Morfostrukturní analýza SV okraje Šumavy v okolí Pošumavského zlomu. Filip Hartvich
|
|
- Erik Pavlík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Miscellanea geographica 10 KGE, ZČU v Plzni, 2004 Příspěvky z geomorfologického semináře Šumava 04 Morfostrukturní analýza SV okraje Šumavy v okolí Pošumavského zlomu Úvod Filip Hartvich f.hartvich@volny.cz Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze, Albertov 6, Praha 2 Cílem morfostrukturní analýzy je stanovit souvislosti a vztahy mezi morfostrukturním základem oblasti a jejím reliéfem. Morfostrukturou se rozumí strukturně geologický základ, který je charakterizován skladbou, typy a vlastnostmi hornin stejně jako strukturou a tektonickými parametry horninového tělesa (DEMEK ED. 1972). Morfostruktura je tak vlastně výsledkem předchozího působení endogenních sil, který vstupuje jako jeden z hlavních vlivů do procesu vývoje reliéfu. Zájmové území se nachází na SV okraji pohoří Šumava v okolí Pošumavského zlomu. Pro potřeby morfostrukturní analýzy bylo zahrnuto širší zájmové území (Obr. 1, 4). Obr. 1: Zájmové území v rámci Šumavy Pokud skutečně došlo k pohybům na pošumavském zlomu, došlo také k rozdělení zájmového území na dvě samostatné morfostruktury, z nichž každá může vykazovat charakteristické vlastnosti, kterými se liší od okolí. Proto bude
2 při morfostrukturní analýze zvlášť posuzována šumavská a pošumavská část území a bude kladen důraz na srovnání parametrů obou částí. Metodický postup vycházel z klasické morfostrukturní analýzy, popsané např. DEMKEM (ed. 1972), který předpokládá jak kamerální analytické a přípravné práce, tak terénní výzkum. Sestává z dílčích analýz litologických poměrů, zlomové a puklinové tektoniky, podélných profilů údolí a údolní sítě a zarovnaných povrchů. Nezbytným přístrojovým vybavením pro terénní práce byl geologický kompas, sklonoměr a fotoaparát. Litologické poměry Rozmanitost hornin na zájmovém území je minimální a tedy i rozdíly mezi odolností hornin vůči zvětrávání nebudou významné. V podstatě je celá plocha území budována středně až silně metamorfovanými krystalickými horninami, převážně rulami. Podle HORNÍKA et al. (1986) jsou všechny krystalické břidlice středně odolné vůči zvětrávacím procesům, ve skutečnosti však jejich fyzikální vlastnosti značně kolísají v závislosti na minerálním složení, mikrostruktuře, atd. Směrem k jihozápadu klesá intenzita metamorfózy, a to od migmatizovaných pararul přes biotiticko muskovitické pararuly po dvojslídné svorové ruly až svory na jihovýchodě území (VEJNAR et al. 1991). Odolnost hornin zvyšují hojné žíly křemene, které se vyskytují na celém území. Přibližně polovinu území zejména na severovýchodě budují poměrně kompaktní migmatizované pararuly. Tyto horniny nemají tak nápadné foliační zvrstvení jako ostatní pararuly a jsou tedy zřejmě mírně odolnější vůči zvětrávání (SPARKS 1971). Tvoří zejména elevaci Plošiny, která má nejvíce exponovanou polohu vůči erozní základně. Proto je pravděpodobné, že se vyšší odolnost hornin přece jen mírně projevila, což dokládá relativně strmý severní svah Plošiny. V ose hlavního údolí Jelenky přechází migmatizované pararuly v pararuly dvojslídé, s výraznou foliací a charakteristickým zploštěním tmavých zrn. Podle geologické mapy tvoří přibližně třetinu území, zejména prakticky celý severní a východní svah hřbetu Prenetu. Na severovýchodním okraji vrcholové plošiny Prenetu přechází opět pozvolna dvojslídé pararuly na biotiticko muskovitické svory, místy s obsahem granátu a kyanitu (VEJNAR 1991). Horniny mají pro svory typický lesk a výrazné foliační plochy, podél kterých se snadno rozpadají. Tyto svory by měly relativně nejhůře odolávat zvětrávání a erozi (SPARKS 1971), protože výrazná foliace představuje zónu oslabení soudržnosti. Zbývající území je z větší části zakryto nezpevněnými kvartérními uloženinami, pouze na několika místech, zejména na severovýchodě území v okolí Chřepic a Bradného, vystupují vložky pestré série (VEJNAR et al. 1991), které sice jsou zpravidla tvořeny odolnějšími horninami, pro malý rozsah a mocnost však nemají vliv na morfologii terénu.
3 Puklinová tektonika Pukliny vznikají při napětí v horninovém tělese, které překročí mezní hodnotu plasticity horniny. Napětí může být způsobeno různými vlivy a úkolem puklinové analýzy je právě stanovení míry jednotlivých vlivů na distribuci a orientaci puklin. Pukliny patří mezi mezoskopické disjunktivní poruchy a na rozdíl od zlomu mají nevýznamnou složku pohybu (KACHLÍK & CHLUPÁČ 1996). Ideálním způsobem, jak získat vhodný statistický vzorek pro puklinovou analýzu, by bylo měřit pukliny v pravidelné síti po celém zájmovém území, což bohužel není ze zjevných důvodů možné, proto je vstupní soubor založen na měření na existujících a přístupných výchozech podloží. Směry puklin byly odečítány na 61 skalních srubech a výchozech, z toho 28 se jich nachází na vlastním mapovaném území. Celkem bylo provedeno měření, z toho 42 % (1 000) na výchozech v mapované oblasti (HARTVICH 2003A). Výsledky byly zobrazeny pomocí Cloosových růžicových diagramů v intervalech po 10 g, a to tak, že osa vždy prochází středem intervalu. Základním rozdělením dat v této kapitole, které je zdůvodněno v úvodu kapitoly, je rozlišení území na severovýchod, respektive na jihozápad od zlomu. Každá z obou částí se po oddělení mohla do určité míry vyvíjet jinak, což by se mohlo projevit i na rozdělení převládajících směrů puklin. Proto byly vytvořeny dvě základní souhrnné Cloosovy růžice, jedna pro pošumavskou a druhá pro Šumavskou část (Obr. 2). Dále byly vytvořeny růžicové grafy pro vlastní mapované území a pro údaje z výchozů, které se nachází za jeho hranicemi, rovněž rozlišené na šumavskou a pošumavskou část. Obr. 2: Souhrnný Cloosův graf pro puklin
4 Výsledný graf, který shrnuje data ze všech měřených lokalit na šumavské straně, je na Obr. 2. Na tomto grafu je zřetelně vidět 2 samostatné puklinové systémy, které popsal např. ČECH et al. (1962) a IVAN (1999). Na šumavské části území se na orientaci puklin nejnápadněji projevuje údajně starší poruchový systém SZ JV a SV JZ (cca 75 %), doplňkový je systém S J a Z V (25 %). Obr. 3: Souhrnný Cloosův diagram pro puklin (2 387 měření) Souhrnný graf pro pošumavskou část (Obr. 2 vlevo) zřetelně ukazuje dva přibližně rovnocenné systémy puklin, které odpovídají hlavním systémům poruch: jednak směru SZ JV a SV JZ, jednak S J a Z V (KODYM ML. et al. 1961). Prakticky všechny 4 jsou zhruba stejně četné (mezi %). Zajímavé je srovnání tohoto grafu se souhrnným grafem pro šumavskou část. Výskyt obou systémů poruch (SZ JV/SV JZ a S J/Z V) v obou částech je evidentní, liší se ovšem svým vlivem. Zatímco na šumavské částí zřetelně převládají SZ JV a SV JZ, v Pošumaví je vliv obou systémů přibližně vyrovnaný. Růžicový graf pro veškeré naměřené hodnoty je na Obr. 3. Je zcela zřejmé, že puklin potvrzují v literatuře uváděnou orientaci hlavních systémů poruch v šumavském moldanubiku (ČECH et al. 1962, KODYM ML. et al. 1961, MÍSAŘ et al. 1983, IVAN 1999 et al.). Nápadná je skutečnost, že kromě popsaných puklinových systémů se jiné puklin prakticky nevyskytují, takže graf je přehledný a srozumitelný. Zajímavá je rovněž orientace ploch foliace, která se na šumavské části pohybuje okolo směru SZ JV, tedy v šumavském směru, zatímco v Pošumaví převládá přibližný směr S J. V tomto směru se tedy potvrdily orientace foliací, zakreslené na tektonické mapě ČR (MAHEĽ & MALKOVSKÝ 1984) i na mapách geologických (VEJNAR et al. 1991).
