Jabok / ETF 2013 Michael Martinek

Transkript

1 Jabok / ETF 2013 Michael Martinek

2 Jabok / ETF, Michael Martinek 2

3 Kritéria Důvěryhodnost strany Program Osobnosti Jabok / ETF, Michael Martinek 3

4 Sociální politika volební programy Zvýšení daňové slevy na dítě Společné zdanění a sociální pojištění manželů Důchodová reforma zohledňující počet vychovaných dětí Porodné i na druhé a třetí dítě Právní nárok na mateřskou školu od tří let, povinná mateřská škola jeden rok Nižší snížená sazba DPH (z 15% na 10 a méně %) Redukce či zrušení zdravotnických poplatků Důchodová reforma: zrušení druhého pilíře Jabok / ETF, Michael Martinek 4

6 V Jižním Súdánu zemřelo 80 lidí, zavraždili je zřejmě zloději dobytka Při přepadení několika vesnic v neklidné provincii Jonglei na východě Jižního Súdánu zemřelo v neděli podle zástupců mírové mise OSN nejméně 78 lidí. Dalších 80 utrpělo zranění, čtyři desítky lidí včetně 20 dětí ozbrojenci unesli. V pondělí o tom informovala agentura AFP. Útok mají podle jihosúdánské armády na svědomí členové milice Davida Yau Yaua, jedné ze skupin, která se zde zapojuje do nepřehledných bojů o dobytek, území a vliv. Jejich přepadení mělo zřejmě loupežný charakter, protože ukradli tisíce kusů dobytka, uvedla agentura AP. Při tom kolem sebe bezhlavě stříleli. Jižní Súdán získal nezávislost na Súdánu v roce Vládě se však stále nedaří získat plnou kontrolu nad celým územím státu a zvlášť obtížně se jí to daří právě v Jonglei, kde za poslední dva roky přišlo o život nejméně lidí. Jabok / ETF, Michael Martinek

7 Jižní Súdán Nejnovější stát světa vznikl 9. července 2011 oddělením od původního Súdánu na základ výsledku referenda. Nadále zůstávají nevyřešené spory se Súdánem: oblast Abyei je spravována společně oběma zeměmi a pořádek v ní udržují etiopské mírové jednotky. etnické násilí nejsou vyřešeny spory se Súdánem ohledně rozdělení příjmů z ropy. pohraniční boje kvůli sporům o některá území bohatá na ropu. Na zvládnutí situace vyslala OSN do Jižního Súdánu na vojenských příslušníků mírových sborů. Jabok / ETF, Michael Martinek 7

8 Lucemburské vládě šéfuje od roku Ustál špionážní skandál i volby Lucemburská politická scéna, stejně jako ta česká, zažila letos pořádně "horké léto". Skandál kolem tajných služeb odposlouchávajících vrcholné politiky stál premiéra v červenci jeho post. Na rozdíl od svého českého protějšku však aféru ustál a o čtvrt roku později opět triumfoval ve volbách. Ačkoliv Křesťanskosociální lidovou stranu (CSV) poškodil letos jeden z největších skandálů na lucemburské politické scéně vůbec, z nedělních předčasných voleb vyšla i přesto jako vítěz. Získala 33,7 procenta hlasů. Velmi pravděpodobně tak v čele nové vlády opět zasedne dosavadní předseda vlády Jean-Claude Juncker. Nejdéle úřadující premiér v EU, v čele lucemburské vlády stojí od r Juncker podal demisi v červenci poté, co se na veřejnost dostaly informace o tom, že lucemburská tajná služba nelegálně odposlouchávala vrcholné politiky, premiéra nevyjímaje, a její agenti si přivydělávali tučnými úplatky a kupčením. Původně sice vystudoval práva, ale jako advokát se nikdy neživil, od mládí působil v politice. Později měl velký vliv na vznik eura a až do letošního ledna byl v čele Euroskupiny sdružující ministry financí zemí platících eurem. Jabok / ETF, Michael Martinek 8

