Charakteristika jednotlivých užitkových. skupin organismů Přednáška č. 9. Zelinářství. Mgr. Hiklová Ivana

Transkript

1 Živá a neživ ivá příroda IV Charakteristika jednotlivých užitkových skupin organismů Přednáška č. 9 Zelinářství Mgr. Hiklová Ivana

2 Obsah: Úvod Základní charakteristika zeleniny Zdravotní význam zeleniny Hlavní skupiny zeleniny Rozmnožov ování kulturních rostlin zeleniny. Modelové rostliny pro ZŠZ

3 Zelenina Zelenina je jednou z hlavní součást stí výživy člověka. Má velkou energetickou hodnotu a dodává organismu látky l nezbytné k zdravému životu. Pěstováním m zeleniny se zabývá zelinářstv ství. K zelenině patři i několik n desítek druhů rostlin používaných výhradně jako zelenina, ale také další rostliny např.. léčivl ivé rostliny (libeček), ek), plevele (smetánka lékal kařská) ) ad. Užitkovou částí mohou být plody, semena, listy, kořen, řapíky, květenstv tenství atd.

4 Zdravotní význam zeleniny Zelenina m nižší energetickou hodnotu, ale má vysokou biologickou hodnotu (vyšší než ovoce). Při i zažívání působí zásadotvorně - příznivě ovlivňuje střevn evní mikroflóru ru a zabraňuje okyselování organismu. Hlavní součást stí zeleniny je voda (75-95 %) v nín jsou rozpuštěny organické a anorganické látky, - vitamíny (předev edevším m C, provitamín n A, komplex vitamínu B, E a K) - mineráln lní látky (Ca, P, Mg, S, Fe,, Na, K,) - léčivé látky - regulační látky při p i tráven vení (enzymy, org. kys.. ad.) - bílkoviny, cukry - chuťov ové,, vonné a aromatické látky

5 Hlavní skupiny zeleniny I. Podle konzumních a pro skupinu charakteristických částí: košťálov lová,, kořenov enová,, cibulová plodová lusková listová, kořeninov eninová zelenina II. Podle délky d vegetace: jednoleté (hrách, salát, ředkvičky ky okurky) dvouleté (mrkev, petržel) el) vytrvalé (křen, reveň) III. Podle nárokn roků na vodu: zelenina, kterou je nutno zavlažovat (okurky, košťáloviny) zelenina, která se běžb ěžně nezalévá (mrkev, cibule) IV. Podle nároku n na teplotu: chladnomilné (cibule, ředkev, mrkev) méně odolné proti chladu (květák, k, čekanka) teplomilné (rajče, paprika, tykve)

6 Podle nárokn roků na hnojení: Podle toho jak moc rostliny potřebuj ebují vyhnojenou půdu p je rozdělujeme do tkz. Tratí. I. Rostliny první tratě zelenina, která vyžaduje nebo snese organické hnojení (statkové,, kompost) patří sem velká zelenina plodová - rajče, paprika, lilky, košťálov lová kapusta, zelí II. Rostliny druhé tratě nesnáší přímo hnojení organickými hnojivy a proto je pěstována na záhonech z druhý rok po hnojení.. (kořenov enová zelenina mrkev, petržel, el, ředkev, cibulová zelenina- cibule, česnek, pór, p pažitka. Důležité je včasnv asné jednocení. III. Rostliny třett etí tratě nesnáší přímé hnojení statkovými hnojivy. Druhy obohacující půdu o dusík k (symbiotické,, nitrogenní, hlízkovit zkovité bakterie)

7 Rozmnožov ování kulturních rostlin - zeleniny K rozmnožov ování se používá osivo a sadba. OSIVO Semena a plody kulturních rostlin určen ené k rozmnožov ování a vyhovující svými vlastnostmi ČSN (Česká státn tní norma). Vznikají pohlavním m rozmnožov ováním. Semena většiny v plodin začínaj nají klíčit při p i teplotě 1-5 C. Semena a plody je většinou v možné rozlišit it makroskopicky podle tvaru, barvy, povrch atd. SADBA Části rostlin používan vané k vegetativnímu rozmnožov ování nebo mladé rostliny vypěstovan stované ze semen a používan vané k výsadbě.

