Vyhodnocení ankety. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopeče 2007

Transkript

1 Vyhodnocení ankety Komunitní plánování sociálních služeb Hustopeče 2007 Srpen Projekt Podpora vytváření krajských plánů střednědobého rozvoje sociálních služeb a vytváření místních partnerství v Jihomoravském kraji je financován z prostředků EU a ČR.

2 1. Cíl anketního šetření Anketní šetření je jedním z nástrojů, jak lze zjistit názory nejenom uživatelů sociálních služeb. Cílem šetření, které bylo realizováno v rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb v Hustopečích, bylo zmapovat skutečné potřeby občanů orientované na aktuální i potenciální využívání sociálních služeb v Hustopečích. Zadavatel průzkumu zjištěné výsledky využije v procesu přípravy Komunitního plánu sociálních služeb. Respondenti měli možnost vyjádřit svůj návrh na zlepšení současných sociálních služeb, stav nabízených služeb a vznést připomínky k chybějícím sociálním službám, a spolupodílet se tímto způsobem na utváření budoucí podoby sociálních služeb. Především prostřednictvím plánování sociálních služeb na nejnižší úrovni lze nejlépe vytvořit systém služeb v odpovídající kvalitě a v souladu s místními specifiky. 2. Metoda šetření 2.1. Cílová skupina Anketní šetření bylo především zaměřeno na uživatelé sociálních služeb v Hustopečích, jejich rodinné příslušníky a občany Hustopečí. Anketní šetření se snažilo nejenom zjistit potřeby a spokojenost uživatelů současných sociálních služeb, ale i poskytnout informace o právě probíhajícím procesu komunitního plánování sociálních služeb Hustopečích a v případě zájmu se zapojit do činnosti pracovních skupin, které se na tvorbě komunitního plánu sociálních služeb podílejí Metoda výzkumu Sběr dat byl realizován (tzn. názory veřejnosti byly získány) prostřednictvím anketních lístků (strukturovaných dotazníků) viz. Příloha 1. Výběr vzorku byl náhodný. Hodnocení dotazníkového šetření je provedeno kvantitativní analýzou, která ukazuje rozložení názorů v celkovém počtu odpovědí. Nejedná se tedy o hloubkový průzkum, ale o statistické vyjádření odpovědí respondentů. Anketní lístky byly distribuovány v období od května 2007 do srpna Do distribuce bylo dáno cca 110 dotazníků. Vyplněný dotazník byl získán od 95 uživatelů sociálních služeb či jejich rodinných příslušníků a zainteresovaných jedinců. 2

3 3. Vyhodnocení dotazníků Celkem bylo získáno a analyzování 95 vyplněných anketních lístků. U dílčích otázek se počet respondentů, kteří na danou otázku odpověděli, liší. Absolutní a relativní četnosti u jednotlivých otázek jsou vypočítány pouze z relevantních odpovědí. Nerelevantní (chybějící a nejednoznačné) odpovědi nebyly do výpočtů zahrnuty Charakteristika respondentů Anketního šetření se zúčastnilo 95 respondentů z toho 77 žen a 18 mužů. Jednalo se o občany, kteří již sociální služby využívali (jako aktuální nebo bývalí klienti různých sociálních služeb), jednak o občany, kteří dosud sociální služby nevyužívali. Poznámka : V našem výzkumu se potvrdilo, že o sociální služby se ve větší míře zajímají ženy než muži. Všeobecně mají ženy větší zastoupení při péči o své blízké, při poskytování sociálních služeb a i při využívání sociálních služeb, protože se dožívají vyššího věku než muži. Graf č. 1: Vzorek respondentů podle pohlaví Muži 19% Ženy 81% 3

4 Věkové rozložení dotázaných výzkumného souboru je podrobně uvedeno v Tabulce č. 2. Třetina respondentů byla ve věku nad 65 let, hned za touto skupinou následovala skupina respondentů ve věku let. Důvodem, proč byla nejvíce zastoupena skupina respondentů nad 65 let, je distribuce dotazníků do.. Snahou anketního šetření bylo postihnout všechny věkové kategorie, což se podařilo. Jen u skupiny let je zastoupení nižší. Tabulka č. 2: Věková struktura respondentů Celkem % do 20 let 21 22, , , ,26 nad ,68 Vzdělanostní struktura souboru je zastoupena rozdílně. Nejvíce respondentů má pouze základní vzdělání téměř 60 %. Necelou polovinu dotazovaných tvoří skupina se středoškolským vzděláním a jen 2 % mají vysokoškolské vzdělání. Tabulka č. 3: Vzdělání Celkem % Základní 56 58,95 Středoškolské 37 38,94 Vysokoškolské 2 2,11 Na tuto identifikační otázku odpovědělo 90 respondentů. Největší část respondentů tvoří obyvatelé Hustopečí 62 %. Čtvrtinu zastupují respondenti z regionu a 12 respondenti mimo region Hustopeče. Tabulka č. 4: Struktura respondentů podle místa bydliště Celkem % Hustopeče 61 67,78 Region 29 32,22 4

