Stroje pro sklizeň vinné révy Diplomová práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Stroje pro sklizeň vinné révy Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Jan Červinka, CSc. Vypracoval: Martin Papaj Brno 2011

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Stroje pro sklizeň vinné révy vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta

3 Mendelova univerzita v Brně Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Agronomická fakulta 2010/2011 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Bc. Martin Papaj Zemědělská specializace Zemědělské inţenýrství Název tématu: Stroje pro sklizeň vinné révy Rozsah práce: stran, obrázky, tabulky a grafy podle potřeby práce Zásady pro vypracování: 1. V práci podejte přehled strojů a strojních linek pro sklizeň hroznů. 2. Zaměřte se také na traktorové a samojízdné sklízeče hroznů. 3. Uveďte charakteristiku zemědělského podniků, kde diplomovou práci zpracováváte, zejména s ohledem na sklizeň a sklizňovou techniku. 4. Zpracujte metodiku polně-laboratorního sledování sklízeče hroznů. Zpracujte postup při technickoekonomickém hodnocení strojů pro sklizeň vinné révy. 5. Výsledky polně laboratorních zkoušek zpracujte do přehledných tabulek a grafů.

4 Seznam odborné literatury: KUMHÁLA, F. a kol. Zemědělská technika : stroje a technologie pro rostlinnou 1. výrobu. 1. vyd. V Praze: Česká zemědělská univerzita, s. ISBN ROH, J. -- KUMHÁLA, F. -- HEŘMÁNEK, P. Stroje používané v rostlinné výrobě vyd. Praha: ČZU, s. ISBN Neubauer a kol.: Stroje pro rostlinnou výrobu, SZN, Praha,1989, 720s. Poničan,J.,Korenko,M.:Stroje pre rastlinnú výrobu(stroje na zber 4. krmovín,zrnín,ĺanu,zemiakov,zeleniny a ovocia), SPU Nitra, 2008,248s. ISBN ČSN ISO 690-1: Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura Datum zadání diplomové práce: říjen 2009 Termín odevzdání diplomové práce: duben 2011 Bc. Martin Papaj Autor práce doc. Ing. Jan Červinka, CSc. Vedoucí práce prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. Vedoucí ústavu prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

5 PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc. za cenné rady, odborné vedení a vţdy ochotnou pomoc při řešení diplomové práce. Díky patří také rodinnému vinařství Vinopa Rakvice a vinařského podniku Réva Rakvice za trpělivost při posuzování plně mechanizované sklizně na jejich vinicích.

6 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá vývojem mechanizace ve vinohradnictví. Popisuje důleţité agrotechnické poţadavky pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů a charakterizuje návěsné a samojízdné sklízeče hroznů a jejich ústrojí. V praktické části je hodnocena závislost mezi cukernatosti a poutací síly bobulí pro stanovení vhodného termínu pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů. V návaznosti na sebe jsou měřené sklizňové ztráty způsobené nesklizením, propadem na zem a nevyzrálosti bobulí při změně pojezdové rychlosti a počtu kmitu setřásacích prutů za minutu. Byl také hodnocen podíl cizích příměsí ve sklízených bobulí a vypočteny provozní náklady sklízecích strojů. Klíčová slova: réva vinná, sklízeč, ztráty, sklizeň hroznů

7 ANNOTATION The diploma thesis review the development of mechanization in the vineyards. Describe the importance of agro-technical requirements of production, technical and organizational perspective of fully mechanized grape harvest. Characterize trailed and self-propelled grape harvesters and their gear. The practical part to evaluate tracts relationship between sugar content of grapes and restraint forces to determine the optimum harvest date for fully mechanized grape harvest. In relation to each other were measured unharvested crop losses, fall berries to the ground and immaturity of berries within changing speeds and the number of vibration jogging bars per minute. The conclusion was rated share of foreign matter in the harvested grapes and calculated the operating costs of harvests.. Key words: grapevine, grapes harvester, losses, harvest of grapes

8 OSNOVA 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRÁNÍ PŘEHLED Vývoj mechanizace ve vinohradnictví Agrotechnické poţadavky pro mechanizovanou sklizeň hroznů Pěstitelská hlediska Technická hlediska Organizační hlediska Mechanizační prostředky pro sklizeň hroznů Částečně mechanizovaná sklizeň Plně mechanizovaná sklizeň Konstrukční provedení strojů pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů Sklízecí ústrojí Záchytné ústrojí Separační ústrojí Systémy kontroly a nastavení Charakteristika sklizňových strojů podle různých výrobců GREGOIRE NEW HOLLAND ERO METODIKA POLNĚ - LABORATORNÍHO MĚŘENÍ Charakteristika vinařského podniku Vinařství Vinopa Rakvice Charakteristika stanoviště Charakteristika sklízené odrůdy Vinařský podnik Réva Rakvice Charakteristika stanoviště Charakteristika sklízené odrůdy Charakteristika sledovaných sklizňových strojů Návěsný sklízeč GREGOIRE G Samojízdný sklízeč NEW HOLLAND VL Polně - laboratorní zkoušky... 43

9 4.3.1 Měření cukernatosti a poutací síly bobulí Měření ztrát při plně mechanizované sklizni hroznů Měření kvality sklízených bobulí VÝSLEDKY POLNĚ - LABORATORNÍHO MĚŘENÍ Vyhodnocení cukernatosti a poutací síly bobulí Zjištěné ztráty GREGOIRE G Zjištěné ztráty NEW HOLLAND VL Vyhodnocení kvality sklízených bobulí GREGOIRE G Vyhodnocení kvality sklízených bobulí NEW HOLLAND VL PROVOZNÍ NÁKLADY SKLÍZEČŮ Provozní náklady soupravy pro sklizeň hroznů Provozní náklady NEW HOLLAND VL DISKUSE ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK PŘÍLOHY... 80

10 1. ÚVOD Postupné zavádění mechanizované sklizně hroznů souvisí s nedostatkem pracovních sil ve vinohradnictví, s nárůstem ceny práce, ale také s vhodnou náhradou namáhavé lidské práce při sklizni hroznů. Většina rodinných vinařských podniku v ČR na rozdíl od západních vinařů, kde je uplatňována mechanizovaná sklizeň hroznů uţ mnoho let, lpí na tradičním ručním sběru. Nedůvěra k mechanizované sklizni souvisí hlavně se sklizňovými ztrátami u sklízecích strojů a podílu cizích příměsí ve sklízených bobulí. První sklízecí stroje hroznů v 70. a 80. letech minulého století nepřesvědčily vinařské podniky o potřebnosti mechanizované sklizně. Zásadní nedostatky spočívající ve ztrátách sklizených bobulí, případně v poškozování révy vinné a opěrné konstrukce, souvisely v minulosti s nevhodným konstrukčním provedením sklízecích strojů a agrotechnické nepřipravenosti vinic. Rozšíření mechanizované sklizně nenastalo z důvodů nízké kvality sklizených bobulí. Vysoký podíl listů, úlomků z betonových sloupků a vysoké ztráty nesklizených bobulí bylo hlavním důvodem nerozšíření mechanizované sklizně hroznů. Proto i v současné době mnoho vinařských podniku trpí předsudky z těchto dob, i kdyţ podmínky pro uplatnění sklízecích strojů jsou jiţ podstatně jiné (OTÁHAL, 2009). K výraznému obratu došlo se vstupem České Republiky do EU v roce Rodinné podniky, které vstupovaly do podnikání s několika hektary vinic, začaly před vstupem navyšovat své plochy i na více neţ 10 ha a postupem času začínaly pociťovat, hlavně při nepříznivých povětrnostních podmínek, nutnost řešit v krátkém časovém období sklizeň hroznů. V současné době se potvrzují předpoklady o postupném zvyšování zájmu o vyuţívání mechanizované sklizně. Na našem trhu se můţeme setkat se sklizňovými stroji předních světových výrobců, které odstranili právě nedostatky spojované se ztrátami sklízených bobulí, poškozování keřů révy vinné a opěrné konstrukce a tudíţ budí větší důvěru u vinařských podniků. Tyto sklizňové stroje prošly za posledních 10 let vývojem a jsou doplněny řadou automatizačních prvků sniţující nároky na obsluhu, jsou výkonnější a odvádějí zvýšenou kvalitu sklízených bobulí spočívající v maximálním odstranění nečistot ze sklízených bobulí. Dnes jsou ztráty a případná poškození keřů dány nedůsledným dodrţování agrotechnických poţadavků, nedostatečným proškolením obsluhy a chybným nastavením pracovního reţimu sklízecích strojů. Vinařské podniky také uvítaly, ţe nové sklízecí stroje lze vyuţít celoročně, poněvadţ mají univerzální portálovou konstrukci, ke které se můţe upevnit různé adaptéry potřebné pro další péči o vinohrad (NOVÁK, 2005). 9

11 2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je posouzení mechanizované sklizně hroznů. Je uveden postup a metodika polně - laboratorního měření na dvou vybraných viničních tratí. Jsou hodnoceny ztráty způsobené nesklizením, propadem na zem a nevyzrálosti bobulí v závislosti na pojezdové rychlosti a počtu kmitu setřásacích prutů za minutu sklizňových strojů. Rovněţ je hodnocena kvalita sklízených bobulí a vypočteny provozní náklady sklízecích strojů.. 10

12 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Vývoj mechanizace ve vinohradnictví Lidé po staletí hledali způsoby pro ulehčení práce ve vinicích, pouţíváním různých speciálních nářadí. Jednalo se především o jednoduché nástroje. Různé vinohradnické noţe, srpy, rýče ale také putny a kádě pro sběr a dopravu hroznů, které ulehčovaly práci, jsou dochovány jiţ ze starověku i středověku. V dnešní době se setkáváme s modernějšími stroji odvozené ze strojů vyuţívaných v klasickém zemědělství. Jde především o přiorávací a odorávací pluhy, kultivátory a povozy pro přepravu hroznů v kádích. Z důvodu úbytku pracovních sil ve vinohradnictví se začaly více rozvíjet traktorové a později samojízdné stroje, které jsou uzpůsobené pro obdělávání vinic. Vývoj vinohradnických nástrojů a posléze i strojů má dlouhodobou tradici jak v moravském tak i v českém vinohradnictví. Vývoj mechanizace ve vinohradnictví po roce 1990 ukázal, kudy se bude pěstitelská technologie ubírat. Zavádění moderních kultivačních strojů, osečkovacích lišt, sklízecích van znamenalo výrazné sníţení pracnosti. Další rozvoj vinohradnictví byl podmíněn v souvislosti se vstupem České Republiky do EU, kde byly zavedeny vhodné pěstitelské technologie zajišťující nejvyšší kvality při minimalizaci nákladů a sníţení podílu ručních práci. Celková plocha vinic pěstovaných na našem území byla v roce 2003 kolem ha (ZEMÁNEK, 2003), v dnešní době je to kolem ha. V ČR je vinohradnictví rozděleno do dvou vinařských oblastičeské a moravské. Česká vinohradnická oblast se dělí na litoměřickou a mělnickou podoblast a moravská vinohradnická oblast na velkopavlovickou, mikulovskou, slováckou a znojemskou podoblast. Pokud chtějí pěstitelé hroznů zvládnout cestu ke konkurenceschopnému vinohradnictví musí zajistit správně všechny pracovní operace ve vinicích. To bude moţné v budoucnu jenom s vysokým podílem mechanizovaných strojů šetrných k ţivotnímu prostředí. Ve vinařských státech EU je potřeba ruční práce hodin na 1 ha, u nás je to hodin ruční práce na 1 ha při současné technologii pěstování révy vinné. Sniţování potřeby ruční práce díky moderní vinohradnické mechanizace znamená více zavádět moderní stroje ve vinohradnictví. Kaţdý pěstitel hroznů si musí ale uvědomit, ţe zavedením nových strojů lze uskutečnit jenom se změnou pěstitelských technologii a znalosti podmínek ovlivňujících kvalitu zásahu. Úbytek pracovních sil a rostoucí ceny 11

13 práce jsou hlavním ukazatelem, ţe ruční práce (zejména řez, zelené práce a sklizeň) jsou jedním z nejdůleţitějších faktorů pro rozvoj vinařského podniku. Vinohradnická mechanizace je stále se rozvíjející obor, který hledá nové principy a uplatnění na nová technická řešení strojů pro provádění jednotlivých pracovních operací. Na přelomu tisíciletí se na území ČR začaly uplatňovat sklízecí stroje hroznů a další mechanizace. I ta nejmodernější technologie ale potřebuje kvalifikovaný personál, jenţ bude rozhodovat o jejím nasazením, seřízením a efektivním vyuţitím. Většina vinařských podniků v ČR se postupně vybavují moderní technikou, která sniţuje celkovou potřebu ruční práce (ZEMÁNEK, 2010). 3.2 Agrotechnické poţadavky pro mechanizovanou sklizeň hroznů Ve vinohradnictví je stále vysoký podíl ruční práce v pěstebních pracovních operacích. Aby byl vinařský podnik v budoucnu konkurenceschopný a dokázal se i nadále rozvíjet, je zapotřebí se snaţit ruční práce v pěstebních pracovních operacích minimalizovat. Proto se další rozvoj pěstování vinic neobejde bez většího vyuţití mechanizačních prostředků, právě tam, kde převládá tradiční ruční práce. Jiţ před výsadbou vinice začínají první úvahy o budoucím vyuţívání mechanizace. Je důleţité promyslet organizaci porostu jak z pěstitelského hlediska (tj. odrůdové skladby, způsobu vedení, pouţité odnoţe, počet jedinců na 1 ha), tak i z hlediska technického a organizačního, abychom zajistili efektivní vyuţití mechanizačních prostředků v budoucnu. Réva vinná je trvalý porost s ţivotnosti kolem 30 let, a proto je důleţitá příprava a promyšlený návrh výsadby vinice. Pokud bychom nerespektovali jedno ze tří výše uvedených hledisek, můţe se stát, ţe se začne projevovat nízká efektivita pouţívané techniky a v konečném důsledku se to můţe odrazit jak v poškozování porostu révy vinné ale také v celkových nákladech podniků (ZEMÁNEK, 2010) Pěstitelská hlediska Mezi nejdůleţitější pěstitelská hlediska patří výsadba jedné odrůdy do řádku, jenţ umoţňuje sklizeň jedním průjezdem, proto není doporučováno vysazovat více odrůd do řádku. Důleţité jsou rovněţ rovné kmínky révy vinné, aby mohla být zajištěna co nejspolehlivěji funkce záchytného ústrojí. V opačném případě má tendenci sklízeč ve směru pohybu potahovat keř dopředu a to můţe mít za následek poškození nebo dokonce i vylomení kmínku a zvyšování sklizňových ztrát propadem bobulí na zem. 12

