ZLÍNSKÝ KRAJ Zpráva o plnění Koncepce romské integrace na období ve Zlínském kraji za rok 2006

Transkript

1 Zpráva o plnění Koncepce romské integrace na období ve Zlínském kraji za rok 2006 Obsah: 1. Úvod 2. Personální zajištění integrace romských komunit na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností: 3. Terénní sociální práce ve vyloučených komunitách na obcích a NNO 4. Zaměstnanost 5. Bytová situace 6. Školství 7. Akce pořádané ZK 8. Charakteristika a problémy soužití 9. Lichva a kriminalita 10. Zdravotní péče 11. Programy malého rozsahu na integraci romské komunity z rozpočtu Zlínského kraje Duben

2 1. Úvod Koncepce romské integrace na období ve Zlínském kraji byla schválena ZZK č.usn. 696/Z25/04. Materiál vychází z vládní Koncepce integrace romské komunity. Vláda přistupuje k řešení romských záležitostí ze tří pohledů z perspektivy lidských práv, z perspektivy národnostní a z širší perspektivy sociokulturní. Tyto přístupy nejsou v rozporu, nýbrž se vzájemně doplňují. Redukce romské problematiky na kterýkoli z nich by byla nežádoucím zkreslením. Vyváženému pojetí, které bere v úvahu všechna tři hlediska, odpovídá i struktura poradních orgánů vlády. První z těchto perspektiv vyplývá z nutnosti zajistit, aby všichni občané České republiky, tedy i Romové, mohli v plné míře a bez jakékoli diskriminace užívat všech individuálních práv zaručených jim Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech, jimiž je Česká republika vázána a také právem Evropské unie. Z hlediska lidských práv se romskou problematikou zabývá Rada vlády ČR pro lidská práva. Druhá perspektiva, národnostní, se opírá o specifická práva příslušníků národnostních menšin, jak jsou definována v Hlavě III. Listiny základních práv a svobod, Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin, a to včetně práv kolektivních. Tato specifická práva jsou konkrétně upravena zákonem č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů. Třetí perspektiva, sociokulturní, vychází z širšího pojetí romské komunity obsaženého v důvodové zprávě k usnesení vlády ze dne 29. října 1997 č. 686 ke Zprávě o situaci romské komunity v České republice a k současné situaci v romské komunitě. O tuto perspektivu se opírá činnost třetího z poradních orgánů vlády, Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Koncepce Zlínského kraje má napomoci plnohodnotnému začlenění Romů do společnosti při zachování většiny kulturních specifik a odlišností, které je charakterizují a které si přejí zachovat, pokud tyto odlišnosti nejsou v rozporu se zákony České republiky. Jako dílčí cíle byly vytýčeny tyto priority: - snížení nezaměstnanosti u romské komunity - zlepšení bytové situace a tím předcházení sociálnímu vyloučení v romských komunitách - odstranění handicapu ve vzdělání a kvalifikaci - vytvoření tolerantního prostředí bez předsudků - snížení kriminality u romské komunity a zajištění bezpečnosti příslušníků romské komunity - zlepšení zdravotní situace v romské komunitě Integrace příslušníků romských komunit se stala součástí právního řádu České republiky a dotýká se činnosti samospráv, tj. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, a to 8 - "Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti" a činnosti krajů zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, a to 7 - "Krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti". 2

3 2. Personální zajištění integrace romských komunit na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností : Obec Zlín agendu zajišťuje Marie Semelová Otrokovice Ing. Alena Havlíková Vsetín Gabriela Běťáková Uherské kontaktní Hradiště osoba neuvedena Uherský Mgr. Lenka Brod Šupková Staré Irena Město Čechalová funkce telefon ved. Oddělení mariesemelova@muzlin.cz sociálně právní ochrany dětí ved. Oddělení havlikova@muotrokovice.cz dávek a služeb terénní pracovnice tsp@ .cz ved. Oddělení lenka.supkova@ub.cz sociál. věcí ved. Oddělení cechalova@staremesto.uh.cz sociál. věcí Kroměříž Libor Jarmar ved. Oddělení libor.jarmar@mestokromeriz.cz sociálně právní ochrany dětí Valašské Ludmila ved. Odd. sociál cmajdalkova@mu-vk..cz Klobouky Cmajdálková věcí Holešov Ludmila Odbor sociál. věcí ludmila.trhlikova@holesov.cz Trhliková Vizovice Mgr. Alena ved. Oddělení