EVALUACE 2006/2007 ZŠ A SŠ NA ÚZEMÍ HL. MĚSTA. SOUHRNNÁ ZPRÁVA pro 9. třídy a odp. ročníky víceletého gymnázia

Transkript

1 EVALUACE 2006/2007 PROJEKT JE FINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍ FONDU, STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR A ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY. TVORBA EVALUAČNÍCH A AUTOEVALUAČNÍCH POSTUPŮ PRO ZŠ A SŠ NA ÚZEMÍ HL. MĚSTA PRAHY Tento materiál obsahuje výklad a podrobný návod ke studiu výsledků srovnávacích testů pro 9. třídy základních škol a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Testy proběhly v rámci projektu Evaluace. Každá zúčastněná škola najde v této zprávě souhrnné výsledky celého testování a dotazníkového šetření a také komentovaný návod k interpretaci Analytické zprávy. V deskách najdete Analytickou zprávu, ta obsahuje souhrnné výsledky školy, detailní výsledky žáků a celkové výsledky všech tříd, a to jak testů, tak dotazníkového šetření. SOUHRNNÁ ZPRÁVA pro 9. třídy a odp. ročníky víceletého gymnázia prosinec 2006

2

3 STRUKTURA ZPRÁVY Souhrnná zpráva 1. jak číst výsledky (návod) základní pojmy otázky, na které dostanete odpověď 2. souhrnná část (souhrnné výsledky v textové a grafické podobě a jejich interpretace) zapojené školy souhrnné výsledky testování celkové výsledky dotazníkového šetření 3. návod k interpretaci tabulek a grafů (analytické zprávy) -vaše pomoc při interpretaci grafů příklady typů grafů a tabulek výsledků testů příklady grafů výsledků dotazníkového šetření ukázka individuální zprávy žáka s komentářem 4. rozdělení jednotlivých testů do tematických a dovednostních částí Analytická zpráva (samostatné listy v deskách) : Grafy a tabulky výsledků testů tabulka souhrnných informací o škole graf průměrných percentilů pro školu a pro všechny třídy graf relativního postavení školy pro každý předmět pro školu tabulka extrémních výsledků pro každou třídu tabulky podrobných výsledků žáků za každou třídu v každém testu Grafy výsledků dotazníkového šetření graf pohledu učitelů, žáků a rodičů na výuku pro každý předmět a třídu graf pohledu učitelů a žáků na výuku pro každý předmět a třídu graf spokojenosti rodičů se školou - vztahy a prostředí graf spokojenosti rodičů se školou - výuka a činnost školy graf zvládnuté dovednosti a kompetence žáků pro každou třídu

4 1. JAK ČÍST VÝSLEDKY? Začněte zde! Prostudujte si úvodní část (pojmy a otázky, na které dostanete odpověď) a projděte si souhrnnou část, kde najdete celkové výsledky testů a dotazníkového šetření. Dobře se zorientujete v používané terminologii a získáte podklady pro interpretaci vaší analytické zprávy (samostatné vložené listy v deskách), a to také díky uvedeným souhrnným výsledkům testů a dotazníkového šetření. ZÁKLADNÍ POJMY Tato část vysvětluje některé důležité pojmy a termíny, které se objevují v následujícím textu. Doporučujeme vám seznámit se s ní ještě před samotným čtením zprávy. S podrobnějším komentářem těchto pojmů a s návodem k interpretaci se setkáte také u některých grafů. Skupiny škol V testování jsme školy rozdělili na dvě základní skupiny : GYM ZŠ víceletá gymnázia základní školy Percentil Je číslo, které vyjadřuje pořadí účastníka testu přepočtené na stupnici 0 až 100 (čím vyšší, tím lepší: 0 = nejhorší, 50 = přesný střed, 100 = nejlepší). Percentil lze též interpretovat jako počet procent ostatních, které účastník předstihl. Jde o základní hodnotu, kterou ve zprávě užíváme pro vyjádření výsledků. Průměrný percentil je vždy 50, proto někde používáme pro přesnější určení výsledků i celkový průměrný percentil a skupinový percentil. Pokud se např. testu zúčastnilo 500 žáků, pak účastník s percentilem 80 předstihl 80 %, tj. 400 ostatních a umístil se na 100. místě. Pokud je percentil 6.A 40 a percentil 6.B 50, je rozdíl jejich výsledků 10 percentilových bodů (10 pcb). Skupinový percentil Pro porovnání škol stejného typu je nutné vzít v úvahu pouze žáky z těchto škol a ostatní pominout. Skupinový percentil tedy označuje percentil, který se vztahuje jen k žákům stejného typu školy, je počítán v rámci určité skupiny. Např. žák GYM s percentilem 70 a skupinovým percentilem 55 předstihl 70 % všech ostatních účastníků testování, avšak jen 55 % žáků z víceletých gymnázií. Průměrný percentil, celkový průměrný percentil Vysvětluje, jaký je průměrný percentil určité skupiny žáků (např. gymnázií, jazykových škol atd.). Počítá se jako průměr z percentilu všech žáků. Není tedy totožný jako skupinový percentil, který se počítá pouze z percentilu dosaženého ve skupině (např. žáků gymnázií). Čistá úspěšnost (úspěšnost) Vyjadřuje poměr mezi skóre dosaženým v celém testu a maximálním možným počtem bodů, kterého lze v testu dosáhnout (odpovídá počtu úloh v testu). Čistá úspěšnost může nabývat i záporných hodnot, pokud je dosaženo záporného skóre (při velkém počtu chybných odpovědí). Čistá úspěšnost je vždy nižší než hrubá úspěšnost. V rámci zprávy používáme hodnoty čisté úspěšnosti.

