Vládou přijatá strategie celoživotního učení

Transkript

1 příloha Prosperita Madam Business Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 9 (11 / 2007) www. premium.prosperita.info Vládou přijatá strategie celoživotního učení by neměl být jen list popsaného papíru Když si přes internet objednáváme počítač, určitě nevybíráme jen tak nějaký, ale ten, který je mimo jiné kvalitní. Když jdeme do obchodu pro zeleninu, zcela jistě si naschvál nekupujeme tu, která se nám "nějak" nezdá, ale takovou, která nám padne do oka. Rozhodneme-li se pořídit si nové auto, požadujeme k tomu i kvalitní servisní zázemí, a sedneme-li si na okamžik do pivnice, chceme právem odborně točené, s parádní pěnou, optimálně vychlazené jedno dvě Kvalitu vyžadujeme u notáře stejně jako u kadeřníka, u pekaře zrovna tak jako při cestování vlakem. Ne vždy se nám jí zatím dostává. Je to ošemetné slovo, slovíčko prestižní, i zrádné. Kdo se kvalitou honosí, měl by ji také nabízet, měla by být jeho předností. A ne vždy se daří začít u sebe sama, ale to už je prostě tak. Mnohé podniky však vědí, jak na kvalitu - častokrát se odvíjí od nikdy nekončícího vzdělávání až po talentované řízení pracovních týmů. Některé firmy však teprve tápou, jejich majitelé přemýšlejí, odkud začít. Možná, že by se mohli odrazit od následujících řádků. Osobnost Ing. Pavla Ryšánka, vedoucí Národního informačního střediska pro podporu jakosti, který tentokrát odpovídal na naše "listopadové" otázky, totiž ke kvalitě v České republice patří již pěkně dlouho, neodmyslitelně: Kvalita. Slovo, které vyjadřuje vztah k životu. Kolik let už s ním pracujete a kdy jste se vlastně o kvalitu začal profesně zajímat? Kvalitou se zab v m profesnï od roku 1970, kdy jsem byl jmenov n vedoucìm tvaru ÌzenÌ jakosti ve strojìrenskèm podniku, kter vyr bïl za ÌzenÌ pro potravin sk pr mysl. Vzhledem k tomu, ûe zdravotnì nez vadnost potravin je v z jmu kaûdèho reûimu, mïl jsem relativnï dobrè podmìnky pro uplatúov nì nov ch myölenek a p Ìstup. To se mi za pomoci Prof. Frantiöka Egermayera, jednoho z guru ËeskÈ kvality, u nïhoû jsem absolvoval postgradu lnì studium managementu jakosti, da ilo. Vybudovali jsme siln tvar s odpovìdajìcìmi pravomocemi, podnikov systèm kvality byl rozs hlejöì, neûli byly pozdïjöì poûadavky norem ISO. V metod ch motivace pracovnìk a kontrolnìch technologiì jsme se stali vzorem pro mnoho firem v tehdejöì»ssr. Ale vtraùme se na zaë tek. Jako absolvent vysokè ökoly bez praktick ch zkuöenostì jsem nastoupil do oddïlenì v voje nov ch stroj. Najednou jsem musel eöit adu problèm nejen co se t Ëe funkce za ÌzenÌ, ale i ûivotnosti sou- Ë stì, spolehlivosti, designu, v robnìho provedenì v dan ch omezen ch podmìnk ch, vztah mezi lidmi, dodavatel a jejich moûnostì a schopnostì, z kaznìk a jejich poûadavk. V roce 1969 Ing. Pavel Ryšánek (vlevo), vedoucí Národního informačního střediska pro podporu jakosti, a spoluzakladatel Národní politiky podpory jakosti se konal v Praze kongres EOQ, a dìlëì informace, kterè jsem vìce mènï n hodnï zìskal, mne utvrdily v tom, ûe to, ËÌm se zab v m, je vlastnï kvalita v tom nejöiröìm pohledu poûadavk, a ûe je to oblast, ve kterè bych r d pracoval. Tím, že jste byl a stále jste letitým iniciátorem řady aktivit vztahujících se ke kvalitě, jste více pod drobnohledem kritiků - musíte být stále vzorem. Nevadí vám to? J si myslìm, ûe v û dnèm p ÌpadÏ nejsem vzorem. MÏl jsem