alena.tomsu@mestovizovice.cz Tomšů sociál.věcí Rožnov pod Roman Odd. sociál. věcí krystynik.soc@roznov.cz Radhoštěm Krystyník Valašské Ing. Miroslav ved. Odd ildza@muvalmez.cz Meziříčí Ildža sociál.prevence Luhačovice kontaktní osobu neuvedli Bystřice kontaktní pod osobu Hostýnem neuvedli Většina měst pověřila výkonem zajišťování práv národnostních menšin převážně vedoucí Oddělení sociální péče, kteří mají částečným úvazkem vykonávat funkci romského poradce. Taková kumulace funkce není vhodná a neumožňuje zaměstnanci, aby se mohl této profesi zodpovědně věnovat. Není prostor k návštěvě rodin Romů a zjišťování jejich problémů. Přitom lze konstatovat, že romský problém se propadá čím dál tím hlouběji. 3

4 3. Terénní sociální práce na obcích a NNO v romských komunitách. Od r mají obce a NNO možnost se ucházet o dotace na terénní sociální práci v romských komunitách u Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Této možnosti v r využilo pouze město Vsetín, které obdrželo finanční částku 520 tis. Kč na mzdu tří pracovníků. Další města již nepodala žádost na Radu vlády ČR, ale byla podpořena Zlínským krajem. Město Kroměříž, které si potřebu terénní sociální práce zajistilo pro romské občany prostřednictvím občanského sdružení Eden Kroměříž. Zlínský kraj poskytl tomuto občanskému sdružení finanční částku na terénní pracovnici na období duben prosinec 2006 ve výši ,- Kč. Městu Valašské Meziříčí schválil Zlínský kraj dotaci ve výši ,- Kč na terénního pracovníka v romské komunitě. Po 14 dnech práce však terénní pracovník rozvázal pracovní poměr z důvodu vyhrožování jeho rodině. K řešení situace byl pozván pan Petr Tulia, předseda občanského sdružení Demokratické aliance Romů ČR. Nového pracovníka nenavrhl s odůvodněním že terénní práce ve městě není nutná. Finanční prostředky pak nebyly městu poskytnuty a smlouva neuzavřena. Obecně můžeme konstatovat, že zaměstnávání romských terénních pracovníků na obcích umožňuje větší provázanost s jednotlivými vykonávanými činnostmi obecních úřadů a možnost účinně řešit sociální problémy (dávky, sociálně právní ochrana dětí apod.). Závěry a návrhy z pohledu koordinátora pro národnostní menšiny pro další období: a. Doporučení obcím využívat možnosti dotací na terénní sociální práci v romské komunitě u Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity nebo Zlínského kraje. b. NNO zabývající se integrací romské komunity do společnosti připomenout možnost žádosti o dotaci na terénní práci v romské komunitě v těch obcích, které nemají zájem na zřízení takového pracovního místa (Holešov, Uherské Hradiště, Zlín, Uherský Brod, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Kroměříž) u Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity či Zlínského kraje. 4. Zaměstnanost Neměnnou skutečností je poměrně vysoká nezaměstnanost Romům, která se pohybuje kolem 70%. V roce 2006 uspěla v Podprogramu malého rozsahu na integraci romské komunity ve Zlínském kraji Společnost dobré vůle ARGO Zlín, která realizovala projekt Šance v období duben - listopad Jednalo se o zvyšování zaměstnanosti v romské komunitě. Na tuto aktivitu obdržela od Zlínského kraje dotaci ve výši ,- Kč. Jednalo se o aktivní vyhledávání vhodného zaměstnání pro romské klienty. Organizace zaměstnala tři pracovníky ( 1 Romku), kteří bohužel jsou po půl roce od skončení projektu opět vedeni na úřadu práce. Organizace po skončení projektu na základně získaných zkušeností za největší problém Romů udává ztrátu pracovních návyků, minimální kvalifikace a nízké vzdělání. Spolupráce s úřadem práce v oblasti rekvalifikací je možná pouze v tom případě, že uchazeč má smluvně zajištěnou práci po absolvování kurzu. Pracovní pozice, na které mohou romští občané dosáhnout jsou finančně nezajímavé, mzda nedosahuje ani výši sociálních dávek, které pobírají od státu, proto tito občané nemají žádnou motivaci. Problémem je také zaměstnávání starších Romů, u kterých ze strany zaměstnavatelů zaznívalo, že neodvedou práci tak, jako mladí pracovníci. Vzhledem k této věkové skupině lze hovořit o diskriminaci ze strany zaměstnavatele. Největším problémem pro organizaci byla nemožnost navázání projektu plynule na další možné dotační tituly státu, kraje nebo obce. Vzhledem k vyhlašování programů nově každý rok, bude služba obnovena až v květnu Což v oblasti pracovně-právních vztahů, kde trvá delší čas, než si u klientů pracovníci organizace vybudují důvěru, než si vzdělá své pracovníky, nepřináší pak trvalé kladné výsledky. 4