5 Hrubá úspěšnost Vyjadřuje poměr mezi počtem správných odpovědí a počtem všech úloh. Hrubá úspěšnost není nikdy menší než čistá a nemůže nabývat záporných hodnot. Hrubou úspěšnost používáme jen v grafu analýzy po úlohách. Skóre Je dáno součtem bodů za test. Za každou správně vyřešenou úlohu žák získává 1 bod, za nesprávně vyřešenou úlohu se odečítá bod nebo část bodu: u úloh se čtyřmi možnostmi (A) až (D) jedna třetina bodu (např. ČJ), u úloh s pěti možnostmi jedna čtvrtina bodu (například některé úlohy OSP), u úloh s rozhodováním ano-ne jeden bod (např. některé úlohy ČJ). Pokud žák úlohu vynechá, nic se nepřičítá ani neodečítá. Důvodem tohoto na pohled složitého výpočtu je eliminace vlivu tipování. Penalizace za nesprávnou odpověď je stanovena tak, aby náhodně tipující žák získal v průměru 0 bodů; pokud však dokáže v úloze vyloučit některé možnosti jako nesprávné a mezi ostatními hádá, již v průměru část bodu získá. Využití studijního potenciálu Porovnáním percentilů žáka v testu z určitého předmětu a v testu obecných studijních předpokladů (OSP) můžeme přibližně zjistit, zda dosažené studijní výsledky odpovídají jeho předpokladům. Využití potenciálu je spočteno jako rozdíl percentilu v testu z daného předmětu a v testu OSP. Kladné hodnoty znamenají, že žák dosáhl lepšího výsledku, než jaký odpovídá jeho předpokladům škola tedy přidala k jeho předpokladům více než průměrné množství vědomostí. Záporné hodnoty naopak ukazují, že žák dosáhl horšího výsledku, než jaký odpovídá jeho předpokladům škola jeho předpoklady pravděpodobně nerozvíjí dostatečně. Využití potenciálu ovšem ovlivňuje mnoho dalších faktorů, např. motivace. Směrodatná odchylka Jde o poměrně složitě vypočítanou veličinu. Vyjadřuje, nakolik se sledovaná hodnota vzdaluje od průměru. (Je to kladná odmocnina rozptylu, což je průměr čtverců odchylek od průměru).