vûdy ötïstì na dobrè spolupracovnìky, se kter mi se mi leccos poda ilo. To, ûe jsem byl obvykle v Ëele t mu sice znamen, ûe jsem moûn zn mïjöì, ale nic vìc. Můžete porovnávat - jak vnímá kvalitu generace, k níž patříte, a ta, která právě zakládá vlastní firmy? Pokud hodnotìm obëana jako spot ebitele, ten rozdìl je nesrovnateln. ZatÌmco problematika kvality se v minulèm reûimu omezila ne problèm, zda vystojìm ve frontï pomeranëe, kaûd dneönì spot ebitel je (mìrnï nadneseno) kvalit. M informace a moûnost v bïru a rozhodov nì a plnï toho vyuûìv. Co se t Ëe p Ìstupu ke kvalitï v minulosti, firm m ölo p edevöìm o plnïnì pl nu, tlak na zamïstnance z pohledu d razu na kvalitu jejich pr ce byl minim lnì. MnozÌ se ani nenauëili kvalitnï pracovat a revoluce v roce 1989 a n slednè novè poûadavky byly pro mnohè problèmem. DneönÌ mlad generace, kter vyr st v trûnìm prost edì, m o kvalitï svè pr ce naprosto odliönè poûadavky (ve vïtöinï). Chce-li mlad podnikatel zaloûit firmu, vì jiû dop edu, ûe musì poskytovat z kaznìk m kvalitnì produkty. Nedostatkem je, ûe m o tom, jak peëovat o kvalitu, m lo informacì. Informace, kterè dost v o kvalitï, akreditaci, certifikaci, systèmech kvality, ISO jsou nedostateënè a mnohdy zkreslenè. Zde m me kol my, profesion lnì kvalit i, ale i vy, sdïlovacì prost edky. Zvl ötï elektronick media dluûì kvalitï hodnï. Co je dnes pro ekonomiku České republiky prioritou měřeno hodnotami kvality? Jak vidí kvalitu podniky a jak např. státní správa, města a obce?»eskè republice se da Ì (vysok r st DPH). Na druhou stranu z pohledu konkurenceschopnosti na tom nejsme nejlèpe. Z pohledu investic do vzdïl nì jsme na jednom z poslednìch mìst v EU, ale i daleko za rozvìjejìcìmi se zemïmi Asie. Jako prioritu tedy vidìm investice do vzdïl nì, zvyöov - nì kvalifikace. Vl dou p ijat strategie celoûivotnìho uëenì by nemïl b t jen list popsanèho papìru. PochopitelnÏ - m me vynikajìcì podniky, kvalita ve ve ejnè spr vï si postupnï nach zì svoje mìsto. Metody managementu kvality pronikajì i do ökol. To jsou pozitivnì zjiötïnì. A jak bude pokračovat projekt Národní politika podpory jakosti? Co může odborná veřejnost dále očekávat od značky Česká kvalita? Rada»R pro jakost ukonëila v souëasnè dobï projekt Strategie N rodnì politiky kvality (NPK) na obdobì Pokud tento materi l bude p ijat, bude znamenat v mnohèm smïru zmïny v cìlech a priorit ch NPK i v pr ci Rady. Co se t Ëe programu»esk kvalita, p edpokl - d me jeho pokraëov nì v rozsahu finanënìch prost edk z minul ch let. Byli bychom r di, kdyby doölo k uûöì spolupr ci zvl ötï se spot ebitelsk mi organizacemi p i vysvïtlov nì, kterè znaëky garantujì kvalitu, a kterè jsou pouze reklamnì z leûitostì. Myslím, že stále častěji slyšíme vedle sebe dvě slovíčka - český výrobek a česká kvalita. Jak to vnímáte? MyslÌm, ûe kaûd st t m z jem o to, aby se prod valy p edevöìm dom cì v robky. PorevoluËnÌ liberalizace a privatizace, kdy zaniklo mnoho firem a z trhu zmizelo mnoho dom cìch v robk, je jiû na ötïstì za n mi. Dobr m p Ìkladem podpory dom cì produkce je program KLASA, dotovan ze st tnìch prost edk. Naöemu pr myslu by prospïlo, kdyby se obdobn podpora mohla t kat i v robk obuvnickèho, textilnìho nebo i dalöìch obor. Jsem p esvïdëen, ûe ËeskÈ v robky (pokud budou kvalitnì) by mïly mìt na naöem trhu prioritnì postavenì. K podnikání se váže předvídatelnost, ochrana rizik, lidově se tomu říká myslet na zadní kolečka. Co byste doporučil firmě, která vzniká na zelené louce takříkajíc z ničeho, nebo lépe - jen z nápadu? Žádný kapitál, žádné zkušenosti, ale odvaha a sen Jak myslet od počátku na kvalitu, co pro ni udělat systémově? pokraëov nì na stranï 26