5 3.2. Vyhodnocení Seznámení veřejnosti s procesem komunitního plánování sociálních služeb Anketní šetření ukázalo, že v oblasti informovanosti veřejnosti o probíhajícím procesu komunitního plánování sociálních službách v regionu Hustopeče neví více než polovina respondentů. Na otázku Jste dostatečně obeznámeni s procesem komunitního plánování sociálních služeb? odpovědělo kladně 39 %. Graf č.2: Procentuální vyjádření obeznámenosti s procesem KPSS Ano 40 % Ne 60 % Ochota spolupracovat na procesu komunitního plánování Graf č. 3: Ochota spolupracovat na procesu KPSS Nevím, snad 43% Ano 26% Na procesu komunitního plánování by bylo ochotno spolupracovat 26 % respondentů. Téměř polovina respondentů není rozhodnuta a třetina jich vyjádřila neochotu podílet se na procesu KPSS. Téměř polovina respondentů, ale na tuto otázku neodpověděla (není zahrnuto v grafu). Kladné odpovědi byly dle věku rozloženy rovnoměrně, pouze lidé ve věku nad 65 let se k této otázce nevyjádřili. Ne 31% 5

6 3.2.3.Zdroje informací Nejdůležitějším zdrojem informací jsou pro jednu třetinu respondentů úřady a to především pro občany ve věku let. Pětina respondentů získává informace od organizací, které danou službu poskytují a 18 % se obrátí na přátelé a rodinu. Za zmínku stojí, že 12 % respondentů uvedlo jako zdroj média a internet. Internet jako zdroj informací nevyužívají pouze mladí lidé ve věku do 20 let, ale i respondenti ve věku let. U svých blízkých a lékaře hledají informace především starší lidé. Mladí lidé dávají přednost již zmíněnému internetu a osobám, které se s daným problémem setkaly. Každý z respondentů měl možnost uvést více zdrojů informací, proto se konečný součet odpovědí nerovná počtu dotazníků. Graf. č. 4: Zdroje informací Zeptám se na městském úřadě (sociální odbor) 27% Uvítal bych informační brožuru o soc. službách 5% Jiné zdroje 1% Informuji se u někoho, kdo se s daným problémem setkal 8% Nevím, ještě jsem sociální služby nepotřeboval 3% Získám informace od lékaře Získám 6% informace z internetu 12% Kontaktuji organizaci, která službu poskytuje 20% Obrátím se na přátele/rodinu 18% Tabulka č. 5: Zdroje informací podle věku Přátelé, rodina Organizace, která službu poskytuje Internet Lékař Úřad (sociální odbor) Osoba, která se s problémem setkala Informační brožura do 20 let nad Jiné Nevím 6

7 3.2.4.Využití sociálních služeb Na otázku v dotazníku Využíváte v současné době Vy nebo některý člen Vaší rodiny sociální služby? odpovědělo všech 95 respondentů. Některou ze služeb využívá 66 respondentů. Negativní odpověď byla u 17 respondentů a 12 o využití služeb svými blízkými neví. Pokud někdo na tuto otázku odpověděl negativně, nemělo smysl aby vyplňoval otázky č Respondent pokračoval až otázkou č. 8. Pokud respondent odpověděl kladně, mohl uvést jaký typ sociální služby využívá. Zde se však objevovalo zaměňování sociálních služeb se sociálními dávkami (finanční podpora dávky na děti, sociální dávky apod.) a dále pak sociálních služeb samotných (dovoz obědů domů). Mezi využívanými sociálními službami respondenti uváděli: - přídavky na děti (3) - důchod (2) - sociální dávky (3) - příspěvek na péči (2) - podpora v nezaměstnanosti (1) - příspěvek na dietu (1) - dovoz obědu do školy pro dceru s ZTP/P (1) - dovoz obědů (2) - osobní asistence (1) - bydlení pro matky s dětmi (2) - ošetřovatelská lůžka (nemocnice) (1) - ubytovna Mostař (6) Graf č. 5: Využívání sociálních služeb Ne 18% Nevím 13% Ano 69% Poznámka: Z uvedených informací vyplývá, že zájem o anketní šetření projevili nejenom občané využívající některých z nabízených sociálních služeb ve městě, ale své náměty, připomínky a požadavky nám sdělili i ti, kteří sami žádnou z nabízených služeb nevyužívají. 7

