PRŮVODCE PROCESEM PLÁNOVÁNÍM SLUŽEB NA TÁBORSKU

Transkript

1 PRŮVODCE PROCESEM PLÁNOVÁNÍM SLUŽEB NA TÁBORSKU dosavadní výsledky a zkušenosti z plánování sociálních a doplňkových služeb ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Tábor BROŽURA VZNIKLA V ROCE 2012 DÍKY INDIVIDUÁLNÍMU PROJEKTU JIHOČESKÉHO KRAJE PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V JIHOČESKÉM KRAJI, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST.

2 Komunitní plánování sociálních služeb na Táborsku Vážení přátelé, do rukou se Vám dostávají informace o komunitním plánování sociálních služeb na Táborsku. O co přesně jde? Sociální služby se v Táboře plánují již od roku 2006 a za tu dobu se podařilo vytvořit fungující tým odborníků z řad poskytovatelů, uživatelů a zadavatelů služeb, kteří se podílí na utváření sociálního prostředí pro občany Tábora a jeho okolí. Provedenými analýzami bylo podrobně zjištěno, co klienti služeb potřebují, organizace poskytující služby dodaly přehled o nabídce služeb a město Tábor tak mohlo tato zjištění zohlednit při rozhodování o podpoře služeb. V roce 2010 se komunitní plánování rozšířilo také na obce na území obce s rozšířenou působností Tábor a vznikly tak například pracovní skupiny Bechyňsko, Chotovinsko, Chýnovsko, Jistebnicko, Mladovožicko, Malšicko nebo Sezimoústecko. Historii, průběh a hlavní výstupy z procesu komunitního plánování sociálních služeb na Táborsku popisujeme na následujících stránkách. Tento informační materiál vznikl v roce 2012 díky realizaci zakázky Udržení procesů plánování sociálních služeb na místní úrovni - území ORP Tábor, která je součástí individuálního projektu Jihočeského kraje Plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji s registračním číslem CZ.1.04/3.1.00/ Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Věříme, že shrnutí zkušenosti z Táborska poslouží nejen jako průvodce pro pokračování komunitního plánování, ale bude také inspirací pro podporu komunitního plánování v dalších regionech. Realizační tým. 1

3 Co je komunitní plánování a proč komunitně plánovat? Komunitní plánování sociálních služeb je způsob jak společně utvářet a udržovat sociálně příznivé prostředí pro všechny, kdo potřebují pomoc nebo podporu. Existuje mnoho druhů sociálních služeb (jsou vymezeny zákonem o sociálních službách 1 a patří sem například poradenství, sociálně aktivizační služby pro rodiny nebo osoby s postižením, pečovatelská služba, doprovázení, krizová intervence, ale i zřizování domovů pro seniory, domů na půli cesty, zařízení pro osoby s postižením, atd.) a doplňkových služeb (nejsou nijak definovány, fungují v různých oblastech, ale mohou tvořit nedílnou součást sítě služeb pro potřebné občany - např. domácí zdravotní péče, kluby důchodců, ošacovací středisko, mateřská centra, apod.). Financovány jsou služby dotacemi státu, krajů a obcí, dále příspěvky klientů, nadacemi a fondy, sponzory, vlastní činností, apod. Princip zavedený zákonem 1 staví uživatele služeb (klienty) do pozice nákupčích služeb, kteří by si měli sami vybrat službu, kterou využijí (např. jsou příjemci příspěvku na péči a rozhodnou se, zda ho využít na úhradu pobytu v ústavním zařízení nebo na každodenní návštěvy pečovatelky v domácím prostředí). Provoz služeb je ale většinou finančně náročný a je nutné využívat vícezdrojové financování. V závislosti na celkové ekonomické situaci státu se mění i objem finančních prostředků určených na sociální oblast. Je proto poměrně obtížné plánovat a rozvíjet služby bez záruky stabilní finanční podpory. V obecné rovině je za sociální blaho občanů odpovědný stát, potažmo obec. Přímými poskytovateli služeb jsou kromě státu a obcí často také nestátní nebo příspěvkové organizace. Pro zřízení a hlavně další fungování služby je nezbytné, aby byla vnímána jako potřebná jak ze strany uživatelů (klientů) služby, tak ze strany zadavatelů (města, obce, kraje) služby. Není možné poskytovat (a zejména financovat) služby, o které není ze strany uživatelů zájem (z hlediska kvantity nebo kvality), a to ani kdyby poskytovatel nebo zadavatel služby byl přesvědčen o její nezbytnosti. Potřeby uživatelů služeb jsou proměnlivé (např. zvyšující se podíl seniorů ve společnosti, zvyšující se podíl rodin v tíživé ekonomické situaci, apod.) a mění se také náhled společnosti na sociální otázky. Komunitní plánování sociálních služeb znamená pravidelné setkávání a vyjednávání uživatelů služeb (sdělují, co POTŘEBUJÍ nebo by potřebovat mohli), poskytovatelů služeb (sdělují, co mohou NABÍDNOUT a za jakých podmínek) a zadavatelů služeb (sdělují, jak mohou služby PODPOŘIT) o podobě a dalším rozvoji služeb v jejich komunitě (obci, městu, kraji). Výstupy z komunitního plánování je vhodné přehledně zanést do komunitního plánu sociálních služeb. Města a obce jsou komunitní plány oprávněny zpracovat, kraje jsou k tomu zákonem vázány. Krajský Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb by měl vycházet z místních komunitních plánů. 1 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 2

