1. Úvod Cíl práce Seznámení s problematikou... 9

Transkript

1 Obsah 1. Úvod Cíl práce Seznámení s problematikou Chladnokrevní koně v lesnictví České republiky Českomoravský belgický kůň Slezský norický kůň Norický kůň Početní stavy chladnokrevných koní v České republice Výkony koní vhodných pro práci v lese Technologie soustřeďování dříví koňmi Základní pojmy a jejich charakteristika Pomůcky při soustřeďování dříví Zásady BOZP při soustřeďování dříví koňmi Výrobně technické podmínky Výkonové normy Materiál a metodika Výsledky a diskuze Charakteristika lesního hospodářství v Pusté Polomi Podmínky ovlivňující soustřeďování dříví na revíru Pustá Polom Chladnokrevní koně na revíru Pustá Polom Náklady na chladnokrevného koně Vlastní terénní hodnocení s diskuzí Charakteristika kočích a jejich koní Postup při soustřeďování dříví na pracovišti Časové snímky

2 5.4 Srovnání pracovišť Závěr Literatuta Přílohy...Chyba! Záložka není definována. 7

3 1. ÚVOD Na světě existuje více než 150 různých plemen a typů koní. Vývoj každého z nich byl ovlivněn zásahy člověka. Zdomácňování s sebou přineslo selektivní šlechtění a v mnoha případech i kvalitnější potravu, což obojí vedlo k nárůstu velikosti nebo kvality (nebo obou) koní. Nicméně nejvýznamnějším faktorem byla práce, kterou lidé po jednotlivých druzích koní požadovali. Ti, kteří potřebovali nosit těžká břemena, šlechtili koně na sílu, zatímco druzí, kteří hledali rychlý dopravní prostředek, je šlechtili na rychlost. K popisu koní se používají termíny chladnokrevník a teplokrevník. Chladnokrevníci označují těžká tažná plemena, o nichž se předpokládá, že se vyvinula z prehistorických koní severní Evropy. Teplokrevníci jsou lehčím, jezdeckým typem koně. Nicméně koně si uchovávají velkou část svého instinktivního chování, což jim umožňuje žít bez lidského zásahu, a je nutné pochopit, co určuje jejich existenci, máme-li se radovat ze soužití s nimi. (Draperová, 2003) V současné době pozorujeme obrovský nárůst strojních technologií i v lesním hospodářství a snahu vyrobit hotové dříví na pařezu bez jinak potřebných manipulačních skladů. Z těchto důvodů koně přichází o atraktivní pracovišťe a vyklizují tam, kde moderní technologie není možná charakterem terénu nebo z důvodu ekonomiky. Jedná se především o stanoviště s rozptýlenou nahodilou těžbou, v členitých terénech nebo nepřístupných svazích. Díky těmto podmínkám se koně a jejich služby začínají z lesů vytrácet. 8

4 2. CÍL PRÁCE Cílem práce je vyhodnocení soustřeďování dříví koňmi na polesí Pustá Polom. Dílčí cíle práce jsou: o charakteristika těžebně dopravních podmínek o zpracování měsíčního přehledu využití koní při soustřeďování dříví o časový snímek práce koně a kočího v rozdílných terénních podmínkách 3. SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU 3.1 Chladnokrevní koně v lesnictví České republiky Šlechtění a čistokrevná plemenitba chladnokrevných koní v ČR prováděná více než 120 let předurčovala oficielní rozdělení populace chladnokrevných koní na tři plemena evt. jeden ráz. Oprávněnost tohoto rozdělení potvrdily (1991) exaktně provedené původové genové analýzy. Dostatečně četné a čistokrevně chované populace belgických a norických koní moravské a české provenience byly základem pro plemeno českomoravských belgických koní (dále jen ČMB) a plemeno norických koní (dále jen N). Obdobně čistokrevně chovaná populace slezských noriků (dále jen SN), převážně slezské provenience, byla základem pro plemeno SN. Produkty čistokrevné plemenitby i křížení (kromě plemene SN) byly v období let 1900 až 1960 nazývány českými a moravskými chladnokrevníky a dále pak v letech 1960 a 1990 chladnokrevníky. (ASCHK) Českomoravský belgický kůň Belgik, jeden z nejlepších a historicky nejdůležitějších těžkých koní, patří k nejstarobylejším plemenům na světě a je vývojově blízký ardénskému koni. Flanderský kůň, jak se plemenu říkalo ve středověku, ovlivnil vývoj několika dalších známých chladnokrevníků včetně shirského, suffolského punce a zvláště clydesdalského koně. Dnes je belgický chladnokrevník znám také jako brabantský po hlavní oblasti chovu ve střední části Belgie. (Draperová, 2003) 9

5 Populace českomoravského belgického koně se utvářela v Čechách a na Moravě ve specifických přírodních podmínkách v posledních cca 120 letech na bázi importů valonských ( ), ardenských, ale hlavně belgických ( ) hřebců a několika originálních belgických klisen. Až do druhé poloviny 19. století byl na území ČR chován převážně teplokrevný kůň. V druhé polovině 19. století v Čechách a na Moravě vznikla potřeba hospodářsky využitelnějších typů koní a v krátkém čase se rozšířilo využití koní pro těžké práce v zemědělství, lesnictví a dopravě. Bylo realizováno převodné křížení na chladnokrevné klisny domácí provenience a cíleným šlechtěním postupně vznikla populace, splňující parametry samostatného plemene. V této době počet chladnokrevných hřebců (296) používaných k plemenitbě převyšoval dokonce i počet teplokrevných hřebců (260). I. světová válka se negativně odrazila i v populaci chladnokrevných koní. Jejich stav se poté začal opět zvyšovat. V roce 1924 působilo v zemském chovu 467 chladnokrevných hřebců, z toho 402 belgiků, jejichž dovoz končí r (ASCHK) Na Moravě byl chov chladnokrevných koní ovlivňován v období čistokrevnými belgickými hřebci z hřebčína hraběte Seilerna Aspanga v Lukově. Po jeho zániku byli hřebci nakoupeni do zemského chovu. V roce 1930 přidělilo MZe Státnímu hřebčinci v Tlumačově devět dovezených originálních belgických klisen. Tímto krokem vznikl hřebčín chladnokrevných koní, který významnou měrou ovlivňoval jejich chov v celém státě. Mezi další významné chovy patřil hřebčín Netolice a rozmnožovací chovy v Nemochovicích, Násedlovicích, Vracově, později hlavně chov v JZD Moravské Budějovice. Do dnešních dnů se dochovaly čtyři hlavní linie hřebců. Nejvýznamnější a nejrozšířenější jsou linie založené plemeníky Aglae (nar v Belgii) a Successeur de Boneffe (nar v Belgii). Bayard de Heredita, Bourgogne de Monti, Marguis de Vraimont. Plemená kniha založená v roce (Misař a Jiskrová, 2008) 10

6 ČMB je chladnokrevný kůň dospívající ve třech letech stáří, středního čtvercového rámce s dobrým osvalením, dostatečnou silou kostry a dobrou proporcionalitou tělesných partií. Pracovitý, dobře ovladatelný kůň přiměřeného temperamentu, výborného charakteru, dobře živitelný a pohyblivý. Obrázek č. 1: Českomoravský belgický kůň Tabulka č. 1: Standard základních tělesných znaků ve 2,5 letech stáří Základní tělesné znaky Hřebci Klisny KVP (cm) KVH (cm) Obvod hrudi (cm) Obvod holeně (cm) 23-23, ,7 (Dušek et al., 2007) 11

