Příspěvek k poznání chronologie sesuvů v oblasti Slezských Beskyd. Jan Hradecký
|
|
- Roman Svoboda
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Geomorfologický Svahové a další geomorfologické sborník 2 procesy ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Příspěvek k poznání chronologie sesuvů v oblasti Slezských Beskyd Jan Hradecký jan.hradecky@osu.cz Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě, Chittussiho 10, Ostrava Moderní geomorfologické výzkumy se v posledních letech intenzivně věnují problematice krajinných disturbancí. Jednou z oblastí jejich studia je stanovení jejich distribuce v georeliéfu a dále určení období jejich vzniku. Jde o základní a přitom zásadní etapu výzkumu, která přispívá k objasnění jejich funkce v georeliéfu, a reakce tohoto systému na jejich působení. Ideálním obdobím v minulosti středoevropského regionu je pro toto studium klimaticky variabilní, chronologicky nám nejbližší, interglaciální období holocénu. Znalost chování reliéfového systému krajiny v minulých etapách jejího vývoje předpokládá i prognóza stavů budoucích, a to např. v souvislosti s globální změnou klimatu. Jinou oblastí, kde lze mechanismy fungování krajiny v minulosti využít, jsou dopady rizikových procesů v krajině na lidskou společnost. K významným disturbančním činitelům v krajině, která je budována flyšovými litotypy a na nich utvářeným georeliéfem jsou geomorfologické procesy. Jejich působení zanechalo v krajině dobře identifikovatelné formy reliéfu (sesuvná území, nivní geokomplexy, pěnovcové akumulace, náplavové kužely, osypy, apod.), které lze prostřednictvím celé řady exaktních metod datovat a stanovit následně chronologii jejich působení v krajině. Ke geomorfologicky nejvýraznějším disturbančním procesům postihujícím svahový subsystém krajiny náleží sesouvání. Výsledkem těchto gravitačně a velice často i strukturně podmíněných pochodů jsou formy georeliéfu označované jako sesuvy. Sesouvání je velice typický proces pro území flyšových Vnějších Západních Karpat. Z hlediska vývoje georeliéfu Vnějších Západních Karpat představuje sesouvání základní a velmi významnou formotvornou sílu. Důležitým aspektem formování georeliéfu je jeho časová složka. Řešíme tak otázky související se změnami georeliéfu v čase. Můžeme formulovat například následující otázky: Docházelo k danému typu vývoje georeliéfu kontinuálně? Působily procesy s nezměněnou intenzitou trvale po dané období, nebo jen s menšími výkyvy a udržovaly vyvíjející se georeliéf na určité sukcesní křivce? Nedocházelo k vývoji spíše skokově, a to při změně významného vnějšího reliéfotvorného faktoru, který zásadně ovlivnil geomorfologické procesy, jež do té doby georeliéf formovaly? Otázkou chronologie morfogenetických procesů v oblasti flyšových Karpat se v našem nejbližším okolí zabývají především polští geomorfologové 271
2 a paleogeografové, kteří mají již propracovanou metodiku práce a vytvořili několik chronostratigrafií, které mapují aktivitu disturban čních procesů, v tomto případě sesuvné aktivity v období pozdní glaciál (AL YD) subatlantik (SA 3 ), ale také aktivitu vodních toků. K nejvýznamnějším autorům, kteří tuto problematiku řeší nejen na území polských Karpat, ale pokrývají sesuvnou aktivitu i v jiných částech Evropy, jsou STARKL (např. 1969, 1985, 1997), ALEXANDROWICZ (např.: 1996, 1997) nebo MARGIELEWSKI (1997, 1998a,b, 2000, 2001 a, b, c). Problematikou etapizace geomorfologických procesů se zabývají i práce dalších významných evropských a světových geomorfologů, jako např. PANIZZA ET. AL. (1997), IBSEN ET BRUNSDEN (1997), JONASSON ET. AL. (1997), ABELE (1997). Je třeba zdůraznit, že otázky sesuvné aktivity od konce pleistocénu do sou časnosti představují oblast dotýkající se velmi významně i dalších oblastí, jako je problematika klimatických změn, vývoj vegetace a obecně otázek souvisejících s paleoekologickými a paleogeografickými změnami. Obr. 1: Lokalizace povodí Kotelnice a datovaného sesuvu ve Slezských Beskydech. 272
3 K projevům sesuvné aktivity docházelo zpravidla v období, kdy nastoupila vlhčí klimatická fáze holocénu (STARKEL 1995, ALEXANDROWICZ 1996). Tyto fáze spadají do období, pro které je typické ochlazení klimatu a jeho humidizace a které odhalily již dříve paleohydrologické analýzy (STARKEL 1985) a několik málo datovaných sesuvů (ALEXANDROWICZ 1996, GIL ET AL. 1974, MARGIELEWSKI 1997). Následkem humidizace byl nárůst ledovců, zvýšená fluviální aktivita a vzestup hladiny jezer (STARKEL 1997). Zpřesnění sesuvných fází bylo možné až na základě většího počtu přímo datovaných sesuvů v oblasti polské části Karpat (MARGIELEWSKI 1998a). Problematická je prostorová distribuce dosud datovaných sesuv ů radiokarbonovou metodou, která se omezuje na Beskid Wysoki a několik málo lokalit mimo (Beskid Średni, Małe Pieniny, atd.). Nejnovější data týkající se sesuvných fází v holocénu přinášejí práce MARGIELEWSKÉHO (1997, 1998a,b, 2000, 2001a, b, c), který doplňuje sesuvnou chronologii STARKELA (1995, 1997) a ALEXANDROWICZE (1996, 1997) v oblasti Karpat. Z českých autorů se problematikou vlivu klimatu na vývoj svahových deformací zabýval RYBÁŘ (1999). Zhodnotil inženýrskogeologická měření na několika lokalitách v ČR a středoevropském prostoru a analyzoval jejich vztah ke klimatickým faktorům. Groníček Mt 837 vymezení sesuvného území rašeliniště Obr. 2: Sesuvné území na pravém údolním svahu toku Kotelnice s lokalizovaným rašeliništěm 273
