavy jelena siky v dané oblasti V následující tabulce jsou uvedeny také sčítané stavy ( ), ale bez kompletního podílu na sčítaných stavech ČR (viz tab. 2). Důvodem jsou do této doby nezveřejněná myslivecká statistika Mze v roce 2011 a 2012, ale přes tento malý nedostatek jsem tyto sčítané stavy použil při dalších výpočtech. Sčítané stavy zvěře sika v řešené oblasti Bouzovsko k Podíl na sčítaných Rok jelen laň kolouch CELKEM stavech ČR v % , , Průměr ,83 Tab. 2: Sčítané stavy siky v dané oblasti ( ) 26

26 Značný podíl má tato oblast chovu také po stránce lovu, lov představuje za roky v průměru 7,01 % z celkového odlovu zvěře jelena siky v ČR. Každoročně se lov zvyšuje o několik desítek kusů, takže můžeme počítat i se zvýšením tohoto podílu uloveného v oblasti chovu z celkového odlovu jelena siky v ČR.(viz tab. 3) Odlov zvěře sika v řešené oblasti Bouzovsko Rok jelen laň kolouch CELKEM Podíl na odlovu ČR v % , , , ,00 Průměr ,01 Tab. 3: Odlov siky ( ) Statistika o lovu a sčítaných stavech, která je uvedena v tabulce 1, 2, 3 a 4 byla použita pro další výpočty při zjištění početnosti populace jelena siky japonského. Odlov zvěře sika v řešené oblasti Bouzovsko Rok jelen laň kolouch CELKEM Podíl na odlovu ČR v % , , Průměr ,94 Tab. 4: Odlov siky ( ) Pro názornost početnosti siky můžeme také použít přepočtu vykazované sčítaného stavu a také odlovu zvěře jelena siky na celkovou plochu. Při tomto výpočtu můžeme také rozlišit lesní pozemky a celkovou plochu honebních pozemků. V letech se na celkovou plochu honiteb, nacházející se v chovatelské oblasti bylo hlášené sčítání zvěře v průměru 2,51 ks/100 ha lesa, resp. 1,17 ks/ 100 ha honebních plochy. Nahlášený odlov činí v průměru 2,99 ks/ 100 ha lesa, resp. 1,40 ks/ 100 ha honební plochy (viz tab. 5). 27

27 Sčítaný stav v ks/100 ha lesa Sčítaný stav v ks/100 ha honební plochy Lov v ks/100ha lesa Lov v ks/100 ha honební plochy Rok ,57 1, ,42 1,13 2,83 1, ,51 1,17 3,25 1, ,54 1,19 3,30 1, ,56 1,20 Průměr 2,51 1,17 2,99 1,40 Tab. 5: Přepočty na honební plochy Pro zjištění předpokládaných stavů siky japonského byly použity statistické údaje (celkové sčítání a odlov siky japonského v dané oblasti za roky ), poskytnuté orgány státní správy myslivosti, které byly podrobeny různým analýzám na základě zpětných propočtů, které už dříve používal a také publikoval např. Lochman. Tyto metody nezjišťují skutečnou početnost této zvěře, nýbrž stav, který by se mohl blížit skutečným stavům. Poněvadž zjistit skutečné stavy je těžké, řekl bych až nemožné Metoda zatajených laní Jedna z použitých metod, které jsem použil pro výpočet předpokládaných stavů, je metoda zpětného propočtu, tzv. zatajených laní. Tímto způsobem bylo zjištěno, že v letech výkazy myslivecké statistiky neodpovídaly realitě. Ve skutečnosti nebylo v těchto výkazech uvedeno v rozmezí % (při KOP = 0,9) laní jelena siky v honitbě se vyskytující, což poukazuje na fakt, že je v oblasti vyšší počet laní než udává sčítaný stav v myslivecké evidenci (tab. 6). 28

