4. moravský regionální kongres k sexuální výchově. Ostrava 2010

Transkript

1 4. moravský regionální kongres k sexuální výchově Ostrava dubna 2010 Editorka: Mgr. Zuzana Prouzová Tento pracovní materiál neprošel autorskou korekturou SBORNÍK REFERÁTŮ

2 4. moravský regionální kongres k sexuální výchově Ostrava 2010 pořádaný Společností pro plánování rodiny a sexuální výchovu a CAT Ostrava, vzdělávací agenturou ve dnech dubna 2010 Domě kultury města Ostravy pod záštitou náměstka primátora Statutárního města Ostravy Mgr. Lubomíra Pospíšila za podpory firmy Naturprodukt CZ spol. s. r. o. Akreditace MŠMT č.j.: 3371/ ISBN Brno 2010

3 SPOLEČNOST PRO PLÁNOVÁNÍ RODINY A SEXUÁLNÍ VÝCHOVU a CAT OSTRAVA, VZDĚLÁVACÍ AGENTURA PROGRAM 4. MORAVSKÉHO REGIONÁLNÍHO KONGRESU K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Dům kultury města Ostravy, ulice 28. října 124/2556 (Přísálí) 12, 00 prezence účastníků před přísálím (předložte, prosím, doklad o zaplacení účastnického poplatku, autory prosíme, aby v sále kontaktovali obsluhu PC a nahráli prezentaci, ev. text referátu) 13, 00 slavnostní zahájení kongresu 13, 30 zahájení odborného programu kongresu a prvního bloku přednášek 1. Prof. MUDr. Jiří Šantavý Embryonální vývoj z pohledu možností prenatální diagnostiky 2. Doc. PaedDr. Miluše Rašková, Ph.D. Prenatální vývoj jako součást edukace v primární škole 3. MUDr. Radim Uzel, CSc Parafilie kávová přestávka 4. Mgr. Julius Kopčanský, Mgr. Lucie Paprsteinová Pomoc obětem sexuálního násilí v Bílém kruhu bezpečí zkušenosti, praxe 5. MUDr. Jiří Šráček Může mít hormonální kontracepce vliv na rozvodovost? Zakončení prvního bloku přednášek a prvního dne kongresu , 00 zahájení druhého dne kongresu a druhého bloku přednášek 6. Doc. PhDr. PaedDr.Kamil Janiš, CSc. Sexuální úchylky slavných 7. PhDr. Miluše Vítečková Nesezdané soužití (zaměřeno na páry, kde jsou přítomny děti) 8. MUDr. Igor Dvořáček, Ph.D. Sebepoškozování kávová přestávka 9. MUDr. Petr Kovář Sexuální deviace a sexuální delikvence

4 10. PaedDr. Josef Rydlo, Mgr. Libor Švardala Rizika a nebezpečí virtuální reality Zakončení druhého bloku přednášek 13, 00 14, 30 přestávka na oběd 14, 30 zahájení třetího bloku přednášek 11. Mgr. Martina Janoušková Jak jsem prošel prošla sexuální výchovou od MŠ až po SŠ 12. PhDr. Dana Štěrbová, PhD. Sexuální výchova znevýhodněných osob 13. Petr Hanzlík Mezi námi.. AIDS 14. Diskuse k posterům: PhDr.Dagmar Marková, PhD., Mgr. Zuzana Ďurčeková Konštrukcie manželstva a sexuality z hľadiska pohlavia PhDr.Ludmila Brůhová, Mgr.Alena Bínová Sexuální dysfunkce jako součást low back pain Zakončení třetího bloku přednášek a druhého dne kongresu 19, 00 SPOLEČENSKÝ RAUT v restauraci pana Antona Doboše Prima v Domě kultury , 00 zahájení třetího dne kongresu a čtvrtého bloku přednášek 15. MUDr. Radim Uzel, CSc. Škodlivost prezentace sexuálně explicitních materiálů 16. Doc. MUDr. Peter Koliba, CSc., MUDr. Peter Koliba ml. Předčasné ukončení těhotenství 17. Ing. Eva Cabrnochová Marketingový výzkum se zaměřením na sexuální výchovu u mladých 18. MUDr. Drahomíra Polcarová Chlamydiová infekce a kudy dále? 19. Mgr. Aleš Svoboda Sexuální a reprodukční zdraví a práva v národním a mezinárodním kontextu 13, 00 zakončení čtvrtého bloku přednášek a kongresu Ostrava 2010, vydání osvědčení o účasti dle akreditace MŠMT č.j.: 3371/ , příp. certifikátů dle dalších akreditací. Organizační výbor kongresu si vyhrazuje právo k případným operativním úpravám a změnám programu.

5 Sexuální dysfunkce jako součást low back pain PhDr.Ludmila Brůhová, Mgr.Alena Bínová Sexuální dysfunkce je definována jako porucha sexuální touhy, vzrušení, bolesti orgastické a/nebo koitální, způsobující psychické obtíže a mající významný vliv na kvalitu života. Mezi hlavní mužské sexuální dysfunkce patří: erektilní dysfunkce, dysfunkce ejakulace a ztráta sexuální apetence (chuti). Pro léčbu sexuálních dysfunkcí je využívána v současné době zejména medikamentózní léčba, především na erektilní dysfunkci se objevily velmi účinné preparáty. Sexuální dysfunkce u mužů se objevují často jako první příznak některého, mnohdy i závažného postižení (cukrovka, hypertenze, nádor prostaty, ale také v průměru rok před objevením se srdečního infarktu ), a to i u mužů mladšího věku, tedy potenciálních otců. Erektilní dysfunkce trápí jen v ČR mužů a každoročně jich asi přibývá. Sexuální dysfunkce jsou tedy problémem pro významné procento mužů. Praxe ale ukazuje, že jednak jen část mužů se odhodlá k řešení těchto problémů. Jedním z důvodů je stud, dalším komunikační bariéry... Mezi nejčastější ženské sexuální dysfunkce patří: nedostatek nebo ztráta sexuální touhy, sexuální averze, frigidita, dyspareunie, vaginismus a poruchy orgasmu. Zatímco pro léčbu mužských sexuálních poruch jsou k dispozici moderní a účinné léky, pro terapii sexuálně dysfunkčních žen tyto prostředky v podstatě zatím neexistují. Léčebné možnosti jsou v případě těchto poruch ve většině případů omezené na psychoterapii a sexuální nácvik. Podle posledního reprezentativního výzkumu sexuálního chování obyvatelstva (Weiss, P., Zvěřina, J. Sexuální chování obyvatelstva ČR situace a trendy. Portál, Praha, 2001) až 17 % českých žen někdy v životě trpělo či trpí některou z uvedených dysfunkcí. Diagnóza Low back pain neboli syndrom bolesti dolní části zad (bederní oblasti) je v dnešní době fenoménem tak častým, že odborníci hovoří dokonce o epidemii. Tato diagnóza je jednou z nejobvyklejších příčin pracovní neschopnosti v produktivním věku, již tedy přerůstá do sféry sociální a ekonomické. Jednou z klíčových oblastí pohybového systému je pánevní dno. Jeho postavení má zásadní vliv na průběh funkcí posturálních, lokomočních a dechových, ale i reprodukčních a sexuálních. Břišní dutina je tvořena pánevním dnem, svalstvem břišní stěny, bederní páteře a bránicí. Pro správnou funkci všech orgánů uložených v břišní dutině je potřeba správné a vyvážené funkce všech těchto čtyř oblastí. Terapeutické možnosti spočívají zejména v reflexní ovlivnění nervosvalového aparátu. Komplexní terapeutický přístup prokazuje se, že mnoho nemocí, sexuální dysfunkce a vertebrogenní obtíže nevyjímaje, má multifaktoriální charakter a na jejich diagnostice a léčbě se tedy musí podílet tým odborníků. Léčení závisí samozřejmě především na příčině a také více než jindy na vzájemné důvěře lékaře a pacienta. V současné době se hodně používá termín patientcentered healthcare, který je pro termín komplexní přístup do značné míry synonymem. Experimentální studie Charakter výzkumného plánu: výzkumný soubor: 50 pacientů (28 45 let) primární diagnóza: low back pain 5