14 Při plně mechanizované sklizni se nesmí také zapomenout na řez a vedení révy vinné v pracovní výšce sklízecích strojů. Doporučovány jsou plošné nebo prostorové tvary keřů, které dávají dobrý předpoklad ke stejnoměrnému zrání hroznů. Rozloţení hroznů by mělo být ve výšce od 0,50 do 1,60 m podle způsobu vedení révy vinné. Pro kvalitnější sklizeň hroznů se vyvazují taţně ve směru řádku a uţ při řezu je zapotřebí při tvarování odklonit plodné letorosty od sloupku opěrné konstrukce, abychom zamezili ztrátám nesklizením hroznů v oblasti sloupků (ZEMÁNEK, 2003). Zásadním problémem, který zabránil rozvoji vyuţívání sklízecích strojů, byly v té době nepřipravené vinice. Vysoké vedení ve sponu 3,50 x 1,20 m znamenalo, ţe jednotlivé keře byly mohutné a vzrostlé a do sklizených bobulí se dostávalo hodně příměsí listů. V dnešní době postupují vinaři při výsadbě vinic tak, aby spon výsadby a zároveň i vedení a řez byly v souladu s agrotechnickými poţadavky. Na vinicích jsou stále více vyuţívány další stroje při zelených pracích, které zajistí přípravu keřů a hroznů k dalšímu průběhu mechanizované sklizně, v případě kdy to nestihnou pracovníci na vinici ručně. V době zelených prací je potřeba opakovaně provádět osečkovaní letorostů alespoň 2-3 x za vegetaci pro zúţení stěny porostu a také zařadit defoliaci (odlistění) pro zmenšení objemu listové hmoty (OTÁHAL, 2009) Technická hlediska Na vinicích vykazujících příčnou svaţitost je usnadněn lepší průjezd sklízecích strojů a tím je minimalizováno poškození keřů révy vinné. V opačném případě se můţe stát, ţe projíţdějící stroj bude mít zhoršený průjezd a tím pádem vyšší poškozování jak porostů, tak i opěrné konstrukce. Podle šířky sklízečů, ale je také důleţité pamatovat na další pouţívané stroje ve vinicích, se odvozuje šířka meziřádků. Je nutné dodrţovat přímost řádků, hlavně u návěsných strojů můţe docházet při lomení řad révy vinné k vyosení. Před zaloţením vinice je také dobře pamatovat na šířku souvratí, z důvodu na potřebu místa pro parkování strojů, jejich otáčení, najíţdění a vyjíţdění z vinice a vyprazdňování zásobníků sklízecích strojů. U návěsných typů sklízecích strojů je šířka souvratí 6 aţ 8 metrů. U samojízdných typů sklízecích strojů podle délky stroje nebo pojezdového ústrojí. Tento prostor omezují i úchyty krajních sloupků opěrné konstrukce (ZEMÁNEK, 2010). Moderní sklízecí stroje hroznů jsou jiţ vybaveny pracovním reţimem sklízecího ústrojí, které dokáţe detekovat sloupky a sníţit počet kmitů setřásacích prutů v oblasti opěrné konstrukce. Hlavní úkolem opěrné konstrukce je zajistit vhodné tvarování révy 13

15 vinné. Na novějších vinicích je opěrná konstrukce řešena z kovových - pozinkovaných konstrukcí či plastových nebo dřevěných. Kovové sloupky se vyznačují niţší hmotnosti a větší ţivotnosti, jsou vyrobeny z pozinkovaného plechu. Po stranách jsou očka pro upevňování drátu v jakékoliv výšce. Jedinou nevýhodou těchto sloupků je, ţe po průjezdu sklízecího stroje se můţe stát, ţe některé typy mohou přiklepnout vnější očka k drátěnce. Vzdálenost mezi sloupky by měla být zvolena od 6 do 8 m. Delší vzdálenost můţe mít za následek vyvrácení sloupků vlivem silného větru na plochu porostu révy vinné. Starší vinice mají opěrnou konstrukci tvořenou z betonových sloupků, které jsou stále častěji nahrazovány a to z důvodu jejich vysoké hmotnosti a z důvodu moţných betonových úlomků, které se mohou odlomit a vyskytnout ve sklízených bobulí. Právě betonové úlomky mohou poškodit pracovní orgány sklízecích strojů. Při výsadbě révy vinné je nutno myslet na stejnou výšku sloupků, neměla by překračovat 1,80 m. Stabilní drátěnka z nepruţného materiálu je ideální pro pouţití sklízecích strojů, poněvadţ nepřenáší vibraci a následně nedochází ke ztrátám způsobené propadem bobulí na zem před sklízecími stroji. Většinou k nejčastějším poškozením révy vinné dochází z důvodů špatně vyvázaných kmínků. Sklízecí stroj táhne ve směru svého pohybu špatně vyvázané kmínky dopředu a můţe dojít k jejich zachycení sklízecím ústrojím a následným zlomením kmínku révy vinné (ILČÍK, 2003) Organizační hlediska Při mechanizované sklizni hroznů je nutné zaměřit se na nalezení vhodného termínu sklizně. Cukernatost hroznů není jediným optimálním ukazatelem pro sklizeň hroznů. Pokud bychom se drţeli pouze cukernatosti hroznů a nebrali bychom ohled na další ukazatelé, těţko se stanovuje vhodný termín sklizně. Kvalitu a následnou sklizeň hroznů bychom měli stanovovat také na jejich aromatické a fenologické zralosti. Prvotním předpokladem kvalitní sklizně je stanovit si jiţ nyní poţadavky na kvalitu hroznů. Tyto poţadavky by se měli pohybovat v rozsahu hroznů pro jakostní vína a vína s přívlastkem. Agrotechnické zásahy ve vinici na sklizeň by měli být přizpůsobeny k našemu cíli. Velkopěstitelé hroznů se musí zajímat rovněţ o fyziologickou zralost hroznů. Při hodnocení této zralosti je potřeba zaměřit se na senzorická hodnocení hroznů. Senzorická dozrávání hroznů ve vinici má význam z pohledu stanovení termínu sklizně. Není potřeba ţádné náklady na přístroje pro analýzu a můţe ho provádět i méně kvalifikovaná osoba. Tento způsob hodnocení hroznů je rozdělen na hodnocení bobulí na hroznu a dále na detailnější rozbor bobule a 14

16 hodnocení např. duţiny, slupky a semen podle tabulky senzorických znaků, kterou vytvořil Francouz Jacques Rousseau (PAVLOUŠEK, 2005). Dalším důleţitým ukazatelem pro nalezení vhodného termínu sklizně je znalost velikosti poutací síly bobule ke stopečce. Poutací síla bobule se měří pomocí siloměru. Jde o sílu, kterou je bobule poutána ke stopečce a postupně se vlivem vyzrálosti hroznů sniţuje. Na základě stupně vyzrálosti hroznů a velikosti poutací síly bobulí lze vhodně stanovit termín sklizně pro plně mechanizovanou sklizeň a nastavit počet kmitů sklízecích prutů sklízecích strojů za minutu, aby došlo k překonání poutací síly bobulí. Pokud dynamická síla překoná poutací sílu bobule, je bobule hroznů oddělena, zachycená a dopravena do zásobníku přes systém čistících ústrojí. Vinařské podniky si najímají brigádníky, kteří prochází po sklízecích strojích znovu vinici a hlavně v oblasti kolem sloupků opěrné konstrukce dosklízí ponechané hrozny. Na keřích v oblasti sloupků mohou zůstat hrozny v mnoţství aţ 300 kg.ha -1. Některé podniky úmyslně ponechávají hrozny na keřích pro pozdní sběr nebo dokonce i pro výrobu ledových vín (WALG, 2007). 3.3 Mechanizační prostředky pro sklizeň hroznů K nejnáročnějším pracovním operacím ve vinicích patří z hlediska pracnosti sklizeň hroznů. U částečně mechanizovaných způsobu sběru hroznů se pohybuje od 80 do 150 h.ha -1, to je asi 30 % potřeby celkového pracovního času na 1 ha vinice. Sklizeň hroznů je ve skutečnosti ovlivněna řadou rozdílných faktorů. Jedná se především o odrůdu, výnos, celkovou plochu vinice ale také průběh počasí, zdravotní stav hroznů a dostupnost pracovních sil. Tyto a další faktory musíme při způsobu sklizně a pouţití druhu mechanizačních prostředků zohledňovat. Je zapotřebí vzít v úvahu také šířku meziřádků pro mechanizační prostředky, neboť šířka meziřádků je v období sklizně sníţena o širokou révovou stěnu se zralými hrozny. Mohlo by docházet ke ztrátám vlivem průjezdu mechanizačních prostředků. Menší a střední pěstitelé hroznů volí převáţně sklizeň částečně mechanizovanou. Vyuţívají především traktorové nesené i návěsné kontejnery a sklízecí vany urychlující a usnadňující sklizňový proces. Malá rodinná vinařství vyuţívají jednonápravové návěsy se sklizní do beden. Větší rodinná vinařství do 10 ha vyuţívají sklízení do velkoobjemových beden. Časová náročnost, vysoké náklady, nedostatek sezonních pracovníků, to jsou hlavní důvody, proč nejenom větší vinařské podniky začínají 15

17 zavádět plně mechanizovanou sklizeň hroznů, pomocí návěsných a samojízdných sklízecích strojů (ZEMÁNEK, 2010) Částečně mechanizovaná sklizeň Tradiční sklizeň hroznů se provádí do plastových beden o nosnosti kg, pouţívají je nejmenší pěstitelé do 1 ha. Výhodou tohoto způsobu sklizně je vynikající šetrnost sklízených hroznů. Bedny jsou rozmístěny do řádku vinice, které jsou po naplnění nakládány na jednonápravové traktorové návěsy. Sklizeň do velkoobjemových beden o nosnosti kg pouţívají střední a větší vinařské podniky. Výhodou je rovněţ šetrnost sklízených hroznů. Pomocí traktorových nástaveb s vidlemi je moţná manipulace s těmito bednami. Tyto bedny jsou nakládány nasouváním ručně na jednonápravové návěsy. Právě fyzická námaha a pracnost jsou nevýhodou těchto variant sklizně. Sklizeň do traktorových přívěsů, které mohou být sklápěcí o nosnosti 3 7 tun nebo přívěsy osazené vodotěsnou vanovou nástavbou na hrozny. Hrozny se sbírají do kbelíku a vysypávají do přívěsu. Sklizeň do traktorových nesených kontejnerů pouţívají vinařské podniky od 2 do 5 ha, jenţ vlastní vinohradnické traktory o výkonu 50 kw. Kontejner je vyroben většinou z nerezu nebo plastu a je vodotěsný, jeho objem je od 350 aţ 1000 litr. Po naplnění kontejneru se většinou pouţívají traktory s moţností připojení vysokozdviţného zařízení na odvoz z meziřádků. Vinařské podniky s rozlohou vinic nad 10 ha pouţívají sklizeň do traktorových návěsných kontejnerů o objemu litrů uloţený na nosném rámu s nápravovým podvozkem a vyprazdňován pomocí hydrauliky (ZEMÁNEK, 2010). Po roce 1990 se rozšířil způsob sklizně pomocí sklízecích van se šnekovým vyprazdňovacím dopravníkem. U této varianty sklizně se minimalizuje pracnost, neboť pracovníci vysypávají z kbelíku hrozny přímo do van, který jsou umístěny níţe neţ traktorový přívěs. Šnekový dopravník je umístěn na dně vany. V zadní části šnekového dopravníku je umístěno lopatkové čerpadlo, které ţene hrozny ven při vyprazdňování. Druhým způsobem sklizně je pomocí sklopných sklízecích van, kde je umoţněno boční nebo zadní vyklápění. Výhodou této varianty sklizně je jednoduchá konstrukce vany a šetrné vyprazdňování a tím i menší riziko mechanického poškození hroznů (BURG, 2010). 16

18 3.3.2 Plně mechanizovaná sklizeň Zemědělská druţstva a velkopěstitelé révy vinné začaly uplatňovat plně mechanizovanou sklizeň hroznů jiţ v minulém století. V 70. letech nenastalo ale větší rozšíření z důvodu velkého podílu listů, řapíků a betonových úlomku ve sklízených hroznech. Na sklízených řádcích zůstávalo velké mnoţství nesklizených hroznů, opěrné konstrukce a porost byly po průjezdu sklízecích strojů stále více poškozovány. V té době se vyuţívaly sklízecí stroje např. od výrobců z Bulharska, tzv. KG-2, které nevyhovovaly. Změna ve vývoji sklízecích strojů přišla po roce Moderní sklízecí stroje prošly plnou řadou inovací zaměřené hlavně na šetrnější působení sklízecích ústrojí na révu vinnou ale hlavně na sklízené bobule a na sníţení ztrát při sběru. Tento impuls vedl k rozšíření sklízecích strojů hlavně v evropských zemích. Nové stroje předních světových výrobců se vyznačují velmi dobrou technickou úrovní, optimálním nastavením parametrů, které umoţňují efektivnější sklizeň a tím vyšší čistotu sklizených hroznů a menší poškození bobulí, neţ tomu bylo dříve. S plně mechanizovanou sklizni hroznů se setkáváme nejvíce ve Francii, kde je vyuţíváno kaţdoročně přes 1400 sklízecích strojů, přibliţně 60 % plně mechanizované sklizně na plochách ha. Ve Španělsku je vyuţíváno přes 1100 sklízecích strojů a v Německu kolem 900 sklízecích strojů, v Rakousku a Itálii kolem 200 sklízecích strojů. V ČR je vyuţíváno přibliţně 40 sklízecích strojů a kaţdým rokem se počty zvyšují jak o návěsné, tak i o samojízdné od firem GREGOIRE, ERO, NEW HOLLAND. Na celkových plochách cca ha je asi 20 % sklizně pouţita plně mechanizovaná sklizeň hroznů (BACCARINI, 2008). 3.4 Konstrukční provedení strojů pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů Sklízecí stroje pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů můţeme také označit jako sklízeče hroznů, které jsou konstruovány ve dvou provedeních, buď jako samojízdné nebo jako traktorové návěsné. Novým trendem je vytváření konstrukce univerzálních portálových podvozků, tzv. multifunkčních nosičů s výměnnými adaptery. To znamená více moţnosti vyuţívat portálový podvozek po celý rok při provádění dalších pracovních operací. Nejrozšířenější jsou právě adaptery pro sklizeň hroznů, které jsou stále modernizovány pro co nejšetrnější způsob sklizně. Aţ 50 pracovníků můţe 17

