Trus jako indikátor obsazenosti budek nocujícími ptáky v zimě. Droppings as an indicator of nest box occupancy by roosting birds in winter
|
|
- Ludvík Jaroš
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Trus jako indikátor obsazenosti budek nocujícími ptáky v zimě Droppings as an indicator of nest box occupancy by roosting birds in winter Martin Paclík 1 & Zdeněk Tyller 2 1 Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, katedra biologie, Purkrabská 2, CZ Olomouc; martin.paclik@post.sk 2 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, katedra zoologie a ornitologická laboratoř, tř. 17. listopadu 50, CZ Olomouc; zdenek.tyller@centrum.cz Paclík M. & Tyller Z. 2014: Trus jako indikátor obsazenosti budek nocujícími ptáky v zimě. Sylvia 50: Hnízdní budky mají význam při studiu života ptáků nejen v hnízdní době, ale také v zimě, kdy jsou ptáky využívány k nocování. Ke zjištění zimní obsazenosti jsou obvykle používány noční kontroly budek, které jsou fyzicky náročné a mohou spící ptáky rušit. V tomto článku proto představujeme alternativní způsob studia zimní obsazenosti budek pomocí odhadu pokryvnosti trusu z fotografií vnitřku budek pořízených na konci zimní sezóny. Pro zjištění vypovídací schopnosti této metody používáme referenční data z pravidelných nočních kontrol budek. Data byla sbírána v letech v lužním lese Království u Grygova, okres Olomouc. Obsazenost budek zjištěná přímými kontrolami byla velmi dobře predikovatelná pokryvností trusu v budce. V práci diskutujeme aplikovatelnost přepočtu pokryvnosti trusu na obsazenost a hlavní metodická úskalí odhadu pokryvnosti trusu z fotografií, jako např. význam velikosti budky, délky studované sezóny či druhů nocujících ptáků. Nest boxes provide an opportunity to study bird life not only during the breeding season, but even in winter, when the birds use them as roost sites. Wintertime occupancy is usually detected by direct night checks of nest boxes, which are physically demanding and may disturb the roosting birds. Here we present an alternative way how to study the wintertime nest box occupancy based on the estimate of droppings cover from the photographs taken in late winter. We confronted the droppings cover with the occupancy revealed by direct night checks. The data were collected in the Království u Grygova floodplain forest, Olomouc District, Czech Republic, in Nest box occupancy was clearly predictable from the droppings cover. We discuss the applicability of the model to predict nest box occupancy from the dr oppings cover, as well as factors that may affect the estimation of droppings cover from the photographs, such as the nest box size, length of the studied winter period, or the species of roosting birds. Keywords: methodology, hole nesting birds, Great Tit, Parus major, forest ÚVOD Umělé hnízdní budky jsou oblíbeným způsobem podpory dutinově hnízdících ptáků, ať již slouží jako prostředek ornitologického výzkumu, ochrany ptáků nebo biologické ochrany kultur proti škůdcům (Zasadil 2001). Budky mají zásadní význam při získávání rozmanitých poznatků o životě ptáků: akademický výzkum modelových druhů dutinových ptáků s jejich pomocí přináší odpovědi 12
2 SYLVIA 50 / 2014 na relevantní otázky reprodukční biologie (Lack 1954, Newton 1994, Remeš & Matysioková 2013). Nicméně, zjištěné poznatky mohou být zatíženy metodickými artefakty, protože budky nemusí vždy přesně odrážet situaci v přirozených dutinách, příp. jejich různorodost ztěžuje srovnání mezi studiemi (Møller 1989, Lambrechts et al. 2010, Wesołowski 2011). Na druhé straně spektra je zejména amatérskými ornitology běžně prováděn monitoring hnízdní obsazenosti budek jednotlivými druhy ptáků (a dalších organismů; Veľký 2006, Svoboda & Švorc 2011), který je např. společně s pravidelným čištěním přirozenou součástí zažitého protokolu péče o budky (Obhlídal 1979, Zasadil 2001, ČSOP 2014). Budky jsou ovšem ptáky využívány i v mimohnízdním období, a to zejména k zimnímu nocování i v tomto období je proto zajímavé monitorovat obsazenost budek. V centru zájmu jsou v tomto případě změny obsazenosti během zimní sezóny a mezi roky, např. v souvislosti s biotopem a klimatem zimy (Busse & Olech 1968, Winkel & Hudde 1988), případně věrnost ptáků zimovištím (a následně i hnízdištím) či konkrétním budkám, např. v souvislosti s věkem a pohlavím ptáků (Báldi & Csörgő 1994, Krištín et al. 2001). Jelikož výběr nocoviště přímo ovlivňuje šanci na přežití zimního období, stává se tak klíčovou součástí biologie ptáků, a proto je jeho studium žádoucí a budky se k němu přímo nabízí. Přesto je sledování zimní obsazenosti budek oproti sledování obsazenosti v hnízdní době ornitology spíše opomíjeno (viz Mainwaring 2011). Ke zjištění zimní obsazenosti jsou obvykle používány noční kontroly budek, při kterých jsou nocující ptáci v budkách odchytáváni a kroužkováni (např. Czarnecki 1960, Schmidt et al. 1985, Busse & Olech 1986, Winkel & Hudde 1988, Báldi & Csörgő 1994, Krištín et al. 2001, Veľký 2006, Adamík 2008). Takové kontroly sice najednou přináší mnoho informací (viz výše), ale mohou spící ptáky rušit a ti poté nocoviště opouštějí (viz např. Schmidt et al. 1985, Zvářal 2007), což v případě opakovaných kontrol ovlivňuje samotný cíl bádání a výsledky tak mohou být zatíženy metodickým artefaktem (Tyller et al. 2012). Pro zjištění prosté obsazenosti budek při rezignaci na znalost individuální identity ptáků lze sice použít i méně rušivé metody nočních kontrol, např. za pomoci minikamery s infračerveným přisvícením (viz Tyller 2010, Tyller et al. 2012), ty jsou ovšem stále velmi náročné pro výzkumníka, protože vyžadují pohyb v terénu během noci, mnohdy za extrémního počasí. K odhadu obsazenosti budek nocujícími ptáky během zimy se ovšem nabízí alternativní přístup, který nevyžaduje přímé noční kontroly. Vzhledem k rychlému trávení ptáci kálejí i během noci; přítomnost trusu zjištěná pohodlnějším způsobem kontrolou během dne tak spolehlivě indikuje obsazené nocoviště (Dhondt et al. 2010, Villén-Pérez et al. 2014). Zároveň lze pak předpokládat, že množství trusu je úměrné počtu nocí strávených v budce (viz např. Prskavec 2012). Pro kvantitativní odhad obsazenosti budek je ovšem nutné množství trusu nějak objektivizovat, např. zvážením trusu nahromaděného za přesně známou periodu (např. Stewart 1973). To ale může být technicky i časově náročnou, a proto pro amatérské ornitology odrazující operací. V tomto článku proto navrhujeme jednoduchý způsob objektivizace množství trusu v budce semikvantitativní odhad plochy pokryté trusem z fotografií vnitřku budek pořízených na konci zimní sezóny, před kterou byly budky vyčištěny. Pro posouzení vypovídací schopnosti této metody používáme 13