8 3.2.5.Specifikace občanů využívajících sociální služby Otázka v dotazníku navazuje na předchozí a specifikuje kdo přesně dané sociální služby využívá. V předchozí otázce nám kladně odpovědělo 66 respondentů a na tuto otázku odpovídalo 76 respondentů, což bylo dáno tím, že respondenti mohli zaškrtnout více odpovědí (jako např. současně nezaměstnaný a senior). Nejčetnější zastoupení ve využívání sociálních služeb mají senioři (54 %) a až s větším odstupem nezaměstnaní (12 %) a zdravotně postižené děti (11 %). Graf č.6: Specifikace respondentů využívajících služeb Zdravotně postižený dospělý 7% Zdravotně postižené dítě 11% Nevím 5% Jiné 1% Nezaměstaný 12% Člověk v nepříznivé složité životní situaci 9% Osoba ohrožená závislos tí 0% Mentáleně postižené dítě 0% Senior 54% Dlouhodobě nemocné dítě 0% Dlouhodobě nemocný dospělý 1% Mentálně postižený dos pělý 0% 8

9 3.2.6.Specifikace využití sociálních služeb V předchozí otázce jsme se dozvěděli, kdo využívá sociální služby a nyní se dozvíme přesně jaké služby jsou nejvíce využívané. Někteří respondenti využívají více než jednu z nabízených sociálních služeb. U občanů sociálně znevýhodněných hlavně z hlediska, věku, zdraví a nezaměstnanosti je potřeba využívat více typů sociálních služeb. Např. matky pečující o děti využívají současně i služeb poradenství. Nejvíce uváděnou využívanou službou byly služby pro seniory 60 % respondentů. Dále je využíváno služeb poradenství 13 % a sociální byty 10 %. Centrum pro uživatele návykových látek zde není uvedeno, ale s ohledem na skutečnost, že v Hustopečích takovéto centrum není, to nemusí znamenat, že není zapotřebí. Graf č. 7: Využití sociálních služeb Azylový dům (noclehárna) 4% Služby pro matky s dětmi 8% Jiné 1% Poradenství 13% Centrum pro uživatele návykových látek 0% Sociální byty 10% Služby určeny zdravotně postiženým (stacionáře, centrum pro zdravotně postižené apod.) 6% Služby pro seniory (domov důchodců, dům s pečovateslkou službou, denní stacionář, pečovateslká služba apod.) 58% Na otázku odpovídalo 71 respondentů. 9

10 3.2.7.Spokojenost s využívanými sociálními službami V rámci výzkumu nešla opomenout ani zkušenost respondentů s poskytovanými sociálními službami. Tato otázka je zaměřena na obecné hodnocení spokojenosti se sociálními službami. Ke spokojenosti s využívanými sociálními službami se vyjádřilo 66 respondentů. Více než polovina uživatelů je se službami spokojená 61 %. Méně spokojena je pětina respondentů a svou nespokojenost uvedlo 11 % respondentů. Graf č. 8: Spokojenost s využívanými službami Spíše ne 2% Ne 9% Nevím 8% Spíše ano 20% Ano 61% Tabulka č. 6: Spokojenost se službami v závislosti na věku Ano Spíše Spíše ano ne Ne Nevím do 20 let nad 65 let Jak vyplývá z tabulky, nejvíce spokojeni se službami sociálních služeb jsou lidé ve věku nad 50 let, což souvisí i s tím, že tito lidé dle předchozího grafu tuto služby nejvíce využívají Zájem o služby V rámci výzkumného šetření byla položena otázka, jaké služby by měli respondenti případný zájem, respektive které služby v Hustopečích výrazně postrádají. Čtvrtina respondentů a nejvíce pak respondenti ve věku nad 50 let projevili největší zájem o služby pro seniory (24 %). O poradenství by mělo zájem 14 % a téměř stejný zájem by byl o sociální byty (10 %) a služby pro matky s dětmi (9 %). Mladí lidé do 20 let postrádají existenci centra pro uživatele návykových látek a služby pro matky s dětmi. 10