6 0 OTÁZKY, NA NĚŽ DOSTANETE ODPOVĚĎ Tato část je určena hlavně těm, kteří čtou zprávu poprvé. Doporučujeme vám, abyste si před četbou následujícího textu připravili grafy, které jste od nás obdrželi. Která třída z naší školy je nejlepší v českém jazyce? Mezi grafy, které jste dostali v rámci souhrnné zprávy, vyhledejte celostránkový graf průměrné percentily vašich tříd a v něm český jazyk. Každé třídě odpovídá jeden sloupeček, třída s nejvyšším sloupečkem je nejlepší. Spočítáte-li rozdíl čísel dvou tříd, zjistíte, o kolik je jedna třída lepší nebo horší. průměrný percentil celkový průměrný percentil žáků GYM OSP ČJ MA Třída A Třída B celkový průměrný percentil žáků ZŠ Uvedenou informaci lze zjistit i z tabulek - buď z tabulky souhrnné informace nebo tabulky podrobných výsledků českého jazyka pro školu. U každé třídy jsou uvedeny průměrné hodnoty všech důležitých veličin (percentil, úspěšnost), jejichž porovnáním zjistíte, která třída je nejlepší. Jak jsou na tom třídy naší školy v matematice ve srovnání s jinými školami? Odpověď poskytnou hodnoty průměrného percentilu (celostránkové grafy percentilů nebo tabulka souhrnné informace za školu) z matematiky, pokud chcete třídy porovnávat se všemi ostatními účastníky testování. Průměrná hodnota percentilu všech škol je 50, čím vyšší číslo, tím je třída lepší a naopak. Je zde uveden i celkový průměrný pecentil základních škol a celkový průměrný percentil gymnázií pro jemnější srovnání. V čem jsou naše třídy v českém jazyce lepší a v čem horší než ostatní? Jak dopadli jednotliví žáci a kdo je nejlepší v jednotlivých částech testu? Informace o výsledcích jednotlivých částí vám poskytne tabulka podrobných výsledků žáků zkoumané třídy v českém jazyce. V řádku Průměr je ve sloupci Percentily ČJ Tabulka podrobných výsledků za části uveden za každou část průměrný percentil žáků třídy. percentily za percentily za odpovědi části dovednosti Percentil je v tabulce uveden také u každého žáka, takže lze snadno zjistit, kdo je nejlepší v gramatice, komu dělají největší potíže úlohy z literatury apod. Zajímavé informace můžete vyčíst i v tabulce extrémních výsledků, z níž rychle poznáte nejlepší a nejhorší žáky, případně zjistíte, kteří žáci dosáhli nejméně a nejvíce vyrovnaných výsledků. jméno číslo žáka percentil skupinový percentil známka úspěšnost (%) využití potenciálu Jan Novák Lucie Moudrá Jan Lukášek Martin Omáčka Ondřej Čech Miluše Voborníková Petra Hladíková průměry směrodatná odchylka gramatika větný rozbor sloh a literatura jazyk znalost porozumění aplikace správně špatně skóre Využívá naše škola přiměřeně studijní potenciál žáků? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Předpokládáme-li, že test OSP měří předpoklady žáků ke studiu a že se tyto předpoklady během docházky do školy nemění, lze porovnat umístění žáka v předmětovém testu a v testu OSP. Žáci, kteří se umístí v předmětu lépe než v testu OSP, dosáhli lepšího výsledku, než jaký odpovídá jejich studijním předpokladům, škola tedy k jejich předpokladům přidala nadprůměrné množství vědomostí. Porovnání výsledku obou testů poskytuje hodnota využití potenciálu. Údaje naleznete v tabulce podrobných výsledků u každého žáka, průměrné využití potenciálu ve třídě je v posledním řádku tabulky. Čím vyšší je hodnota využití potenciálu, tím je využití potenciálu lepší.

7 2. SOUHRNNÁ ČÁST výsledky testování výsledky dotazníkového šetření

8 I. ZAPOJENÉ ŠKOLY Zpráva komentuje výsledky testování 9. ročníků ZŠ nebo odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Toto testování proběhlo v rámci projektů Komplexní evaluační analýza (KEA), Srovnávací testování (STZŠ), do kterých jsou zapojeny školy z celé ČR, a také v rámci několika projektů hrazených (nebo spoluhrazených) krajem či městem. Jedná se o projekty Evaluace (ten probíhá na školách na území Prahy), projekt Optimalizace přijímacího řízení (ten probíhá ve Zlínském kraji) a testování 9. tříd v Královéhradeckém kraji, Mladé Boleslavi a Opavě. Všechny projekty realizovala společnost Scio v prosinci Všechny zapojené školy testovaly své žáky z českého jazyka, matematiky a obecných studijních předpokladů (použity byly stejné testy), některé školy využily ještě test z anglického a německého jazyka. Školy zapojené do KEA a do krajských projektů navíc vyplňovaly dotazníky žáků, rodičů a učitelů, v rámci projektu Optimalizace přijímacího řízení ještě dotazník žáka s volbou SŠ. Celkové počty zúčastněných (včetně rozložení na školy, třídy a žáky) zahrnuje poslední řádek v tabulce Počet žáků, tříd a škol podle zastoupení v jednotlivých krajích. K porovnání výsledků byla použita data škol zapojených do všech projektů. Díky tomu jsme mohli k porovnání použít téměř trojnásobný objem dat (do následujícího souhrnu byly zahrnuty jen školy, které odevzdaly data ve správném termínu). Počet žáků, tříd a škol podle zastoupení v jednotlivých krajích školy celkem třídy celkem žáci celkem Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj celkem Testování se převážně účastnily základní školy, z celkového počtu škol tvoří víceletá gymnázia 6,9 %. V celorepublikovém měřítku nejde o zcela vyvážený vzorek. Svědčí o tom i podíly v jednotlivých krajích. Nejvíce žáků se zúčastnilo v Praze, Zlínském kraji a Královéhradeckém kraji (projekty hrazené krajem). V rámci projektů, které si školy hradí samy, se nejvíce škol účastnilo ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, nejméně v Libereckém a Pardubickém kraji. Podíl testovaných žáků a všech žáků 9. tříd v jednotlivých krajích dokládá následující graf. Nejvíce žáků z celkové populace bylo kromě Prahy otestováno v Moravskoslezském kraji, ve Středočeském, Karlovarském a Olomouckém kraji, nejméně pak v Libereckém a Pardubickém.