5 Tektonické poruchy Studovaná oblast je rozčleněna zlomy dvou základních systémů. Jedná se o zlomy směrů SZ JV a na ně kolmé JZ SV, které jsou nejčetnější ve vlastním pohoří Šumava, a dále o zlomy soustavy S J a Z V. Jak již bylo zmíněno výše, prochází zájmovým územím Pošumavský (někdy také Podšumavský ) zlom, který jej dělí přibližně na poloviny. Tento zlom je zakreslen na mnoha tektonických, geologických a strukturních mapách a schématech (MAHEL & MALKOVSKÝ 1984, CHÁBERA 1985, ZEMAN 1984, viz Obr. 3), někde jako zjištěný, jinde pouze jako předpokládaný zlom. * Některé práce zobrazují pošumavský zlom dokonce jako pokračování významné hlubinné tektonické linie mariánskolázeňské. Obr. 4: Tektonické linie Pošumavský zlom probíhá přibližně v linii od Hartmanic přes údolí Pstružného potoka, Keply, údolí Ostružné, Javornou, sedlo mezi Plošinou a Můstkem, Městiště, Děpoltické sedlo a údolí Žíznětického potoka k Nýrsku, kde se ztrácí v Klatovském lineamentu směru JZ SV, který odděluje Šumavu a Český les. Podle CHÁBERY (1985) vznikl pošumavský zlom až na rozhraní karbonu a permu, když začal platformní vývoj Českého masívu. Tehdy došlo ke konsolidaci po variské orogenezi a vzniklé (nebo doznívající) tlaky byly kompenzovány vznikem zlomů, mezi něž patří také Pošumavský. Další vývoj na tomto zlomu souvisí s oživením tektonických procesů alpsko himálajské * Na některých mapách nebo schématech však zobrazen není (KODYM ML. et al. 1961), místo zlomu ve stejné pozici je zobrazen pouze přechod mezi typy pararul.
6 orogeneze a zejména jejich vertikální složkou, která se projevila v Českém masívu saxonskou radiální tektonikou (IVAN 1999, MAHEL & MALKOVSKÝ 1984). Tektonický vliv přímo na Železnorudsku připouští např. ŠEBESTA (1992). Přijmeme-li nejrozšířenější názor, že při saxonském zdvihu Šumavy, který byl spíše spojitého, tj. vrásového charakteru, se místy uplatňovala I disjunktivní tektonika, a to zejména na dříve založených tektonických poruchách, je možné, že tento zlom by mohl být právě jedním z těch míst, kde došlo v průběhu neotektonického zdvihu Šumavy k vertikálním pohybům (HARTVICH 2003B). Kromě Pošumavského zlomu se přímo na mapovaném území žádné další poruchy nevyskytují. V jeho blízkosti však uvádí geologická mapa (VEJNAR et al. 1991) hned několik menších zlomů (Obr. 4). Z celkem 25 přímých úseků popsaných zlomů o úhrnné délce metrů byl vytvořen Cloosův růžicový diagram (Obr. 5). Zjevná je převaha zlomů systému SZ JV a SV JZ, doplňkový směr je orientován v linii SSV JJZ. Současná tektonická aktivita v oblasti je minimální, jediné zaznamenané ohnisko nevelkého zemětřesení v okolí se nachází na klatovském lineamentu (SCHENKOVÁ et al. 1984) a území se považuje za tektonicky stabilní oblast, kde je nebezpečí zemětřesení maximálně do 4 5 MCS (KÁRNÍK & SCHENKOVÁ 1980). Údolní systém Orientace údolních úseků byla zjišťována v rozšířeném zájmovém území, ohraničeném přirozeně, tj. údolnicemi. Z mapy 1 : byly měřeny přímé úseky údolí nad 200 metrů délky a to zvlášť pro šumavskou a pošumavskou část. Výsledkem tohoto měření je Cloosova růžice na Obr. 5. Obr. 5: Cloosovy diagramy údolních úseků a zlomů Výše byl již zmíněn vztah mezi zlomy a puklinami, nyní je třeba zhodnotit vztah mezi tektonickými parametry a morfologií terénu. Souvislost mezi údolí a puklin je u obou částí (šumavské i pošumavské) zřejmá, avšak ne
7 stejně výrazná. Na Pošumavské části jde o téměř jistou závislost, lze zde zaznamenat pouze nevelký posun orientace údolí (v řádu jednoho intervalu, tj. 10 g ), zřejmě způsobený umístěním erozní báze na severovýchodě. Oproti tomu na šumavské části je shoda sice také nápadná, ne však tak jednoznačná. Výpočet Spearmanova koeficientu korelace pořadí byl aplikován pro exaktní stanovení závislosti mezi třemi datovými soubory: orientací údolních úseků, puklin a zlomů, rozčleněné do intervalů po 10 grádech. Vztah pro výpočet Spearmanova koeficientu vypadá následovně: ρ = 1 6 di 2 n ( n 2 1 ) kde ρ je hodnota Spearmanova koeficientu, d i je rozdíl mezi hodnotami pořadí souboru v dané třídě n je počet tříd Na základě tohoto vztahu byly vypočteny hodnoty Spearmanova koeficientu pro vzájemné vztahů mezi uvedenými soubory. Výsledky jsou obsaženy v Tabulce 1. Tabulka 1: oblast dat celé území datové soubory Spearmanův koeficient zlomů a údolních úseků celé území zlomů a puklin celé území puklin a údolních úseků pošumavská část puklin a údolních úseků šumavská část puklin a údolních úseků celé území celé území údolních puklin na úseků na pošumavské pošumavské a šumavské a šumavské části části 0,062 0,353 0,552 0,556 0,198 0,645-0,018 Hodnoty Spearmanova koeficientu v podstatě potvrdily závěry, vyslovené na základě subjektivního vizuálního srovnání. Směry puklin na šumavské i pošumavské části území sledují v zásadě stejné (tedy dva již několikrát zmíněné systémy SZ JV/JZ SV a S J/Z V), o čemž svědčí nejvyšší hodnota koeficientu (koeficient může nabývat hodnot v intervalu {-1, 1}). Vysoké hodnoty vykazuje i souvislost mezi puklin a údolních úseků, zejména v pošumavské části. Relativně slabý výsledek korelace mezi zlomů a údolních úseků je zřejmě způsoben malým statistickým vzorkem v souboru zlomů, protože se nejedná o příliš rozsáhlé