4 Historie komunitního plánování sociálních služeb Počátky komunitního plánování sociálních služeb je možné směřovat do Velké Británie, Skotska a Austrálie, kde byla identifikována potřeba zapojení občanů do utváření podoby sociálních služeb v komunitě. Důvodem bylo především zvýšení adresnosti a efektivity služeb a posílení nezávislosti jejich uživatelů. V 90. letech bylo komunitní plánování sociálních služeb v těchto zemích uzákoněno 2. V České republice se metoda komunitního plánování začala realizovat v roce 1998 (Ústecký kraj), po roce 2000 byla s mezinárodní podporou pilotně ověřována 3. V rámci Evropských fondů byla metoda po ověření zaváděna do dalších oblastí, a to i za účasti Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), krajů a obcí. Zároveň byly zpracovány metodické materiály (doporučující) a byli vyškoleni metodici plánování sociálních služeb. Povinnost zpracovávat krajské střednědobé plány sociálních služeb byla ukotvena zákonem 1, stejně jako možnost zpracování plánů na úrovni obcí, resp. správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Metoda komunitního plánování sociálních služeb Metodiky pro komunitní plánování byly zpracovány v rámci pilotního projektu MPSV. Nejedná se o závazné metodiky, ale doporučený postup vyplývající z dobré praxe. Metodiky byly rámcově využity i při komunitním plánování na Táborsku. Proces komunitního plánování je postaven na aktivním zapojení představitelů triády (uživatelé poskytovatelé zadavatelé) v rámci konkrétní komunity. Proces komunitního plánování je cyklický, probíhá v následujících fázích: Přípravná fáze: vytvoření organizačních struktur a zpracování základních dokumentů V této fázi dochází k sestavení pracovních skupin (zastoupení uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů služeb, členství může být otevřené, počet členů by měl umožňovat efektivní jednání, skupinu řídí vedoucí skupiny, skupiny se mohou vztahovat k určité cílové skupině uživatelů, např. senioři, nebo k určitému území, určitému problému, apod.) a řídících struktur (měla by fungovat jedna řídící skupina, která by schvalovala výstupy z plánování, případně jeho průběh, tvořená zástupci uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů, žádoucí je politická reprezentace). Zpracovány a schváleny jsou též základní strategické dokumenty statuty a jednací řády pracovních skupin a řídící skupiny a základní listiny, kde jsou uvedeny hlavní cíle procesu pánování. 2 Komunitní plánování sociálních služeb, CpKP (