6 přidružená diagnóza: sexuální dysfunkce 30 low back pain + dyspareunie 20 low back pain + erektilní dysfunkce terapie: po dobu 6ti měsíců hodnocení terapie LBP: po dobu 5ti týdnů terapie 2x týdně po dobu dalších 5ti týdnů terapie 1x týdně po dobu 4 měsíců terapie 1x za měsíc komplexní terapie celého posturálního systému se zaměřením na svaly pánevního dna, hluboký stabilizační systém a dechovou mechaniku vstupní kineziologický rozbor kontrolní kineziologický rozbor po 3 měsících terapie výstupní kineziologický rozbor po 6ti měsících terapie hodnocení sexuální dysfunkce: Výstupy: měřítkem pro úspěšnost léčby sexuálních dysfunkcí byl standardizovaný dotazník používaný andrology a sexuology (porovnávány výsledky před a po léčbě) u 20 výrazné zlepšení obou diagnóz již po 3 měsících terapie u 6 výrazné zlepšení obou diagnóz po dalších 3 měsících terapie u 4 pouze částečné zlepšení LBP, však žádné zlepšení dyspareunie u 8 výrazné zlepšení obou diagnóz již po 3 měsících terapie u 9 pouze částečné zlepšení obou diagnóz po dalších 3 měsících terapie u 3 žádné zlepšení ani u jedné z diagnóz po 6ti měsících terapie Přestože využití fyzioterapie u sexuálních dysfunkcí není zatím jasně vědecky definováno, je vliv fyzioterapie na vývoj klinických příznaků nesporný. 6

7 Kontakt na autorky: Zdravotně sociální fakulta JU v Českých Budějovicích Jírovcova České Budějovice 7

8 Marketingový výzkum se zaměřením na sexuální výchovu u mladých Ing. Eva Cabrnochová Tento výzkum byl zpracován pro účely diplomové práce na Vysoké škole ekonomické v Praze ve spolupráci se Společností pro plánování rodiny a sexuální výchovu. Všechna data pocházejí z dotazníkového šetření, které probíhalo během června a července 2009 u cílové skupiny mladých do 24 let (podle definice IPPF). Pomocí několika rozdílných kanálů (Netopeeři, mail, dotazník na internetu) bylo shromážděno 220 správně vyplněných dotazníků, z toho 165 (75%) od dívek a 55 (25%) od chlapců. Tím, že vzorek respondentů podléhal náhodnému výběru, není dodržena reprezentativnost některých skupin. Pro vlastní výzkum byly sestaveny dva dotazníky: jeden pro dívky a druhý pro chlapce. Dotazníky obsahují otevřené i uzavřené otázky, v jedné otázce byla použita škála, na které vyjadřovali respondenti své preference. Celkový počet otázek byl 32 pro chlapce a 33 pro dívky. Odpovědi byly zakódovány pomocí číselných kódů do tabulky aplikace MS Excel, v tomto programu také byly vyhodnoceny pomocí grafů a tabulek. Procentní údaje jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo. Charakteristiky respondentů Věk Z Tabulky 1 je patrné, že největší zastoupení (37,3%) mají respondenti z věkové skupiny 21 až 24 let a to jak celkově, tak u mužů (43,6%) i u žen (35,2%), naopak nejméně zastoupená skupina jsou mladí do 15 let (7,3% z celkového počtu respondentů). Věk do 15ti let 16 až až až 24 počet procent počet procent počet procent počet procent muži 5 9,1% 14 25,5% 12 21,8% 24 43,6% ženy 11 6,7% 43 26,1% 53 32,1% 58 35,2% celkem 14 7,3% 57 25,9% 65 29,5% 82 37,3% Tabulka 1: Tabulka věkového rozložení respondentů Vzdělání Nejvyšší procento respondentů byli studenti střední odborné školy (29,5%), dále ti, kteří studovali gymnázium (26,4%), jak je patrné z Tabulky 2. Minimální počet respondentů označil, že studuje základní školu, či že má pouze základní vzdělání nebo vystudované učiliště, student učiliště se výzkumu nezúčastnil žádný. dokončené učiliště Vzdělání studuji ZŠ dokončená ZŠ studuji učiliště počet procent počet procent počet procent počet procent muži 3 5,5% 2 3,6% 0 0,0% 2 3,6% ženy 5 3,0% 5 3,0% 0 0,0% 2 1,2% celkem 8 3,6% 7 3,2% 0 0,0% 4 1,8% Vzdělání studuji SOŠ dokončená SOŠ studuji gymnázium dokončené gym. počet procent počet procent počet procent počet procent muži 10 18,2% 10 18,2% 13 23,6% 15 27,3% ženy 55 33,3% 19 11,5% 36 21,8% 43 26,1% celkem 65 29,5% 29 13,2% 49 22,3% 58 26,4% Tabulka 2: Vzdělání respondentů 8

9 Sexuální aktivita respondentů V Tabulce 5 vidíme rozložení respondentů podle věku, pohlaví a podle toho, zda již započali sexuální aktivitu, či ne. Pokud ano, další zkoumaná proměnná byla, zda při prvním pohlavním styku použili kondom. Z výzkumu vyplynulo, že pohlavní styk mělo již 157 z celkového počtu 220 respondentů, tedy 71,4%. Je zajímavé, že u žen je kromě nejmladší věkové kategorie vyšší procento těch, které již měly pohlavní styk než u mužů, u dívek ve věku 16 až 17 let je toto procento vyšší o téměř 30%. Ženy také více uvádějí použití kondomu při prvním pohlavním styku, nejvyšší procento je u kategorie 18 až 20 let a to jak u mužů, tak u žen. celkem muži mělo sex z nich použilo kondom mělo sex z nich použilo kondom věk počet procent počet procent počet procent počet procent do ,1% 1 100,0% 1 20,0% 1 100,0% 16 až ,9% 18 62,1% 4 28,6% 1 25,0% 18 až ,6% 39 70,9% 9 75,0% 6 66,7% 21 až ,8% 37 51,4% 19 79,2% 8 42,1% ženy z nich použilo mělo sex kondom věk počet procent počet procent do ,0% 0 0,0% 16 až ,1% 17 68,0% 18 až ,8% 33 71,7% 21 až ,4% 29 54,7% Tabulka 3: Sexuální aktivita respondentů podle věku a pohlaví Výsledky výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit, jak jsou mladí lidé spokojeni se službami v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a jak získávají informace, případně jakým způsobem řeší, či by řešili problémy z této oblasti. Jedním z okruhů kterými se práce zabývala byly informační zdroje, které mladí využívají, jak jsou s nimi spokojeni a proč, případně jaké u nich spatřují největší nevýhody. Informační zdroje a jejich oblíbenost u mladých jsem zjišťovala pomocí odpovědí na tři otázky z dotazníku. První otázka Koho bys kontaktoval/a při potřebě informací či řešení problému z oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví? byla otevřená a respondent měl vypsat první tři možnosti, které ho napadnou. Pokud bylo v dotazníku uvedeno více možností, brala jsem v úvahu pouze první tři. Celkové výsledky jsou zobrazeny v Tabulce 4, kde jsou znázorněny počty odpovědí u jednotlivých informačních zdrojů, bez ohledu na uvedené pořadí odpovědi. Výsledky ukazují, že mladí lidé by nejčastěji kontaktovali gynekologa a to ve 112 případech (jedná se samozřejmě jen o dívky), na druhé pozici se umístili rodiče (v 97 případech) a jako další informační zdroj byl v 87 případech uveden lékař, kterého respondenti dále nespecifikovali. Internet a kamarádi se umístili na čtvrté a páté pozici, škola (do této kategorie byly zařazeny i odpovědi učitel, či výchovný poradce) na desáté pozici s tím, že by ji kontaktovalo 14 respondentů. U dívek tedy byla nejčastější odpověď gynekolog uvedlo jej téměř 68% všech dotázaných, u chlapců je to lékař, kterého by kontaktovalo 60% z nich. 9