4 Základním předpokladem využití radiokarbonového datování je p řítomnost organického materiálu sedimentu v příslušné části stratigrafického profilu. Ideálním materiálem k tomuto typu datování jsou zbytky kmenů stromové vegetace, pohřbené pod koluviem sesuvu (ALEXANDROWICZ 1996, PANIZZA ET. AL. 1996, MOYA ET. AL. 1997). Tento materiál je však velmi obtížné získat. Akumulační část sesuvu představuje často několikametrové mocnosti sesutého materiálu. V případě datování sesuvů v Karpatech byla takto datována pouze jedna lokalita Krynica (ALEXANDROWITZ, ALEXANDROWICZ 1992). Podobně významným materiálem jsou sedimenty s organickou příměsí, které vyplňují deprese vznikající v různých částech tělesa sesuvu. V prostoru rašeliniště, které vzniklo v interkoluviální části rozsáhlého sesuvu na pravém údolním svahu povodí Kotelnice (viz Obr. 1 a 2) ve Slezských Beskydech, byly odebrány celkem tři vzorky prostřednictvím půdního vrtáku z předpokládané báze původního sedimentačního prostoru. Byl učiněn pokus postupného odvrtávání sedimentu tak, aby bylo možné sestavit stratigrafický profil. Sedimentovaný materiál rašeliništ ě neumožňoval postupné odebírání vzorků, jelikož obsahoval značné množství vody. Následkem tlaku při vrtání docházelo ke značné objemové redukci materiálu. Profil tak nebylo možné zpětně sestavit. Vzorky byly odebrány ve dvou vrtech v okrajové části rašeliniště, kde bylo vrtání ještě možné. Radiokarbonové datování odebraných vzorků z předpokládané báze sedimentačního prostoru v interkoluviální partii sesuvu v povodí Kotelnice provedla renomovaná Gliwice Radiocarbon Laboratory, Silesian University of Technology z Polska. Datování bylo provedeno na zařízení využívající atmosférickou cestu měření. Vzorek I/1/2002 byl odebrán z hloubky 4,2 4,25 m pod úrovní terénu. Jednalo se o jílovitý sediment šedomodrého zbarvení s příměsí hrubšího ostrohranného materiálu (0,5 1 cm) s evidentní přítomností organických zbytků černého zbarvení. Lze předpokládat, že jde o bázi sedimentačního prostoru s jílovitým sedimentem senzu MARGIELEWSKI (1998a). V hloubce 3,66 3,70 byl odebrán vzorek, který měl humolitový charakter, hnědočerné zbarvení, silně provlhčený, ale konzistentní. Jednalo se o sediment s vysokým podílem organické složky, bez přítomnosti hrubší organické či anorganické frakce (vzorek III/3/2002). Z druhého vrtu, kterým bylo dosaženo max. hloubky 2,7 m byl odebrán vzorek II/2/2002 (2,65 2,7 m). Sediment vykazoval hnědočerné zbarvení, byl silně provlhčený, ale opět konzistentní, s vysokým podílem organické složky, bez přítomnosti hrubší organické či anorganické frakce. Na základě provedeného datování můžeme konstatovat, že sesuv s pravděpodobností 95,4 % existoval již v období BC (resp ±290 BP). Toto období spadá na rozhraní pleistocénu a holocénu, do období mladší dryas preboreál. Vymezené období potvrdily dva datované 274
5 vzorky. Třetí vzorek předpokládá existenci sesuvu již dříve, avšak s nižší pravděpodobností. Období mladšího dryasu až preboreálu se vyznačovalo klimatickou změnou, která zásadně ovlivnila vývoj krajiny a procesy v ní probíhající. Zásadní změny v klimatickém systému vedly k následné deglaciaci a k postupné degradaci permafrostu. V současné době byla tato sesuvná fáze dokumentována radiokarbonovým datováním dvou sesuvů Kotoń (Beskid Sredni) ±75 BP (MARGIELEWSKI 1997) a Homole (skalní řícení, Małe Pieniny) 9 940±100 BP (ALEXANDROWICZ 1996). Další čtyři staré sesuvy byly datovány biostratigraficky. V oblasti Karpat je sesuv Kotelnice zatím třetím radiokarbonově datovaným sesuvem. Přispívá k poznání vývoje reliéfu v nejstarší fázi holocénu a rozšiřuje toto poznání v další části karpatského oblouku. STARKEL (1996) klade do fáze S 1 také výrazné zvýšení erozní aktivity vodních toků horního povodí Visly, která měla několik fluktuací a pravděpodobně ovlivnila i existenci několika period sesuvné aktivity v tomto poměrně dlouhém období na počátku holocénu. Tab. 1: Výsledky radiokarbonového datování. Věk 14 C Labora [roky BP] Vzorek torní Kalendářní stáří číslo [roky AD/BC] Kotelnice I/1/2002 4,20 4,25 Kotelnice II/2/2002 2,65 2,70 Kotelnice III/3/2002 3,66 3,70 Gd Gd Gd ±290BP BC 11813±383BP BC 9854±470BP BC Chronostratigrafické období (podle verze CZUDEK 1997, STARKEL 1977) mladší dryas preboreál Bölling starší dryas alleröd mladší dryas preboreál Na základě datování jedné sesuvné lokality nelze pochopiteln ě detailně odvozovat kvalitu fyzickogeografických poměrů v širší oblasti české části Západních Karpat. Můžeme ale vycházet z analogických podmínek geograficky blízkého území polských Karpat. Základní aspekty vývoje území lze shrnout do několika bodů: 1. V oblasti české části Vnějších Západních Karpat můžeme na základě provedeného datování předpokládat rannou holocénní fázi sesuvné aktivity S V této oblasti se podobně jako v polské vyskytovaly iniciační procesy vedoucí ke vzniku sesuvné aktivity, kterými byly lokální hydrometeorologické procesy (prudké deště, povodně). 275