2 ZRCADLO listopad 2007 Nové a nové Sotva jste si nechali vyrobit novè webovè str nky, uû vìte, co by se na nich mïlo zmïnit. ée nevyhovuje toto a tohle, ûe je pot eba rychle jeötï p izp sobit to a ono, a ûe se zkr tka ned nic dïlatö A najednou zjistìte, ûe uplynul rok dva a vy jste se ke zmïn m, kterè byly tak nalèhavè, v bec jeötï nedostali. Ostuda? Ne, bïûn praxe. ZaËnete vöak mìt najednou ËernÈ svïdomì, p ipad v m, ûe v ö web nenì in. M te pocit, ûe se vïc musì nalèhavï eöit. Firma, kter v m str nky navrhla a zhotovila, jiû neexistuje, a vy si nevìte rady s designem, animacemi, redakënìm systèmem. Nev hejte a ozvïte se n m. S vaöimi starostmi si hravï poradìme. UmÌme to. Martin äimek, autor internetov ch projekt martin@prosperita.info mobil: Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. 2 Z obsahu: str. 3 Při stálém navyšování průměrného měsíčního příjmu začne vznikat další prostor pro kvalitnější pojistnou ochranu str. 8 Každá čtvrtá firma zvažuje přesun sídla do zahraničí str. 14 V uplynulých dvou letech utrpěly české společnosti v důsledku hospodářské kriminality škodu 34 miliony Kč str Daňová reforma může ohrozit hospodářský růst, shodli se odborníci str. 27 Dobrý signál - konečně méně byrokracie Vítejte na www. Nejhezčí pozvánka na tiskovku Oriflame a bylinné vedení Pozv nka öla sice mailem, a nemïla ani text vyboëujìcì z normy. NÏco sdïlovala, zvala novin - e na tiskovku. Na tè zase nic p evratnèho - zmïna gener lnìho editele a nov osobnost na pozici öèfky marketingu. Takûe - proë chv lìme, proë si vöìm me? Konec textu jednè z tiskov ch zpr v spoleënosti Oriflame, kter tiskovou konferenci 19. Ìjna v Praze po dala, byl hodn zapamatov nì. A v mluvn : "ÖMirek je fanouökem blues, jazzu, swingu a s m hraje na trubku. Jeho ûivotnì krèdo - ani mr z Kop ivu nesp lì - je stejnï jako v robky Oriflame, inspirov no p ÌrodouÖ " Inu fûrek, kter sedl, kter m svou filozofii. A to u novin skè obce boduje. MyslÌm, ûe si hodnï lidì zapamatuje, ûe od 1. listopadu 2007 stojì vëele övèdskè kosmetickè spoleënosti Oriflame, poboëky v Praze, Mirek Kop iva. (rix) Dobrá rada nad zlato TDP-Ontrack nabízí novou službu - znalecké posudky SpoleËnost TDP-Ontrack, kter je Ëeskou a slovenskou poboëkou vedoucì svïtovè firmy v oblasti z chrany dat - Kroll Ontrack, nabìzì zcela novou sluûbu - vypracov nì znaleckèho posudku v p Ìpadech, ûe poëìtaëov data byla myslnï poökozena, existuje podez enì, ûe je Podpora designu má posílit export N mïstek ministra pr myslu a obchodu Luboö VanÏk v Ìjnu zamïstnanc m Design Centra»eskÈ republiky ozn mil ukonëenì Ëinnosti tèto organizace ke konci letoönìho roku. Podpora pr myslovèho designu v»eskè republice z stane zachov na. Od zaë tku p ÌötÌho roku bude pat it do portfolia agentury Czech Trade, kter svè sluûby zamï uje na zvyöov nì konkurenceschopnosti mal ch a st ednìch firem. DosavadnÌ aktivity Design Centra»eskÈ republiky se do konce roku transformujì do efektivnì a klientsky orientovanè nabìdky sluûeb pro podporu v robkovèho designu v pr myslov ch podnicìch. "Nejsme v situaci prvnì poloviny 90. let, kdy byl design pr myslov ch v robk Ëasto na okraji z jmu. Firmy