8 území. Jediná záporná hodnota Spearmanova koeficientu prokazuje výrazný rozdíl mezi údolí v Pošumaví a na Šumavě, který je ostatně patrný i vizuálně. Analýza podélných profilů údolí byla založena na datech z bakalářské práce (HARTVICH 1999). Každý tok byl na mapě 1 : rozdělen na 2 mm dlouhé úseky a poté byla zaznamenána místa, kde kříží toky vrstevnice. Na základě těchto dat byly vytvořeny podélné profily horního toku Úhlavy a jejích přítoků, další podélné profily byly vytvořeny pro toky v povodí horní Ostružné. Poloha sklonových anomálií je jedním z možných indikátorů tektonického ovlivnění (HARTVICH 1999, MÁČKA & BÍL 1999). V podélném profilu Úhlavy (Obr. 6) je poměrně výrazný inflexní bod na 4. kilometru pod Špičáckým sedlem. Příčinou mohou být tektonické radiální pohyby, ovšem je rovněž možné, že se jedná o současnou polohu vlny zpětné eroze. Za pozornost stojí tvary podélných profilů v povodí Dešenického potoka. Nevelký 1. pravostranný přítok tohoto potoka, který pramení pod Děpolticemi, vede zjevně původním údolím, dnešní Dešenický potok byl pouze jeho levým přítokem. Dokladem pro tuto teorii je nejen topologie údolí, ale také tvar spádových křivek obou toků. Navíc na horním toku Divišovického potoka, cca 1,5 kilometru od pramene, se nachází úsek náhlého zvýšení sklonu koryta, který se shoduje s místem, kde se tok stáčí k severu do pozvolného údolí směru ZSZ VJV. Obr. 6: Souhrnný podélný profil toků v povodí Úhlavy Zajímavý je rovněž nejhořejší úsek Jelenky, kde je sklon na asi 800 metrech pod pramenem mírný, protože tok pramení na relativně plochém stupni na severním svahu Můstku, kterým prochází rozvodí mezi Úhlavou a Ostružnou. Na rozdíl od Jelenky její další levostranné přítoky již na plochý hřbet nedosahují a
9 jejich sklon je nejvyšší právě těsně pod pramenem. Strážovský potok má velmi neobvyklý tvar sklonové křivky. V úseku asi metrů pod pramenem se sklon pozvolna snižuje, ovšem poté dochází k jeho náhlému zvýšení v úseku dlouhém cca 2 kilometry, poté dochází k opětovnému zmírnění sklonu současně s náhlým odbočením k sz. Také v této oblasti zřejmě došlo v minulosti ke změnám říční sítě, o čemž svědčí i geologická mapa, která zachycuje v opuštěném údolí západně od Hořákova značné množství fluviálních sedimentů, a to i nad pramenem současného nepatrného toku. Obr. 7: Schematický náčrt postupu eroze na okraji plošiny Také v povodí Ostružné jsou spádové křivky některých toků nápadně deformované. Bradenský potok má velmi přímou spádovou křivku, jejíž monotónnost narušuje úsek nejhořejších zhruba 600 metrů, kde potok teče po plošině v okolí Chřepic. Pod ústím Bradenského potoka je na Ostružné nepříliš výrazný úsek zvýšeného sklonu údolního dna, zřejmě způsobený zvýšenou erozní silou po soutoku. Svinenský potok stéká rovněž z této plošiny, o čemž svědčí obdobný tvar horního toku. Prakticky lineární tvar křivky středního toku je, stejně jako u Bradenského potoka, výsledkem eroze na okraji plochého reliéfu (Obr. 7). Kromě toho je na tomto toku ještě jedna anomálie: drobný stupeň asi 500 metrů nad ústím do Ostružné. Zarovnané povrchy Zarovnané povrchy jsou na Šumavě výrazným fenoménem. Protože původní paleogenní zarovnaný povrch tvořil jednotný, plochý terén s malými výškovými rozdíly (KUNSKÝ 1968), mohou jeho zbytky poskytnout cenné informace porovnáním vzájemné polohy jednotlivých lokalit zarovnaných povrchů. Pokud totiž dojde k relativním vertikálním pohybům, naznačuje rozdíl výšek obou částí dříve jednotného zarovnaného povrchu přibližný rozsah tohoto pohybu. Tato metoda ovšem není zcela spolehlivá, problémy mohou nastat již při identifikaci zbytků paleoreliéfu. Na mapovaném území byly zaznamenány výskyty nápadných plošin,
10 pravděpodobně pozůstatků paleogenních zarovnaných povrchů, ve třech výškových úrovních (HARTVICH 2002, viz Obr. 8), které odpovídají polohám zarovnaných povrchů, popsaných ŠEBESTOU (1997). Nejvyšší úroveň pravděpodobného zbytku zarovnaného paleoreliéfu ve výškách m n. m. tvoří plošina Ovčí louky na severním svahu Můstku. Existuje možnost, že plochý hřbet Prenetu, probíhající ve směru jv. sz., by mohl rovněž představovat pozůstatek paleoreliéfu, ovšem dnes již značně degradovaný. Druhá úroveň zbytků zarovnaného povrchu buduje vrcholovou oblast Plošiny ve výšce okolo m n. m. a je tedy o přibližně 120 metrů nižší než plošina Ovčí louky. Třetí oblastí pravděpodobného výskytu zbytků plochého paleoreliéfu je plošina v okolí Chřepic v nadmořské výšce 820 až 850 m. Obr. 8: Poloha pravděpodobných pozůstatků zarovnaných povrchů
11 Závěr Pro zhodnocení souvislostí mezi orientací zlomů, puklin a směrů údolí bylo použito několik metod, na jejichž základě byl učiněn závěr, že reliéf zájmového území je poměrně značně predisponován tektonickými poměry. V reliéfu se zejména výrazně projevuje tzv. Pošumavský zlom, který odděluje vlastní pohoří Šumava od Pošumaví. Ačkoli obě oblasti k sobě přiléhají, vykazují jejich morfometrické parametry určitou odlišnost. Při výzdvihu Šumavy, zřejmě na české straně převážně vrásném, docházelo i k dílčím zdvihům na zlomech, zejména směru SZ JV. Jedním z těchto zaktivizovaných zlomů mohl být právě zlom Pošumavský. Ačkoli v datování a distribuci míry zdvihu Šumavy neexistuje shoda, v případě zájmového území nebyly nalezeny žádné přesvědčivé důkazy, že by aktivita na zlomu byla relativně nedávná nebo dokonce recentní, takže pokud k pohybům skutečně došlo, stalo se tak s největší pravděpodobností již koncem terciéru. S tímto konstatováním je ve shodě i předpokládaný další vývoj reliéfu, ovládaný již v rozhodující míře exogenními geomorfologickými činiteli. V oslabené zóně na zlomu vzniká údolí, které zpočátku sleduje linie