10 . Evropská unie struktura, instituce, politiky, rozpočet Hlavní orgány EU Tři pilíře politiky EU Rozhodování v EU Rozpočet EU Jabok / ETF, Michael Martinek 10

11 Mezinárodní vládní organizace Mezivládní pojetí: suverenita státu je základním prvkem mezinárodního společenství; žádný stát ani mezinárodní organizace nemůže ovlivňovat vnitřní chod jiného státu nebo nutit ho k plnění závazků. Rozhodování o věcech, které mají být závazné pro všechny, musí být jednohlasné (každý stát má právo veta); typicky: OSN. Nadnárodní pojetí: státy vytvářejí smlouvou organizaci, na niž přenášejí část své suverenity; ta má k dispozici donucovací nástroje k plnění přijatých závazků; zakládací smlouva musí být schválena jednomyslně, další legislativa se přijímá většinově, ale je závazná i pro ty státy, které pro ni nehlasovaly; typicky: EU. Jabok / ETF, Michael Martinek 11

12 Evropská unie EU je mezinárodní organizace sui generis (jediná svého druhu) z hlediska mezinárodního práva i právních řádů členských zemí. Mezinárodní organizace nadnárodního charakteru s určitými prvky státu: Je schopna tvořit právo, které je aplikovatelné v členských státech přímo a v konfliktních situacích má přednost před domácím právem. Má vlastní soudní orgány, které jsou schopny právo prosazovat i proti vůli členských zemí. Jabok / ETF, Michael Martinek 12

13 Hlavní orgány EU Evropská rada (summit) Rada (ministrů) EU Evropský parlament Evropská komise Soudní dvůr EU Účetní dvůr EU Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor regionů Evropská investiční banka Evropská centrální banka Jabok / ETF, Michael Martinek 13

14 Evropská Rada European Council (Evropský summit) Nejvyšší orgán EU Jejími členy jsou hlavy států (Rumunsko, Litva, Kypr, Francie) nebo vlád členských zemí Evropské unie; zasedá 4x ročně. Přijetí Lisabonské smlouvy zavedlo funkci stálého předsedy Evropské rady, který je volen na 2,5leté funkční období. Dne 1. prosince 2009 se prvním stálým předsedou Evropské rady stal Herman Van Rompuy (Belgie) Jabok / ETF, Michael Martinek 14

15 Budova Justus Lipsius v Bruselu sídlo Evropské rady a Rady EU Justus Lipsius ( ), vlámský filosof a humanista. Zabýval se především oživením stoicismu takovou formou, která by nebyla v rozporu s křesťanstvím. Jeho ideje o postavení člověka ve společnosti měly vliv na utváření moderního pojetí státu. Jabok / ETF, Michael Martinek 15

16 Rada EU Rada EU zastupuje zájmy členských států EU a funguje na mezivládním principu. Je to legislativní a výkonný orgán, který může rozhodovat o všech otázkách integrace. Hlavním sídlem Rady EU je Brusel, především budova Justus Lipsius. Radu tvoří příslušní ministři, kteří zastupují členské státy Formálně existuje jedna Rada, vzhledem k různým agendám, které projednává, existuje v jejím rámci několik formací. V historii jich bylo až 22. V červnu 2002 rozhodla Evropské rada na zasedání v Seville o ustanovení pouze 9 formací Rady EU. Obecné záležitosti a vnější vztahy Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele Hospodářství a finance (ECOFIN) Spravedlnost a vnitřní věci Konkurenceschopnost Doprava, telekomunikace a energie Zemědělství a rybolov Životní prostředí Vzdělávání, mládež a kultura Jabok / ETF, Michael Martinek 1

