Sem vložte zadání Vaší práce.
|
|
- Zuzana Vítková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Sem vložte zadání Vaší práce.
2
3 České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra počítačových systémů Bakalářská práce Vliv použitého kodeku a různých metod QoS na kvalitu přenosu hlasu v IP síti Tomáš Král Vedoucí práce: Ing. Oldřich Slavata 5. května 2013
4
5 Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat Ing. Oldřichu Slavatovi za odborné vedení při tvorbě této bakalářské práce a své rodině za morální podporu během mého studia na ČVUT.
6
7 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací. Beru na vědomí, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů, zejména skutečnost, že České vysoké učení technické v Praze má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. V Praze dne 5. května
8 České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií c 2013 Tomáš Král. Všechna práva vyhrazena. Tato práce vznikla jako školní dílo na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakultě informačních technologií. Práce je chráněna právními předpisy a mezinárodními úmluvami o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským. K jejímu užití, s výjimkou bezúplatných zákonných licencí, je nezbytný souhlas autora. Odkaz na tuto práci Král, Tomáš. Vliv použitého kodeku a různých metod QoS na kvalitu přenosu hlasu v IP síti. Bakalářská práce. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta informačních technologií, 2013.
9 Abstract This thesis deals with the measurement of voice quality in IP telephony using different codecs and QoS settings. For automated assessment of the voice quality ITU-T P.862 and P.863 algorithms were used. Keywords VoIP, QoS, codec, MOS, PESQ, POLQA Abstrakt Tato práce ze zabývá měřením kvality hlasu v IP telefonii při použití různých kodeků a nastavení QoS. K vyhodnocování kvality hlasu byly použity algoritmy ITU-T P.862 a P.863. Klíčová slova VoIP, QoS, kodek, MOS, PESQ, POLQA ix
10
11 Obsah Úvod 1 1 Analýza a návrh Protokoly pro řízení hlasové komunikace v datových sítích Hlasové kodeky QoS Cisco QoS mechanismy Kvalita VoIP hovoru Realizace Testovací prostředí Zahlcení linky Přenos hlasových vzorků Použité kodeky Plánovaný postup testů QoS metody Grafy výsledků měření Závěr 31 Literatura 33 A Seznam použitých zkratek 35 B Obsah přiloženého CD 37 xi
12
13 Seznam obrázků 1.1 Policing a shaping Schéma zapojení testovacího prostředí Testovací hlasový záznam Závislost PESQ MOS na metodě QoS Závislost POLQA MOS na metodě QoS Závislost Cisco MOS na metodě QoS Závislost doby odezvy na metodě QoS Závislost MOS na metodě QoS kodek G Závislost MOS na metodě QoS kodek G Závislost MOS na metodě QoS kodek ilbc Závislost MOS na metodě QoS kodek G xiii
14
15 Seznam tabulek 1.1 Hlavička IP paketu Hodnoty DSCP Mean opinion score Hodnoty MOS, nezatížená linka Hodnoty MOS, metoda FIFO Hodnoty MOS, metoda WFQ Hodnoty MOS, metoda CBWFQ Hodnoty MOS, metoda LLQ Hodnoty MOS, metoda CBWRED Hodnoty MOS, metoda ECN Hodnoty MOS, metoda LFI xv
16
17 Úvod Voice over Internet Protocol (VoIP) je sada technologií umožnujících přenos digitalizovaného hlasu přes datové sítě nejčastěji v paketech protokolu UDP. Způsob jakým se hlas převádí na data určuje použitý kodek. Kodeky používají různé algoritmy komprese a mohou určitým způsobem korigovat chyby vzniklé při přenosu na zatížených nebo nespolehlivých linkách (například ztrátu paketů). Použití VoIP ve firemních sítích a v domácnostech výrazně snižuje telekomunikační náklady tím, že místo vytáčeného hlasového spojení využívá k přenosu hlasu datové linky. Tyto linky bývají většinou placeny paušálním poplatkem, takže využitím volné kapacity linky nevzniká žádný další výdaj. Sítě, které jsou využívány ke společnému přenosu dat, hlasu a třeba i videa, nazýváme konvergované sítě (Converged Networks). Před nástupem konvergovaných sítí byly protokoly pro přenos dat vyvíjeny tak, aby se pokoušely zabrat co nejvíce volné kapacity sítě a co nejrychleji doručit data k cíli. Přitom může dojít ke ztrátě některých paketů či záměně jejich pořadí při doručování. Ztráta paketů je detekována a ztracené pakety jsou odeslány znovu. V koncovém bodě jsou pak všechny pakety znovu seřazeny do správného pořadí. Pro přenos hlasu je však důležité, aby hlasové pakety byly doručovány s malým zpožděním, s malou variabilitou zpoždění a ve správném pořadí. Pokud určitý paket dorazí později než paket, který měl být doručen až po něm, je lepší jej zahodit než doručit v nesprávném pořadí. Rovněž nemá smysl pokoušet se znovu doručovat ztracené pakety. Obojí by vedlo ke zhoršené srozumitelnosti přenášeného hlasu. V konvergovaných sítí tak vznikla potřeba nějakým způsobem řešit současný přenos hlasu a dat (případně i videa) po jedné síti. Zdánlivě nejjednodušším způsobem řešení možných problémů přenosu 1
18 Úvod hlasu a dat po společné síti je navýšení šířky pásma sítě (bandwidth) tak, aby všechny protokoly měly k dispozici dostatečnou kapacitu pro uspokojení svých nároků na síťový provoz. Tento způsob je ale tím nejdražším a ne vždy realizovatelným (například z důvodu technologických limitů). Další možností je použití Quality of Service (QoS) rozdělení provozu na síti do tříd a jejich prioritizace podle stanovené důležitosti. Hlasová a business-critical data by měla mít přidělenu dostatečnou šířku pásma, hlasové pakety by navíc měly být posílány přednostně. K zajištění těchto požadavků byly vyvinuty různé metody. V Cisco sítích jsou to například frontové algoritmy: Priority queuing Modified deficit round robin Weighted fair queuing Low-latency queuing Je možno také využít komprese, která redukuje velikost přenášených paketů. Komprese paketů však do přenosu může vnášet další zpoždění a je výkonově náročná. Méně náročnou na výkon routerů je metoda komprese hlaviček (RTP header compression). Tato metoda je vhodná zejména pro hlasové pakety, které jsou obecně krátké a mají špatný poměr množství přenášených dat vůči velikosti hlaviček svých paketů. U TCP protokolu lze také použít prevence zahlcení, kdy router začne zahazovat některé pakety ještě dříve, než k zahlcení dojde. TCP spojení to zaznamená a zmenší velikost okna (TCP Window) tím se celé TCP spojení zpomalí. Existují ještě další metody jako Policing a Shaping, které omezují množství přenášených dat v čase a tím uvolňují šířku pásma linky pro pakety jiné třídy. 2
19 Kapitola 1 Analýza a návrh 1.1 Protokoly pro řízení hlasové komunikace v datových sítích Řídící (signalizační) protokoly aplikační vrstvy slouží pro vytváření, změnu a ukončování spojení mezi dvěma i více účastníky. Nejběžnějším protokolem, se kterým se můžeme setkat v IP telefonii je SIP. Kromě něj se ve firemních sítích používají protokoly H323, MGCP a SCCP. V této práci byly používány protokoly SIP a SCCP. SIP Session Initiation Protocol textově orientovaný signalizační protokol vyvinut jako nástupce staršího a složitějšího protokolu H.323 kromě hlasové komunikace podporuje i videokonference, streamovaná multimédia a další komunikace typu klient server nebo klient klient vytvořený v IETF, specifikován v RFC 3261 [11] SCCP Skinny Call Control Protocol proprietární Cisco protokol řídí komunikaci mezi IP telefony a Cisco Unified Communications Managerem (CallManager) telefony během registrace dostávají od CallManageru kompletní konfiguraci včetně čísla linky 3