3 referenční data z pravidelných nočních kontrol stejných budek. Oba datové soubory pocházejí ze tří zimních sezón 2007/ /2010 na studijní ploše s cca 180 budkami typu sýkorník v lužním lese Království u Grygova, okres Olomouc. MATERIÁL A METODIKA Studijní lokalitou je lužní les Království u Grygova (49 31'N 17 18'E, 204 m n. m.) o celkové rozloze 588 ha s převahou dubu letního (Quercus robur), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a lípy srdčité (Tilia cordata) ve stromovém patře. Na vlhčích místech je početněji zastoupena olše lepkavá (Alnus glutinosa), na vyvýšených sušších místech zase habr obecný (Carpinus betulus). V keřovém podrostu dominují střemcha obecná (Prunus padus) a krušina olšová (Frangula alnus), příp. zmlazené dřeviny stromového patra. V lese se nachází množství pasek, nicméně převažující vzrostlé porosty (věk > 50 let) s vtroušenými staletými duby a hojný výskyt datlovitých ptáků (viz Koleček et al. 2011) indikují četnou přítomnost přirozených stromových dutin. Lesní komplex při severním okraji navazuje přes zahrádkářskou kolonii na obec Grygov, kam se část sledovaných ptáků (zejména sýkor) může přesouvat na krmítka. Ostatní okraje lesního komplexu potom hraničí s otevřenou krajinou, zejména poli. Roku 2004 zde bylo vyvěšeno 186 budek typu sýkorník (vnitřní rozměry: výška vpředu 26, vzadu 22 cm, dno 11,5 12 cm; tloušťka stěn 2 cm; kruhový vletový otvor o průměru 32 mm při spodním okraji 16,5 cm nade dnem; antipredační opatření: okolí otvoru zvenku kryto plechem proti zvětšování otvoru strakapoudem velkým [Dendrocopos major] uvnitř těsně pod otvorem umístěno vodorovné prkénko o rozměrech cca 5 5 cm a tloušťce cca 1 cm k zabránění dosahu na hnízdo kunám [Martes spp.]; poznámky k manipulaci a péči: budky mají odklápěcí přední stěnu a jsou pravidelně po hnízdní a zimní sezóně čištěny). Budky jsou umístěny na kmenech stromů cca 1,6 m nad zemí s převážně jižní orientací. V prostoru jsou rozmístěny v čtvercovém sponu cca m, a to ve třech dílčích přibližně čtvercových plochách (75 78, a budek ročně) uvnitř lesního komplexu. Budky slouží ke studiu hnízdní biologie sýkory koňadry (Parus major) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) (viz např. Remeš & Matysioková 2013). Data byla sbírána od začátku listopadu do konce února během tří zim 2007/ /2010. Na začátku každé zimní sezóny, tj. na přelomu října a listopadu, byly všechny budky pečlivě vyčištěny. Obsazenost budek nocujícími ptáky byla zjišťována nočními kontrolami prováděnými v intervalu cca 10 dní (12 kontrol za zimu). Pravidelné noční kontroly byly prováděny nejdříve 30 min. po západu slunce za použití tří odlišných metod s různou intenzitou rušení ptáků (přímé kontroly spojené s odchycením a kroužkováním ptáka / nahlédnutí do pootevřené budky s přisvícením červeným viditelným světlem / inspekce minikamerou s infračerveným přisvícením bez otevírání budky) a všechny tři metody byly napříč studijními roky prostřídány mezi všemi plochami (Tyller et al. 2012). Pro účely tohoto článku ovšem nejsou rozlišovány, protože nepředpokládáme jejich vliv na hodnocený statistický vztah mezi dvěma odhady obsazenosti budek (noční kontroly / množství trusu). Na přelomu února a března, tj. po čtyřměsíční expozici nocujícím ptákům, byl vnitřek všech budek během denní kontroly standardně vyfotografován 14
4 SYLVIA 50 / 2014 a budky byly zároveň opět vyčištěny. Z archivovaných fotografií byl s odstupem času proveden semikvantitativní odhad pokryvnosti trusu v budce (pro všechny tři sledované zimní sezóny pro účely tohoto článku najednou v srpnu 2013), přičemž byla rozlišována kategorie nepřítomnost trusu (stupeň 0) a dalších pět kategorií pokryvnosti dna budky trusem v intervalech po cca 20 % (stupně 1 5; obr. 1). Posouzení fotografií prováděli jednorázově oba autoři společně, vždy v porovnání s vytvořenou vzorovou stupnicí (obr. 1). Pro každou budku v každé ze tří zimních sezón tedy byla známa obsazenost nocujícími ptáky zjištěná dvanácti nočními kontrolami (= proporce nocí, kdy byla budka obsazena; hodnoty v intervalu 0 1) a k ní párově stupeň pokryvnosti trusu z fotografií na konci zimní sezóny (hodnoty 0 5). Byl sestaven zobecněný lineární model obsazenosti budek na pokryvnosti trusu s logit-link funkcí a bi- nomickou distribucí závislé proměnné v programu R (R Core Team 2012), přičemž celková velikost vzorku (n = 540) v této analýze znamená součet ptákům dostupných budek za tři zimní sezóny. Pomocí tohoto modelu byla pro každou budku v každé sezóně z pokryvnosti trusu predikována obsazenost během zimy. Z takto predikovaných hodnot obsazenosti všech budek byly vypočítány sezónní průměry (± SE) a ty byly vizuálně porovnány s průměrnou (± SE) obsazeností budek zjištěnou nočními kontrolami. Monitoring zimní obsazenosti budek metodou fotografování trusu pokračoval i v dalších letech. V sezóně 2013/2014 byl na přelomu února a března, opět po předchozím vyčištění budek na konci října, ze 40 obsazených budek odebrán trus a po vysušení v laboratorní sušárně (30 oc, 24 hodin) byl zvážen. Zároveň byla ve stejných budkách odhadnuta pokryvnost trusu z fotografií jako v letech Obr. 1. Stupnice pokryvnosti trusu v budkách. Fotografie zachycují stav na konci zimní sezóny (konec února/začátek března) po čtyřměsíční expozici budek nocujícím ptákům. Fig. 1. Scale of the droppings cover in the nest boxes. The photographs were taken at the end of the winter season (end of February/beginning of March) after a four-month exposition to roosting birds. 15
5 V uvedenou sezónu navíc na studijních plochách probíhal pokus, při kterém byla polovina přítomných budek při vnitřním obvodu zmenšena dřevěnou vložkou, takže dno těchto budek mělo rozměry 8,5 9 namísto 11,5 12 cm. Ačkoli měl tento experiment jiný cíl, pro účely této práce byly zmenšené budky použity k demonstraci významu velikosti budky pro odhad pokryvnosti trusu. Lineární regresí v programu JMP SAS 3.2 byl testován vliv pokryvnosti trusu (vložena jako kontinuální proměnná), velikosti budky (nominální proměnná; n velké = 22, n malé = 18 budek) a interakce těchto dvou faktorů na hmotnost trusu, přičemž proměnné nebyly centrovány. VÝSLEDKY Během tří zimních sezón bylo celkově v rámci budek kontrol pořízeno záznamů tří druhů nocujících ptáků, zbytek budek kontrol byl negativní. Nejčastěji zjištěným nocujícím druhem byla sýkora koňadra (93,8 % záznamů), méně často byl zaznamenán brhlík lesní (Sitta europaea; 5,2 %) a nejméně často byla zaznamenána sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus; 1,0 %). Obsazenost jednotlivých budek během zimy kolísala od nuly (257 budek zim, tj. 47,6 %) do 1,0 (33 budek zim, tj. 6,1 %), přičemž průměrná obsazenost činila 0,21 (SD = 0,31, medián = 0,08). V jednotlivých zimách bylo během nočních kontrol alespoň jednou obsazeno 65,7, 53,8, resp. 37,3 % budek. Z celkových 540 budek zim