5 Analytická fáze: analýza potřeb uživatelů služeb, nabídky poskytovatelů služeb, postoje zadavatelů služeb, případně postoje veřejnosti Podmínkou efektivního plánování služeb je podrobné zmapování stávající situace. Mapování je třeba naplánovat a zacílit ho tak, aby byly zjištěny informace skutečně využitelné pro plánování (např. může být efektivnější dotázat se seniorů, jaké mají potřeby, než jakou službu by si přáli v obci zřídit, neboť všichni nemusí mít jasnou představu o náplni jednotlivých sužeb), použité metody by měly být přizpůsobeny respondentům (např. osobní dotazování, anonymní anketa, atd.). Strategická fáze: vymezení priorit, opatření a aktivit Na základě výstupů získaných v analytické části pracovní skupiny vymezí priority plánování, tj. souhrnné oblasti plánování (např. priority dle cílových skupin uživatelů, dle zachování, rozvoje nebo vytváření služeb, apod.). V rámci priorit jsou definována opatření dále členěná na jednotlivé aktivity. Je uveden stručný popis stávajícího stavu a potřebnosti opatření, dále náklady na realizaci a finanční zdroje, časový harmonogram realizace a odpovědné subjekty. Schválení plánu Výsledný dokument by měl být projednán veřejně (k zapojení veřejnosti viz níže), připomínkován a schválen řídícími strukturami plánování a následně i politickými představiteli (např. zastupitelstvo nebo rada města). Realizace plánu Na základě odpovědnosti subjektů uvedených k jednotlivým opatřením, resp. aktivitám plánu probíhá jejich realizace. Pro tyto účely by měla být zachována organizační struktura z období tvorby plánu a průběh realizace plánu by měl být monitorován. V předem určené časové lhůtě (např. období platnosti komunitního plánu) je zpracován přehled toho, jak jednotlivá opatření, resp. aktivity byly realizovány, případně proč realizovány nebyly. Aktualizace plánu Vzhledem k tomu, že potřeby uživatelů služeb nekončí a služby je třeba neustále optimalizovat, měly by komunitní plány sociálních služeb vznikat podle aktuálního stavu a být pravidelně aktualizovány. Aktualizace plánu by měla probíhat alespoň jednou ročně. Cyklus realizace a aktualizace se může opakovat 3 5x, následně (nebo ve chvíli, kdy se sociální situace v komunitě výrazně změní) je zpracován nový plán sociálních služeb. 4

6 Schéma cyklu komunitního plánování sociálních služeb Zapojení veřejnosti Veřejnost je významnou součástí komunitního plánování nejen proto, že tvoří samotnou komunitu, ale také proto, že v podstatě každý člověk nebo jeho rodina je potenciálním klientem sociálních služeb. Veřejnost může být zapojena do všech fází komunitního plánování, a to jak pasivně, tak aktivně. Může se jednat například o pravidelné informační aktivity (články v místním tisku, na webových stránkách, informace v rozhlase, letáky), veřejná projednání (k plánování obecně nebo k některému konkrétnímu problému, může jít o prezentační akci nebo o diskuzi), účast na činnosti pracovních skupin nebo řídící skupiny, připomínkování výstupů plánování nebo předkládání podnětů. Katalog poskytovatelů sociálních služeb Jedním z výstupů komunitního plánování může být také katalog (adresář) poskytovatelů sociálních služeb. Jedná se o přehled všech služeb poskytovaných v regionu, případně s krajskou nebo celostátní působností. Cílem katalogu je zvýšit dostupnost sociálních služeb uživatelům v rámci komunity. Pro jeho sestavení je možné využít data získaná v analytické části plánování (např. identifikační údaje v dotaznících pro poskytovatele služeb). Katalog by měl mít takovou formu, aby byl dostupný všem uživatelům služeb (včetně například osob se smyslovým postižením), může mít listinnou i elektronickou podobu. 5