20 1. Analýza a návrh 1.2 Hlasové kodeky Výraz kodek je akronym pro kodér-dekodér. Jedná se o zařízení nebo algoritmus pro zakódování datového toku nebo signálu do určité podoby vhodné k danému účelu (přenos po síti, uložení,... ) a jeho zpětnému dekódování. Během kódování mohou být data i komprimována nebo šifrována. Hlasové (audio) kodeky slouží k převodu hlasu na data vhodná pro přenos po síti G.711 G.711 je nejrozšířenější audio kodek používaný v telekomunikacích, standardizovaný organizací ITU-T. Je také znám pod zkratkou PCM (Pulse code modulation). G.711 je úzkopásmový kodek s pevným datovým tokem (bit rate) 64 kbit/s. Mimo jiné se standardně používá na ISDN linkách. Frekvenční rozsah zvukového signálu je Hz. G.711 existuje ve variantách A-law a µ-law, lišících se způsobem kódování (více viz [5]). A-law verze je používána hlavně v Severní Americe, µ-law je rozšířenější v Evropě G.729 G.729 je také ITU-T standardizovaný kodek. Na rozdíl od G.711 má datový tok jen 8 kbit/s. Je tedy podstatně úspornější než G.711, ale bohužel na úkor kvality přenášeného hlasu. Kodek G.729 byl postupně vyvíjen, jeho nejrozšířenější varianty jsou Annex A a Annex B [7] ILBC Dalším úzkopásmovým kodekem je ilbc. Tento open-source kodek byl vyvinut tak, aby se zvládl vyrovnat s výpadky hlasových paketů za cenu mírné degradace hlasové kvality, ale již bez další propagace chyb vzniklých ztrátou paketů. Jeho datový tok je 15,2 kbit/s (20 ms rámec) nebo kbit/s (30 ms rámec) [1] G.722 G.722 je širokopásmový (wideband) ITU-T standardizovaný kodek s datovým tokem 48, 56 nebo 64 kbit/s. Oproti G.711 nabízí lepší kvalitu hlasu díky většímu frekvenčnímu rozsahu: Hz [6]. 4
21 1.3. QoS Další hlasové kodeky Existuje mnoho dalších hlasových kodeků (například G.723, G.729, SILK a Speex), v této práci však nebyly použity. 1.3 QoS QoS je schopnost sítě poskytovat lepší služby vybraným uživatelům a aplikacím na úkor ostatních služeb nebo uživatelů. QoS můžeme také chápat jako soubor mechanismů pro konfiguraci těchto služeb. Základními kroky při implementaci QoS jsou: identifikace síťového provozu a jeho požadavků rozdělení provozu do tříd definice politik pro každou třídu Identifikace síťového provozu Prvním krokem implementace QoS je identifikace provozu na síti. Důkladná analýza provozu určí, jaký provoz se na síti vyskytuje a kde jsou největší problémy. Poté je možno stanovit QoS požadavky pro různé typy provozu Rozdělení provozu do tříd (klasifikace) Při procesu klasifikace se identifikují druhy provozu a rozřazují se do různých tříd s podobnými QoS požadavky. Roztřídění umožňuje rozdělit provoz do několika úrovní priority. Klasifikace by měla probíhat na okraji sítě, co nejblíže ke zdroji provozu. Kritéria pro klasifikaci provozu mohou být například: typ protokolu informace v hlavičce paketu zdrojová a cílová adresa velikost paketu Na klasifikaci navazuje značkování. Jakmile je určena třída pro určitý druh provozu, je potřeba všechny jeho pakety nebo rámce označkovat, aby byla zřejmá jejich příslušnost k dané třídě. Značkování může probíhat jak na třetí tak i na druhé vrstvě ISO/OSI modelu. 5
22 1. Analýza a návrh QoS třídy provozu Třídy provozu se definují podle firemních nebo osobních potřeb. Ve firemním prostředí se používají například tyto třídy: Voice třída pro hlas která má mít co nejmenší zpoždění Business-Critical třída pro firemně důležitý provoz (například firemní aplikace a přístup uživatelům k databázi) Best-Effort třída pro normální provoz (elektronická pošta, přístup na webové stránky) Scavenger třída pro nechtěný provoz, který se můžeme snažit potlačovat (například point-to-point aplikace a on-line hry) Definice QoS politik QoS politiky se definují pro každou třídu provozu. Daná politika potom ovlivňuje způsob, jak síťové prvky zacházejí s pakety třídy, které je politika přidělena. Pakety mohou být při doručování upřednostňovány před ostatními, nebo naopak zdržovány či rovnou zahazovány. Pomocí politik se třídám může přidělit: minimální garantovaná šířka pásma maximální možná šířka pásma priorita třídy prevence zahlcení 6
23 1.4. Cisco QoS mechanismy QoS požadavky pro hlasový přenos Aby byl hlas přenášený po datové síti srozumitelný a poslouchatelný, je potřeba zajistit následující parametry: dostatečná šířka pásma (bandwidth) pro jeden hlasový kanál je potřeba kbit/s podle použitého kodeku bod-bod zpoždění (latency) tolerance max. 150 ms jednosměrného zpoždění variabilita zpoždění (jitter) menší než 30 ms ztrátovost paketů (packet loss) do jednoho procenta 1.4 Cisco QoS mechanismy Cisco směrovače (routery) a přepínače (switche) mají QoS implementován ve svém operačním systému (IOS). Informace pro vypracování této podkapitoly byly čerpány z [2]. Cisco implementace QoS používá tyto mechanismy: klasifikace značkování řízení zahlcení prevence zahlcení policing a shaping mechanismy efektivity linky 7
24 1. Analýza a návrh Klasifikace Možnosti klasifikace provozu na Cisco zařízeních: MCQ klasifikace Manuálně konfigurovaná klasifikace na základě Access listů, IP precedence, DSCP, protokolu, vstupního rozhraní, zdrojové MAC adresy, cílové MAC adresy a dalších parametrů. NBAR klasifikace Network-Based Application Recognition (NBAR) automaticky rozeznává velké množství aplikací komunikujících po síti. Je implementována v Cisco IOSu. Trust Boundary Umožňuje důvěřovat již klasifikovaným rámcům, označkovaných v LAN síti. Značky z rámců se přeznačkovávají do paketů, přičemž je možné překlasifikování do jiných tříd podle konfigurovatelné převodní tabulky (Cos-to-DSCP map) Značkování Značkování je prováděno zápisem specifické hodnoty do hlavičky rámce nebo paketu. Do hlavičky ethernetového rámce rozšířeného o 802.1Q pole se zapisuje hodnota CoS. Využívá 3 bity 802.1Q hlavičky. V hlavičce IP paketu (tabulka 1.1) je druhý byte určen pro informace o typu služby (Type of Service, ToS). Specifikace RFC 2474 [4] vyhrazuje prvních 6 bitů z ToS pole pro DSCP (DS field) a poslední dva bity pro Explicit Congestion Notification (ECN). Použitelné DSCP hodnoty jsou uvedeny v tabulce 1.2. Tabulka 1.1: Hlavička IP paketu Version IHL Type of Service Total Length Identification Flags Fragment Offset Time to Live Protocol Header Checksum Source Address Destination Address Options Padding 8
25 1.4. Cisco QoS mechanismy Tabulka 1.2: Hodnoty DSCP Název Hodnota Název Hodnota CS0 0 AF32 28 CS1 8 AF33 30 AF11 10 CS4 32 AF12 12 AF41 34 AF13 14 AF42 26 CS2 16 AF43 38 AF21 18 CS5 40 AF22 20 EF 46 AF23 22 CS6 48 CS3 24 CS7 56 AF Řízení zahlcení Mechanismus řízení zahlcení (congestion management) využívá značek v hlavičkách paketů k rozhodnutí, do které fronty daný paket zařadí při předávání paketu na výstupní rozhraní (interface) routeru. Různé fronty jsou pak obsluhovány různým způsobem podle použitého frontového algoritmu: FIFO First In First Out nejjednodušší typ fronty paket který jde dovnitř jako první, jde také jako první ven jedna fronta jakmile je fronta plná, další příchozí paket se zahazuje agresivní toky ji snadno obsadí, dochází k vyhladovění a zvyšování jitteru WFQ Weighted Fair Queuing vytváří front podle šířky pásma linky využívá automatickou klasifikaci paketů a jejich zařazování do front zahazuje pakety nejagresivnějších toků CBWFQ Class-based weighted fair queuing rozšíření WFQ o podporu manuálně definovaných tříd provozu 9