7 12

8 Průměrné míry u hřebců jsou KVH 162cm, OH 202cm a Ohol 24,5 cm u klisen KVH 159 cm, OH 203 cm a Ohol 23 cm. Převládající barvou je ryzák s bohatou světlou hřívou a ohonem s typickými rousy. (ASCHK) Slezský norický kůň Norici jsou považováni za nejčistšího potomka původního divokého koně západního. Jméno Norik získali od římské provincie Noricum, která se rozkládala na území dnešního Rakouska, části Švýcarska a Bavorska. V ČR se rozšířili především na severní Moravě a Slezsku, kde se utvářeli ve specifických přírodních podmínkách cca 120 let na bázi importů originálních norických hřebců rakouské a bavorské provenience. Bylo realizováno převodné křížení na chladnokrevné klisny domácí provenience a cílevědomou plemenitbou a selekcí vznikla postupně populace chladnokrevných koní adaptovaných na místní podmínky, splňující parametry samostatného plemene. Mezi zakladatele takzvaných původních linií slezských noriků patřili: 41 Norbert (nar. 1907), 419 Bravo (nar. 1914), 412 Albin Theseus (nar. 1920), 2568 Klosterjager (nar. 1937), 2262 Gothenscherz (nar. 1940) z Bavorska. V období působilo ve Slezsku cca 85 norických hřebců. Chovatelé tak získali mohutné, konstitučně tvrdé koně, kteří se uplatnili ve všech hospodářských činnostech. Od roku 1996 byla nejkvalitnější část populace koní slezského norika zařazena do genetických zdrojů. Rozsah současné reprodukčně aktivní populace je cca 120 klisen a 23 hřebců, jediný větší soustředěný chov je Vítkovská a.s., nástupce šlechtitelského chovu Klokočov bývalého St. statku Vítkov. Tento soukromý chov je nenahraditelnou bází pro další šlechtění plemene. Největší část populace je chována na severní Moravě (Opava, Vsetín, Nový Jičín, Přerov), malá část na jižní Moravě. Většina hřebců je v držení Zemského hřebčince Tlumačov a Písek. Slezský norik se vyznačuje středně velkým až velkým obdélníkovým rámcem těla s dobrým osvalením. Hlava je velká, suchá, ušlechtilá, s oválnou očnicí. Krk je vysoko nasazený, střední až dlouhý, klenutý, s často mírně výrazným kohoutkem. Dlouhá a dobře úhlovaná lopatka umožňuje vydatný i prostorný chod. Hrudník je středně hluboký, široký, oválný, středně dlouhý, se středně dlouhou volnější horní linií. Bedra jsou dlouhá, pevná a dobře vázaná. Záď je mohutná, středně široká 13

9 a dlouhá, oválná, mírně štěpená a svažitá. Fundament je suchý, kostnatý, klouby a šlachy výrazné. Kopyta jsou pevná, pružná a dobře utvářená. Spěnka je krátká až středně dlouhá, pevná a pružná. Jde o koně dobře ovladatelného, pracovitého, přiměřeného temperamentu, dobrého charakteru, dobře živitelného, pohyblivého s výraznými prostorovými chody. Barvou převládá ryzák. (Misař a Jiskrová, 2008). Obrázek č. 2: Slezský norický kůň 14

10 Tabulka č. 2: Standard základních tělesných znaků ve 2,5 letech stáří: Základní tělesné znaky Hřebci Klisny KVP KVH Obvod hrudi Obvod holeně 23-23, , Norický kůň Chladnokrevný kůň, dospívající ve čtyřech letech stáří, mírně delšího rámce, s dobrým osvalením. Hlava těžší, mohutná, s výrazným okem, krk středně dlouhý, středně vysoko nasazený s mírně výrazným kohoutkem, dobře úhlovaná až strmější lopatka, prostorný, středně hluboký, delší a oválný hrudník, se středně dlouhou volnější horní linií, středně dlouhá pevná bedra, mohutná, středně široká a dlouhá, oválná, mírně štěpená a svažitá záď. Fundament silný, kostnatý, suchý, s menším výskytem rousů, kopyta pevná, pružná, dobře utvářená. Klouby méně výrazné s náznakem lymfatičnosti, spěnka krátká, pevná. Obrázek č. 3: Norik 15

11 Je to kůň pracovitý a dobře ovladatelný, přiměřeného temperamentu, dobrého charakteru, dobře živitelný, pohyblivý, se středně prostornými chody. (ASCHK) Početní stavy chladnokrevných koní v České republice Prohlubující se mechanizace těžby dříví byla doprovázena soustavným snižováním počtu režijních potahů. K úplné likvidaci tažných koní, jak bylo v minulosti předpovídáno, však nedošlo a v současné době se všeobecně uznává, že v lesním hospodářství (LH) má určitý počet koní plné opodstatnění. Z celkového stavu koní v ČSSR je v soustřeďování využíváno 5000 koní, tj. více než 11 %, každý devátý kůň dnes pracuje v lese. Další omezení nemechanizovaného soustřeďování dříví nelze prozatím předpokládat; ostatně princip stroje, který by pracoval tak jednoduchým a účelným způsobem jako kůň, si nedovedeme představit. (Radvan, 1990) Celkem je v evidenci (plemenné a chovné knihy) 5400 koní, tj. celkově 7902 koní chladnokrevného typu, ovšem pro práci v LH jsou používáni i koně jiných typů. Odhady koní pracujících v lesním hospodářství je kolem 3000 koní. Tyhle poznatky jsou alarmující už z jednoho prostého důvodu a to, že někteří lidé používají pro práci v lesích i koně, kteří nejsou určeni pro tuto činnost.(aschk) Dle MVDr. J. Dražana, prezidenta ASCHK ČR, byl v roce 2007 stav chladnokrevných koní v ČR stabilizovaný a pohybuje se okolo 3 tisíc kusů. Mezi majiteli koní, kteří pracují v lese, je ale dle něj mnoho soukromníků, kteří mají valachy, nemají koně evidované jako chovné, práci si hledají sami a do statistik ji nehlásí Výkony koní vhodných pro práci v lese Práce koně v lese se dá přirovnat ke špičkovému výkonu sportovce. Tak jako sportovec musí být dobře připraven a natrénován, musí být připraven a natrénován i kůň. Práce koní při soustřeďování dříví je těžká. Obtížná je zejména první fáze soustřeďování dříví, tj. vyklizování dříví z porostů, od pařezu k přibližovací linii (cestě). Použití koní právě k této práci, zejména v tenkém dříví, bývá výhodné. Kůň při vyklizování dříví tahá poměrně těžká břemena v často obtížně 16