7 Historie komunitního plánování sociálních služeb na Táborsku Komunitní plán sociálních služeb v Táboře Zahájení komunitního plánování sociálních služeb v Táboře předcházelo společné úsilí poskytovatelů služeb a města o rozvoj, zkvalitnění a zpřístupnění služeb. Prvním výstupem byl vznik Koalice poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb za účelem společné reprezentace poskytovaných služeb a lepší koordinace činností jednotlivých zařízení. Následně bylo rozhodnuto o zpracování prvního komunitního plánu sociálních služeb tak, aby byla dále posílena kvalita služeb a byl zajištěn jejich soulad s potřebami uživatelů. V rámci tvorby prvního komunitního plánu byly vytvořeny základní organizační struktury. Opatření komunitního plánu se zaměřovala například na zvýšení informovanosti uživatelů služeb a veřejnosti, zachování stávajících služeb a doplnění chybějících služeb. Jedním z výstupů plánu byl vznik Komise Rady města pro komunitní plánování. Součástí projektu byl též vznik katalogu poskytovatelů sociálních služeb. Plánování probíhalo bez systematické metodické podpory, která v této době ještě neexistovala. Projekt realizovalo město Tábor ve spolupráci s poskytovateli služeb. Komunitní plán sociálních služeb v Táboře byl spolufinancován Evropskou unií a Jihočeským krajem v rámci Společného regionálního operačního programu, grantového programu 3.2 na podporu sociální integrace v Jihočeském kraji. Text plánu je dostupný na stránkách města Tábora v sekci Sociální služby Komunitní plánování Komunitní plán města Tábora : Komunitní plán sociálních služeb v Táboře V roce 2010 byla zahájena aktualizace prvního komunitního plánu. Byly využity stávající organizační struktury, došlo k dílčí obměně členů pracovních skupin a řídící skupiny. Analýza potřeb uživatelů a nabídky poskytovatelů umožňovala srovnání s předchozími analýzami. Výstupy aktualizace komunitního plánování zahrnovaly společná opatření (např. financování nebo vytváření koncepce služeb) a opatření pro 5 cílových skupin uživatelů členěná na udržení stávajících služeb (všechny stávající služby se ukázaly jako potřebné), rozvoj služeb a vytvoření nových služeb. Součástí plánu byl též návrh na jeho realizaci zahrnující realizační skupiny, odborné garanty a garantku komunitního plánování. Katalog poskytovatelů byl aktualizován. Komunitní plán sociálních služeb v Táboře byl spolufinancován Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost a státním rozpočtem České republiky a je dostupný na stránkách města Tábora v sekci Sociální služby Komunitní plánování Komunitní plán sociálních služeb v Táboře : /p1=

8 Komunitní plán sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor jako součást projektu Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji Paralelně s projektem aktualizace komunitního plánu v Táboře byl formou zakázky Jihočeského kraje realizován také projekt komunitního plánování sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor (ORP Tábor). Tento projekt se s projektem aktualizace komunitního plánu v Táboře překrýval jen částečně, proto projekty nebyly propojeny, ale přenos informací byl zajištěn osobou koordinátorky obou projektů. Plánování na území města Tábora bylo na základě výjimky z projektu vyjmuto. Cílem projektu bylo podpořit zavádění metody komunitního plánování sociálních služeb do celého regionu. Území ORP Tábor bylo rozděleno na sedm oblastí, kde vznikly pracovní skupiny se zastoupením triády. Protože na Bechyňsku v této době existoval aktuální komunitní plán, spočívalo jeho zapojení především ve sdílení výstupu z tohoto plánu. V rámci projektu byly členům pracovních skupin poskytnuty základní informace o komunitním plánování a sociálních službách. Opatření vzniklá z jednání pracovních skupin se týkala zejména rozvoje služeb nebo vzniku nových služeb, byl zde zastoupen podstatný podíl navazujících služeb. Komunitní plánování na území ORP Tábor bylo realizováno v rámci individuálního projektu Jihočeského kraje Podpora komunitního plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji, a to na základě smlouvy o dílo mezi Jihočeským krajem a městem Tábor. Komunitní plán je k dispozici na stránkách města Tábora v sekci Sociální služby Komunitní plánování Komunitní plán sociálních služeb pro správní území obce s rozšířenou působností Tábor: a také prostřednictvím odkazu na portálu plánování Komunitní plán sociálních služeb na Bechyňsku Na území mikroregionu Bechyňsko byl komunitní plán sociálních služeb zpracován v letech Realizátorem projektu bylo Centrum pro komunitní práci, partnerem město Bechyně. Zapojení Bechyňska do komunitního plánování na území ORP Tábor probíhalo formou převzetí strategické části místního komunitního plánu. Komunitní plán sociálních služeb na Bechyňsku byl financován z prostředků Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Text komunitního plánu je k dispozici na webových stránkách města Bechyně v sekci Zdravotnictví a sociální služby: 7