si dnes velmi dob e uvïdomujì, ûe kromï ceny v robku je d leûit i jeho design. St t na tyto zmïny musì reagovat a zmïnit svè sluûby. NamÌsto osvïty chceme mal m a st ednìm firm m nabìdnout p esnï zacìlen poradensk servis, kter jim pom ûe prosadit se nejen na dom cìm trhu," ekl n mïstek ministra pro restrukturalizaci rezortu Luboö VanÏk. "Jedna koruna dotacì znamen v p ÌpadÏ Design Centra dvï koruny n klad. Tento pomïr je zapot ebì obr tit. Pro p ÌötÌ rok poëìt me s sporou prost edk st tnìho rozpoëtu zhruba 10 milion korun," uvedl n mïstek ministra zodpovïdn za restrukturalizaci rezortu Luboö VanÏk. Z kladnìm zamï enìm sluûeb Czech Trade v tèto oblasti bude podpora aplikace designu v pr myslovè v robï, kter bude zahrnuta do souboru sluûeb "Design pro export". MalÈ a st ednì firmy zìskajì zacìlen servis, kter bude rozdïlen do dvou segment - rozvoj designu a propagace designu. Czech Trade se bude soust eôovat jak na vzdïl v nì formou semin -, tak na komunikaci o efektivitï aplikace kvalitnìho designu formou workshop. Individu lnì poradenstvì se bude orientovat v hradnï na pr myslov a v robkov design. S tužkou za uchem O uchování času PrvnÌ v noënì stromeëek jsem letos uvidïla v Makru v Praze na»esnèm mostï. Byla polovina Ìjna. Zamrazilo mne. Na zahradï jsem jeötï ten den sbìrala poslednì maliny a st Ìhala r ûe do v zy. A V noce? Prob h, to jeötï ne! Vûdyù jsem letos zatìm nestihla z tïch nejlepöìch padan ch jablek upèci ötr dl, a uû bych mïla pom ölet na d rky? Nep edbìh me Ëas? Moûn ano, aniû to tuöìme. Co j bych za to dala, kdyby se loudal, kdybych nevïdla, co s nìm. A kdyby se tak dal konzervovat, zava ovat, mrazit nebo suöit. To by byla par da! Vûdy, kdyû bych nemohla stihnout, Ëeho je t eba, rozdïlala bych si skleniëku Ëasu a ubìrala lûiëkou jako tu nejpikantnïjöì zava eninu. MÏla bych Ëas! DokonËila bych vy izov nì vöech n leûitostì k penzijnìmu p ipojiötïnì, obtelefonovala poslednì resty, dopsala nïkolik obchodnìch nabìdek, a koneënï bych si prohlèdla weby partnersk ch organizacì. Smazala bych takè vöechny spamy v poëìtaëi, zlikvidovala nicne ÌkajÌcÌ y a na z vïr dne bych doma t eba uva ila prima veëe i. Pak bych si sedla do k esla a p i veëernìm Ëaji bych snila o tom, jak komu udïl m radost o V nocìchö Eva Brixi RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, specializovaný poradce Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán, a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, poradce společnosti CAC LEASING, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia nïkdo zneuûil Ëi zniëil, nebo kdy se uûivatel cìtì v ûnï poökozen a hodl eöit utrpïnou ökodu v r mci pojiötïnì. StandardnÌ postup je takov, ûe znaleck posudek vypracov v zkuöen soudnì znalec jmenovan Ministerstvem spravedlnosti»r a zapsan v registru znalc. Z jemce objedn v sluûbu p Ìmo u znalce a hradì dohodnutou cenu. SpoleËnost TDP-Ontrack zpravidla d v k dispozici podklad, jehoû zpracov nì je pro kaûdè mèdium (HDD, CD, DVD, Flash karty a klìëe, Floppy disk) zpoplatnïno Ë stkou 1000 KË (bez DPH). U sloûitïjöìch p Ìpad, jako jsou nap Ìklad diskov pole nebo anal za öiröìch souvislostì z hlediska poëìtaëovè kriminality, m ûe b t cena vyööì, z leûì na ËasovÈ n roënosti a pracnosti vyhotovenì posudku. Cena je vûdy sdïlena p edem a je z vazn. "UvÏdomujeme si, jak drahocenn je Ëas naöich z kaznìk, takûe jim nynì umoûúujeme vyplnit a potvrdit formul