DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ

Transkript

1 DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ DRAHOMÍRA KRAŤKOVÁ, JANA MOTYKOVÁ Centrum pro studium vysokého školství Abstrakt: Příspěvek přináší informace o legislativním rámci v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a o reálné situaci v nabídce distančních a kombinovaných forem studijních programů a kurzů realizovaných vysokými školami. Příspěvek seznamuje s připravovanou databází těchto programů. Klíčová slova: celoživotní vzdělávání, kombinovaná a distanční forma studia, další vzdělávání pedagogických pracovníků Abstract: This paper provides basic information about legislative frame in the area training of teaching staff and about real situation in offer of distance and combination forms study programmes and courses realized by university. Benefit list-form of macroinstruction with prepared database of these programmes. Key words: Life-long learning, combined at distance form of studies, post-secondary education of teachers 1. ÚVOD Celoživotní učení je cílevědomá neustálá vzdělávací činnost, vykonávaná s cílem zlepšovat znalosti, dovednosti a kompetence. V současné době, kdy se prudce rozvíjejí všechna odvětví vědy a techniky, dynamicky se mění struktura společnosti i její ekonomické parametry, stává se trvalé vzdělávání důležitější než kdykoli předtím. Podporuje šance jednotlivců na začlenění do společnosti a perspektivu zlepšení jejich sociálního a ekonomického postavení. Vzdělávací kurzy pro oblast dalšího vzdělávání obyvatelstva poskytují nejrůznější instituce, veřejné i soukromé, ziskové a neziskové, přímo zapojené do našeho vzdělávacího systému i stojící zcela mimo něj. Škála těchto vzdělávacích aktivit může být velmi široká, od dalšího vzdělávání absolventů, přes kurzy zájmového vzdělávání obyvatelstva až po cílené studijní programy a kurzy určené vytipovaným cílovým skupinám a pokrývající aktuální společenské potřeby.

2 Celoživotní učení zahrnuje veškeré vzdělávání realizované v průběhu života, jehož základem je kvalitní formální vzdělávání od nejútlejšího dětství, až po vzdělávání realizované v terciárním sektoru. Zde mají svoji nezastupitelnou úlohu především vysoké školy. V roce 2004 se do kurzů celoživotního vzdělávání na vysokých školách zapojilo celkem účastníků, tyto kurzy poskytovaly 23 veřejné vysoké školy ( účastníků), státní vysoké školy (1 626 účastníků) i některé soukromé vysoké školy (3 200 účastníků), celkem se počet účastníků kurzů celoživotního vzdělávání oproti roku 2003 zvýšil o 4 % [4]. Nejvíce programů celoživotního vzdělávání uskutečňovaných na veřejných vysokých školách v rámci akreditovaných studijních programů bylo ve skupině oborů z oblasti pedagogiky, učitelství a sociální péče (248), což bylo dáno zejména potřebou učitelů zvyšovat si odbornost, dále byly zastoupeny kurzy z oblasti společenských věd a nauk (202), technických (230) a přírodních věd a nauk (113). Nejméně programů celoživotního vzdělávání bylo ve skupině oborů z oblasti psychologie (8), což souvisí se specifickým zaměřením těchto oborů [4]. 2. LEGISLATIVNÍ PODKLADY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ Postavení pedagogického pracovníka nabývá na významu zejména v období uskutečňování rozsáhlých reforem vzdělávání především tento pracovník je nositelem všech strategických změn. Škála potřebných vlastností, znalostí a dovedností kladených na pedagogického pracovníka se rozšiřuje. V současné době stoupá i nezbytnost pochopení obsahových změn ve výuce. Potřeba jejich přijetí vyvolává změny v potřebě dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, vyvstává nutnost jeho masivního zajištění. Současně vzniká tlak na příslušné fakulty vysokých škol, aby připravily nové studijní programy pro pedagogy podle potřeb jejich budoucích zaměstnavatelů v regionálním školství. Stupňující se

