IIIa. Podnět č. 2 Právní předpis Popis oblasti

Transkript

1 IIIa. Rodné listy nových úkolů y na řešení k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních ů na ochranu životního prostředí Podnět č. 1 Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech 9 odst. 10 Vratné zálohované obaly 10) Osoba, která uvádí do oběhu nápoje v obalech, které nejsou vratnými zálohovanými obaly, je povinna nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud jsou v nich tyto nápoje uváděny na trh. Tato povinnost se nevztahuje na osoby uvádějící tyto nápoje do oběhu na prodejní ploše menší než 200 m 2. Jde o zcela zbytečné, formalistické ustanovení. Absurdní požadavek mít v nabídce litrové víno ve vratných zálohovaných obalech (jakékoliv kvality) a třetinku ochucené a neochucené minerálky; o zboží není zájem ze strany spotřebitelů. Zrušit ustanovení 9 odst. 10 Změna ustanovení je již obsažena v návrhu novely zákona o obalech sněmovní tisk 877. Navržené znění podstatně omezuje povinnost pouze na tři nejběžnější druhy piva (stolní pivo, výčepní pivo, ležáky), u kterých stále existuje poptávka po vratných zálohovaných obalech ve vztahu k těmto nápojům. Systémy vratných zálohovaných obalů na pivo jsou v ČR funkční a zrušení celého ustanovení by teoreticky mohlo vést ke kolapsu těchto systémů (reálná možnost přechodu výrobců od vratných zálohovaných obalů na jednocestné obaly). Je třeba nejprve vyhodnotit, jakým způsobem se kompromisní znění předmětného ustanovení obsažené ve sněmovním tisku č. 877 odrazí v praxi, a případně dále diskutovat. Budou diskutovány dopady aktuálního návrhu novely zákona o obalech (sněmovní tisk 877), kterým se předmětné ustanovení podstatně omezuje. Případně bude posouzeno další omezení předmětného ustanovení. Podnět č. 2 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Nejednotnost v rozhodovacím procesu týkajícím se manipulace s vodou na vodním díle. 107 Krajské úřady (1) Do působnosti krajských úřadů patří 1

2 j) povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí, w) schvalovat manipulační řády vodních děl, která povoluje, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě, že alespoň jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat, patří do jeho působnosti Převést plnou kompetenci povolování nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na Krajské vodoprávní úřady, které schvalují příslušný manipulační řád k dotčenému vodnímu dílu. j) povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle 8 odst. 1 písm. a) bodu 3, na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí, V obou případech (manipulační řád i energetický potenciál) se jedná o úzce související činnosti, při nichž dochází k manipulaci s vodou na vodním díle. Není proto žádoucí, aby vodoprávní úřad v Obci s rozšířenou působností povoloval využití energetického potenciálu na vodním díle, když manipulační řád tohoto vodního díla schvaluje Krajský. Vždy se jedná o změnu manipulace s vodou na tomto díle, která nutně vede též ke změně manipulačního řádu (např. změna průtoku přes vodní elektrárnu). Takže v momentě změny jednoho z uvedených povolení dochází automaticky k porušení toho druhého. Tato dvě povolení musí řešit vždy stejný vodoprávní úřad ve shodě. Navrhované převedení kompetence není vhodné. Bylo vysvětleno, že konkrétní problém v praxi vznikl pouze nedostatečnou aplikací stávající právní úpravy příslušnými správními úřady. Podnět bude vyřešen pouze cestou metodické pomoci příslušným úřadům. Jedná se o kompetenci spadající do gesce MZe. Podnět č. 3 Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) V zákoně (případně v prováděcí legislativě) chybí možnost použití vyčištěné vody. I vyčištěná odpadní voda je stále odpadní a tak např. voda vyčištěná i na úroveň pitné vody, je stále odpadní. Vzniká problém jak vyřešit například to, že se s touto vodou budou kropit silnice, nebo zalévat zeleň atd. Například v 38 odst. 2 se na konec doplňuje věta Odpadními vodami nejsou dále vody odebrané z povrchových nebo podzemních vod, jestliže byly použity k účelům stanoveným v nařízení vlády, a pokud s nimi bude nakládáno způsobem podle nařízení vlády. Využití odpadních vod nelze řešit doplněním navrhované věty do vodního zákona. Problematika je složitější a patrně by vyžadovala změny několika právních ů v gescích různých ministerstev. Lze případně dále diskutovat rovněž v rámci možné novely vodního zákona související s problematikou sucha (MZe). Podnět bude dále diskutován s odbornou veřejností a případně přeformulován do konkrétní podoby. 2