26 1. Analýza a návrh pro každou třídu je vytvořena fronta, do které je směrován veškerý provoz dané třídy třídám garantuje šířku pásma podle vah přidělených jednotlivým třídám LLQ Low-latency queuing CBWFQ s přidanou prioritní frontou pro real-time provoz (hlas, video) třídy s vysokou prioritou jsou přednostně odbavovány a mají garantovánu šířku pásma ostatní třídy používají CBWFQ Prevence zahlcení Prevence zahlcení (congestion avoidance) používá mechanismus RED (Random Early Detection), který náhodně zahazuje pakety ještě dříve, než je fronta plná. Díky tomu TCP spojení zpomalují, nedochází k jejich synchronizaci a tím ani k nárazovému zahlcování linky. Používá se v místech, kde provoz přechází z rychlejšího na pomalejší rozhraní routeru (například z LAN do WAN). Parametry chování RED mechanismu (prahové hodnoty a pravděpodobnost zahození paketu) se nastavují v RED profilu. 10 CB-WRED Class-based weighted random early detection Cisco implementace RED třídám provozu může být nastaven různý RED profil pracuje v kombinaci s CBWFQ ECN Explicit Congestion Notification ECN je rozšířením CB-WRED přidává do ToS bytu hlavičky paketu informaci o zahlcení sítě příjemce paketu označeného ECN informuje odesílatele o stavu zahlcení sítě (pokud tuto funkcionalitu oba koncové body podporují)
27 1.4. Cisco QoS mechanismy Policing a shaping Policing zahazuje nebo značkuje pakety provozu, který dosáhl svého definovaného limitu. U TCP provozu pak dochází ke znovu odeslání zahozených paketů. Shaping také omezuje provoz na určité definované maximum tím, že pakety nad limit nezahazuje, ale jen je pozdržuje. Pakety provozu, který přesáhne definovaný limit, ukládá do vyrovnávací paměti (buffer) a odesílá je, až když provoz poklesne pod stanovený limit. Tím vyhlazuje nárazový provoz na lince (obrázek 1.1). Obrázek 1.1: Policing a shaping, převzato z [3] Class-based Policing omezuje šířku pásma pro jednotlivé třídy provozu provoz nad limit může zahodit nebo přeznačkovat Class-based Shaping omezuje šířku pásma pro jednotlivé třídy provozu pakety nad limit pozdržuje neumožňuje přeznačkování 11
28 1. Analýza a návrh Mechanismy efektivity linky Mechanismy efektivity linky (link-efficiency) se snaží zvýšit efektivitu přenosu dat na lince využitím komprese paketů nebo jen jejich hlaviček. Komprese zvyšuje propustnost linky a snižuje zpoždění. Je efektivní na pomalých linkách. Dalším mechanismem je fragmentace datových paketů a jejich prokládání menšími hlasovými pakety. Funguje až za softwarovými frontami, kde jsou všechny pakety předávány do hardwarové fronty, která je FIFO. V tomto místě mohou být krátké hlasové pakety zdržovány dlouhými datovými pakety. Proto se zde využívá fragmentace a prokládání. Class-based Header Compression komprese TCP hlaviček vhodné pro pomalé linky s velkým množstvím malých TCP paketů (např. telnet) komprese RTP hlaviček na pomalých linkách zvyšuje kvalitu hlasu (díky snížení zpoždění a zvýšení propustnosti) LFI Link Fragmentation and Interleaving fragmentuje dlouhé datové pakety na menší a ty pak prokládá hlasovými pakety redukuje zpoždění a jitter malých paketů 1.5 Kvalita VoIP hovoru Kvalitou hovoru rozumíme čistotu a zřetelnost hlasu přenášeného od mluvčího k posluchači. Tuto kvalitu ve VoIP ovlivňuje mnoho faktorů jako použitý kodek, zpoždění na lince, ztrátovost paketů, variabilita zpoždění a další. Pro specifikaci kvality hovoru se nejčastěji používá hodnota MOS MOS Mean Opinion Score (MOS) je parametr používaný v telekomunikacích pro odhad kvality hovoru. Udává se na stupnici 1 5, viz tab Stupnice byla stanovena statisticky podle subjektivního hodnocení testovaného vzorku osob (posluchačů). Podrobnosti lze najít v ITU-T doporučení P.800 [8]. 12
29 1.5. Kvalita VoIP hovoru Tabulka 1.3: Mean opinion score (MOS) MOS Kvalita Rušení 5 vynikající neznatelné 4 dobrá znatelné ale neobtěžující 3 průměrná lehce obtěžující 2 nízká obtěžující 1 špatná velmi obtěžující Metody hodnocení kvality hovoru Metody hodnocení kvality přeneseného hlasu ve VoIP parametrem MOS jsou subjektivní a objektivní. Subjektivní metoda používá přímé hodnocení posluchači. Každý člověk však kvalitu hlasů vnímá jinak, proto je pro získání statisticky významných výsledků potřeba velkého množství osob. To dělá tuto metodu časově i finančně náročnou. Objektivní metody využívají k odhadu kvality určitý algoritmus. Ten buď porovnává původní vzorek s přeneseným (tato metoda se nazývá intruzivní), nebo se snaží kvalitu odhadnout jen z přeneseného vzorku, případně měřením parametrů sítě (neintruzivní metoda). Algoritmy objektivní metody: PESQ Perceptual Evaluation of Speech Quality intruzivní metoda poskytuje hodnoty 1 4,5 ITU-T doporučení P.862 [9] POLQA Perceptual Objective Listening Quality Analysis intruzivní metoda nástupce PESQ s vylepšenou analýzou širokopásmových kodeků ITU-T doporučení P.863 [10] Cisco MOS neintruzivní metoda Cisco proprietární algoritmus výpočtu MOS poskytuje hodnoty 2 4,5 implementováno přímo v Cisco telefonech (v detailních informacích o hovoru) 13
30
31 Kapitola 2 Realizace Tato práce byla realizována na síťových prvcích Cisco a osobních počítačích Dell s operačním systémem Ubuntu. Bylo vytvořeno testovací prostředí model dvou malých LAN sítí propojených jednou sériovou linkou. V každé LAN síti byl instalován jeden Cisco IP telefon a jeden softphone. Mezi softphony byl přenášen testovací hlasový vzorek a přenesené vzorky ukládány k pozdější analýze. Velké množství vzorků si vyžádalo jistou automatizaci procesu přenosu vzorků a jejich vyhodnocování. K tomuto účelu byly napsány bash scripty pro obsluhu softphonů a vyhodnocovacích algoritmů. Změny parametrů QoS bylo však nutno provádět ručně pro každý typ testu. 2.1 Testovací prostředí Schéma zapojení testovacího prostředí je znázorněno na obrázku 2.1. Pro účely testování byly použity následující typy zařízení: Telefony: Cisco IP Phone 7942G Switche: Cisco Catalyst 3560PS Routery: Cisco 2811 ISR, Cisco
32 2. Realizace Obrázek 2.1: Schéma zapojení testovacího prostředí PC a servery: Dell PC, operační systém Ubuntu Routery byly propojeny kříženým sériovým kabelem. Šířka pásma této linky byla nastavena na 384 kbit/s, L2 protokol byl ponechán výchozí HDLC. Jako směrovací protokol byl použit OSPF. Sériová rozhraní routerů byla konfigurována takto: Router1# interface Serial0/1/0 bandwidth 384 ip address encapsulation hdlc fair-queue clock rate Router2# interface Serial0/1/0 bandwidth 384 ip address encapsulation hdlc fair-queue 16