objedn vky znaleckèho posudku p Ìmo u n s," poznamenal Ing. V clav äamöa, editel spoleënosti TDP-Ontrack. "Jsme schopni zajistit takè veökerou logistiku - p ed nì za ÌzenÌ a podklad znalci i n slednè vyzvednutì a doruëenì z kaznìkovi." StandardnÌ doba na zpracov nì znaleckèho posudku jsou 3-4 pracovnì dny. Sluûbu lze objednat takè v reûimu Express, kdy je posudek zpracov n nejpozdïji n sledujìcì pracovnì den, a to s p Ìplatkem 100 % z kladnì ceny. Za zajiötïnì logistick ch operacì se Ëtuje poplatek 300 KË (bez DPH). V p Ìpadech, kdy se z jemce rozhodne obr tit na znalce p Ìmo, a dokonce i bez vypracovanèho posudku, p ed spoleënost TDP-Ontrack kontakt na znalce, s nìmû lze dohodnout termìn i cenu individu lnï. Je vöak t eba poëìtat s tìm, ûe znalec zpravidla do svè sluûby zahrne vïtöinou nutnè posouzenì mèdia odbornou laborato Ì. Praûsk laborato spoleënosti TDP-Ontrack, kter prov dì aû 18 z chran dennï (tento poëet nar st v dobï extrèmnìch veder, povodnì apod.) a dosahuje spïönosti p es 90 %, poskytuje sluûby klient m z celè»eskè republiky a Slovenska a zpracov v i nïkterè zak zky p ijatè dalöìmi zahraniënìmi poboëkami Ontrack. KromÏ dvou ultraëist ch komor je vybavena deseti poloautomatick mi pracoviöti, stereoskopick m mikroskopem pro pr ci s miniaturnìmi hardwarov mi komponenty a identifikaci poruch, rychl m logick m analyz torem a adou unik tnìch softwarov ch utilit. Toto pracoviötï je souë stì celosvïtovè sìtï laborato Ì Ontrack a probìh zde naprost vïtöina vöech prov dïn ch z sah s v jimkou vybran ch softwarov ch z chran, kterè jsou realizov ny prost ednictvìm vzd lenèho p Ìstupu nebo za pomoci p ÌsluönÈho odbornìka z jinè svïtovè laborato e. Kontakt: Ing. V clav äamöa, TDP-Ontrack, s. r. o., Na Slupi 2a, Praha 2 tel.: , fax: vsamsa@tdp.cz Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok, mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, předseda Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC, a. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s. r. o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz strojírenské technologie, zájmové sdružení Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Potravinářská komora ČR Česká asociace pojišťoven Komora certifikovaných účetních Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR Mediální partnerství v roce N rodnì politika podpory jakosti 2. Auto roku»eskè republiky Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 4. Znojemsk hrozen MarketÈr roku 6. Motocykl roku St echy Praha 8. CLUTEX - Klastr TechnickÈ textilie na veletrhu Styl 2007 ( nor) 9. Semin e AMSP»R 10. Konference Nov Evropa 11. Pojiöùovna roku kongres EOQ v Praze 13. Konference LinuxExpo Accenture Zlat koruna Konference Business Solutions 16. Konference Data workshop 17. SvÏtovÈ setk nì kouë v Praze Prosperita Vyd v : RIX, s. r. o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: brixi@prosperita.info energie@prosperita.info Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: brixi@prosperita.info Martin äimek, obchodnì editel mobil: martin@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka, internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Ing. Jan Taraba, odborn obchodnì komunikace mobil: taraba@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Miloö Krm öek, ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: Korektury: Mgr. Pavla RoûnÌËkov Tisk: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: ) Distribuce: 5 P Agency, s. r. o. Masarykova 118 Business Park Mod ice Mod ice»asopis je v roce 2007 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo sèriov ch publikacì ISSN