12 přístupném a nepřehledném terénu, s četnými i nebezpečnými překážkami, které způsobují časté náhlé zvýšení odporu vlečných kmenů a krátkodobé několikanásobné zvětšení potřebné tažné síly.(ronay, 1982) Tažná síla koně je závislá na jeho hmotnosti, tělesné konstrukci, zdravotním stavu, pracovní rychlosti, délce dráhy, po které působí, a jejím sklonu. Za normální tažnou sílu koně lze považovat takovou sílu, při jejímž trvalém (dlouhodobém) vynakládání není žádný organismus zvířete přetěžován tak, aby vznikalo nebezpečí, že dojde k jeho poškození. (Ronay, 1982) Tabulka č. 3: Příklady normální a maximální tažné síly koní Normální tažná síla koně (N) Maximální tažná síla koně (N) (při normální rychlosti na trati dlouhé max. 600m) Hmotnost koně Podle sovětských údajů (10hodin) Podle Kavana (8 hodin) Podle sovětských údajů (10hodin) Podle Maschka (8 hodin) Údaje o tažné síle koní uváděné jednotlivými autory se vzájemně liší. Nejčastěji je jeho tažná síla odvozována od jeho hmotnosti. Pro použití v praxi je možné vypočítat normální tažnou sílu podle jednoduchého vzorce: F n = Q k / 5 * 9,81 F n normální tažná síla koně (N) Q k hmotnost koně (kg) 17

13 18

14 Tažná síla koně klesá s délkou dráhy, po které je vyvíjena. Také při zvyšování rychlosti pohybu tažná síla koně klesá. Při chůzi s nákladem se kůň pohybuje pomaleji a při chůzi bez nákladu rychleji. Tabulka č. 4: Rychlost pohybu koně Velmi pomalá chůze 0,55 0,90 m * s -1 Normální chůze 0,90 1,25 m * s -1 Rychlá chůze 1,25 3,00 m * s -1 Klus 3,00 6,00 m * s -1 Běh 6,00 12,90 m * s -1 Na velikost tažné síly má vliv také i sklon dráhy, po které se kůň táhnoucí břemeno pohybuje. Tažnou sílu koně pracujícího na svahu lze vyjádřit vzorcem: F s = F r + Q k * α* 9,81 F s - tažná síla koně na svahu (N) F r tažná síla koně na rovině (N) Q k hmotnost koně (Kg) α úhel sklonu svahu ( ) Délka úseku trati, na které musí kůň při práci vyvinout maximální tažnou sílu, nemá překročit 600 m. Součet takových úseků na celé dráze (za celou pracovní dobu) nemá překročit 10 %, maximálně 20 % délky celé pracovní dráhy. Při překračování uvedených údajů vzniká nebezpečí poškození organismu koně. (Ronay, 1982) Vliv na výkon koně nemá jen jeho síla, ale také správná výživa a péče o něj. Proto se musí krmení koní, napájení a hygieně věnovat náležitá pozornost. Velikost 19

15 a složení krmných dávek jsou závislé na typu koní, jejich stáří, tělesné kondici, požadovaném pracovním výkonu a do určité míry i na klimatických podmínkách. Krmíme 3 x za den. Krmení trvá vždy 1 2 hodiny, nejdelší je večer. Krmná dávka má obsahovat asi 10 % bílkovin, 20 % tuků a 70 % uhlohydrátů. Kůň také spotřebuje denně asi litrů vody. Podle toho, co kůň dělá, určujeme i krmné dávky: krmnou dávku záchovnou dostává, když nepracuje a krmnou dávku produkční měníme podle pracovního zatížení koně. V zimním období, při studeném ustájení apod., musíme krmné dávky zvýšit. Strava koně musí být pestrá, pro koně chutná a musí zaručovat dostatečný přísun všech potřebných látek pro zdravý vývoj koně. Podle původu dělíme krmiva na rostlinná, živočišná a minerální. Rostlinná krmiva máme jadrná, objemovou píci a bulevniny (šťavnaté krmivo). (Ronay, 1982) Péče o koně spočívá především v jeho čištění. Koně čistíme 2 x denně, ráno před vyjetím do práce a večer po návratu z práce. Koně čistíme mimo stáj. K čištění používáme věchem slámy, kartáč, suchou flanelovou utěrku a vlhké čisté hadříky. Po návratu koně z lesa očistíme končetiny od prachu a bláta a omyjeme kopyta. Po oschnutí natřeme kopyta vazelínou, aby zůstala vláčná a nevysychala. Srst koně ošetříme nejprve věchem slámy protřením po i proti srsti po celém těle. Potom srst koně očistíme flanelovou utěrkou, i celé tělo. Oči, nozdry a pysky otřeme vlhkým hadříkem. Jiným vlhkým hadříkem otřeme konečník a pohlavní orgány. Hříva a ocas se rozčeše po pramíncích až ke kořínkům. Je-li to možné, doporučuje se v létě koupání koní. Kopyta se ošetřují při pravidelném denním čištění koně. Koně se překovávají průměrně za 5 6 týdnů. (Ronay, 1982) 20

16 3.2 Technologie soustřeďování dříví koňmi Základní pojmy a jejich charakteristika Soustřeďování dříví - je přesun dřevní hmoty (kmenů, výřezů i celých stromů) od místa kácení (lokalita P pařez) na skládku při odvozní cestě (lokalita OM odvozní místo). Soustřeďování předchází těžba (kácení, odvětvování, manipulace) a na soustřeďování navazuje odvoz nákladními automobily. Soustřeďování se skládá ze dvou pracovních operací vyklizování a přibližování. (Radvan, 1990). Jedná se o první a obtížnou část dopravy dříví od pně P na odvozní místo OM. (Rónay, 1982) Vyklizování dříví - je transport dříví z místa těžby k přibližovací lince. Zpravidla se provádí vlečením po zemi bez nakládání na transportní prostředek a obvykle se přitom každý vyklizovaný kus pohybuje po samostatné dráze. (Neruda a Simanov, 2006). Radvan (1990) popisuje vyklizování dříví jako pohyb dřevní hmoty od P k přibližovací lince prostým vlekem (tj. ve styku s půdou v celé své délce) koňmi nebo vyklizovacími navijáky traktorů, lanovek apod. Výjimečně i vynášení lidskou silou, výhledově vynášením nebo vyvlékáním v polozávěsu hydraulickými rameny těžebních strojů, lanovými jeřáby a jiné. Přibližování dříví - jako pracovní operace je pokračování dopravy vyklizeného dříví na odvozní místo. Tyto pracovní operace se vykonávají odděleně jedním pracovním prostředkem, souvisle jedním prostředkem nebo kombinovaně rozličnými prostředky. (Rónay, 1982) To znamená, že dlouhé dříví je přibližováno po přibližovacích linkách speciálními lesními kolovými traktory (SLKT) nebo univerzálními kolovými traktory (UKT) v polozávěsu (traktory s navijáky nebo drapáky) popř. v polonávěsu (traktory se svěrnými opleny). Koňské potahy a zastaralé typy traktorů přibližují prostým vlekem stejně jako při vyklizování. (Radvan, 1990) 21