nebyl ve 157 případech (29,1 %) v budkách zjištěn žádný trus (kategorie pokryvnosti trusu = 0). Obsazené budky byly potom rozděleny mezi různé kategorie pokryvnosti trusu následovně: kategorie 1 = 179 případů, 2 = 116, 3 = 56, 4 = 21 a kategorie 5 = 11 případů, přičemž průměrný stupeň Obr. 2. Zobecněný lineární model obsazenosti budek nocujícími ptáky zjištěné nočními kontrolami na pokryvnosti trusu. V případě opakujících se kombinací hodnot byly datové body z důvodu lepší vizualizace rozprostřeny pomocí aplikace Gitter v programu R a jejich pozice v rámci vzniklého shluku tak nemusí znamenat přesnou hodnotu obsazenosti. Vložena je křivka dle rovnice: obsazenost = e 4,12 + 1,55 pokryvnost trusu / (1 + e 4,12 + 1,55 pokryvnost trusu ). Fig. 2. GLM of the nest box occupancy revealed by direct night checks on the droppings cover. For better visualisation of the same combinations of values, overlapping data points were spaced using the Gitter package for R, and thus some data points within the created clusters do not represent accurate values of occupancy. The curve follows the equation: occupancy = e droppings cover / (1 + e droppings cover ). 16
6 SYLVIA 50 / ,30 obsazenost / occupancy 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0, / / /10 sezóna / season Obr. 3. Obsazenost budek nocujícími ptáky (průměrná proporce obsazených budek ± SE) ve třech zimních sezónách v lese Království u Grygova. Šedě: obsazenost zjištěná nočními kontrolami, bíle: obsazenost predikovaná z modelu na obr. 2 na základě pokryvnosti trusu (n = budek v dané sezóně). Fig. 3. Nest box occupancy (mean proportion of occupied boxes ± SE) in the three winters in the Království u Grygova floodplain forest. Grey: occupancy revealed by direct night checks of nest boxes, white: occupancy predicted from the droppings cover using the model from Fig. 2. (n = nest boxes in the given winter). 20 hmotnost trusu / droppings mass pokryvnost trusu / droppings cover Obr. 4. Vztah mezi pokryvností trusu z fotografií a hmotností trusu (g) s vyjádřením vlivu velikosti budky. Prázdné body: velké dno budky o ploše 11,5 12 cm (n = 22 budek); plné body: malé dno budky o rozloze 8,5 9 cm (n = 18). Vložené linie jsou samostatné regresní přímky pro každý z datových podsouborů. Fig. 4. Linear regression of the droppings mass (g) on the droppings cover revealed from photographs, showing the effect of nest box size. Open circles: large boxes with the bottom area of cm (n = 22 boxes), closed circles: small boxes with the bottom area of cm (n = 18). Particular regression lines for each nest box type are given. 17
7 Tab. 1. Vztah mezi pokryvností trusu v budce zjištěnou z fotografií a hmotností trusu (g) s vyjádřením vlivu velikosti budky (lineární regrese: F 3, 36 = 71,12, R 2 = 0,856, p < 0,0001). Malá : dno budky o ploše 8,5 9 cm (n = 18 budek), velká : dno budky o ploše 11,5 12 cm (n = 22). Table 1. Linear regression of the droppings mass (g) on the droppings cover revealed from photographs and the nest box size (F 3, 36 = 71.12, R 2 = 0.856, p < ). Small : boxes with the bottom area of 8,5 9 cm (n = 18 boxes), large : boxes with the bottom area of 11,5 12 cm (n = 22). faktor/factor odhad/ estimate SE t P intercept 2,939 0,823 3,57 0,0010 pokryvnost trusu 3,998 0,284 14,07 <0,0001 /droppings cover velikost budky [velká-malá] 0,496 0,823 0,60 0,5505 /box size [large-small] pokryvnost trusu velikost budky [velká-malá] /droppings cover box size [large-small] 0,866 0,284 3,05 0,0043 pokryvnosti trusu činil 1,33 (SD = 1,22, medián = 1). V jednotlivých zimách bylo alespoň minimální množství trusu nalezeno v 77,3, 69,2, resp. 66,1 % budek. Obsazenost budek zjištěná přímými kontrolami byla velmi dobře vysvětlitelná pokryvností trusu v budce (efekt pokryvnosti trusu = 1,55 ± 0,04 SE, z = 36,09, P < 0,0001; reziduální deviance 1 417,1 na 538 stupňů volnosti; obr. 2), přičemž modelem vzájemné závislosti obou proměnných je rovnice: obsazenost = e 4,12 + 1,55 pokryvnost 4,12 + 1,55 / (1 + e pokryvnost ). Průměrné sezónní hodnoty obsazenosti budek nocujícími ptáky predikované tímto modelem z pokryvnosti trusu velmi dobře korespondují s obsazeností zjištěnou nočními kontrolami (obr. 3). Ve zmenšených budkách v sezóně 2013/2014 byla zjištěna tendence nadhodnocovat vyšší kategorie pokryvnosti trusu, což se projevilo statisticky významnou interakcí mezi velikostí budky a pokryvností trusu v modelu lineární regrese hmotnosti trusu na pokryvnosti trusu (tab. 1, obr. 4). DISKUSE Jednoduše odhadnutelná pokryvnost trusu z fotografií vnitřku budek velmi dobře indikuje obsazenost budek nocujícími ptáky navrhujeme proto její využití k monitoringu zimní obsazenosti budek, a to bez náročných či pro ptáky rušivých nočních kontrol budek, příp. bez přesného vážení trusu nahromaděného v budkách. Právě jednoduchost této metody sběru dat by mohla přilákat další zájemce o monitoring zimní obsazenosti budek. Zjištění závislosti mezi obsazeností budek a množstvím trusu ale rozhodně není překvapující, protože ptáci obecně v souvislosti s intenzivním metabolismem kálejí i na nocovištích a množství trusu tudíž logicky indikuje frekvenci obsazování nocovišť (Prskavec 2012, Dhondt et al. 2010, Villén-Pérez et al. 2014). Nicméně, přínosem tohoto článku je zjednodušení odhadu množství trusu ve formě pokryvnosti hodnocené z fotografií a návrh kvantitativního přepočtu na obsazenost. Vážení trusu, byť jde o ideální metodu kvantifikace trusu (Stewart 1973), totiž může být pro amatérského ornitologa metodicky náročnou operací, neboť nezbytně zahrnuje odběr obsahu každé budky pro pozdější zpracování a jeho evidenci, standardizování podmínek vážení (odstranění rozdílů ve vlhkosti, vytřídění hrubších nečistot) 18
8 SYLVIA 50 / 2014 a je k němu nezbytné určité materiální zabezpečení (přesné váhy, sáčky na vzorky). Námi prezentovaná metoda oproti tomu přináší výrazné zjednodušení: stačí vnitřek budek po známé době od vyčištění vyfotografovat běžným digitálním fotoaparátem a následně jednoduše zhodnotit. Fotografie jsou snadno archivovatelnými původními terénními daty a v případě hodnocení delší časové řady umožňují jednotné hodnocení všech sezón najednou bez rizika plíživých změn metodiky, příp. revize celkového datového souboru v budoucnu. Prezentovaný přístup má jistě i své potenciální nedostatky. Odhad pokryvnosti trusu z fotografií má již z principu omezenou přesnost, dá se ovšem očekávat, že tato nepřesnost neznemožní relativní srovnávání predikované průměrné obsazenosti většího počtu budek (nebo zkrátka jen průměrného množství trusu v nich) mezi roky či lokalitami. Se stejným předpokladem se počítá např. u indexů v monitorovacích programech početnosti ptáků (Bibby et al. 2000). Množství trusu bylo v této práci konfrontováno s obsazeností zjištěnou pravidelnými