9 Podíl otestovaných žáků na celkové populaci v jednotlivých krajích Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% Další tabulka ukazuje, kolik škol a žáků se účastnilo jednotlivých projektů, opět s rozlišením v rámci krajů. Opět připomínáme, že údaje vycházejí z počtu v době řádné uzávěrky. Počet žáků, tříd a škol podle jednotlivých projektů školy v KEA školy v STZŠ školy v krajských projektech žáci v KEA žáci v STZŠ žáci v krajských projektech Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj celkem Kvalita dat - Garbage in, garbage out V nadpisu je slogan, který před mnoha lety vymysleli programátoři. Znamená, že když vstupní data pro program (zpracování) nejsou v pořádku (doslovně odpadky), nemůže být v pořádku ani výsledek zpracování. Naprostá většina škol zasílá data v pořádku nebo jen s drobnými chybami, které se nám často podaří odstranit. U některých škol však jde o chyby závažnější, které často odstranit nelze. Neumíme např. řešit situaci, kdy dva žáci v jednom předmětu vyplní v záznamovém archu stejné číslo, nebo naopak žádné číslo, ani situaci, kdy ve ScioDatu jsou založeny 4 různé třídy, z nichž každá skládá zkoušku z jednoho předmětu apod. Takové chyby samozřejmě vedou k tomu, že chybující škola dostává poněkud zmatené výsledky (je pak bohužel její věcí, jak se v nich vyzná). Horší je, že v některých případech taková závadná data poškozují i zpracování pro ostatní školy. Z toho důvodu jsme také museli některá zaslaná data vyřadit.

10 II. VÝSLEDKY TESTOVÁNÍ Následující tabulky odpovídají hlavně na otázky: Jak dopadly testy celkově? Jak byly náročné? Jaká je jejich spolehlivost? Můžete si s nimi také porovnat svou analytickou zprávu (samostatné listy). Základní údaje o testech počet úloh reliabilita český jazyk 40 0,78 matematika 30 0,83 obecné studijní předpoklady 60 0,86 anglický jazyk 40 0,83 německý jazyk 49 0,87 Všechny testy vykazují výborné psychometrické parametry - reliabilitu. Tato hodnota slouží k měření přesnosti testování. Reliabilita je teoreticky číslo mezi -1 a 1, v praxi bývá mezi 0 a 1. Čím je reliabilita vyšší, tím menší vliv na výsledek má náhoda. Při reliabilitě 0 by šlo o výsledky zcela náhodné, při reliabilitě 1 by byly výsledky zcela přesné. Protože měříme intelektuální dovednosti, přesnosti 1 a ani jí blízké se nikdy nedosahuje. Zpravidla se reliabilita pohybuje mezi 0,5 a 0,95. Všeobecně uznávané hranice reliability: test s reliabilitou nad 0,95 je pokládán za vynikající, reliabilita nad 0,85, se pokládá za dostatečnou, pokud chceme činit rozhodnutí na základě jedné zkoušky, při třech testech je postačující reliabilita nad 0,7. 1. Celkové výsledky jednotlivých testů podle typu školy Tyto tabulky charakterizují především samotné testy jejich průměrnou čistou a hrubou úspěšnost. Zajímavý je údaj o maximálním a minimálním dosaženém skóre a o počtu vynechaných a neřešených úloh (ty, které žáci pravděpodobně nestihli řešit). Z hlediska čisté úspěšnosti byl pro žáky nejtěžší test z českého jazyka, nejlepších výsledků dosáhli naopak v matematice. Pokud bychom testy posuzovali podle toho, kolik úloh průměrně žáci vynechávali nebo vůbec nestihli, byl nejtěžší test obecných studijních předpokladů, a to jak v rámci víceletých gymnázií, tak základních škol (bylo vynecháno přes 12 %). Víceletá gymnázia Víceletá gymnázia si se všemi testy poradila lépe, hrubá úspěšnost dosahuje až 80 %, čistá úspěšnost okolo 70 % (v matematice téměř 80 %). Počet vynechaných a neřešených úloh je také nižší než u skupiny základních škol. Průměrné výsledky průměrné skóre průměrná čistá úspěšnost % max. dosažené skóre min. dosažené skóre český jazyk 27,42 68, ,67 matematika 23,92 79, ,67 obecné studijní předpoklady 42,56 70, ,58 anglický jazyk 26,77 68, ,67 německý jazyk 36,93 75, ,33 hrubá úspěšnost (správně) % vynechané % neřešené % český jazyk 75,02 5,25 0,35 matematika 83,69 4,31 0,14 obecné studijní předpoklady 75,48 7,52 1,00 anglický jazyk 75,37 4,43 0,03 německý jazyk 80,72 3,21 0,00 Základní školy Základní školy podle očekávání dopadly ve všech testech hůře. Zajímavé je, že i v této skupině se našli žáci, kteří dosáhli plného počtu bodů (maximální dosažené skóre odpovídá maximálnímu možnému). Všechny parametry těchto testů se pohybují v ideálním pásmu. Celková náročnost testu má být v ideálním případě taková, aby průměrný student ze skupiny, pro kterou je test určen (tj. žák 9. třídy), vyřešil správně přibližně polovinu úloh ( tj. průměrná hrubá úspěšnost je 50 %), zde se pohybuje od 49,74 do 57, 24 %.