17 Technologie soustřeďování dříví podle lokality Soustřeďování koňmi na přímo (z P na OM) - je vhodné jen na krátké vzdálenosti (do 100 m), protože při vlečení dříví na delší vzdálenosti musí kůň čas od času přerušit tah a odpočívat, na rozdíl od mechanizovaného soustřeďování, tak výkonnost prostředku ve vztahu ke vzdálenosti soustřeďování prudce klesá. Soustřeďování dříví kombinované (z P na VM) - spočívá ve vyklizení dříví z P na vývozní místo (VM) koněm (svazkování, balíkování, hromádkování, kuželkování) a následném přiblížení jiným prostředkem s vyšší výkonností (UKT, SLKT, lanovkou). Využito je tak předpokladů pro šetrné vyklizování dříví koněm i vyšší výkonnosti mechanizačních prostředků při jejich pohybu po linkách. Ideální vzdálenost vyklizování koněm je do 50 m (40 m), protože ji stačí kůň vzhledem ke svým fyzickým dispozicím ujít naráz. Při odepínání nákladu na lince a zpětné chůzi do porostu a upínání dalšího nákladu se kůň vydýchává a odpočine si natolik, že k přerušení práce z důvodu odpočinku koně zpravidla nedochází. Nevýhodou je větší pracnost pro kočí, protože podstatně narůstají fyzické nároky vyšším počtem upínání a odepínání nákladů na úkor pouhé chůze. (Neruda a Simanov, 2006) Technologie soustřeďování dříví podle počtu koní Soustřeďování dříví jedním koněm - nevýhodou je nebezpečí, že kočí, který výdělkově na koni závisí, jej může přetěžovat. Soustřeďování dříví párem koní - má několik možností, nejčastěji je rozpřáhání, při kterém dojede pár koní na pracoviště, tam se rozpřáhne a s každým koněm pak pracuje jeden kočí. Výhodou je menší únava koní, než když potahový vůz táhne jeden kůň. Další výhodou je bezpečnost práce zajištěná přítomností dvou pracovníků a možnost jejich vzájemné kontroly a pomoci. Pokud se vyskytne nadrozměrný výřez, nebo je třeba stáhnout zavěšený strom, je možno použít pár koní s vyšší tažnou silou, která je 1,8 násobku tažné síly jednoho koně. Jinou variantou rozpřáhání je práce jediného kočího. Kočí pracuje vždy s jedním koněm a druhý odpočívá. Toto střídání se používá při zácviku koní do tahu nebo u březích klisen a koní v rekonvalescenci. Další variantou je tři koně na dva kočí. Považuje se za 22

18 nejvýhodnější pro rodinné podniky, neboť má nejméně prostojů a umožňuje nejvíce technologických variant. (Neruda a Simanov, 2006) Technologie soustřeďování dříví podle vlečeného konce dříví Vlečení tenkým koncem vpřed - provozně je minimálně používaná, protože se úvazky častěji smekají (řešením je hrubé odvětvení čepu) a obtížnější začleňování dříví na skládce, neboť kočí jdoucí vedle koně nevidí na oddenek kmene. Výhodou je menší odpor vlečení. Vlečení tlustým koncem vpřed - úvazky nesklouzávají (tahem jsou samosvorné) a zalícovat dříví na skládce je snazší, protože kočí vidí na čela výřezů. Nevýhodou je větší spotřeba tažné síly koně. (Neruda a Simanov, 2006) Pomůcky při soustřeďování dříví Postroje tažných koní - k soustřeďování dříví se používá chomoutový postroj. Při zápřahu do přibližovacích prostředků vybavených ojkami je třeba postroj doplnit samostatným podbřišníkem, který přenáší zatížení nákladem na hřbet koně. Rozporka k soustřeďování dříví je na koncích opatřena kováním pro připojení postráňků a středovým kováním odpovídajícím typu používaných úvazků. (Radvan, 1995) Pomocné nářadí - při soustřeďování dříví koňmi jsou používány řetězové úvazky. Nejpoužívanějším řetězovým úvazkem je krátkočlánkový řetěz až 4 m dlouhý, opatřený pouze na jednom konci otevřeným okem tzv. C hák. Druhý konec úvazku je bez koncování. K nadzvedávání kmenů při podvlékání úvazku se používají skoblice (příp. sochor, páčidlo). Můžeme také využít i podvlékací háček. Otevírací kladka s ochranným páskem a ocelové lano potřebné délky, které je koncované okem a hákem. Kladka se upíná na stojící stromy zásadně pomocí ochranného pásu. Při úpravě skládek a k povinnému vybavení patří sekera a pila. Dále vyklizovací pomůcky, které mají zabránit zarývání čel kmenů do půdy, snížit vlečné tření a omezit nárazy čel nákladů do překážek, jsou jednoduché konstrukce k soustřeďování jednotlivých kmenů. Pro přibližování větších nákladů použitelných až na přibližovacích linkách slouží vozíky a kolesny. Jsou účelné až při větších 23

19 přibližovacích vzdálenostech. K vyvážení rovnaného dříví (pokud je vyráběno u P) jsou používané dvounápravové potahové vozy. (Radvan, 1995) Vyvážecí soupravy - novým zajištěním budoucnosti koní by měli být vyvážecí soupravy tažené koňmi. V severských státech je tento stroj běžně využíván. V našich podmínkách se s vyvážecími soupravami setkáme pouze zřídka. Jedná se o malé, přírodě šetrné prostředky, které umožní maximální využití koní. Koně si mohou sami dříví vyvézt až na odvozní místo. Technické parametry: Tento vyvážecí vlek za koně je švédské výroby. Jedná se o třínápravový vlek, kde přední náprava je řídící a dvě zadní nápravy spolu vytváří bogie systém. Díky použitým široko profilovým pneumatikám (11,5 x 15) a bogie nápravě dochází k minimálnímu tlaku na půdu. Stroj je osazen hydraulickou rukou Farma s dosahem 4,6 m a s nosností při plném vyložení 400 kg. Celková šíře stroje je 180 cm, délka (bez koňského potahu) 450 cm. Konstrukce posuvných klanic umožňuje vozit výřezy do max. délky 6 m. Možnost přípravy koňským potahem a následné vyvezení zajišťuje maximální šetrnost k jakémukoliv porostu. (Vančura, 2009) Obrázek č. 4: Koně s vyvážecí soupravou 24

20 3.2.3 Zásady BOZP při soustřeďování dříví koňmi Základní požadavky k zajištění BOZP při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru stanoví zaměstnavateli zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších přepisů, a nařízení vlády č. 28/2002 Sb. Zásady BOZP, které je nutné dodržovat v rámci požadavků na zajištění bezpečnosti osob provádějících soustřeďování dříví: o před zahájením soustřeďování odstranit překážky z přibližovacích linek, určit ohrožené prostory o nestoupat na soustřeďované dříví, nepřekračovat jej za pohybu a při ukládání dříví na skládky dodržovat přirozený sklon o při uvolňování dříví na svahu stát vždy na horní straně nad uvolňovaným nákladem o při vyvádění a vedení koně musí jít kočí po jeho levé straně a nesmí připustit, aby opratě nebo postraňky byly vláčeny po zemi o k soustřeďování dříví se zakazuje používat mladé, nevycvičené a lekavé koně a koně se zlozvyky. Mladí koně (zpravidla do 3 let) se mohou používat při výcviku pod vedením zkušené obsluhy o omotávání opratí kolem ruky nebo těla při vedení nebo řízení koně je zakázáno o odepnout úvazek od potahu před jeho upevněním nebo sejmutím ze soustřeďovaného dříví o při delším stání zapřažených koní nebo jejich krmení v pracovních přestávkách na pracovišti, musí být zajištěni vypnutím zevních postraňků a musí být pod stálým dozorem o prostředky používané k dopravě na pracoviště a soustřeďování, jejich vybavení, příslušenství a pomocné nářadí, dále kování a postroje koní musí být v řádném technickém stavu, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost práce a koním nebyly způsobeny odřeniny a otlaky o vůz při zapřahání koní musí být zabržděn. Postraňky lze zapnout až po zapnutí držáků na oji. Zapřažení koně nesmí být ponecháni bez dozoru dospělé osoby 25