5 Ve Městě Vsetín působí zaměstnanecká agentura ELIM, křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii, organizační jednotka Vsetín. Podstatou jejich práce je poskytnutí komplexních služeb zaměřených na podporu příslušníků romské komunity ze Vsetínska, ohrožených sociálním vyloučením. Komplex na sebe navazujících služeb tvoří odborná beseda, vzdělávací akce Motivační klub, pracovní terapie a následné zajišťování integrace na otevřený trh práce formou metody podporovaného zaměstnávání. Kladou si za cíl pomoci těm, kteří chtějí pracovat, mají k tomu předpoklady a nechtějí být závislí na sociálních dávkách. Cílem takto poskytovaných služeb je získání základních pracovních návyků a dovedností, posílení odpovědnosti a sebevědomí Romů a hlavně povědomí o korektním jednání se zaměstnavateli a jejich informovanost o svých právech ve vztahu k nim. Výsledkem těchto aktivit je integrace Romů do společnosti prostřednictvím vzdělávání, pracovně terapeutických aktivit a následném uplatnění na trhu práce. Největší úspěch měla spolupráce Městského úřadu Vsetín, Technických služeb města Vsetína a Úřadu práce Vsetín. Podařilo se jim zaměstnat a vyškolit 21 romských občanů. Úřad práce ve Vsetíně prováděl aktivity pro občany ohrožené sociální exkluzí se zaměřením na Romy v programu EQUAL. Jednalo se o dlouhodobý vzdělávací program rekvalifikace a středoškolská kvalifikace (2leté obory, určené pro uchazeče se základním vzděláním). Celková úspěšnost projektu s vydáním výučního listu představovala 35 %, což představovalo 8 romských uchazečů. Druhý projekt úřadu práce Na pomoc integraci představoval vytvoření pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání, jímž byla věnována zvýšená péče. Jednalo se o dotovaná místa po dobu 7 měsíců pro 23 Romů, pro 10 Romů byl projekt prodloužen ještě o 5 měsíců. Od běží projekt Dobrá šance, který má být ukončen až v roce Jde o rekvalifikační kurzy v oboru údržbář zeleně a dlaždič. Za rok 2006 vydal Úřad práce ve Vsetíně na tuto problematiku celkem ,- Kč. Jeden romský občan pracuje jako terénní pracovník Města Vsetína, 8 osob pracuje jako asistent pedagoga na Základní a Mateřské škole Vsetín, jeden pracovník je zaměstnán pod Diakonií ČCE Vsetín a 12 pracovníků našlo zaměstnání jako uklizečka, brusič, dělník atd. Vysoká nezaměstnanost Romů pramení z : a) nedostatečného vzdělání b) nedostatečná kvalifikace c) žádné nebo malé praxe v oboru d) špatné pracovní morálky e) špatného zdravotního stavu f) špatné předchozí zkušenosti se zaměstnáváním Romů g) předsudků zaměstnavatelů h) skryté diskriminace ze strany zaměstnavatelů Závěry a návrhy z pohledu koordinátora pro národnostní menšiny pro další období: a. Města by měla zvýšit zaměstnanost u Romů formou vzájemné spolupráce mezi úřady práce, samosprávou a jimi zřízených organizací, např. technickými službami. Romští pracovníci mohou uspět např. u Zeleně města. b. Podpora vytváření lokálních programů spolupráce mezi pracovníky pracovně profesního poradenství a vedení pracovní kariéry v organizacích služeb zaměstnanosti (úřady práce, specializované nestátní neziskové organizace), romskými poradci a terénními pracovníky. c. Charakteristickým vzorcem typu diskriminace je především přímé odmítnutí uchazeče o zaměstnání romského původu potom, co tento reagoval na nabídku zaměstnání. d. Dalšími nástroji jsou usnesení Vlády ČR ze dne č. 640 o opatřeních na podporu zaměstnanosti osob obtížně umistitelných na trhu práce (se zřetelem na romskou komunitu) a vyhláška MPSV č. 35 ze dne , kterou se stanoví podrobnosti zřizování společensky účelových pracovních míst a vytváření veřejně 5