3 listopad 2007 ÚSPĚCH V PODNIKÁNÍ Při stálém navyšování průměrného měsíčního příjmu začne vznikat další prostor pro kvalitnější pojistnou ochranu, tvrdí Ing. Vladimír Pulchart, MBA, generální ředitel Maxima pojišťovny, a. s. Jak se vhodně pojistit, kdy se pojistit, s kým vstoupit do jednání, nač myslet, o jaké produkty se nejvíce zajímat, koho zvolit jako poradce, aby bylo pojištění ideální, kdy a proč změnit pojistku, co všechno zvážit, když firma vstupuje na trh, nebo když se z bývalého zaměstnance stane živnostník nebo jednatel vlastního s.r.o.? Otázek bývá zpravidla více, než si najednou člověk dokáže vybavit. Určitě však takové situace znáte. Rádi byste pro své podnikání našli ideální řešení, které vás a vaše snažení ochrání vždy a včas a na odpovídající úrovni, rádi byste svoji firmu vložili do péče pojišťovny, k níž máte důvěru, k níž si časem vybudujete vztah, s jejichž pracovníky se vám dobře komunikuje. Podle čeho však vybírat? To už je otázka, na niž si budete muset odpovědět nejspíše sami. O jedné z pojišťoven s českým kapitálem se můžete dovědět z našeho rozhovoru s jejím generálním ředitelem Ing. Vladimírem Pulchartem, MBA: Na pojistném trhu v České republice začíná být těsno, přesto na něj vstupují další subjekty, a ty, které jsou již zavedeny, promýšlejí, co klientům nabídnout, jak zaujmout. Co je vaším esem v rukávu právě nyní, na podzim? Podle informacì»nb p sobilo koncem prvnìho pololetì v»eskè republice na 52 aktivnì pojiöùovny, z toho 34 subjekty se sìdlem a 18 pobo- Ëek zahraniënìch pojiöùoven. DalöÌ pojiöùovny zde podnikajì na z kladï svobody poskytov nì sluûeb v r mci EU. Je to nepochybnï n r st oproti minul m let m a souëasnï s v vojem pojistnèho cyklu, smï ujìcìho do tè negativnì Ë sti k ivky, p edstavuje podnik nì v tomto oboru nepochybnï v zvu. Trh se oûivil, objevujì se novè, zajìmavè produkty, novè zp soby jejich distribuce. NicmÈnÏ, podìv me-li se na statistiku, pït nejvïtöìch pojiöùoven p edepisuje tèmï 75 % pojistnèho. To svïdëì o urëitèm konzervativnìm p Ìstupu ËeskÈho klienta k dïnì na trhu. Maxima pojiöùovna pat Ì k tïm menöìm institucìm a svè klienty oslovujeme p edevöìm kvalitnìm servisem a flexibilitou p i krytì jejich pojistn ch pot eb. Mezi novinkami bych urëitï zmìnil pojiötïnì nemovitosti, vybavenì a odpovïdnosti vlastnìk domk MAXDOMOV s nadstandardnì asistenënì sluûbou nebo rizikovè ûivotnì pojiötïnì MAXJISTOTA. Ta ostatnì esa jeötï ponech - me v ruk vu, aby byla skuteën m p ekvapenìm. Vřelý vtah máte k automobilizmu. Pro řidiče jste toho udělali v poslední době hodně. Co se nejvíce osvědčilo? Budete pokračovat? ZaËnu svoji odpovïô opït trochou statistiky. PojiötÏnÌ vozidel p edstavuje vìce neû 50% podìl celkovèho neûivotnìho pojiötïnì. Naöe spoleënost se rozhodla jìt cestou, kter klient m p in öì v znamnou p idanou hodnotu. Naöe pojiötïnì po izovacì ceny vozidla MAXIGEP nebo pojiötïnì prodlouûenè z ruky MAXGARANT si zìskala na ËeskÈm a postupnï i slovenskèm trhu svè mìsto a pat Ì k v znamn m doplúk m klasick ch automobilov ch pojiötïnì. V tomto smïru budeme nepochybnï pokraëovat. V sou- ËasnÈ dobï pl nujeme urëitè kroky pro zlepöenì v chovy dïtì v jejich chov nì v dopravnìch