21 o v porostech, kde se současně těží dříví, se zakazuje s potahem pracovat na menší vzdálenost než je dvojnásobná délka kácených stromů. Potahy nesmí pracovat na svazích, kde hrozí nebezpečí samovolného pohybu dříví o koně kopaví a kousaví musí být označeni výstražnými tabulkami, a to i mimo stáj. Kůň kousavý mimo stáj musí být opatřen náhubkem o při čištění koně musí stát kočí (závozník) vždy po boku koně, který musí být uvázán. K čištění koně není dovoleno používat hřbílku. Hřbílku lze použít jen k odstraňování prachu a nečistoty z kartáče o při čištění koně musí stát kočí (závozník) vždy po boku koně, který musí být uvázán o před postrojením koně je kočí povinen koně nejdříve nauzdit a pak postrojit Výrobně technické podmínky Výrobně-technickými podmínkami rozumíme faktory mající bezprostřední vliv na produktivitu práce, bezpečnost práce, pracovní postup a nákladovost výroby. Přehled faktorů působících na výrobně technické podmínky: o Terén o Půdní kryt o Způsob obhospodařování o Druh těžby o Věk a původ porostu o Technické vlastnosti stromů o Povětrnostní podmínky o Vegetační období o Druh vyráběného sortimentu dříví o Předepsaný směr pádu káceného stromu o Prostorové uspořádání (Celjak, 2005) 26

22 Terén Terén je charakterizován sklonitostí, členitostí, terénními překážkami a únosností půdy. Sklon terénu limituje pohyb strojů terénem, protože různé stroje mají různou stoupavost a podélnou a příčnou stabilitu. Členitost terénu (střídání spádů a protispádů, prohlubně, strže) ovlivňuje výběr technologií. Za terénní překážky se považují balvany, pařezy, prohlubně, pokud jsou vyšší nebo hlubší než 50 cm a vzdáleny od sebe méně než 5 m. Překážky nižší mohou stroje přejíždět a překážkám s větším rozestupem se mohou vyhnout. Například pro UKT je nepřekonatelná výška 30 cm. Tlak na půdu, který vyvozuje stroj při pohybu terénem závisí na jeho hmotnosti, rozložené této hmotnosti na nápravy a na styčné ploše pneumatiky nebo pásu s půdou. To závisí na rozměru pneumatiky. Je-li výsledný měrný tlak ve stopě stroje vyšší než únosnost půdy, dochází k boření stroje. (Celjak, 2005) Tabulka č. 5: tabulka terénní klasifikace Sklon v terénu Terén únosný Terén neúnosný Terén s překážkami % ( ) typ skupina typ skupina typ skupina do 8 (7) 11 A 21 D 31 E 9-15 (13,5) 12 A 22 D 32 E (22,5) 13 A 23 D 33 E (36) 14 B 24 D 34 E nad 41 (nad 36,9) 15 C 25 D 35 E 27

23 V tabulce je uvedena terénní klasifikace, která je v ČR používána. Do 8 % sklonu terénu vyhovuje podélná i příčná stabilita mechanizačních prostředků při jejich pohybu všemi směry. V rozmezí od 9 do 15 % je pohyb kolové techniky možný pouze ve směru kolmo na vrstevnice ze svahu i proti svahu. Ve sklonu 16 až 25 % je pohyb s nákladem možný jen kolmo na vrstevnice ze svahu dolů. V rozmezí 26 až 40 % je pohyb s nákladem možný jen kolmo na vrstevnice ze svahu dolů. A 11, 12, 13 použitelné prostředky UKT, SLKT, kůň B - 14 SLKT, kůň C - 15 (kůň), LDZ D LDZ, v typech 21, 22, 23 (UKT, SLKT, kůň) LDZ, v typech 24 (SLKT, kůň) Půdní kryt Veškeré těžební práce jsou ztíženy, pokud je v porostu určeném k těžbě podrost křovitých rostlin (maliny, ostružiny, černý bez). Míra obtížnosti prací závisí jen na jeho hustotě a výšce. Zcela jiná situace je v případě hospodářského podrostu - přirozeného zmlazení, kdy může mít následný porost vyšší hospodářskou hodnotu než kácený. (Celjak, 2005) Způsob obhospodařování Na volbu technologie a nákladovost výroby má zásadní vliv způsob obhospodařování porostů a jejich obnovy, protože ovlivňuje intenzitu těžebního zásahu a koncentraci dříví na těžební ploše. Z hlediska obtížnosti těžební technologie je nejjednodušší hospodářský způsob pasečný, při kterém se dospělý porost těží na souvislých plochách na tzv. holosečích. Nejkomplikovanější podmínky pro těžbu a přibližování dříví vytváří hospodářský způsob výběrný, kdy se těží skupiny stromů nebo jednotlivé stromy. 28

24 Druh těžby Nejméně obtížné jsou úmyslné těžby s vysokou koncentrací dříví na těžební ploše. Úmyslné těžby jsou těžby výchovné a obnovní (mýtní). Nahodilé těžby znamenají obvykle těžby rozptýlené, při kterých se většinou zpracovává dříví poškozené. Kalamitní těžby jsou těžbami koncentrovanými, ale zpracovává se rovněž poškozené dříví. Navíc se jedná o práce vysoce rizikové. Imisní těžby mohou mít charakter rozptýlených těžeb nahodilých i těžeb kalamitních. Jejich náročnost spočívá v důsledné šetrnosti ke zbytkům porostů (nenarušení porostního pláště, aby nebyly imise vnášeny do nitra porostu). Věk a původ porostu S věkem porostu úzce souvisí průměrný objem těženého stromu. Obecně se proto výkonnost technologie s klesajícím věkem porostu snižuje a nákladovost na 1 m 3 naopak vzrůstá. Zjišťování objemu vyrobených sortimentů se stanoví pomocí vzorců. Objem kulatinových sortimentů se stanoví na podkladě tloušťky v polovině délky sortimentu a délky výřezu. (Celjak, 2005) Technické vlastnosti stromů Na volbu těžební technologie mají vliv technické vlastnosti stromů jako vzrůst a tvar, tloušťka kůry, počet a tloušťka větví, tvar a poloha koruny, velikost kořenových náběhů a zdravotní stav. Zmíněné vlastnosti spolurozhodují o možnostech strojní výroby. Velikost kořenových náběhů ovlivňuje možnosti strojního kácení a tloušťka větví limituje možnosti mechanizovaného odvětvování. Povětrnostní podmínky Působení povětrnostních podmínek je v některých případech protichůdné. Mráz umožňuje použití kolové techniky i v terénech, které nejsou za letních podmínek únosné. Ale za silných mrazů se dříví při kácení snadno štípe (buk). 29