6 prospěšných prací. Je však třeba konstatovat, že uvedená zákonná ustanovení sice existují, ale v praxi se téměř nevyužívají. e. Pro dlouhodobě nezaměstnané Romy by měly být otevírány kurzy zaměřené na zvyšování kvalifikace či na změnu jejich kvalifikace. Kurzy by se měly orientovat zejména na mladé lidi a jejich obsahem by měla být výuka takových oborů, jejichž absolventi jsou na trhu práce aktuálně nejvíce poptáváni. Ve kvalifikačních kurzech by se měly vyučovat i taková průřezová témata jako jsou základy počítačové gramotnosti, posilování komunikačních schopností, zvyšování vybavenosti cizími jazyky či základy podnikání. f. Nezaměstnaní by měli být na účasti i úspěšném završení kurzů finančně zainteresováni např. formou bonusů připsaných k podpoře v nezaměstnanosti. 5. Bytová situace Ve Zlínském kraji v oblasti bydlení ke zlepšení situace příslušníků romské menšiny nedochází. Naopak lze konstatovat, že stávající problémy se i nadále stupňují. Zlínský kraj se nejvíce v roce 2006 věnoval bytové situaci Romů ve Vsetíně. Situace ve Městě Vsetín byla řešena formou vybudování dvou obytných domů, jehož slavnostní představení bylo v říjnu 2006, kdy vsetínská radnice pozvala starosty z celé České republiky do lokality Poschla, vzdálené od centra města asi třicet minut chůze, aby jim představila nové budovy. Tyto domy v provedení antivandal, vybudované z plastových kontejnerů a uvnitř obložené sádrokartonem, byly uvedeny jako unikátní řešení bytové problematiky nepřizpůsobivých občanů, v tomto případě bez výjimky Romů, které mělo sloužit jako model a precedent pro další česká města potýkající se s obdobnými problémy. Postup vsetínské radnice vzbudil rychle celostátní pozornost a začalo se o něm uvažovat jako o obecnějším úspěšném nebo naopak odstrašujícím návodu na řešení problémového soužití romských komunit a s tzv. většinovou společností. Skutečností je, že do velmi malého prostoru kontejnorového typu se musely nastěhovat rodiny složení i z 8 osob. Vzhledem k novému vybudování je měsíční nájemce často vyšší než nájemné obyvatelů v jiných bytech ve městě. Veškeré zajištění služeb je na elektrickou energii (voda, teplá voda, topení, vaření apod.), přičemž v současné době patří tento model k nejdražším. V buňkách bydlí 36 romských rodin a 1 rodina neromská a při běžném užívání dochází v umělém prostředí k velké srážlivosti vody a vlhkosti. Výsledkem je v současné době vznik plísní, které se odráží v dýchacích problémech jednotlivých občanů. Tímto problémem se již zabývala Krajská hygienická stanice, která na začátku roku 2007 provedla šetření a potvrdila výskyt plísní v bytech v takovém rozsahu, které se rovná zdravotnímu riziku. Daný závěr byl zaslán příslušnému stavebnímu úřadu, který má posoudit stavebně technicky stav budovy. Další formu, kterou v oblasti bydlení zvolila vsetínská radnice, byla forma poskytnutí bezúročné půjčky a zakoupení domků mimo Zlínský kraj pro cca 10 rodin. Radnice tak převezla své občany do obcí Olomouckého kraje (obec Čechy pod Kosířem, Dřevnovice, Vidnava, Červená voda a Vlčice) a jedna rodina byla přestěhována do obce Mistřice na Uherskohradišťsku. Tato forma opět vzbudila celostátní pozornost s diskusemi, zda je možné občanovi města poskytnout půjčku za předpokladu, že půjčitel již dopředu vybere nemovitost, kam se příjemce půjčky nastěhuje. Splátky z předmětné půjčky jsou rozloženy do několika let a při zápisu do katastru nemovitostí byly zapsány také zástavní práva města Vsetína pro případnou exekuci. Většina rodin, se kterými vsetínská radnice řešila otázku bydlení měla také finanční závazky vůči městu, proto byly podány návrhy na exekuci a navržen způsob úhrady dluhy, např. předmětný dům, mzda, dávky SSP apod. Zlínský kraj sledoval postup vsetínské radnice a se situací byli na místě samém seznámeni v roce 2004 vládní zmocněnec pro lidská práva MUDr. Jan Jařab, v roce 2005 zástupci Úřadu vlády ČR pro záležitosti romské komunity a v roce 2006 zástupci Kanceláře veřejného ochránce práv. Starosta města Vsetín byl také na přímluvu krajské koordinátorky přizván na twinningový pobyt ve Španělsku, kde sledoval úspěšné i neúspěšné příklady pokusů o integraci romských komunit. Tato návštěva měla pomoci k nalezení nových možných alternativ k zamýšlené výstavbě na Poschle. 6