6 3. Humidizace klimatu byla podle posledních prací výraznější v první fázi mladšího dryasu (ISARIN, RENSSEN, VANDENBERGHE 1998). Druhá fáze byla sušší a méně chladná. Procesy první fáze mohly připravit podmínky k pozdější destabilizaci svahů na počátku preboreálu. Sesuv Kotelice však mohl vzniknout již dříve a mohl mít na extrémní hydrometeorologické situace užší vazbu (viz vzorek Kotelnice II/2/2002). 4. S humidizací klimatu na rozhraní pleistocénu a holocénu souvisí i dokázaná zvýšená erozní aktivita vodních toků, která se projevovala hloubkovou erozí. Bezprostřední vazba iniciace sesuvu na hloubkovou erozi toku Kotelnice je více než pravděpodobná. Příspěvek vznikl za podpory grantového projektu IGS 31/1056 a VZO Literatura ABELE, G. (1997): Influence of glacier and climatic variation on rockslide activity in the Alps. In: Frenzel, B. (ed.): Rapid mass movement as a source of climatic evidence for the Holocene. Palaeoklimaforschung/Palaeclimate Research, 19, pp ALEXANDROWICZ, S. W. (1996): Holoceńskie fazy intensifikacji procesów osuwiskowych w Karpatach. Kwart. AGH, Geologia, 22, 3, pp ALEXANDROWICZ, S. W. (1997): Holocene dated landslides in the Polish Carpathians. In: Frenzel, B. (ed.): Rapis mass movement as a source of climatic evidence for the Holocene. Palaeoklimaforschung/Palaeclimate Research, 19, pp ALEXANDROWICZ, S. W., ALEXANDROWICZ, Z. (1992): Rozwój osuwiska na polnocnym stoku Góry Parkowej w Krynicy. Przewodnik 63 Zjazdu Pol. Tow. Geol., pp CZUDEK, T. (1997): Reliéf Maravy a Slezska v kvartéru. Sursum, Tišnov, 213 s. GIL, E. ET AL. (1974): An early Holocene landslide in the Beskid Niski and its significance for paleogeographical reconstructions. Stud. Geomorph. Carpatho-Balcan., 8, pp HUIJZER, B., VANDENBERGHE, J. (1998): Climatic reconstruction of the Weichselian Plenigalcial in northwestern and central Europe. J. Quaternary Sci., Vol. 13, pp ISARIN, R. F. B., RENSSEN, H., VANDENBERGHE, J. (1998): The impact of the North Atlantic Ocean on the Younger Dryas climate in northwestern and Central Europe. J. Quaternary Sci., Vol. 13, pp IBSEN, M.L., BRUDSEN, D. (1997): Mass movement and climatic variation on the south coast of Great Britain. In: Frenzel, B. (ed.): Rapid mass movement as a source of climatic evidence for the Holocene. Palaeoklimaforschung/Palaeclimate Research, 19, pp JONASSON, C., NYBERG, R., RAPP, A. (1997): Dating of rapid mass movements in Scandinavia: talus, rockfalls, large rockslides, debris flows and slush avalanches. In: Frenzel, B. (ed.): Rapid mass movement as a source of climatic evidence for the Holocene. Palaeoklimaforschung/Palaeclimate Research, 19, pp MARGIELEWSKI, W. (1997): Dated landslides of the Jaworzyna Krynica Range (Outer Carpathians) and their relation to climatic phases of the Holocene. Ann. Soc. Geol. Pol., 67, pp MARGIELEWSKI, W. (1998a): Landslide Phases in the Polish Outer Carpathians and their Relation to Climatic Changes in the Late Glacial and the Holocene. Quaternary Studies in Poland, 15, pp
7 MARGIELEWSKI, W. (1998b): Rozwój form osuwiskowych w Barnowcu (Beskid Sadecki, Karpaty zewnetrzne), w swietle analizy strukturalnych uwarunkovan osuwisk w Karpatach fliszowych. Przeglad Geologiczny, vol. 46, nr. 5, pp MARGIELEWSKI, W. (2000): Landslide phases in the Polish Outer Carpathians. In: Telford, T. (ed.): Landslides in research, theory and practice. London. pp MARGIELEWSKI, W. (2001a): Late Glacial and Holocene Climatic Changes Registered in Forms and Deposits of the Klaklowo Landslide (Beskid Sredni Range, Outer Carpathians). Studia Geomorphologica Carpatho-Balcanica, vol. XXXV, Kraków, pp MARGIELEWSKI, W. (2001b): O strukturalnych uwarunkowaniach rozwoju glebokich osuwisk implikacje dla Karpat fliszowych. Przeglad Geologiczny, vol. 49, nr. 6, pp MARGIELEWSKI, W. (2001c): Rejestr zmian klimatycznych późnego glacjalu i holocenu w obrabie torfowiska pod Kotoniem (Beskid Średni, Karpaty zewnetrzne). Przeglad Geologiczny, vol. 49, nr. 12, pp MENČÍK, E. aj. (1983): Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. ÚÚG, Praha, 307 s. MOYA, J. ET AL. (1997): Late Quaternary and