10 celkem muži ženy celkem procent celkem procent celkem procent gynekolog ,9% 0 0,0% ,9% rodiče 97 44,1% 20 36,4% 77 46,7% lékař 87 39,5% 33 60,0% 54 32,7% internet 85 38,6% 23 41,8% 62 37,6% kamarádi 80 36,4% 17 30,9% 63 38,2% poradna 24 10,9% 7 12,7% 17 10,3% odborník 23 10,5% 10 18,2% 13 7,9% sexuolog 21 9,5% 6 10,9% 15 9,1% známí 14 6,4% 3 5,5% 11 6,7% škola 14 6,4% 5 9,1% 9 5,5% přítelkyně/přítel 13 5,9% 5 9,1% 8 4,8% literatura 9 4,1% 5 9,1% 4 2,4% sourozenci 5 2,3% 2 3,6% 3 1,8% infolinka 4 1,8% 1 1,8% 3 1,8% psycholog 3 1,4% 2 3,6% 1 0,6% urolog 2 0,9% 2 3,6% 0 0,0% sám/sama 2 0,9% 2 3,6% 0 0,0% nikoho 2 0,9% 2 3,6% 0 0,0% dermatovenerolog 2 0,9% 1 1,8% 1 0,6% Tabulka 4: Koho bys kontaktoval/a při potřebě informací? Druhá otázka, která dává odpověď na používané informační zdroje byla Od koho (případně kde) jsi doposud získal nejvíce užitečných informací?. U této otázky, která byla otevřená, jsem brala v úvahu pouze jednu možnost odpovědi, to znamená, že jsem pracovala pouze s první uvedenou odpovědí. Jednalo se samozřejmě o osobní pocit respondenta. Celkově mladí lidé uvedli, že za zdroj nejužitečnějších informací považují internet, tato informace byla uvedena v 73 případech, tedy v 33,2%. Jako v pořadí druhý nejužitečnější zdroj uvedli respondenti školu, a to v 27 případech. 21 respondentů uvedlo, že pro ně jsou nejužitečnějším zdrojem informací rodiče. V předchozí otázce respondenti převážně uvádějí, že v případě potřeby informací či řešení problému by kontaktovali lékaře či gynekologa, ale v otázce nejužitečnějších informací tyto zdroje získaly pouze 16 bodů (gynekolog) a 3 body (lékař) a to u dívek, muži tento zdroj neuváděli vůbec. Velký rozdíl v odpovědích chlapců a dívek můžeme pozorovat u odpovědi rodiče, kdy dívky je uvedly v 11,5% případů, kdežto chlapci jen v 3,6%. Naopak chlapci častěji uvádějí školu jako zdroj nejužitečnějších informací a též kamarádi jsou u nich mnohem častější odpověď než u dívek. Pokud srovnáme tyto dvě nyní diskutované otázky, můžeme si všimnout rozdílu mezi tím, koho by v případě potřeby informací kontaktovali a tím, koho považují za zatím nejužitečnější zdroj. 67,9% dívek by kontaktovalo gynekologa, ale v minulosti od něj získalo informace pouze 9,7% z nich. Ještě výraznější rozdíl je u chlapců, kteří jako zdroj užitečných informací neuvedli lékaře ani v jednom případě. celkem muži ženy počet počet procent počet procent internet ,2% 52 31,5% škola ,0% 16 9,7% rodiče ,6% 19 11,5% 10

11 kamarádi ,7% 11 6,7% literatura ,5% 15 9,1% gynekolog ,0% 16 9,7% seminář ,5% 12 7,3% poradna 8 0 0,0% 8 4,8% různě 4 1 1,8% 3 1,8% nikde 4 4 7,3% 0 0,0% osobní zkušenosti 4 1 1,8% 3 1,8% lékař 3 0 0,0% 3 1,8% média 3 1 1,8% 2 1,2% nevím 1 1 1,8% 0 0,0% přítel/přítelkyně 1 0 0,0% 1 0,6% Tabulka 5: Od koho jsi získal/a nejvíce užitečných informací? Třetí otázka Jakým způsobem jsi zatím získával/a informace? Jednalo se o polouzavřenou otázku s možností více odpovědí. Ráda bych upozornila, že mezi možnými odpověďmi, které byly mladým lidem nabídnuty, chyběla možnost Lékař, což byla pouze chyba, respondenti však měli možnost v poslední variantě dopsat další způsob získání informací. Gynekologa doplnilo devět respondentek, třikrát byl uveden lékař, bohužel mnoho z těch, co zvolili i možnost jinak, nenapsali jak. Tabulka 6 ukazuje výsledky této otázky. Mladí lidé uvedli, že nejvíce informací získali doposud z internetu (74,5%) či od kamarádů (71,4%). Rodiče se v tomto případě umístili na pátém místě v pořadí, kdy je uvedlo 40,5% respondentů, školní výuku uvedlo 34,1% respondentů. celkem muži ženy počet procent počet procent počet procent internet ,5% 38 69,1% ,4% hovory s kamarády, kamarádkami ,4% 36 65,5% ,3% odborné články ,5% 26 47,3% ,8% beseda, přednáška ve škole ,1% 26 47,3% 93 56,4% od rodičů 89 40,5% 15 27,3% 74 44,8% ve školní výuce 75 34,1% 25 45,5% 50 30,3% jinak 37 16,8% 13 23,6% 24 14,5% poradna 32 14,5% 0 0,0% 32 19,4% Tabulka 6 : Jakým způsobem jsi doposud získával/a informace? Na základě odpovědí z předchozích otázek jsem stanovila pět základních zdrojů informací, které mladí lidé využívají nejčastěji, nejvíce jim věří či by je v případě potřeby kontaktovali. Tyto zdroje jsou internet který byl označen za zdroj, který mladým lidem v minulosti poskytl nejcennější informace, tři čtvrtiny respondentů jej také v minulosti využily jako informační zdroj a necelých 40% by se na něj obrátilo v případě potřeby řešení problému. Dalším vybraným zdrojem informací je lékař, ať praktický, či gynekolog, případně odborník na problematiku sexuálního a reprodukčního zdraví, neboť jsou osobami, na které by se nejvíce mladých lidí obrátilo v případě potřeby řešit nějaký problém, či získat informace. Již dříve v textu jsem upozornila na rozdíl mezi tím, že byl uveden lékař jako ten, koho by mladí lidé kontaktovali, ale ne jako ten, od koho získali v minulosti nejužitečnější informace. 11