11 Každý respondent mohl zaškrtnout více možností, proto se počet nerovná počtu vyplněných dotazníků. Tabulka č.7: Preference zájmu o sociální služby Sociální služba Celkem % Služby pro seniory (domov důchodců, dům s pečovatelskou službou, denní stacionář, pečovatelská služba, jídelna pro seniory apod.) 44 23,66 Poradenství 26 13,98 Centrum pro uživatele návykových látek 18 9,68 Sociální byty 17 9,14 Služby pro matky s dětmi 14 7,53 Denní služby pro děti 12 6,45 Terapeutické služby 11 5,91 Služby pro zdravotně postižené občany (osobní asistence, centrum pro ZTP, stacionáře, jiné) 10 5,38 Krizová telefonní linka 7 3,76 Azylový dům 5 2,69 Chráněné dílny 4 2,15 Chráněné bydlení 4 2,15 Dopravní služby pro imobilní 4 2,15 Jiné 4 2,15 Dům na půl cesty 2 1,08 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 2 1,08 Zařízení pěstounské péče 1 0,54 Průvodcovská a tlumočnická služba 1 0,54 Jiné: - možnost umístění dítěte ZTP/P na nutnou dobu v případu potřeby (1-2 týdny, nemoc matky apod. - zřízení funkce osobního asistenta k dětem na vozíku, denní stacionář - centrum pro děti - pracovní příležitosti pro sociálně slabé ve městě (TS) Respondenti měli možnost dále vypsat další své nápady, některé až tak nesouvisí s poskytováním sociálních služeb, ale jsou zde vypsány všechny: - klub důchodců - lavičky pro oddych - cvičení pro mírně pohyblivé - denní stacionář pro dospělé i děti - možnost umístit postižené dítě na více dní do odborné péče 11

12 Tabulka č. 8: Zájem o služby dle věku Služby pro seniory Služby pro zdr. postižené Poradenství Azylový dům látekcentrum pro uživatele návykových Zařízení pěstounské péče Služby pro matky s dětmi do 20 let nad 65 let Denní služby pro děti Sociální byty Jiné Terapie Chráněné bydlení Dopravní služby pro imobilní Průvodcovská a tlumočnická služba Dům na půli cesty Chráněné dílny Nízkoprahové zařízení Krizová telefonní linka Současná potřeba sociálních služeb V dotazníku se k otázce vyjádřilo 76 respondentů. Tři čtvrtiny respondentů uvedli, že mají pomoc zajištěnou v rámci své rodiny. Mezi tyto respondenty patřily především mladí lidé, kteří ještě žijí se svými rodiči (45 %) a občané ve věku nad 65 let (21 %). Pravidelnou péči ve své domácnosti potřebuje 18 % respondentů a to především opět lidé ve věku na 65 let. Trvalou péči v zařízeních využívá 9 % respondentů. Na tuto otázku nebyly získány odpovědi od 20 % respondentů. Graf č. 9: Současná potřeba sociálních služeb 12

13 Mám zajištěnou pomoc v rámci své rodiny 73% Potřebuji trvalou péči v zařízeních 9% Potřebuji pravidelnou péči ve své domácnosti 18% Tabulka č. 9: Potřeba sociálních služeb dle věku Potřebuji trvalou péči v zařízeních Potřebuji pravidelnou péči ve své domácnosti Mám zajištěnou pomoc v rámci své rodiny do 20 let nad Pomoc poskytovaná v rámci rodiny (z obou výzkumů): - péče o osobu blízkou - peníze - bydlení - finance - v případě nemoci péče o dceru - materiální - psychická - nákup (5) - pomoc při všech úkonech - výpomoc - úklid, zahrada-sekání trávy - pomoc s hygienou (2) - donáška oběda (4) - odvoz - oblékání (2) - praní a žehlení (3) - veškeré osobní potřeby Zlepšení fungování sociálních služeb Respondenti dostali v dotazníku možnost vyjádřit, co by bylo podle jejich názoru dobré na službě změnit či zlepšit, aby pro ně služba byla lépe vyhovující. 13

14 Podstatná část odpovědí se týkala zlepšení informovanosti o možnostech využití sociálních služeb 35 %. Respondenti dále považují za dobré zlepši dostupnost sociálních služeb (26 %) a kvalitu sociálních služeb (17 %). Graf č. 10: Co zlepšit na fungování sociálních služeb Návaznost na ostatní sociální služby 13% Jiné 1% Nevím 8% Kvalita 17% Informovanost o možnostech 35% Dostupnost 26% Zaměření pozornosti V otázce Kterému sociálnímu problému v našem městě by měla být věnována větší pozornost než dosud? respondenti mohli zaškrtnout více odpovědí. Čtvrtina odpovědí byla zaměřena na problémy rodin s dětmi následována problémy zdravotně postižených. Pětina respondentů by dala přednost problémům lidí v sociální krizi a 18 % by se zaměřilo na kriminalitu. Graf č.11: Směřování pozornosti v oblasti sociálních služeb Kriminalitě 18% Jiné 0% Problémům seniorů 15% Problémům zdravotně postiženým 22% Problémům rodin s dětmi 25% Problémům lidí v sociální krizi 20% 14