historical landslides in the south-eastern Pyrenees. In: Frenzel, B. (ed.): Rapid mass movement as a source of climatic evidence for the Holocene. Palaeoklimaforschung/Palaeclimate Research, 19, pp PANIZZA, M. ET AL. (1997): Landsliding during the Holocene in the Cortina d Ampezzo region, Italian Dolomites. In: Frenzel, B. (ed.): Rapid mass movement as a source of climatic evidence for the Holocene. Palaeoklimaforschung/Palaeclimate Research, 19, pp ROBERTS, N. (2000): The Holocene. An Environmental History. Blackwell Publishers, Inc., Oxford, Malden, 315 p. RYBÁŘ, J. (1999): Vliv klimatu na vývoj sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací. In: barvínek, R. et al. (eds.): Quido Záruba zakladatel československé inženýrské geologie. Geotechnické dny Praha 1999 Sborník přednášek: Sesuvy a inženýrskogeologické poměry Prahy. Informační centrum ČKAIT, Praha, 56 s. RYBNICKI, S., MARGIELEWSKI, W., DOMAGALA, A. (1998): Osuwisko na stoku góry Palenica w Szczawnicky (pieniński pas skalkowy) i jego zwiazek z ekstremalnymi opadami w lipcu 1997 r. Przeglad Geologiczny, vol. 46, nr. 11, pp STARKEL, L. (1969): The Age of the Stages of Development of the Relief of the Polish Carpathians in the Light of the most recent Geological Investigation. Studia Geomorphologica Carpatho-Balcanica, Państwowe wydawnictwo naukowe-oddzial w Krakowie, 3, Kraków, s STARKEL, L. (1977): Paleogeografia holocenu. PWN, Warszawa, 362 pp. STARKEL, L. (1985): The reflection of the Holocene climatic variations in the slope and fluvial deposits and forms in the European mountains. Ecologia Mediter., Vol. 11, pp STARKEL, L. (1995): The pattern of the Holocene climatic variations in Central Europe based on various geological records. Quaestiones Geographicae, Spec. Issue, 4, pp STARKEL, L. (1997): Mass-movements during the Holocene: the Carpathian example and the European perspective. In: Frenzel, B. (ed.): Rapid mass movement as a source of climatic evidence for the Holocene. Palaeoklimaforschung/Palaeclimate Research, 19, pp
8 Summary Contribution to the Landslide Chronology in the Silesian Beskydy Mts Area The problematics of landslide chronology stands for an important field of geomorphological investigations in the area of Outer Western Carpathians; in particular in connection with the concequences of the research of the impact of climatic change to morphogenetic processes. A large slope deformation has been chosen in the area of Silesian Beskydy Mts nearby town Jablunkov. Three samples of base material of intercoluvial peat bog on the right slope of Kotelnice Brook valley have been dated by radiocarbon method and palynological analyses. The minimum landslide age has been determined for the period of Younger Dryas Preboreal. The landslide belongs to the landslide period S 1 (e.g. MARGIELEWSKI 1998). 278
2. Geomorfologie. Geomorfologii lze dále rozdělit na specializace:
2. Geomorfologie Geomorfologie je část fyzické geografie, nauka o tvarech povrchu zemského a o jejich vývoji. Všeobecná geomorfologie popisuje procesy vytvářející jednotlivé skupiny tvarů, třídí tvary
VíceGravitační rozpad hřbetu Čertova Mlýna (Moravskoslezké Beskydy)
124 Gravitační rozpad hřbetu Čertova Mlýna (Moravskoslezké Beskydy) Gravitational disintegration of the Čertův Mlýn Mt. (Moravskoslezské Beskydy Mts.) Tomáš Pánek, Petr Tábořík, Jan Hradecký Katedra fyzické
VíceDendrogeomorphic research in Department of physical geography and geoecology, University of Ostrava Dendrogeomorfologický výzkum na KFGG PřF OU
Dendrogeomorphic research in Department of physical geography and geoecology, University of Ostrava Dendrogeomorfologický výzkum na KFGG PřF OU Karel ŠILHÁN Ostravská univerzita, karel.silhan@osu.cz Abstract
VíceGeologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz
Geologie kvartéru Jaroslav Kadlec Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz http://www.ig.cas.cz/geomagnetika/kadlec Maximální rozšíření kontinentálního
VíceGeomorfologické aspekty hlubokých svahových deformací na Vsetínsku
Geomorfologické aspekty hlubokých svahových deformací na Vsetínsku Případová studie: Vaculov-Sedlo, Kobylská a Křížový vrch 1 Mgr. Ivo Baroň, 2 RNDr. Václav Cílek, CSc., 3 RNDr. Karel Kirchner, CSc., 4
VíceGeologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i. Oddělení geomagnetizmu. tel
Geologie kvartéru Jaroslav Kadlec Geofyzikální ústav AVČR, v.v.i. Oddělení geomagnetizmu tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz http://www.ig.cas.cz/geomagnetika/kadlec Maximální rozšíření kontinentálního a
VíceDoklady vývoje Labského dolu v pozdním glaciálu a holocénu
ENGEL Z., JANKOVSKÁ V., KřÍžEK M. & TREML V. 2007: Doklady vývoje Labského dolu v pozdním glaciálu a holocénu. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., říjen
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ hod.