12 Třetím vybraným zdrojem informací jsou rodiče respondentů, kteří byli uvedeni jako druhý nejčastější kontakt při potřebě informací či řešení problému. Bohužel ani oni nebyli uvedeni příliš často jako zdroj užitečných informací, které respondenti získali v minulosti. Zde je také velký rozdíl mezi chlapci a dívkami, kdy dívky rodiče uvedly jako zdroj užitečných informací a jako ty, od koho v minulosti získaly informace mnohem častěji. Čtvrtý zdroj informací, který jsem na základě výsledků vybrala, je škola, která sice nebyla uváděna příliš často jako instituce, kterou by mladí v případě potřeby informací kontaktovali, ale umístila se na druhém místě v tabulce nejužitečnějších informací. Nutno podotknout, že ji mnohem častěji uváděli chlapci než dívky (20% chlapci, necelých 10% dívky). V minulosti získalo ze školní výuky informace 34% respondentů a besedu či přednášku ve škole uvedlo 54% respondentů. Posledním vybraným zdrojem jsou kamarádi, jejichž služby využilo v minulosti 71% respondentů, ale ne mnoho z nich považuje informace získané od nich za nejužitečnější pouze 8,2%. Kamarádi byli také často uváděni jako ti, koho by mladí lidé kontaktovali v případě potřeby informací. Nyní uvedu další charakteristiky jednotlivých zdrojů, které jsem získala z dotazníkového šetření. Několik otázek se týkalo internetu, první z nich: V případě, že hledáš informace na internetu, specifikuj kde: byla polouzavřená otázka a umožňovala zvolit více odpovědí. celkem muži ženy celkem procent celkem procent celkem procent Odborné články ,3% 39 70,9% ,1% Online poradny ,4% 19 34,5% 94 57,0% Fóra 77 35,0% 17 30,9% 60 36,4% Populárně naučné články 67 30,5% 22 40,0% 45 27,3% Chat 14 6,4% 5 9,1% 9 5,5% Jinde 11 5,0% 7 12,7% 4 2,4% Tabulka 7: Kde na internetu hledáš informace? Tabulka 7 znázorňuje odpovědi respondentů na tuto otázku, celkově (67,3%) i zvlášť pro muže (70,9%) a ženy (66,1%) byla nejčastější odpověď, že informace hledají v odborných článcích. Druhá nejčastější odpověď byly online poradny, kterým dávají přednost spíše dívky, chlapci častěji uvedli populárně naučné články. Další otázka, která se zabývala charakteristikami internetu byla Vybaví se ti nějaké internetové stránky, na kterých můžeš najít odpovědi na své otázky? a respondenti mohli napsat zda si pamatují stránky, na kterých hledají informace, jednalo se tedy o otázku otevřenou. 101 respondentů (45,6%) nenapsalo žádnou odpověď, pokud to srovnáme s těmi, kteří v předchozích otázkách uvedli, že na internetu informace nehledají (56 respondentů), tak 45 z těch, co vyhledávají si žádné stránky nevybaví. Tabulka 8 ukazuje ty stránky, které získaly tři a více odpovědí respondentů (ti mohli uvést i více než jednu stránku). celkem muži ženy vyhledavač planovanirodiny.cz sexus.cz doktorka.cz antikoncepce.cz wikipedia.org lide.cz aids-pomoc.cz

13 zena.cz myob.cz Tabulka 8: Stránky, které znají mladí lidé Další charakteristikou mohou být výhody a nevýhody tohoto informačního zdroje na které byli respondenti dotázáni v další části dotazníku. Uvedu pouze pět nejčastějších odpovědí. Procentní vyjádření je zde uvedeno dvěma způsoby procento 1 je ze základu těch, kteří na tuto otázku odpověděli (respondentům bylo nabídnuto, že nemusí vlastnost připsat všem uvedeným informačním zdrojům. K výhodám se vyjádřilo 133 respondentů a k nevýhodám 148), procento 2 je z celkového počtu respondentů. V Tabulce 9 vidíme výhody nejčastější byla ta, že internet je diskrétní a anonymní, dále si mladí cení jeho rychlosti a dostupnosti, naopak to, že nelze ověřit informace a že mnoho z nich je často nepravdivých považují za největší nevýhodu. 8 respondentů uvedlo, že internet nevýhody nemá (viz Tabulka 10). celkem muži ženy internet počet proc. 1 proc. 2 počet proc. 1 proc. 2 počet proc. 1 proc. 2 anonymní, diskrétní 50 37,6% 22,7% 13 41,9% 23,6% 37 36,3% 22,4% dostupný 23 17,3% 10,5% 6 19,4% 10,9% 17 16,7% 10,3% rychlý 20 15,0% 9,1% 4 12,9% 7,3% 16 15,7% 9,7% vše na jednom místě 16 12,0% 7,3% 7 22,6% 12,7% 9 8,8% 5,5% přehled o všem 16 12,0% 7,3% 0 0,0% 0,0% 16 15,7% 9,7% Tabulka 9: Výhody internetu celkem muži ženy internet počet proc. 1 proc. 2 počet proc. 1 proc. 2 počet proc. 1 proc. 2 nemožnost ověření info 49 33,1% 22,3% 27 48,6% 32,7% 22 27,9% 18,8% nepravdivé informace 39 26,4% 17,7% 0 24,3% 16,4% 39 27,0% 18,2% nepřesnost 14 9,5% 6,4% 1 2,7% 1,8% 13 11,7% 7,9% nemá nevýhody 8 5,4% 3,6% 3 8,1% 5,5% 5 4,5% 3,0% není tam vše 6 4,1% 2,7% 1 2,7% 1,8% 5 4,5% 3,0% Tabulka 10: Nevýhody internetu Další informační zdroje, jehož charakteristiky popíši je lékař. U dívek se některé otázky týkaly přímo jejich gynekologa. První z otázek, které se problematikou lékařů zabývaly, byla, zda mladí lidé odborníka na sexuální a reprodukční zdraví vůbec již navštívili. Jejich odpovědi jsou znázorněny v Tabulce 11 a 12. Zatímco téměř 93% mužů odborníka nikdy nevyhledalo, 68% dívek chodí ke gynekologovi pravidelně a pouze necelých 14% u něj nebylo ještě nikdy. Důvody jejich první návštěvy jsou zachyceny v Tabulce 13 (odpovědi na otázku Jaký byl první důvod Tvé návštěvy u gynekologa / gynekoložky? ). V této otázce byla možnost zvolit pouze jednu odpověď. 42,3% dívek uvedlo, že důvodem první návštěvy bylo předepsání antikoncepce procenta jsou počítána pouze z počtu 142 dívek, které uvedly, že gynekologa již navštívily. 13

14 muži počet procento ano 3 5,5% ne 51 92,7% nevím 1 1,8% Tabulka 11: Už jsi někdy navštívil odborníka na sexuální a reprodukční zdraví? ženy počet procento Ano, jednou 12 7,3% Ano, chodím pravidelně ,5% Ano, několikrát jsem již byla 17 10,3% Ne 23 13,9% Tabulka 12 : Už jsi někdy navštívila gynekologa? počet procenta chtěla jsem předepsat antikoncepci 60 42,3% preventivní prohlídka 33 23,2% měla jsem potíže, které jsem potřebovala léčit 31 21,8% jiný důvod 14 9,9% chtěla jsem vědět, že jsem těhotná 3 2,1% chtěla jsem testy na HIV 1 0,7% měla jsem podezření na sexuálně přenosnou chorobu 0 0,0% Tabulka 13 :Důvod první návštěvy gynekologa Jelikož většina dívek gynekologa navštěvuje, několik dalších otázek bylo směřováno na jejich spokojenost. Z chlapců navštívili odborníka pouze tři, proto se výzkum jejich spokojeností nezabývá, jedná se o příliš malý vzorek. Jedna z otázek pro dívky byla Jakým způsobem sis vybrala svého gynekologa / gynekoložku?, ve které respondentky vybíraly jednu ze čtyř nabízených možností. Nejvíce dívek odpovědělo, že vybíraly na základě doporučení, tuto možnost zvolilo 63 ze 142, které již gynekologa v minulosti navštívily, tedy 44,4%. Druhou nejčastější odpovědí bylo, že ke stejnému gynekologovi chodí matka, tato odpověď byla uvedena v 57 případech (40,1%). Další možností bylo, že je gynekolog v blízkosti bydliště (uvedlo 16 respondentek), případně jiná možnost (uvedeno v šesti případech). O spokojenosti s lékařem vypovídá přímá uzavřená otázka Byla jsi s jeho přístupem spokojená?, kdy respondentky volily jednu ze tří možností. Pouze 20 respondentek nebylo s přístupem gynekologa či gynekoložky spokojeno, zbývajících 80,3% spokojeno bylo. Všechny respondentky dále odpovídaly, zda bylo něco, co jim na přístupu jejich lékaře vadilo. Celkem 93 respondentek uvedlo, že byly spokojené a nevadilo jim nic. Nejčastější příčinou nespokojenosti je chování doktora, 14 respondentek uvedlo, že se choval s odstupem, drsně nebo o jejich problém nejevil zájem. Dvanácti respondentkám vadil neosobní přístup lékaře. Objevily se i ojedinělé odpovědi, například že doktorka požadovala úplatek za to, že neprozradí matce respondentky, že její dcera již není panna. V Tabulce 14 jsou uvedeny nejčastější odpovědi. 14