17 Orgány Rady EU PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady a tím ovlivnit směr, kterým se ubírá celá Unie. Menší členské země proto trvají na zachování rotačního předsednictví. COREPER (Comité des Representants Permanents, Výbor stálých zástupců) Stálí zástupci členských států v Bruselu (velvyslanci a jejich zástupci), kteří jsou v úzkém kontaktu s Evropskou komisí i mezi sebou navzájem. Na půdě COREPERu se připravují a projednávají návrhy, o nichž pak, často již jen formálně, rozhoduje Rada. COREPERu podléhá přibližně 200 pracovních skupin, které se zabývají technickými detaily jednotlivých legislativních návrhů. Českou republiku od 7. ledna 2008 zastupuje v Bruselu Milena Vicenová. GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT Zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce. Spravuje rozpočet Rady a archívy. Člení se na pět ředitelství a odbor právních služeb. Sídlí v budově Justus Lipsius v Bruselu. V čele sekretariátu stojí generální tajemník, kterého jmenuje Rada na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Současným generálním tajemníkem Rady je Pierre de Boissieu. Jabok / ETF, Michael Martinek 17

18 Kalendář předsednických zemí Rady EU 01/2001-0/2001 Švédsko 07/ /2001 Belgie 01/2002-0/2002 Španělsko 07/ /2002 Dánsko 01/2003-0/2003 Řecko 07/ /2003 Itálie 01/2004-0/2004 Irsko 07/ /2004 Nizozemsko 01/2005-0/2005 Lucembursko 07/ /2005 Velká Británie 01/200-0/200 Rakousko 07/200-12/200 Finsko 01/2007-0/2007 Německo 07/ /2007 Portugalsko 01/2008-0/2008 Slovinsko 07/ /2008 Francie 01/2009-0/2009 Česká republika 07/ /2009 Švédsko 01/2010-0/2010 Španělsko 07/ /2010 Belgie 01/2011-0/2011 Maďarsko 07/ /2011 Polsko 01/2012-0/2012 Dánsko 07/ /2012 Kypr 01/2013-0/2013 Irsko 07/ /2013 Litva 01/2014-0/2014 Řecko 07/ /2014 Itálie 01/2015-0/2015 Lotyšsko 07/ /2015 Lucembursko 01/201-0/201 Nizozemsko 07/201-12/201 Slovensko 01/2017-0/2017 Malta 07/ /2017 Velká Británie 01/2018-0/2018 Estonsko 07/ /2018 Bulharsko 01/2019-0/2019 Rakousko 07/ /2019 Rumunsko 01/2020-0/2020 Finsko Jabok / ETF, Michael Martinek 18

19 Entropa David Černý Jabok / ETF, Michael Martinek 19

20 Rozhodování v Radě EU Akty Rady mají podobu nařízení, směrnic, rozhodnutí, společných akcí, společných postojů, doporučení, stanovisek, závěrů, prohlášení, usnesení. Pokud Rada jedná jako zákonodárce, podává jí návrhy Evropská komise. Rada je posuzuje a může je před přijetím upravit. Počet hlasů každého členského státu stanoví Smlouvy (čl. 205 SES). V rámci jednotlivých politik smlouvy dále vymezují případy, ve kterých je při hlasování vyžadována: prostá většina - K přijetí návrhu se Rada musí usnést většinou hlasů svých členů. Každý stát má jeden hlas. (Používá se většinou u procedurálních otázek.) kvalifikovaná většina - Patří k nejvíce využívaným způsobům hlasování. Postupně vytlačuje význam jednomyslného hlasování. jednomyslnost - Každá země má při hlasování jeden hlas, uplatňuje se zde systém veta. Z hlediska tvorby funkční politiky EU méně efektivní (hrozba uplatnění veta). Jabok / ETF, Michael Martinek 20

21 VÁŽENÍ HLASŮ V RADĚ EU (ke dni ) Kvalifikovaná většina je počet hlasů zástupců Rady EU vyžadovaných pro rozhodnutí na základě článku 205(2) Smlouvy o ES. Od 1. ledna 2007 je kvalifikovaná většina určena jako 255 hlasů z 345. Kvalifikovaná většina by měla představovat 2% celkové populace EU. Členský stát Hlasy Členský stát Hlasy Členský stát Hlasy Německo 29 Česká republika 12 Litva 7 Francie 29 Řecko 12 Slovensko 7 Itálie 29 Maďarsko 12 Finsko 7 Velká Británie 29 Portugalsko 12 Kypr 4 Španělsko 27 Rakousko 10 Estonsko 4 Polsko 27 Švédsko 10 Lotyšsko 4 Rumunsko 14 Bulharsko 10 Lucembursko 4 Nizozemsko 13 Dánsko 7 Slovinsko 4 Belgie 12 Irsko 7 Malta 3 Jabok / ETF, Michael Martinek 21