11 průměrné skóre průměrná čistá úspěšnost % max. dosažené skóre min. dosažené skóre český jazyk 17,34 43, matematika 14,16 47, ,33 obecné studijní předpoklady 26,75 44, anglický jazyk 15,05 38, ,67 německý jazyk 18,18 37, ,33 hrubá úspěšnost (správně) % vynechané % neřešené % český jazyk 54,70 10,19 1,03 matematika 57,24 11,98 0,62 obecné studijní předpoklady 53,99 12,40 2,06 anglický jazyk 51,46 9,56 0,34 německý jazyk 49,74 11,38 0,97 2. Výsledky částí podle jednotlivých projektů a krajů Následující tabulky prezentují průměrné čisté úspěšnosti dosažené v jednotlivých částech testů. Můžeme v nich pozorovat, jaké jsou rozdíly mezi školami v rámci jednotlivých projektů. Rozdíly nejsou velké, ale v českém a anglickém jazyce byly nejlepší školy z Prahy, matematiku a němčinu nejlépe zvládly školy ze Zlínského kraje a s testem OSP si nejlépe poradily školy z Prahy. Průměrná čistá úspěšnost za jednotlivé části předmětů (%) Český jazyk Mluvnice Sloh a literatura Znalost Porozumění Aplikace KEA PRAHA STZŠ Zlínský kraj Královéhradecký kraj Matematika Základní znalosti Geometrie Funkce, rovnice, nerovnice Znalost Porozumění Aplikace KEA PRAHA STZŠ Zlínský kraj Královéhradecký kraj OSP Verbální část Analytická část Kvantitativní část Slovní zásoba Porozumění textu Analýza informací Orient. v grafu a tab. Orientace v obr. Porovnávání hodnot Číselné operace KEA PRAHA STZŠ Zlínský kraj Královéhradecký kraj Celkové výsledky ZŠ PRAHA ostatní ZŠ GYM PRAHA ostatní GYM % český jazyk matematika OSP anglický jazyk německý jazyk

12 3. Výsledek podle typu třídy Následující graf poskytuje podrobnější rozčlenění výsledků jednotlivých skupin (referenčních rámců), což je v tomto případě zaměření třídy. Zjišťovali jsme ho z dotazníku pro učitele. Graf pouze potvrzuje očekávanou skutečnost, že ve všech testech má větší výběrovost třídy za následek lepší průměrný výsledek testu. Nejlépe si pochopitelně vedli žáci víceletých gymnázií s průměrným percentilem ze všech testů nad 80. Ze základních škol dopadli nejlépe žáci tříd s rozšířenou výukou matematiky (průměrné percentily okolo 70), průměrné percentily žáků s rozšířenou výukou cizích jazyků se pohybovaly okolo 55. Výsledek testu podle zaměření třídy ZŠ, bez zaměření průměrný percentil dosažený v testu ZŠ, rozšířená výuka cizích jazyků ZŠ, rožšířená výuka matematiky víceleté gymnázium 10 0 český jazyk matematika obecné studijní předpoklady anglický jazyk německý jazyk test Výsledek matematiků z testu matematiky je jen o necelé 3 percentilové body horší než výsledek víceletých gymnázií z tohoto předmětu. Může překvapit, že žáci z výběrových matematických tříd porazili (o téměř 15 bodů) jazykovky i v testu z českého jazyka. Vysvětlením je zřejmě přísnější výběrovost do tříd s rozšířenou výukou matematiky, kam se zpravidla dostávají skutečně nadané děti, zatímco jazyková třída bývá někdy spíše odrazem přání rodičů než skutečných schopností žáka. To potvrzuje i lepší průměrný výsledek testu studijních předpokladů. Ještě větší překvapení se ukazuje při pohledu na výsledek jazykových tříd v angličtině a němčině. Když jej porovnáme s výsledkem matematických tříd, uvidíme, že matematici dosáhli v testech z cizího jazyka mnohem lepšího průměrného výsledku než žáci jazykovek (v angličtině dokonce o více než 10 percentilových bodů). Žáci tříd bez zaměření dopadli podle očekávání nejhůře a průměrné percentily všech testů se pohybují okolo 45.