nočními kontrolami. I tato metoda může být ovšem nepřesným odhadem skutečného stavu (který neznáme), čemuž nasvědčuje zjištěná velká variabilita obsazenosti jednotlivých budek v rámci každé kategorie pokryvnosti trusu a také nižší počet alespoň jednou v sezóně obsazených budek oproti počtu budek s alespoň minimálním množstvím trusu. Mohlo by se sice zdát, že obsazenost zjištěná pravidelně rozmístěnými nočními kontrolami je reprezentativním odhadem obsazenosti budek během celé zimy, nicméně i přes relativně vysoké terénní úsilí (viz Tyller 2009) to v naší studii konkrétně znamená pouhých 12 nocí s kontrolou oproti více než stu dalších nocí bez kontroly. Množství trusu se potom z velké části vztahuje k nocím mezi kontrolami a je tak pravděpodobně přesnějším ukazatelem skutečné frekvence nocování než opakované noční kontroly. Vypovídací schopnost obou metod by každopádně bylo vhodné ověřit s použitím přesnějších odhadů obsazenosti, zjištěných např. monitorovací technikou (např. Hartman & Oring 2006). Nicméně, v této práci prezentovaný statistický vztah mezi pokryvností trusu a obsazeností zjištěnou nočními kontrolami umožňuje porovnání s již publikovanými studiemi používajícími právě metodu přímých nočních kontrol, která je doposud hlavním zdrojem poznatků o nocování ptáků v budkách (viz Busse & Olech 1986, Winkel & Hudde 1988, Báldi & Csörgő 1994, Krištín et al. 2001, Veľký 2006). Navržený přepočet množství trusu na obsazenost nelze ovšem v dalších studiích aplikovat bez uvážení. Je třeba vzít v úvahu velikost budky, protože stejné množství trusu na různě velkém dnu budek logicky pokryje různě velkou plochu, což v této práci dokládáme na příkladu dvou různých velikostí budek. Dalším důležitým faktorem je také délka sezóny. V této práci zvolené čtyřměsíční období XI II lze považovat za nejdelší zimní sezónu, alespoň pro podmínky naší studované lokality. Je třeba se vyvarovat prodlužování sezóny, při kterém se již dostaneme do biologicky odlišných období, kdy na jedné straně ptáci v budkách ještě nemusí nocovat, nebo na druhé již začínají hnízdit (viz např. Krištín et al. 2001). V těchto případech by totiž nebylo zcela jasné, o čem zjištěný celkový odhad obsazenosti budek vypovídá. Nic ovšem nebrání uvedená období sledovat odděleně. Naopak, v případě zkrácení, nebo v případě rozdělení sezóny na dílčí úseky pro intenzivnější studium vývoje obsazenosti během zimy (viz Prskavec 2012), je nutné stupnici pokryvnosti tru- 19
9 su dle potřeby upravit. V tomto smyslu intenzivnější studie jsou samozřejmě žádoucí a je třeba zdůraznit, že monitoring jedné hodnoty obsazenosti pro danou lokalitu a sezónu, tj. to, k čemu náš článek vybízí, lze považovat za úplné minimum (které ovšem z mnoha lokalit chybí). Odhad obsazenosti budek na základě množství trusu by vzhledem ke zvýšené produkci trusu ve stejné budce mohli nadhodnocovat sociálně nocující ptáci v našich podmínkách připadá v úvahu zejména vrabec polní (Passer montanus), příp. vzácněji šoupálci (Certhia spp.). Hojnější vrabci polní ale obývají spíše otevřenou krajinu (Šťastný & Hudec 2011), takže v souvislejších lesních porostech lze většinou předpokládat nocování sýkor a brhlíka, tj. ptáků nocujících přísně individuálně (Winkel & Hudde 1988, Krištín et al. 2001, pro sporadické výjimky viz např. Tyller 2009). K podobnému nadhodnocení ale může potenciálně docházet i z pohledu na jednoho jedince v chladnějším počasí může být ptáky zkonzumováno více potravy, což může vést k vyšší produkci trusu i při stabilní početnosti ptáků (Goymann et al. 2006, Prskavec et al. 2007). Z obou důvodů je proto vhodné na sledovaných lokalitách sledovat např. specifické pobytové známky určitých z výše uvedených důvodů problematických druhů (zimní hnízda vrabců polních; Šťastný & Hudec 2011), příp. alespoň občas provést noční kontrolu budek, a to pro zjištění představy o druhovém složení, resp. početnosti nocujících ptáků. Při kontrolách budek by ovšem měla být přednostně použita některá z méně rušivých metod, např. konkrétně v podmínkách námi studované lokality se osvědčila kontrola pomocí minikamery s infračerveným přisvícením zasunuté do vletového otvoru (viz také Sládeček 2006), nebo nahlížení do budky po šetrném pootevření přední stěny s přisvícením červeným viditelným světlem (cyklistická svítilna), ale bez chytání ptáků (viz Tyller et al. 2012). Jakýkoli opakovaný rušivý zásah může ovlivnit samotnou sledovanou proměnnou obsazenost budek a výsledky tak mohou být zatíženy metodickým artefaktem (Tyller et al. 2012). Na to je třeba být při studiu budkových populací obzvláště opatrný (viz Møller 1989, Lambrechts et al. 2010, Wesołowski 2011). Důležitou otázkou, v tomto případě ovšem společnou oběma srovnávaným metodám sběru dat, zůstává interpretace odhadů obsazenosti budek nocujícími ptáky. Celková obsazenost budek během zimy je odhadem proporce úspěšných budek nocí, tj. těch, kdy byl přítomen nocující pták. Tato hodnota je dána počtem budek a nocujících ptáků, který je ovšem na jedné straně ovlivněn počtem ptáků skutečně přítomných v dané lokalitě, na druhé straně jejich chováním, tj. tím, zda se rozhodnou nocovat v budkách, nebo stráví noc v přirozených dutinách či ve větvoví. Představu o početnosti ptáků na lokalitě můžeme celkem snadno získat sčítáním v odpoledních hodinách krátce před započetím nocování (Koleček et al. 2011), protože během dne mohou být přítomni daleko od svých nocovišť, např. na krmítkách v blízkosti lidských sídel (Veľký 2002). Odhalit obsazenost alternativních nocovišť je ovšem takřka nemožné. Částečnou představu může poskytnout orientační sledování obsazenosti menšího počtu dostupných stromových dutin, např. podle přítomnosti trusu (Paclík & Weidinger 2007) jeho množství lze ovšem kvantifikovat obtížněji než v budkách, protože přirozené dutiny jsou různě velké a členité. Nepřímým řešením, použitelným pouze pro datové soubory z většího počtu 20