zlomu. Protože vyzdvižený blok Šumavy je výše, dochází k erozi a zpětnému postupu toků zejména směrem k jihu a jihovýchodu. Zároveň dochází k poklesu v oblasti jihočeských pánví a Plzeňské pánve, který dále zvyšuje energetický potenciál eroze a zároveň určuje postup zpětné eroze od sv. a s. k jz. a j. V průběhu kvartéru, kdy byla eroze ještě umocněna střídáním klimatických a hydrologických podmínek, dosahuje vlna zpětné eroze do Pošumaví a postupuje dále směrem k Šumavě. Právě někdy v tomto období došlo pravděpodobně k načepování údolí Jelenky (která tehdy podle této teorie přibližně sledovala linii Pošumavského zlomu a přes Děpoltické sedlo směřovala do údolí Dešenického potoka) tokem, který postupoval od severu. Tento tok měl zřejmě značnou erozní sílu a když v oblasti severozápadně od Městiště načepoval původní Jelenku, stal se dnešním dolním tokem Jelenky a původní spodní část Jelenky dnes tvoří Dešenické údolí, jehož nápadně mírný podélný sklon a relativní otevřenost a šířka svědčí o tom, že mohl být dříve spíše jen dolní, mírněji ukloněnou částí údolí delšího toku. Teorie o načepování toku, který směřoval podél zlomu k severozápadu, nachází oporu jak v literatuře např. LOUČKOVÁ in DEMEK et al. (1965) přímo uvádí, že v pramenných oblastech šumavských toků docházelo k častým načepováním a změnám údolní sítě), tak i v situaci některých okolních toků Výzkum v této oblasti, jehož cílem bude, mimo jiné, prokázat či vyvrátit teorii o načepování horní Jelenky, bude pokračovat. Poděkování: autor děkuje K. KIRCHNEROVI z Geoniky AV ČR v Brně za cenné recenzní připomínky a poznámky k textu.
12 Literatura BÍL, M. & MÁČKA, Z Využití spádových indexů řek jako indikátorů tektonických pohybů na zlomech. Geologický výzkum Moravy a Slezska v roce 1998, Brno, s. 2 5 ČECH, V. et al Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : list České Budějovice a Vyšší Brod. Praha : Geofond. 192 s. DEMEK J. et al. 1965: Geomorfologie Českých zemí. Praha : Nakladatelství ČSAV, 336 str. DEMEK, J. ED Manual of detailed geomorphological mapping. Praha : Academia. 344 s. DEMEK, J. ED Hory a nížiny zeměpisný lexikon ČSR. Praha : Academia. 584 s. HARTVICH, F Analýza spádových poměrů vybraných toků na Šumavě. Bakalářská práce depon in Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze. 43 s. HARTVICH, F Geomorfologické mapování a využití digitálních geomorfologických dat na příkladu lokality Městiště. Diplomová práce depon in Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK v Praze. 120 s. HARTVICH, F. 2003a. Geomorfologické mapování lokality Městiště. In Mentlík, P. (ed.) Geomorfologický sborník 2 Stav geomorfologických výzkumů v roce Plzeň : ZČU v Plzni. s HARTVICH, F. 2003b Reliéf okolí Pošumavského zlomu. In: Kalvoda, J., Engel, Z. (eds.) Sborník semináře VCDZ Praha : PřF UK Praha. s HORNÍK, S. a kol Fyzická geografie II. Praha : SPN. 320 s. CHÁBERA, S. a kol Jihočeská vlastivěda neživá příroda. České Budějovice : Jihočeské nakladatelství. 270 s. IVAN, A Geomorphological aspects of late saxonian epiplatform orogeny of the Bohemian massif (part 1). Moravian geographical reports 1/1999, vol. 7, p KACHLÍK, V. & CHLUPÁČ, I Základy geologie a historická geologie. Praha : Karolinum. 342 s. KÁRNÍK, V. & SCHENKOVÁ, Z Zemětřesná ohniska střední a východní Evropy. Studia geographica, 70/1980, s KODYM, O. ML. a kol Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : list Strakonice. Geofond, Praha : Nakladatelství ČSAV. 149 s. KUNSKÝ, J Fyzický zeměpis Československa. Praha : SPN. 537 s. MAHEĽ, M. & MALKOVSKÝ, M Vysvetlivky k tektonickej mape ČSSR. Bratislava : Geologický ústav Dionýza Štúra. 51 s. MÍSAŘ, Z. et al Geologie ČSSR I Český masív. Praha : SPN. 336 s. SCHENKOVÁ, Z., SCHENK, V. & KÁRNÍK, V Seismotektonická situace Československa ve vztahu ke geologické stavbě střední a východní Evropy. Studia geographica, 87/1984. s SPARKS, B. W Rocks and relief. London : Longman Group Ltd. 404 pp. ŠEBESTA, J The exodynamic analysis of western part of the Bohemian massif. Czech Geological Survey Prague, str. 3 4.
13 VEJNAR, Z., KOPECKÝ, A. & RŮŽIČKA, M Geologie území listů Nýrsko a Železná Ruda. In Muller, V. (ed.) et al.: Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : Praha : ČGÚ. 32 s. VEJNAR, Z The metamorhpic zonal pattern in the Moldanubicum of the NW part of the Šumava Mts., Královský hvozd unit. Věstník ÚÚG, Praha, 3/66, s Summary Morphostructural analysis of the surroundings of Pošumavský fault This paper deals with a connection between Pošumavský fault and the relief in its vicinity by the means of morphostructural analysis. By a morphostructure we understand a set of structural-geological conditions, characteristic by the composition, types and parameters of rocks as well as tectonical and structural development of particular area. If the fault was active and vertical movements occurred, the area was split into two morphostructures, separated by the fault. Therefore, as their following development was separated as well, it is to be expected that each part will show different and characteristic parameters, delimiting it thus against its surroundings.
Základní hydrologické charakteristiky povodí Loupnice
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyzické geografie a geoekologie Hydrologie (cvičení z hydrografie) Základní hydrologické charakteristiky povodí Loupnice Jakub LYSÁK BGEKA, ročník
Více2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.
TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické
VíceZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc
ZO ČSS 7-09 Estavela Katedra geografie PřF UP Olomouc, Třída Svobody 26, 771 46 Olomouc ZPRÁVA O VÝZKUMU EXOKRASOVÝCH FOREM JIŽNÍ A JIHOZÁPADNÍ ČÁSTI VRCHU ŠPRANĚK Lokalita výzkumu: Jižní a jihozápadní
VíceMonitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko
18 Výzkum a dokumentace 1 /2016 Ochrana přírody Monitoring svahových pohybů v NP České Švýcarsko Jakub Šafránek Svahové pohyby jsou přirozenou součástí Českosaského Švýcarska. Patří k nim zejména skalní
VíceJAN BÍNA ÚROVNÌ KONSTRUKÈNÍHO GEORELIÉFU NA MORAVÌ A VE SLEZSKU
Jan Bína JAN BÍNA ÚROVNÌ KONSTRUKÈNÍHO GEORELIÉFU NA MORAVÌ A VE SLEZSKU Internet Geographic Magazine 2002 www.ingema.net 1 ÚROVNÌ KONSTRUKÈNÍHO GEORELIÉFU NA MORAVÌ A VE SLEZSKU Úvod Základní uspoøádání
VícePříspěvek ke geomorfologii okolí Prášilského jezera (povodí Jezerního potoka)
Příspěvek ke geomorfologii okolí Prášilského jezera (povodí Jezerního potoka) Contribution to geomorphology of environment Prášilské Lake (basin of the Jezerní potok streem) Pavel Mentlík Pedagogická fakulta
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie. Pavlína Nývltová
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta katedra geografie Pavlína Nývltová KOMPLEXNÍ FYZICKOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA POVODÍ KLETENSKÉHO POTOKA Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Irena
VícePOTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU
VíceMístní klima Sloupnice a okolí
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Místní klima Sloupnice a okolí Olomouc Jiří Komínek 27. 12. 2013 1. Ročník RG Obsah 1 Úvod... 3 2 Konstrukce mapy... 4 3 Klimatické
VíceÚpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní
Úpravy toků a údolní nivy jako faktor ovlivňující průběh povodní jakub langhammer Vodní toky v ČR, stejně jako ve většině vyspělých zemí, byly v posledních staletích předmětem četných antropogenních úprav.
VíceGeomorfologické aspekty hlubokých svahových deformací na Vsetínsku
Geomorfologické aspekty hlubokých svahových deformací na Vsetínsku Případová studie: Vaculov-Sedlo, Kobylská a Křížový vrch 1 Mgr. Ivo Baroň, 2 RNDr. Václav Cílek, CSc., 3 RNDr. Karel Kirchner, CSc., 4
VícePROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV
PROJEKT DVOUKOLEJNÝCH ŽELEZNIČNÍCH TUNELŮ HALÁ HUBA A HNĚVKOVSKÝ I. NA TRAŤOVÉM ÚSEKU ZÁBŘEH - KRASÍKOV Ing. Libor Mařík, ILF Consulting Engineers, s. r. o. 1 ÚVOD Příspěvek pojednává o technickém řešení
VíceSeminární práce: Fyzická geografie I. (Hydrologie)
Seminární práce: Fyzická geografie I. (Hydrologie) Téma: Hydrologické a klimatické poměry vybraného povodí DOUBRAVA Vladimír Stehno ERG 26 řeka Doubrava 1. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Pramení 1 km jihozápadně
VíceČertova zeď u Osečné Václav Ziegler
Čas: 2 hod. Václav Ziegler Liberecký kraj GPS: 50 40 27,41 N,14 56 45,86 E Osečná Český Dub 1 6. 1. 2. 3. 4. 5. 1. začátek exkurze obec Kotel 2. Pod Čertovou zdí 3. vylámané rýhy po těžbě Čertovy zdi 4.
VíceGeomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy
Geomorfologie vybraných skalních útvarů v okolí Bělé pod Bezdězem, Mimoně a České Lípy Vedoucí práce: RNDr. Marek Matura, Ph.D. Jakub Koutník, Františka Ektrtová, Andrea Suchánková, Ester Burgerová, Tomáš
VíceZEMSKÁ BRÁNA V ORLICKÝCH HORÁCH
ORLICKÉ HORY A PODORLICKO 14: 33 50 (2007) 2007 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN 0475 0640 ZEMSKÁ BRÁNA V ORLICKÝCH HORÁCH GEOMORFOLOGICKÝ VÝVOJ OBLASTI SE ZAMĚŘENÍM NA ÚDOLÍ DIVOKÉ ORLICE Eva Vaníčková Přírodovědecká
VíceCyklické změny v dynamice sluneční konvektivní zóny
Cyklické změny v dynamice sluneční konvektivní zóny P. Ambrož, Astronomický ústav AVČR, Ondřejov, pambroz @asu.cas.cz Abstrakt Na základě analýzy rozsáhlého materiálu evoluce fotosférických pozaďových
VíceVodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VíceGeomorfologické mapování lokality Městiště. Filip Hartvich
Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Geomorfologické mapování lokality Městiště Filip Hartvich f.hartvich@volny.cz Přírodovědecká fakulta UK,
Víceje také vystavena neustále aktualizovaná mapka seismicity za posledních 6 měsíců.
Radka TILŠAROVÁ 1, Vladimír NEHYBKA 2 ZÁPADNÍ ČECHY 1991-2005 PŘEHLED SEISMICKÉ AKTIVITY PODLE OBLASTÍ WESTERN BOHEMIA 1991-2005 OVERVIEW OF SEISMIC ACTIVITY IN PARTICULAR AREAS Abstract The contribution
VíceVYHODNOCENÍ SMĚRU A RYCHLOSTI VĚTRU NA STANICI TUŠIMICE V OBDOBÍ 1968 2012. Lenka Hájková 1,2) Věra Kožnarová 3) přírodních zdrojů, ČZU v Praze
VYHODOCÍ MĚRU A RYCHLOTI VĚTRU A TAICI TUŠIMIC V OBDOBÍ 19 1 Lenka Hájková 1,) Věra Kožnarová 3) 1) Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ústí nad Labem, ) Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká
VíceČ E S K Á R E P U B L I K A (Č E S K O)
Datum: Č E S K Á R E P U B L I K A (Č E S K O) POLOHA A ROZLOHA - území ČR má plochu 78 864 km 2-21. místo v Evropě a 114. ve světě - žije v ní 10, 549 mil. lidí - 78. na světě - průměrná hustota zalidnění
VíceSTAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie)
2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA
VíceNázev studie : Záplavové území toku Nivnička Km 0,000 19,041
Název studie : Záplavové území toku Nivnička Km 0,000 19,041 Objednatel: Zpracovatel: Povodí Moravy, s.p. Povodí Moravy, s.p., útvar hydroinformatiky a geodetických informací Brno, Dřevařská 11 Obsah studie:
VícePŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ LOKALITY GEODYNAMICKÉ OBSERVATOŘE PECNÝ V ONDŘEJOVSKÉ VRCHOVINĚ
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ LOKALITY GEODYNAMICKÉ OBSERVATOŘE PECNÝ V ONDŘEJOVSKÉ VRCHOVINĚ Natural environment of the Geodynamic
VíceA.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
Víces.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 www..pruzkum.cz e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 7 HOLEŠOVICE
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 www..pruzkum.cz e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 7 HOLEŠOVICE PŘÍSTAVBA KLINIKY SV. KLIMENTA INŽENÝRSKOGEOLOGICKÁ REŠERŠE Mgr. Martin Schreiber
VíceUPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY
UPRAVENOST HYDROGRAFICKÉ SÍTĚ A PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ V POVODÍ OTAVY MILADA MATOUŠKOVÁ*, MIROSLAV ŠOBR* * Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK; e-mail: matouskova@natur.cuni.cz, sobr@natur.cuni.cz
VícePROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP
PROBLEMATIKA ZMĚN VODNÍHO REŽIMU V DŮSLEDKU HORNICKÉ ČINNOSTI V ZÁPADNÍ ČÁSTI SHP Ing. Lukáš Žižka, Ing. Josef Halíř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.,budovatelů 2830, 434 37 Most ABSTRAKT: V zájmovém
VícePraha-Troja, zoologická zahrada Václav Ziegler
Čas: 2 hod. Praha-Troja, zoologická zahrada Václav Ziegler Hlavní město Praha GPS: 50 7 0 N, 14 24 39 E Praha 1 9. 8. 7. 6. 5. 4. 3. 2. 1. 1. horniny proterozoika 2. vrása v proterozoických horninách 3.