33 2.2. Zahlcení linky 2.2 Zahlcení linky Pro zahlcení linky bylo třeba využít nějakého Traffic Generatoru (TG). Požadavky na TG byly: jednosměrné zatížení linky pakety TCP a UDP různé délky, dostupnost software pro Linux a možnost automatického spouštění scriptem. Těmto požadavkům vyhovoval nejvíce program iperf. Ten byl také použit na Traffic Generatoru jako klient a na Traffic Receiveru jako server. Za účelem simulace velkého provozu na lince bylo testováno několik kombinací nastavení (počtu současně iniciovaných TCP a UDP spojení) a sledován jejich vliv na zahlcení linky. Traffic Generator byl nakonec nastaven na odesílání 10-ti současných TCP spojení a jednoho UDP proudu malých paketů. Větší množství TCP ani UDP spojení už nemělo vliv na měřené parametry (doba odezvy, ztrátovost, jitter). Script na straně klienta: #!/bin/bash iperf -c t P 10 & \ iperf -c u -b 200k -l 28 -t p 5002 Script na straně serveru: #!/bin/bash iperf -s -u -p 5002 & \ iperf -s 2.3 Přenos hlasových vzorků K přenosu vzorku se nejlépe hodil software Linphone, který může být ovládán scriptem a umožňuje přehrát zvukový WAV soubor. Tento softphone byl také vyhodnocen jako jeden z nejlepších co se týče kvality přenosu hlasu viz [12]. Funkce ukládání přeneseného hlasu do WAV souboru přímo v programu Linphone nebyla nakonec využita z důvodu softwarové chyby v ukládání přeneseného hlasu. Pro nahrávání byl použit program Audacity. Ve zvukovém editoru Audacity byla také upravena délka všech přenesených vzorků na stejnou velikost. K přenosu a následnému porovnávání s nahranými vzorky byl použit hlasový záznam čtyř krátkých vět od různých osob (dva muži a dvě ženy) obrázek 2.2. Tento vzorek adekvátně pokrývá celé frekvenční spektrum lidského hlasu. Délka záznamu je 17 sekund, vzorkovací frekvence 8kHz. 17
34 2. Realizace Obrázek 2.2: Testovací hlasový záznam 2.4 Použité kodeky Výběr kodeků byl omezen použitým vybavením. Pro možné porovnání výsledků z Cisco telefonů a ze softphonů byly vybrány kodeky, které lze provozovat na Cisco IP telefonech 7942G i v programu Linphone. Jsou to: G.711 µ-law G.729 ANNEX A ilbc 20 ms G kbit/s 2.5 Plánovaný postup testů Pro každou kombinaci kodeku a QoS bylo potřeba provést dostatečný počet testů. Postup testování byl následující: přenesení hlasových vzorků přes softphone a jejich záznam změření hodnot na Cisco IP telefonech změření doby odezvy na lince (doba návratu odeslaného hlasového paketu) analýza přenesených vzorků 18
35 2.5. Plánovaný postup testů Klasifikace datového provozu Pro potřeby této práce postačovala klasifikace provozu do dvou tříd: 1. Expedided Forwarding (EF) real-time provoz a jeho kontrolní pakety 2. Default vše ostatní Klasifikace byla provedena pomocí NBAR přímo na Ethernet rozhraní směrovače Router2. Do třídy EF byly zařazeny pakety skinny (SCCP), sip, rtp, rtcp a icmp. ICMP normálně do této prioritní třídy nepatří, ale jeho zařazení do třídy EF umožňuje ověření funkčnosti QoS příkazem ping a sledováním doby odezvy (návratu icmp paketu, který je zpracováván jako hlasový paket). Lze ho také využít k měření účinnosti použité QoS metody na pakety třídy EF měřením ztrátovosti a doby odezvy. Všechen ostatní provoz byl zařazen do třídy default Značkování Značkování se zapisuje do IP hlaviček paketů (DS field). Třída EF má DSCP hodnotu 46, třída default má DSCP Postup měření na Cisco telefonech 1. nastavení QoS 2. spuštění Traffic Generatoru 3. nastavení kodeku 4. navázání hovoru mezi telefony 5. po 5-ti minutách ukončení hovoru a odečtení parametru Avg MOS LQK 6. postup zopakovat pro všechny kodeky 7. celé vše ještě jednou zopakovat 8. výpočet aritmetického průměru ze dvou takto získaných hodnot (dvou pětiminutových průměrů) 9. celý postup opakovat pro další metodu QoS 19
36 2. Realizace Postup měření na softphonech 1. nastavení QoS 2. spuštění Traffic Generatoru 3. spuštění scriptů pro Linphone 1 a 2 4. záznam deseti vzorků pro každý kodek pomocí Audacity 5. postup opakovat pro další metodu QoS 6. analýza vzorků algoritmy PESQ a POLQA 7. výpočet aritmetického průměru a nejistoty typu A podle vzorce QoS metody u Ax = 1 n(n 1) n (x i x) 2 (2.1) i=1 Nastavení QoS bylo prováděno na směrovači Router2. Úvodní konfigurace sériového rozhraní tohoto routeru byla nastavena takto: interface Serial0/1/0 description Link to Router1 bandwidth 384 ip address Jako první byla provedena všechna měření na nezatížené lince pro získání maximálních hodnot dosažitelných v tomto testovacím prostředí, ke kterým by se měly hodnoty naměřené na zatížené lince přibližovat při optimalizaci QoS nastavení. Naměřené hodnoty na nezatížené lince jsou zaznamenány v tabulce 2.1. Tabulka 2.1: Hodnoty MOS nezatížená linka Cisco PESQ POLQA G.711 4, G.729 3, ilbc 3, G.722 4, Všechny další metody byly již měřeny při plném zatížení linky (spuštěním scriptů na Traffic Receiveru a Traffic Generatoru). 20
37 2.6. QoS metody FIFO Cisco routery mají na svých rozhraních jako výchozí frontový mechanismus nastaven WFQ, proto je potřeba přepnout na FIFO: interface Serial0/1/0 no fair-queue U této metody se daly očekávat nejhorší výsledky, což se také potvrdilo viz tab Tabulka 2.2: Hodnoty MOS metoda FIFO Cisco PESQ POLQA G G ilbc G WFQ V této fázi testování byl frontový mechanismus sériového rozhraní směrovače Router2 nastaven na WFQ: interface Serial0/1/0 fair-queue Tato metoda využívá automatické klasifikace paketů. Dochází k zahazování paketů agresivních toků, což zde vedlo ke zlepšení naměřených hodnot u kodeků G.729 a ilbc, které mají nízký datový tok (tabulka 2.3). Tabulka 2.3: Hodnoty MOS metoda WFQ Cisco PESQ POLQA G G ilbc G
38 2. Realizace CBWFQ Pro tuto metodu bylo nutno nastavit identifikaci provozu pomocí NBAR, rozdělení provozu do tříd a následné značkování paketů. Všechny tyto operace se provádějí na vstupním rozhraní z LAN sítě (FastEthernet0/0). class-map match-any real-time match protocol rtp match protocol sip match protocol skinny match protocol rtcp match protocol icmp class-map match-any ef-traffic match dscp ef policy-map mark-nbar class real-time set dscp ef interface FastEthernet0/0 ip nbar protocol-discovery service-policy input mark-nbar Tato metoda nejvíce pomohla kodekům s vyšším datovým tokem: G.711 a G.722. V tabulce 2.4 je vidět výrazné zlepšení hodnot MOS právě u těchto dvou kodeků (v porovnání s předchozí metodou). Může za to hlavně správná (manuálně definovaná) klasifikace hlasových paketů. Tabulka 2.4: Hodnoty MOS metoda CBWFQ Cisco PESQ POLQA G G ilbc G LLQ Prioritní frontě byla potřeba nastavit dostatečná šířka pásma pro jeden hlasový kanál. Pro všechny kodeky by mělo postačovat 80 kbit/s. Bylo 22
39 2.6. QoS metody nastaveno 168 kbit/s (pro případnou rezervu). Ostatnímu (default) provozu bylo garantováno 50 % ze zbývající šířky pásma na lince. Metoda se implementuje nastavením LLQ politiky a přiřazením na odchozí směr sériového rozhraní routeru: policy-map llq-policy class ef-traffic priority 168 class class-default bandwidth remaining percent 50 interface Serial0/1/0 service-policy output llq-policy Prioritní fronta fungovala správně a měla pozitivní vliv na kvalitu přenosu hlasových paketů všech kodeků. Výsledky měření této metody (tabulka 2.5) se už hodně přibližovaly hodnotám naměřených na nezatížené lince. Tabulka 2.5: Hodnoty MOS metoda LLQ Cisco PESQ POLQA G G ilbc G CBWRED Pro tuto metodu byl do LLQ politiky přidán výchozí RED profil pro default (best-effort) provoz. policy-map llq-policy class class-default random-detect dscp-based random-detect dscp Výsledky měření metody CBWRED (tabulka 2.6) ukazují, že došlo jen k mírnému zlepšení oproti předchozí metodě. 23
