PŘÍRODNÍ TEXTILIE, jejich získávání a zpracování

Transkript

1 PŘÍRODNÍ TEXTILIE, jejich získávání a zpracování 1

2 TEXTILNÍ SUROVINY 2

3 ZE ZVÍŘAT VLNA ovčí mohérová kašmírová angorská velbloudí KOKON hedvábí CHLUPY králičí kozí hovězí ŽÍNĚ koňské 3

4 HEDVÁBÍ Bombyx mori jedná se o výměšek snovacích žláz housenek nočních motýlů bourců na vzduchu výměšek rychle tuhne a vytváří tak hedvábné vlákno, kterým se housenka omotává, až vznikne kokon J. Dvořák před vylíhnutím je nutno motýly v kuklách usmrtit teplem, protože při líhnutí by došlo k poškození hedvábí 4

5 Kokony se pak máčejí v teplé vodě, kde se rozpustí bílkoviny slepující zámotek, a uvolněné hedvábné vlákno, které není nutné spřádat, se navíjí a dále zpracovává Celková délka hedvábného vlákna z jednoho kokonu je až 2000 metrů. Na 12 kg hedvábné tkaniny je to 100 kg kokonů což představuje housenek, které za svůj nejkvalitnější hedvábí z život spořádají dvě tuny morušového listí. bource morušového, méně ceněné z volně žijícího bource čínského 5

6 koza angorská MOHÉR (Fantová 2000) koza angorská plemeno z Turecka barva srsti většinou bílá roční produkce mohéru 3kg /koza podsadové chlupy srst se stříhá až 2x ročně výjmečnou vlastností mohéru je vysoký lesk vlna je vysoce kvalitní, pružná, lesklá a nedá se plstit v současné době největší produkce v Jihoafrické republice, Turecko, Texas chov též jižní Afrika, Argentina, Rusko, Austrálie a Nový Zéland 6

7 koza kašmírská KAŠMÍR (Fantová 2000) koza tibetská (Fantová 2000) dva druhy chlupů pestíky a podsady kašmír kašmír se vyčesává, po skončení vyčesávání se odstraní pestíky nůžkami zpracovává se lépe než ovcí vlna a výrobky mají delší životnost 3x větší izolační schopnost než vlna lehké šatovky, šály, šátky, příměs 7

8 Chyangra PLEMENA Liaoning koza kašmírská (Kašmír, Indie, Tibet), kirgiziw (Afganistán, Mongolsko), mongolská (Mongolsko, Čína), liaoning (Čína, hl. provincie Liao-ning), tibetská (severní Nepál), chayngra (v Himalájských údolích severního Nepálu)... (Fantová 2000) 8

9 ANGORSKÝ KRÁLÍK pochází pravděpodobně z jihovýchodní Asie; již v 15. st. znám po celé západní Evropě vlna je lehká, velmi měkká na omak stříhá se 4x ročně a za rok se z nich získá průměrně 600 až 700 g vlny dámské šatovky, výroba pletenin produkce i v Čechách 9

10 VELBLOUD Camelus dromedarius, C. bactrianus severoafrický dromedár dává velmi hrubou vlnu, vhodnou jen na výrobu koberců asijský dvouhrbý velbloud má velmi jemnou hebkou srst vlákno je mm dlouhé, skoro bílé, velmi kadeřavé Vlna se nemusí stříhat. Chomáče vláken se sbírají, když je velbloudi ztrácejí po studeném ročním období (až 5 kg za sezonu). tkaniny z velbloudí srsti jsou lehké, hřejivé a velmi příjemné na omak 10

11 h LAMA Lama guanicoe, Vicugna vicugna, Lama pacos horské oblasti Jižní Ameriky chov především lama alpaca, hl. Sev. Amerika lama vikuňa srst se stříhá jednou za dva roky lama alpaca rozeznává se až 22 barevných odstínů vlákno málo kadeřavé, má velmi měkký omak a hedvábný lesk lama krotká má mnohem hrubší srst, příze z tohoto vlákna jsou proto vhodné hlavně na koberce a tkaninu na pláště lama krotká 11

12 OVCE největším producentem vlny Austrálie sříhá se jedenkrát ročně a průměrně lze získat 3kg vlny za rok od jedné ovečky, některé druhy ale dávají až 18 kg barva bílá, černá, hnědá povrch vlákna je šupinkovitý může přijmout až 40% vlhkosti, aniž bby yla na omak mokrá plstění i spřádání 12