3 požadavky na kvalitu pedagogů je třeba vyvažovat vytvářením lepších podmínek k výkonu této profese, aby do školství vstupovali talentovaní a motivovaní lidé. Odraz ne zcela příznivé situace v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen DVPP) můžeme nalézt již v dokumentu Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání (usnesení vlády č. 525/1999 z , bod III.3.) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT) a Ministerstva kultury ČR V textu z roku 2000 se mimo jiné uvádí, že vzdělavatelé bez vlastních znalostí a dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií nemohou vzdělávat ostatní k informační gramotnosti. Proto je vzdělávání této skupiny obyvatel, do níž patří především učitelé a pedagogové všech stupňů školského systému, knihovníci zapojení do vzdělávání, lektoři dalšího vzdělávání apod., zařazeno jako nejvyšší priorita zabezpečení informační gramotnosti občanů ČR. Citovaný dokument označuje situaci v oblasti dalšího vzdělávání učitelů jako velmi tristní. Z projektu Ministerstva informatiky ČR a společnosti STEM/MARK 2005 vyplývá, že pouze jedna třetina všech učitelů základních a středních škol je informačně gramotná. Rovněž výsledky z realizovaného průzkumu MŠMT formou ankety potvrzují, že kromě nedostatečného technického zázemí je největším problémem nízké vzdělání učitelů v oblasti moderních technologií a jejich ochota k dalšímu vzdělávání. (Jana Mlatečková, Učitelské listy, ). A právě v dalším vzdělávání učitelů v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále ICT) je nutná rychlá a ve své podstatě plošná kvalifikace zásadní části současných aktivních pedagogů [3]. V oblasti dalšího a celoživotního vzdělávání učitelů je nutno zajistit, aby měl každý pedagog možnost absolvovat kurzy zvýšení kvalifikace specificky zaměřené jednak na dosažení či prohloubení informační gramotnosti, jednak na oblast integrace ICT do výuky. Programy plošné podpory informační gramotnosti, vycházející z Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání, mají za úkol zajistit podmínky pro zabezpečení informační gramotnosti nediskriminovaně pro všechny žáky a studenty v ČR. Jsou zaměřeny především na zabezpečení adekvátní informační gramotnosti jako zvýšení

4 kvalifikace pedagogů, aby mohli být účinně aktivní v integraci ICT do vzdělávání a ve vzdělávání k informační gramotnosti ostatních vzdělávajících [3]. V rámci realizace Státní informační politiky ve vzdělávání poskytuje MŠMT každoročně finanční částku, kterou může z dotace na ICT vzdělávání škola použít na vyškolení jednoho pedagogického pracovníka. Školení pedagogů v rámci Projektu I Informační gramotnost probíhají ve dvou úrovních: ICT vzdělávání úrovně Z (Školení základních uživatelských znalostí a dovedností), jehož hlavním cílem je motivovat pedagogické pracovníky k použití počítače ve škole i doma a vybavit je pro tento účel základními uživatelskými znalostmi a dovednostmi, a to včetně schopnosti tyto dále aktivně samostatně rozvíjet. ICT vzdělávání úrovně P (Školení poučených uživatelů) má za hlavní cíl vybavit absolventa nutnými kompetencemi, které potřebuje učitel při využití ICT ve výuce. Obsah i forma jednotlivých modulů by měly respektovat specifika jednotlivých typů školských zařízení. Nejvýraznější změnou, které bylo v oblasti pedagogické profese dosaženo, je přijetí zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, který nabyl účinnosti a který upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich další vzdělávání a kariérní systém. Paragraf 24 výše zmíněného zákona definuje další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) následujícím způsobem: 1. Pedagogičtí pracovníci mají po dobu výkonu své pedagogické činnosti povinnost dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, upevňují a doplňují kvalifikaci. 2. Pedagogičtí pracovníci se mohou účastnit dalšího vzdělávání, kterým si zvyšují kvalifikaci. Zvýšením kvalifikace se podle zvláštního právního předpisu ( 142b odst. 1 zák. práce) rozumí též její získání nebo rozšíření. 3. Ředitel školy organizuje další vzdělávání pedagogických pracovníků podle plánu dalšího vzdělávání, který stanoví po předchozím projednání s příslušným odborovým orgánem. Při stanovení plánu dalšího vzdělávání je nutno přihlížet ke studijním zájmům pedagogického pracovníka, potřebám

5 a rozpočtu školy. 4. Další vzdělávání pedagogických pracovníků se uskutečňuje a) na vysokých školách, v zařízeních dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a v jiných zařízeních (dále jen vzdělávací instituce ) na základě akreditace udělené ministerstvem, b) samostudiem, c) dalším vzděláváním zdravotnických pracovníků podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 95/2004 Sb. a zákon č. 96/2004 Sb.) v případě učitelů zdravotnických studijních oborů. 5. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 4 písm. a) je osvědčení vydané vzdělávací institucí, která další vzdělávání pořádala. Zákon č. 563/2004 Sb. byl v loňském roce doplněn Vyhláškou č. 317 ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, což je závazná formulace základních kompetencí nezbytných pro výkon učitelského povolání a způsobu jejich nabytí. Vyhláška určuje druhy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jako: a) studium ke splnění kvalifikačních předpokladů (doplňující studium pedagogické, odborné a managerské), b) studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů (studium pro vedoucí pedagogické pracovníky, pro výchovné poradce a k výkonu specializovaných činností), c) studium k prohlubování odborné kvalifikace (průběžné vzdělávání zaměřené na aktuální otázky). Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů je možno realizovat jako studium v oblasti pedagogických věd, studium pedagogiky, studium pro asistenty pedagoga, studium pro ředitele škol a školských zařízení a jako studium k rozšíření odborné kvalifikace ( 2-6 vyhl.). Studium se uskutečňuje na vysoké škole nebo v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Absolvent po jeho úspěšném zakončení získává osvědčení.