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracovala ZŠ Školská žáky 8. a
VíceObsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
VíceGeomorfologické poměry sídla
Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 10 stran jednotlivci Téma: obec, město
VíceZáznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů
Záznam klimatických změn v mořském prostředí a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Globální změny klimatu v kvartéru oscilace hladin světových oceánů Úroveň
VícePOTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU
VíceFyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
VíceVyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii
Vyhledání a hodnocení lokalit pro výstavbu regionální skládky ve městě Durres v Albánii Obsah Úvod Stávající skládka Porto Romano Požadavky zadavatele Přírodní charakteristiky svozové oblasti Metodika
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceDUM č. 2 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země Autor: Lukáš Plachý Datum: 15.06.2013 Ročník: 1C, 2AF, 2BF Anotace DUMu: Tvary zemského povrchu: říční, svahové,
VíceSeminář z Geomorfologie 2. Zdroje dat
Seminář z Geomorfologie 2. Zdroje dat Téma datum 1 Úvod podmínky, zadaní 26. září 2016 2 Zdroje dat pro geomorfologii sídla 3. října 2016 3 Geomorfologická regionalizace 10. října 2016 4 Geomorfologické
VíceMODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA
MODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA Klára Ambrožová 1*,a, Kamil Láska 1,b 1 Masarykova univerzita, Přírodovědecká
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Katedra fyzické geografie a geoekologie Rozsah a morfologické účinky kvartérního zalednění v severním svahu Jizerských hor Extent and morphological effects
VíceSystémová a geomorfologická analýza. Pavel Mentlík
Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZČU v Plzni, 2007 s. 41-46 Systémová a geomorfologická analýza Pavel Mentlík pment@kge.zcu.cz Katedra geografie FPE ZČU v Plzni, Veleslavínova 42, Plzeň Pavel
VíceZáklady fyzické geografie 2
Základy fyzické geografie 2 Základní struktura Geomorfologie Irena Smolová Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Biogeografie Pedogeografie Základy nauky o krajině Zakončení předmětu KGG / ZF2 Kredity: 7 (3+1) Forma
VíceZakončení předmětu. KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná
Geomorfologie Zakončení předmětu KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná GMFO - vazba na cvičení, prezentace, globální tektonika pozice regionů, základní
VíceRešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni
Název akce: Studie proveditelnosti přeložky silnice II/154 a železniční tratě v Třeboni včetně napojení na silnici I/34, 2.etapa Rešerše geotechnických poměrů v trase přeložky silnice II/154 v Třeboni
VíceGeomorfologické mapování
Geomorfologické mapování Irena Smolová Geomorfologické mapování Cíl: geomorfologická analýza reliéfu s cílem zmapovat rozložení tvarů reliéfu, určit způsob jejich vzniku a stáří Využité metody: morfometrická
VícePod patronací. si Vás dovolují pozvat na 14. mezinárodní konferenci. 2. cirkulář
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR, v.v.i. Pod patronací České asociace geomorfologů si Vás dovolují pozvat na 14. mezinárodní konferenci
VíceVD ŠANCE - DRENÁŽNÍ ŠTOLA
VD ŠANCE - DRENÁŽNÍ ŠTOLA HYDROELECTRIC DAM ŠANCE - DRAINAGE TUNNEL Ing. Jan Staš, Ing. Tomáš Skokan Abstrakt: Příspěvek se zabývá již realizovanou stavbou s názvem VD Šance drenážní štola, která probíhala
VíceDYNAMICKÁ INŽENÝRSK. ENÝRSKÁ GEOLOGIE pomůcka k výuce
2. ročník, předmp edmět: Úvod do inženýrsk enýrské geologie DYNAMICKÁ INŽENÝRSK ENÝRSKÁ GEOLOGIE pomůcka k výuce Ing. Jan Novotný, CSc. Přírodovědecká fakulta UK, ÚHIGUG SG-Geotechnika,a.s., Geologická
VíceStratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří Základní pravidla Zákon superpozice Zákon stejných zkamenělin Princip ak
Historická geologie zkoumá historický vývoj Země zahrnuje obory stratigrafie paleoklimatologie paleogeografie paleontologie aj. Stratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceExperimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd
Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Přednáška ČHMÚ Ostrava 16/04/2012 Martin JONOV Šárka MADĚŘIČOVÁ Měření sněhové pokrývky - pravidelné měření se provádí v rámci ČHMÚ
VíceZáklady geologie pro archeology. Kvartér
Základy geologie pro archeology Kvartér Mezinárodní stratigrafická komise a kvartér Existuje vůbec kvartér? Je řada věcí, o jejichž existenci nepochybujeme až do chvíle, kdy si přečteme závazné stanovisko
VíceOkruhy SZZ Krajinné vodní hospodářství (bakalářské studium)
Okruhy SZZ Krajinné vodní hospodářství (bakalářské studium) GEOMORFOLOGIE 1. Základy klasifikace georeliéfu, geomorfologická terminologie 2. Globální geomorfologii tektonika litosférických desek 3. Strukturní
VíceFG metody výzkumu malé oblasti
FG metody výzkumu malé oblasti Geografická poloha turistická mapa 1 : 50 000 lze využít autoatlas, turistické průvodce, případně materiály obecního úřadu, internetové stránky obce, kraje apod. Geologická
VíceSVAHOVÉ DEFORMACE PODMíNĚNÉ INTENZIVNfMI SRÁŽKAMI V ROCE <1997 NA VÝCHODNí MORAVĚ (OKRES VSETíN)
Universitas Ostraviensis Acta Facultatis Rerum Naturalium Geographia - Geologia 1811711999 SVAHOVÉ DEFORMACE PODMíNĚNÉ INTENZIVNfMI SRÁŽKAMI V ROCE
VíceObsah organické hmoty byl stanoven na Institutu geologického inženýrství VŠB TU Ostrava na přístroji EuroEA 3000 (Eurovector Elemental Analyzer).