13 Z ROSTLIN ZE SEMEN bavlna kapok ZE STONKŮ len konopí juta kopřiva (ramie) Z LISTŮ agáve banán Z PLODŮ kokos 13

14 BAVLNÍK vlákno z tobolek pěstovaná již před 3000 lety př. n. l. v oblasti řeky Indu a Jižní Americe v Evropě od 10. st 14

15 KAPOK Eriodendron tropická rostlina Východní Indie, Malajsie, Afrika, Mexiko, Jižní Amerika plody válcovité, přes 1 dm dlouhé nelze spřádat nízká smáčivost výplňový materiál, výroba záchraných vest 15

16 KOPŘIVA (RAMIE) za těžkých časů se používalo vlákno z kopřivy místo lnu kopřivová látka prý nehřeje zpracování plavením ramie jsou lýková vlákna z tropické rostliny z čeledi kopřivovitých vlákno jemné na omak. hedvábný lesk 16

17 KONOPÍ jednoletá dvoudomá rostlina vlákno se z rostliny získává plavením výroba provaznických výrobků, popruhů, plachtoviny 17

18 LEN původní v Asii jednoletá rostlina, len přadný, olejný a olejnopřadný pěstuje se v hornatých, přímořských oblastech poskytuje vlákno, semeno a pazdeří lněná vlákna jsou uložena ve svazcích uvnitř obvodové vrstvy stovnku, tzv. kůře. Pod kůrou je dřevnatá část a střed stonkku tvoří dřeň. 18

19 ZPRACOVÁNÍ LNU 19

20 SKLIZEŇ sklízí se v ranné žluté zralosti opatrně se vytrhává, aby se stonky nepolámaly a nechává se sušit na poli, kde dozraje sušený len se zbavuje semen a postranních výhonků drhlenem Ottův slovník naučný 20

21 DOBÝVÁNÍ VLÁKNA vlákna jsou spojena zvláštní klovatinou, pektosou, která se nerozpouští ve vodě dále je třeba odstranit dřevní část a rozpojit lýko v jednotlivá vlákna (Pazdera a kol., 2005) 21

22 ODSTRANĚNÍ PEKTOSY aerobní či anaeroní bakteriální proces Rosení odrhnutý len se prostírá na louku v tenkých vrstvách nutno otáčet rosení trvá 3 10 týdnů pěkná světlá vlákna rezavá vlákna při nesprávném rosení Močení v tekoucí vodě len se vloží v nádobách z latí do tekoucí vody a zatíží se přiměřeným způsobem pochod trvá poněkud déle, protože stále se obněňující voda má nižší teplotu než voda v močidlech vlákno má velmi pěkný lesk 22

23 Močení v močidelch stonky lnu se svážou slaměnými provazci do tenkých řídkých snopků vkládají se nastojato do jam vyložených jílem (5 20 m dlouhé, 3 m široké a 5/4 hluboké) a zatíží se prkny a kameny do jámy se napustí dešťová (měkká) voda, až je len zatopen obyčejně po 24 h nastává kvašení pektosy ukončíme po 4 5 dnech, vypustíme teplou vodu, napustíne studenou len vyndáme lesklé vlákno žluté barvy umočený len se suší na slunci n. v pazdernách při teplotě asi 35 C 23

24 TŘENÍ Ottův slovník naučný poddělení lýkové části od dřevní části stonku dělá se většinou nadvakrát nejprve na chřástačce (trdlici, mědlici, lamka) a po té na dotěračce, s drobnějšími nezřídka železnými hranani vypadává pazdeří 24

25 POTĚRÁNÍ Ottův slovník naučný slouží k odstranění pazdeří, které zůstalo na vláknech pomocí potěracího nože (též třepačkou) se rychlými pohyby přejíždělo po visících rozlámaných stocích, takže z vláken odpadávaly kusy pazdeří (Březinová 2007) 25

26 VOCHLOVÁNÍ vochle (hachle) sloužila ke konečnému vyčesání rostlinných vláken upevňovala se k dřevěné lavici hrsti rostlinných vláken se švihnutím zasekávaly mezi železné hroty a několikrát za sebou se mezi nimi protahovaly (Staňková 1989) 26

27 ZPRACOVÁNÍ VLNY 27

28 STŘIŽ (Březinová 2007) původně se vlna zřejmě nestříhala, ale vyčesávala n. vytrhávala později se ovce ručně stříhají pružinovými nůžkami v současné době se používají elektrické nůžky stříž se ukládá jako celistvé rouno, jehož různé části se později zařazují do určitých kvalitativních tříd 28