19 nahradit sklízecí adaptéry, jejichţ výkonnost je aţ 3-5 ha za pracovní směnu. U větších pěstitelů se v poslední době začala rozšiřovat jejich koupě. Vyšší cena je kompenzována vysokou výkoností, kvalitou provedené práce, úsporou času ale také niţšími náklady o %. Princip sklízecího adaptéru je zaloţený na vibračním působení pracovního ústrojí na porost. Pokud dynamická síla překoná poutací sílu bobule, je bobule hroznů oddělena a zachycená a dopravena do zásobníku přes systém čistících ústrojí (ZEMÁNEK, 2010). V ČR jsou samojízdné sklízeče většinou pouţívány vinařskými podniky s celkovou plochou vinic přes 100 ha. Všechny samojízdné modely jsou velmi výkonné, pohon na všech kolách, kdy jednotlivé kolo můţeme natočit aţ o 90 o. Výkon motoru je od 100 do 120 kw. Pokud bychom srovnali samojízdné sklízeče s návěsnými, můţeme klidně říci, ţe samojízdné sklízeče mají lepší manévrovatelnost v omezeném prostoru meziřádků a komfortnější pocit z jízdy. Za optimálních podmínek mohou samojízdné sklízeče sklidit plochu kolem 0,7 ha.h -1, poněvadţ mají větší zásobníky a hydrostatický jízdní pohon kol dovolující přizpůsobit rychlost terénním podmínkám a vyrovnání stroje ve svahu. Rychlost lze regulovat v rozmezí 2 8 km.h -1. Tyto stroje jsou stále modernizovány a zlepšovány v komfortu jízdy a obsluhy stroje. Návěsné sklízeče jsou připojeny bočně k traktoru, který jede v meziřádků. Rám uloţený na jednonápravovém podvozku se pohybuje nad řádkem. Jednodušší konstrukce návěsného sklízeče vyţaduje agregaci s traktorem výkonové třídy kw. Tyto typy sklízečů pouţívají především střední vinařské podniky a vykazují rovněţ bezvadnou kvalitu sklizně. Vytknout se dá pouze horší manévrovatelnost a menší rychlost stroje oproti samojízdným. Důleţitým hlediskem je hmotnost sklízeče, konstrukce, hnací náprava, dopravní a čistící systém pro sklizený hrozny a velikost zásobníku. Modernější sklízeče mají výhodu dobré stoupavosti přesahující 30 % sklonu svahu (WALG, 2007) Sklízecí ústrojí Za posledních pár let prošlo novým vývojem sklízecí ústrojí, jenţ má největší vliv na sklizeň. Do roku 1990 byly sklizňové mechanizmy tvořeny dvojici svislých tyčí. Tyto tyče byly poháněny excentricky a bylo do nich vetknuto 4 8 ocelových nebo také sklolaminátových prutů vykonávající kmitavý pohyb v horizontálním směru a to po obou stranách sklízeného řádku. Frekvence kmitů byla kolem kmitu za minutu. Nevýhodou tohoto sklizňového mechanizmu byly nekontrolovatelné dokmitání 18

20 konce volných prutů, které způsobovaly větší opad listí ve sklizených bobulí ale také jejich poškození. Celkově keře révy vinné tímto sklizňovým mechanismem spíše utrpěly. Po roce 1990 nastal obrat ve vývoji sklízecího ústrojí. Prvotní konstrukční změny vedly k upevnění volných konců prutů díky různým výztuhám, ale postupem času byly vyvíjené nové tvary setřásacích prutů, jenţ zabránily vzniku dokmitání a zklidnily chod sklízecího ústrojí. V dnešní době se uplatňují sklízecí ústrojí různých tvarů. Na (obr. 1) jsou vidět setřásací pruty kapkovitého tvaru, setkat se s nimi můţeme i u starších typů strojů, vzhledem ke své délce jsou setřásací pruty vyztuţeny nebo jsou oboustranně uchycené pruty s kratším obloukem kapkovitého tvaru. Obr. 1. Setřásací pruty kapkovitého tvaru (Zemánek, 2010) Setřásací pruty prodlouţeného tvaru nazývané také banánového tvaru tvoří oboustranně uchycené pruty s prodlouţenou smyčkou např. systém A. R. C. firmy GREGOIRE (obr. 2). Šetrným způsobem práce lze popsat tento systém, neboť je přímý úder prutů zamezen na poměrně širokou plochu stěny řádku a umoţňuje při stejném účinku sníţit frekvenci kmitů. 19

21 Obr. 2. Setřásací pruty banánového tvaru (Zemánek, 2010) Setřásací pruty obloukového tvaru jsou tvořeny dlouhými pruty oboustranně uchycenými, které jsou prohnuty do oblouku směrem k ose sklízeného řádku. Výhodou je nezávislé tvarování prutů při pohybu a výborně se přizpůsobují tvaru keře podélně i příčně např. systém S. D. C. od firmy NEW HOLLAND (obr. 3). Tvar keře určuje postavení prutu, neboť uchycení a pohon umoţňují rozsáhlé obloukovité prohnutí flexibilních prutů. Protilehlé pruty se asymetricky prohnou a kopírují tvar keře. Konečným výsledkem je šetrnější setřesení bobulí bez poškození (ZEMÁNEK, 2010). Obr. 3 Setřásací pruty obloukového tvaru (Zemánek, 2010) 20

22 3.4.2 Záchytné ústrojí Sklizené bobule jsou po oddělení od třapiny zachyceny pomocí záchytného ústrojí, které uzavírá v dolní části sklízecí jednotku a dopraveny přes pásové dopravníky do zásobníků sklízečů. Dopravní ústrojí musí být vodotěsné a doprava do zásobníku musí byt zajištěna co nejrychleji, neboť ze sklizených bobulí uniká šťáva. V moderních sklízečích se uplatňují nejvíce dvě záchytné ústrojí a to kapsové dopravníky nebo otočné clony. První záchytné ústrojí je tvořeno dvojicí kapsových dopravníků (obr. 4, 5), které přiléhají z obou stran ke kmínkům a k opěrné konstrukci. Tato záchytná ústrojí se vyznačují vynikajícím přilnutím ke kmínkům a tím zamezují ztrátám propadem na zem sklízených bobulí, zároveň slouţí jako dopravní ústrojí sklízených bobulí do zásobníků. Dopravní kapsy (obr. 6) jsou vyrobeny z měkkého polyuretanu, aby nezpůsobovaly nadměrné porušení bobulí. Dopravník má vţdy stejnou rychlost s pracovní rychlostí sklízeče, ale v opačném směru. Boční strana dopravníku je přitlačena ke kmínku bez podélného posunu, neboť by mohlo dojít k poškození paty kmínků. U kapsových dopravníků je hlavní nevýhodou častější nároky na čištění a údrţbu, včetně vyšších nákladů na případné opravy. Obr. 4 Záchytné ustrojí sklízeče tvořeno dvojici kapsových dopravníku (Zemánek, 2010) 21

23 Obr. 5 Dvojice kapsových dopravníku záchytného ústrojí přilnutí ke kmínku (Zemánek, 2010) Obr. 6 Dopravní kapsy (Zemánek, 2010) 22

24 Druhá varianta záchytného ústrojí je tvořena otočnými clonami nebo plastovými deskami či lamelami, které jsou uchycené na výkyvných drţácích šupinově se překrývajících (obr. 7, 8). Při najetí sklízeče na kmínek nebo sloupek opěrné konstrukce se plastové desky otevřou a ihned svírají. Plastové desky jsou konstruovány s mírným spádem, aby doprava sklízených bobulí směřovala ke dvojici bočních dopravníků a následně do zásobníků sklízeče. Dopravníky jsou umístěny z vnější strany (ZEMÁNEK, 2010). Obr. 7 Záchytné ústrojí tvořeno otočnými deskami (Zemánek, 2010) Obr. 8 Záchytné ústrojí tvořeno otočnými deskami detail (Zemánek, 2010) 23

25 3.4.3 Separační ústrojí Čištění sklízených bobulí od různých příměsí listů, řapíků či malých betonových úlomků je zajištěno pomocí 2 aţ 4 ventilátorů. Spolehlivé odsávání listů s minimálním podílem šťávy je zaručeno vhodným umístěním do pracovního prostoru sklízeče mezi dopravníkem a zásobníkem. K vyšší čistotě sklízených bobulí přispívají separátory. Nejjednodušší variantou jsou krátká válcová síta (obr. 9), která jsou umístěna před zásobníkem. Uvnitř síta se otáčí hřídel, ke které jsou přidělány rozmístěné prsty, které napomáhají k posunu sklizených bobulí po jeho vnitřní ploše. Tím je zajištěna separace bobulí od příměsí a dalších nečistot. Obr. 9 Separační válcové síto (Zemánek, 2010) Další konstrukční variantou separátoru je pouţití tzv. perforovaného pásového dopravníku (obr. 10). Tento perforovaný pásový dopravník je v kombinaci s několika rotujícími hřídeli, které jsou opatřené hvězdicovitými elementy. Prsty hvězdic se pohybují v těsné blízkosti nad dopravníkem při rychlé rotaci a vyhazují rovněţ příměsi a nečistoty ve sklízených bobulích. 24

26 Obr. 10 Perforovaný pásový dopravník (Zemánek, 2010) Čištění sklízených bobulí je zajištováno také třídícím separačním stolem, který je umístěn nad zásobníkem. Přivedené bobule s různými příměsí se dostávají mezi kmitající obloukové pruty, kde působením vibrací jsou oddělovány např. bobule od zbytků třapin. Bobule jsou posunuty na dvojitý rotační rošt, kde jsou nejprve vtáhnuty listy, třapiny a očištěné bobule propadávají do zásobníku. Díky velké účinné ploše rotačního roštu dostal tento systém název separační třídící stůl (obr. 11). Obr. 11 Separační třídící stůl (Zemánek, 2010) 25

27 Jak samojízdné tak i návěsné sklízeče jsou většinou vybaveny dvěma zásobníky vanovitého tvaru o objemu litrů umístěny po stranách (2 x litrů). Tyto zásobníky jsou vybaveny rozdělovacími šneky, aby docházelo k rovnoměrnému plnění (obr. 12). Pomocí hydraulického sklápění buď dozadu nebo do strany je zajištěno vyprazdňování zásobníků (obr. 13). Obr. 12 Rozdělovací šneky zásobníku Obr. 13 Vyprazdňování zásobníku (Zemánek, 2010) 26

28 3.4.4 Systémy kontroly a nastavení Důleţitým předpokladem pro kvalitní sklizeň jsou moţnosti optimálního nastavení parametrů sklízeče, mezi které patří např. nastavení výšky sklízeče (sklízecího ústrojí) podle sklízecího řádků. Jednak podle stavu terénu a jednak podle stavu porostu můţeme nastavit dodrţení pojezdové rychlosti od 2,5 do 6 km.h -1 a rovněţ nastavit počet kmitu setřásacích prutů sklízecího ústrojí za minutu, která se nastavuje podle odrůdy a stupně zralosti hroznů v rozmezí kmitu.min -1. Dalším důleţitým parametrem nastavení je rychlost dopravníků v závislosti na pracovní rychlosti sklízeče, hektarovém výnosu a nastavení intenzity odsávání na ventilátorech. Díky vybavenosti sklízečů elektronickými regulačními a kontrolními systémy jsou postupně sniţovány nároky na obsluhu při ovládání. Při nastavení počtu kmitu u sklízecího ústrojí podle přednastavených údajů dokáţe regulační systém poţadavkem oddělit bobule od cizích příměsí. Na základě vizuální kontroly můţeme zesílit nebo zeslabit činnost ventilátoru, aby byl podíl neţádoucích příměsí co nejmenší. U novějších sklízečů jsou parametry nastavovány automaticky kontrolními systémy, např. vedení sklízeče v řádku nebo výškové vedení sklízecí hlavy, operativní změna šířky pracovní mezery sklízecího ústrojí nebo detekce sloupků, kdy dochází k okamţitému sníţení počtu kmitů, aby nedošlo k poškození sklízeče. Celkové řešení kabiny zajištuje vynikající výhled před sebe a na přehledně umístěné kontrolní panely. Ovládání všech funkcí sklízeče je docíleno multifunkční pákou. Dosahované výkonosti u jednotlivých sklízečů jsou ovlivňovány technickou úrovní stroje, hektarovým výnosem, odrůdou, stavem porostu či zkušenosti obsluhy. U samojízdných sklízečů je výkonnost 2,5 3,5 ha za směnu, u návěsných sklízečů je 1,5 1,8 ha za směnu (ZEMÁNEK, 2010). 27

29 3.5 Charakteristika sklizňových strojů podle různých výrobců GREGOIRE Firma GREGOIRE nabízí široký sortiment strojů nové generace pro sklizeň. Hlavními vlastnostmi sklízečů je jejich výkonnost, spolehlivost a nízké náklady na údrţbu. Díky blízkému vztahu k pěstitelům hroznů vyvíjí sklízeče v souladu s jejich poţadavky. Tato firma si udrţuje vedoucí postavení téměř ve všech zemích na světě, zabývajících se pěstováním révy vinné. Inovovaná kabina řidiče u samojízdných sklízečů poskytuje nejlepší výhled díky mírně zakulacenému čelnímu sklu a nabízí nízkou úroveň hluku, díky vylepšené zvukotěsnosti. Sedadla řidiče nabízí perfektní výhled jak na sklízený řádek vinohradu a vstup do setřásací komory, tak i snadný výhled na obě strany sklízeče. Nový joystick ovládá trojnásobné mnoţství operací, ovládání hlavních funkcí jednou rukou na joysticku, včetně zapínaní dopravníků, setřásání či vyklápění zásobníků. Spolehlivé a prověřený systém, který poskytuje nejlepší výsledek sklizně. Měnitelná šířka sklízecí hlavy umoţňuje správně nastavení v odlišných podmínkách sklizně. Velmi rychlé a snadné nastavení setřásacího ústrojí, tvar ARC prstů zaručuje, ţe prsty zůstávají delší dobu v kontaktu se sklízenými bobulemi v setřásací hlavě, přičemţ většina hroznů je sklizena ve střední části sklízecí hlavy. Optimální záchytné ústrojí pomocí vodonepropustných lamel, které se natáčejí. Výška sklizně hroznů je jiţ moţná od 0,15 m od povrchu. Zadní kryty setřásací hlavy jsou snadno a rychle demontovatelné pro snadný přístup do setřásací hlavy při čištění stroje. Dopravníky hroznů jsou vyrobeny ze 100 % nerezové oceli. Dopravní systém je schopen přepravit velké mnoţství hroznů při zachování dobré pracovní rychlosti sklízeče. Spodní čistící ventilátory extrahují listy před jejich kontaktem s hrozny, coţ zamezuje ztrátě šťávy. Všechny funkce i rychlost čistících ventilátoru jsou ovládány z kabiny nebo novým přehledným joystickem z kabiny traktoru. Samojízdné sklízeče jsou osazeny DEUTZ dieselovými motory a hydrostatickým pohonem, která umoţní bezpečně dosáhnout vysoké pracovní rychlosti nezávislé na tom, zda jede sklízeč při práci do kopce nebo z kopce. Sklízeče jsou vybaveny jedinečnou funkcí ECOdrive, která umoţňuje ušetřit palivo automatickým sníţením otáček motoru při otáčení na souvrati. Výkony samojízdných sklízečů lze srovnat s výkony návěsných sklízečů (HM, 2009). 28