10 SYLVIA 50 / 2014 lokalit, je vzít při interpretaci obsazenosti budek v úvahu i vybrané hlavní vlastnosti biotopu indikující možnou preferenci alternativních nocovišť (stáří porostu, typ porostu: jehličnatý/smíšený/listnatý; viz např. Báldi & Csörgő 1994) a také důležité vlastnosti budek, které mohou vysvětlit např. rozdíly v obsazenosti některým z dominantních druhů ve společenstvu atp. (denzita budek, velikost vletového otvoru; Lambrechts et al. 2010). Z území ČR ovšem zatím zdaleka nemáme v tomto smyslu dostatečná data o obsazenosti budek nocujícími ptáky (srovnej např. s Winkel & Hudde 1988) a jedním z cílů tohoto článku je motivovat další spolupracovníky správce vyvěšených kolekcí budek k nápravě tohoto nedostatku, např. právě standardizovaným fotografováním vnitřku budek na konci zimy. Význam podobných dat roste s dlouhodobostí monitoringu a s počtem lokalit, na kterých je monitoring prováděn (viz např. Král et al. 2011). Když už je v naší krajině vyvěšeno tolik budek, bylo by škoda je plně nevyužít. PODĚKOVÁNÍ Za umožnění výzkumu na studijních budkových plochách v lese Království u Grygova a cenné diskuse přesahující rámec tématu tohoto sdělení děkujeme Vladimíru Remešovi. Za spolupráci v terénu děkujeme zejména Jaroslavu Kolečkovi, Lucii Turčokové a Martinu Vymazalovi. Za výpočet zobecněného lineárního modelu děkujeme Peteru Adamíkovi a za vytvoření obr. 1 Peteru Samašovi. Za inspiraci neutuchajícím zápalem pro studium zimního nocování ptáků v umělých dutinách velice děkujeme Karlu Prskavcovi. Za připomínky k rukopisu včetně cenných pokynů k analýze dat velmi děkujeme anonymním recenzentům. Studie byla finančně podpořena granty Pdf_2013_024 a CETPO CZ.1.07/2.3.00/ SUMMARY Here we evaluate an alternative method of estimation of the wintertime nest box occupancy by roosting birds to the usual direct night checks. We set a semiquantitative scale of droppings cover (degrees 0 5; Fig. 1) to describe the amount of droppings in the photographs of nest box interiors taken in late winter, before which the nest boxes were cleaned (standardized study period November February). We confront the droppings cover with the occupancy revealed by direct night checks (12 checks per season), and we also validate it by real droppings mass revealed by weighing. The data were collected in the three winters 2007/ /2010 (weighing of droppings was carried out in 40 nest boxes in 2013/2014, see below) in the Království u Grygova floodplain forest, Olomouc District, Czech Republic). Ca. 180 nest boxes present there are of the typical tit-type with the inner height of cm, bottom size cm; wooden walls 2 cm thick, 32 mm rounded entrance, lower rim 16.5 cm above nest box bottom, facing mainly south. The nest boxes are placed ca. 1.6 m above the ground, and their hinged face wall enables to check their content easily or clean the interior twice a year without taking the nest box off the tree. Of the total of 6493 nest box checks, we obtained 1319 direct records of three roosting species (mean nest box occupancy = 0.21, SD = 0.31, median = 0.08), dominated by the Great Tit (93.8 % records) and followed by the Eurasian Nuthatch (Sitta europaea; 5.2 %) and the Eurasian Blue Tit (Cyanistes caeruelus; 1.0 %). In particular winters, 65.7, 21
11 53.8, and 37.3 % of the nest boxes were occupied at least once. Of the total 540 nest box winters, we found droppings in 383 cases distributed across the semiquantitative categories in the following pattern: 1 = 179 cases, 2 = 116, 3 = 56, 4 = 21, and 5 = 11 cases (mean droppings cover = 1.33, SD = 1.22, median = 1). In particular winters, at least the minimum amount of droppings was found in 77.3, 69.2, and 66.1 % of the nest boxes. The droppings cover well explained the variability in nest box occupancy revealed by night checks following the relationship (GLM of binomial response with logit-link; R Core Team 2012): occupancy = e droppings cover / (1 + e droppings cover ) (effect of droppings cover = 1.55 ± 0.04 SE, z = 36.09, P < ; residual deviance on 538 degrees of freedom; Fig. 2). Using the above model, we predict the occupancy from the droppings cover for each box and year. Yearly means of predicted occupancies of all nest boxes well correspond with the occupancy revealed by night checks (Fig. 3). We found a tendency to overvalue the droppings cover in the smaller boxes (Table 1, Fig. 4; experiment set in 2013/14, half of the present boxes were provided with a wooden insert to reduce the inner bottom space from cm to cm; detailed results are not described here, only 40 nest boxes with droppings included into the analysis here). The main advantage of the presented method is that it provides an alternative to the usual direct night checks that are physically demanding for the observer in the field and may disturb the roosting birds. Only two daytime visits of the study sites are necessary one to clean the boxes at the beginning of the winter (or particular study period), and another one to take the photographs of nest box interiors at the end of the winter. The photographs are easy to archive and data from different years/ localities may be evaluated together, which prevents possible methodological discrepancies of separated evaluations. The disadvantage of this method is the unknown individual/species identity (e.g., communally roosting species may be problematic) and potential biases due to increased dropping production during cold periods. Thus, occasional night checks are recommended to obtain the required information. LITERATURA Adamík P Zimní nocování sýkory koňadry (Parus major) a brhlíka lesního (Sitta europaea) v hnízdních budkách na Sovinecku, Nízký Jeseník. Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci : Báldi A. & Csörgő T Roosting site fidelity of Great Tits (Parus major) during winter. Acta Zoologica Academiae Scientiarum Hungaricae 40: Bibby C. J., Burgess N. D. & Hill D. A. 2000: Bird Census Techniques. Academic Press, London. Busse P. & Olech B Niektóre problemy związane z nocowaniem ptaków w skrzynkach lęgowych. Acta Ornithologica 11: Czarnecki Z. 1960: Obserwacje nad nocowaniem sikor bogatek (Parus major L.) w zimie. Ekologie Polska seria B 6: ČSOP 2014: Podpora hnízdních možností zpěvných ptáků v lesích. Přehled realizovaných projektů. Dostupné na: =1&m1_id=1002&m2_id=1028&m3_ id=m3_id&m4_id=1669&m_id_old=1125. Naposledy navštíveno: Dhondt A. A., Blondel J. & Perret P. 2010: Why do Corsican Blue Tits Cyanistes caeruleus ogliastrae not use nest boxes for roosting? Journal of Ornithology 151: Goymann W., Trappschuh M., Jensen W. & Schwabl I. 2006: Low ambient temperature increases food intake and dropping 22