40 2. Realizace Tabulka 2.6: Hodnoty MOS metoda CBWRED Cisco PESQ POLQA G G ilbc G ECN V této je v LLQ politice nastaven příkaz k přidávání informace o zahlcení linky (ECN) do hlaviček paketů. policy-map llq-policy class class-default random-detect ecn Z výsledků měření (tabulka 2.7) je patrné, že tato metoda nepřinesla žádné zlepšení. U této metody je potřeba, aby obě strany (komunikující aplikace) podporovaly ECN. V tomto případě tomu tak nebylo. Tabulka 2.7: Hodnoty MOS metoda ECN Cisco PESQ POLQA G G ilbc G Policing, shaping a komprese Policing a shaping jsou metody, které omezují dostupnou šířku pásma pro určité třídy provozu. Toho se dá využít pro nastavení poměru přidělovaného pásma třídám mimo prioritní frontu. V této práci však byly použity jen dvě třídy EF (která je v prioritní frontě) a třída default. Takže nasazení policingu a shapingu nemělo význam. Stejně tak nebyla testována komprese, kterou by mělo smysl použít na pomalé lince, kde by bylo více současných hlasových přenosů. 24
41 2.6. QoS metody LFI Pro zapnutí fragmentace a prokládání bylo potřeba na obou routerech vytvořit nové rozhraní Multilink1, které tento mechanismus podporuje. Konfigurace na Routeru2: interface Serial0/1/0 no ip address encapsulation ppp ppp multilink ppp multilink group 1 interface Multilink1 bandwidth 384 ip address ppp multilink ppp multilink fragment delay 10 ppp multilink interleave ppp multilink group 1 service-policy output llq-policy Metoda LFI měla opět pozitivní vliv na doručování hlasových paketů, ale její výsledky už se na hodnotách MOS téměř neprojevily (tabulka 2.8). Je to z toho důvodu, že zpracování hlasových paketů již bylo dostatečně optimalizováno předchozími metodami. Mnohem lépe je zlepšení vidět na grafu doby odezvy obrázek 2.6. Tabulka 2.8: Hodnoty MOS metoda LFI Cisco PESQ POLQA G G ilbc G
42 2. Realizace G.711 G.729 ilbc G.722 Závislost MOS na metodě QoS - PESQ algoritmus MOS FIFO WFQ CBWFQ LLQ CBWRED ECN LFI QoS metoda Obrázek 2.3: Závislost PESQ MOS na metodě QoS 2.7 Grafy výsledků měření Grafické znázornění výsledků měření poskytuje lepší představu o účinnosti použitých QoS metod Grafy pro jednotlivé algoritmy měření MOS Na těchto grafech je vidět jak se postupně zvyšuje hodnota MOS (kvalita hlasu) při postupném přidávání QoS mechanismů optimalizace provozu. V málo optimalizovaném prostředí poskytují lepší hodnoty kodeky s malým datovým tokem (G.729 a ilbc). Od metody CBWFQ však kvalitnější hlasový přenos poskytují kodeky G.711 a G.722. PESQ MOS graf obrázek 2.3 POLQA MOS graf obrázek 2.4 Cisco MOS graf obrázek
43 2.7. Grafy výsledků měření G.711 G.729 ilbc G.722 Závislost MOS na metodě QoS - POLQA algoritmus MOS QoS metoda Obrázek 2.4: Závislost POLQA MOS na metodě QoS G.711 G.729 ilbc G.722 Závislost MOS na metodě QoS - Cisco algoritmus MOS FIFO WFQ CBWFQ LLQ CBWRED ECN LFI QoS metoda Obrázek 2.5: Závislost Cisco MOS na metodě QoS 27
44 2. Realizace Graf doby odezvy hlasového paketu Graf na obrázku 2.6 zobrazuje, jak se měnila doba minimální, průměrné a maximální doby odezvy (návratu) hlasového paketu. U poslední metody (LFI) je vidět výrazné zkrácení průměrné a maximální hodnoty. U měření MOS toto zlepšení nebylo tak patrné, neboť hodnoty MOS se již blížily maximálním hodnotám dosažitelným v tomto testovacím prostředí Závislost odezvy ping na metodě QoS min avg max doba odezvy [ms] FIFO WFQ CBWFQ LLQ CBWRED ECN LFI QoS metoda Obrázek 2.6: Závislost doby odezvy na metodě QoS Porovnání algoritmů hodnocení Kodek G.711 obrázek 2.7 Kodek G.729 obrázek 2.8 Kodek ilbc obrázek 2.9 Kodek G.722 obrázek
45 2.7. Grafy výsledků měření PESQ POLQA Cisco Závislost MOS na metodě QoS - kodek G.711 MOS FIFO WFQ CBWFQ LLQ CBWRED ECN LFI QoS metoda Obrázek 2.7: Závislost MOS na metodě QoS kodek G PESQ POLQA Cisco Závislost MOS na metodě QoS - kodek G.729 MOS FIFO WFQ CBWFQ LLQ CBWRED ECN LFI QoS metoda Obrázek 2.8: Závislost MOS na metodě QoS kodek G
46 2. Realizace PESQ POLQA Cisco Závislost MOS na metodě QoS - kodek ilbc MOS FIFO WFQ CBWFQ LLQ CBWRED ECN LFI QoS metoda Obrázek 2.9: Závislost MOS na metodě QoS kodek ilbc PESQ POLQA Cisco Závislost MOS na metodě QoS - kodek G.722 MOS FIFO WFQ CBWFQ LLQ CBWRED ECN LFI QoS metoda Obrázek 2.10: Závislost MOS na metodě QoS kodek G
47 Závěr Nastavení QoS je poměrně komplexní záležitost. Nezbytným předpokladem je důkladná analýza provozu na síti a stanovení priorit pro jednotlivé typy provozu. V této práci to bylo zjednodušeno tím, že zajímavým provozem byl jen jeden hlasový kanál. Všechen ostatní provoz byl považován za nezajímavý a zpracováván jako best-effort. Ve firemním prostředí by bylo nutno analyzovat nebo odhadnout počet hlasových kanálů přenášených současně po síti, aby mohla být vyhrazena správná šířka pásma pro prioritní frontu. Dále rozhodnout o důležitosti dalších datových toků, roztřídit a přiřadit třídám prioritu a šířku pásma. Optimalizována by kromě hlasu měla být data aplikací přistupujících do firemních databází, či data jiných firemně důležitých aplikací. Nízká priorita se pak obvykle nastavuje elektronické poště a prohlížení webových stránek na Internetu. QoS metody jsou na Cisco routerech implementovány inkrementálně postupně přidávají jednotlivé mechanismy a algoritmy, takže kvalita přenášeného hlasu s jejich nasazováním roste, až se začne blížit svým maximálně dosažitelným hodnotám (naměřeným na nezatížené síti). Ne všechny mechanismy jsou univerzálně vhodné pro všechny sítě. Opět je třeba předem zvážit, zda je vhodné konkrétní mechanismus povolit, či nikoliv. Každý QoS mechanismus má nějaké nároky na systémové zdroje zařízení, na kterém je spuštěn. Při nasazování QoS je tedy potřeba sledovat i zatížení procesoru routerů, na kterých je QoS aplikován. Volba použitého kodeku závisí nejvíce na dostupné šířce pásma a požadovaném množství současně probíhajících hlasových hovorů. Pokud nemáme dostatečnou šířku pásma, pak volíme kodeky s nízkým datovým tokem konkrétně G.729 nebo ilbc. Při dostatečné šířce pásma nebo na LAN síti je vhodnější použít kodeky G.711 nebo G.722, které poskytují lepší kvalitu přeneseného hlasu. 31
48 Závěr Porovnání G.729 a ilbc pak podle výsledků PESQ a POLQA vyznívá lépe pro G.729. Na Cisco telefonech byly přesto naměřeny vyšší hodnoty MOS u kodeku ilbc. Cisco algoritmus výpočtu MOS však není veřejně znám a jako neintruzivní metoda nemusí poskytovat výsledky odpovídající lidskému vnímání hlasu. Kodeky G.711 a G.722 poskytovaly velmi podobné hodnoty MOS. Použití kodeku G.722 by bylo vhodnější na kvalitních IP telefonech, které by mohly plně využít jeho možností přenášet kvalitnější zvuk (wideband audio). 32
49 Literatura [1] Andersen, S., Duric, A., Astrom, H., Hagen, R., Kleijn, W., Linden, J.: Internet Low Bit Rate Codec (ilbc). Internet Engineering Task Force, Prosinec Dostupné z: [2] Cisco Systems, Inc.: Implementing Cisco Quality of Service [3] Huynh Phi Long: Designing Remote Connectivity, Chapter 5 (Part02). Dostupné z: 06/chapter-5-designing-remote-connectivity_16.html [4] Nichols, K., Blake, S., Baker, F., Black D.: Definition of the Differentiated Services Field (DS Field) in the IPv4 and IPv6 Headers. Internet Engineering Task Force, Prosinec Dostupné z: [5] Recommendation ITU-T G.711: Pulse code modulation (PCM) of voice frequencies Dostupné z: G.711/en [6] Recommendation ITU-T G.722: 7 khz audio-coding within 64 kbit/s Dostupné z: [7] Recommendation ITU-T G.729: Coding of speech at 8 kbit/s using conjugate-structure algebraic-code-excited linear prediction (CS- ACELP) Dostupné z: en [8] Recommendation ITU-T P.800: Methods for subjective determination of transmission quality Dostupné z: T-REC-P.800/en 33