30 Obr. 14 Samojízdný sklízeč hroznů G 8 (HM, 2009) Obr. 15 Návěsný sklízeč hroznů G 8 (HM, 2009) NEW HOLLAND Firma NEW HOLLAND vyuţívá rozsáhlých zkušeností počínaje vývojem a konče výrobou samojízdných sklízečů hroznů. V dnešní době pracuje na vinicích po celém světě přes sklízečů hroznů NEW HOLLAND. Tento úspěch je díky trvalému výzkumu a inovační filosofie umoţňující nabízet široké spektrum sklízečů, které odpovídají potřebám pěstitelů révy vinné. 29

31 Nové motory, které jsou vyvinuté firmou FIAT, poskytují sklízečům maximální výkon, který je nutný pro pouţití v jakýchkoliv podmínkách. Rozsah výkonu je od 100 do 175 koní a výběr mezi 4 válcovým nebo 6 válcovým motorem se systémem Common Rail, který poskytuje bezkonkurenční výkon a hospodárnost se systémem IMS. IMS zajišťuje, ţe otáčky motoru se nastavují pomocí elektronicky ovládaných prvků a průběţně upravuje pojezdovou rychlost sklízeče, to má za důsledek úsporu paliva aţ o 40 %. Nové kabiny sklízečů jsou prostorné, průhledné a nabízí vynikající výhled na všechny činnosti, současně zajišťuje účinnou ochranu před sluncem. Kabiny jsou navíc odpruţeny, odhlučněny, větrány, májí také vyrovnávání tlaku a jsou vodotěsné, vyhřívané a klimatizované. Na barevném dotykovém monitoru lze zobrazit a upravit všechny funkce sklízeče. Monitory umoţňují kontrolu všech činnosti stroje, obsluha je pomocí multifunkční páky, jenţ reguluje sklízecí hlavu a různé funkce víceúčelového nářadí. Sklízecí hlavy vycházejí z osvědčené technologie BRAUD, jejichţ uloţení je výkyvné a samovyrovnávací. Nové řady sklízecích hlav jsou stále vylepšovány četnými inovacemi. Zásobníky sklízečů jsou vybaveny rovněţ z nerezové oceli o kapacitě aţ 3200 litrů. Byly zkonstruovány tak, aby bylo zajištěno jejich rychlého mytí a snadné údrţby. Sběrací dopravníky jsou vybaveny zcela přepracovanými velkokapacitními dopravními košíky. Schopnost rychlé a snadné změny počtu a výšky setřásacích tyčí v oblasti hroznů je nesporná výhoda s ohledem na jakost sklizně, úsporu času a komfort práce. BRAUD systém umoţňuje rychlou a snadnou změnu počtu pouţitých setřásacích tyčí právě tím, ţe se snadno aktivují a zase vypínají. Sklízeče jsou vybaveny systémem zadního pruţného upevnění umoţňující perfektní řízení činnosti setřásače při maximální flexibilitě, jeţ dále zlepšuje celkový výkon setřásacího systému. Kaţdý sklízeč je vybaven patentovaným separátorem bobulí, který umoţňuje odstranění příměsí, které se dostaly do sklízených bobulí. Okamţitě odděluje zbytky třapin, listů a vylučuje jakýkoli škodlivý styk se sklizenými bobulemi (BIŇOVSKÝ, 2010). 30

32 Obr. 16 Samojízdný sklízeč hroznů NEW HOLLAND (Biňovský, 2010) Obr. 17 Zadní pohled na sklízeč NEW HOLLAND (Biňovský, 2010) 31

33 Obr. 18 Kabina samojízdného sklízeče NEW HOLLAND (Biňovský, 2010) Obr. 19 Monitor samojízdného sklízeče (Biňovský, 2010) ERO Návěsné sklízeče hroznů ERO představují cenově přístupnou, ale kvalitativně plnohodnotnou alternativu k renomovaným samojízdným kombajnu ERO. Realizací velkého počtu technických inovací a vylepšení podle nejnovějších poznatků a osázením 32

34 stroje agregáty nové generace. Umoţňuje nasazení do těch nejtěţších podmínek při zachování vysokého stupně kvality sklízených bobulí. Veškeré řídící a kontrolní ovládací prvky jsou umístěny na ergonomický řídící pult, z kterého je téţ moţné nastavovat veškeré sklizňové parametry. Ovládací prvky jsou svedeny do jednoho multifunkčního ovladače usnadňující obsluhu. Provedení a výkon hydraulického čerpadla a nízké těţiště a systém převodu kola umoţňuje dostupnost sklízeče aţ do svahu o sklonu 35 %. Převod ve spojení s automatickou blokaci pohonu od hřídele lépe umoţňuje jednak stejnoměrný výkon čerpadla a jednak přenos pohonu na nápravu. Díky tomu je dosaţeno stejnoměrné jízdy v řádku. Obsluhu usnadňuje nově vyvinutý automatický regulátor taţné síly, není potřeb na stroji cokoliv ručně nastavovat nebo seřizovat. Převod sil na nápravu je konstantní a přispívá tím k malému opotřebení celého podvozku sklízeče. Sklízeč je osazen širokými pneumatikami, které zabraňují utuţení půdy. Hydrostatický pohon všech pracovních agregátů je sjednocený moderním čerpadlem LOAD SENSING. Toto čerpadlo odebírá z oběhu jen takové mnoţství oleje, které je potřebné pro pohon jednotlivých agregátů. Při jízdě ze svahu umoţňuje tento systém sníţení hlučnosti a úsporu paliva a je plněn ekologickým rostlinným olejem. Setřásací pruty jsou kapkovitého tvaru se zaoblenými konci a smyčkou. Záchytné ústrojí je tvořeno dvěma jednostrannýma pásy, které jsou skloněné a šupinovitého tvaru překrývající otočné desky příčně. Tyto jednostranné pásy dopravují sklízené bobule do zásobníku sklízeče v uzavřeném kanálu. Nad záchytným ústrojím jsou uloţené čtyři vzduchové trysky, které vyfukují listy bočně ze sklízeče. Horní ventilátory odsávají listy, které spadly na příčný dopravní pás. Velkou výhodou jak návěsných tak i samojízdných sklízečů je silniční rychlosti aţ 40 km.h -1 (OSLAVAN, 2010). 33

35 Obr. 20 Samojízdný sklízeč ERO (Oslavan, 2010) Obr.21 Návěsný sklízeč ERO( Oslavan, 2010) 34

36 Obr. 22 Kabina samojízdného sklízeče ERO (Oslavan, 2010) Obr. 23 Dotykový monitor (Oslavan, 2010) 35

37 4. METODIKA POLNĚ - LABORATORNÍHO MĚŘENÍ 4.1. Charakteristika vinařského podniku Vinařství Vinopa Rakvice Rodinné vinařství sídlí v tradiční vinařské obci Rakvice, která se rozprostírá v srdci největší vinařské oblasti s názvem Velkopavlovická. Obec leţí v tom nejjiţnějším koutě jiţní Moravy asi 40 km jihovýchodně od Brna, v těsném sousedství Lednickovaltického areálu. Vinařství Vinopa bylo zaloţeno v roce 1992 a v současné době obhospodařuje 23 ha vinic, kde se pěstují odrůdy Chardonnay, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Muškát moravský, Müller-Thurgau a z červených odrůd pak Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Frankovka a Cabernet Sauvignon. Bohatá tradice vinařství v obci sahá daleko do historie Charakteristika stanoviště Viniční trať Na Kopečku má jihozápadní a jiţní svahy omývané na podzim teplými větry, urychlující zrání hroznů na keřích dobře ţivených na hlinitých půdách. Vhodné klimatické podmínky, ale i půdní sloţení umoţňují docílit velmi dobré cukernatosti a aroma hroznů, jako základu pro výrobu kvalitního vína. Opěrnou konstrukci tvoří betonové sloupky o výšce 1,80 m se vzdálenosti 5,0 m od sebe. Na této viniční trati byla hodnocena při mechanizované sklizni hroznů souprava tvořená návěsným sklízečem GREGOIRE G 60 agregovaným s traktorem MASSEY FERGUSON 3435 G o výkonu 54 kw. Obr. 24 Viniční trať Na Kopečku 36

38 Charakteristika sklízené odrůdy Sklízenou odrůdou bylo Veltlínské zelené (VZ). VZ bylo vysázeno na této viniční trati v roce Tato odrůda je v současnosti druhou nejpěstovanější odrůdou v ČR, ale jeho plochy se postupně zmenšují. Největší zastoupení má ve vinařské podoblasti znojemské. Keř je středního aţ bujného růstu, středně husté olistěn. Listy jsou střední, kruhovité, pětilaločné s hlubokými výřezy. Hrozny jsou velké, křídlaté a husté. Bobule střední, kulaté zelené aţ zelenoţluté se středně silnou slupkou a šťavnatou duţninou s kořenitou chuti. Barva bobulí je světle zelená aţ zelenoţlutá. U mladých vín lze ve vůni a chuti hledat lipový květ, jemně hořké mandle, pepř a u vyzrálých vín exotické ovoce. VZ vyţaduje výborné polohy, vhodné půdy jsou hlubší hlinité či sprašové s dostatkem schopnosti drţet vodu. VZ poskytuje vysoké a pravidelné sklizně. Odrůda je odolná proti zimním mrazům, odolnost proti houbovým chorobám je střední aţ niţší. Období sklizně je od poloviny října (KRAUS, 2005). Obr. 25 Veltlínské zelené 37

39 4.1.2 Vinařský podnik Réva Rakvice Vinařství bylo zaloţeno v roce 1995 a sídlí v tradiční vinařské obci Rakvice ve velkopavlovické vinařské podoblasti na jiţní Moravě. V tomto regionu firma obhospodařuje 225 ha vlastních vinic, kde se pěstují odrůdy Neuburské, Veltlínské zelené, Müller-Thurgau, Modrý Portugal, Frankovka a Svatovavřinecké. V posledních letech prošla technologie sklizně a výroby vína rozsáhlou modernizaci s cílem zajistit dostatečné kapacity pro zpracování vysoce kvalitní suroviny nejnovějšími enologickými postupy. S tím souvisely také investice do rozšíření kvalitní surovinové základny podniku, kdy tato firma vysadila přes 50 ha mladých vinic Charakteristika stanoviště Viniční trať Trkmánsko je součástí nejucelenější souvisle osázené viniční plochy v ČR zasahující do katastru pěti vinařských obcí a je orientována jihozápadně, kde se pěstují převáţně odrůdy Frankovka a Svatovavřinecké. Díky vynikajícím půdním a klimatickým vlastnostem je tato trať po dlouhá staletí k pěstování vína předurčena. Právě přírodní podmínky dávají vínům osobitost a odlišují je od vín jiných oblastí. Opěrná konstrukce je tvořena z betonových sloupků o výšce 1,70 m se vzdálenosti 5,0 m od sebe. Na této trati byl hodnocen při mechanizované sklizni samojízdný sklízeč NEW HOLLAND VL 6060, který je ve vlastnictví společnosti Réva Rakvice. Obr. 26 Viniční trať Trkmánsko 38

40 Charakteristika sklízené odrůdy Sklízenou odrůdou bylo Svatovavřinecké (Sv), které bylo vysazené v roce Sv je nejrozšířenější modrou odrůdou a třetí nejrozšířenější odrůdou vůbec. Nejvíce se podílí na porostech vinohradů právě na Velkopavlovicku. Keř je bujného růstu a listy jsou střední, tří- aţ pětilaločné, středně hluboko vykrajované. Hrozny jsou střední, protáhle kónické, mírně křídlaté, husté aţ překypující. Bobule jsou černomodré, oválné, uvnitř hroznu méně vybarvené, které se začínají vybarvovat ke svátku sv. Vavřince (10. srpna). Sv není na polohy příliš náročná, snáší i méně ţivné půdy. Na lehčích záhřevných půdách dosahuje vyšší jakosti vína. Období sklizně je od začátku října. Vína odrůdy Svatovavřinecké oslňují povidlovou vůni a chutí (PAVLOUŠEK, 1999).. Obr. 27 Odrůda Svatovavřinecké 4.2 Charakteristika sledovaných sklizňových strojů Návěsný sklízeč GREGOIRE G 60 Tento model návěsného sklízeče se uchycuje do tříbodového závěsu traktoru o výkonu min. 55kW. Sklízeč má vlastní hydromotory, olejovou náplň a chladicí systém, tím pádem nepotřebuje ţádný hydraulický okruh z traktoru. Systém kloubového táhla zajišťuje maximální manévrovatelnost, která šetří čas při otáčení na souvrati nebo při práci v malých vinicích. 39