9 Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor Jedná se o aktuálně probíhající projekt, jehož realizátorem je Centrum pro komunitní práci Jižní Čechy a partnerem je město Tábor. Komunitní plánování propojuje předchozí plány města Tábora a ostatního správního území ORP Tábor. V rámci komunitního plánování funguje devět pracovních skupin (tematických i místních), přičemž byly respektovány předchozí organizační struktury. S ohledem na existenci dvou aktuálních komunitních plánů je součástí plánování také monitoring realizace stávajících opatření a aktivit. Ukončení projektu je plánováno na květen Projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor je spolufinancován Operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost a státním rozpočtem. Základní listina projektu a další důležité dokumenty jsou dostupné městských stránkách pod odkazem Komunitní plánování na adrese: /p1=8884. Udržení procesů plánování sociálních služeb na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor jako součást projektu Plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji Aktuálně probíhající projekt je zaměřen na podporu udržitelnosti plánování sociálních služeb a na jeho rozšíření na celé území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tábor. Projekt zahrnuje vzdělávací aktivity pro oblast sociálních služeb, zpracování informační brožury o komunitním plánování sociálních služeb na Táborsku a zpracování adresáře poskytovatelů sociálních služeb ORP Tábor. Projekt je realizován na základě smlouvy o dílo s Jihočeským krajem, kdy tvoří jednu z částí individuálního projektu Plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji. O tomto zastřešujícím projektu je uvedeno více na portálu plánování sociálních služeb Jihočeského kraje: Informace k dílčímu projektu ORP Tábor jsou na stránkách města Tábora pod odkazem Komunitní plánování na adrese: 8

10 Dobrá praxe komunitního plánování v Táboře Plánování v Táboře od počátku probíhalo podle doporučených metodik MPSV. Místní podmínky, složení uživatelů a poskytovatelů služeb, ale také osobní vklad odborníků, kteří se na komunitním plánování podílejí, se osvědčily jako příklady dobré praxe. Organizační struktury V Táboře je vytvořeno 5 pracovních skupin (Senioři, Zdravotně postižení, Menšiny, Děti, mládež a rodina a Osoby v nepříznivé životní situaci). V rámci ORP Tábor vznikly pracovní skupiny v obcích (obce II. typu a větší obce I. typu), zastoupeni zde byli místní poskytovatelé, uživatelé i zadavatelé služeb (několik starostů obcí v každé skupině). Po propojení plánování na celé území ORP Tábor byla příslušnost k pracovním skupinám (cílovým i místním) ponechána na volbě členů. Využita byla činnost Komise Rady města pro komunitní plánování, která funguje od počátku komunitního plánování v Táboře. Komise zastávala roli koordinační skupiny, připomínkovacího subjektu a odborného konzultanta. Na komunitním plánování se aktivně podílí také politická reprezentace města. Mimo projednávání a schvalování výstupů komunitního plánování byli zastupitelé pravidelně zváni na jednání pracovních skupin a účastnili se činnosti řídící skupiny. Místostarostka města pro sociální záležitosti Ing. Olga Bastlová přijala v rámci první aktualizované verze komunitního plánu funkci garantky komunitního plánování. Metodická podpora je využívána externě (ve všech projektech se jednalo o Centrum pro komunitní práci Jižní Čechy). Odborné aktivity (zejména analýzy) byly realizovány formou nákupu služeb. Partnerská spolupráce Do všech fází komunitního plánování byla v roli partnera zapojena Koalice poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb. Vznik Koalice je přímo navázán na počátek komunitního plánování v Táboře. Tato forma spolupráce se osvědčila zejména pro komunikaci s poskytovateli služeb a pracovními skupinami, rychlý přenos informací, organizaci společných jednání, atd. Zahrnutí sociálních i doplňkových služeb do plánování Do komunitního plánování jsou od roku 2010 zahrnovány mimo sociálních (tj. zákonem vymezených) služeb i služby doplňkové. Ty nejsou nijak specifikovány, ale jsou nedílnou součástí sociálních služeb (bez nich by sociální služby nebyly dostatečně efektivní). Může se jednat o služby zdravotnické, pedagogické, terapeutické, právní, sociálně právní, bezpečnostní, atd. 9