13 4. Výsledek jednotlivých testů podle studijních ambicí Následující graf prezentuje, jaké byly průměrné percentily žáků ze všech testovaných předmětů podle zájmu o jednotlivé typy škol Čj průměrný percentil Ma OSP Aj 0 gymnázium průmyslovka obchodka SOŠ SOU s maturitou OU bez maturity Nj Zájem o jednotlivé typy středních škol dokládá další graf. Žáci svůj zájem projevovali v dotazníku (otázka č. 16 Z následující nabídky vyber typ střední školy, na který se chceš hlásit?, žáci směli vybrat jen jednu možnost). OU 11% nehlásí se na SŠ 1% gymnázium 21% SOU 16% průmyslovka 14% SOŠ 26% obchodní akademie 11% 5. Výsledek podle pohledu na výuku V následujících grafech naznačujeme závislost mezi pohledem žáka na výuku a výsledkem jeho testu z daného předmětu. Aby výsledek nebyl zkreslený dovednostmi, které souvisí se studijními předpoklady, a aby co nejlépe vystihoval přímý vliv učitele (jeho stylu výuky a klimatu ve třídě během jeho hodin), brali jsme pro potřeby následujících grafů v úvahu pouze 20 % žáků s nejhoršími studijními předpoklady (podle testu OSP). Tyto žáky jsme rozdělili podle dosaženého percentilu v jednotlivých předmětech vždy do pěti stejně početných skupin (tzv. kvintilů - obdoba percentilu, kde celek dělíme do sta skupin). Skupina zahrnuje 2372 žáků (jde o 20 % žáků s vyplněných dotazníkem).

14 Každá čára v grafu představuje jeden výrok o výuce (např. výuka mě baví ) a ukazuje, jak na něj odpovídaly uvedené skupiny žáků. Stoupající křivka znamená, že žáci s lepším testovým výsledkem s výrokem souhlasí častěji než ti horší. Na základě informací obsažených v grafu lze tedy předpokládat, jak jednotlivé faktory ovlivňují využívání potenciálu horších žáků, tedy za jakých podmínek žáci s horšími studijními předpoklady mohou dosahovat dobrých výsledků (častý argument učitelů, proč žáci v jejich třídě dosahují špatných výsledků, často bývá právě poukazování na to, že pracují ve třídě se slabými žáky). Zajímavé proto je, že žáci s nehoršími studijními předpoklady se objevují ve všech pěti kvintilech, což znamená, že dosáhli v předmětových testech jak nejhorších, tak téměř nejlepších výsledků (percentil kolem 80 až 90). Největší skupinu ale tvoří nejhorších 40 %. Pro větší přehlednost jsme výroky seskupili do několika grafů. Vlivy na výsledky výuky žáků s nejhoršími studijními předpoklady Atmosféra a klima v hodině Dva následující grafy prezentují vztah výsledku testu a hodnocení klimatu ve třídě. V obou předmětech je mírná, ale zřetelná kladná závislost výsledku na vnímání dobré atmosféry při hodině. Křivka popisující dojem zábavnosti výuky má velmi strmý a jednoznačný průběh. Žáci, které výuka baví a v hodinách se nenudí, dosahují lepších výsledků. Očekávané závislosti vykazuje také pocit úspěchu, který žáci zažívají při hodině, podle očekávání stoupá s lepšími výsledky. 100% Pohled žáků s nejhorším OSP na výuku českého jazyka podle úspěšnosti v testu 90% výuka mě baví podíl žáků souhlasících s výrokem 80% 70% 60% 50% v hodinách je dobrá atmosféra v hodině zažívám pocit úspěchu moje vztahy s učitelem jsou bezproblémové 40% nejhorších 20% čtvrtých 20% třetích 20% druhých 20% nejlepších 20% skupiny žáků podle úspěšnosti v testu z českého jazyka

15 100% Pohled žáků s nejhorším OSP na výuku matematiky podle úspěšnosti v testu 90% výuka mě baví podíl žáků souhlasících s výrokem 80% 70% 60% v hodinách je dobrá atmosféra v hodině zažívám pocit úspěchu moje vztahy s učitelem jsou bezproblémové 50% 40% nejhorších 20% čtvrtých 20% třetích 20% druhých 20% nejlepších 20% skupiny žáků podle úspěšnosti v testu z matematiky Zpětná vazba, interakce žáka - učitel v hodině Následující grafy (opět pro matematiku a český jazyk) ukazují, jak může záviset kvalita zpětné vazby na dosahovaných výsledcích. Žáci, kteří odpovídali, že chápou, k čemu slouží referáty a domácí práce, nebo že vědí, co si mají z hodiny zapamatovat, opět dosahují lepších výsledků. Velmi zajímavý vliv na výsledek má u žáků ochota či schopnost učitele vysvětlit to, čemu žák nerozumí nebo co v hodině nepochopil (žáci se také v otevřené nepovinné otázce vyjadřovali, že se učitele často neptají nebo neumí zeptat, protože jim v minulosti problém nevysvětlil). Strmý průběh má také křivka ukazující závislost výsledků z předmětových testů na míře pochopení učitelových otázek při hodině (otázka: Když se tě na něco učitel v hodině zeptá, je ti jasné, na co? ).

