Tematické oddělení Strukturální politika a politika soudržnosti OBSAH A KVALITA VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V EVROPSKÉ UNII

Transkript

1 Generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie Tematické oddělení Strukturální politika a politika soudržnosti KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ OBSAH A KVALITA VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V EVROPSKÉ UNII STUDIE SHRNUTI IP/B/CULT/FWC/2006_169/Lot02-C02-SC02 03/2008 CS

2 O toto sdělení požádal Výbor pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu. Dokument je zveřejněn v těchto jazycích: - originál: EN. - překlady: DE, FR. Autor: Zodpovědný úředník: Institute of Education, University of London, United Kingdom Gonçalo Macedo Tematické oddělení Strukturální politika a politika soudržnosti Evropský Parlament B-1047 Brusel ipoldepb@europarl.europa.eu Rukopis byl dokončen v Tato studie je k dispozici na: - Intranetové stránce: - Internetové stránce: Brusel, Evropský Parlament, Názory vyjádřené v tomto dokumentu jsou názory autora a nemusí nutně představovat oficiální postoj Evropského parlamentu. Rozmnožování a překlady pro nekomerční účely jsou povoleny, pokud je uveden zdroj, vydavatel je předem upozorněn a obdrží kopii.

3 Shrnutí Zadaná studie Tato zpráva byla zadána na žádost Výboru pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu a byla zhotovena pracovní skupinou z ústavu pedagogiky (Institute of Education) Londýnské univerzity. Je založena na studii struktury, obsahu a kvality vzdělávání učitelů základních škol ve veřejném sektoru v celé Evropské unii. Studie se skládá ze tří částí a obsáhlých příloh. Část I obsahuje obecný úvod. Část II poskytuje informace o systémech vzdělávání učitelů v Evropě, pojednává o problémech kvality a otázce evropské spolupráce. Část III prezentuje několik závěrů a doporučení, jak postupovat. Přílohy podávají stručný faktický přehled o vzdělávání učitelů základních škol v každém z 27 členských států. Základní vzdělání považují vnitrostátní vlády a zaměstnavatelé za obzvláště důležité. Velký význam se přikládá zvyšování úrovně učitelů základních škol např. investicemi do rozsáhlejší odborné přípravy, systematickým zaškolováním a vedením, poskytováním příležitostí pro další profesní rozvoj pro učitele a přísnými postupy zajišťování kvality. Mnoho jednotlivců a organizací včetně Evropské komise, zaměstnavatelů, učitelů a rodičů vyjadřuje znepokojení nad kvalitou vzdělávání učitelů základních škol. Nedostatky vztahující se k pedagogickým dovednostem a profesnímu rozvoji učitelů byly zmíněny téměř ve všech 27 zemích EU. Kromě toho se učitelé ve dvacátém prvním století potýkají sdalšími problémy, k nimž patří třídy s dětmi pocházejícími z různých kultur, které mají různé mateřské jazyky, různé schopnosti a zvláštní potřeby. Přesto nejsou různé součásti vzdělávání učitelů v rámci členských států i v celé EU dostatečně systematicky koordinovány. Učitelé základních škol v Evropě a mimo Evropu Učitelé základních škol vykonávají klíčovou roli ve vnitrostátních vzdělávacích systémech EU- 27 a efektivní základní školství je obecně považováno za nezbytný základ úspěšného středoškolského a dalšího vzdělávání. Z důvodu rychlých sociálních změn a většího očekávání škol se rozšířila a prohloubila úloha učitele. Kromě toho je na rozdíl od jiných povolání vučitelské profesi velký podíl starších pracovníků. Pro budoucnost se jeví jako důležité, aby země uvnitř (i mimo) EU podnikly další kroky krozvoji znalostí a dovedností učitelů a dále rozšiřovaly a zlepšovaly opatření pro vzdělávání budoucích učitelů, zaškolování začínajících učitelů a profesní rozvoj. U těch, kteří se připravují na povolání učitele na základní škole, se obvykle předpokládá, že mají zájem o učitelskou kariéru, ale motivace pro to, stát se učitelem, se v Evropě výrazně liší. v některých zemích není učitelství považováno za příliš prestižní povolání, z čehož vyplývají problémy s udržením učitelů ve školství. Někteří studenti pedagogickou přípravu využívají pouze jako pojistku pro případ, že by se jim nepodařilo najít prestižnější zaměstnání. v jiných zemích, kde mají učitelé status státních úředníků, je jejich společenské postavení vnímáno jako vyšší. Relativně vysoké společenské postavení mají také v některých skandinávských zemích. 1