25 Nákladovost výroby a spotřeba pohonných hmot se zvyšuje o 3 až 8 %. Hydraulika se stává nespolehlivá Sníh snižuje vlečné tření nákladu, chrání půdní povrch před narušením, ale přístup do porostů je obtížnější, odklízení sněhu kolem těžených stromů ztěžuje a zdražuje práci. Nákladovost výroby se v závislosti na výšce sněhu zvyšuje o 3 až 15 %. Vítr je faktorem vysloveně negativním, protože zvyšuje rizikovost kácení. Námraza komplikuje kácení změnou těžiště koruny stromu Déšť ovlivňuje výrobní proces pouze dočasně, ale dochází k nasycení půdy vodou a snížení průchodivosti terénu. Vegetační období Dříví pocházející ze zimní těžby (doba klidu mízy) je kvalitnější než dříví z letní těžby. Tento názor se opírá především o poznatek, že dříví těžené v zimě bývá méně infikováno dřevokaznými houbami. Zimní těžba má i výhody v tom, že povrch půdy a povrchové kořeny jsou chráněny sněhem, proto nejsou tak poškozovány přibližovacími prostředky a vlečeným dřívím. Přilnavost kůry na dřevě je v klidu mízy dvakrát vyšší než v době mízy. Stržení kůry na stojících stromech těžbou a přibližováním je proto dvakrát méně četné než v létě. (Celjak, 2005) Tabulka č. 6: Určování vegetačního období Nadmořská výška Zimní období Letní období do 350 m m nad 700 m Vegetačního období se řídí podle nadmořské výšky místa těžby. 30

26 Druh vyráběného sortimentu Ve výchovných těžbách má největší vliv na míru poškození stojícího porostu délka vyklizovaného dříví. Při vyklizování kmenů v celé délce bývá poškozeno cca 20 % stojících stromů. Předepsaný směr pádu káceného stromu Směr pádu káceného stromu má navazovat na nejvhodnější směr jeho vyklizení z porostu, aby byla splněna podmínka bezeškodného přibližování dříví. O směru pádu se proto rozhoduje až po ujasnění směru přibližování dříví a konkretizaci přibližovacího prostředku. Prostorové uspořádání a zpřístupnění pracoviště Nutnou podmínkou efektivní těžební činnosti je dopravní zpřístupnění lesních dopravních sítí. Komunikace musí umožňovat vjetí přibližovacího prostředku do porostu, takže na ní nesmí být stupně, resp. nesmí být v zářezu na vrstevnici u větších sklonů terénu. Zde jsou používány lanovky, kterými se dříví dopravuje na tyto cesty nebo na vytvořené skládky. (Celjak, 2005) 3.3 Výkonové normy Slovo norma znamená všeobecně závazné pravidlo nebo předpis. Dříve byly normy jediným závazným předpisem k výpočtu provedené práce. Výkonové normy označují společensky nutnou spotřebu pracovního času dělníků pracujících vzájemně v obdobných pracovních podmínkách a mající pro jakostní provádění práce potřebnou kvalifikaci a zručnost. Platí pro normální, ekonomicky nejvýhodnější a na pracovišti zajistitelné pracovní podmínky, uvedené do souladu s předpisy a zásadami hygieny a bezpečnosti práce, vyjádřené technickými a organizačními směrnicemi uvedenými ve sborníku jednotných norem a normativů. (Normy, 1966) V dnešní době slouží normy v lesnictví pouze k přehledu nebo jako doporučující. Nejsou však závazné. 31

27 Normy z roku 2003 Jsou normy velice zjednodušené oproti normám ze starších let. Jsou rozděleny na tabulky pro přibližování dříví potahy podle lokalit P - VM nebo P - OM. Jednotlivé tabulky jsou dále rozděleny podle dřeviny, kterou přibližují a to listnaté tvrdé a jehličnaté nebo listnaté měkké. Každá tabulka je rozdělena podle vzdáleností a kříží se s průměrným objemem kmene. K těmto tabulkám pak slouží doplňkový normativ na navalování a přetáčení dříví. Tento normativ je rozdělen podle průměrné hmotnatosti do kříže buď k jehličnatému nebo listnatému dříví. Přetáčení do směru odvozu nebo navalování nad 0,8 m výšky. Dále se připočítává doplňkový normativ jízdy na pracoviště s číslem 40. Pro veškeré další odchylky od základních tabulek jsou vypracovány srážkové a přirážkové normativy uvedené v procentech. 32

28 4. MATERIÁL A METODIKA Pro zpracování diplomové práce bylo využito odborné lesnické literatury, odborných časopisů, učebnic, elektronických zdrojů a poznatků z odborných konferencí. Důležitým materiálem jsou také výkonové normy pro soustřeďování dříví koňmi, které se používaly k hodnocení produktivity práce a také jako příručka k odměňování pracovníků pracujících s koňmi. Cenným zdrojem informací pro mě byly také konzultace s vedoucím diplomové práce a s kočím Lichým, který se v oboru pohybuje již dvanáct let a díky dlouholeté praxi má zkušenosti. Vyhodnocení soustřeďování dříví koňmi na polesí Pustá Polom bylo provedeno ve dvou fázích, nejprve byl proveden sběr dat z venkovního terénního šetření, které byly následně analyzovány. Vlastní venkovní šetření bylo provedeno přímo v jednotlivých porostech metodou chronometráže. Na pracovištích byl sledován technologický postup při práci a rámcově zaznamenávány časy jednotlivých operací. Také zároveň probíhal sběr dat o jednotlivých pracovištích jako je charakter terénu, druh těžby, druh vyráběného sortimentu, směr pádu kacených stromů, vyklizovací vzdálenost, půdní kryt a teplota. Tyto popisy porostů jsou uvedené u jednotlivých pracovišť. Výsledky těchto operací jsou porovnány s výkonovou normou z roku

29 5. VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Charakteristika lesního hospodářství v Pusté Polomi Podle správního členění se Revír Pustá Polom nachází v Moravskoslezském kraji mezi městy Opava a Ostrava a je součástí LS Opava. Revír se rozprostírá prstencovitě kolem obce Pustá Polom a zaujímá plochu 1432,05 ha, z čehož 1389,03 ha tvoří porostní půda. Revír leží v přírodní lesní oblasti 29 - Nízký Jeseník a 32 - Slezská nížina v rozmezí nadmořských výšek od 300 m n. m. (k.u. Kyjovice) do 464 m.n.m. (k.u. Hlubočec). Geologicky je příslušná lesní oblast Nízký Jeseník, tvořena jílovitými břidlicemi a vložkami drob. Velká část zvětralin těchto břidlic a drob je kryta sprašovými hlínami. Hlavním půdním typem je kambizem - hlinitopísčitá, štěrkovitá, čerstvě vlhká a kyprá. Obsah živin dosahuje optimálních hodnot. Revír leží na území dvou vegetačních lesních stupňů, a to 3 dubovo-bukový, který zaujímá 22 % a 4 - bukový, který zaujímá 78 %. Typologicky se jedná poměrně o jednotnou oblast. Převládají soubory lesních typů z ekologické řady živné a oglejené. Poměrně malé zastoupení mají lesní typy z ekologické řady obohacené humusem a extrémní. Směry hospodaření na revíru určují hospodářské soubory, jejichž přehled uvádí tabulka č