41 Hydraulický pohon kol se vyuţívá v případech, kdy se sklízeč při práci dostane do obtíţného terénu (prudké svahy, mokrá jílová půda). Kola se dají nezávisle na sobě zvednout pomocí hydraulických pístů aţ o 500 mm. Setřásací ústrojí je stejné jako u prvních typu, liší se však v tom, ţe tento model má setřásací prsty uloţeny na dvou nosnících. Délka vodonepropustného dna sklízecí komory je 220 cm, coţ má vliv na výkon stroje. Tento model stroje je vhodný pro vinaře, kteří potřebují za sezónu sklidit kolem ha. Sklízeč je vybaven hydraulickým nastavením šířky sklízecí hlavy přímo z kabiny traktoru, coţ byla doposud záleţitost běţná pouze na samojízdných sklízečích. Vše se ovládá opět přes multifunkční konzolu s integrovaným joystickem. Kaţdý vinařský podnik ocení i automatické vedení stroje v řádku, s nabízeným zařízením RSR lze sklízet také na vinicích s betonovými sloupky. Tento model má nový systém separace Cleantech Vario. Jde o separační zařízení, jehoţ úkolem je šetrně odstranit případné nečistoty, především listy a letorosty od sklízených bobulí. Do zařízení vstupuje materiál z vnitřní strany a dopadá na separační dopravník. Skrz tento dopravník prostupují jednotlivé bobule a padají do zásobníku. Rychlost dopravníku je plynule stavitelná k optimalizování kvality sklizně. Nečistoty a případné hrozny spojené se střapci postupují směrem k rotoru. Pomalá rotace, měkké prsty a šroubovité uspořádání prstů na rotoru omezují poškození bobulí. Rychlost rotoru je opět stavitelná pro maximální moţnou kvalitu. Celé zařízení je přitom dostatečně výkonné, nesniţuje pracovní rychlost a umoţňuje tak vyuţít maximální výkon sklízeče. Tento systém je navíc vybaven speciálním pásovým dopravníkem, aktivními rolnami a šnekovým dopravníkem. Pásový dopravník rozvrství veškeré zbylé drobné nečistoty a dopraví je k aktivním rolnám, které se otáčejí a vynášejí postupně tyto poloţené nečistoty ke šnekovému dopravníku a odtud ven, zatímco zbytek bobulí propadá mezi aktivními rolnami. Výsledkem je absolutně čistý materiál s minimálním poškozením v zásobníku. Taţený sklízeč hroznů s exkluzivním natáčecím systémem zachytávacích lamel je schopen sklízet hrozny jiţ ve výšce 0,15 m od povrchu, nejniţší výška sběru na trhu, hrozny nejsou poničeny ani nezůstávají na keřích (FUKA, 2009). 40

42 Obr. 28 Návěsný sklízeč GREGOIRE G 60 Obr. 29 Zádní pohled na sklízeč GREGOIRE G Samojízdný sklízeč NEW HOLLAND VL 6060 Tento model samojízdného sklízeče má vlastní motor o výkonu 107 kw. Hydrostatická převodovka umoţňuje vyuţít velké zvýšení točivého momentu a díky hydrostatickému čerpadlu zlepšení manévrovatelnosti i na svahové dostupnosti do 40 %. Na VL 6060 lze naprogramovat ţádanou pracovní rychlost a udrţet ji stále na celém pozemku vinice. Sklízecí hlava má výkyvné a samovyrovnávací uloţení zajišťující nejvyšší jakost sklizně. Sklízeč je vybavený dvěma zásobníky o objemu 1600 l vyrobené z nerezové oceli. Plnění je zajištěno nerezovými šroubovými dopravníky poháněnými vysoce výkonnými elektrickými motory. Tyto motory zamezují riziko znečištění. Jsou zkonstruovány tak, aby bylo zajištěno jejich rychlého mytí a snadné údrţby, coţ ocení všechny vinařské podniky. Nespornou výhodou tohoto typu je schopnost rychlé a snadné změny počtu a výšky setřásacích tyčí v oblasti hroznů. Optimální nastavení frekvence setřásacích tyčí má vliv na čistotu sklizně hroznů. Model VL 6060 je vybaven patentovaným separátorem bobulí, který umoţňuje odstraňování příměsí. Odděluje zbytky třapin, listů, aby zamezil styk se sklizenými bobulemi. Poloha separátoru bobulí umoţňuje zachovat plnou kapacitu zásobníku. Další výhodou tohoto modelu je, ţe jeden pracovník připojí a odpojí sklízecí hlavu a víceúčelové nářadí do 10 minut. Je tu zaveden systém podélného vedení umoţňující snadné nasazení sklízecí hlavy či víceúčelového nástroje. Hydraulické a elektrické přípojky se nacházejí na jednom místě a jsou snadno přístupné (KUBÍK, 2008). 41

43 Obr. 30 Samojízdný sklízeč NEW HOLLAND VL 6060 Obr. 31 Zadní pohled na NEW HOLLAND VL 6060 Obr. 32 Příprava na vyklápění Obr. 33 Vyklápění sklízených bobulí 42

44 4.3 Polně - laboratorní zkoušky Měření cukernatosti a poutací síly bobulí Měření jsem prováděl na viniční trati Na Kopečku vinařství Vinopa a na viniční trati Trkmánsko vinařského podniku Réva Rakvice od po čtrnáctidenních intervalech. Měření cukernatosti bylo provedeno pomocí ručního refraktometru u odrůdy Veltlínské zelené a Svatovavřinecké. Na viničních tratích jsem náhodně vybral bobule a kápl několik kapek šťávy (moštu) na plochu ručního refraktometru. Pohledem do přístroje jsem určil cukernatost (obr. 33). Měření poutací síly bobulí jsem prováděl pomocí siloměru. Z kaţdé viniční tratě jsem vybral 2 střapce hroznů a postupně odtrhával 10 bobulí, abych zjistil sílu potřebnou k překonání poutací síly k bobulí. Tato měření byla důleţitá pro stanovení vhodného termínu pro plně mechanizovanou sklizeň a rovněţ pro nastavení počtu kmitů setřásacích prutů sklízecího ústrojí. Obr. 34 Měření cukernatosti ručním refraktometrem Měření ztrát při plně mechanizované sklizni hroznů V roce 2010 jsem prováděl měření ztrát způsobené nesklizením bobulí, propadem bobulí na zem a nevyzrálosti bobulí po průjezdu sledovaných sklízečů. Na třech pokusných řádcích jsem vyznačil úsek o celkové délce 5,0 m a šířce 2,0 m (obr. 35) ve třech opakováních. Mezi kaţdým úsekem byla nájezdová vzdálenost 10,0 m. Na 1. pokusným řádků jel sklízeč pojezdovou rychlostí 2,8 km.h -1, kde na 1. vyznačeném úseku měl sklízeč nastavený 420 kmitu.min -1. Po přejetí 1. vyznačeného úseku zvýšil sklízeč počet kmitu z 420 na 450 kmitu.min -1. Po přejetí 2. vyznačeného úseku opět zvýšil počet kmitu z 450 na 480 kmitu.min

45 Obr. 35 Najíždění návěsného sklízeče na měřený úsek Po průjezdu 3. vyznačeného úseku sklízečem jsem shromáţdil zvlášť z kaţdého měřeného úseku nesklizené bobule, propadnuté bobule na zem a nevyzrálé bobule do předem připravených a označených sběrných mísek. Nesklizené hrozny na taţních a v oblasti sloupků jsem sklidil ručně a následně umístil do sběrných mísek. Jednotlivé bobule z mísek jsem zváţil a výpočtem jsem stanovil ztráty nesklizením, propadem na zem a nevyzrálosti bobulí na 1 ha vinice. Obr. 36 Vážení bobulí Na 2. pokusném řádku jsem vyznačil rovněţ úsek o celkové délce 5,0 m a šířce 2,0 m ve třech opakováních, mezi kaţdým úsekem byla 10 metrová vzdálenost. Sklízeč hroznů zvýšil pojezdovou rychlost z 2,8 km.h -1 na 3,2 km.h -1 a na kaţdém vyznačeném úseku měnil počet kmitu, jakoţ to bylo na 1. pokusném řádku. Vše stejné se opakovalo na 3. pokusném řádků s navýšením pojezdové rychlosti na 3,6 km.h -1 a změně počtu kmitu. 44

46 Obr. 37 Vyznačený úsek Měření kvality sklízených bobulí Na pokusných řádcích jsem hodnotil podíl cizích příměsí a to hlavně letorostů, listů a řapíků ve sklizených bobulích v závislosti na změně rychlosti. Po projetí vyznačeného úseku jsem ze zásobníku sklízeče ručně oddělil bobule a cizí příměsí. Oba podíly jsem odděleně zváţil a výpočtem jsem stanovil procentuální podíl cizích příměsí ve sklizených bobulích a hmotnostní podíl příměsí z hektarového výnosu na kaţdém řádku zvlášť při změně rychlosti. Obr. 38 Hodnocení kvality sklízených bobulí u odrůdy Veltlínské zelené Obr. 39 Hodnocení kvality sklízených bobulí u odrůdy Svatovavřinecké 45

47 5. VÝSLEDKY POLNĚ - LABORATORNÍHO MĚŘENÍ 5.1 Vyhodnocení cukernatosti a poutací síly bobulí V Tab. 1 a 2 jsou zapsány hodnoty cukernatosti a velikosti poutací sily bobulí v závislosti na termínech měření. Tab. 1 Měření cukernatosti a poutací síly u odrůdy Veltlínské zelené Datum měření (2010) Cukernatost [ R] Poutací síla [N] ,55 2, ,75 1, ,20 1, ,50 1,25 Tab. 2 Měření cukernatosti a poutací síly u odrůdy Svatovavřinecké Datum měření (2010) Cukernatost [ R] Poutací síla [N] ,50 2, ,70 2, ,40 2, ,00 1,90 46

48 Cukernatost [ R] 25 Poutací síla [N] , , , Cukernatost Poutací síla Obr. 40 Grafický vývoj cukernatosti a poutací síly v závislosti na termínech měření u odrůdy Veltlínské zelené Cukernatost [ R] Poutací síla [N] 25 3, , , , Cukernatost Poutací síla Obr 41: Grafický vývoj cukernatosti a poutací síly v závislosti na termínech měření u odrůdy Svatovavřinecké 47

49 5.2 Zjištěné ztráty GREGOIRE G 60 V Tab. 3, 4 a 5 jsou výsledky vypočtených ztrát způsobených nesklizením, propadem na zem a nevyzrálosti bobulí u odrůdy Veltlínské zelené. Zjištěný výnos byl 3782 kg.ha -1. Ztráty způsobené nesklizením bobulí se pohybovaly v rozmezí 0,4 0,7 %, v přepočtu na hmotnostní podíl k hektarovému výnosu činí (15 28 kg), ztráty způsobené propadem bobulí na zem v rozmezí 0,6 1,0 % (24 38 kg) a ztráty nevyzrálosti bobulí v rozmezí 0,2 0,4 % (7 17 kg). Tab. 3. Ztráty způsobené nesklizením bobulí [kg.ha -1 ] Pojezdová rychlost [km.h -1 ] Počet [ kmitu.min -1 ] Průměr [kg] Ztráty [%] Ztráty [kg] 2,8 0,019 0,015 0,012 0,015 0,4 15 3,2 0,017 0,020 0,015 0,017 0,5 17 3,6 0,025 0,028 0,031 0,028 0,7 28 Tab. 4 Ztráty způsobené propadem bobulí na zem [kg.ha -1 ] Pojezdová rychlost [km.h -1 ] Počet [ kmitu.min -1 ] Průměr [kg] Ztráty [%] Ztráty [kg] 2,8 0,028 0,031 0,029 0,029 0,8 29 3,2 0,022 0,029 0,020 0,024 0,6 24 3,6 0,039 0,035 0,041 0,038 1,

50 Tab. 5 Ztráty způsobené nevyzrálosti bobulí [kg.ha -1 ] Pojezdová rychlost [km.h -1 ] Počet [ kmitu.min -1 ] Průměr [kg] Ztráty [%] Ztráty [kg] 2,8 0,006 0,009 0,005 0,007 0,2 7 3,2 0,012 0,015 0,010 0,012 0,3 12 3,6 0,015 0,020 0,017 0,017 0,4 17 Ztráty [kg.ha -1 ] Počet [kmitu.min -1 ] ,8 3,2 3,6 Pojezdová rychlost[km.h -1 ] Obr. 42 Grafické vyhodnocení ztrát způsobené nesklizením GREGOIRE G 60 49

51 Ztráty [kg.ha -1 ] Počet [kmitu.min -1 ] ,8 3,2 3,6 Pojezdová rychlost[km.h -1 ] Obr. 43 Grafické vyhodnocení ztrát způsobené propadem bobulí na zem GREGOIRE G 60 Ztráty [kg.ha -1 ] Počet [kmitu.min -1 ] ,8 3,2 3,6 Pojezdová rychlost[km.h -1 ] Obr. 44 Grafické vyhodnocení ztrát způsobené nevyzrálosti bobulí GREGOIRE G 60 50

52 5.3 Zjištěné ztráty NEW HOLLAND VL 6060 V Tab. 6, 7 a 8 jsou výsledky vypočtených ztrát způsobených nesklizením, propadem na zem a nevyzrálosti bobulí u odrůdy Svatovavřinecké. Zjištěný výnos byl 3015 kg.ha -1. Ztráty způsobené nesklizením se pohybovaly v rozmezí 0,2 0,4 %, v přepočtu na hmotnostní podíl jsou v rozmezí (7 13 kg), ztráty způsobené propadem na zem v rozmezí 0,1 0,2 % (4 6 kg) a ztráty způsobené nevyzrálosti bobulí v rozmezí 0,05 0,1 % (2 3 kg). Tab. 6. Ztráty způsobené nesklizením bobulí v [kg.ha -1 ] Pojezdová rychlost [km.h -1 ] Počet [ kmitu.min -1 ] Průměr [kg] Ztráty [%] Ztráty [kg] 2,8 0,015 0,011 0,013 0,013 0,4 13 3,2 0,012 0,009 0,010 0,010 0,3 10 3,6 0,009 0,005 0,007 0,007 0,2 7 Tab. 7 Ztráty způsobené propadem bobulí na zem [kg.ha -1 ] Pojezdová rychlost [km.h -1 ] Počet [ kmitu.min -1 ] Průměr [kg] Ztráty [%] Ztráty [kg] 2,8 0,005 0,008 0,006 0,006 0,2 6 3,2 0,009 0,004 0,005 0,006 0,2 6 3,6 0,002 0,005 0,004 0,004 0,1 4 Tab. 8 Ztráty způsobené nevyzrálosti bobulí [kg.ha -1 ] Pojezdová rychlost [km.h -1 ] Počet [ kmitu.min -1 ] Průměr [kg] Ztráty [%] Ztráty [kg] 2,8 0,002 0,005 0,003 0,003 0,1 3 3,2 0,001 0,004 0,002 0,002 0,05 2 3,6 0,004 0,002 0,001 0,002 0,