7 Ve Vsetíně byla také zřízena Pracovní skupina pro spolupráci s Romy, která je složena ze zástupců města Vsetín, zástupců NNO a Zlínského kraje prostřednictvím krajské koordinátorky na romskou problematiku. Tato skupina se schází 1 x za měsíc a snaží se pomáhat při integraci Romů do společnosti. Od 2007 Pracovní skupina funguje v rámci komunitního plánování města Vsetína. Dalším městem, které v roce 2006 podporoval Zlínský kraj bylo Město Rožnov pod Radhoštěm, který zahájil stavbu obytného domu na půl cesty a je tak vzorem pro ostatní obce a města v řešení romské problematiky. Cílem výstavby bytů je zajistit bydlení včetně poskytování sociálních služeb osobám z cílové skupiny v zájmu jejich resocializace a prevence ztráty bydlení. Jedná se o osoby, které mají zvláštní potřeby v oblasti bydlení vyplývající ze sociálních okolností jejich života. Příčinou, případně i důsledkem nepříznivých sociálních okolností, může být např. snížení psychosociálních dovedností, konfliktní způsob života nebo rizikové prostředí, ve kterém takové osoby žijí. Jedná se zejména o osoby, které nejsou schopny bez pomoci plnit povinnosti vyplývající z nájemního vztahu (placení nájemného a dalších úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, údržbu bytu, dodržování dobrých mravů v domě apod.) a které jsou bez poskytnutí sociální služby ohroženy ztrátou bydlení. Na tuto výstavbu si město žádalo dotaci z Podpory výstavby podporovaných bytů, které vyhlašuje každoročně Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Kolaudace těchto bytů by měla proběhnout v měsíci září Zlínský kraj zde přispěl v roce 2006 částkou ,- Kč na zavedení telekomunikačních linek v této výstavbě a Město Rožnov p.r. vynaložilo náklady na výstavbu domu ve výši 10 mil. Kč. Závěry a návrhy z pohledu koordinátora pro národnostní menšiny pro další období: a. Vytvoření systému sociálního bydlení v obcích a městech pro řešení uvedených problémů je jednou z nezbytných podmínek. Je nutné obsahově vymezit a stanovit kdo a za jakých podmínek má na sociální bydlení nárok. Program podporovaného bydlení z Ministerstva pro místní rozvoj představuje pouze dílčí řešení. Jeho realizace je zcela závislá na aktivním přístupu obcí, což vyžaduje širou politickou shodu a podporu. Jako vzor mohou posloužit města Otrokovice, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm. b. Vznik a nárůst dluhů na nájemném jsou často důvodem pro vystěhovávání romských rodin. Přímou úhradu nájemného nebo služeb spojených s bydlením v současné době řeší nová právní úprava (od z. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení 42 odst. 3), a to ze systému dávek sociální péče, doplatkem na bydlení. Plátce doplatku může doplatek na bydlení poukazovat přímo pronajímateli nebo poskytovateli služeb. (bez institutu zvláštního příjemce, bez souhlasu příjemce). c. Dále by měla být využívána terénní sociální práce, která by mimo jiné kontrolovala splátkové kalendáře, aby sankce nevedly k dalšímu vyloučení a sociálnímu propadu romských rodin. d. Využívat možnost oddlužení bydlení v majetku města či obce. Jednou z cest je vyhlášení amnestie z úhrady penále k dlužné částce na nájemném. 6. Školství Ve srovnání s ostatním obyvatelstvem dosahují Romové výrazně nižšího vzdělání, zastoupení jedinců se středoškolským a zejména vysokoškolským vzděláním je mizivé. Za hlavní příčiny nízké vzdělanostní úrovně a kvalifikace Romů jsou považovány: a. podceňování vzdělání a kvalifikace b. nedostatečná znalost jazyka majority při nástupu do školy c. malá adaptace na pravidelnou činnost spojenou se školní docházkou d. horší podmínky ke studiu v mnohočetných rodinách v kombinaci se špatnou bytovou situací (přeplněné byty) Zvyšování vzdělanostní úrovně Romů je dlouhodobý proces, který však vyžaduje nejen úsilí ze strany majoritní společnosti, ale i Romů. Jednotlivá současná opatření jsou orientována na jednoduchá a časově méně náročná řešení, jako je např. podpora romských žáků na 7