30 Tabulka č. 7: Hospodářské soubory na revíru Pustá Polom 197 Hospodářství lužních stanovišť porostní typ listnaté smíšené 6,70 ha 0,48 % 411 Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh porostní typ SM (+ smíšené), BO (+ smíšené) 10,61 ha 0,76 % 416 Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh porostní typ dubový a bukový 13,79 ha 0,99 % 451 Hospodářství živných stanovišť středních poloh porostní typ smrkový 841,93 ha 60,61 % 453 Hospodářství živných stanovišť středních poloh porostní typ borový 68,67 ha 4,94 % 455 Hospodářství živných stanovišť středních poloh porostní typ dubový 50,95 ha 3,67 % 456 Hospodářství živných stanovišť středních poloh porostní typ bukový 360,68 ha 25,97 % 457 Hospodářství živných stanovišť středních poloh porostní typ porosty lipové a ostatní listnáče 26,84 ha 1,93 % 471 Hospodářství oglejených stanovišť středních poloh porostní typ SM běžné 8,86 ha 0,64 % 35

31 Dle lesního hospodářského plánu s platností od do je pro revír stanovena průměrná doba obnovní 32,70 let a doba obmýtí 95,90 let. Věkové složení porostů by mělo být rovnoměrně rozložené ve všech věkových stupních, aby bylo předpokladem vyrovnanosti a trvalosti produkce lesů s plněním i ostatních funkcí lesů. Je to dáno především způsobem obhospodaření lesů. Z důvodu rozpadu SM porostů je u prvních věkových stupňů plocha extrémně nadnormální a to až dvojnásobně. Extrémně nadnormální, a to více jak dvoj až třínásobně, je plocha holin a předmětních porostů ve věkovém stupni. Dále pak staré mýtní porosty nad 135 let. Z toho vyplývá, že vyrovnanost plošného zastoupení porostů podle věků je velmi rozkolísaná. V dřevinné skladbě plošně i hmotově převažuje smrk ztepilý (Picea abies) s plochou 600,52 ha (43,78 %), borovice lesní (Pinus silvestris) 92,07 ha (6,71 %) a buk 292,38 ha (21,32 %) zásoby. Žádná jiná dřevina pak již nepřekračuje 10 % zastoupení. Podle imisního zatížení se revír nachází z 99,97 % v pásmu ohrožení D, pouze na minimální výměře bylo stanoveno pásmo ohrožení C. Průměrná roční teplota je 8,0 C, roční srážkový úhrn činí 640 mm. Dostupné klimatické údaje jsou oproti normálu značně odlišné. Především byly všechny roky, s výjimkou let 1996 a 1997, srážkově značně podprůměrné. Celkový srážkový deficit činí téměř 500 mm. Průměrné měsíční teploty za poslední desetiletí se rovněž liší od dlouhodobých hodnot. Desetileté průměry měsíčních teplot jsou vyšší než normální v měsících květen až červen a září až říjen. Avšak i v letech, kdy celkový úhrn srážek není výrazně nižší ve srovnání s dlouhodobým průměrem, dochází během vegetační doby k přísuškům. V letech se vyskytly přísušky v některé části vegetačního období, přičemž sucho v dubnu až červnu 2000 bylo značně výrazné. Uvedené údaje vychází z hospodářské knihy pro revír Pustá Polom, která byla zpracována na roky

32 5.1.1 Podmínky ovlivňující soustřeďování dříví na revíru Pustá Polom Vzhledem k uvedeným podmínkám je těžba na revíru tvořena skoro ze sta procent těžbou nahodilou, jak vidíme v následujícím grafu. Graf č. 1: Druhy těžeb na revíru Pustá Polom Na revíru Pustá Polom ovlivňuje v současné době výši těžeb odumírání smrkových porostů primárně václavkou (Armillaria mellea sensu lato). Oslabené porosty jsou poté druhotně napadány kůrovci zejména lýkožroutem severským (Ips duplicatus), lýkožroutem lesklým (Pityogenes chalcographus), lýkožroutem smrkovým (Ips typographus) a také lýkohubem matným (Polygraphus poligraphus). 37

33 Stromy se žloutnoucí a prosychající korunou jsou několikrát v měsíci vyhledávány, vyznačovány a termínově zadávány ke zpracování. Za současného stavu jsou výchovné zásahy prořezávky a probírky - ve smrkových porostech prováděny pouze zdravotním výběrem. Soustavné a detailní vyhledávání chřadnoucích stromů je v podmínkách této oblasti jedinou možnou účinnou prevencí proti přemnožení kalamitních škůdců. Jednotlivé porostní skupiny jsou v pravidelných intervalech (během jarního a letního období 14 až 7 denních intervalech) procházeny, poznačovány a zadávány k těžbě. Jako příloha pro zadání ke zpracování je dodavatelské firmě ve většině případů předán podrobný zákres na obrysové mapě v měřítku 1:5000 s vyznačením jednotlivých stromů v rozsáhlejších porostních skupinách. Je pravděpodobné, že zásadní význam pro tuto skutečnost má právě chod počasí v posledním období. Na velkém rozsahu nahodilých těžeb se kromě uvedených vlivů také podílí nepůvodní dřevinná skladba. Další z podmínek, které ovlivňují soustřeďování dříví je stav vegetace, který ovlivňuje nejen volbu prostředku, ale také možnost výběru kdy do porostů můžu a nemůžu vjet. Vzhledem k tomu, že se na daném území prosazuje přírodě blízké hospodaření, které ztěžuje soustřeďování dříví výskytem podrostu z přirozeného zmlazení, ale také uměle zalesněných kotlíků. Mezi další faktory, které ovlivňují soustřeďování dříví je přítomnost buřeně, kterou tvoří hlavně ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), maliník obecný (Rubus idaeus), ostřice (Carex brizoides) a třtina (Calamagrostis epigeois). Vzhledem k nízkému zakmenění vzniklému po intenzivních nahodilých těžbách posledních let, množství a výška buřeně výrazně komplikuje ve vegetačním období soustřeďování dříví. 38

34 Graf č. 2: Množství soustředěného dříví m 3 za měsíce dle lokality Graf č. 3: Množství soustředěného dříví m 3 za měsíce dle lokality. Díky všem uvedeným podmínkám a faktorům se nejvíce využívá technologie P - VM jak je zobrazeno v předchozích grafech. Těžba začínala vždy až od března, proto nejsou uvedené měsíce leden a únor. 39

35 Vertikální členitost tj. sklonové poměry jsou pro soustřeďování dříví příznivé. Vybudovaná dopravní síť je z hlediska přístupu k porostům dostačující. Díky intenzivním těžbám jsou porosty rozvrácené, s nízkým zakmeněním a proto se zde vytvořila hustá síť soustřeďovacích linek. Vyklizovací vzdálenosti jsou pro koně ve většině případů do 50 metrů. Terénní poměry na revíru Pustá Polom jsou pro soustřeďování koňmi příznivé, což dokládá tabulka č. 8. K tomu přispívá i kvalitní síť odvozních cest a tudíž i dobrá dostupnost porostů při příjezdu na pracoviště, kdy nedochází k výrazným prostojům při cestě k pracovištím. Tabulka č. 8: Terénní poměry na revíru Pustá Polom Charakteristika terénních typů v terénní klasifikaci Lesprojekt 1980 Terénní typ Sklon v % Charakter Plocha v % 11 do 8 únosný 25, únosný 30, únosný 25, únosný 14,89 15 nad 40 únosný 4, neúnosný 0,21 40