3 Podnět č. 4 Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 17 odst. 3c zákona Vést provozní evidenci o stálých a proměnných údajích o stacionárním zdroji Při vedení proměnných údajů provozní evidence dle přílohy č. 10 vyhl. č. 415/2012 Sb. u záložních zdrojů do 300 hodin provozu, zvláště u pístových spalovacích motorů je náročné sledovat provozní hodiny a spotřebu paliv každý den, měsíc a rok, tak jak požaduje příloha 10. U těchto zdrojů by mělo být dostačující stanovit tyto údaje jednou ročně. Zjednodušit vedení proměnných údajů provozní evidence pro záložní zdroje do 300 hodin provozu (alespoň pro zdroje 1.2. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně). Ustanovit roční interval sledování proměnných údajů provozní evidence. V současné době projednávaná novela zákona o ochraně ovzduší (sněmovní tisk 678) již obsahuje úlevy pro záložní zdroje (nebude se vztahovat povinnost předkládat rozptylovou studii a odborný posudek). Bude zahrnuto do připravované novely vyhlášky č. 415/2012 Sb. V rámci připravované novelizace vyhlášky č. 415/2012 Sb., bude podnět vyřešen doplněním další poznámky v příloze č. 10 (doplnění k současné výjimce pro zdroje < 5 MW spalující výhradně zemní plyn). Podnět č. 5 Vyhláška č. 155/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší Čl. II Přechodné ustanovení Oproti směrnici 2010/75/EU o průmyslových emisích, článek II vyhl. 155/2014 Sb. neumožňuje spalovacím zdrojům zařazeným do přechodných režimů využívat validovaných hodnot dle ustanovení 8 odst. 1 písm. d) a 9 odst. 6 vyhl. č. 415/2012 Sb. pro znečišťující látky, které nejsou zařazeny do přechodných režimů. Zdůvodnění: Jedná se o rozpor se směrnicí o průmyslových emisích, která umožňuje všem provozovatelům, včetně těch zařazených do přechodných režimů využívat validované hodnoty. Jedná se o znevýhodnění, jelikož pro znečišťující látky, které nejsou zařazeny do přechodných režimů nelze v současné době využívat validovaných hodnot, čímž jsou provozovatelé zdrojů zařazených do přechodných režimů znevýhodněni oproti ostatním provozovatelům spalovacích zdrojů, přičemž emisní limity a další podmínky jsou stejné. Vydat sdělení MŽP řešící problematiku využívání validovaných hodnot pro společnosti zařazené do přechodných režimů. 3

4 Bude vydáno stanovisko odboru ochrany ovzduší k předmětnému přechodnému ustanovení, které bude vysvětlovat využívání validovaných hodnot. Podnět bude řešen stanoviskem odboru ochrany ovzduší MŽP k využívání validovaných hodnot pro spalovací stacionární zdroje využívající přechodné režimy. Podnět č. 6 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 8 Povolení ke kácení dřevin, odst. (2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav (viz. zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Požadujeme upravit text 8 odst. 2 následovně Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy a soustavy zásobování tepelnou energií prováděném při provozování těchto soustav,... Do režimu dle 8 odst. 2 by mělo spadat také odstraňování dřevin v ochranném pásmu soustav zásobování tepelnou energií dle Energetického zákona, zcela analogicky jak je tomu v případě provozování elektrizační a plynárenské soustavy. Byla diskutována možnost doplnění výjimky do zákona o ochraně přírody a krajiny a dále byla zvážena otázka případných souvisejících změn v energetickém zákoně. MPO trvá na doplnění ochranných pásem soustav zásobování tepelnou energií ve výjimkách uvedených v 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. a zároveň doporučuje, aby toto nebylo podmíněno úpravami v energetickém zákoně. Pro oblast elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství stanoví energetický zákon právo jednotlivých provozovatelů odstraňovat porosty ohrožující daná zařízení netýká se to výhradně ochranných pásem. Liší se ovšem poněkud rozsah a podrobnost úpravy tohoto práva, zatímco v teplárenství je uvedeno pouze právo odstraňovat porosty, v ostatních dvou oblastech je detailnější popis činností, které provozovatelé v této souvislosti mohou provádět. MŽP považuje za možné doplnit (do ust. 8 odst. 2) výjimku z povolení ke kácení týkající se odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy i pro soustavy zásobování tepelnou energií. Zároveň nepovažuje za nezbytné sjednocovat rozsah oprávnění ke kácení dřevin a ostatním podobným činnostem v energetickém zákoně. Výjimka z povolení ke kácení pro oblast teplárenství bude do 8 odst. 2 doplněna při novelizaci zákona o ochraně přírody a krajiny následujícím způsobem: 4

5 (2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin; v případě odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze tak může učinit jen na základě závazného stanoviska drážního správního úřadu. Podnět č. 7 Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě K 14 odst. 1, poslední věta stanoví: K tomu je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které hodlá provozovat, a toto hodnocení průběžně aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti. Povinností subjektů, která jde nad rámec požadavků příslušné evropské směrnice, je dosáhnout finančního zajištění od roku 2013 (např. formou pojištění), jinak nebude možné dále příslušnou činnost vykonávat. Podotýkáme, že Evropská komise se zatím neodhodlala zakotvit povinné finanční zajištění provozovatelů direktivně, a pouze tuto možnost jen doporučila členským státům. Redukce okruhu dotčených subjektů stanovením vhodnějších limitů realizovat při nejbližší novelizaci zákona. Změna 14, odst. 3 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě. Povinnost provozovatele provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností a toto hodnocení průběžně aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti je nad rámec povinností vyplývajících ze čl. 14 odst. 1 směrnice 2004/35/ES. Doporučujeme ověřit, zda jsou tyto povinnosti nezbytně nutné, pokud ne, navrhujeme jejich vypuštění pro snížení administrativní zátěže. Bylo dohodnuto na jednání mezi zástupci MPO a MŽP: Bude dále zjišťován počet subjektů s povinností plnění 14 zákona a zajištěn screening počtu zpracovaných hodnocení rizik ekologické újmy v závislosti na typu provozované činnosti podle přílohy č. 1 zákona. Dále bude zhodnoceno využívání institutů finančního zajištění. Na základě 5

6 získaných informací budou ze zjištěných dat vyvozeny závěry a stanoven další postup na základě vzájemné dohody MŽP, MPO a dalších dotčených subjektů. Výsledkem může být novelizace zákona o ekologické újmě a/nebo nařízení vlády č. 295/2011 Sb. Bude pokračováno ve screeningu a sběru dat z kontrolní činnosti ČIŽP. MPO a MŽP budou dále spolupracovat ve sběru dat pro zhodnocení dopadu 14 zákona č. 167/2008 Sb. na podnikatelskou sféru. 6