15 nic 93 chování (odstup, žádný zájem, drsný) 14 neosobní přístup 12 špatná diagnóza 3 nediskrétnost (např. přítomnost matky) 3 můžeš si za to sama, obtěžuješ 3 Tabulka 14 : Co ti vadilo na přístupu lékaře? Další otázka, která měla popsat zkušenost dívek s jejich gynekologem byla Jak bys charakterizovala přístup gynekologa / gynekoložky?. V této otázce respondentky přiřazovaly k výrokům o přístupu gynekologa hodnocení od 1 do 5, kde 1 znamenalo plně souhlasím a 5 plně nesouhlasím. Výsledky je možné najít v grafu na Obrázku 1. Podle rozložení známek vidíme, že většina respondentek je s přístupem lékaře spokojená. Šest výroků bylo kladných, o spokojenosti tedy vypovídá číslo co nejnižší, dva výroky byly záporné. Čím vyšší číslo, tím lépe respondentky přístup doktora hodnotily. Nejhoršího výsledku dosáhli lékaři u výroku, zda se respondentky nebály na něco zeptat, ale i průměr 2,04 svědčí o spokojenosti. Jak bys charakterizovala přístup gynekologa / gynekoložky? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% choval se ke mně příjemně pozorně mi naslouchal, zajímal se o mé potíže nebála jsem se na cokoliv zeptat měl na mě dostatek času byl taktní a citlivý měla bych strach jít k němu znovu vysvětlil mi příčinu potíží a jak mi pomůže zlehčoval moje potíže 5 - nesouhlasím 4 - spíše nesouhlasím 3 - nevím 2 - spíše souhlasím 1 - souhlasím Obrázek 1 : Jak bys charakterizovala přístup gynekologa? Co se týče informačního zdroje, který představují rodiče respondentů, v průzkumu se mu věnovaly tři charakteristiky zda existuje téma, o kterém s nimi mladí nedokáží mluvit, jaké je toto téma a dále výhody a nevýhody, které mladí lidé spatřují v informacích od rodičů, či spojené se získáním těchto informací. 79 respondentů v průzkumu uvedlo, že neexistuje téma, o kterém s rodiči nemohou mluvit, což představuje 35,9% z celkového počtu. Jednalo se o 14 mužů (tedy 25,5%) a 65 dívek (39,4%). Odpovědi těch, kteří uvedli, že taková témata existují, jsou uvedeny v Tabulce 15. Ve třech sloupcích, pro celkový počet respondentů, pro muže a pro ženy, jsou další tři charakteristiky souboru. První sloupeček značí celkový počet odpovědí, které patří k údaji v řádku, tedy zvolenému tématu, ve druhém a třetím sloupečku jsou procenta odpovědí, druhý sloupec (procenta 1) jsou procenta ze souboru těch, pro které existuje téma, o kterém by nehovořili s rodiči (základ 141, pro muže 41, pro ženy 100) a druhý sloupec (procenta 2) je vztažen k celému souboru respondentů. 15

16 celkem muži ženy proc. počet proc.1 2 proc. počet proc.1 2 proc. počet proc.1 2 sexuální praktiky 47 33,3% 21,4% 13 31,7% 23,6% 34 34,0% 20,6% nespecifikované téma 26 18,4% 11,8% 8 19,5% 14,5% 18 18,0% 10,9% vše z této oblasti 20 14,2% 9,1% 6 14,6% 10,9% 14 14,0% 8,5% problémy, úchylky 14 9,9% 6,4% 3 7,3% 5,5% 11 11,0% 6,7% cokoliv o mé osobě 13 9,2% 5,9% 6 14,6% 10,9% 7 7,0% 4,2% pohlavně přenosné choroby 8 5,7% 3,6% 0 0,0% 0,0% 8 8,0% 4,8% sexuální orientace 5 3,5% 2,3% 4 9,8% 7,3% 1 1,0% 0,6% onanie 3 2,1% 1,4% 0 0,0% 0,0% 3 3,0% 1,8% nemám potřebu s nimi mluvit 2 1,4% 0,9% 0 0,0% 0,0% 2 2,0% 1,2% láska 1 0,7% 0,5% 1 2,4% 1,8% 0 0,0% 0,0% nechtěné těhotenství 1 0,7% 0,5% 0 0,0% 0,0% 1 1,0% 0,6% skupinový sex 1 0,7% 0,5% 0 0,0% 0,0% 1 1,0% 0,6% Tabulka 15 :Témata o kterých mladí nemluví s rodiči Další charakteristiku představují výhody a nevýhody, které jsou uvedeny v tabulce 16 a 17. Procenta jsou opět vztažena k celku (proc. 2 základ 220) a k počtu těch, kteří na otázku uvedli odpověď (proc. 1 základ 168 u nevýhod a 126 u výhod). Největší nevýhodou, kterou mladí spatřují v komunikaci s rodiči o tématech sexuálního a reprodukčního zdraví je stud. Někteří uvedli, že se může jednat i o stud oboustranný. Druhá nejčastější odpověď byla ta, že rodiče jsou z jiné generace, mají tedy na věci odlišný názor, nemají dostatek aktuálních informací. Naopak oceňují to, že mohou rodičům důvěřovat, že mají osobní zkušenosti, či že mají osobní zájem na tom, aby dobře poradili a pomohli. celkem muži ženy rodiče počet proc. 1 proc. 2 počet proc. 1 proc. 2 počet proc. 1 proc. 2 ostych, stud 56 33,3% 25,5% 16 38,1% 29,1% 40 31,7% 24,2% jiná generace 19 11,3% 8,6% 4 9,5% 7,3% 15 11,9% 9,1% nedostatečné informace 16 9,5% 7,3% 6 14,3% 10,9% 10 7,9% 6,1% trapné 10 6,0% 4,5% 3 7,1% 5,5% 7 5,6% 4,2% ztráta soukromí 10 6,0% 4,5% 2 4,8% 3,6% 8 6,3% 4,8% Tabulka 16 : Výhody rodičů celkem muži ženy rodiče počet proc. 1 proc. 2 počet proc. 1 proc. 2 počet proc. 1 proc. 2 důvěra 25 19,8% 11,4% 6 20,7% 10,9% 19 19,6% 11,5% zkušenosti 22 17,5% 10,0% 4 13,8% 7,3% 18 18,6% 10,9% chtějí pomoci 18 14,3% 8,2% 5 17,2% 9,1% 13 13,4% 7,9% osobní přístup, znají mě 15 11,9% 6,8% 2 6,9% 3,6% 13 13,4% 7,9% jakékoliv téma 11 8,7% 5,0% 0 0,0% 0,0% 11 11,3% 6,7% Tabulka 17 : Nevýhody rodičů 16