28 Metoda výpočtu "zatajených" laní dle přírůstku v roce Sčítaný stav kolouchů v roce Odstřel a úhyn kolouchů v roce Skutečný přírůstek ( ) Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (390 / KOP = 0,9) 433 při KOP = 0, Sčítaný počet laní v roce Rozdíl vypočtených a nahlášených laní (při KOP = 0,9) 165 při KOP = 0, Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu (při KOP = 0,9) 62 při KOP = 0,8 82 Tab. 6: Metoda zatajených laní 2008 Metoda výpočtu "zatajených" laní dle přírůstku v roce Sčítaný stav kolouchů v roce Odstřel a úhyn kolouchů v roce Skutečný přírůstek ( ) Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (414 / KOP = 0,9) 460 při KOP = 0, Sčítaný počet laní v roce Rozdíl vypočtených a nahlášených laní (při KOP = 0,9) 228 při KOP = 0, Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu (při KOP = 0,9) 98 při KOP = 0,8 123 Tab. 7: Metoda zatajených laní 2009 Metoda výpočtu "zatajených" laní dle přírůstku v roce Sčítaný stav kolouchů v roce Odstřel a úhyn kolouchů v roce Skutečný přírůstek ( ) Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (470 / KOP = 0,9) 522 při KOP = 0, Sčítaný počet laní v roce Rozdíl vypočtených a nahlášených laní (při KOP = 0,9) 267 při KOP = 0, Neuvedené laně v % z hlášeného sčít. stavu (při KOP = 0,9) 105 při KOP = 0,8 130 Tab. 8: Metoda zatajených laní

29 Metoda výpočtu "zatajených" laní dle přírůstku v roce Sčítaný stav kolouchů v roce Odstřel a úhyn kolouchů v roce Skutečný přírůstek ( ) Laně potřebné k vyprodukování přírůstku (470 / KOP = 0,9) 544 při KOP = 0, Sčítaný počet laní v roce Rozdíl vypočtených a nahlášených laní (při KOP = 0,9) 288 při KOP = 0, Neuvedené laně v % z hlášeného sčít.stavu (při KOP = 0,9) 113 při KOP = 0,8 139 Tab. 9: Metoda zatajených laní Výpočet velikosti populace dle sčítaných stavů a vykazovaného lovu Pro zjištění stavů, které by se blížili co nejvíce skutečnosti, jsem jako druhou analýzu sestavil model výpočtu plánu lovu siky japonského pro celou chovatelskou oblast při KOP = 0,9 a tento plán byl poté porovnán s údaji, které vykázali uživatelé honiteb. Výsledek byl podobný jako u předchozí metody a to hlavně u zvěře holé, kde stavy stále rostou, naopak u jelenů klesl. 30

30 Výpočet velikosti populace dle sčítaných stavů a vykazovaného lovu Kategorie jelen laň kolouch CELKEM Sčítaný stav k Přírůstek KOP = 0,9 241 Stav před lovem Provedený lov v roce Předpokládaný stav k ALE Sčítaný stav k Rozdíl v ks z předpokládaného stavu Koeficient 1,25 2,02 19,63 2,11 Sčítaný stav k Přírůstek KOP = 0,9 209 Stav před lovem Provedený lov v roce Předpokládaný stav k ALE Sčítaný stav k Rozdíl v ks z předpokládaného stavu Koeficient 1,40 11,59 5,56 Sčítaný stav k Přírůstek KOP = 0,9 229 Stav před lovem Provedený lov v roce Předpokládaný stav k ALE Sčítaný stav k Rozdíl v ks z předpokládaného stavu Koeficient 1,55 32,00 11,92 Sčítaný stav k Přírůstek KOP = 0,9 230 Stav před lovem Provedený lov v roce Předpokládaný stav k ALE Sčítaný stav k Rozdíl v ks z předpokládaného stavu Koeficient 1,11 12,49 Tab. 10: Výpočet dle sčítaného stavu a lovu 31