8 středních školách (poskytovatelem je MŠMT), která částečně ovlivní momentální situaci konkrétní rodiny, bývá však často i předmětem kritiky zejména ze strany pedagogů. Ve Zlínském kraji bylo z MŠMT v roce 2006 podpořeno 14 školských zařízení, které navštěvovalo 48 žáků a to v souhrnné částce ,- Kč. Jako nejdůležitější se jeví zřízení funkce asistenta pedagoga na základních školách. Jejich práce přispívá ke snižování absence školní docházky dětí a žáků, zlepšuje komunikaci mezi učiteli a rodiči dětí a žáků a přispívá ke zvyšování školní úspěšnosti znevýhodněné cílové skupiny. Vzhledem k pozitivním výsledkům výše zmíněných opatření je zřizování přípravných tříd a funkce asistenta pedagoga zakotveno v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, jsou asistenti pedagoga zařazeni mezi pedagogické pracovníky ( 2 odst. 2 zákona) a stanoveny podmínky jejich kvalifikace ( 20 zákona). Přípravné třídy pro převážně romské děti jsou zřízeny při Základní a mateřské škole Vsetín a v Základní škole Rožnov pod Radhoštěm. Ve Zlínském kraji je funkce asistenta pedagoga zřízena na školách: Název a adresa žadatele Poskytnuto Asistent pedagoga počet ZŠ praktická a ZŠ speciální Kroměříž 1.máje 209, Kroměříž ,00 Kč 2 ZŠ a MŠ Uherské Hradiště Palackého nám. 238, Uh. Hradiště ,00 Kč 1 ZŠ a MŠ Vsetín, Turkmenská Turkmenská 1612, Vsetín ,00 Kč 7 Základní škola praktická Rožnov pod Radhoštěm ,00 Kč 1 3. ZŠ Holešov Družby 329, Holešov ,00 Kč 1 ZŠ Staré Město, okres Uh.Hradiště, p.o. Komenského 1720, Staré Město ,00 Kč 1 CELKEM ,00 Kč 13 Závěry a návrhy z pohledu koordinátora pro národnostní menšiny pro další období: a. Možnost zřídit v mateřské škole v posledním roce před zahájením povinné školní docházky funkci asistenta pedagoga, pokud jsou ve třídě děti se speciálními vzdělávacími potřebami. b. Případné zřizování přípravných tříd základními školami se souhlasem krajského úřadu pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Plnění vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Podle ní by měla být zpětná vazba o úrovni dětí v předškolním vzdělání v přípravné třídě. c. Příprava učitelů (minimum znalostí o romské komunitě, romské kultuře a o zvláštnostech komunikace s romskými rodiči). d. Mělo by být trendem, aby romské děti navštěvovali klasickou základní školu a nesoustředit se do speciálních škol. Podceňování kvalifikace je zapříčiněno mimo jiné i tím, že romské děti i se středoškolským vzděláním nenajdou často uplatnění. 8

9 7. Akce Zlínského kraje v roce 2006 Odbor Kancelář hejtmana uspořádal : 1) Ve dnech dvoudenní seminář pro terénní pracovníky, pedagogické asistenty a zdravotní pomocníky v romské komunitě s programem: - propojení terénních pracovníků a zdravotních pomocníků v práci v romské komunitě - lichva, kriminalita v romské komunitě a její dopady - příklady dobré praxe v bydlení - prevence kriminality mládeže Děti pozor! - zdravotní stav obyvatel Zlínského kraje a infekční onemocnění - řešení konkrétních problémů vyskytujících se v práci terénních pracovníků, pedagogických asistentů a zdravotních pomocníků. 2) Dne pracovní setkání s Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity s romskými poradci obcí s rozšířenou působností s programem: - Romové ve Zlínském kraji informace romského poradce (zhruba počet Romů, vystěhovávání z bytu, nezaměstnanost, doučování dětí, docházka dětí do školy). - Zpráva o stavu romských komunit a aktivního přístupu státní správy Hynek Bečvář, Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity. - Aktuality z Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity (monitorintg, dekáda, sterilizace romských žen, noví členové rady) Czeslaw Walek, ředitel kanceláře. 3) Dne seminář pořádaný Step by Step ČR o. s. s programem: - Diskriminace,její právní vymezení a jak se proti diskriminaci bránit - Informace veřejného ochránce práv/ombucmana - Česká obchodní inspekce. 4) Dne 30. května 2006 pracovní jednání ředitelů městské policie a romských poradců s programem o začlenění příslušníků minorit do řad strážníků městské policie. Krajská koordinátorka Zlínského kraje pro romskou problematiku se dále zúčastnila: 1) Ve dnech Mezinárodní konference, která se konala v SRN. Pořadatelem konference byla univerzita v Zittau/Görlitz, GÜSA-projekt SRN. Zúčastněné země: SRN, ČR, Rakousko, Polsko. Téma konference: K životní a společenské situaci Romů v Německu, Čechách a Polsku. 2) Ve dnech Semináře k projektu Sastipen a Presentace výzkumu Analýza sociálně vyloučených romských lokalit- místem konáni byla Praha. 3) Dne Konference Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, Ministerstva vnitra ČR a Olomouckého kraje, týkající se zadlužování sociálně slabých a vyloučených skupin obyvatel jako prokriminogenní a sociálně destabilizující faktor. Krajská koordinátorka Zlínského kraje pro romskou problematiku byla jmenována: 1) Ministrem spravedlnosti JUDr. Pavlem Němcem členkou Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. 2) Ministrem spravedlnosti JUDr. Pavlem Němcem předsedkyní Dotačního výboru Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. 3) Náměstkem ministra kultury Mgr. Adolf Toman členkou komise pro integraci romské komunity. 4) Ministryní vlády ČR MUDr. Džamilou Stehlíkovou členkou pracovní skupiny pro účely vytvoření návrhu podnětu Rady ve věci vystěhování obyvatel pavlačového domu ve Vsetíně. 9