6 Studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů ( 7-9 vyhl.) zahrnuje studium pro vedoucí pedagogické pracovníky, studium pro výchovné poradce a studium k výkonu specializovaných činností, které je uskutečňováno na vysoké škole nebo ve vzdělávací instituci, na základě akreditace udělené ministerstvem a jeho úspěšné zakončení je doloženo osvědčením. Studium k prohlubování odborné kvalifikace je podle 10 citované vyhlášky průběžné vzdělávání, které je zaměřeno na aktuální teoretické a praktické otázky související s procesem vzdělávání a výchovy. Jeho obsahem jsou zejména nové poznatky z obecné pedagogiky, pedagogické a školní psychologie, teorie výchovy, obecné didaktiky, vědních, technických a uměleckých oborů a jejich oborových didaktik, prevence sociálně patologických jevů a bezpečnosti a ochrany zdraví. Průběžné vzdělávání může zahrnovat i jazykové vzdělávání pedagogických pracovníků. Jeho formy jsou zejména účast na kurzu a semináři s délkou nejméně 4 vyučovacích hodin. Dokladem o jeho absolvování je osvědčení. Další legislativní podklad, kterým je Zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), který by měl po zákonných úpravách vstoupit v platnost od , dále prohloubí zájem o další vzdělávání i v dalších profesních skupinách. 3. AKTUÁLNÍ STAV V NABÍDCE DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ V našem příspěvku jsme se zaměřili na další vzdělávání pedagogických pracovníků poskytované vysokými školami v rámci celoživotního vzdělávání. Prostudovali jsme nabídku DVPP veřejných i soukromých vysokých škol uváděnou na webových stránkách škol a zaměřili se na programy realizované distanční a kombinovanou formou studia, pro kterou jsou akreditovány. Studijní programy v rámci DVPP realizované distanční nebo kombinovanou formou nabízí v současnosti dvanáct z 25 veřejných vysokých škol a pět ze 39 soukromých vysokých škol. Programy jsou uskutečňovány Centry celoživotního vzdělávání při rektorátech nebo fakultách, ústavy a dalšími vzdělávacími útvary při fakultách nebo přímo jednotlivými katedrami.

7 Jen některé instituce používají v nabídce terminologii ve shodě s Vyhláškou č. 317/2005 Sb. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Spíše se programy uvádějí jako doplňující (nebo doplňkové), rozšiřující a specializační. Tento nedostatek je nutno odstranit, aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním a opakovaným dotazům. Na webu MŠMT jsou k dispozici učitelům dvě databáze nabídek dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků: 1) Seznam vzdělávacích institucí a vzdělávacích programů, které byly akreditovány MŠMT v systému Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Zde je na 397 stránkách zveřejněn seznam těchto zařízení a vzdělávacích programů akreditovaných MŠMT v systému DVPP. Orientovat se v této nabídce je velmi obtížné, vzdělávací programy ani instituce nejsou řazeny podle žádného klíče, chybí jakýkoliv vyhledávač. Zájemce o další vzdělávání tak prakticky musí projít všech 397 stránek. Když se k žádanému programu propracuje, najde zde uveden pouze název vzdělávací instituce, její IČO a adresu a název vzdělávacího programu bez dalších důležitých údajů. Těmi jsou pro uchazeče o další vzdělávání rozsah kurzu (hodinová dotace), jeho vzdělávací forma a v neposlední řadě také finanční podmínky. Chybí odkaz na webovou stránku nebo jiný kontakt, kde by se uchazeč tyto informace dozvěděl. 2) Databáze akcí DVPP je další možností k vyhledání požadovaného kurzu nebo studijního programu. Je přístupná také na webových stránkách MŠMT od jako zkušební provoz a není uvedeno, zda a jak často je nabídka aktualizována. Databáze je opatřena vyhledavačem a je funkční. Po zadání konkrétního požadavku tato databáze nabídne tu vzdělávací instituci, která daný program realizuje, většinou s možností odkazu na webovou stránku s žádaným programem. Jsou zde uváděny veškeré programy DVPP realizované jak prezenční, tak distanční a kombinovanou formou. Cesta k hledanému programu je ale velmi komplikovaná. Po zadání oblasti zájmu získáme z databáze pouze nabídku institucí poskytujících kurzy v daném oboru. Dále uchazeč musí zvolit vzdělávací instituci, která mu nabídne přehled svých vzdělávacích aktivit bez možnosti jakékoliv upřesňující informace ke kurzu. Tyto lze získat po otevření webové stránky příslušné

