Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Transkript

1 Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel: CZ.1.04/1.101/ Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Sídlo objednatele: Praha 1, Václavské náměstí 21 Vytvořil: Zhotovitel: Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu, Praha 1, Těšnov 5 Autor textu: PhDr. Irena Wagnerová, Ph.D.,MBA

2 Obsah Resumé... 5 Zadání Úvod Flexikurita Flexibilita Přehled flexibilních forem organizace práce Flexibilita českého pracovního trhu Jistota Flexikurita Koncept flexikurity Flexikurita v EU Globální vize odborného vzdělávání a přípravy v roce Strategické cíle Sdělení Komise týkající se budoucnosti odborného vzdělávání (EC, 2010) Vzdělávání v EU Komuniké z Brugg o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v období Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR ( ) Ekonomický vývoj ve světě Postupy EU Střední odborné školství Vliv demografického vývoje na SŠ vzdělávání Krize učňovského školství Vážné problémy ekonomiky kvůli nedostatkům žáků na učilištích a odborných školách Argumenty proti učňovskému školství společnosti Scio Budoucí konkurenceschopnost spočívá v dovednosti rychle reagovat na změny Zlepšování kvality vzdělávání je cestou ke zvyšování prosperity Mezinárodním trendem je zvyšování úrovně vzdělání obyvatel Roste poptávka po pracovnících s vyšší kvalifikací V ČR máme vyučených dost A. Klesá poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících B. S růstem produktivity práce klesá poptávka po méně kvalifikované pracovní síle A. Učňovské vzdělávání je drahé

3 7B. Draze vyučení učni nejdou do praxe, ale pokračují v nástavbovém maturitním studiu A. Učňovské obory nerozvíjejí dostatečně přenositelné kompetence B. Studenti učňovských oborů nemají předpoklady pro celoživotní učení A. Učni nejsou spokojeni s vystudovaným oborem B. Učni nepracují ve vystudovaném oboru Zaměstnavatelé nemají zájem o absolventy učňovských oborů, chtějí zaměstnance s praxí Absolventi učňovských oborů jsou nejvíce ohrožení nezaměstnaností Vyučení mají nízké a neperspektivní platy Zájem o studium na učňovských oborech klesá, naopak roste poptávka po maturitním vzdělávání Jak probudit učňovské školství Zahraniční zkušenosti v učňovském vzdělávání Počty studentů na SŠ obory TOP Celoživotní vzdělávání Rekvalifikace E-learning Perspektiva zaměstnání v TOP Vývoj odvětví Budoucnost odvětví Typické profese v odvětví TOP Obsluha textilních strojů Střední vzdělání bez maturity v oboru textil a oděvnictví Přehled kvalifikace v TOP Zaměstnanost v TOP Demografická prognóza vývoje na příštích deset let (do roku 2021) Odhad počtu osob v TOP ve věkové skupině Demografická odvětvová prognóza Problémy TOP SWOT analýza zaměstnanosti v TOP Nové kompetence a nové profese Mystery working v TOP z hlediska flexikurity Motivace Motivace k práci v organizaci Vztah spokojenosti a pracovního chování

4 8.3. Vztah motivace a výkonu Motiv dosažení úspěšného výkonu Základní principy motivačního programu Závěr Zdroje Přílohy: Příloha 1. - Úrovně EQF Příloha 2. - Charakteristiky jednotlivých úrovní NSK Příloha 3. Komuniké z Brugg Příloha 4. - Národní soustava povolání - Textilní a oděvní výroba Příloha 5. Kvalifikace pro práce v oboru textilní výroba a oděvnictví dle NSP Příloha 6. - Střední a vyšší odborné školy, poskytující vzdělání v TOP Příloha 7. Vysoká škola Příloha 8. - E-learning

5 Resumé Podmínky v průmyslu se mění stále a stále rychleji a odborné školství/vzdělávání na to nedokáže flexibilně reagovat. V TOP probíhá pokles výroby klasických výrobků a restrukturalizace podniků schopných zavádět náročnější technologie. Proto odvětví potřebuje kvalifikovanější pracovníky, ale těch je nedostatek, protože student a jejich rodiče nemají o odborné školství zájem a tak dokonce zanikají střední odborné školy. Podmínky ve školství se celosvětově mění ve směru poptávky po vyšším a univerzálnějším vzdělání. Odklon od specializovaného vzdělávání, které je považováno za rizikové z hlediska nezaměstnanosti je třeba řešit na obecnější úrovni než v odvětví. Školy, které v tom doposud byly sami, to řešily zaváděním nabídky manažersko-podnikatelského vzdělávání. Je to problém obecný a je třeba řešit, jakým způsobem vůbec vrátit technické předměty do škol. Pracovní pozice, které jsou popsány v NSP vyjadřují současnou potřebu průmyslu a jejich náplň byla formulována tak, aby to byly pozice z hlediska vnitřní mobility pracovní síly flexibilní. Seznam pozic, které nejsou školeny ve vzdělávací soustavě, se v důsledku nezájmu studentů, zanikání studijních oborů a nyní i celých škol stále rozšiřuje (evidenci vede NÚV). Vytváření nových pracovních pozic by tedy bylo protismyslné a naše úsilí by se mělo soustředit na zajištění flexibilní pracovní síly. Ta může v rámci regionů přecházet i z jiných oborů, ale nelze očekávat, že se podaří vyvolat nějaký větší pohyb pracovních sil. Jak se ukázalo v případě rušení SPŠ v Liberci a SPŠ a VOŠ v Brně, je střední školství krajskou záležitostí a na celostátní oborovou působnost škol nelze spoléhat. Mezi nové profese, které se v rámci českého TOP budou uplatňovat stále více je například práce mentora podnikových škol. V oblasti organizace práce je flexikurita závislá na podmínkách té které výroby a je otázkou dohody zaměstnavatele a odborů. Může se stát vhodným nástrojem pro motivaci pracovníků na klíčových pozicích. Nicméně při zajišťování pružné pracovní síly musí podniky spoléhat v současné situaci především sami na sebe. Doporučujeme podporovat učiliště a odborné školy v okolí jak jen to půjde, aby udržely alespoň jednotlivé předměty, která by mohli absolventi použít při nástupu do zaměstnání v TOP. Pokud tomu tak již není, měly by se podniky zaměřit na vytváření vlastních škol práce a v nich připravovat pracovníky na možné změny pozic. Pro tyto účely se dají využít i výzvy na vzdělávání zaměřených operačních programů ESF. Problematika uplatnění flexikurity v TOP v rámci ČR je komplexni. V rámci této studie navrhujeme následující doporučení: Zavedení po německém vzoru duálního systému učňovského vzdělávání, kdy učeň pracuje a současně i studuje. Za práci dostává mzdu. Zavedení podnikových škol, které jsou schopny zajistit jednak získání kvalifikace a jednak její rozšíření. Vytvoření systému vzdělávání v učňovských profesích. Zvyšování atraktivity oboru a práce na získání a udržení image. Prosazování práce v TOP jakožto perspektivního a celoživotního uplatnění. Pro studenty odborného školství musí existovat možnosti návazného dalšího VŠ vzdělání, kde je jejich výhoda ve středoškolské specializaci již zcela zjevná. 5