50 Literatura [9] Recommendation ITU-T P.862: Perceptual evaluation of speech quality (PESQ): An objective method for end-to-end speech quality assessment of narrow-band telephone networks and speech codecs Dostupné z: [10] Recommendation ITU-T P.863: Perceptual objective listening quality assessment Dostupné z: P.863/en [11] Rosenberg, J., Schulzrinne, H., Camarillo, G., Johnston, A., Peterson, J., Sparks, R., Handley, M., Schooler, E.: SIP: Session Initiation Protocol. Internet Engineering Task Force, Červen Dostupné z: [12] Slavata, O: Měření kvality přenosu hlasu pro sítě typu VoIP. Bakalářská práce, ČVUT-FEL,
51 Příloha A Seznam použitých zkratek EF Expedided Forwarding FIFO First In First Out IOS Internetwork Operating System LAN Lacal Area Network LLQ Low Latency Queuing MOS Mean Opinion Score NBAR Network Based Application Recognition QoS Quality of Service RTCP RTP Control Protocol RTP Real-time Transport Protocol TCP Transmission Control Protocol UDP User Datagram Protocol VoIP Voice over Internet Protocol WAN Wide Area Network WFQ Weighted Fair Queuing 35
52
53 Příloha B Obsah přiloženého CD readme.txt...stručný popis obsahu CD samples... adresář s hlasovými vzorky scripts... adresář s použitými scripty src thesis...zdrojová forma práce ve formátu L A TEX text...text práce thesis.pdf...text práce ve formátu PDF 37
Vytváření vln: přeměna hlasu na jedničky a nuly 17 Co se naučíte 17. Případová studie: Navrhněte telefonní síť 32 Navrhované řešení 36
Poděkování 9 Úvod 11 KAPITOLA 1 Vytváření vln: přeměna hlasu na jedničky a nuly 17 Co se naučíte 17 Rozbor telefonní sítě 17 Veřejná komutovaná telefonní sí : telefonní systém, s nímž jste vyrůstali 20
VíceY36SPS QoS Jan Kubr - Y36SPS 1 5/2008
Y36SPS QoS Jan Kubr - Y36SPS 1 5/2008 QoS - co, prosím? Quality of Services = kvalita služeb Opatření snažící se zaručit koncovému uživateli doručení dat v potřebné kvalitě Uplatňuje se v přenosu multimédií,
VíceŘízení datového toku, QoS
Řízení datového toku, QoS RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít
VíceY36PSI QoS Jiří Smítka. Jan Kubr - 8_rizeni_toku Jan Kubr 1/23
Y36PSI QoS Jiří Smítka Jan Kubr - 8_rizeni_toku Jan Kubr 1/23 QoS - co, prosím? Quality of Services = kvalita služeb Opatření snažící se zaručit koncovému uživateli doručení dat v potřebné kvalitě Uplatňuje
Více1. Integrované služby (Integrated services IntServ) 2. Rozlišované služby (Differentiated services diffserv)
1. Integrované služby (Integrated services IntServ) V případě integrovaných služeb aplikace oznámí počítačové síti své požadavky na přenos dat ve formě požadovaných QoS. Počítačová síť ověří zda jsou k
VíceProtokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF
IP vrstva Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF UDP TCP Transportní vrstva ICMP IGMP OSPF Síťová vrstva ARP IP RARP Ethernet driver Vrstva síťového rozhraní 1 IP vrstva Do IP vrstvy náležejí další
Více4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.
4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní
VíceMěření kvality služeb - QoS
Měření kvality služeb - QoS Ing. Martin Ťupa Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Central Office Data Hlas Video House Multiservice switch Black
VícePodpora QoS (L2, L3) na DSLAM Zyxel IP Express IES 1000
Podpora QoS (L2, L3) na DSLAM Zyxel IP Express IES 1000 Ľubomír Prda, Pavel Juška Abstrakt: Tento dokument pojednává o laboratorním ověření funkčnosti QoS na druhé a třetí vrstvě ISO/OSI modelu zařízení
VíceZáklady Voice over IP (VoIP) pro IT techniky
Základy Voice over IP (VoIP) pro IT techniky Souhrn IP telefonie přichází - nebo už přišla - do vašich kanceláří. Voice over IP (VoIP) představuje pro síťové techniky nové prostředí, které vyžaduje znalosti
VícePočítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,
VíceNávod na cvičení VoIP Hodnocení kvality řeči neintrusivní metodou
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VSB-TU Ostrava Návod na cvičení VoIP Hodnocení kvality řeči neintrusivní metodou Datum: 15.2.2013 Autor: Ing. Karel Tomala Kontakt: karel.tomala@vsb.cz Předmět: Telekomunikační
Více7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.
7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům
VíceQuality of Service APLIKA ˇ CNÍ P ˇ RÍRU ˇ CKA
Quality of Service APLIKAC NÍ PR ÍRUC KA POUŽITÉ SYMBOLY Použité symboly Nebezpečí důležité upozornění, které může mít vliv na bezpečí osoby nebo funkčnost přístroje. Pozor upozornění na možné problémy,
VícePřednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány
Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním
VíceQoS na MPLS (Diffserv)
QoS na MPLS (Diffserv) Rostislav Žólty, ZOL005 Jan Golasowski, GOL091 Abstrakt: Tato práce se zabývá možnostmi nastavení a konfigurace kvality služby v IPv4 s využitím MPLS na základě smluvních podmínek
VíceID listu: DATA_VPN _ (poslední dvojčíslí označuje verzi listu)
ID listu: DATA_VPN _001.05 (poslední dvojčíslí označuje verzi listu) Označení služby Stručný popis služby Popis vlastností služby Použitelné technologie Lokalizace služby Monitoring služby Podmíněno službami
VíceProprietární řešení QoS na směrovačích Mikrotik
Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Issue: 2012 14 2 Proprietární řešení QoS na směrovačích Mikrotik Proprietary solutions for QoS on Mikrotik router Mojmír Jelínek mojmir.jelinek@phd.feec.vutbr.cz Fakulta
VícePočítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.
Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní
VíceKarel Mikuláštík Katedra radioelektroniky, ČVUT-FEL Radiokomunikace 2016, Pardubice
Karel Mikuláštík Katedra radioelektroniky, ČVUT-FEL Radiokomunikace 2016, Pardubice 18.10.2016 Úvod Zabezpečení signálu/pokrytí datová kapacita Větší počet stanic v MUXu => nižší kapacita/stanici Zvuková
VíceTestování Triple play služeb & EtherSAM
Testování Triple play služeb & EtherSAM 12.9.2012 Radek Kocian Technický specialista prodeje radek.kocian@profiber.cz www.profiber.eu KOMERČNÍ ETHERNETOVÉ SLUŽBY Operátor Metro Ethernet síť / PTN Business/Residenční
VíceTelekomunikační sítě Protokolové modely
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě
VíceZajištění kvality služby (QoS) v operačním systému Windows
VŠB TU Ostrava Směrované a přepínané sítě Zajištění kvality služby (QoS) v operačním systému Windows Teoretické možnosti aplikace mechanismů zabezpečení kvality služby (QoS) v nových verzích MS Windows
Více3.17 Využívané síťové protokoly
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.
VíceSíťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
Síťová vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS
VíceŘešení priority provozu v síti
Název úlohy Řešení priority provozu v síti Cíl úlohy Cílem úlohy je seznámit se s možnostmi zacházení s pakety různých datových toků. Ověřit přeznačení a zahazování paketů dle nastavené politiky QoS na
VíceSpecifikace QoS v IP. Vladimír Smotlacha, Sven Ubik CESNET
Specifikace QoS v IP Vladimír Smotlacha, Sven Ubik CESNET Použití QoS zákazník - dohoda o poskytování služby uživatel - aktivace služby, žádost o její poskytnutí aplikace - přenos dat s využitím služby
VíceRTP = real=time protocol ST-II = Internet Stream Protocol (náhrada TCP pro streamy, řídicí protokol, datový přenos)
RTP Real Time Protocol Cíle Mixery a translátory Řízení: uvědomění, QoS zpětná vazba Adaptace média RTP přehled RTP = real=time protocol ST-II = Internet Stream Protocol (náhrada TCP pro streamy, řídicí
VíceNymburk. Ing. Martin Ťupa.