8 instituce, jejíž aktuální nabídka se může značně lišit od získaných předešlých informací. Nelze vyhledat kurz s distanční nebo kombinovanou formou studia, databáze tuto informaci nenabízí, mnohdy ale tento údaj není k dispozici ani na webových stránkách vzdělávací instituce. To je však pro potenciálního zájemce velmi důležitá a zásadní informace. Další možností, která vede k nabídce programů a kurzů DVPP, je prostudovat webové stránky vysokých škol, konkrétně nabídku celoživotního vzdělávání, do které jsou tyto programy zahrnuty. Ani tato nabídka však nemusí být v daném požadavku zcela vyčerpávající, proto je nejspolehlivější hledat přímo ve studijní nabídce jednotlivých kateder, kam v mnoha případech stejně odkazy směřují. Tento časově náročný způsob získání potřebných informací ale mnohé uchazeče odradí od záměru studovat již v samotné rozhodovací fázi. Naší snahou proto bylo vytvořit pro lepší orientaci v nabídce DVPP databázi programů a kurzů poskytovaných distanční nebo kombinovanou formou studia. Zejména distanční vzdělávání je pro časově značně limitované pedagogické pracovníky velmi vhodnou formou studia. Lze také předpokládat, že pedagogové jsou studenty, kterým forma řízeného samostudia vyhovuje a kteří ji bez potíží zvládají. K vytvoření databáze vzdělávacích programů nás také přiměly množící se dotazy potenciálních uchazečů o studium v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, které se týkaly zejména dostupnosti nabídky tohoto studia. Z těchto důvodů se Národní centrum distančního vzdělávání rozhodlo pro usnadnění orientace a uspokojení zájmu uchazečů o alternativní formy vzdělávání připravit a uveřejnit na webových stránkách CSVŠ vzdělávací programy akreditované MŠMT v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků realizované distanční a kombinovanou formou vysokými školami. Využíváme možnosti setkání vysokoškolských vzdělavatelů k tomu, abychom požádali o dodání kvalitních informací a strukturovaných podkladů pro databázi. Nabízíme tak bezplatné šíření těchto informací směrem k potenciálním uchazečům o další vzdělávání. V první fázi se zaměřujeme na oblast DVPP, dále bychom chtěli šířit také validní informace o kvalitní nabídce širokého spektra vzdělávacích aktivit, realizovaných formou studia alternativní prezenčnímu vzdělávání.

9 4. ZÁVĚR Vzhledem k vyhlášce, která definuje kariérní řád a určuje druhy dalšího vzdělávání bude narůstat potřeba doplňovat a rozšiřovat si kvalifikaci. Tento trend bude umocněn připravovaným zákonem o dalším vzdělávání, jehož hlavním cílem je především podpora účasti dospělých na vzdělávání v průběhu aktivního ekonomického života. Dosavadní nabídka pro zájemce o alternativní formy studia v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků není dostatečně přehledná. Studijní programy v rámci DVPP realizované distanční nebo kombinovanou formou nabízí v současnosti 12 z 25 veřejných vysokých škol a 5 ze 39 soukromých vysokých škol. Jsme přesvědčeni, že pravidelně aktualizovaná databáze nabídky studijních programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků realizovaných distanční a kombinovanou formou, přispěje k snadnější a rychlejší orientaci v dané problematice. Literatura: 1. Zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů (in 2. Vyhláška č. 317/2005 Sb. o DVPP, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků (in 3. Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání (usnesení vlády č. 525/199 z , bod III.3), MŠMT ČR a MK ČR (in 4. Výroční zpráva o stavu vysokého školství za rok 2004 (in 5. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2005 (in 6. Návrh Zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (in 7. Webové stránky: MŠMT, veřejných a soukromých VŠ ČR, ÚIV 8.

10 PhDr. Drahomíra Kraťková RNDr. Jana Motyková Centrum pro studium vysokého školství Národní centrum distančního vzdělávání Adresa: U Lužického semináře 13, Praha 1 kratkova@csvs.cz, motykova@csvs.cz