11 Analýzy stávající situace Vzhledem k počtu poskytovatelů bylo možné realizovat poměrně podrobné dotazování týkající se obsahu a rozsahu činnosti jednotlivých organizací. Sběr dat byl prováděn osobně nebo formou elektronického dotazníku s možností dalšího upřesnění. Zároveň byla získána i data potřebná pro tvorbu adresáře poskytovatelů. Analýza potřeb uživatelů byla provedena s respektem k soukromí uživatelů a s ohledem na jejich dispozice. Uživatelé mohli vyplnit dotazník sami nebo prostřednictvím poskytovatelů služeb, k nimž měli důvěru. Ukázalo se, že je třeba dobře definovat cíle dotazování, protože uživatelé některé své potřeby nemusí vnímat nebo není možné udělat odhad budoucího vývoje potřeb. V případě města Tábora byl zadavatel v rámci plánu zastoupen převážně pracovnicemi místního odboru sociálních věcí. Pracovní skupiny na území ORP též zahrnovaly představitele místních úřadů a starosty. Analýza zadavatelů byla provedena dotazníkem zjišťujícím rozsah služeb zajišťovaných přímo městem nebo obcí, dostatečnost služeb v daném místě a jejich další rozvoj. Činnost pracovních skupin Do pracovních skupin byli přizváni prakticky všichni poskytovatelé služeb pro danou cílovou skupinu nebo území, účastnili se poskytovatelé různého typu služeb (např. pobytových, ambulantních, atd.). Poskytovatelé služeb navzájem spolupracují, je tedy zajištěn vzájemný přenos informací z a do pracovních skupin. Byl kladen důraz na zapojení uživatelů, což se podařilo ve všech skupinách, v pracovní skupině Osoby v nepříznivé životní situaci byl anonymní uživatel služeb zastoupen zprostředkovaně poskytovatelem. Pro činnost pracovních skupin je žádoucí jednotnost postupu, která byla zajišťována osobou koordinátorky. Koordinátorka se v rámci možností účastnila všech jednání pracovních skupin. Veřejná projednání Veřejná projednání byla realizována s cílem informovat veřejnost o průběhu komunitního plánování a umožnit veřejnosti zapojení se formou připomínek, podnětů nebo účasti v pracovních skupinách. Na doporučení metodika byla veřejná projednání spojována s dalšími aktivitami, jako je například prezentace poskytovatelů sociálních služeb, anketa apod. Realizace komunitního plánu V průběhu plánování bylo zjištěno, že pro realizaci navržených opatření je žádoucí udržet stávající organizační struktury. Přestože se většina aktérů podílí na plánování na základě dobrovolnosti, je třeba naplňování aktivit a opatření koordinovat a členům pracovních skupin dodat mandát pro vyjednávání na úrovni města nebo kraje. 10

12 Důležité odkazy a kontakty Informace o komunitním plánování sociálních služeb v Táboře Sociální služby Komunitní plánování Adresář poskytovatelů sociálních služeb v Táboře Sociální služby Adresář sociálních služeb Střednědobý plán sociálních služeb Jihočeského kraje, vč. akčních plánů Krajský úřad Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Portál plánování sociálních služeb Portál plánování sociálních služeb Jihočeského kraje 11

13 Město Tábor Žižkovo náměstí Tábor posta@mutabor.cz Městský úřad Tábor Odbor sociálních věcí Husovo náměstí Tábor lucie.mankova@mutabor.cz Koalice poskytovatelů sociálních a zdravotních služeb Tábor Kpt. Jaroše Tábor koalice.poskytovatelu.socialnich.sluzeb@seznam.cz Centrum pro Komunitní práci Jižní Čechy Dvořákova České Budějovice jizni.cechy@cpkp.cz Jihočeský kraj Krajský úřad Jihočeského kraje U Zimního stadionu 1952/ České Budějovice posta@kraj-jihocesky.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálních služeb a sociální práce Na Poříčním právu Praha 2 posta@mpsv.cz 12