53 Ztráty [kg.ha -1 ] Počet [kmitu.min -1 ] ,8 3,2 3,6 Pojezdová rychlost[km.h -1 ] Obr. 45 Grafické vyhodnocení ztrát způsobené nesklizením bobulí NEW HOLLAND VL 6060 Ztráty [kg.ha -1 ] Počet [kmitu.min -1 ] ,8 3,2 3,6 Pojezdová rychlost[km.hod -1 ] Obr. 46 Grafické vyhodnocení ztrát způsobené propadem bobulí na zem NEW HOLLAND VL

54 Ztráty [kg.ha -1 ] 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 Počet [kmitu.min -1 ] ,5 0 2,8 3,2 3,6 Pojezdová rychlost[km.h -1 ] Obr. 47 Grafické vyhodnocení ztrát způsobené nevyzrálosti bobulí NEW HOLLAND VL 6060 Ztráty [kg.ha -1 ] GREGOIRE G 60 NEW HOLLAND VL ,8 3,2 3,6 Pojezdová rychlost[km.h -1 ] Obr. 48 Grafické porovnání ztrát způsobené nesklizením bobulí mezi sklízeči 53

55 Ztráty [kg.ha -1 ] GREGOIRE G 60 NEW HOLLAND VL ,8 3,2 3,6 Pojezdová rychlost[km.h -1 ] Obr. 49 Grafické porovnání ztrát způsobené propadem bobulí na zem mezi sklízeči Ztráty [kg.ha -1 ] GREGOIRE G 60 NEW HOLLAND VL ,8 3,2 3,6 Pojezdová rychlost[km.h -1 ] Obr. 50 Grafické porovnání ztrát způsobené nevyzrálosti bobulí mezi sklízeči 54

56 5.4 Vyhodnocení kvality sklizených bobulí GREGOIRE G 60 V Tab. 9, 10 a 11 je podíl cizích příměsí (převáţně listů a řapíků) ve sklizeném materiálu v závislosti na pojezdové rychlosti sklízeče u odrůdy Veltlínské zelené. Podíl cizích příměsí byl v rozmezí 0,6 1,1 %, v přepočtu na hmotnostní podíl v rozmezí kg.ha -1. Podíl příměsí ve sklízených bobulí je vyjádřen procentuálně a přepočten na hmotnostní podíl z hektarového výnosu. Tab. 9 Podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 2,8 km.h -1 Sklízený materiál Podíl sklízeného materiálu [ % ] Hmotnostní podíl z hektarového výnosu [ kg ] Bobule + mošt 99, Cizí příměsí 0,6 23 Celkem Tab. 10 Podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,2 km.h -1 Sklízený materiál Podíl sklízeného materiálu [ % ] Hmotnostní podíl z hektarového výnosu [ kg ] Bobule + mošt 99, Cizí příměsí 0,8 31 Celkem Tab. 11 Podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,6 km.h -1 Sklízený materiál Podíl sklízeného materiálu [ % ] Hmotnostní podíl z hektarového výnosu [ kg ] Bobule +mošt 98, Cizí příměsí 1,1 43 Celkem

57 GREGOIRE G 60 99,40% Bobule(vč.moštu) Cizí příměsí 0,60% Obr. 51 Grafický podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 2,8 km.h -1 GREGOIRE G 60 99,20% Bobule (vč. moštu) Cizí příměsí 0,80% Obr. 52 Grafický podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,2 km.h -1 GREGOIRE G 60 98,90% Bobule (vč.moštu) Cizí příměsí 1,10% Obr. 53 Grafický podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,6 km.h -1 56

58 5.5 Vyhodnocení kvality sklízených bobulí NEW HOLLAND VL 6060 V Tab. 12, 13 a 14 je podíl cizích příměsí ve sklizených bobulí v závislosti na pojezdové rychlosti sklízeče u odrůdy Svatovavřinecké. Podíl cizích příměsí byl v rozmezí 0,2 0,7 %, v přepočtu na hmotnostní podíl v rozmezí 6 21 kg.ha -1. Podíl příměsí ve sklízených bobulí je vyjádřen procentuálně a přepočten na hmotnostní podíl z hektarového výnosu. Tab. 12 Podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 2,8 km.h -1 Sklízený materiál Podíl sklízeného materiálu [ % ] Hmotnostní podíl z hektarového výnosu [ kg ] Bobule + mošt 99, Cizí příměsí 0,5 15 Celkem Tab. 13 Podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,2 km.h -1 Sklízený materiál Podíl sklízeného materiálu [ % ] Hmotnostní podíl z hektarového výnosu [ kg ] Bobule + mošt 99, Cizí příměsí 0,2 6 Celkem Tab. 14 Podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,6 km.h -1 Sklízený materiál Podíl sklízeného materiálu [ % ] Hmotnostní podíl z hektarového výnosu [ kg ] Bobule +mošt 99, Cizí příměsí 0,7 21 Celkem

59 NEW HOLLAND VL ,50% Bobule (vč.moštu) Cizí příměsí 0,50% Obr. 54 Grafický podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 2,8 km.h -1 NEW HOLLAND VL ,80% Bobule (vč.moštu) Cizí příměsí 0,20% Obr. 55 Grafický podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,2 km.h -1 NEW HOLLAND VL ,30% Bobule (vč.moštu) Cizí příměsí 0,70% Obr. 56 Grafický podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,6 km.h -1 58

60 Cizí příměsí [%] 1,2 1 0,8 0,6 GREGOIRE G 60 NEW HOLLAND VL ,4 0,2 0 2,8 3,2 3,6 Pojezdová rychlost [km.h -1 ] Obr. 57 Grafické porovnání podílu cizích příměsí mezi sklízeči [%] Cizí příměsí [kg.ha -1 ] GREGOIRE G60 NEW HOLLAND VL ,8 3,2 3,6 Pojezdová rychlost [km.h -1 ] Obr. 58 Grafické porovnání podílu cizích příměsí mezi sklízeči [kg] 59

61 6. PROVOZNÍ NÁKLADY SKLÍZEČŮ Při rozhodování o pořízení sklízečů musí kaţdý vinařský podnik zhodnotit jeho vyuţití a vzít v úvahu také ekonomické hodnocení provozu. Nákup nových sklízečů je vţdy důleţitým rozhodnutím s dlouhou dobou návratnosti. Je obtíţné vyhodnotit ekonomický přínos investice, navíc je potřeba vzít v úvahu faktor času, protoţe výdaje na investice a přínosy z investic vznikají v různých časových obdobích. Nabídka sklízečů hroznů na trhu je velmi pestrá a je třeba vlastnímu výběru věnovat co nejvíce pozornosti (ZEMÁNEK, 2006). Pomocí soustavy ekonomických ukazatelů se měří v provozu ekonomika nasazení zemědělské techniky. Mezi přímé provozní náklady patří pohonné hmoty, různé opravy, spotřební materiál či mzda nebo vlastní náklady výroby a doba návratnosti investic. Pojištění, garáţování a odpisy tvoří nepřímé náklady. Z ekonomického hlediska se provozní náklady mechanizačních prostředků člení na fixní, které při sledování vychází z časového období jednoho roku a variabilní je vhodné vyjadřovat náklady na jednotku (hektar, hodina, tuna). Při hodnocení účinku mechanizace v rámci pracovního a výrobního postupu se stanoví obvykle přímé náklady, které slouţí především k posouzení strojních linek nebo souprav. Nejčastěji se vyjadřují v [Kč.h -1 ], lze je vyčíslit podle potřeby pomocí výkonnosti [ha.h -1 ] nebo [t.h -1 ] na jednotku výrobku [Kč.t -1 ] nebo na plošnou jednotku [Kč.ha -1 ]. Do celkových fixních nákladů můţeme zahrnout např. náklady na amortizaci, garáţování, pojištění nebo daně. Tyto náklady mají v průběhu konstantní úroveň. Mohou vznikat i bez ohledu na nasazení sklízeče v provozních podmínkách. Proměnlivé jsou z hlediska podílu na jednotku nasazení sklízeče. Pokud se zvyšuje roční nasazení sklízeče, fixní náklady klesají. Z nákladů na pohonné hmoty, energií, maziva a nákladů na opravy a nákladů na pomocný materiál se skládají variabilní náklady, jenţ bezprostředně souvisí s uţíváním sklízečů. Abychom spočítali provozní náklady je potřebná znalost technicko - ekonomických parametrů sledovaných sklízečů. Na celkovou výši provozních nákladů má největší význam údaj o pořizovací ceně sklízeče, který se postupně promítá do nákladů formou odpisů. Vinařský podnik, který koupí sklízeč hroznů můţe tuto poloţku ovlivnit u konkrétního typu sklízeče jen zřídka a to např. jen výběrem prodejce s nejniţší cenou na trhu a způsobem odepisování. Pořizovací cena sklízeče je většinou spojena s technickým vybavením sklízeče. 60

62 Jeden z dalších technicko - ekonomických parametrů je údaj o rozsahu ročního nasazení sklízeče uvedeno v [h.rok - 1] nebo [ha.rok -1 ]. Hodnoty ročního nasazení sklízeče jsou kalkulovány odděleně např. u traktoru a připojeného stroje a odráţejí velikost obdělávaných ploch. Vyuţití traktoru ve vinařských podnicích je kolem 100 h.ha -1, z toho 52 % je poměr dopravy a přejezdu a 48 % podíl mechanizované práce ve vinicích. Podle jednotlivých pěstitelů, kde je rozdílná četnost zásahu za rok, se liší roční nasazení přípojných sklízečů. Zvýšením ročního nasazení klesají fixní náklady sklízeče na jednotku nasazení, ale zároveň mohou stoupat náklady na opravy, kdy je větší pravděpodobnost poruchy. Spotřeba pohonných hmot (PH) se uvádí většinou v [ l.ha -1 ] a patří rovněţ do technicko - ekonomických parametrů. Spotřeba PH je ovlivněna řadou různých faktorů. Jsou to podmínky stanoviště, energetická náročnost pracovní operace či technický stav sklízeče. Jde o variabilní nákladovou poloţku a při výpočtech je důleţité vycházet z průměrných hodnot, které získáme sledováním konkrétních souprav za provozu a z aktuálních cen nafty. Posledním parametrem je hodinová výkonnost sklízeče nebo soupravy, kterou charakterizuje např. technická úroveň sklízeče či soupravy, mnoţství přejezdu či kvalifikace obsluhy (BURG, 2006). 61

63 6.1 Provozní náklady soupravy pro sklizeň hroznů Z firemních materiálů rodinného vinařství Vinopa Rakvice, kde jsem prováděl měření, jsem zjistil údaje o pořizovací ceně traktoru, náklady na obsluhu traktoru, výkonnost strojní soupravy (hodnota byla zjištěna v provozních podmínkách), délku denní směny a cenu za poskytnutí návěsného sklízeče GREGOIRE G 60. Návěsný sklízeč byl v agregaci s traktorem značky MASSEY FERGUSON 3435 G o výkonnosti 54 kw, který je ve vlastnictví vinařství Vinopa. Pořizovací cena traktoru byla Kč bez DPH, náklady na obsluhu traktoru činily 150 Kč.h -1, výkonnost strojní soupravy byla 0,45 ha.h -1 a délka denní směny byla 9 hodin. Sklízeč byl poskytnut ve sluţbách od HM Hodonín s.r.o. a cena pronájmu činila 8500 Kč.ha -1. Díky programu AGROTEKIS, který je dostupný na internetových stránkách Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze, byly vypočítány provozní náklady traktoru (tab. 15) a dalším přepočtem vypočítány provozní náklady strojní soupravy pro sklizeň hroznů [Kč.ha -1 ] (tab. 16). Tab. 15 Provozní náklady traktoru vypočtené pomocí programu AGROTEKIS Vstupní data Třida stroje: 1238 Kolové traktory Pořizovací cena stroje: 4x kw Kč Název stroje: MASSEY- Pořizovací cena s FERGUSON DPH: 54 kw Kč Způsob pořízení stroje: Hotově Zúročení: 2 % Sazba za uskladnění (m 2 ) 80 Kč.rok -1 Obsluha traktoru: 150 Kč.h -1 Název PH: Nafta Cena PH: 33.6 Kč.l -1 Výkon motoru: Hodinová spotřeba paliva: Měrná jednotka výkonnosti: Vyuţití výkonu 55 kw motoru: 10.5 l.h -1 Náklady na opravy a udrţování: 50 % 17 Kč.l -1 ha Počet jednotek za 1 h: 0 MJvyk.h -1 62

64 pokr. tab 15 Provozní náklady traktoru vypočtené pomocí programu AGROTEKIS Fixní náklady [Kč.rok -1 ] Doba odpisování Odpisy Zúročení Ostatní Fixní náklady celkem 5 r r r Variabilní náklady [Kč.h 1 ] Roční nasazení [hodin] Pohonné hmoty a maziva Opravy a udrţování Provozní materiál Řidič a obsluha stroje Variabilní náklady celkem Provozní náklady celkem [Kč.h -1 ] Roční nasazení [hodin] Doba odpisování r r r Tab. 16. Celkové provozní náklady strojní soupravy [Kč.ha -1 ] Strojní souprava Pronájem sklízeče Náklady traktoru Fixní Variabilní Celkem TRAKTOR MASSEY FERGUSON+GREGOIRE G

65 Kč.h Nasazení traktoru [h.rok -1 ] Doba odpisování Obr. 59 Grafický průběh provozních nákladů traktoru v závislosti na ročním nasazení a době odpisování 64