VíceREGIONÁLNÍ ASPEKTY SPORTOVNÍHO DIVÁCTVÍ 1
Tělesná kultura, 2009, 32(1), 56 72 REGIONÁLNÍ ASPEKTY SPORTOVNÍHO DIVÁCTVÍ 1 Kamil Kotlík, Pavel Slepička, Pavel Landa Fakulta tělesné výchovy a sportu, Universita Karlova, Praha, ČR Předloženo v červenci
VíceAnalýza puklinových systémů v české části povodí Svarožné. Filip Mužík
Geomorfologický Geomorfologické sborník mapování 2 a inventarizace tvarů ČAG, ZČU v Plzni, 23 Analýza puklinových systémů v české části povodí Svarožné Filip Mužík muzik.filip@email.cz Na Sekyře 28, 269
VíceSTŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST
STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST VÝVOJ PRŮTOKU V ŘECE JIHLAVĚ V LETECH 1992-2008 Martina Štorová Moravské Budějovice 2010 STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST Obor SOČ: 05. geologie, geografie VÝVOJ PRŮTOKU V ŘECE
VíceNÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH KVALITY VODY A INTENZITY VODÁRENSKÉHO VYUŽÍVÁNÍ
Citace Duras J.: Nádrž Klíčava vztah kvality a intenzity vodárenského využití. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 271-276. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8 NÁDRŽ KLÍČAVA VZTAH
VícePodpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů oblast povodí Berounky
Podpora vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů oblast povodí Berounky Záplavové území Úterského potoka ř. km 0,000 37,600 Technická zpráva říjen 2013 A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje
VíceMoravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré
Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který
VíceRudní žíly. čelba sledné po jitřní žíle Andreas (Ondřej) v místě překřížení s půlnoční žilou Geister (Sv. Duch)
Rudní žíly Pojednou se z mělké pánve vztyčí hradba Krušných hor. Zdáli je příkrá a nedobytná; její čelo se tmí nad krajinou jako obří tvrz. Ale není nedobytných tvrzí. Zdeněk Šmíd (Strašidla a krásné panny)
VíceVyužití metod lehké geofyziky v inženýrské geologii a pro potřeby geologického mapování
Využití metod lehké geofyziky v inženýrské geologii a pro potřeby geologického mapování Zadavatel: Česká geologická služba Pobočka Brno Leitnerova 22 658 69 Brno Dodavatel - zpracovatel: spol.s r.o. Středisko
VíceTEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008 Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku konstrukčních ocelí
VícePřírodní rizika miniprojekt
Přírodní rizika miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 14.2.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Seizmická činnost...
VíceHYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM
HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM Hydrogeologie Hydrogeologie je obor zabývající se podzemními vodami, jejich původem, podmínkami výskytu, zákony pohybu, jejich fyzikálními a chemickými vlastnostmi a jejich interakcí
VícePOROVNÁNÍ GEOMORFOLOGICKÝCH POMĚRŮ POVODÍ ZDOBNICE A BĚLÉ
Vč. sb. přír. - Práce a studie, 8(2000): 3-29 ISBN: 80-86046 - 49-4 POROVNÁNÍ GEOMORFOLOGICKÝCH POMĚRŮ POVODÍ ZDOBNICE A BĚLÉ Comparison of geomorphological conditions of river basins of Zdobnice and Bělá
VíceEmise. Emise. 1 of 13 12.02.2013 4:38. Emise CO
Emise Měrné emise základních znečišťujících látek. Ukazatel vyjadřuje množství znečišťujících látek vystupujících ze zdrojů znečišťování ovzduší za určité časové období, připadající na jednotku plochy
Více6.9. Povodeň v červenci 1997
6.9. Povodeň v červenci 1997 6.9.1Meteorologické příčiny povodně Začátek července byl ve znamení uzavřené tlakové výše se středem nad britskými ostrovy s postupným přesunem brázdy do oblasti západně od
VíceNezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec
Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu
GEOTECHNICKÝ ENGINEERING & SERVICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu Název úkolu : Krchleby, rekonstrukce mostu ev. č. 18323-1 (most přes Srbický potok) Číslo úkolu : 2014-1 - 072 Odběratel
VíceOBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY
ZÁKLADNÍ ŠKOLA BARTOŠOVICE, okres Nový Jičín, příspěvková organizace OBJEVY ČEKAJÍ NA TEBE HLAVNÍ GEOLOGICKÉ PROCESY Miniprojekt ZŠ BARTOŠOVICE 16.11.2013 Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl miniprojektu... 4 3 Vypracování
VíceVD ŠANCE - DRENÁŽNÍ ŠTOLA
VD ŠANCE - DRENÁŽNÍ ŠTOLA HYDROELECTRIC DAM ŠANCE - DRAINAGE TUNNEL Ing. Jan Staš, Ing. Tomáš Skokan Abstrakt: Příspěvek se zabývá již realizovanou stavbou s názvem VD Šance drenážní štola, která probíhala
Vícev jihozápadních Čechách
Sborník muzea Karlovarského kraje 19 () 425 Hnízdění hohola severního (Bucephala clangula) v jihozápadních Čechách Pavel Růžek a Libor Schröpfer ÚVOD Hohol severní (Bucephala clangula) patří k ptačím druhům,
VíceZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Geomorfologická analýza kamenných akumulací vrchu Žďár Geomorphological analysis of the block accumulations of the Žďár hill Pavel Sedláček
VíceZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT
VíceMatematický model nástroj pro hodnocení parametrů transportu kontaminantů
Matematický model nástroj pro hodnocení parametrů transportu kontaminantů Transport chlorovaných uhlovodíků z výrobního areálu Transporta Chrudim a.s. 28. 29. listopadu 27, Litomyšl PROGEO s.r.o. : Ing.
VíceVLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA.
VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. Petr Tomčík a Jiří Hrubý b a) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava, ČR b) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15,
VíceStudie záplavového území toku Bochovský potok
Studie záplavového území toku Bochovský potok Návrh na stanovení záplavového území ř.km 0,000 10,750 Technická zpráva červen 2013 A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Bochovský potok ID toku:
Více: 1) TĚŽBA 2) EKONOMIKA
Znalec Průkaz znalce Obory Odvětví : Ing. Vít Kaštovský, Ph.D. : Spr 3391/94, Krajský soud v Ostravě : 1) TĚŽBA 2) EKONOMIKA : 1) geologie, těžba uhlí 2) ceny a odhady - ekonomické hodnocení ložisek Držitel
VíceStručné shrnutí údajů uvedených v žádosti
Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti 1.Identifikace provozovatele (žadatele) Biosolid, s.r.o. Kostelanská 2128 686 03 Staré Město IČ : 26136830 2.Popis zařízení a přehled případných hlavních variant
VíceGeomorfologické mapování v české části povodí Svarožné. Filip Mužík
Miscellanea geographica 10 KGE, ZČU v Plzni, 2004 Příspěvky z geomorfologického semináře Šumava 04 Geomorfologické mapování v české části povodí Svarožné Filip Mužík muzik.filip@email.cz Katedra fyzické
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
VícePovodeň ve škole. Shrnutí. Cílová skupina. Časová náročnost. Prostorové požadavky. Klíčové otázky. Získané dovednosti a znalosti
Povodeň ve škole Shrnutí Úloha studenty seznámí s činností vody a s významem pobřežních rostlin v blízkosti vodních toků a stojatých vod. Na základě jednoduchého experimentu, který simuluje rozvodněnou
VíceReliéf R. Reliéf R. typy reliéfu základní regionalizace. lenitost reliéfu - absolutní
Reliéf R Reliéf R typy reliéfu základní regionalizace hlavní rysy: 2 odlišné typy: * eská vysoina (geologicky eský masív) * Karpaty - odlišné typy zemské kry Z - stará, konsolidovaná kra západoevropské
VíceZbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.
Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres
VícePorovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2
Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2 1 ČHMÚ, pobočka Ústí n.l., PS 2, 400 11 Ústí n.l., novakm@chmi.cz 2 PřF UK Praha, KFGG, Albertov 6, 128
VíceVyužití matematického zpracování údajů o množstvi plynnovzdušné směsi získaných z monitoringu odplyňovacích vrtů
Využití matematického zpracování údajů o množstvi plynnovzdušné směsi získaných z monitoringu odplyňovacích vrtů Iveta Cholovová 1 a Josef Mazáč 2 Utilizationof processing mathematic data on gas air mixtures
VíceSasko-durynská oblast (saxothuringikum)
Sasko-durynská oblast (saxothuringikum) Rozsah sasko-durynské zóny v sz. části Českého masivu Pozice saxothuringika ve variském orogénu Postavení saxothuringika ve středoevropských variscidách Průběh předpokládané
VícePříloha 1 Vlivy skladu vyhořelého jaderného paliva v lokalitě ETE na kvantitativní a
Příloha 1 Vlivy skladu vyhořelého jaderného paliva v lokalitě ETE na kvantitativní a kvalitativní parametry povrchových a Zpracoval: Ing. Eduard Hanslík, CSc, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM Obsah Obsah...1
VíceHolečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň. Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic
A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Příchovický potok ID toku: 132 880 000 100 ID toku v centrální evidenci vodních toků: 10 108 993 Recipient: Úhlava ID recipientu: 132 140 000 100 Úsek
VíceGeomorfologická interpretace geodetických měření v Krušných horách. Eva Stolínová, Vít Vilímek
Geomorfologický Morfostrukturní sborník a tektonické 2 problémy ČAG, ZČU v Plzni, 2003 Geomorfologická interpretace geodetických měření v Krušných horách Eva Stolínová, Vít Vilímek vilimek@natur.cuni.cz
VíceSMĚROVÁ KRYSTALIZACE EUTEKTIK SYSTÉMU Ti-Al-Si DIRECTIONAL CRYSTALLIZATION OF Ti-Al-Si EUTECTICS
SMĚROVÁ KRYSTALIZACE EUTEKTIK SYSTÉMU Ti-Al-Si DIRECTIONAL CRYSTALLIZATION OF Ti-Al-Si EUTECTICS Dalibor Vojtěch a Pavel Lejček b Jaromír Kopeček b Katrin Bialasová a a Ústav kovových materiálů a korozního
VíceStanovení záplavového území toku Zalužanský potok
Obsah: 1 Úvod... 2 1.1 Identifikační údaje...2 1.2 Cíle studie...2 1.3 Popis zájmové oblasti...3 2 Datové podklady... 3 2.1 Topologická data...3 2.2 Hydrologická data...4 3 Matematický model... 5 3.1 Použitý
VíceZefektivnění akumulace energie a zajištění stability rozvodné sítě rozšířením provozního pásma přečerpávacích vodních elektráren
Výzkumná zpráva TH01020982-2015V007 Zefektivnění akumulace energie a zajištění stability rozvodné sítě rozšířením provozního pásma přečerpávacích vodních elektráren Autoři: M. Kotek, D. Jašíková, V. Kopecký,
VíceZnalecký posudek č. 1048-40/2015
Znalecký posudek č. 1048-40/2015 č.j. 030 EX 31650/07 O obvyklé ceně nemovitostí pozemků na p.p.č. 1583 o ploše 1542 m 2, trvalý travní porost s příslušenstvím, vše zapsáno na LV 445 v katastrálním území
VíceAleš NEVAŘIL 1 ÚČINEK PŖETRŅENÍ LANA KOTVENÉHO STOŅÁRU THE EFFECT OF CABLE FAILURE ON THE GUYED MAST
Aleš NEVAŘIL 1 ÚČINEK PŖETRŅENÍ LANA KOTVENÉHO STOŅÁRU THE EFFECT OF CABLE FAILURE ON THE GUYED MAST Abstract The paper deals with the phenomena causing failures of anchoring cables of guyed masts and
VíceEnvironmentální výchova
www.projektsako.cz Environmentální výchova Pracovní list č.1 žákovská verze Téma: Orientace v terénu podle GPS a zjištění vybraných parametrů tekoucí vody v místním regionu, pozorování v krajině a invazní
VíceTEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ NIKLOVÝCH SUPERSLITIN HEAT TREATMENT OF HIGH-TEMPERATURE NICKEL ALLOYS. Božena Podhorná a Jiří Kudrman a Karel Hrbáček b
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ NIKLOVÝCH SUPERSLITIN HEAT TREATMENT OF HIGH-TEMPERATURE NICKEL ALLOYS Božena Podhorná a Jiří Kudrman a Karel Hrbáček b a UJP PRAHA a.s., Nad Kamínkou 1345, 156 10 Praha Zbraslav, E-mail:
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Vítězslav Straka Zhodnocení dosavadních průzkumných prací v oblasti ložiska uhlovodíků Uhřice Jih a jejich aplikace při posuzování využitelnosti ložiska
VíceLom u Červených Peček Václav Ziegler
Čas: 1,5 hod. Václav Ziegler Středočeský kraj GPS: 49 59 17 N, 15 12 37 E Kolín Červené Pečky 1 1. 1. PP 2 Úvod Cílem exkurze je jedna z nejzajímavějších lokalit jižního příbřežního pásma české křídové
VíceVD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY
VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY ŠANCE DAM DAM SAFETY SUPERVISION DURING DRAINAGE TUNNEL CONSTRUCTION AND GROUT CURTAIN REHABILITATION Tomáš Kantor, Petr Holomek Abstrakt:
VíceNerostné suroviny Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Děčín
2014 Nerostné suroviny Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Děčín 14.4.2014 Obsah Obsah... 0 Úvod... 1 Cíl....1 Nerostné suroviny. 2 Lomy v okolí a jejich těžba.3 Fluoritové jeskyně v severních Čechách..4
VíceSEIZMICKÝ EFEKT ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY ÚVODNÍ STUDIE
SEIZMICKÝ EFEKT ŽELEZNIČNÍ DOPAVY ÚVODNÍ STUDIE Josef Čejka 1 Abstract In spite of development of road transport, carriage by rail still keeps its significant position on traffic market. It assumes increases
VíceCFD simulace teplotně-hydraulické charakteristiky na modelu palivové tyči v oblasti distanční mřížky
Konference ANSYS 011 CFD simulace teplotně-hydraulické charakteristiky na modelu palivové tyči v oblasti distanční mřížky D. Lávička Západočeská univerzita v Plzni, Katedra energetických strojů a zařízení,
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G říjen 2014 1 7. POLOHOVÉ VYTYČOVACÍ SÍTĚ Vytyčení je součástí realizace
VíceMezoformy periglaciálního zvětrávání ve vybraných vrcholových lokalitách Pohořské hornatiny, geomorfologickém podcelku Novohradských hor.