situacìch. Tento projekt je teprve na zaë tku, a pokud se dohodneme s dalöìmi partnery, mïl by se na scènï objevit v pr bïhu p ÌötÌho roku. Jak se hodláte profilovat v dalších letech? Budete se obracet k celému spektru pojištěnců, anebo spíše budete cílit k podnikatelské a manažerské obci? Maxima pojiöùovna dìky moûnostem a velikosti neaspiruje na klìëovèho upisovatele pr myslov ch rizik, i kdyû v naöem portfoliu takovè smlouvy naleznete. ZamÏ ujeme se na pokrytì spìöe st ednìch a menöìch klient a obëan s cìlem dobrèho servisu a rychlè reakce na jejich pot eby. Ostatně - v pojištění průmyslu a podnikatelů nabízíte dosti atraktivních produktů - například pojištění odpovědnosti za škodu auditorů, daňových poradců a účetních. To tedy znamená, že za chybu, již firmě způsobí třeba účetní, ale za niž v konečném důsledku odpovídá např. finančnímu úřadu jednatel firmy, zaplatí nikoli firma, ale vaše pojišťovna? Samoz ejmï vûdy je t eba br t v vahu podmìnky konkrètnìho pojiötïnì a takè skuteënost, zda nastal ökoda odpovìd tïmto podmìnk m. Pokud je ökoda likvidnì, pojiöùovna poskytne odpovìdajìcì pojistnè plnïnì, takûe ve smyslu vaöeho dotazu v koneënèm d sledku ökodu uhradì pojiöùovna, nikoli auditorsk nebo ËetnÌ firma. V nïkter ch p Ìpadech vöak dodateënï po poskytnutì pojistnèho plnïnì m ûe pojiöùovna uplatnit regres v Ëi konkrètnìmu zamïstnanci auditorskè / ËetnÌ firmy, kter chybu zp sobil. Zaujalo mne ještě pojištění za škodu vzniklou poskytováním odborné pomoci. Mohu si pod tím představit model, kdy firma přijde ke škodě jen proto, že její patentový zástupce nereagoval např. včas na krok konkurence a nebránil existující ochrannou známku proti další, která má být zapsána pro konkurenční firmu, ta je zapsána a pod ní začne v praxi tropit nekalostní nepřístojnosti konkurenční společnost, čímž likviduje zavedenou značku, firmu? Pokud patentov z stupce dle z kona 417/2004 za ökodu odpovìd, p i splnïnì podmìnek pojistnè smlouvy je takov ökoda pojiötïnìm kryta. Pojištění elektroniky - podnikatelé a manažeři s sebou nosí notebook a mobil. Když jim ho někdo ukradne na ulici, aniž jim způsobí újmu na zdraví, prostě vytrhne ho z ruky, zvedne rychlostí světla ze země, kam si notebook na minutku člověk položil, aby si např. vyjmul brýle či kapesník z kabátu, je šance na nějakou náhradu? StejnÏ jako v minul ch ot zk ch je t eba zaëìt u dojednan ch podmìnek pojistnè smlouvy. Ale i pokud dotyën manaûer nebo firma m uzav eno p ÌsluönÈ krytì, nenì situace bohuûel vûdy jednoznaën a p i posuzov nì moûnè n hrady musì b t splnïny podmìnky smluvnìch ujedn nì. On by takè namìsto deklarovanèho odcizenì mohl p Ìstroj prodat v zastav rnï. M ûeme to p irovnat k odcizenèmu vozidlu - pokud nech te dve e otev enè a kliëky v zapalov nì, jen tïûko lze od pojiöùovny n hradu oëek vat. Blíží se daňová reforma - co udělá s pojištěním a pojišťovnami? Odborné kruhy tvrdí, že se bude složitěji podnikat především menším firmám, že se nakonec budou platit vyšší daně, že řada firem již nedosáhne na úvěry, že úroky stoupnou Nebude se tím pádem uzavírat i méně pojistek? PojiötÏnÌ v»r m p ed sebou jeötï dosti dlouhou cestu, neû se dostane na roveú podobnou naöim nïkter m "z padnìm" soused m. Jiû zmìnïn podìl pojiötïnì vozidel nebo pomïr mezi ûivotnìm a neûivotnèm pojiötïnìm d v tuöit smïry, kter m by se mïlo pojiötïnì d le ubìrat. St le vidìme znaënè rezervy v pojiötïnì majetku - p