4 Mezi zeměmi existuje několik zásadních rozdílů v přístupu k zaměstnávání učitelů, jejich vzdělávání, platům, pracovním a zaměstnaneckým podmínkám, hodnocení a profesním strukturám. Díky mezinárodní analýze mají země příležitost dozvědět se o sobě více porovnáním svých zkušeností se zkušenostmi jiných zemí a získáním informací o dopadech různých postojů na politiku školství. Nedávný průzkum OECD ukazuje, že zvyšováním kvality učitelů by se s největší pravděpodobností dosáhlo výrazného zlepšení výsledků škol. Větší podněcování mobility a odstranění zbytečných překážek by celkově mohlo vést ke zvýšení kvality výuky v Evropě i mimo ni. Mobilita učitelů v rámci jedné země bývá spojována s finančními důvody, avšak pokud jde o úroveň mobility učitelů mezi zeměmi, ta je u učitelů základních škol nižší než u jejich středoškolských kolegů. Mobilita učitelů je nejčastější mezi zeměmi, ve kterých se mluví stejným jazykem a které leží blízko sebe. Vzdělávání učitelů základních škol Mnoho vnitrostátních vzdělávacích systémů pro učitele základních škol EU-27 zjevně podlehlo globálnímu trendu častých a rozsáhlých reforem spojených se samotným základním školstvím. Je možné určit některé víceméně obecné znaky vzdělávání učitelů základních škol. Ve vzdělávacích programech pro budoucí učitele je často určitým způsobem vyváženo studium na vysoké škole s praktickou složkou založenou na učitelské praxi ve školách. Co se týče učitelů základních škol, pro vnitrostátní systémy je běžná spíše příprava všestranných jedinců než specialistů na jednotlivé předměty. Při vzdělávání evropských učitelů se také zjevně klade důraz na prosazování národní identity a občanství. Kromě toho lze v celé Evropě sledovat obdobný model toho, kolik času by mělo být celkově věnováno výuce nebo jaký podíl tohoto času by se měl v osnovách věnovat jazyku a čtení. Celková délka pedagogického vzdělávání (včetně povinného zaškolení a zkušební lhůty) kolísá mezi třemi a pěti lety. Existují také značné rozdíly v podmínkách pro získání diplomu, stupních kvalifikace, zaškolování nastupujících učitelů a dalším vzdělávání. Další vzdělávání je například povinné pouze v 11 členských státech a tam, kde tato povinnost existuje, obvykle odpovídá méně než 20 hodinám ročně a nikdy netrvá déle než pět dní v roce. Podpora učitelům v první fázi jejich kariéry v podobě zaškolení, školení a vedení zkušeným kolegou je k dispozici pouze v polovině zemí EU-27. Ukazatele kvality Lze říci, že existují čtyři mezinárodně uznávaná kritéria kvality, na jejichž základě se dospívá ke stále větší shodě v tom, co tvoří kvalitní pedagogické vzdělání: učitelský diplom, zaškolování začínajících učitelů, další profesní rozvoj a zajištění kvality. Nedávný výzkum poukazuje na spojitost mezi prozíravými investicemi do kvality učitelů a zlepšováním výsledků studentů. Vzdělávání učitelů základních škol a učební výsledky dětí Je důležité pokusit se zjistit vztah mezi modely vzdělávání učitelů základních škol v jednotlivých státech a výkonností systému, tak jak byl např. zjišťován ve studii PISA, kterou provedla organizace OECD, a studii PIRLS provedené Mezinárodní asociací pro hodnocení výsledků ve vzdělávání (IEA). Přestože výsledky jednotlivých zemí podle studií PISA a PIRLS často kolísají, některé země si trvale udržují velice vysokou úroveň. Tato skutečnost je stále předmětem různých pokusů o vysvětlení, jedním z nichž je nedávná rozsáhlá studie zpracovaná 2