17 K charakteristikám posledních dvou informačním zdrojům, tedy škole a kamarádům, se v dotazníku vázaly pouze otázky na jejich výhody a nevýhody. K nevýhodám školy se vyjádřilo 94 respondentů, k výhodám 77. Pět nejčastějších odpovědí je znázorněných v Tabulce 18 a 19. Mezi hlavní nevýhody tedy respondenti zařadili málo informací, které škola mladým lidem podává, stud před spolužáky, případně i stud učitelů, neosobní přístup. Výhody jsou takové, že škola prezentuje alespoň základní témata z této problematiky a překvapivě také to, že informace jsou pro všechny povinné, proto se dostanou i k těm, kteří by je sami nevyhledávali. Naopak deset respondentů přímo uvedlo, že škola nemá vůbec žádné výhody. škola počet celkem muži ženy proc. proc. proc. proc. proc. 1 2 počet 1 2 počet 1 proc. 2 málo informací 36 30,3% 16,4% 8 32,0% 14,5% 28 29,8% 17,0% stud 11 9,2% 5,0% 2 8,0% 3,6% 9 9,6% 5,5% neosobní 10 8,4% 4,5% 4 16,0% 7,3% 6 6,4% 3,6% posměch spolužáků 9 7,6% 4,1% 1 4,0% 1,8% 8 8,5% 4,8% trapné 7 5,9% 3,2% 2 8,0% 3,6% 5 5,3% 3,0% Tabulka 18 : Nevýhody školy škola celkem muži ženy proc. počet proc. 1 2 proc. počet proc. 1 2 proc. počet proc. 1 2 základní témata 15 19,5% 6,8% 3 13,0% 5,5% 12 22,2% 7,3% povinné, uslyší všichni 15 19,5% 6,8% 3 13,0% 5,5% 12 22,2% 7,3% žádné výhody 10 13,0% 4,5% 5 21,7% 9,1% 5 9,3% 3,0% dostupné 10 13,0% 4,5% 3 13,0% 5,5% 7 13,0% 4,2% přesné, pravdivé informace 7 9,1% 3,2% 2 8,7% 3,6% 5 9,3% 3,0% Tabulka 19 : Výhody školy Co se týče odpovědí u kamarádů, tak nějakou charakteristiku výhod uvedlo 134 respondentů a nevýhodu 155 z celku. Jejich odpovědi jsou v Tabulce 20 a 21. Nevýhody tedy jsou nekvalitní informace, které kamarádi podávají to odpovídá také tomu, že kamarádi byli jen v minimu případů uváděni jako zdroj kvalitních informací. Dalším záporem je strach respondentů z nediskrétnosti jejich vrstevníků či jejich snaze machrovat. Výhody jsou takové, že před vrstevníky se nemusí mladí lidé tolik stydět, řeší všichni stejné problémy, mohou poradit z vlastní zkušenosti. kamarádi počet celkem muži ženy proc. proc. proc. proc. proc. 1 2 počet 1 2 počet 1 proc. 2 nekvalitní informace 96 61,9% 43,6% 16 40,0% 29,1% 80 69,6% 48,5% nediskrétní 24 15,5% 10,9% 8 20,0% 14,5% 16 13,9% 9,7% machrování 8 5,2% 3,6% 2 5,0% 3,6% 6 5,2% 3,6% trapné 6 3,9% 2,7% 5 12,5% 9,1% 1 0,9% 0,6% posměch 6 3,9% 2,7% 4 10,0% 7,3% 2 1,7% 1,2% Tabulka 20 : Nevýhody u kamarádů 17

18 celkem muži ženy kamarádi počet proc. 1 proc. 2 počet proc. 1 proc. 2 počet proc. 1 proc. 2 beze studu 24 17,9% 10,9% 6 20,7% 10,9% 18 17,1% 10,9% stejné problémy 18 13,4% 8,2% 0 0,0% 0,0% 18 17,1% 10,9% zkušenosti 17 12,7% 7,7% 8 27,6% 14,5% 9 8,6% 5,5% otevřenost 16 11,9% 7,3% 4 13,8% 7,3% 12 11,4% 7,3% možnost mluvit o všem 14 10,4% 6,4% 4 13,8% 7,3% 10 9,5% 6,1% Tabulka 21 : Výhody u kamarádů Shrnutí Cílem práce bylo zjistit, jaké zdroje informací v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví mladí lidé používají, zda jim věří a co jim na nich případně nevyhovuje. Tato data pomohou udělat si obrázek o tom, kdo, či co má na vzdělání této generace vliv. Z výzkumu vyplynulo, že jedním z hlavních zdrojů informací je internet mladí na něm hledají řešení svých problémů, i když jsou si vědomi, že informace, které najdou nemusí být pravdivé a přesné. Na rozdíl od lékaře je to snadno dostupné řešení, je anonymní a diskrétní. Mladí necítí stud, který cítí při konzultaci s rodiči, nebo při položení otázky ve škole, případně kamarádům. Dalším zdrojem, který mladí lidé využívají je lékař. I když zde je třeba poznamenat, že se to týká spíše dívek, neboť velká většina mužů přiznala, že nikdy odborníka s problémem z této oblasti nenavštívila. Zato dívky chodí většinou ke gynekologovi pravidelně, jsou s jeho přístupem spokojeny, i když jim někdy vadí jeho neosobní přístup a chladné chování, což je možná odrazuje od toho, aby se zeptaly na vše co je zajímá. Některé dívky uvedly, že s prvním gynekologem spokojeny nebyly, proto lékaře změnily a nyní spokojené jsou. Rodiče jsou pro mladé nejbližším kontaktem, proto je uvádějí jako ty, na koho by se případně obrátili. Na druhou stranu ale jejich informace nepovažují za příliš užitečné a myslí, že mohou být zastaralé, stejně jako jejich názory. Dalším faktorem, který je odrazuje od komunikace s nimi je stud, proto s nimi nemohou, či nechtějí řešit všechny své problémy. Škola a informace získané prostřednictvím ní považují za nejužitečnější především chlapci. I když se s informacemi zprostředkovanými školou setkala většina respondentů ať formou výuky, či přednášky, přikládají mnohem větší užitečnost internetu (pro srovnání 33.2% respondentů považuje za nejužitečnější informace získané díky internetu, kdežto ze školy, která byla zmiňována jako druhá nejčastější pouze 12,3%). Z těchto dat je vidět, že by bylo potřeba zvýšit roli jiných prostředků, díky nimž mladí získávají informace, než je internet. Na něm mohou informace získat zkreslené, či neúplné. Toto nebezpečí je vidět i v tom, že mladí lidé neznají konkrétní stránky pokud nějaké uváděli, byl to v nejvíce případech vyhledavač. Zvýšením role například školy, by se toto riziko mohlo snížit. 18

19 Sebepoškozování MUDr. Igor Dvořáček Ph.D. Společenské změny po roce 1989 doprovází celá řada negativních jevů, které jsme dříve nevídali anebo byly úmyslně jako nežádoucí vytlačovány na okraj zájmu společnosti. Lékaři se tudíž opět dostávají do přímého kontaktu s problematikou, která jim není z medicínského hlediska vlastní a nezřídka jsou vtahováni do zástupných partnerských a jiných konfliktů. A právě při agravaci, simulaci nebo při sebepoškození musejí již v prvé fázi vyšetřování avizovat nesoulad nebo medicínské pochybnosti o vlastním mechanismu vzniku zjištěných poranění. Simulace předstírání znásilnění nebývá v praxi časté, o to více je třeba nálezu věnovat zvýšenou pozornost. Autoerotické manipulace se vznikem drobných poranění genitálu prezentují dotyčné osoby jako známky znásilnění. Zavádění cizích předmětů může imitovat imisi pohlavního údu. Při předstíraném znásilnění a udávaném fyzickém odporu pak diferenciálně diagnosticky poslouží i nepřítomnost známek agrese a sebeobrany. Znova jde o již zmiňované škrábance a podlitiny na vnitřní straně stehen a v okolí genitálu a jen velmi drobná poranění svědčící o malé intenzitě působícího násilí. Rozložení jednotlivých morfologických změn bývá pro sexuálně motivovanou agresi netypické, v některých lokalitách může i scházet. Často jsou to škrábance způsobené špendlíkem, žiletkou, nožem nebo nehty, probíhající rovnoběžně, na místech a ve směru dostupných pro vlastní ruce. Naopak bývají nezraněna prsa, prsní bradavky a genitál. Při hodnocení nálezů je nutná velká opatrnost a rozvaha. Není dobré dávat své pochybnosti najevo především před samotnou vyšetřovanou osobou. Znova je třeba zdůraznit, že závěry je třeba dělat velmi kriticky a velmi obezřetně. Už při vlastním anamnestickém vyšetření se mohou objevit značné rozpory v popisu mechanismu, protože ani vlastní fantazie nemůže překonat určité mezery, které vznikají v popisu toho, co se vlastně nestalo. Při dotazech na rozpory se vyšetřovaná osoba snaží často vyhnout odpovědi anebo náhle emočně reaguje, pláče, může předstírat i bezvědomí. Agravace bývá přítomna často tam, kde je pachatel znám a udávaná sexuálně motivovaná agrese má zjevně zástupný důvod. Velmi často doprovází agravace rozchod partnerů anebo rozvodová řízení. Lékař se pak stává nástrojem osobních a rodinných neshod a je na něj vytvářen nátlak, aby se ve zdravotnické dokumentaci objevilo vše tak, jak postižená barvitě popisuje. Sebepoškození je úmyslné poškození integrity vlastního těla. Jde o jednání účelové, demonstrativní, kde se sleduje určitý záměr. Sebepoškození je trestné jen tam, kde jím byly poškozeny jiné zájmy společnosti. Již při prvotním vyšetření bývá nápadné změněné chování dané osoby, zvláštní nebo na danou situaci nezvyklý způsob vyjadřování, zveličování nebo naopak netečnost, nepravděpodobnost některých tvrzení na kterých daná osoba až nesmyslně lpí. Zvláště obtížná je pak komunikace s toxikomany nebo alkoholiky.u sebepoškození bývají rány povrchního charakteru na místech dostupných vlastní ruce. Bývají umístěny na předních částech těla a v místech na která zraněný vidí, kde může kontrolovat účinek nástroje a kde nejsou nebezpečné. Pachatel sebepoškození postupuje opatrněji než sebevrah, chce vidět působení nástroje i hloubku rány. Nástroj pak směřuje proti obnažené části těla a pokud je poškozen i oděv, bývá to učiněno dodatečně. Rány bývají mnohočetné, obvykle souběžně jdoucí a to na tváři, bočních stranách krku, hrudníku, předloktích ale i na podbřišku. Nejsou naopak tam, kde směřuje sexuální zájem agresora a to v blízkosti genitálu a prsních bradavek. Povrchní škrábance jsou vydávány za rány řezné. Schází i potřísnění hlínou a trávou, je-li útok popisován v přírodě. Udává-li oběť povalení na zem vždy prohlídneme dlaně, lokty, kolena, záda. Na kůži uvedených lokalit pak scházejí oděrky a špína. 19