66 6.2 Provozní náklady NEW HOLLAND VL 6060 Samojízdný sklízeč je ve vlastnictví vinařského podniku Réva Rakvice. Z firemních údajů jsem zjistil údaje o pořizovací ceně sklízeče, náklady na garáţování a obsluhy sklízeče, výkonnost sklízeče (hodnota byla zjištěna v provozních podmínkách) a délku denní směny. Pořizovací cena sklízeče byla Kč bez DPH, náklady na garáţování za m 2 činily 90 Kč.rok -1, náklady na obsluhu sklízeče byly 210 Kč.h -1, výkonnost sklízeče byla 0,57 ha.h -1 a délka denní směny 10 hodin. U samojízdného sklízeče byly zadány vstupní informace do počítačového programu AGROTEKIS a vypočítány provozní náklady sklízeče [Kč.ha -1 ] v závislosti na ročním nasazení [ha.rok -1 ] a době odpisování (tab. 17). Tab. 17 Provozní náklady sklízeče vypočtené pomocí programu AGROTEKIS Vstupní data Třida stroje: 2477 Sklízeče hroznů samojízdné Pořizovací cena stroje: Kč NEW HOLLAND VL Název stroje: kw Pořizovací cena s DPH: Kč Způsob pořízení stroje: Hotově Zákonné pojištění Kč.rok -1 Sazba za uskladnění 90 Kč.rok -1 Obsluha sklízeče: 210 Kč.h -1 (m 2 ) Název PH: Nafta Cena PH: 33.6 Kč.l -1 Výkon motoru: 129 kw Vyuţití výkonu motoru: 50 % Hodinová spotřeba 18.6 l.h -1 Náklady na opravy a udrţování: paliva: 22 Kč.l -1 Měrná jednotka výkonnosti: ha Počet jednotek za 1 h: 0.5 MJvyk.h -1 65

67 pokr. tab. 17 Provozní náklady sklízeče vypočtené pomocí programu AGROTEKIS Fixní náklady [Kč.rok -1 ] Doba odpisování Odpisy Zúročení Ostatní Fixní náklady celkem 5 r Variabilní náklady [Kč.h -1 ] Roční nasazení [hodin] Pohonné hmoty a maziva Opravy a udrţování Provozní materiál Řidič a obsluha stroje Variabilní náklady celkem Provozní náklady celkem [Kč.ha -1 ] Roční nasazení [ha] Doba odpisování r r r Kč.ha Nasazení sklízeče [ha.rok -1 ] Doba odpisování Obr. 60 Grafický průběh celkových provozních nákladů sklízeče v závislosti na ročním nasazení sklízeče a době odpisování 66

68 7. DISKUSE V roce 2010 bylo na viničních tratích rodinného vinařství Vinopa Rakvice a vinařského podniku Réva Rakvice provedená měření cukernatosti a poutací síly bobulí pro stanovení vhodného termínu sklizně pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů. Při plně mechanizované sklizni byl hodnocen návěsný sklízeče GREGOIRE G 60 a samojízdný sklízeče NEW HOLLAND VL Byly měřeny ztráty bobulí hroznů při změně pojezdové rychlosti a změně počtu kmitu setřásacích prutů za minutu. Na závěr byla hodnocena kvalita sklízených bobulí v závislosti na změně pojezdové rychlosti a vypočítány provozní náklady sklízeče. Při posuzování a hodnocení kvality plně mechanizované sklizně byly měřené ztráty bobulí, které při průjezdu sklízečem nebyly odděleny a zůstávaly na keřích révy vinné. Další ztráty vznikaly nezachycením záchytného ústrojí sklízeče a následným propadnutím bobulí na zem. Poslední ztráty vznikaly v důsledku nevyzrálosti bobulí. Ztráty způsobené nesklizením bobulí byly u návěsného sklízeče GREGOIRE G 60 v rozmezí 0,4 0,7 % v závislosti na změně pojezdové rychlosti a změně počtu kmitu. Nejmenší prokazatelné ztráty byly při rychlosti 2,8 km.h -1 a 450 kmitu.min -1, coţ v přepočtu na hmotnostní podíl činí ztráty 15 kg.ha -1. Největší ztráty byly prokázány při rychlosti 3,6 km.h -1 a 480 kmitu.min -1, ztráty v přepočtu činily 31 kg.ha -1. U samojízdného sklízeče NEW HOLLAND VL 6060 byly ztráty způsobené nesklizením bobulí v rozmezí 0,2 0,4 %. Nejmenší ztráty byly při rychlosti 3,6 km.h -1 a 450 kmitu.min -1. Největší ztráty byly naměřeny při rychlosti 2,8 km.h -1 a 420 kmitu.h -1, coţ v přepočtu na hmotnostní podíl činí 15kg.ha -1. Nesklizené bobule zůstaly viset na keřích révy vinné z několika důvodu. Na obou viničních tratích je tvořena opěrná konstrukce z betonových sloupků, které jsou pro plně mechanizovanou sklizeň méně vyhovující. Oba sklízeče automaticky sniţují počet kmitu elektronickými a kontrolními systémy, aby nedošlo k poškození setřásacího ústrojí právě v oblasti betonových sloupků, kde tím pádem zůstávalo velké mnoţství nesklizených bobulí. Dalším důvodem proč zůstávaly bobule na keřích bylo špatné zastrčení letorostů, které volně visely do meziřádků a sklízecí ústrojí je nemohlo zachytit. Tyto důvody jsou dány hlavně špatnými technickými a pěstitelskými hledisky. Vinařství Vinopa a vinařský podnik Réva Rakvice sniţuje tyto ztráty dodatečným ručním dosběrem hlavně v oblasti sloupků. Jeden pracovník chodí po sklízeči a ručním dosběrem do kýblu pomáhá sniţovat tyto ztráty. Většinou druhý pracovník zajišťuje 67

69 obsluhu dopravy hroznů. Podle (WALG, 2007) je přípustná hranice celkových ztrát nesklizením bobulí na vinicích, kde opěrnou konstrukci tvoří betonové sloupky v rozmezí 2,0 12,0 %. Další ztráty, které byly hodnoceny při plně mechanizované sklizni, byly propadnuté bobule na zem. Ztráty propadem bobulí na zem u návěsného sklízeče GREGOIRE G 60 dosahovaly 0,6 1,0 %. Nejmenší ztráty sklízeče byly zjištěné při pojezdové rychlosti 3,2 km.h -1 a 450 kmitu.min -1, coţ v přepočtu na hmotnostní podíl tvoří 20 kg.ha -1. Při pojezdové rychlosti 3,6 km.h -1 a 480 kmitu.min -1 byly zaznamenány největší ztráty propadem bobulí na zem, v přepočtu na hmotnostní podíl činily ztráty 41 kg.ha -1. U NEW HOLLAND VL 6060 jsou ztráty propadem bobulí na zem v rozmezí 0,1 0,2 %. Největší ztráty byly měřeny při pojezdové rychlosti 3,2 km.h -1 a 420 kmitu.min - 1, v přepočtu na hmotnostní podíl činily 9 kg.ha -1. Naopak při pojezdové rychlosti 3,6 km.h -1 a 420 kmitu.min -1 tvořily nejmenší ztráty, které v přepočtu na hmotnostní podíl činily 2 kg.ha -1. Při hodnocení ztrát způsobených propadem bobulí na zem byl prokázán velký rozdíl mezi sklízeči. Hlavním důvodem ztrát, kterých jsem si všiml přímo na sledovaných viničních tratích při měření, bylo špatné zapěstování kmínku révy vinné. Na viniční trati Na Kopečku vinařství Vinopa Rakvice zasahovaly kmínky mimo osu řádku, z tohoto důvodu docházelo k většímu propadu bobulí na zem u návěsného sklízeče GREGOIRE G 60, protoţe obejmutí kmínku nebylo maximální a na základě toho docházelo k větším ztrátám bobulí propadem na zem. Nechci proto tvrdit, ţe záchytné ústrojí návěsného sklízeče plní funkci hůře neţ u samojízdného sklízeče. To je jen důkaz, ţe při plně mechanizované sklizni hroznů je nutné rovně vyvazovat kmínky, aby nedocházelo k těmto ztrátám. Za přípustnou hranici lze povaţovat ztráty způsobené propadem bobulí na zem do 15 % z celkového mnoţství sklízených bobulí (SCHÖDL, 2005). Samostatným problémem nejen při plně mechanizované sklizni představují bobule, které jsou nevyzrálé. Ve většině případu je to dáno na základě nevhodného stanovení termínu sklizně hroznů a nepřímo souvisí se ztrátami způsobené sklízeči. Jedná se především o ztráty, které byly způsobené nevhodným zvolením termínu sklizně. Na obou viničních tratích bylo provedeno měření cukernatosti a poutací sily bobulí právě kvůli stanovení vhodného termínu sklizně, který lze odvodit právě z měření cukernatosti a ze znalosti poutací síly bobulí ke stopečce. Z výsledku měření vyplývá vztah mezi cukernatosti a poutací síly bobulí, při zvyšující se cukernatosti byla zjištěna nepřímá úměra, kdy poutací síla bobule se 68

70 sniţuje. K byla u odrůdy Veltlínské zelené naměřena cukernatost 14,55 R a poutací síla bobule 2,5 N. Termín sklizně byl stanoven na , kdy byla naměřena cukernatost 21,5 R a poutací síla bobule klesla na 1,25 N. U odrůdy Svatovavřinecké byla měřena cukernatost a velikost poutací síly rovněţ ve stejném období. K byla cukernatost 13,5 R a poutací síla bobule 2,9 N. Termín sklizně byl stanoven na , kdy byla naměřena cukernatost 21 R a poutací síla bobule klesla na 1,9 N. Pokud není vhodně stanovena doba sklizně, dochází při pozdní sklizni ke sniţování poutací síly bobulí a v důsledku toho k padání bobulí na zem ještě před sklízečem a to z důvodu otřásání drátěnky opěrné konstrukce vlivem vibrace. Při předčasném termínu sklizně dochází ke ztrátám způsobené nevyzrálosti bobulí, coţ se následně projeví při výrobě vína. Znalost cukernatosti a poutací síly bobulí je důleţité jednak pro stanovení vhodného termínu sklizně a jednak pro správné nastavení počtu kmitů setřásacích prutů za minutu. Na viniční trati Na kopečku vinařství Vinopa Rakvice jsou ztráty způsobené nevyzrálosti bobulí v rozmezí 0,2 0,3 % a termín sklizně zde byl určen správně. Na viniční trati Trkmánsko vinařského podniku Réva Rakvice se pohybují ztráty způsobené nevyzrálosti bobulí v rozmezí 0,05-0,1 %, kde byl stanoven ještě lépe termín sklizně. Při mechanizované sklizni hroznů se vlivem vibrací sklízecího ústrojí mohou dostat do sklizených bobulí i další cizí příměsí ve většině případu tvořené listy, řapíky a části třapin. U návěsného sklízeče GREGOIRE G 60 byl podíl cizích příměsí v rozmezí 0,6 1,1 %. Nejmenší podíl cizích příměsí byl při pojezdové rychlosti 2,8 km.h -1, v přepočtu na hmotnostní podíl činily příměsí 23kg.ha -1. Největší podíl cizích příměsí byl při rychlosti 3,6 km.h -1, coţ v přepočtu na hmotnostní podíl tvořily 43 kg.ha -1. U samojízdného sklízeče NEW HOLLAND VL 6060 byl podíl cizích příměsí v rozmezí 0,2 0,7 %, kdy nejmenší podíl byl zjištěn při rychlosti 3,2 km.h -1, v přepočtu na hmotnostní podíl činily 6 kg.ha -1. Největší podíl listů, řapíku a části třapin byl zjištěn při rychlosti 3,6 km.h -1, v přepočtu 21 kg.ha -1. Správné nastavení odsávacích ventilátoru sklízeče, kvalita provedených zelených prací (odlistění) má vliv na co nejmenší podíl cizích příměsí ve sklizených bobulí. Nízký podíl příměsí vypovídá u obou sklízecích strojích o vysoké šetrnosti sklízecího ústrojí vůči révové stěně, bobulím a opěrné konstrukce. Pro porovnání (SKOKANITSCHOVÁ, 2008) uvádí ve svých výsledcích podíl cizích příměsí u samojízdného sklízeče GREGOIRE G 107 v rozmezí 2 2,2 %. (NOVÁK, 2006) uvádí podíl cizích příměsí 2 % u samojízdného sklízeče NEW HOLLAND BRAUD SB

71 Návěsný sklízeč GREGOIRE G 60 byl v agregaci s traktorem MASSEY FERGUSON 3435 G, kdy provozní náklady strojní soupravy činily Kč.ha -1. U samojízdného sklízeče NEW HOLLAND VL 6060 byly pomocí programu AGROTEKIS vypočítány provozní náklady sklízeče, které činily 6744 Kč.ha -1 při nasazení sklízeče 225 ha.rok -1. (SCHÖDL, 2005) uvádí dosahované výkonnosti u návěsných a samojízdných sklízečů jsou ovlivňovány terénem vinice, technickou úrovní stroje, celkovým hektarovým výnosem, sklízenou odrůdou a rozdílnou organizací práce. U návěsného sklízeče GREGOIRE G 60 byla výkonnost 0,45 ha.h -1, u samojízdného sklízeče NEW HOLLAND VL 6060 byla výkonnost 0,57 ha.h

72 8. ZÁVĚR Nedůvěra k plně mechanizované sklizni, převáţně v podmínkách ČR, je spojena se sklizňovými ztrátami u jednotlivých typů sklízečů. Zásadními nedostatky, které spočívaly v minulých letech, byly hlavně ve ztrátách sklízených bobulí, popřípadě opakujícímu se poškozování keřů révy vinné a opěrné konstrukce ale rovněţ v konstrukčním provedení sklízeče. V dnešní době jsou sklizňové ztráty, popřípadě poškozování keřů, dány nevhodným dodrţováním agrotechnických hledisek pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů, dále špatným proškolením obsluhují osoby, ale rovněţ špatným nastavením pracovního reţimu sklízeče. Vývoj sklízečů za posledních 10 let je uţ na takové úrovni, ţe se postupně zvyšuje zájem o vyuţívání plně mechanizované sklizně jak u velkých, tak i u menších vinařských podniků. Vzhledem k nedostatku pracovních sil v tomto odvětví a nutnosti stále sniţovat náklady bude do budoucna nezbytným řešením vyuţívat víc a víc sklízeče hroznů. I kdyţ hlavní překáţkou pro větší vyuţívání sklízečů je jejich vysoká pořizovací cena, v současné době se stále častěji setkáváme s větším nárůstem počtu sklízečů u nás. Největší výhodou sklízečů hroznů je zvládnutí sklizně v mnohokrát kratší době neţ u ručního sběru. Návěsné i samojízdné sklízeče jsou perspektivní alternativou ručního sběru hroznů. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, ţe celkové ztráty sklízečů jsou velmi nízké a lze doporučit rozšíření plně mechanizované sklizně hroznů i na další vinohradnické plochy v ČR. Celkové ztráty bobulí mezi návěsným sklízečem GREGOIRER G 60 a samojízdným sklízečem NEW HOLLAND VL 6060 mohu hodnotit velmi pozitivně. Hodnocení bylo prováděno na viničních tratích v různých polohách velkopavlovické podoblasti. Menší ztráty prokázal samojízdný sklízeč NEW HOLLAND VL 6060, kdy byly naměřené průměrné celkové ztráty 0,6 % z hektarového výnosu. U GREGOIRE G 60 byly prokázány průměrné celkové ztráty 1,7 %. Největším ztrátám docházelo u betonových sloupků, kde zůstaly bobule nesklizené v prostoru mezi sloupkem a jeho vzpěrou. Je to dáno špatnou agrotechnikou, kdy taţně jsou vyvazovány právě do oblasti opěrné konstrukce a při průjezdu sklízeče pohlcuje betonový sloupek vibrace. Další ztráty vznikaly z důvodu nezachycení bobulí záchytným ústrojím sklízeče. Tyto ztráty vznikají především z důvodu nerovným zapěstováním kmínku, kdy odbočovaly z osy řádku a mezi záchytným ústrojím a kmínkem se tvořily mezery. I kdyţ jsou moderní sklízeče vybaveny výkyvným uloţením sklízecích hlav a 71