22 Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek 22

23 Evropský parlament 73 křesel Německo 99 Francie, Itálie, Spojené království 72 Španělsko, Polsko 50 Rumunsko 33 Nizozemsko 25 Belgie, Česká republika, Maďarsko Portugalsko, Řecko..22 Švédsko...18 Bulharsko, Rakousko 17 Dánsko, Finsko, Slovensko.13 Irsko, Litva 12 Lotyšsko.8 Slovinsko 7 Estonsko, Kypr, Lucembursko. Malta.5 Předseda EP Martin Schulz Německo Jabok / ETF, Michael Martinek 23

26 POSLANCI ZVOLENÍ ZA ČR Březina Jan (EPP) Brzobohatá Zuzana (S&D) Cabrnoch Milan (ECR) Dušek Robert (S&D) Češková Andrea (ECR) Fajmon Hynek (ECR) Falbr Richard (S&D) Havel Jiří (S&D) Kohlíček Jaromír (GUE/NGL) Kožušník Edvard (ECR) Maštálka Jiří (GUE/NGL) Ouzký Miroslav(ECR) Poc Pavel (S&D) Ransdorf Miloslav (GUE/NGL) Remek Vladimír(GUE/NGL) Roithová Zuzana (EPP) Rouček Libor (S&D) Sehnalová Olga (S&D) Strejček Ivo (ECR) Tošenovský Evžen (ECR) Vlasák Oldřich (ECR) Zahradil Jan (ECR) Politické skupiny POSLANECKÝ KLUB EVROPSKÉ LIDOVÉ STRANY (KŘESŤANSKÝCH DEMOKRATŮ) SKUPINA PROGRESIVNÍ ALIANCE SOCIALISTŮ A DEMOKRATŮ V EVROPSKÉM PARLAMENTU SKUPINA ALIANCE LIBERÁLŮ A DEMOKRATŮ PRO EVROPU SKUPINA ZELENÝCH/EVROPSKÉ SVOBODNÉ ALIANCE SKUPINA EVROPSKÝCH KONZERVATIVCŮ A REFORMISTŮ SKUPINA KONFEDERACE EVROPSKÉ SJEDNOCENÉ LEVICE A SEVERSKÉ ZELENÉ LEVICE EVROPA SVOBODY A DEMOKRACIE NEZAŘAZENÍ POSLANCI Jabok / ETF, Michael Martinek 2

28 Organizace EP Evropský parlament má tři oficiální sídla. Ve Štrasburku se "europoslanci" scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také jednodenní "miniplenárky". Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku. Simultánní tlumočení všech parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech 23 oficiálních jazycích Evropské unie. Také všechny úřední dokumenty EU se překládají a zveřejňují ve všech oficiálních jazycích. Jabok / ETF, Michael Martinek 28

29 Parlament má tři hlavní úlohy: Schvaluje evropské právní předpisy společně s Radou v mnohých politických oblastech. Skutečnost, že Evropský parlament je přímo volený občany, pomáhá garantovat demokratickou legitimitu evropského práva. Parlament vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí. Disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek. Rozpočtová pravomoc. Parlament sdílí s Radou pravomoc nad rozpočtem EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU. V poslední fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet. Jabok / ETF, Michael Martinek 29

30 Evropská komise Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se účastní takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na několik generálních ředitelství a služeb. Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie. V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie, předsedou Evropské komise a potvrzeni Evropským parlamentem. Komise má rovněž dva místopředsedy. Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), pro které se používá zkratky DG. Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky. Jabok / ETF, Michael Martinek 30