20 Kontakt na autora: Ústav soudního lékařství FN Ostrava 17.listopadu Ostrava Poruba Ústav urgentní medicíny a forenzních věd Fakulta zdravotnických studií OU Syllabova Ostrava 20

21 Mezi námi AIDS Petr Hanzlík Historie ČSAP v kostce Česká společnost AIDS pomoc (ČSAP) vznikla koncem roku K jejímu založení vzešla iniciativa ze strany blízkých, známých a rodin HIV pozitivních občanů, s cílem prakticky přispět a pomáhat jim při řešení různých problémů, které mohou vystoupit v důsledku nemoci. Vzhledem k tomu, že bývalí pracovníci společnosti neměli dostatek kontaktů s osobami, kterých se nemoc přímo týkala, nedocházelo k vlastní pomoci a činnost organizace se zaměřovala spíše na prevenci a osvětu. Proto také byla celková činnost společnosti v minulých letech poměrně málo viditelná.tento stav se prolomil v roce 1993, kdy došlo k personálním změnám, během kterých se podařilo zainteresovat do činnosti organizace přímo osoby s HIV. Po smrti Jiřího Horského, bývalého předsedy ČSAP, však činnost opět částečně stagnovala až do ledna roku 1997, kdy do vedení společnosti vstoupil pan Václav Strouhal. Ten kolem sebe utvořil skupinu, která vnesla do společnosti jasnou koncepci a nový program, který oslovil nejen HIV pozitivní a nemocné AIDS. Činnost ČSAP byla rozšířena mimo hranice České republiky. V únoru 2007 rezignoval Václav Strouhal na všechny své funkce. Na dubnové schůzi předsednictva ČSAP byl předsedou zvolen dosavadní místopředseda České společnosti AIDS pomoc MUDr. Ivo Procházka, CSc (místopředsedou byl zvolen Martin Hornych). Činnost společnosti je zaměřena na přímou pomoc lidem žijícím s HIV a na prevenci a boj proti AIDS. V rámci péče o HIV pozitivní a AIDS nemocné ČSAP zřídila a provozuje Dům světla sociálně zdravotní a azylové centrum nabízející veškerou pomoc pro naše klienty (ubytování, sociální a zdravotnickou pomoc, pomoc psychologů a psychiatra). Řadu let pracujeme na projektu Šumava jedná se o rekondiční týdenní pobyt HIV pozitivních a AIDS nemocných jak z ČR, tak z Evropy. V prevenci se zaměřuje zejména na tyto dlouhodobé preventivní projekty: AIDS poradna v Domě světla a v Ostravě bezplatné a anonymní testování na HIV infekci spojené s předtestovým a potestovým poradenstvím (usilujenme o zavedení AIDS poradny v Brně), Besedy o problematice AIDS s HIV pozitivními lektory besedy se provádí po školách po celé ČR a v přednáškovém sálu Domu světla, Edice Prevence výroba preventivních materiálů, Distribuce preventivních materiálů rozesílání preventivních materiálů zájemcům z celé ČR, Telefonní linka AIDS pomoci je v provozu 24 hodin denně po celý rok, a Internetová AIDS poradna na dotazy odpovídá MUDr. Procházka, CSc., Streetworker preventivní činnost zaměřená na gay minoritu. Co je Dům světla Pražský Dům světla byl slavnostně otevřen 11. srpna 1999 pro všechny lidi postižené HIV/AIDS, jejich přátele a členy jejich rodin. Tento objekt je bezpečné centrum pro kohokoliv, jehož život je nějakým způsobem ovlivněn touto zákeřnou nemocí a poskytuje široký rozsah služeb. Všímá si též otázek spojených s diskriminací, předsudky a neinformovaností na všech úrovních. V klidném prostředí je zajištěno soukromí pro všechny návštěvníky a skupina našich pracovníků je připravena Vám poskytnout pomoc, informace nebo podporu. Všichni, kteří mají nějaké otázky, potřebují jen obecné informace nebo si prostě chtějí popovídat, mohou navštívit tuto oázu klidu. V prvním patře je azylové ubytování s 15 lůžky a ubytovna s 6 lůžky, ve druhém patře je ubytovna s 10 lůžky. Nabízí dočasnou péči během období rekonvalescence, dlouhodobé a dočasné ubytování pro infikované osoby a jejich blízké, pro mimopražské pacienty, kteří přijíždí do Prahy k lékaři. 21

22 Jsou zde jedno-dvoj-trojlůžkové a jeden pětilůžkový pokoj. Kuřácká a nekuřácká místnost, klubovna, místnost s televizí, terasa, zimní zahrada, prádelna, kuchyně, kde je možno vařit vlastní jídlo, jídelna. Hosté, včetně dětí, jsou vždycky vítáni a mohou zůstat po dohodě i přes noc. V roce 2009 byl v půdních prostorách vybudován přednáškový sál. AIDS poradna ČSAP a testování na HIV Praha: Dům světla, Malého 3, Praha 8-Karlín (metro B, C Florenc; TRAM 8, 24 Florenc) PO 16 19, ST 9 12 AIDS poradna ČSAP a testování na HIV Ostrava: Infekční klinika FNsP, 17. listopadu 1790, Ostrava-Poruba (TRAM 7, 8, 9, 17 Fakultní nemocnice) Projekt je podpořen MZdrČR částkou Kč ČT Předtestové poradenství, test a potestové poradenství Předtestové poradenství se skládá z několika otázek, které se týkají možného rizika a doby, kdy k němu došlo a základního poučení o HIV a AIDS. Při dodržení požadované doby pro spolehlivý výsledek (min. 2 měsíce) obdržíte číselný kód vašeho odběru, na základě, kterého vám bude sdělen výsledek. Následuje odběr 5 ml krve z loketní jamky. Výsledky z pražské ambulance sdělujeme každé následující pondělí (kromě státních svátků). V Ostravě se sdělují výsledky následující čtvrtek. Při sdělení výsledku, následuje potestové poradenství, kdy se upozorňuje na možná rizika vyplývající z vašeho chování. Celkový počet odběrů: AIDS poradna v DS, za období 31. říjen březen 2010, celková návštěvnost AIDS poradny24.987, z toho bylo provedeno celkem odběrů, zachyceno bylo 101 nových případů HIV infekce, AIDS poradna v Ostravě, za období 5. říjen duben 2010, celková návštěvnost 173, z toho bylo provedeno celkem 170 odběrů, nebyl zachycen žádný nový případ HIV infekce. Byť je AIDS poradna ČSAP v Ostravě umístěna v prostorách infekční kliniky FNsP, AIDS centru Ostrava nepoklesl zájem o testování. Provoz linky AIDS pomoci Linka AIDS pomoci, kterou provozuje Česká společnost AIDS pomoc od roku 1999, je v provozu 24 hodin denně, 365 dní v roce. Zavolání na linku pomoci vás nebude nic stát. Je totiž zdarma. ČSAP ji hradí ze svých prostředků a ze sponzorských darů. Na vaše dotazy budou odpovídat řádně proškolení a poučení pracovníci (NONSTOP a zdarma, pouze z ČR) (NONSTOP, cena podle tarifu volajícího, odkudkoliv) 22