15 Volné odpovědi Respondenti na závěr dotazníku měli možnost uvést své postřehy, náměty, připomínky (uvedeno bez korektur): - Alkoholici a toxikomani by si měli svoji léčbu platit. Na toxikomany a alkoholiky bych nedala ani korunu, ale jen tvrdou a těžkou práci. Tito lidé jiní nebudou, jsou to vyhozené peníze, které chybí tam, kde jsou více potřeba, třeba pro těžce nemocné nebo tělesně postižené. - pomocné práce pro město, sezónní práce - úklid města lidmi, kteří berou sociální příspěvky - úklidové práce po městě, vyčistit sady kapitána Jaroše, sezónní práce v zemědělství - naléhavě potřebujeme noční službu (zdravotní), která si vyžádá také zvýšení náklady v Penzionu. Doporučujeme požádat o jejich dotaci z příslušného fondu EU - Sociálně slabé, nezaměstnané. zapojit do pracovního procesu. Úklidové práce ve městě - parky, znečištěné náměstí, okolí obchodního domu Coop - úklid města, Větrolamu, sady kap. Jaroše - osoby dlouhodobě nezaměstnané - úklid města, Větrolamu, Křížového kopce lidmi nezaměstnanými. Městská policie - dohled v odpoledních a podvečerních hodinách v parcích a větrolamech = mládež a děti ničí životní prostředí - pomocné práce pro město - zaměstnávat problematické občany při čištění města. Upravit sady kpt. Jaroše atd. - bezbariérové přechody, sezónní ubytování (azyl. Ubytování), denní stacionář pro děti a postižené, domov pro seniory oddychové lavičky, oprava přechodu na hlavní silnici u pagáta - denní stacionář pro děti, domov pro důchodce, denní stacionář pro dospělé, lavičky po městě s opěradly, bezbariérové chodníky - denní stacionář pro dospělé a děti, domov pro seniory, bezbariérové nájezdy na chodníky, kontaktní místo pro drogově závislé, azyl. Bydlení pro bezdomovce - ošetření přechodů přes hlavní silnici (hlavně v zimě) - sezónní ubytování pro soc. slabé - lavičky ve města a parcích, opravit chodníky a udělat nájezdy pro vozíčkáře - bezbariérové vstupy, domov pro důchodce, kteří už nejsou schopni života v penzionu, zajištění komplexní péče 15

16 4. Závěr Po vyhodnocení odpovědí uvedených v anketě vyplývá, že nejvíce ohroženými sociálními skupinami jsou ani polovina občanů není dostatečně informována o procesu komunitního plánování sociálních služeb, a proto by se činnost komunitního plánování měla také zaměřit na větší propagaci své činnosti. Větší propagace by pravděpodobně zvýšila i ochotu lidí spolupracovat na procesu komunitního plánování, protože dle výsledků je ochotna spolupracovat jen čtvrtina lidí. Zřejmě by stálo za to podpořit informovanost o sociálních službách a jejích poskytovatelích na Hustopečsku. Respondenti v anketě odpověděli, že informace by hledali nejvíce na městském úřadě, u organizací, které služby poskytují a u přátel a členů rodiny. Občané tak projevují důvěru v organizace, které se těmito problémy nejvíce zabývají a obrací se přímo na ně. Ze sociálních služeb, kterou jsou v rámci Hustopečí poskytovány nejčastěji jsou služby pro seniory a poradenství. Výzkum se také snažil poskytnout zdroj informací pro koncepci sociálních služeb a komunitního plánování do budoucnosti. Ptali jsme se respondentů o jaké služby by měli zájem, respektive, které služby výrazně postrádají. Dotázání nejčastěji uváděli, že by měli zájem o služby pro seniory a poradenství. Tato odpověď může být ovlivněna větším zastoupením respondentů ve věku nad 50 let. Míra spokojenosti uživatelů s poskytovanými sociálními službami je velmi vysoká, spokojeny jsou téměř tři čtvrtiny respondentů, kteří se k této otázce vyjádřili. 16