73 automatickým vyrovnáváním na řádku, je zapotřebí pamatovat na pěstitelská, technická a organizační hlediska, abychom v budoucnu sníţili celkové ztráty. Hodnotit kladně lze také ztráty způsobené nevyzrálosti bobulí, kde byla měřena cukernatost ale zároveň také poutací síla bobule, abychom stanovili optimální termín pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů, ale také aby mohl být správně nastaven počet kmitu setřásacích prutů u sklízecího ústrojí za minutu. Na obou viničních tratích byl vhodně stanoven termín sklizně a ztráty způsobené nevyzrálosti bobulí byly minimální. Především samojízdné sklízeče jsou oceňovány vinařskými podniky díky multifunkčnosti. Jejich univerzální portálovou konstrukci lze vyuţít i při dalších operacích ve vinicích a to především při chemické ochraně révy vinné. Listy mohou obsahovat po chemickém ošetření různá rezidua od chemických přípravků, proto je velmi nutné dbát na to, aby ve sklizených bobulí byl právě podíl listů, řapíku a dalších nečistot v co nejmenší míře. Ze zjištěných hodnot vyplývá, ţe NEW HOLLAND VL 6060 měl průměrný podíl cizích příměsí 2,5krát menší neţ GREGOIRE G 60. Tato skutečnost mohla vzniknout z nedostatečně provedené zelené práce na viniční trati vinařství Vinopa, hlavně defoliací (odlistění) před mechanizovanou sklizní nebo nesprávným nastavením intenzity odsávacích ventilátoru u návěsného sklízeče, proto je důleţité zajistit odborné proškolení obsluhy sklízeče. Vysoké pořizovací ceny sklízečů odkazují malé vinařské podniky na nabídku sluţeb pronájmů těchto strojů, kdy se cena za poskytnutí promítá v celkových provozních nákladech podniků. Vzhledem k nedostatku pracovních sil, nárůstu mzdových nákladů, zvládnutí sklizně v mnohokrát kratší době a v nutnosti stále sniţovat náklady, je do budoucna nezbytným řešením vyuţívat stále více sklízečů, jak uţ formou sluţeb nebo koupí nového sklízeče, kdy jsou vysoké pořizovací náklady sklízecích strojů kompenzovány vysokou výkonností, kvalitou provedené práce, úsporou času a právě niţšími provozními náklady. Většinou starší výsadby, kde je opěrná konstrukce řešena z betonových sloupků, a kde jsou nedůsledně vyvázány kmínky a proveden nesprávný řez, nevyhovují pro plně mechanizovanou sklizeň hroznů a zvyšují sklizňové ztráty a následně sniţují kvalitu sklízených bobulí, která je pro malý i velký vinařský podnik prvořadá. Na základě výsledku měření lze doporučit opatření pro praxi, aby sklizňové ztráty byly co nejmenší. Místo opěrné konstrukce z betonových sloupků volit kovové pozinkované sloupky, dbát na důsledné a rovné vyvazování kmínků révy vinné, přizpůsobit řez a nevyvazovat letorosty směrem ke sloupkům opěrné konstrukce, 72

74 vysazovat pouze jednu odrůdu v řádku, dodrţovat šířku meziřádků a přímost řad, zajistit dostatečnou šířku úvratí, kvalitně provést zelené práce před sklizní (především odlistění), zvolit vhodný termín sklizně, důkladně proškolit obsluhu sklízecích strojů (správné nastavení intenzity odsávání ventilátorů sklízeče, správné nastavení počtů kmitů sklízecích prutů za minutu). Ztráty a kvalita sklízených bobulí bude i v dalších letech rozhodujícími ukazateli o pořízení této mechanizované technologie. Plně mechanizovaná sklizeň hroznů bude v budoucnu k nejvíce se rozvíjejícím operacím ve vinohradnictví a uţ dnes se ověřují moţnosti vyuţívání navigačních systémů GPS, jak pro pohyb sklízečů ve vinicích, tak pro detekci mnoţství hroznů na úseku pro nastavení sklízecího ústrojí nebo změnu rychlosti. 73

75 9. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. BACCARINI, G. a kol., 2010: Vendemia. Caloso-Asti: Edizioni VitEn. 1. vyd., 113 s. ISBN BIŇOVSKÝ, T. 2010: Nové inteligentní sklízeče hroznů NEW HOLLAND BRAUD. Databáze online [ ]. Dostupné na: http// 3. BURG, P., ZEMÁNEK, P. 2010: Hodnocení nákladovosti při sklizni hroznů. Vinařský obzor, ročník 10, s. ISSN BURG, P., ZEMÁNEK, P. 2006: Vinohradnická mechanizace (ekonomika pěstitelských systémů). Skriptum. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, ISBN X. 5. FUKA, V. 2009: Tři ze čtyř sklízečů jsou žluté. Databáze online [cit ]. Dostupné na http// 6. HM HODONÍN s.r.o., 2009: Představení nové řady sklízečů hroznů GREGOIRE v Rakvicích. Vinařský obzor, ročník 11, 514 s. ISSN ILČÍK, O., ZEMÁNEK, P. 2003: Založení vinice-pěstitelská a technická hlediska. Vinařský obzor, ročník 96, číslo 3, s. ISSN KRAUS, V.; FOFFOVÁ, Z.; VURM, B.; KRAUSOVÁ, D. 2005: Encyklopedie českého a moravského vína 1 díl: 1. vydání. Praha: Praga Mystica, 306 s. ISBN KUBÍK, J. 2008: Multifunkční nosič nářadí NEW HOLLAND BRAUD. Databáze online [cit ]. Dostupné na: http// 10. NOVÁK, P., BURG, P. 2005: Hodnocení mechanizované sklizně hroznů. Vinařský obzor, ročník 4, s. ISSN

76 11. OTÁHAL, J. 2009: Kolik hroznů v České Republice sklízíme mechanizovaně? Vinařský obzor, ročník 97, číslo 3, s ISSN OSLAVAN a.s., 2010: Kombajny na sběr hroznů. Databáze online [cit ]. Dostupné na http// 13. PAVLOUŠEK, P. 1999: Vinohradnictví odrůdy révy vinné. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 122 s. ISBN PAVLOUŠEK, P. 2005: Možnosti nalezení optimálního termínu sklizně hroznů pro výrobu kvalitních vín. Vinařský obzor, ročník 97, číslo 7-8, 381s. ISSN SCHÖDL, H. 2005: Alternative mechanische Ernte: Erntetechnik des Traubenvollernters. Der Winzer, ročník 61, číslo 9, 24 s. ISSN SKOKANITSCHOVÁ, O. 2008: Hodnocení kvality práce strojů při plně mechanizované sklizni hroznů. Diplomová práce. Mendelova lesnická a zemědělská univerzita v Brně. Zahradnická fakulta Lednice. 76 s. 17. ZEMÁNEK, P., BURG, P. 2003: Speciální mechanizace mechanizační prostředky pro vinohradnictví. 1. vyd. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 98s. ISBN ZEMÁNEK, P., BURG, P., ABRHAM, Z.,KOVAŘOVÁ, M. 2006: Ekonomika technologických systémů ve vinohradnictví. Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha. 63 s. ISBN ZEMÁNEK, P.; BURG, P. 2010: Vinohradnická mechanizace, 1. Vydání, Olomouc. 220s. ISBN WALG, O. 2007: Taschenbuch der Weinbautechnik. 2. vyd. Kaiserslautern: Rohr- Druck, 620 s. ISBN

77 10. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Setřásací pruty kapkovitého tvaru Obr. 2 Setřásací pruty banánového tvaru Obr. 3 Setřásací pruty obloukového tvaru Obr. 4 Záchytné ustrojí sklízeče tvořeno dvojici kapsových dopravníku Obr. 5 Dvojice kapsových dopravníku záchytného ústrojí přilnutí ke kmínku Obr. 6 Dopravní kapsy Obr. 7 Záchytné ústrojí tvořeno otočnými deskami Obr. 8 Záchytné ústrojí tvořeno otočnými deskami - detail Obr. 9 Separační válcové síto Obr. 10 Perforovaný pásový dopravník Obr. 11 Separační třídící stůl Obr. 12 Rozdělovací šneky zásobníku Obr. 13 Vyprazdňování zásobníku Obr. 14 Samojízdný sklízeč hroznů GREGOIRE G Obr. 15 Návěsný sklízeč hroznů GREGOIRE G Obr. 16 Samojízdný sklízeče hroznů NEW HOLLAND Obr. 17 Zadní pohled na sklízeč NEW HOLLAD Obr. 18 Kabina samojízdného sklízeče NEW HOLLAND Obr. 19 Monitor samojízdného sklízeče Obr. 20 Samojízdný sklízeč ERO Obr. 21 Návěsný sklízeč ERO Obr. 22 Kabina samojízdného sklízeče ERO Obr. 23 Dotykový monitor Obr. 24 Viniční trať Na Kopečku Obr. 25 Veltlínské zelené Obr. 26 Viniční trať Trkmánsko

78 Obr. 27 Odrůda Svatovavřinecké Obr. 28 Návěsný sklízeč GREGOIRE G Obr. 29 Zadní pohled na sklízeč GREGOIRE G Obr. 30 Samojízdný sklízeče NEW HOLLAND VL Obr. 31 Zadní pohled na NEW HOLLAND VL Obr. 32 Příprava na vyklápění Obr. 33 Vyklápění sklízených bobulí Obr. 34 Měření cukernatostí ručním refraktometrem Obr. 35 Najíţdění návěsného sklízeče na měřený úsek Obr. 36 Váţení bobulí Obr. 37 Vyznačený úsek Obr. 38 Hodnocení kvality sklízených bobulí u odrůdy Veltlínské zelené Obr. 39 Hodnocení kvality sklízených bobulí u odrůdy Svatovavřinecké Obr. 40 Grafický vývoj cukernatosti a poutací síly v závislosti na termínech měření u odrůdy Veltlínské zelené Obr. 41 Grafický vývoj cukernatosti a poutací síly v závislosti na termínech měření u odrůdy Svatovavřinecké Obr. 42 Grafické vyhodnocení ztrát způsobené nesklizením GREGOIRE G Obr. 43 Grafické vyhodnocení ztrát způsobené propadem bobulí na zem u GREGOIRE G Obr. 44 Grafické vyhodnocení ztrát způsobené nevyzrálosti bobulí G Obr. 45 Grafické vyhodnocení ztrát způsobené nesklizením bobulí NEW HOLLAND VL Obr. 46 Grafické vyhodnocení ztrát způsobené propadem bobulí na zem NEW HOLLAND VL Obr. 47 Grafické vyhodnocení ztrát způsobené nevyzrálosti bobulí NEW HOLLAD VL

79 Obr. 48 Grafické porovnání ztrát způsobené nesklizením bobulí mezi sklízeči Obr. 49 Grafické porovnání ztrát způsobené propadem bobulí mezi sklízeči Obr. 50 Grafické porovnání ztrát způsobené nevyzrálosti bobulí mezi sklízeči Obr. 51 Grafický podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 2,8 km.h Obr. 52 Grafický podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,2 km.h Obr. 53 Grafický podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,6 km.h Obr. 54 Grafický podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 2,8 km.h Obr. 55 Grafický podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,2 km.h Obr. 56 Grafický podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,6 km.h Obr. 57 Grafické porovnání podílu cizích příměsí mezi sklízeči v [%] Obr. 58 Grafické porovnání podílu cizích příměsí mezi sklízeči [kg] Obr. 59 Grafický průběh provozních nákladů traktoru v závislosti na době odpisování a ročního nasazení traktoru Obr. 60 Grafický průběh celkových provozních nákladů sklízeče v závislosti na ročním nasazení sklízeče a době odpisování Obr. 61 Pohled na sklízený střapec po průjezdu sklízeče Obr. 62 Nesklizené bobule v oblasti opěrné konstrukce Obr. 63 Hydraulické vyrovnání kol na svaţitým pozemku

80 11. SEZNAM TABULEK Tab. 1 Měření cukernatostí a poutací síly u odrůdy Veltlínské zelené Tab. 2 Měření cukernatostí a poutací síly u odrůdy Svatovavřinecké Tab. 3 Ztráty způsobené nesklizením bobulí v [kg.ha -1 ] Tab. 4 Ztráty způsobené propadem bobulí na zem [kg.ha -1 ] Tab. 5 Ztráty způsobené nevyzrálosti bobulí [kg.ha -1 ] Tab. 6 Ztráty způsobené nesklizením bobulí v [kg.ha -1 ] Tab. 7 Ztráty způsobené propadem bobulí na zem [kg.ha -1 ] Tab. 8 Ztráty způsobené nevyzrálosti bobulí [kg.ha -1 ] Tab. 9 Podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 2,8 km.h Tab. 10 Podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,2 km.h Tab. 11 Podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,6 km.h Tab. 12 Podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 2,8 km.h Tab. 13 Podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,2 km.h Tab. 14 Podíl cizích příměsí při pojezdové rychlosti 3,6 km.h Tab. 15 Provozní náklady traktoru vypočtené pomocí programu AGROTEKIS Tab. 16 Celkové provozní náklady strojní soupravy Kč.ha Tab. 17 Provozní náklady sklízeče vypočtené pomocí programu AGROTEKIS

81 12 PŘÍLOHY Obr. 61 Pohled na sklízený střapec po průjezdu sklízeče Obr. 62 Nesklizené bobule v oblasti opěrné konstrukce Obr. 63 Hydraulické vyrovnání kol na svažitým pozemku 80