29 PRANÍ ROUNA Surová, potní vlna obsahuje v průměru jen méně než polovinu váhového množství spřadatelných vláken, % je tuk a pot, 5 20 % jsou nečistoty, které se dostaly do srsti na pastvině vlnu je několikrát třeba vyprat ve vlažné vodě a vybrat z ní největší nečistoty při posledním praní přidáme trochu mýdla na odmaštění 29

30 MYKÁNÍ (KRAMPLOVÁNÍ) vyčesávání a urovnávání vlněných vláken mykací kartáč dřevěná deska s kovovými zuby suchá květenství štětky soukenické 30

31 (Březinová 2007) (Březinová 2007) 31

32 PLSTĚNÍ plsť je netkaná textilie vyrábí se ze zvířecích vláken ovčí vlny, zaječích a králičích chlupů velmi stará technika pomocí teplé vody a tlaku (valchování) a mýdla se vlákna mezi sebou propletou a slepí, takže tvoří celistvou plochu podobnou látce tkané výroba klobouků, bot

33 PŘEDENÍ na vřeteni na spřádacím kole na kolovrátku jiný kolovrátek na vlnu, jiný na len (Brezinova 2007) 33

34 PŘEVÍJENÍ, SKANÍ upředenou přízi bylo nutno převinout z vřetena na špulku či motovidlo skaní je vzájemné zkrucování dvou a nebo více jednoduchých nití používané zejména ke zvýšení pevnosti (Březinová 2007) 34

35 KARETKOVÁNÍ nejstarší archeologický nález nález této textilie je z 12. st. př.n.l. z okolí Théb tzv. Ramsesův pás tradiční vikingská technika používá se na ozdobné lemy oděvů, uzdy pro koně, popruhy, často honosné stuhy od 15 st. tato technika upadá ještě na konci 19. st existují pozůstatky této techniky v Evropě 35

36 HŘEBENOVÝ STÁVEK od 13. st. doklady ikonografické dodnes se s touto technikou můžeme setkat na Slovensku taknice sloužily k uvazování sukní, zástěr, čepců, jako ozdobný prvek oděvů, popruhy 36

37 PLETENÍ NA FORMĚ technika archeologicky doložena ze střední Evropy z 8 15 st. na Slovensku po 2. světové válce ještě výroba nátepníky, rukavice, čepice, bačkory na Slovebsku tradiční součástí mužských krojů některých obalstí (Wolfová, Arsenjevová 2006) 37

38 VETIKÁLNÍ TKALCOVSKÝ STAV stav byl používán od pravěku až do vrcholného středověku v 15. st nahrazován stavem horizontálním stav jako takový nebývá archeologicky doložen, nalézají se hlavně závaží zatěžující osnovní nitě 38

39 HORIZONTÁLNÍ TKALCOVSKÝ STAV (Březinová 2007) v Českých zemích se rozšiřuje od 2. pol. 13. st. postupně nahrazuje vertikální tkací stav, který se od 15. st. udržuje spíše jen na venkově kromě stavu potřebujeme osnovní snovadlo na napnutí osnovy tkací jehlu pro samotné tkaní 39

40 kladka listy osnovní kříž paprsek osnovní svůrka nitěnky prsník bidlen zbožový vál osnovní válec podnožky 40

41 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A OBRÁZKŮ CHOV KOZ, M. Fantová a kol., Praha: Brázda, 2000 CHOV KRÁLÍKŮ, J. Zadina, Praha: Brázda, 2004 KRÁLÍCI, H. L. Schippers, Čestlice: Rebo, 1999 TKANÍ, E. Wolfová, Z. Arsenjevová, Brno: CP Books a.s., 2005 ODĚVNÍ MATERIÁLY I, H. Kozlovská, B. Bohanesová, Praha: Informatorium,

42 GERMÁNI, F. Schlette, Praha: Orbis, 1977 TEXTILNÍ VÝROBA V ČESKÝCH ZEMÍCH VE STOLETÍ, H. Březinová, Praha Brno: Karolinum, 2007 PRÁCE S OVČÍM ROUNEM, J. Šilarová, Ignis, 2005 OTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ ČESKÉ LIDOVÉ TKANINY, J. Staňková, Praha: STLN, 1989 CVIČENÍ ZE SPECIÁLNÍ FYTOTECHNIKY, J.Pazdera a kol., Praha: KRV,

43