10 5) Ministryní vlády ČR MUDr. Džamilou Stehlíkovou předsedkyní hodnotitelské komise dotačního programu Předcházení sociálnímu vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků pro rok ) Krajská koordinátorka se podílela na vytvoření metodické příručky Podpora vytváření systému terénní sociální práce. Tuto příručku tvořila Ostravská univerzita v rámci projektu Operačního programu lidských zdrojů Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí. Projekt byl financován Evropským sociálním fondem a státní rozpočtem ČR. 8. Charakteristika a problémy soužití Soužití Romů a ostatních obyvatel ČR je velkou částí veřejnosti vnímáno jako problematické. Praktické zkušenosti a výsledky průzkumů veřejného mínění dokládají, že značná část české veřejnosti vnímá Romy paušálně jako skupinu osob se zvýšeným sklonem ke kriminální činnosti, s nezájmem o legální práci, neschopných běžného stylu bydlení a soužití. Zlínský kraj podpořil v rámci vyhlášeného podprogramu malého rozsahu na integraci romské komunity občanské sdružení Cyrillos Vsetín, které zrealizovalo projekt United Colours ofsetín 06 aneb Kampaň proti rasismu částkou ,- Kč. Projekt trval 4 měsíce a probíhal formou besed a workshopů na téma rasismus konaných na ZŠ, SŠ a OU s Romy a o Romech a pravidelným sportováním ve městě Vsetíně. Dále kraj podpořil Sdružení dětí a mládeže Romů ČR na projekt Romové v malbách a obrazech a Fotografie z romských osad, který probíhala v červnu a v listopadu 2006 v sídle Zlínského kraje částkou ,- Kč. 9. Lichva a kriminalita Lichva mezi Romy se rozmáhá nejvíce na Vsetínsku. Ačkoli 25% úrok není ve srovnání s jinými případy z ČR nijak velký, skutečnost, že lichvou trpí až ¾ romských obyvatel způsobuje nemožnost vyžít ze sociálních dávek. Při vymáhání úroků není zatím používáno násilí. Klienti splácející úroky nejsou schopni řešit své základní povinnosti (placení nájemného a služeb spojených s bydlením, dostatečná péče o děti atd.), čímž se z nich stávají dlužníci. Do Pracovní skupiny na integraci romské komunity ve Vsetíně byl pravidelně přizván jako host ředitel Městské policie ve Vsetíně. Na začátku roku 2007 byl jmenován městem Vsetín členem Pracovní skupiny. Závěry a návrhy z pohledu koordinátora pro národnostní menšiny pro další období: a. Intenzivní spolupráce s PČR, městskou policií, terénními pracovníky, romskými poradci především v oblasti preventivního působení. b. Přijetí strážníka romské z komunity k Městské policii ve Vsetíně (v současné době v jednání s ředitelem MP Vsetín). 10. Zdravotní péče Odborníci, zabývající se studiem zdravotních problému populace poukazují na přetrvávající rozdíly v ukazatelích zdravotního stavu mezi jednotlivými sociálními vrstvami a sociálními skupinami, a to i přes zvyšující se životní úroveň a ekonomickou prosperitu jednotlivých zemí. V oblasti zdravotní politiky patří úsilí o redukci sociálních rozdílu ve zdraví k prioritám, které jsou mezi prvními cíli programu Zdraví pro 21. století. Od státu, který se k plnění tohoto programu přihlásil, se očekává, že bude systematicky monitorovat socioekonomické diference ve zdravotním stavu různých sociálních skupin obyvatelstva, identifikovat rizikové faktory a příčiny zjištěných rozdílu a hledat možnosti intervence, které by zabránily předčasným úmrtím a nemocnosti u těch skupin obyvatelstva, jejichž zdravotní stav je ovlivňován nižší socioekonomickou úrovní a s ní spojenou nižší vzdělaností, která je hlavním důsledkem méně příznivého, rizikového životního stylu. 10