16 100% Pohled žáků s nejhorším OSP na výuku matematiky podle úspěšnosti v testu 95% 90% je mi jasné, na co se učitel ptá podíl žáků souhlasících s výrokem 85% 80% 75% 70% 65% vím, co si mám z hodiny pamatovat chápu, co mě mají úkoly a projekty naučit 60% 55% učitel mi vysvětlí, když něčemu nerozumím 50% nejhorších 20% čtvrtých 20% třetích 20% druhých 20% nejlepších 20% skupiny žáků podle úspěšnosti v testu z matematiky 100% Pohled žáků s nejhorším OSP na výuku českého jazyka podle úspěšnosti v testu 95% 90% je mi jasné, na co se učitel ptá podíl žáků souhlasících s výrokem 85% 80% 75% 70% 65% 60% vím, co si mám z hodiny pamatovat chápu, co mě mají úkoly a projekty naučit učitel mi vysvětlí, když něčemu nerozumím 55% 50% nejhorších 20% čtvrtých 20% třetích 20% druhých 20% nejlepších 20% skupiny žáků podle úspěšnosti v testu z českého jazyka

17 6. Výsledek podle zvládnutých kompetencí a dovedností žáka Graf nám umožňuje i jiný pohled na závislost výsledku testů na údajích z dotazníkového šetření. Sledujeme v něm kompetence a dovednosti žáků důležité pro studium a výuku. Do grafu jsme nezahrnuli test z němčiny (účastnilo se ho nejméně žáků, navíc průběh křivky je téměř totožný jako u ostatních testů). Graf ukazuje průměrné percentily všech čtyř testů ve skupinách žáků se stejným počtem zvládnutých dovedností. Vidíme, že od jedné dovednosti výše jde o monotónní průběh, podobný u všech testů - čím více dovedností žáci zvládají, tím je průměrný percentil u všech testů lepší. (Podobnost hezky ilustruje stěží uvěřitelná shoda u testů z češtiny, matematiky, OSP, kde se výsledky těchto testů u žáků se čtyřmi a pěti dovednostmi vešly do rozsahu tří desetin procenta!) Tento graf vychází pouze z dat žáků, kteří se nějak vyjádřili (ano/ne) ke všem nabízeným dovednostem. Nemůže tedy jít o ovlivnění těmi, kteří některé otázky 19 až 24 ignorovali. 60 Úspěšnost žáků v testech podle počtu zvládnutých dovedností angličtina matematika OSP český jazyk průměrný percentil testu skupiny žáků podle počtu zvládnutých dovedností (připravit referát, využít více zdrojů, vystoupit bez trémy, pořídit si výpisky, naplánovat domácí přípravu, propojovat poznatky) 7. Výsledek žáků podle zvládání dovedností Vlivy na výsledky výuky žáků s nejhoršími studijními předpoklady V následujících grafech jsme také použili vzorek žáků s nejhoršími studijními předpoklady. Opět můžeme sledovat, že tito žáci spadají svými výsledky do všech kvintilů (nejhorší i nejlepší výsledky). Grafy nám ukazují míru závislosti jednotlivých dovedností na výsledcích žáků, tentokrát v českém jazyce a anglickém jazyce. Kladnou závislost můžeme pozorovat u dovedností, které souvisí s referátem. Významná je závislost dovednosti vypracovat referát bez problémů, nutnost využít pro tvorbu referátu či projektu více zdrojů a také dovednost sebejistě referát prezentovat. Tato dovednost je významně horší u dívek, přehledně graficky prezentované souhrnné výsledky najdete níže.

18 100% Dovednosti nejhorších žáků při výuce českého jazyka podle úspěšnosti v testu 90% podíl žáků souhlasících s výrokem 80% 70% 60% 50% 40% 30% musím využít více zdrojů při referátu jsem sebejistá/ý dělám si samostatně výpisky propojuji poznatky z několika předmětů 20% referát vypracuji bez problémů 10% nejhorších 20% čtvrtých 20% třetích 20% druhých 20% nejlepších 20% skupiny žáků podle úspěšnosti v testu z českého jazka V českém jazyce také hraje významnou roli dovednost propojovat poznatky z několika předmětů (podíl souhlasících žáků z nejlepší skupiny je 100 %, zatímco z té nejhorší pouze 60 %). 100% Dovednosti nejhorších žáků při výuce angličtiny podle úspěšnosti v testu 90% 80% musím využít více zdrojů podíl žáků souhlasících s výrokem 70% 60% 50% 40% 30% při referátu jsem sebejistá/ý dělám si samostatně výpisky 20% referát vypracuji bez problémů 10% nejhorších 20% čtvrtých 20% třetích 20% druhých 20% nejlepších 20% skupiny žáků podle úspěšnosti v testu z anglického jazyka