12 SYLVIA 50 / 2014 production, leading to incorrect estimates of hormone metabolite concentrations in European Stonechats. Hormones and Behavior 49: Hartman C. A. & Oring L. W. 2006: An inexpensive method for remotely monitoring nest activity. Journal of Field Ornithology 77: Koleček J., Paclík M., Praus L., Vymazal M., Tyller Z., Turčoková L., Sedláček J. & Figura R. 2011: Hnízdní a zimní početnost ptáků dvou středomoravských lužních lesů. Zprávy MOS 69: Krištín A., Mihál I. & Urban P. 2001: Roosting of the great tit, Parus major and the Nuthatch, Sitta europaea in nest boxes in an oak-hornbeam forest. Folia Zoologica 50: Král M., Adamík P., Krause F., Krist M., Stříteský J., Bureš S., Ševčík J., Pavelka J., Červenka P., Neoral P. & Košťál J. 2011: Fenologie lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) na Moravě. Sylvia 47: Lack D. 1954: The Natural Regulation of Animal Numbers. Clarendon, Oxford. Lambrechts M. M., Adriaensen F., Ardia D. R., Artemyev A. V., Atiénzar F., Bańbura J., Barba E., Bouvier J.-C., Camprodon J., Cooper C. B., Dawson R. D., Eens M., Eeva T., Faivre B., Garamszegi L. Z., Goodenough A. E., Gosler A. G., Grégoire A., Griffith S. C., Gustafsson L., Johnson L. S., Kania W., Keišs O., Llambias P. E., Mainwaring M. C., Mänd R., Massa B., Mazgajski T. D., Møller A. P., Moreno J., Naef-Daenzer B., Nilsson J.-Å., Norte A. C., Orell M., Otter K. A., Park C. R., Perrins C. M., Pinowski J., Porkert J., Potti J., Remes V., Richner H., Rytkönen S., Shiao M.-T., Silverin B., Slagsvold T., Smith H. G., Sorace A., Stenning M. J., Stewart I., Thompson C. F., Tryjanowski P., Török J., van Noordwijk A. J., Winkler D. W. & Ziane N. 2010: The design of artificial nestboxes for the study of secondary holenesting birds: a review of methodological inconsistencies and potential biases. Acta Ornithologica 45: Mainwaring M. C. 2011: The use of nestboxes by roosting birds during the non-breeding season: a review of the costs and benefits. Ardea 99: Møller A. P. 1989: Parasites, predators and nest boxes: facts and artefacts in nest box studies of birds? Oikos 56: Newton I. 1994: The role of nest sites in limiting the numbers of hole-nesting birds: a review. Biological Conservation 70: Obhlídal F. 1977: Ornitologická příručka. SZN, Praha. Paclík M. & Weidinger K. 2007: Microclimate of tree cavities during winter nights implications for roost site selection in birds. International Journal of Biometeorology 51: Prskavec K. 2012: Ubývání nocujících sýkor (Paridae) v umělých dutinách umístěných v produkčních výsadbách jabloní. Panurus 21: Prskavec K., Falta V. & Kneifl V. 2007: Faktory ovlivňující zimní predační aktivitu sýkor (Parus spp.) na obaleči jablečném (Cydia pomonella). Panurus 16: R Core Team R: A language and environment for statistical computing. R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria. Dostupné na: Remeš V. & Matysioková B. 2013: More ornamented females produce higher-quality offspring in a socially monogamous bird: an experimental study in the great tit (Parus major). Frontiers in Zoology 10: 14. Schmidt K.-H. Von, Berressem H., Berressem K. G. & Demuth M. 1985: Untersuchungen an Kohlmeisen (Parus major) in den Wintermonaten Möglichkeiten und Grenzen der Methode Nachtfang. Journal für Ornithologie 126: Sládeček J Použití miniaturní kamery pro kontrolu hnízd. Panurus 15: Stewart P. A Estimating numbers in a roosting congregation of blackbirds and starlings. Auk 90: Svoboda A. & Švorc J. 2011: Obsazenost ptačích budek rozmístěných v úseku dálnice D4704 (Lipník n. Bečvou Bělotín). Zprávy MOS 69: Šťastný K. & Hudec K. (eds) 2011: Fauna ČR. Ptáci 3/II. Academia, Praha. Tyller Z. 2009: Společné nocování sýkory koňadry (Parus major) a brhlíka lesního (Sitta europaea). Sylvia 45:
13 Tyller Z. 2010: Nocování sýkory koňadry v lužním lese metodická studie. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra ekologie a životního prostředí. Tyller Z., Paclík M. & Remeš V Winter night inspections of nest boxes affect their occupancy and reuse for roosting by cavity nesting birds. Acta Ornithologica 47: Veľký M Zimovanie a nocovanie vtákov v búdkach v mestskom prostredí. Tichodroma 15: Veľký M Vzťahy medzi využívaním búdok vtákmi v zimnom a hniezdnom období. Tichodroma 18: Villén-Pérez S., Carrascal L. M. & Gordo O Wintering forest birds roost in areas with higher sun radiation. European Journal of Wildlife Research 60: Wesołowski T. 2011: Reports from nestbox studies: a review of inadequacies. Acta Ornithologica 46: Winkel W. & Hudde H. 1988: Über das Nächtigen von Vögeln in künstlichen Nisthöhlen während des Winters. Vogelwarte 34: Zasadil P. (ed) 2001: Ptačí budky a další způsoby zvyšování hnízdních možností ptáků. ČSOP, Praha. Zvářal K. 2007: Obsazenost ptačích budek v zimním a jarním období. Tichodroma 19: Došlo 12. června 2014, přijato 5. září Received 12 June 2014, accepted 5 September Editor: P. Adamík 24
Ubývání nocujících sýkor (Paridae) v umělých dutinách umístěných v produkčních výsadbách jabloní
Panurus 21 (2012): 63 72 63 Ubývání nocujících sýkor (Paridae) v umělých dutinách umístěných v produkčních výsadbách jabloní The decrease in numbers of tits (Paridae) roosting in artificial cavities placed
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí
VíceNocování ptáků v budkách v lesních biotopech Roosting birds in nest-boxes in forest habitats
Ti c h o d r o m a 22: 3 9 4 3 (2 0 1 0) I S S N 1 3 3 7-0 2 6 X Nocování ptáků v budkách v lesních biotopech Roosting birds in nest-boxes in forest habitats Karel ZVÁŘAL Dukelská 3980, 760 01 Zlín, Česko;
Vícev jihozápadních Čechách
Sborník muzea Karlovarského kraje 19 () 425 Hnízdění hohola severního (Bucephala clangula) v jihozápadních Čechách Pavel Růžek a Libor Schröpfer ÚVOD Hohol severní (Bucephala clangula) patří k ptačím druhům,
VícePodpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Kodet,
VíceObsazenost ptačích budek v zimním a jarním období Occupancy of nest-boxes in winter and spring seasons
Ti c h o d r o m a 19: 3 1 3 9 (2 0 0 7) I S S N 1 3 3 7-0 2 6 X Obsazenost ptačích budek v zimním a jarním období Occupancy of nest-boxes in winter and spring seasons Karel ZVÁŘAL Dukelská 3980, 760 01
VíceHabitatové preference a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v aglomeraci Havlíčkův Brod
Habitatové preference a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v aglomeraci Havlíčkův Brod Habitat preferences and nesting density of the Common Swift (Apus apus) in Havlíčkův Brod and its suburbs
VíceStabilita populace vybraných zimujících druhù ptákù v letech 1997 až 2005 u Libánì v Železných horách
PANURUS, 15 (2006): 103-108 103 Stabilita populace vybraných zimujících druhù ptákù v letech 1997 až 2005 u Libánì v Železných horách Population stability of different wintering bird species during 1997
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
VíceZimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012
Bulletin VYDRA, 15: 29-38 (2012) Sekce: Odborné články Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Winter census of Eurasian otter (Lutra lutra L.) in selected areas
VíceNĚKTERÉ ASPEKTY STANOVENÍ ABIOSESTONU ODHADEM POKRYVNOSTI ZORNÉHO POLE
Příspěvek byl publikovaný ve sborníku z konference Vodárenská biologie 214 (5. 6.2.214, Praha) na stránkách 15 2. NĚKTERÉ SPEKTY STNOVENÍ IOSESTONU ODHDEM POKRYVNOSTI ZORNÉHO POLE Petr Pumann Státní zdravotní
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceFaktory ovlivňující zimní predační aktivitu sýkor (Parus spp.) na obaleči jablečném (Cydia pomonella)
Panurus 16 (2007): 93-97 93 Faktory ovlivňující zimní predační aktivitu sýkor (Parus spp.) na obaleči jablečném (Cydia pomonella) Factors affecting the intensity of winter predation by tits (Parus spp.)
VíceKantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN
KOMPARACE PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU DOUGLASKY TISOLISTÉ NA ŽIVNÝCH A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN COMPARISON OF THE PRODUCTION POTENTIAL OF DOUGLAS FIR ON MESOTROPHIC AND ACIDIC SITES OF UPLANDS PETR
VíceKULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE
české pracovní lékařství číslo 1 28 Původní práce SUMMARy KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE globe STEREOTHERMOMETER A NEW DEVICE FOR measurement and
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceMethods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017
Metodika Mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice (2014 2017) Methods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017 Vladimír Bejček & Karel Šťastný Katedra ekologie
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceHnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce
Panurus 21 (2012): 103 108 103 Hnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce Nesting of atypically coloured Mallards (Anas platyrhynchos) in the town of Nymburk Lukáš Kadava
VíceD. Klecker, L. Zeman
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 21 Číslo 1, 2004 Vliv hustoty osazení na chování kura domácího
VíceInventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci)
Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j. VSP/1-4865/91-R
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceKonference k programu Monitoring sýčka obecného na Moravě
Projekt Monitoring sýčka obecného na Moravě je financován z prostředků EHP a Norských fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí v rámci Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště
VíceVliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku
Vliv metody vyšetřování tvaru brusného kotouče na výslednou přesnost obrobku Aneta Milsimerová Fakulta strojní, Západočeská univerzita Plzeň, 306 14 Plzeň. Česká republika. E-mail: anetam@kto.zcu.cz Hlavním
VíceCHOVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ NA TRHU VÍNA V ČR
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 15 Číslo 6, 2004 CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ NA TRHU VÍNA V ČR H. Chládková
VíceA I K Ptačí budky. 1. Skulina ve stromě, ve které hnízdí ptáci. 2. Rod drobných pěvců, kteří často hnízdí v budkách
Pracovní list k seriálu Birdwatching 13. Ptačí budky A. Hřebenovka Pro zahřátí si dáme jednu hřebenovku. Doplněním správných odpovědí do sloupečků získáte v červeném řádku tajenku, ve které se dozvíte
VíceTEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 242-253 TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY
VíceZelené potraviny v nových obalech Green foods in a new packaging
Energy News1 1 Zelené potraviny v nových obalech Green foods in a new packaging Již v minulém roce jsme Vás informovali, že dojde k přebalení všech tří zelených potravin do nových papírových obalů, které
VíceTVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage
TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká
VíceK jarnímu výskytu myšice lesní (Apodemus flavicollis, Melchior 1834) v ptačích budkách
Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci č. 97: 45 49, 009 RECENZOVANÉ PRÁCE K jarnímu výskytu myšice lesní (Apodemus flavicollis, Melchior 1834) v ptačích budkách On the Spring Occurrence of the Yellow-necked
Vícevrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis
vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 olše
VícePOZNATKY Z MĚŘENÍ KLIMATICKÝCH VELIČIN NA VÝSYPKÁCH
POZNATKY Z MĚŘENÍ KLIMATICKÝCH VELIČIN NA VÝSYPKÁCH Jiří Vysoký Astract Piece of knowledge about metering clime on dumps. Metering was taken on a mine situated in Most locality Pařidelský lalok. There
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba č ervenavá
VíceKontrola a čištění budek na LS Třebíč 2011
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Kontrola a čištění budek na LS Třebíč 2011 Vojtěch Kodet, Pavel Hobza, Dana Kořínková,
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceBRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:
VíceGymnázium, Brno, Slovanské nám. 7 WORKBOOK. Mathematics. Teacher: Student:
WORKBOOK Subject: Teacher: Student: Mathematics.... School year:../ Conic section The conic sections are the nondegenerate curves generated by the intersections of a plane with one or two nappes of a cone.
VíceRožnovský, J., Litschmann, T., Středa, T., Středová, H., (eds): Extrémy oběhu vody v krajině. Mikulov, 8. 9.4. 2014, ISBN 978-80-87577-30-1
Charakteristika přívalových srážek ve vybraných lokalitách na jižní Moravě v období 2003-2013 The characteristic of downpours in selected locations within South Moravia Region in the period 2003-2013 Gražyna
VíceKarta předmětu prezenční studium
Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Číslo předmětu: 545-0250 Garantující institut: Garant předmětu: Ekonomická statistika Institut ekonomiky a systémů řízení RNDr. Radmila Sousedíková, Ph.D.
VíceNadzemní biomasa a zásoba uhlíku
Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v
VíceIntroduction to MS Dynamics NAV
Introduction to MS Dynamics NAV (Item Charges) Ing.J.Skorkovský,CSc. MASARYK UNIVERSITY BRNO, Czech Republic Faculty of economics and business administration Department of corporate economy Item Charges
VíceCONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)
CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,
VíceGymnázium, Brno, Slovanské nám. 7, SCHEME OF WORK Mathematics SCHEME OF WORK. cz
SCHEME OF WORK Subject: Mathematics Year: first grade, 1.X School year:../ List of topisc # Topics Time period Introduction, repetition September 1. Number sets October 2. Rigtht-angled triangle October,
VíceS t u d y P l a n W M TS
Czech University of Life Sciences in Prague (CULS Prague) S t u d y P l a n W M TS Credits: Every student needs at least 120 ECTS for the whole study (about 0 ECTS in every year). Student has 66 ECTS for
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt Šablona Tématická oblast DUM č. CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Anglický jazyk pro obor podnikání
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceNumbers of breeding pairs of Great Cormorant in the Czech Republic in
Počet hnízdících párů kormorána velkého v České republice v roce 2014 až 2016 Numbers of breeding pairs of Great Cormorant in the Czech Republic in 2014 2016 Petr Musil 1, Petr Macháček 2, Zuzana Musilová
VíceEFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT
EFFECT OF MALTING BARLEY STEEPING TECHNOLOGY ON WATER CONTENT Homola L., Hřivna L. Department of Food Technology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska
VícePOTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU
VíceProjekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří
Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří RNDr. Iva Machová, Ph.D., Mgr. Ing. Petr Novák, Bc. Markéta Kučerová Druhová skladba dřevin ve stromovém patře agrárních
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceAvifauna EVL Baba. Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Avifauna EVL Baba Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller 2010 Avifauna EVL Baba Pobočka
VíceDistribution of Sorbus thayensis in the Czech Republic
Distribution of Sorbus thayensis in the Czech Republic Author of the map: Martin Lepší, Petr Lepší Map produced on: 11-11-2016 Database records used for producing the distribution map of Sorbus thayensis
Více2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ
TRIESKOVÉ A BEZTRIESKOVÉ OBRÁBANIE DREVA 2006 12. - 14. 10. 2006 159 2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ Karel Janák Abstract Different methods
VíceSoubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.., oc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.., Ing. Radek Bae, Ph.. Tento
VíceKlepnutím lze upravit styl předlohy. nadpisů. nadpisů.
1/ 13 Klepnutím lze upravit styl předlohy Klepnutím lze upravit styl předlohy www.splab.cz Soft biometric traits in de identification process Hair Jiri Prinosil Jiri Mekyska Zdenek Smekal 2/ 13 Klepnutím
VíceEFFECT OF AERING ON ROOT MASS REGENERATION AT FOOTBALL LAWNS VLIV AERIFIKACE NA REGENERACI KOŘENOVÉ HMOTY U FOTBALOVÝCH TRÁVNÍKŮ
EFFECT OF AERING ON ROOT MASS REGENERATION AT FOOTBALL LAWNS VLIV AERIFIKACE NA REGENERACI KOŘENOVÉ HMOTY U FOTBALOVÝCH TRÁVNÍKŮ Procházková P., Skládanka J. Ústav pícninářství, Agronomická fakulta, Mendelova
VíceSimulace letního a zimního provozu dvojité fasády
Simulace letního a zimního provozu dvojité fasády Miloš Kalousek, Jiří Kala Anotace česky: Příspěvek se snaží srovnat vliv dvojité a jednoduché fasády na energetickou náročnost a vnitřní prostředí budovy.
VíceTELEGYNEKOLOGIE TELEGYNECOLOGY
TELEGYNEKOLOGIE TELEGYNECOLOGY Račanská E. 1, Huser M. 1, Schwarz D. 2, Šnábl I. 2, Ventruba P. 1 1) Gynekologicko porodnická klinika LF MU a FN Brno 2) Institut biostatistiky a analýz LF a PřF MU Abstrakt
VíceEKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011
EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011 P. Kopeček Agrovýzkum Rapotín s.r.o. ABSTRACT Periodical data on costs, producer prices and profitability of milk production from 2001
VíceINFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS
INFLUENCE OF FOREST CLEARINGS ON THE DIVERSITY OF MOTHS Šafář J. Department of Zoology, Fisheries, Hydrobiology and Apiculture, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská 1, 613 00 Brno,
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VícePetr Macháček Hnízdní kolonie na Zámeckém rybníku
Petr Macháček Hnízdní kolonie na Zámeckém rybníku Zámecký rybník a ostrovy s kolonií volavek, kvakošů, kormoránů a čápů (foto Petr Macháček) Zámecký rybník v Lednici je součástí Národní přírodní rezervace
VíceVLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE ŠKODLIVIN V OVZDUŠÍ V AGLOMERACI BRNO A JIHOMORAV- SKÉM KRAJI
Mikulov 9. 11.9.28, ISBN 978-8-8669--1 VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE ŠKODLIVIN V OVZDUŠÍ V AGLOMERACI BRNO A JIHOMORAV- SKÉM KRAJI Robert Skeřil, Jana Šimková Český hydrometeorologický
VíceProgram péče o velké šelmy
Program péče o velké šelmy Petr Koubek, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Příprava Programů péče o velké šelmy je evropským tématem již celá desetiletí. Na
VíceVliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,
VíceProsba o pomoc s výzkumem variability zpěvu lejska malého (Ficedula parva)
Prosba o pomoc s výzkumem variability zpěvu lejska malého (Ficedula parva) ÚVOD Během intenzivního zkoumání hlasové aktivity a variability zpěvu lejska malého v posledních třech letech se nám podařilo
VíceNext line show use of paragraf symbol. It should be kept with the following number. Jak může státní zástupce věc odložit zmiňuje 159a.