11 Této problematice věnovalo pozornost i Ministerstvo zdravotnictví České republiky. V rámci grantových projektu Ministerstva zdravotnictví byla v létech prováděna Studie zdravotního stavu romské populace, která upozornila na některé specifické zdravotní problémy, které mohou mít souvislost s životním stylem, se vztahem k vlastnímu zdraví jako hodnotě i se sociálním postavením a stupněm vzdělání. Součástí studie bylo šetření v komunitách a šetření mezi zdravotnickými pracovníky, především praktickými lékaři pro dospělé, praktickými lékaři pro děti a dorost a pracovníky dětských oddělení nemocnic, kteří se dle svých vlastních zkušeností vyjadřovali k problémům zdraví romské populace. Z šetření vyplynul závěr, že v dostupnosti zdravotní péče a kvalitě při jejím poskytování romským občanům a občanům většinové populace není rozdíl, ale že je nutné věnovat zvýšenou pozornost primární i sekundární prevenci, zejména očkování a životosprávě dětí. Na základě těchto výsledků bylo schváleno usnesení vlády ČR ze dne 23. února 2005 č. 219 na pomoc romské komunitě prostřednictvím zdravotně sociálních pracovníků. V celé ČR má působit 20 zdravotně sociálních pracovníků. V současné době působí tito pracovníci pouze na 7 krajích a Zlínský kraj mezi ně také patří. Kraj uspěl ve výběru zdravotních sociálních pracovníků a získal dvě pracovní místa. Jedno je ve městě Vsetín, kde jsou zdravotní problémy a infekční choroby častým jevem (žloutenka, vši) a tento pracovník je metodicky veden Charitou Vsetín. Druhé místo je zřízeno ve městě Kroměříž, kde mají praktičtí lékaři špatné zkušenosti s romskými pacienty a metodicky je veden pracovníkem odboru sociálních věcí městského úřadu. Závěry a návrhy z pohledu koordinátora pro národnostní menšiny pro další období: a. Větší míra zapojení NNO do osvětové činnosti mezi romskými občany. b. Po vyhodnocení projektu o působení zdravotního pracovníka v případě nutnosti podpořit působení z prostředků rozpočtu kraje na zdravotního pracovníka, aby mohl dále působit prostředníka mezi romskou komunitou a lékaři. 11. Program malého rozsahu na integraci romské komunity z rozpočtu Zlínského kraje V roce 2006 Zlínský kraj vyhlásil podprogram na integraci v celkové finanční výši ,- Kč, který administroval Odbor Kancelář hejtmana. Do podprogramu se přihlásilo 9 subjektů ze Zlínského kraje. Projekty byly podány v celkové výši ,- Kč. Výběrová komise schválila k podpoření 8 projektů ve výši ,- Kč. Podpořené subjekty: 1. Speciální školy Vsetín s projektem "Tanec můj život - volnočasové aktivity pro romské děti ve Vsetíně ,- Kč. 2. Speciální školy Vsetín s projektem Využití kulturních a uměleckých činností a jejich prezentace k utváření pozitivních vlastností osobností u romských dětí v souvislosti s jejich výchovnými a vzdělávacími potřebami ,- Kč. 3. Sdružení dětí a mládeže ČR ve Zlíně s projektem Výstavy výtvarné, Romové v malbách a fotografie z romských osad ,- Kč. 4. Občanské sdružení Cyrillos Vsetín s projektem Kampaň proti rasismu ,- Kč. 5. Diakonie ČCE Vsetín s projektem Kontaktní místo - pomoc Romům vyhotovovat písemné odpovědi na úřední obsílky, žádosti, stížnosti a komunikovat s úřady ,- Kč. 6. Charita Vsetín s projektem Vzdělávací a volnočasové aktivity pro romské děti ,- Kč. 7. SVČ Tymy Holešov s projektem Asistent volnočasových aktivit romských dětí" ,- Kč. 8. ARGO, Společnost dobré vůle Zlín s projektem Šance - agentura pro zvýšení zaměstnanosti ve Zlíně ,- Kč. 11

12 Komise pro národnostní menšiny, etnické skupiny a integraci romské komunity ve Zlínském kraji se sešla v roce 2006 dne 5. září a projednávala tyto body programu : 1. Informace o finančních prostředích z krajského rozpočtu na integraci romské komunity ve Zlínském kraji. 2. Informace o situaci týkající se bydlení Romů ve Vsetíně, Kroměříži a Rožnově pod Radhoštěm. 3. Informace o terénní práci v romské komunitě v kraji. 4. Informace o novém členu Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity za ZK a novém předsedovi Dotačního výboru Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. V prvním pololetí nebylo nutné komisi svolávat, jelikož nebyly požadovány žádné vyjádření nebo stanoviska pro Radu Zlínského kraje. Materiály byly zaslány členům komise poštou. Zpracoval: Odbor Kancelář hejtmana Jiřina Bradová, koordinátor pro národnostní menšiny a romskou problematiku Podklady dodali: romští poradci obcí s rozšířenou působností, Komise RZK pro národnostní menšiny, etnické skupiny a romskou integraci, odbor ŠK a odbor SZD ZK. 12