23 Preventivní činnost Besedy a přednášky o HIV/AIDS pro: mládež sociální pracovníky personál zdravotnických zařízení pedagogické pracovníky vězeňskou službu policii Distribuce preventivních materiálů Ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem ČR distribujeme preventivní materiály týkající se HIV/AIDS a pohlavně přenosných infekcí. Brožury či materiály jsou poskytovány zdarma. Tiskopisy objednávejte prostřednictvím u: oldrich.basta@aids-pomoc.cz martin.hornych@aids-pomoc.cz STATISTIKY: Únor 2010: AIDS se rozvinul u třech lidí zdroj: SZÚ, ČSAP duben 2010 V měsíci únoru 2010 bylo v České republice nahlášeno 10 nových případů HIV infekce. Od počátku roku 2010 bylo zjištěno celkem 24 nových případů. Největší nárůst zaznamenala v únoru 2010 Praha (8). Celkový počet HIV pozitivních v ČR dosáhl počtu 1368 osob (absolutní počet od roku 1985). Nejvíce HIV pozitivních připadá na Prahu (zde je k poslednímu únoru evidováno 652 HIV pozitivních osob), Středočeský, Ústecký a také Jihomoravský kraj. Naopak nejméně HIV pozitivních je hlášeno na Vysočině (16) a v Pardubickém kraji (16). V České republice onemocnělo AIDS již 295 lidí. V únoru 2010 se AIDS rozvinul u třech lidí. Celkem na AIDS zemřelo v České republice 157 osob. V ČR bylo k 28. únoru 2010 evidováno 323 HIV pozitivních cizinců bez trvalého pobytu. Ve světě je k evidováno přes 33 miliónu HIV pozitivních osob. 23

24 Nový projekt ČSAP: Prevence HIV/AIDS mezi žáky Prevence HIV/AIDS a rizikového sexuálního chování v rámci školní výuky na základních a středních školách a v dětských domovech výcvik pedagogických pracovníků Stručný obsah projektu: Aktivity projektu se zaměřují na žáky a studenty ve věku let. Vzhledem k zjištěnému nedostatečnému zajištění prevence HIV/AIDS a rizikového sexuálního chování na školách ČR, chce ČSAP, o.s (dálen jen ČSAP) zavést celorepublikový program výcviku pedagogů. Na jednotlivých základních, středních školách a v dětských domovech bude z pedagogických pracovníků vybrán tým lidí, kteří podstoupí výcvik, jenž je připraví na vedení koncepčních preventvních aktivit na jejich domácích školách. Tito pracovníci absolvují nejprve výuku odborných znalostí z oblasti HIV/AIDS a sexuální výchovy. Poté projdou důkladnou průpravou nácviku preventivní práce ve skupině. Budou tak proškoleni v základních technikách podporujících rozvoj důvěry v kolektivu, rozvoj technik zaměřených na sebepoznávání a komunikaci a dalších dovedností, které jim umožní co nejúčinněji a nenásilnou formou ovlivnit chování žáků. Všechny aktivity projektu zajistí zaměstnanci a vedení ČSAP spolu s vybranými dodavateli služeb. Kontaktní osoby: Bc. Petr Hájek, vedoucí a koordinátor sociálních služeb Telefon: petr.hajek@aids-pomoc.cz Česká společnost AIDS pomoc o.s. Malého 3/282, Praha 8-Karlín Petr Hanzlík, lektor a vedoucí poradny v Ostravě Telefon: petr.hanz@seznam.cz 24

25 Jak jsem prošel sexuální výchovou od mateřské školky až po střední školu. Mgr. Martina Janoušková Anotace: Sexuální výchova je zcela neoddělitelnou složkou výchovy ke zdraví a je nezbytná pro harmonický vývoj osobnosti dítěte. Vede žáky k tomu, aby si osvojili a kultivovali odpovědné chování, rozhodování a komunikaci v situacích souvisejících s aktivním zdravím, partnerskými vztahy, rodinným životem a rodičovstvím. Sexuální výchova je zařazena do výukových programů základních a středních škol.jejím hlavním cílem je seznámit budoucí dospělé se základními vědomostmi a dovednostmi souvisejícími s lidskou sexualitou a připravit je na zodpovědný sexuální život. Zda sexuální výchova na školách probíhá a v jaké podobě významně závisí na osobnosti pedagoga. Tento příspěvek se zabývá sexuální výchovou a její podobou v průběhu základní a střední školy. Vychází z dotazníkového šetření prováděného v únoru a březnu tohoto roku na sídlištní střední škole. V dotazníku byla sexuální výchova definována jako výuka, jejíž hlavní náplní jsou otázky bezpečného sexu, psychické připravenosti na sex, uvědomění si nebezpečnosti pohlavních chorob, seznámení s jejich dopady, způsoby šíření a možnostmi léčby. Dále bylo uvedeno, že sexuální výchova seznamuje žáky s možnostmi ochrany proti pohlavním chorobám (kondomy, stálost sexuálního partnera, pohlavní zdrženlivost atd.), ochrany proti nechtěnému otěhotnění v podobě antikoncepce, informuje o variabilitách sexuálního chování a sexuálně trestné činnosti. Základním cílem šetření bylo získat přehled o tom, jak se respondenti setkali či nesetkali se sexuální výchovou v průběhu svého studia na základní a střední škole a jakým způsobem. Výsledky dotazníkového šetření Orientační šetření proběhlo formou anonymního dotazníku, který obsahoval 26 otázek (otevřených i uzavřených), vždy s možností napsání vlastního názoru či jiné alternativy odpovědi. Dotazník byl zadán žákům 4. ročníků maturitních oborů. Dotazník vyplnilo celkem 195 respondentů, z toho 155 dívek a 40 chlapců. Pro tento příspěvek jsem si vybrala nejzajímavější odpovědi. SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLE Tab. č. 2: První setkání se sexuální výchovou ve škole První setkání se sexuální výchovou ve škole f f/n.100 MŠ 7 3,59 ZŠ I ,72 ZŠ II ,62 SŠ 4 2,05 ve škole jsem se s touto problematikou nesetkal 2 1,02 celkem Z celkového počtu 195respondentů na otázku, kdy se poprvé setkalo se sexuální výchovou odpovědělo, že v MŠ celkem 7 dotázaných (3,59%). Poprvé se setkalo se sexuální výchovou na ZŠ 1. stupně celkem 56 dotázaných (28,72%). Poprvé se setkalo se sexuální výchovou na ZŠ 2. stupně celkem 126 dotázaných (64,62%). Poprvé se setkalo se sexuální výchovou na SŠ celkem 4dotázaných (2,05%). Poprvé se s tématy sexuální výchovy ve škole nesetkali celkem 2 dotázaní (1,02%). 25