8 Pěstování zeleniny - terminologie Biologické hospodařen ení Osevní plán Kombinované záhony Předplodina Hlavní plodina Následná hlavní plodina Meziřádkov dková plodina Značkovac kovací rostlina Mulč Zelené hnojení Biologická ochrana

9 Košťálov lová zelenina Košťálovou zeleninu představujp edstavují druhy a variety rodu brukev s modifikovanými nadzemními mi částmi. Rostliny, které mají zkrácený, zdužnat natělý stonek = KOŠŤÁL Je nejnáro ročnější skupinou zeleniny. Vyžaduje půdy p humózn zní a bohaté na živiny (vydatné hnojení statkovými hnojivy). S výjimkou kedlubny se pěstujp stují v I. trati. Pěstování z předpp edpěstované sadby.

10 Brokolice (Brassica oleracea) Růžice poupat

11 Čínské zelí (Brassica chinensis) listy

12 Plodová zelenina Užitkovou částí plodové zeleniny jsou plody. Jsou velmi náron ročné na hnojení a živiny. Pěstujeme je v I. trati. Náročná na teplo mráz z ji ničí a teploty pod 10 C C zpomalují nebo zastavují růst. Pěstování z předpp edpěstované sadby na záhony v květnu aža pomine nebezpečí mrazíků.

13 Rajče e jedlé (Solanum lycopersicum) plod

14 Tykev obrovská (Cucurbita maxima) plod

15 Kořenov enová zelenina Název je odvozen od konzumovaných částí, jimiž jsou předevp edevším m zdužnat natělé kořeny, hlízy a bulvy. Vyžaduje hlouběji prokypřenou půdu. p Není náročná na teplo, nevyžaduje pravidelnou závlahu. z Rostliny II. tratě. Pěstování: výsev přímo p na stanoviště (výjimka celer předpěstovává se, potřebuje teplo).

16 Slunečnice nice topinambur (Helianthus tuberosus) kořen

17 Pastinák k setý (Pastinaca sativa) kořen

18 Celer bulvový (Apium graveolens) bulva

19 Černý kořen (hadí mord španělský) (Scorzonera hispanica) kořen

20 Cibulová zelenina Všechny druhy cibulové zeleniny patří do čeledi liliovité a k rodu česnek. Obsahují specifické aromaticko chuťov ové látky. Vyžaduj adují humózn zní půdy. Konzumní části je cibule,, popřípad padě nať. Rostliny II. tratě Pěstování vysévá se přímo p na stanoviště nebo se předpp edpěstovává.

21 Cibule kuchyňsk ská (Allium cepa) Cibule, nať

22 Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum) Nať

23 Listová zelenina U listovné zeleniny jsou užitkovou u částí listy. Růst listové hmoty vyžaduje v půděp dostatek živin, zvláš áště dusíku a dostatek vláhy. Je nenáro ročná na teplo,, menší mrazíky ji nepoškozuj kozují. V osevním m postupu předplodina, meziplodina, následnn sledná plodina. Rostliny II. tratě. Pěstování z předpp edpěstované sadby v dubnu na záhonz hon.

24 Salát t hlávkový (Lactuca sativa) listy

25 Špenát (Spinacia) listy

26 Chřest (Asparagus) Mladé výhonky

27 Lusková zelenina Užitkovou částí je nedozrálý lusk,, nebo nedozrálé semeno. Je nenáro ročná na hnojení symbiózou s nitrogenními hlízkovitými bakteriemi obohacují půdu o dusík. Jsou to rostliny III. tratě. Citlivé na nízkn zké teploty. Pěstování přímý výsev na stanoviště.

28 Hrách setý (Pisum sativum) Semeno

29 Sója luštinat tinatá (Glycine max) Semeno

30 Vytrvalá a kořeninov eninová zelenina Vytrvalá zelenina Většinou zůstz stává několik let na stejném místě. Musí se přihnojovat p a odplevelovat. Kořeninov eninová zelenina Nenáro ročná na půdu p a výživu Potřebuje slunnou polohu pro aromatickou chuť. Většinou se předpp edpěstovává. Rostliny III. tratě.

31 Kopr vonný (Anethum graveolens) Nať

32 Libeček ek (Levisticum) Nať

33 Majoránka (Majorana) Nať

34 Použit itá literatura: Kincl, M., a kol.: Základy Z rostlinné výroby pro učitele u 1, PdF. Ostrava. 1989, ISBN x Vodákov ková,, J., a kol.: PěstitelskP stitelské práce, SPN. Praha. 1990, ISBN Šrot, R. a kol.: 1000 dobrých rad mladým ovocnářů řům, květin tinářům, zelinářů řům, pěstitelp stitelům, pokusníkům, SZN.Praha.1960, ISBN nezjištěno no biolib.cz

35 Děkuji za pozornost Přeji hezký slunečný ný den Ivana Hiklová