32 Palác Berlaymont sídlo Evropské komise Jabok / ETF, Michael Martinek 32

33 Jméno Působnost stát José Manuel Barroso předseda PT Catherine Ashton místopředsedkyně; Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku UK Viviane Reding místopředsedkyně; Spravedlnost, základní práva a občanství LU Joaquín Almunia místopředseda; Hospodářská soutěž ES Siim Kallas místopředseda; Doprava ET Neelie Kroes místopředsedkyně; Digitální agenda NL Antonio Tajani místopředseda; Průmysl a podnikání IT Maroš Šefčovič místopředseda, Interinstitucionální vztahy a administrativa SK Janez Potočnik Životní prostředí SI Olli Rehn Hospodářské a měnové záležitosti FI Andris Piebalgs Rozvoj LV Michel Barnier Vnitřní trh a služby FR Androulla Vassiliou Vzdělávání, kultura, mnohojazyčnost a mládež CY Algirdas Šemeta Daně a celní unie, audit a boj proti podvodům LT Karel De Gucht Obchod BE John Dalli Zdraví a spotřebitelská politika MT Máire Geoghegan-Quinn Výzkum a inovace IE Janusz Lewandowski Finanční plánování a rozpočet PL Maria Damanaki Rybolov a námořní záležitosti GR Kristalina Georgieva Mezinárodní spolupráce, humanitární pomoc a řešení krizí BG Günter Oettinger Energetika DE Johannes Hahn Regionální politika AT Connie Hedegaard Opatření v oblasti změny klimatu DK Štefan Füle Rozšíření a politika sousedství CZ László Andor Zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění HU Cecilia Malmström Vnitřní věci SE Dacian Cioloş Zemědělství a rozvoj venkova RU Jabok / ETF, Michael Martinek 33

34 VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU Místopředsedou Komise je Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jeho práci má podporovat nově vytvořená Evropská služba pro vnější činnost, jejíž součástí se stane zhruba 130 zastoupení Unie v třetích zemích a u mezinárodních organizací. V současnosti: baronka Catherine Ashtonová. Funkce zahrnuje tři úkoly: zmocněnkyně Rady pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku předsedkyně Rady pro zahraniční věci místopředsedkyně Komise Jabok / ETF, Michael Martinek 34

36 Rozpočet EU Jabok / ETF, Michael Martinek 3

37 Rozpočet EU na rok Udržitelný růst ,0-1a Konkurenceschopnost 11 88,4-1b Soudržnost , 2. Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi 3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo , , - 3a Svoboda, bezpečnost a právo 87, - 3b Občanství 38,0 4. EU jako globální partner 322, 5. Administrativa 8 430,4 Celkem ,0 v mil. EUR Jabok / ETF, Michael Martinek 37

38 Příjmy rozpočtu EU Hlavní příjmy rozpočtu jsou tři: tradiční vlastní zdroje, které plynou do rozpočtu EU přímo (cla a zemědělské dávky, kdysi jediný zdroj, v současnosti asi 12 % příjmů a s rozšiřováním EU a liberalizací globálního obchodu dále klesá), vlastní zdroj z DPH (dnes 11 % rozpočtu a dlouhodobě klesá díky politickému snižování marže dnes 0,3 % daňového základu, výpočet je poměrně složitý) příspěvek členských států dle HDP (zbytek, tedy asi 7 %, dlouhodobě stoupá díky snižování ostatních zdrojů není nastavena pevná výše, flexibilně se z něj dofinancovává rozpočet do dohodnuté výše výdajů). Podpůrným zdrojem jsou potom příjmy z pokut a poplatků EU (asi 1 % s poměrně velkými výkyvy) a v souvislosti s příjmy musí být zmíněn i "britský rabat", tedy sleva pro Spojené království ve výši dvou třetin jeho čisté pozice (letos 4 mld. EUR, tedy asi 2 % celého rozpočtu EU; na tuto úlevu jsou navázány další menší pro jiné čisté plátce, což celý systém poněkud komplikuje). Jabok / ETF, Michael Martinek 38