31 Při srovnání těchto dvou analýz, byl potvrzen mnohokrát vyšší stav, než je předpokládán, nebo uváděn mysliveckou statistikou. Zatím můžeme konstatovat skutečnost, že i při vyšším úsilí o redukci stavu jelena siky, nenastalo snížení rozdílu mezi předpokládaným a skutečným stavem Poměr pohlaví Od roku 2008, kdy vznikla chovatelská oblast, se lov v kategorii samčí pohybuje relativně na stejné úrovni, snad můžeme i říct že se mírně snižuje. V kategorii zvěře samičí se trend lovu naopak zvyšuje a to od roku 2008 skoro o polovinu, taktéž je tak i v kategorii lovu kolouchů. Pokud vezmeme rok 2008, kdy byla chovatelská oblast vyhlášena, tak poměr pohlaví lovené zvěře byl 1 : 1,75 ve prospěch samic, rok 2009 už poměr 1 : 2,20 ve prospěch samic, v roce 2011 se poměr lovené zvěře dostal dokonce až na hodnotu 1 : 3,20. Při stálé pokračujícím stoupajícím trendu lovu samičí zvěře můžeme předpokládat jistou nápravu poměru pohlaví a tím pádem i k redukci celkové populace v dané oblasti. Poměr pohlaví zvěře sika Sčítaný stav v oblasti Sčítaný stav v ČR Odlov v oblasti Odlov v ČR Rok : 1,61 1 : 1, : 1,15 1 : 1,22 1 : 1,50 1 : 1, : 1,51 1 : 1,28 1 : 1,68 1 : 1, : 1,35 1 : 1,32 1 : 1,82 1 : 1, : 1,33 1 : 1,25 1 : 1,75 1 : 1, : 1,23 1 : 1,35 1 : 2,20 1 : 1, : 1,34 1 : 1,37 1 : 2, : 1,33 1 : 3, : 1,49 Tab. 11: Poměr pohlaví Jako další možný kontrolní výpočet můžeme použít výpočet koeficientu očekávané produkce (KOP). Tato hodnota ukazuje na skutečnost, že se loví mnohokrát vyšší počet kusů zvěře, než by byl přírůstek z oficiálně vykazovaného stavu samičí zvěře. KOP o takto vysoké hodnotě, se jeví jako nereálný. Reprodukční schopnost jelena siky můžeme přirovnat k reprodukční schopnosti jelena evropského, což znamená, že laň měla pouze jednoho koloucha, ve výjimečných případech kolouchy 32

32 dva. Pokud tedy vyšel KOP v roce ,08, tak se neustále potvrzuje vyšší stavy hlavně v kategorii laní. Výpočet KOP = celkový odstřel v roce 2008/JKS laní = 615/268 2,29 Výpočet KOP = celkový odstřel v roce 2009/JKS laní = 678/232 2,92 Výpočet KOP = celkový odstřel v roce 2010/JKS laní = 777/255 3,05 Výpočet KOP = celkový odstřel v roce 2011/JKS laní = 789/256 3,08 Tab. 12: Výpočet KOP Výpočet normovaného stavu, jakožto nejvyššího přípustného stavu uvádí vyhláška MZe č. 491/ Pokud bychom vzali v úvahu, že všechny honitby, spadající do chovatelské oblasti byly zařazeny do I. jakostní třídy, tak by celkový normovaný stav zvěře sika neměl překročit 622 ks při výměře lesních pozemků ha. Jakostní třídy všech honiteb I II III IV Teoretický výpočet norm. stavu zvěře sika pro chovatelskou oblast Tab. 13: NS při teoretických jakostních třídách Normovaný stav má stanoveno pouhých 13 honiteb a to podle 2, odst. 4 vyhlášky č. 491/2002 (součet NS jednotlivých druhů spárkaté zvěře uvedených v rozhodnutích o uznání jednotlivých honiteb), celkem za oblast 100 ks na 7982 ha lesních pozemků. Dalších 15 honiteb by mohlo mít stanovené NS, což by při zařazení těchto honiteb do 4. jakostní třídy zvýšilo stávající NS ze 100 ks na 214 ks. Tento teoretický NS by i tak byl ve skutečnosti podle mysliveckých výkazů (jarní sčítání zvěře) asi třikrát překročen. Nezavedení normovaných stavů jelena siky u 15 honiteb je nejspíše z důvodu legislativních (zákon o myslivosti - 3, odst. 2 - zásady chovu, tím i ohrožení 64 odst. 3, písm. c, odst. 4 a 5 pokuty za nesplnění lovu). Zbytek honiteb nemá možnost normovat stavy jelena siky z důvodu nesplnění legislativní podmínky, která je dána 2 odst. 1 vyhlášky č. 491/2002. V letech bylo uloveno v honitbách se stanovenými normovanými stavy v chovatelské oblasti uloveno v průměru 53,29 % z celkového odlovu, z toho vyplývá, že více jak polovina ulovené zvěře byla v pouhých 13 honitbách (tab. 14). 33