19 IV. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Dotazníkové šetření bylo součástí projektu KEA a projektů hrazených kraji (Evaluace v Praze, Optimalizace přijímacího řízení ve Zlínském kraji a testování v kraji Královéhradeckém, v Mladé Boleslavi a Opavě) pro žáky 9. tříd ZŠ (respektive odpovídajících ročníků víceletých gymnázií). Šetření bylo realizováno formou papírových dotazníků pro žáky a jejich rodiče a internetového dotazníku pro příslušné učitele českého jazyka, matematiky a cizích jazyků. Cílem šetření bylo kvantifikovat některé subjektivní názory na výuku, její průběh a výsledky, včetně souvisejících aspektů, např. mimoškolních zájmů žáků, a porovnat je s výsledky testů příslušných žáků. Počty Do zpracování dotazníkového šetření bylo zahrnuto celkem dotazníků žáků, dotazníků rodičů a dotazníků učitelů. U žáků jsme mohli analyzovat odlišnosti obou pohlaví, učitelé byli pochopitelně rozděleni podle vyučovaného předmětu (český jazyk, matematika, angličtina, němčina), rodiče byli rozděleni podle tříd. Použité veličiny a metody Při vypracování souhrnné zprávy jsme vycházeli z četností odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku (vyjádřené v procentech), přičemž jako základní soubor (100%) jsme brali pouze ty respondenty, kteří na danou otázku skutečně odpověděli. Při porovnání s výsledkem testů (z českého jazyka, matematiky obecných studijních předpokladů, angličtiny a němčiny) jsme vycházeli z dosaženého percentilu žáka v daném testu. Zdůrazněme, že používáme percentil z testování všech testovaných žáků, tedy i těch, kteří se dotazníkového šetření nezúčastnili. Při vypracování závěrečné zprávy jsme využívali znázornění pomocí grafů se slovním popisem. Omezili jsme se na popisnou statistiku bez toho, že bychom nalezené závislosti testovali metodami matematické statistiky. Hovoříme-li tedy dále o výrazném rozdílu, zřetelné závislosti apod., není tím myšleno prokázání statistické významnosti (ve smyslu např. t-testu atd.). Následující výsledky prezentují souhrnné výsledky dotazníkového šetření. tyto výsledky najdete také v rámci Analytické zprávy pro vaši školu v podobě rámce, se kterým můžete srovnávat vaše výsledky. Pohled na školu očima rodičů Rodiče ve svém dotazníku mohli vyjádřit svou (ne)spokojenost s jednotlivými oblastmi školního života mohli rodiče v otázkách 11 až 32. Výsledek vidíme na několika následujících grafech, sloupce reprezentují procento kladných odpovědí rodičů. Z frekvence odpovědí lze jednoznačně konstatovat celkovou spokojenost rodičů (respondentů) se školou svých dětí. Oblasti se spokojeností přes 80% lze pokládat za bezproblémové, případný vyšší výskyt nespokojenosti na vaší škole odhalí specifická analytická část zprávy (vložené grafy s výsledky vaší školy, kde vždy pro porovnání najdete odpovědi rodičů vaší školy a také rámec odpovědí všech rodičů). Podotýkáme, že větší podíl nespokojených rodičů ( a to i na vaší škole) se může skrývat také mezi těmi, kteří na dotazník nereagovali a jejich odpovědi tak nemáme k dispozici. Otázky jsme pro následující prezentaci rozdělili do pěti skupin podle témat, kterých se dotýkaly.

20 Vztahy ve škole vztah rodičů s třídním učitelem vztah rodičů s vedením školy vztahy mezi spolužáky vztahy učitelů s rodiči vztahy učitelů s žáky % Nejvíce jsou rodiče spokojeni se vztahem rodičů s učiteli, zejména s třídním učitelem. 20 % rodičů je však nespokojeno se vztahem učitelů k žákům, téměř 20 % rodičů nehodnotí kladně ani vztahy mezi spolužáky. Prostředí Další graf popisuje spokojenost rodičů s bezpečným prostředím ve škole. Jak je patrné, nejvíce rodiče trápí vyšší procento výchovných problémů ve škole a hlavně způsob, jak je škola řeší. způsob, jak škola řeší problémy malé procento vých. problémů bezpečné prostředí prostředí přátelské žákům příjemné a pěkné prostředí %