Institut geologického inženýrství, VŠB Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava; petr.skupien@vsb.cz (25-21 Nový Jičín, 25-22 Frýdek-Místek, 25-23 Rožnov pod Radhoštěm, 26-11 Jablunkov)
VíceFluviální geomorfologie
Fluviální geomorfologie 65 66 Geomorfologický Fluviální geomorfologie sborník 2 ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Změny v korytě a údolní nivě Blanice mezi Tišovicemi a Vodňany při povodni v srpnu 2002 Pavel Červinka
VíceTvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů
Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (10) Tvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů Cesty pohybu vody povodím celkový odtok základní podpovrchový (hypodermický) povrchový Typy povrchového
VíceJaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?
4.7.2. Svahová modelace Tíže zemská (nebo-li gravitační energie) je jedním z nejdůležitějších geomorfologických činitelů, který ovlivňuje vnější geomorfologické pochody. Působí na souši, ale i na dně moří.
VíceLedovcové sedimenty (s.l.) geneticky spjaty s ledovcem
Ledovcové sedimenty Ledovcové sedimenty (s.l.) geneticky spjaty s ledovcem 1. Glacigenní sedimenty 2. Glacifluviální sedimenty 3. Glacilakustrinní sedimenty 4. Glacimarinní sedimenty Krystaly ledu www.snowcrystals.com
VíceČlenství v radách a vědeckých společnostech
* 2. dubna 1974 v České Lípě Vzdělání Mgr. (fyzická geografie a geoekologie) Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity v Ostravě (rok ukončení 1998) Ph.D. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
VíceMapování svahových deformací ve východní ásti Vsetínských vrch. Jan Klimeš
Miscellanea Geographica 13 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2007 s. 67-72 Mapování svahových deformací ve východní ásti Vsetínských vrch Jan Klimeš jklimes@centrum.cz Ústav struktury a mechaniky hornin AV
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých jednotlivých tvarů (vysočin, nížin) (údolí,
VíceHlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA
Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační
Více2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů
Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda
VíceMaturitní otázky do zeměpisu
Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění
VíceZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 40 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ
ZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 4 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Thákurova 7, Praha 6, 16629, Česká republika
VíceSouvky 1 / číslo : 4
Souvky 1 / 2016 číslo : 4 Buližníky na Benešovském vrchu u Brumovic. Benešovský vrch 321,9m se nachází severně od Brumovic, mezi nivou řeky Opavy ze severovýchodu a nivou potoka Čižina z jihozápadu. Důležitým
VíceZáklady fyzické geografie 2
Základy fyzické geografie 2 1 Základní struktura Geomorfologie Irena Smolová Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Biogeografie Pedogeografie Základy nauky o krajině 2 Zakončení předmětu KGG / ZF2 KGG/ZF2X Kredity:
VíceOdtokový proces. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007
Odtokový proces RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Katedra fyzické geografie a geoekologie Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007 1 Obsah Bilanční rovnice Mechanismus odtokového procesu Základní
VíceOddělení Geověd. Západočeská univerzita v Plzni, Centrum biologie a geověd. Návrhy témat kvalifikačních prací
Oddělení Geověd Západočeská univerzita v Plzni, Centrum biologie a geověd Návrhy témat kvalifikačních prací Plzeň, prosinec 2015 doc. RNDr. Pavel MENTLÍK, Ph.D. Témata kvalifikačních prací (BP) Geomorfologicko-didaktické
VíceLandslides and other mass movement
Landslides Landslides and other mass movement Landslides Vajont dam Landslides Landslides Vajont dam Landslides Vajont dam Landslides Casita - Nicaragua Landslides El Salvador Landslides classifications
VíceZdroje paleoklimatických dat, datovací metody
Zdroje paleoklimatických dat, datovací metody Zdroje proxy dat pro klimatické rekonstrukce GEOLOGICKÉ Mořské prostředí (hlubokomořské sedimenty) - kontinuální záznam Organické sedimenty rychlost sedimentace
VíceThe evolution of accumulation terraces of the Želivka River in the Quaternary Vývoj akumulačních teras řeky Želivky v kvartéru
The evolution of accumulation terraces of the Želivka River in the Quaternary Vývoj akumulačních teras řeky Želivky v kvartéru Břetislav BALATKA, Jan KALVODA Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceHydromorfologický monitoring zrevitalizovaného koryta Sviňovického potoka
Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecká fakulta UK Praha, Albertov 6, 12843 Praha2 kliment@natur.cuni.cz Hydromorfologický monitoring zrevitalizovaného koryta Sviňovického potoka Zdeněk
VíceIrena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci
Irena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci Přednášky, aktuální přehled Zkouška: písemná + ústní část Esej na vybrané téma, bude součástí hodnocení zkoušky zadání
Více5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody
5. Hodnocení vlivu povodně na podzemní vody Podzemní vody jsou součástí celkového oběhu vody v povodí. Proto extrémní srážky v srpnu 2002 významně ovlivnily jejich režim a objem zásob, které se v horninovém
VíceGeomorfologická interpretace geodetických měření v Krušných horách. Eva Stolínová, Vít Vilímek
Geomorfologický Morfostrukturní sborník a tektonické 2 problémy ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Geomorfologická interpretace geodetických měření v Krušných horách Eva Stolínová, Vít Vilímek vilimek@natur.cuni.cz
VíceStratigrafický výzkum
Stratigrafický výzkum Stratigrafická geologie se zabývá stanovením časové posloupnosti vzniku horninových jednotek Stáří hornin : lze určit absolutní (tedy datovat stáří v rocích) a relativní (určit zda
VícePrůzkumné metody v geotechnice. VŠB-TUO - Fakulta stavební Katedra geotechniky a podzemního stavitelství
Průzkumné metody v geotechnice VŠB-TUO - Fakulta stavební Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Geotechnika Aplikovaná geologie (inženýrská geologie a hydrogeologie; IG + HG)? Geomechanika (GM)
VíceZákladní geomorfologická terminologie
Základní geomorfologická terminologie terminologie speciální názvosloví - obecné (např. údolní niva, závrt, jeskyně) - oronyma = jména jednotlivých složek reliéfu velkých (vysočin, nížin) jednotlivých
Vícekrajiny povodí Autoři:
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí
VíceBiologické doklady klimatických změn
Biologické doklady klimatických změn Analýza fosilních dokladů - založena na principu aktualismu, většina živočichů i rostlin nalézaných v kvartérním záznamu žije i v současnosti změny paleoprostředí lze
Více2. GEOLOGICKÉ POMĚRY 3. GYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY 4. VYHODNOCENÍ SONDY DYNAMICKÉ PENETRACE
Zpráva č. 2013-23 RNDr. Ivan Venclů Sídlo: Zahradní 1268, Lipník nad Bečvou 751 31 O B S A H : 1. ÚVOD 1.1 smluvní vztahy 1.2 účel průzkumu 1.3 podklady pro průzkumné práce 1.4 měřické práce 1.5 sondáž
VíceHistorická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín
Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.
VícePřírodovědecká fakulta Masarykovy university, Geografický ústav, Brno, Kotlářská 2,
KLAPKA P. 2004: Krajinné mikrochory Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf., Listopad 2003, Szklarska Poręba. Opera
VíceIdeální les a jeho poruchy v kvartérním klimatickém cyklu. Petr Pokorný; CTS a PřF UK
Ideální les a jeho poruchy v kvartérním klimatickém cyklu Petr Pokorný; CTS a PřF UK Část 1: Teoretická východiska Teorie ideálního lesa (D. Storch, Vesmír 90, červen 2011) - Proč je les ultimátním typem
VíceVD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY
VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY ŠANCE DAM DAM SAFETY SUPERVISION DURING DRAINAGE TUNNEL CONSTRUCTION AND GROUT CURTAIN REHABILITATION Tomáš Kantor, Petr Holomek Abstrakt:
VíceSubfosilní dřevo a radiouhlíkové datování. Obsah. Tomáš Kolář
Subfosilní dřevo a radiouhlíkové datování Tomáš Kolář Obsah 1) Subfosilní dřevo 2) Metodika zpracování subfosilních kmenů 3) Proces fosilizace 4) Chemické složení a vlastnosti dřeva 5) Využití v dendrochronologii
VíceMožnosti dendrochronologie při určení změn reliéfu vyvolaných povodněmi, případová studie Babí potok
Možnosti dendrochronologie při určení změn reliéfu vyvolaných povodněmi, případová studie Babí potok václav treml Datování erozních akumulačních změn vyvolaných fluviální činností (rozšiřování, zahlubování,
VíceKlimatický záznam v kontinentálních sedimentech II. říční sedimenty, jezerní sedimenty, jeskynní sedimenty
Klimatický záznam v kontinentálních sedimentech II. říční sedimenty, jezerní sedimenty, jeskynní sedimenty Říční sedimenty - epizodický záznam klimatických podmínek, zdroje paleoklimatických dat převáţně
VíceGeologická činnost gravitace 1. kameny - hranáče
Geologická činnost gravitace 1 Skalní řícení Skalní sesuvy Vznik osypů a suťových kuželů kameny - hranáče Vznik kamenných moří Geologická činnost gravitace 2 Sesuvy plošné proudové vliv vody v pórech (zatížení,
VíceGeografie. Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky. bakalářský studijní obor
Katedra geografie Přírodovědecká fakulta Univerzita Palackého v Olomouci Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky bakalářský studijní obor Geografie prezenční i kombinovaná forma studia verze 2017/2018
VíceMožné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí
VíceDigitální učební materiály www.skolalipa.cz. Česká republika základní informace
Název školy Číslo projektu Název projektu Klíčová aktivita Dostupné z: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Tematická oblast: Téma: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní
VíceZáklady fyzické geografie 2
Základy fyzické geografie 2 Základní struktura Geomorfologie Irena Smolová irena.smolova@upol.cz Mgr. Peter Mackovčin, Ph.D. Biogeografie Pedogeografie Základy nauky o krajině Zakončení předmětu Kredity:
VícePlošná urychlená eroze (nesoustředěný odtok), plošný splach
Urychlení fluviálních procesů a procesů na vodních nádržích Narušení vegetačního krytu (odlesnění, požáry, rekreační a sportovní účely, pastva apod.) hlavní příčina ovlivnění fluviálních procesů, přívalové
VíceSVAHOVÉ DEFORMACE A JEJICH VLIV NA VÝVOJ ÚDOLNÍCH DEN (NA PŘÍKLADU ČESKÉ ČÁSTI KARPAT)
Ostravská univerzita v Ostravě Přírodovědecká fakulta Katedra fyzické geografie a geoekologie SVAHOVÉ DEFORMACE A JEJICH VLIV NA VÝVOJ ÚDOLNÍCH DEN (NA PŘÍKLADU ČESKÉ ČÁSTI KARPAT) Autoreferát disertační
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VíceGIS a pozemkové úpravy. Výpočty erozní ohroženosti
GIS a pozemkové úpravy Výpočty erozní ohroženosti Josef Krása Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Geodata Hlavní poskytovatelé map Státní a resortní (byť často
Více6.9. Povodeň v červenci 1997
6.9. Povodeň v červenci 1997 6.9.1Meteorologické příčiny povodně Začátek července byl ve znamení uzavřené tlakové výše se středem nad britskými ostrovy s postupným přesunem brázdy do oblasti západně od
VíceVýzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5 - Zbraslav 257 92 16 40, fax: 257 92 12 46, e-mail: sekretariat@vumop.cz www.vumop.cz zastoupený ředitelem ústavu Ing. Jiřím
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
Více6. Paleoklimatologie. 6.1 Přírodní proxy data
6. Paleoklimatologie změna klimatu klimatické výkyvy se zřetelně vyjádřeným dlouhodobým trendem (ochlazování, oteplování) v časovém intervalu 103 roků a více, podmíněným změnou základních klimatotvorných
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceGeologické působení gravitace svahové pohyby
Svahové pohyby Geologické působení gravitace svahové pohyby Svahové pohyby Přehrada Vajont Svahové pohyby Svahové pohyby Přehrada Vajont Svahové pohyby Přehrada Vajont Svahové pohyby Casita - Nicaragua
VíceJak hodnotit zranitelnost území MAS a vybrat nejzávažnější hrozby?
Jak hodnotit zranitelnost území MAS a vybrat nejzávažnější hrozby? 15. 3. 02016 Havlíčkův Brod Ing. Jakub Dlabka, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství
VíceMorfostrukturní analýza SV okraje Šumavy v okolí Pošumavského zlomu. Filip Hartvich
Miscellanea geographica 10 KGE, ZČU v Plzni, 2004 Příspěvky z geomorfologického semináře Šumava 04 Morfostrukturní analýza SV okraje Šumavy v okolí Pošumavského zlomu Úvod Filip Hartvich f.hartvich@volny.cz
VíceKatedra geotechniky a podzemního stavitelství
Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Geotechnický monitoring učební texty, přednášky Monitoring přehradních hrází doc. RNDr. Eva Hrubešová, Ph.D. Inovace studijního oboru Geotechnika CZ.1.07/2.2.00/28.0009.
VíceInformace pro Vládu ČR o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 56,500 a návrh řešení havarijní situace
Informace pro Vládu ČR o sesuvu na dálnici D8 km 56,300 56,500 a návrh řešení havarijní situace Připravili: pracovníci České geologické služby a Ředitelství silnic a dálnic ČR Předkládá (25. 6. 2013 pro
VíceMapování glaciálních forem georeliéfu v okolí Prášilského jezera na Šumavě. Pavel Mentlík
Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Mapování glaciálních forem georeliéfu v okolí Prášilského jezera na Šumavě Pavel Mentlík pment@kge.zcu.cz
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Lukáš RYCHTA Vybrané fluviální tvary reliéfu v údolí Opavy v úseku Krnov Kravaře Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Irena
VíceFakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového
VícePROSTOROVĚ - ČASOVÁ REKONSTRUKCE VÝSKYTU BLOKOVOBAHENNÍCH PROUDŮ (PŘÍKLADOVÁ STUDIE S VYUŽITÍM METOD DENDROGEOMORFOLOGIE)
PROSTOROVĚ - ČASOVÁ REKONSTRUKCE VÝSKYTU BLOKOVOBAHENNÍCH PROUDŮ (PŘÍKLADOVÁ STUDIE S VYUŽITÍM METOD DENDROGEOMORFOLOGIE) Karel Šilhán* * Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie
VíceSoučasné trendy v zrnitostním složení sedimentů štěrkových lavic toků Moravskoslezských Beskyd příkladová studie Sihelský potok
Současné trendy v zrnitostním složení sedimentů štěrkových lavic toků Moravskoslezských Beskyd příkladová studie Sihelský potok Ge o l. v ý z k. Mo r. Sl e z. v r. 2007, Br n o 2008 Present-day trends
VíceNa jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i bezcévných rostlin, včetně přirozeného zmlazení dřevin
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
VícePEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST
PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST RNDR. M. Řehoř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most ÚVOD - Hydrická rekultivace bývalého povrchového dolu Ležáky Most
Více