39 Přínos jednotlivých zemí v roce 2011 Členský stát V miliardách eur V procentech Německo 21,190 19,5 % Francie 19,07 17,0 % Itálie 14,518 13,40 % Spojené království 12,918 11,92 % Španělsko 9,2 8,89 % Nizozemsko 4,28 3,94 % Polsko 3,502 3,23 % Belgie 3,343 3,09 % Švédsko 2,80 2,47 % Rakousko 2,505 2,31 % Řecko 2,183 2,02 % Finsko 1,707 1,58 % Portugalsko 1,553 1,43 % Česko 1,318 1,22 % Dánsko 1,318 1,22 % Irsko 1,24 1,17 % Rumunsko 1,170 1,08 % Maďarsko 0,923 0,85 % Slovensko 0,31 0,58 % Slovinsko 0,338 0,30 % Bulharsko 0,329 0,30 % Lucembursko 0,278 0,20 % Litva 0,259 0,20 % Kypr 0,15 0,10 % Lotyšsko 0,157 0,10 % Estonsko 0,130 0,10 % Malta 0,055 0,05 % CELKEM 108, % Jabok / ETF, Michael Martinek 39

40 Zaměstnanci EU Jabok / ETF, Michael Martinek 40

41 Práce v bruselských institucích Celkem asi zaměstnanců, z ČR asi 500: Politici Experti Administrativní pracovníci Předkladatelé Samostatný zákoník práce, nezávislý na členských státech; vlastní mzdové tarify. Na práci v EU se vypisuje náročné výběrové řízení (jazykové a znalostní testy v ČR, osobní pohovory v Bruselu) Sociální politika III. Jabok, ETF, Michael Martinek 41

42 Soudní dvůr Evropské unie Soudní dvůr Evropské unie (dříve Evropský soudní dvůr; ESD) je nejvyšším soudem Evropské unie. Má poslední slovo ve věcech právního řádu EU. Byl zřízen v roce 1952 a sídlí v Lucemburku na rozdíl od většiny ostatních institucí EU, které sídlí v Bruselu. V čele je předseda. Za každý stát EU v něm je 1 soudce. Soudní dvůr rozhoduje spory mezi orgány Společenství, mezi orgány Společenství a členskými státy a mezi členskými státy navzájem; výjimečně může řízení zahájit i vnitrostátní subjekt (jednotlivec). Zatímco kterýkoli soud členských států (tedy vnitrostátní, regionální nebo místní soud) má uplatňovat právo Evropské unie (EU), Soudní dvůr Evropské unie zajišťuje, aby docházelo k jednotnému výkladu a provádění práva EU ve všech členských státech. Judikaturu EU tudíž rozvíjí především Soudní dvůr Evropské unie. Jabok / ETF, Michael Martinek 42

43 Mezinárodní soudy v Evropě Soudní dvůr Evropské unie (Lucemburk), orgán EU Evropská soud pro lidská práva (Štrasburk), orgán RE Mezinárodní soudní dvůr (Haag), orgán OSN Jabok / ETF, Michael Martinek 43

44 Brusel Evropská čtvrť Jabok / ETF, Michael Martinek 44

45 Evropský dům Evropský dům je místem, ve kterém sídlí Zastoupení Evropské Komise v České republice a Informační kancelář Evropského parlamentu v České republice. Dozvíte se v něm nejen o Evropské unii, jejích politikách, institucích, ale prostřednictvím pravidelných aktivit máte možnost se obeznámit jak s praktickými dopady jejího fungování na každého z nás, tak s kulturními specifiky jednotlivých členských zemí, národů a komunit. Prostor v přízemí budovy Evropského domu čítá informační, výstavní a konferenční místnost. Naleznete zde i knihovnu vybavenou počítači a také kvalifikované pracovníky, kteří Vám rádi pomohou. Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR Jungmannova ul Praha 1 - Nové Město Tel.: (+420) Fax: (+420) eppraha@europarl.europa.eu Jabok / ETF, Michael Martinek 45