1 Bad line breaks The follwing text has prepostions O and k at end of line which is incorrect according to Czech language typography standards: Mezi oblíbené dětské pohádky patří pohádky O Palečkovi, Alenka
VíceHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Z POŽITÍ A DERMÁLNÍHO KONTAKTU NAFTALENU V ŘECE OSTRAVICI
ACTA ENVIRONMENTALICA UNIVERSITATIS COMENIANAE (BRATISLAVA) Vol. 20, Suppl. 1(2012): 47-51 ISSN 1335-0285 HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Z POŽITÍ A DERMÁLNÍHO KONTAKTU NAFTALENU V ŘECE OSTRAVICI Jana Jurčíková,
VíceJiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV
Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Abstract In the year 2007 research program on test locality Melechov continued
VíceCHAPTER 5 MODIFIED MINKOWSKI FRACTAL ANTENNA
CHAPTER 5 MODIFIED MINKOWSKI FRACTAL ANTENNA &KDSWHUSUHVHQWVWKHGHVLJQDQGIDEULFDW LRQRIPRGLILHG0LQNRZVNLIUDFWDODQWHQQD IRUZLUHOHVVFRPPXQLFDWLRQ7KHVLPXODWHG DQGPHDVXUHGUHVXOWVRIWKLVDQWHQQDDUH DOVRSUHVHQWHG
VíceSoubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Ing. Radek Bae, Ph.D.
VíceDvacet pět let hnízdění labutě velké (Cygnus olor) v okrese Svitavy
Panurus 16 (2007): 31-35 31 Dvacet pět let hnízdění labutě velké (Cygnus olor) v okrese Svitavy Twenty five years of the Mute Swan (Cygnus olor) breeding in Svitavy district Jiří Mach Dimitrovova 29, 568
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2017
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2017 Úvod: V roce 2017 bylo mapováno a prováděny odchyty na stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu.
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016 Úvod: V roce 2016 bylo mapováno stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu. Stručný popis
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
VíceWhy PRIME? 20 years of Erasmus Programme Over 2 million students in total Annually
What is PRIME? Problems of Recognition In Making Erasmus European-wide research project Conducted by ESN with the support of the European Commission Two editions: 1 st in 2009 Follow-up in 2010 Why PRIME?
VíceNávrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce
Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Autor: Michal Mulač Studijní program: B7202 Mediální a
VícePCR IN DETECTION OF FUNGAL CONTAMINATIONS IN POWDERED PEPPER
PCR IN DETECTION OF FUNGAL CONTAMINATIONS IN POWDERED PEPPER Trojan V., Hanáček P., Havel L. Department of Plant Biology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska
VícePostup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků
Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: Metoda mapování hnízdních okrsků Liniové metody Bodové metody Metody přímého vyhledávání hnízd Metoda eodazpětných odchytů ů Jana Svobodová, AMPS 1. Metoda
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceLidské smysly a jejich interakce 6-8. Authors: Annette Scheersoi. years. Vědní oblast: Člověk a příroda / Biologie člověka
6-8 years Vědní oblast: Člověk a příroda / Biologie člověka Cílové koncepty: Smysly a jejich interakce / součinnost Věkové zaměření žáků:: 6-8 letí žáci Délka trvání aktivity: 2 3 hod. Shrnutí: Děti zkoumají
VíceEFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS
EFFECT OF FEEDING MYCOTOXIN-CONTAMINATED TRITICALE FOR HEALTH, GROWTH AND PRODUCTION PROPERTIES OF LABORATORY RATS Krobot R., Zeman L. Department of Animal Nutrition and Forage Production, Faculty of Agronomy,
VíceSPECIFICATION FOR ALDER LED
SPECIFICATION FOR ALDER LED MODEL:AS-D75xxyy-C2LZ-H1-E 1 / 13 Absolute Maximum Ratings (Ta = 25 C) Parameter Symbol Absolute maximum Rating Unit Peak Forward Current I FP 500 ma Forward Current(DC) IF
VíceDATA SHEET. BC516 PNP Darlington transistor. technický list DISCRETE SEMICONDUCTORS Apr 23. Product specification Supersedes data of 1997 Apr 16
zákaznická linka: 840 50 60 70 DISCRETE SEMICONDUCTORS DATA SHEET book, halfpage M3D186 Supersedes data of 1997 Apr 16 1999 Apr 23 str 1 Dodavatel: GM electronic, spol. s r.o., Křižíkova 77, 186 00 Praha
VíceDC circuits with a single source
Název projektu: utomatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech egistrační číslo: Z..07/..0/0.008 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň, Klatovská 09 Tento projekt je spolufinancován
Více5) Proveďte záznam této AIP AMDT do GEN ) Record this AIP AMDT to GEN 0.2.
ČESKÁ REPUBLIKA ŘÍZENÍ LETOVÉHO PROVOZU ČR, s.p. Letecká informační služba AIR NAVIGATION SERVICES OF THE C.R. Aeronautical Information Service Navigační 787 252 61 Jeneč AIP AMDT 369/19 PUBLICATION DATE:
VíceCHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE
CHANGES OF SPECIES COMPOSITION IN GRASS VEGETATION ASSOCIATION SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE ZMĚNY DRUHOVÉ SKLADBY TRAVNÍHO POROSTU ASOCIACE SANGUISORBA-FESTUCETUM COMUTATAE Heger P., Skládanka J.,
VíceVÝZKUM VLASTNOSTÍ SMĚSI TEKBLEND Z HLEDISKA JEJÍHO POUŽITÍ PRO STAVBU ŽEBRA
Vladimír Petroš, VŠB Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava, Poruba, tel.: +420 597325287, vladimir.petros@vsb.cz; Jindřich Šancer, VŠB Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu
VícePorovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2
Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2 1 ČHMÚ, pobočka Ústí n.l., PS 2, 400 11 Ústí n.l., novakm@chmi.cz 2 PřF UK Praha, KFGG, Albertov 6, 128
VíceMÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU
MÉNĚ ZNÁMÉ DRUHY JETELOVIN PRO POTENCIÁLNÍ PĚSTOVÁNÍ V PODMÍNKÁCH ARIDNÍHO KLIMATU Less known species of the legumes for potential growing in arid climate conditions Pelikán J. 1, Knotová D. 1, Raab S.
VíceDistribution of Sorbus eximia in the Czech Republic
Distribution of Sorbus eximia in the Czech Republic Author of the map: Martin Lepší, Petr Lepší Map produced on: 11-11-2016 Database records used for producing the distribution map of Sorbus eximia published
VíceKLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ Seed Germination and Vigor of Chosen Species of Spring Cereals in Relation to Yield in Organic Farming
VíceExtrémní fenologická data lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) ve dvou biotopech na Moravě
Extrémní fenologická data lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) ve dvou biotopech na Moravě Extreme phenological data on the Collared Flycatcher (Ficedula albicollis) in two habitats in Moravia Miroslav
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
VíceZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT
VíceÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 442-447 ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA Filip
Více