25.9.2013 - Nymburk Ing. Martin Ťupa martin.tupa@profiber.cz www.profiber.eu Co je SLA? Smluvní vztah mezi poskytovatelem a příjemce služby Smluvní podmínky Smlouva o poskytování služby Specifikace služby
VíceJAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
VíceHot Standby Router Protocol (zajištění vysoké spolehlivosti výchozí brány)
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Moderní technologie Internetu Hot Standby Router Protocol (zajištění vysoké spolehlivosti výchozí brány) Abstrakt Popis jednoho z mechanizmů
VíceMěření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure
QoS na L2/L3/ Brno, 12.03.2015 Ing. Martin Ťupa Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Central Office Hlas Video House Black Box Infrastructure Small
VíceDimenzování moderních
Dimenzování moderních Ing. Petr Hampl, Ph.D. telekomunikačních sítí e-mail: petr.hampl@fel.cvut.cz České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra telekomunikační techniky Obsah Proč
VíceProjekt VRF LITE. Jiří Otisk, Filip Frank
Projekt VRF LITE Jiří Otisk, Filip Frank Abstrakt: VRF Lite - použití, návaznost na směrování v prostředí poskytovatelské sítě. Možnosti řízených prostupů provozu mezi VRF a globální směrovací tabulkou.
VíceQoS na L2/L3/L4. Brno, 28.05.2015 Ing. Martin Ťupa
QoS na L2/L3/L4 Brno, 28.05.2015 Ing. Martin Ťupa Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Central Office Data Hlas Video House Multiservice switch
Více29.07.2015. QoS na L2/L3/L4. Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA. Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o.
29.07.2015 QoS na L2/L3/L4 Jak prokazovat kvalitu přípojky NGA Ing. Martin Ťupa Ing. Jan Brouček, CSc. PROFiber Networking CZ s.r.o. Všechno přes IP, IP přes všechno POSKYTOVATELÉ OBSAHU/ CONTENT PROVIDERS
VícePočítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP
Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol
VíceNěmeček Vladimír NET-SYSTÉM Liberec, CCNA/CCNP
Němeček Vladimír NET-SYSTÉM Liberec, CCNA/CCNP Quality of Service v IP sítích Proč IP QoS? Aplikace X běží pomalu!!! Video broadcast občas stránkuje! Telefonní volání přes IP nejsou lepší než přes satelit!
VíceCCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network
CCNA I. 3. Connecting to the Network Základní pojmy Konvergence sítí (telefony, TV, PC, GSM) SOHO (Small Office and Home Office) nabídka a prodej produktů evidence objednávek komunikace se zákazníky zábava
VíceMPLS MPLS. Label. Switching) Michal Petřík -
MPLS (MultiProtocol Label Switching) Osnova prezentace: Technologie MPLS Struktura MPLS sítě MPLS a VPN G-MPLS Dotazy 2 / 21 Vznik MPLS: Ipsilon Networks (IP switching) pouze pro ATM Cisco systems, inc.
VíceModel ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část
Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,
VícePrincipy ATM sítí. Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET
Principy ATM sítí Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET vhor@cuni.cz Konference Vysokorychlostní sítě 1999 Praha 10. listopadu Asynchronous Transfer
VíceIdentifikátor materiálu: ICT-3-03
Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh
VíceY36PSI Protokolová rodina TCP/IP
Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Jan Kubr - Y36PSI 1 11/2008 Program protokol síťové vrstvy IP podpůrné protokoly ICMP RARP, BOOTP, DHCP protokoly transportní vrstvy UDP TCP Jan Kubr - Y36PSI 2 11/2008
VíceMOBILNÍ KOMUNIKACE LABORATORNÍ CVIČENÍ. VoIP přenos hlasu v prostředí IP. MAREK Michal Po 10:00. ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická
MAREK Michal Po 10:00 LABORATORNÍ CVIČENÍ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická MOBILNÍ KOMUNIKACE SEMESTRÁLNÍ PRÁCE VoIP přenos hlasu v prostředí IP Letní semestr 2006/2007 Počet stran:
VíceOvěření možností generování provozu na platformě MikroTik + srovnání s Cisco a Open Source řešeními
Ověření možností generování provozu na platformě MikroTik + srovnání s Cisco a Open Source řešeními Bc. Josef Hrabal - HRA0031 Bc. Kamil Malík MAL0018 Abstrakt: Tento dokument, se zabývá ověřením a vyzkoušením
VíceSSL Secure Sockets Layer
SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou
VíceMěření kvality služeb
14.03.2014 - Brno Ing. Martin Ťupa martin.tupa@profiber.cz www.profiber.eu Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? KPIs Key Demarkační Performance
VíceZáklady počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly
Základy počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly Základy počítačových sítí Lekce Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod - protokoly pravidla podle kterých síťové komponenty vzájemně komunikují představují
VíceEXPERIMENTÁLNÍ SÍŤ PRO TESTOVÁNÍ PODPORY QOS
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VíceStudium protokolu Session Decription Protocol. Jaroslav Vilč
Studium protokolu Session Decription Protocol Jaroslav Vilč 5. února 2007 Session Description Protocol (SDP) SDP je určen pro popis multimediálních relací. Jedná se o dobře definovaný formát postačující
VíceDefinice pojmů a přehled rozsahu služby
PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceQoS a diffserv - Úvod do problematiky
Technická zpráva TEN-155 CZ číslo 6/2000 QoS a diffserv - Úvod do problematiky Sven Ubik 29. 9. 2000 Poznámka: tento text byl připraven pro publikaci v časopise Sdělovací technika. 1 Úvod Pojem kvalita
VíceAnalýza aplikačních protokolů
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008
VíceTCP Explicit Congestion Notification
TCP Explicit Congestion Notification Dziwisz(dzi033), Slivečka(sli167), Kolář(kol0067) Abstrakt: V tomto projektu máme za úkol teoreticky popsat TCP Explicit Congestion Notification. Jedná se o adaptivní
VíceKonvergence AVB řešení integrace s BIAMP
Dalibor Eliáš 6.Května 2015 Konvergence AVB řešení integrace s BIAMP Agenda Problematika A/V v IP komunikaci Standardy pro AVB AVB v podání Extreme Networks Nasazování AVB v IP infrastruktuře 2 A/V v IP
VíceProvozní statistiky Uživatelský manuál
1 Úvod Tento dokument obsahuje popis volitelné služby Provozní statistiky ke službě GTS Ethernet Line. 2 Popis aplikace Provozní statistiky Provozní statistiky jsou volitelnou službou ke službě GTS Ethernet
VíceIČ (je-li přiděleno):
Příloha ke Smlouvě č.: Datum převzetí: druh TSS 1) : nová Služba: číslo přílohy: změna Služby: celkový počet listů této přílohy: zrušení Služby: Evidenční označení přípojky Uživatelem 2 ) : Identifikátor
VíceKvalita hovoru v prostředí VoIP
Kvalita hovoru v prostředí VoIP 11/2005 Status: V 0.1 Released Issue date: 30. 10.2005 Author: M. Vozňák, D. Zukal Cesnet, z.s.p.o. Zikova 4 160 00 Praha CESNET 2005 Issue V0.1-1 - 30.10.2005 Obsah Obsah
VíceZkušenosti s užíváním VoIP telefonie v mobilních telefonech
České vysoké učení technické v Praze, katedra telekomunikační techniky GTS Czech, s.r.o Zkušenosti s užíváním VoIP telefonie v mobilních telefonech Pavel Troller Mobilní telefony a jiná obdobná zařízení
VíceZAJIŠTĚNÍ KVALITY SLUŽEB V IP SÍTÍCH
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
Více6. Transportní vrstva
6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v
Více5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
VícePřesný čas v datových a transportních sítích, přenos se zachováním frekvence a fáze. 1PPS,SyncE,PTP. Martin Havlíček (mh@hke.cz)
Přesný čas v datových a transportních sítích, přenos se zachováním frekvence a fáze 1PPS,SyncE,PTP Martin Havlíček (mh@hke.cz) Synchronizace frekvence, fáze a času 1/2 2 Synchronizace frekvence času a
VíceKvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP
Kvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP Ing. Pavel BEZPALEC Katedra telekomunikační techniky, ČVUT FEL v Praze Technická 2, Praha 6 bezpalec@fel.cvut.cz Abstrakt: Příspěvek rozebírá pojem kvalita
VíceAPKT měření NGA sítí a EuroDOCSIS 3.0
APKT měření NGA sítí a EuroDOCSIS 3.0 Bc. Jakub Radoň jakub.radon@lica.cz Ing. Josef Beran ČTÚ workshop NGA sítě, srpen 2016 josef.beran@profiber.eu DOCSIS hlavní rysy technologie Přístupové sítě postavené
VíceTPS projekt. QoS MIB na ISR routerech s Cisco IOS - možnosti čtení QoS konfigurace a aktuálních statistik. Filip Volný, vol0015 Jakub Drešl, dre0009
TPS projekt QoS MIB na ISR routerech s Cisco IOS - možnosti čtení QoS konfigurace a aktuálních statistik Autoři: Filip Volný, vol0015 Jakub Drešl, dre0009 Úvod V tomto projektu jsme se s kolegou zabývali,
VíceKomunikační protokoly počítačů a počítačových sítí
Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:
VíceSemestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí).
Semestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí). VoIP Telefonie Provozování protokolu SIP mezi softwarovou ústřednou Asterisk a Cisco 2811 Vypracoval: Pavel Jeníček, JEN022 Martin Milata,
Vícevysokých škol na projektu IP telefonie
Spolupráce vysokých škol na projektu IP telefonie Miroslav Vozňák Michal Neuman řešitelé projektu "IP telefonie" sdružen ení CESNET http://www.cesnet.cz/iptelefonie.html Vysokorychlostní sítě 2004 Praha,
Vícemetodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování
metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování Cílem tohoto tematického celku je poznat formát internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování včetně návazných
VíceVšechno přes IP, IP přes všechno. Propustnost včetně agregace (kolik je agregace?) Nabízená rychlost vs garantovaná rychlost. VoIP
QoS na L2/L3/ Uherské Hradiště, 15.07.2015 Ing. Martin Ťupa Všechno přes, přes všechno POSKYTOVATELÉ OBSAHU/ CONTENT PROVIDERS DATOVÁ CENTRA Propustnost včetně agregace (kolik je agregace?) Nabízená rychlost
VíceVoice over IP Fundamentals
přednáška pro studenty katedry elektroniky a telekomunikační techniky VŠB-TUO: Voice over IP Fundamentals Miroslav Vozňák Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky
VícePočítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007
Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................
VíceIPv6. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
IPv6 RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS 2010/11,
VíceMožnosti zajištění QoS na firewallech Cisco ASA.
Možnosti zajištění QoS na firewallech Cisco ASA. Dominik Michalina (MIC0110), Marek Fojtík (FOJ176) Abstrakt: Tento dokument se zabývá problematikou konfigurace kvality služeb QoS na firewallu ASA společnosti
VíceL2 multicast v doméně s přepínači CISCO
L2 multicast v doméně s přepínači CISCO Vojtěch Kotík (KOT0084) Abstrakt: Tento dokument se zabývá šířením L2 multicastu v doméně složené z přepínačů Cisco. Obsahuje stručný popis technologie a jejích
VíceJak se měří síťové toky? A k čemu to je? Martin Žádník
Jak se měří síťové toky? A k čemu to je? Martin Žádník Představení CESNET je poskytovatelem konektivity pro akademickou sféru v ČR Zakládající organizace jsou univerzity a akademi věd Obsah Motivace Popis
Více3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl
3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva
VícePŘÍLOHA CARRIER IP CONNECT
PŘÍLOHA CARRIER IP CONNECT Obsah 1 Úvod... 3 2 Výhody velkoobchodní služby Carrier IP Connect... 3 3 Charakteristika velkoobchodní služby... 4 4 Struktura velkoobchodní služby Carrier IP Connect... 8 5
VíceMožnosti Multi-Topology Routing v Cisco IOS (ISIS, OSPF, BGP, EIGRP)
Možnosti Multi-Topology Routing v Cisco IOS (ISIS, OSPF, BGP, EIGRP) Václav Stefek, Jan Krejčí, Dušan Griga, Martin Medera Abstrakt: Tato práce představuje výstup semestrálního projektu do předmětu Směrované
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceRoutování směrovač. směrovač
Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VíceAnalýza VoIP aplikací Surveyor 7.0
Analýza VoIP aplikací Surveyor 7.0 13/2005 Status: V 0.1 Released Issue date: 10. 11.2005 Author: M. Vozňák, D. Zukal Cesnet, z.s.p.o. Zikova 4 160 00 Praha CESNET 2005 Issue V0.1-1 - 10.11.2005 About
VíceMODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ
MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ V počátcích budování počítačových sítí byly sítě a technické prostředky těchto sítí od jednotlivých výrobců vzájemně nekompatibilní. Vznikla tedy potřeba vytvoření jednotného síťového
VíceVPN - Virtual private networks
VPN - Virtual private networks Přednášky z Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc. Virtual Private Networks Virtual Private Networks Privátní sítě používají pronajaté linky Virtuální
VíceEXTRAKT z mezinárodní normy
EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 03.220.01; 35.240.60 Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM)
VíceŘízení toku v přístupových bodech
Řízení toku v přístupových bodech Lukáš Turek 13.6.2009 8an@praha12.net O čem to bude Co způsobuje velkou latenci na Wi-Fi? Proč na Wi-Fi nefunguje běžný traffic shaping? Je možné traffic shaping vyřešit
VíceB Series Waterproof Model. IP Kamera. Uživatelský manuál
B Series Waterproof Model IP Kamera Uživatelský manuál Obsah 1 ÚVODEM... 3 2 VZHLED A ROZHRANÍ... 3 3 PŘIPOJENÍ KE KAMEŘE Z VAŠÍ LAN SÍTĚ... 4 4 PŘIPOJENÍ KAMERY PŘES WAN ROZHRANÍ... 8 5 DALŠÍ NASTAVENÍ...
VíceVlastnosti podporované transportním protokolem TCP:
Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako
VíceSemestrální projekt do SPS Protokol RSVP na Cisco routerech
Semestrální projekt do SPS Protokol RSVP na Cisco routerech Vypracoval: Marek Dovica DOV003 Milan Konár KON300 Cíl projektu Cílem projektu je přiblížit problematiku protokolu RSVP a ověřit jeho funkčnost
VíceSledování kvality služeb v prostředí IMS, SS7 a VoIP. Martin Rosický 23. listopad 2010
Sledování kvality služeb v prostředí IMS, SS7 a VoIP Martin Rosický 23. listopad 2010 Obsah prezentace IMS jako srdce moderních telekomunikačních služeb Co přináší monitoring kvality služeb Pasivní monitoring
VíceUniverzita Pardubice. Fakulta elektrotechniky a informatiky. Využití QoS ve firemním prostředí David Handlíř
Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky Využití QoS ve firemním prostředí David Handlíř Bakalářská práce 2014 Prohlášení autora Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně.
VíceInovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií
VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední
VíceQuality of service. - principy a mechanizmus - integrované služby - diferencované služby - policy based networking.
Quality of service - principy a mechanizmus - integrované služby - diferencované služby - policy based networking QoS v IP sítích - IETF aktivity QoS v IP sítích (zlepšení strategie best effort s maximálním
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Síťové vrstvy Fyzická
VícePrůzkum možností generátoru a vyhodnocovače provozu v Cisci IOS Pagent Image. Vladimír Jarotek, Filip Břuska
Průzkum možností generátoru a vyhodnocovače provozu v Cisci IOS Pagent Image Vladimír Jarotek, Filip Břuska Abstrakt: Cílem tohoto projektu je prozkoumání možností generátoru a vyhodnocovače provozu v
VícePopis a ověření možností přepínacího modulu WIC- 4ESW pro směrovače Cisco
Popis a ověření možností přepínacího modulu WIC- 4ESW pro směrovače Cisco Martin Hladil, Jiří Novák Úvod Modul WIC-4ESW je 4 portový ethernetový přepínač druhé vrstvy se schopnostmi směrování na třetí
VíceQoS MIB na ISR routerech s Cisco IOS - možnosti čtení QoS konfigurace a aktuálních statistik
QoS MIB na ISR routerech s Cisco IOS - možnosti čtení QoS konfigurace a aktuálních statistik Bc. Filip Volný Bc Jakub Drešl Abstrakt: Tento dokument popisuje způsob čtení QoS konfigurace a aktuálních statistik
Více