36 5.2 Chladnokrevní koně na revíru Pustá Polom Na revíru Pustá Polom pracují celkem 4 firmy zajištující soustřeďování dříví koňmi. Jedná se celkem o 12 koní. Nejvíc koní vlastní firma pana Radima Lichého, který je majitelem 7 koní. Ne všichni koně se podílejí na soustřeďování dříví na tomto revíru. Práci k pokrytí kapacity koní si musí zajišťovat i v okolních revírech a za práci dojíždět. Množství pokáceného dříví určeného k soustřeďování dříví koňmi na tomto revíru už nepostačuje pro takové množství koní. Firmy pracují jako OSVČ a jsou ohodnoceny podle ceníku firmy Opavská lesní a.s., která zde provádí dodávku prací pro LČR. Tabulka č. 9: Ceník firmy Opavské lesní a.s. Průměrný objem kmene do 0,19 m 3 Průměrný objem kmene nad 0,20 m 3 Příplatek za výřezy 90 Kč 80 Kč 10 Kč Náklady na chladnokrevného koně Podle MVDr. Lukáše Hlubka, který vypočítal náklady spojené s chovem chladnokrevných koní jsou finanční nároky v následujících výpočtech. Tyto výpočty provedl pro Sdružení živnostníků v lesním hospodářství na jejich žádost v roce Pořizovací cena koně se pohybuje od Kč. Cena se odvíjí podle věku koně, jeho zdravotního stavu, podle schopností, které ovládá, plemene koně a pohlaví. Důležitou roli hraje především to, zda jde o koně evidované jako chovné nebo ne. Součástí pořizovacích nákladů by měl být i dopravní prostředek, který slouží k dopravě koní na pracoviště, za kterými kočí musí často dojíždět na jiné revíry. Cena dopravního prostředku je cca Kč. 41

37 Tabulka č. 10: Pořizovací náklady na jednoho koně Pořizovací náklady Pořizovací cena koně Postroj Box Podlaha + střecha Kč Kč Kč Kč 1 ha pastviny Kč Pevné oplocení 400mx40 Elektrický ohradník Stájové pomůcky Kafilérie 1x za život těžké onemocnění Celkem Kč Kč Kč Kč Kč Kč Nejvyšší náklady jsou na koně samozřejmě vynakládány při koupi koně a v prvém roce jeho pořízení. Ty se dají odvodit od výše uvedených cen. Průměrné roční náklady, které nastávají v letech dalších, bývají vyrovnanější. Kůň má být do práce brán obden, proto by měl mít kočí dva koně, aby je mohl střídat. Z tohoto hlediska jsou zbylé následující náklady propočítány na dva koně. (Hlubek, 2009) 42

38 Tabulka č. 11 : Provozní náklady na koně Provozní náklady ročně Krmení seno Oves Stelivo Vitamíny a minerály Kovář 8 návštěv Veterinář-očkování, odčervení Obnova postrojů Oprava ustájení a ohrad Oprava přepravních prostředků Voda a energie Celkem Kč Kč Kč Kč Kč 7000 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Sumarizace Pořizovací náklady na 1 koně Pořizovací náklady celkem za 2 koně Provozní náklady na 1 koně za 1 rok Provozní náklady na 2 koně za 1 rok Provozní náklady celkem za 7 prac.let na 2 koně Náklady na 7 let provozu celkem včetně dopravního prostředku Z toho náklady na 1 pracovní den v lese cca Kč Kč Kč Kč Kč Kč 993 Kč 43

39 Tento výpočet je pouze orientační. Slouží k základnímu nastavení ekonomických ukazatelů. V praxi se s tímto využitím koní setkáváme ojediněle. Většinou vlastní jeden kočí jednoho koně, a proto náklady na jednoho koně na jeden pracovní den činí cca 550 Kč. K této sumě nebyla připočtena cena za práci, která je spojena s chovem koně. Jedná se o krmení koně, jeho čištění, uklízení stáje a práce na venkovním výběhu. Tyto práce se musí provádět každý den. Kočí těmito pracemi stráví denně cca hodinu a půl svého času. 5.3 Vlastní terénní hodnocení s diskuzí Charakteristika kočích a jejich koní Pan Jiří Býma je muž 180 cm vysoký, střední postavy s věkem 32 let. Zaměstnáním kočího se živí již 15 let. S koněm Kubou pracuje již 3 rokem. 44

40 Obrázek č. 5: Kůň Kuba Tento kůň je klidný a vychytralý s velkou tažnou silou. Tabulka č. 12: Popis koně Kuby Plemeno Slezský norik Hmotnost Stáří Pohlaví Výška v kohoutku 800 Kg 13 let Hřebec 155 cm 45

41 Pan Radim Lichý je zkušený kočí. Je to muž 175 cm vysoký, střední postavy s věkem 35 let. Zaměstnáním kočího se živí již 13 let. S koněm Princem pracuje již 8 let. Obrázek č. 6: Kůň Princ Jedná se o temperamentního koně, který je velmi učenlivý, spolehlivý a samostatný. Tabulka č. 13: Popis koně Prince Plemeno Slezský norik Hmotnost Stáří Pohlaví Výška v kohoutku 700 Kg 14 let Valach 145 cm 46

42 Pan Gelnar je 58 letý kočí, který vykonává tuto profesi 10 let. Je 170 cm vysoký, střední postavy. S koněm Honzou pracuje pouze občas. Obrázek č. 7: Kůň Honza Kůň je velice klidné povahy s drobnější postavou. Tabulka č. 14: Popis koně Honzy Plemeno Slezský norik Hmotnost Stáří Pohlaví Výška v kohoutku 600 Kg 6 let Valach 145 cm 47

43 Postroje koní - Jsou složeny z vozové ohlávky, na které jsou napojeny opratě sloužící k řízení koní. Na krku je umístěn chomout, který je dán na podušce. Na chomout jsou připojeny pobočnice, které mají na konci postráňky, na kterých je připojena rozporka. Do rozporky se zaklesuje řetězový úvazek na konci s dvěma otevřenými C háky Postup při soustřeďování dříví na pracovišti Postup při soustřeďování dříví je na každém pracovišti podobný. Byla využita technologie P VM a vyklizovaly se kmeny po nahodilé těžbě smrků. Po příjezdu na pracoviště vyhledává kočí nejbližší kmeny určené k vyklizování. Jak kmen nalezne, postaví koně ke konci tohoto kmene ve směru určené vyklizovací dráhy. Poté obepne řetězovým úvazkem kmen asi 30 cm od konce kmene a zapne řetěz na rozporku. Při vyklizování více kmenů obepíná postupně jednotlivé kmeny a postupuje směrem k vývoznímu místu tak, aby vytížil koně. Nikdy ne však tak, aby koně přetěžoval. Po příjezdu k přibližovací lince musí kmeny zalícovat a uložit ve směru přiblížení. Kmeny vyklizené tenkým koncem ve směru přiblížení před zalícováním otočit tlustým koncem do směru přiblížení. Pak se odpojí řetězové úvazky jednotlivě z kmenů. Kmeny se ukládají a třídí vždy podle sortimentů. Zvlášť se ukládají kulatinové výřezy, surové kmeny a dvoumetrové kusy. Ideální je, když je vyklizované dříví průběžně odebíráno z lokality VM vhodným dopravním prostředkem přímo na lokalitu OM. Většinou se jedná o prostředky lesní kolový traktor nebo speciální lesní kolový traktor. Zjednodušuje se tím proces ukládání nákladu. Při soustřeďování dříví z lokality P OM je ideální, když dříví odváží průběžně odvozní souprava. 48