5 společností McKinsey & Company (2007) s názvem Jak se nejvýkonnější školní systémy světa dostávají na vrchol. Tato studie zkoumala údaje z 25 školských systémů, z nichž 10 patřilo mezi nejvýkonnější a z EU-27 zahrnovalo Belgii, Finsko a Nizozemsko. Sedm dalších systémů včetně Anglie bylo hodnoceno jako výrazně se zlepšujících. Ve zprávě společnost McKinsey došla k závěru, že hlavním faktorem způsobujícím rozdíly ve studijních výsledcích je kvalita učitelů. Vysoce výkonné školské systémy, ač zásadně rozdílné v pojetí a souvislostech, věnují neustále pozornost zlepšování výuky, protože si jsou vědomy jejího přímého vlivu na úspěchy studentů. Pro zlepšení výuky dělají vysoce výkonné systémy tři věci: získávají pro učitelskou profesi správné lidi, vychovávají z těchto lidí schopné učitele a zavádějí systémy a cílenou podporu, aby každému dítěti zajistily prvotřídní výuku. Taková strategie vyžaduje přísné standardy a hodnocení, jasná očekávání, různé způsoby podpory pro žáky a učitele a dostatečné financování. Podle zprávy mají vysoce výkonné systémy obdobnou strategii a postupy pro to, aby zaujaly kvalitní uchazeče, díky čemuž jsou schopné přilákat a udržet si vysoce kvalitní učitele. Mezi tyto postupy patří marketingové techniky a techniky získávání zaměstnanců přejaté z oblasti obchodu, zaměřené na rozšíření nabídky kvalitních uchazečů; vytvoření alternativ pro zkušené učitele; efektivní výběrové mechanismy (s postupy pro okamžité propuštění málo výkonných učitelů brzy po nástupu do zaměstnání) a dobrý nástupní plat. Vysoce výkonné systémy disponují mechanismy uznávajícími společný soubor vlastností, které lze zjistit před nástupem do učitelského povolání: celkovou vysokou úroveň jazykové a numerické gramotnosti; mezilidské a komunikační dovednosti; ochotu učit se a motivaci vyučovat. Přestože se ve studii společnosti McKinsey zmiňuje celá řada otázek, které budou vyžadovat další výzkum, tvrdí se zde, že zlepšení komunikace a sdílení úspěšných metod nabízí šanci na zvýšení kvality vzdělávání učitelů v celé EU-27. Závěry a doporučení Materiál, ze kterého tato zpráva vychází, je z velké části výsledkem rozsáhlé mezinárodní spolupráce, která vyústila v nebývalé množství informací a strategických podnětů včetně porovnání schopností žáků ve čtení, vědě a matematice. Je potřeba tuto mezinárodní spolupráci rozšířit a zaměřit se na záležitosti uvedené v této zprávě včetně sdílení osvědčených postupů, diskutování o rozdílech mezi jednotlivými národy a řešení problémů. Zpráva je zakončena doporučeními v šesti oblastech: 1. Rozdíly mezi jednotlivými státy a provádění boloňského procesu Cílem boloňského procesu je vytvořit do roku 2010 Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání. Různorodost postojů jednotlivých států ke vzdělávání učitelů v EU-27 ukazuje, že je třeba více mezinárodních dialogů s cílem vytvořit evropskou organizaci, která by usnadňovala sbližování. Mělo by být vytvořeno fórum pro výměnu informací v oblastech, jimž je zjevně nutné se v rámci vzdělávání učitelů základních škol věnovat, především pokud jde o poskytování a efektivitu soustavného profesního rozvoje, což je oblast zvláště potřebná. Měl by být podporován rozvoj evropské organizace, která by zastupovala sektor vzdělávání učitelů a fungovala jako mluvčí tohoto sektoru. 3

6 2. Metody vzdělávání budoucích učitelů Následující metody prvotního vzdělání učitelů by měly být rozšířeny napříč EU-27: příprava na praxi předcházející programu vzdělávání budoucích učitelů; příprava na praxi jako součást programu vzdělávání budoucích učitelů; učitelská praxe ve škole pod vedením školitele; úspěšné složení zkoušky nebo jiného druhu hodnocení; sledovaná zkušební doba; zaškolování nových učitelů pod vedením školitele. 3. Efektivní metody přijímání učitelů a jejich udržení ve školství Nedávná zpráva společnosti McKinsey & Co. (2007) by měla být šířena v celé EU-27 a měla by proběhnout debata o jejích klíčových zjištěních o vysoce výkonných systémech. Tato zjištění se vztahují k: získávání správných kandidátů na učitelské povolání; zajišťování, aby se z těchto kandidátů vyvinuli schopní učitelé; zavádění systémů a cílené podpory, zajišťující, aby se každému dítěti dostalo prvotřídní výuky. 4. Strategické využití zajišťování kvality Zvýšení kvality a efektivity systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě je jedním z hlavních cílů lisabonského procesu, kterých má být dosaženo do roku Zpráva společnosti McKinsey & Co. také upozorňuje na to, že strategické napodobování vysoce výkonných systémů vyžaduje následující: přísné standardy a hodnocení; jasná očekávání; odlišnou podporu pro žáky a učitele; dostatečné financování. Samotné postupy zajišťování kvality ve vzdělávání učitelů by měly být kontrolovány, aby se zjistilo, zda existuje rovnováha mezi: zajišťováním kvality a zvyšováním kvality; četností vyhodnocování a uplatňováním doporučení; efektivitou zajišťování kvality a jeho účinkem. 5. Řešení systémovým nedostatků: Zaškolování pedagogů Problémy a výzvy, které začínající učitelé musí řešit, jsou komplexní a zahrnují komunikaci s rodiči, vedení třídy, kázeň studentů, sebejistotu, ztotožnění se s profesí a potřebu kvalifikovaného vedení. Některé státy přesto nemají jasně daný systém zaškolování pedagogů. To je systémová slabina, kterou je třeba odstranit. Oficiální zaškolování pedagogů podpořené jasnými zásadami zajišťování kvality by se mělo stát oficiálním požadavkem pro nové zájemce o učitelské povolání v celé EU-27. 4

7 6. Zvýšení mobility učitelů Tam, kde jsou možnosti zaměstnání kvalifikovaných učitelů základních škol omezené, by mohla být atraktivní práce v jiné části EU. Nedávná zpráva pro Evropskou komisi nicméně ukázala, že mobilita učitelů mezi zeměmi je u učitelů základních škol nižší než u jejich středoškolských kolegů. Měla by se zvážit podpora větší mobility a dalšího odstraňování překážek v mobilitě, např. formou pomoci s přestěhováním, přídavků na děti a jazykového vzdělávání. 5