Mezoformy periglaciálního zvětrávání ve vybraných vrcholových lokalitách Pohořské hornatiny, geomorfologickém podcelku Novohradských hor Jiří Rypl rypl@pf.jcu.cz Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta,
VíceATMOGEOCHEMICKÝ PRŮZKUM ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
Objednatel: Hutní projekt Ostrava, a.s. Stavba: Město Ostrava Plošná kanalizace Michálkovice Objekt: Posouzení trasy z hlediska nebezpečí výstupu důlních plynů Stupeň: DSP Zakázka: G-3403 Datum: 06/2003
Více8. Pseudokrasové jeskynû
8. Pseudokrasové jeskynû Úvod Pfiehled jeskyní Moravskoslezské Beskydy - Radho Èská hornatina Host nsko-vsetínská hornatina - Vsetínské vrchy Host nské vrchy Vizovická vrchovina - Komonecká hornatina Javorníky
VíceJežkovice. prameniště/studánka. evidenční číslo 1
studánka evidenční číslo 6 typ lokality: studánka místní název: U Pražcovny/2 zaměření N 49 8 53,7 EO 6 53 24, 488 m n.m. katastr Ježkovice lokalizace - v lesním svahu na pravém břehu zdrojnice Lažáneckého
VíceOBCHODNÍ CENTRUM SOUTHGATE PRAHA MODŘANY
Rozptylová studie pro záměr OBCHODNÍ CENTRUM SOUTHGATE PRAHA MODŘANY Listopad 2007 Zpracovatel: RNDr. J. Novák Lesní 34 460 01 Liberec 1 IČ 460 11 731 osvědčení o autorizaci č. 1568a/740/06/DK telefon
VíceIng. Eva Jiránková, Ph.D., Ing. Marek Mikoláš, Ing. V 11 Petr Waclawik, Ph.D.
Ing. Eva Jiránková, Ph.D., Ing. Marek Mikoláš, Ing. V 11 Petr Waclawik, Ph.D. UTVÁŘENÍ POKLESOVÉ KOTLINY A HODNOCENÍ PORUŠOVÁNÍ PEVNÉHO NADLOŽÍ V PRŮBĚHU DOBÝVÁNÍ SLOJÍ 38, 39 A 40 V 9. KŘE DOLU KARVINÁ,
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VíceVYHLÁŠKA o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech Vymezení pojmů
Strana 164 Sbírka zákonů č.22 / 2011 22 VYHLÁŠKA ze dne 27. ledna 2011 o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech Český telekomunikační
VícePlán péče o přírodní památku Smrčina
Plán péče o přírodní památku Smrčina (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 946 kategorie ochrany: přírodní
VíceTento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.
MINISTERSTVO DOPRAVY ODBOR SILNIČNÍ INFRASTRUKTURY TP-76 TECHNICKÉ PODMÍNKY GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM PRO POZEMNÍ KOMUNIKACE Část A Zásady geotechnického průzkumu Schváleno : MD-OSI č.j. 485/09-910-IPK/1 ze
Více12. SUŠENÍ. Obr. 12.1 Kapilární elevace
12. SUŠENÍ Při sušení odstraňujeme z tuhého u zadrženou kapalinu, většinou vodu. Odstranění kapaliny z tuhé fáze může být realizováno mechanicky (filtrací, lisováním, odstředěním), fyzikálně-chemicky (adsorpcí
VícePosouzení obtížnosti výkladového textu učebnic přírodopisu pro 7. ročník ZŠ pomocí dvou metod
Posouzení obtížnosti výkladového tetu učebnic přírodopisu pro 7. ročník ZŠ pomocí dvou metod Souhrn Libuše Hrabí Katedra přírodopisu a pěstitelství PdF UP Tento článek obsahuje poznatky o porovnání náročnosti
VíceSborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č.
Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2008, ročník VIII, řada stavební článek č. 26 Martina PEŘINKOVÁ 1 SANACE FARNÍHO KOSTELA TŘÍ KRÁLŮ V BŘIDLIČNÉ Abstrakt
VíceVÝZNAM TAHOVÝCH ZKOUŠEK PRO BEZPEČNOST SVORNÍKOVÉ TECHNOLOGIE
Ing. Petr Dvorský, OKD, a. s., Prokešovo náměstí 6/2020, Ostrava - Moravská Ostrava, PSČ 728 30, Telefon: +420 596 262 109, Fax: +420 596 118 844, E-mail: petr.dvorsky@okd.cz VÝZNAM TAHOVÝCH ZKOUŠEK PRO
VíceAnalýza dynamické charakteristiky zkratové spouště jističe nn
Konference ANSYS 2009 Analýza dynamické charakteristiky zkratové spouště jističe nn Ing. Petr Kačor, Ph.D., Ing. Martin Marek, Ph.D. VŠB-TU Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky, Katedra elektrických
VíceKLASIFIKAČNÍ METODY PRO HODNOCENÍ STABILITY LOMOVÝCH STĚN V KAMENOLOMECH
Ing. Jindřich Šancer, Ph.D. 1, Ing Jaroslav Zíma 2 V 12 1 VŠB-TU Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava Poruba; 2 Geologické služby, s.r.o., Dukelská 1779, 430 01 Chomutov
VíceAnalýza ustáleného teplotního pole výfukového ventilu
Analýza ustáleného teplotního pole výfukového ventilu E. Dobešová, J.Skácel Anotace: Pri spalování jsou soucásti motoru vystaveny pomerne vysokým teplotám. V hlave válcu je teplotou nejvíce zatížen výfukový
VíceBOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI
Vč. sb. přír. - Práce a studie, 6 (1998): 93-98 ISBN: 80-86046-33-4 BOLŠEVNÍK VELKOLEPÝ (HERACLEUM MAN- TEGAZZIANUM SOMM. ET LEV.) V CHKO ŽE- LEZNÉ HORY A REDUKCE JEHO POČETNOSTI Heracleum mantegazianum
Více