edevöìm menöì podnikatelè zvaûujì svè v daje na pojistnè krytì a to potom zdaleka neodpovìd pot eb m p i nastalè ud losti. NepochybnÈ rezervy m me v rozvoji ûivotnìho pojiötïnì, kvalitnìch produkt ochrany ûivitele rodiny, p eruöenì zdroj p Ìjmu a z sadnì zmïny ËekajÌ celou oblast zdravotnìho pojiötïnì. P i st lèm navyöo- v nì pr mïrnèho mïsìënìho p Ìjmu zaëne vznikat dalöì prostor pro kvalitnïjöì pojistnou ochranu. Nerad pouûìv m dramatick ch p irovn nì - p edstavte si ale situaci, kdy manaûer se sluön m mïsìënìm p Ìjmem, mal mi dïtmi, hypotèkou na nov d m a leasingem na auto o tento p Ìjem p ijde nap Ìklad n sledkem razu p i sobotnìm rekreaënìm sportu. Zde mu nepom ûe nic jinèho, neû kvalitnì pojistn ochrana, kter jeho rodinï pom ûe p ekonat jinak ne eöitelnou situaci. Velký význam přikládáte reklamě. Jakou roli hraje ve vašem marketingovém mixu? P izn v m se, ûe d leûitïjöì neû reklama je pro mï kvalitnì pèëe o klienta a jeho d vïra. Ta mi p inese ten nejlepöì v sledek v dobrè referenci. Samoz ejmï mal spoleënost, jako je Maxima pojiöùovna, musì vynaloûit Ë st prost edk na propagaci sv ch produkt a jejich prodeje, dostat se do podvïdomì naöich budoucìch z kaznìk. Prost edky v tèto oblasti vynakl d - me velmi peëlivï a ËelovÏ tak, abychom dnï spravovali nejen prost edky naöich klient, ale takè dosahovali p imï en ch hospod sk ch v sledk. Prosperitu povaûujeme za d leûit n stroj oslovenì öirokèho spektra podnikatel a manaûer r zn ch firem, a proto se reklamï u v s vïnujeme vìce systematicky. za odpovïdi, kterè mnohè naznaëily, podïkovala Eva Brixi 3

4 PRO VAŠE PODNIKÁNÍ listopad 2007 CEBRE pro české podnikání Společenská zodpovědnost firem tzv. Social corporate responsability - co to vlastně je Pojem společenská zodpovědnost firem se vynořil v Americe již na začátku minulého století v souvislosti se sílícím rozvojem některých společností a potřebou usměrňovat dopady jejich dynamického růstu na své okolí. Ve slovníku Evropské komise se však objevil až v tomto tisíciletí. Evropská unie ho zavádí do svých strategických dokumentů, mezi něž patří Zelená kniha o společenské zodpovědnosti firem zveřejněná v roce Tento koncept často slýcháváme v souvislosti s tzv. udržitelným rozvojem, který je pro mnohé z nás, stejně jako pojem společenské zodpovědnosti, těžko uchopitelným. Vlastníci malých a středních firem často zápasí s odpovědí, jaké konkrétní činnosti si můžeme pod společenskou zodpovědností firem představit. Co se tedy skrývá pod myšlenkou společenské zodpovědnosti, z jakého důvodu ji Komise v poslední době propaguje i v oblasti malých a středních podniků a co díky ní mohou podnikatelé získat? Kdyû v roce 2001 vydala Komise Zelenou knihu "Propagovat evropsk r mec pro spoleëenskou zodpovïdnost podnik " (COM(2001)366 final) byl tento dokument prvnìm krokem k debatï o pr ezovèm tèmatu zasahujìcìm do t Ì z kladnìch oblastì - podnik nì, spoleënost jako soci lnì aspekt a ekologie na evropskè p dï. P estoûe byl p vodnï tento koncept öit na mìru velk m spoleënostem, zan öì Komise tuto myölenku do oblasti mal ch a st ednìch podnik. Koncept si klade za cìl nauëit podniky chovat se zodpovïdnï ke svèmu okolì, na kterè svou podnikatelskou ËinnostÌ p sobì. Zasahuje do oblasti lidsk ch zdroj, risk managementu, oznaëov nì v robk, finanënìch anal z, ûivotnìho prost edì, ale i zdravì. Podporuje p ed v nì zkuöenostì, inovaënì aktivity, neust lè hodnocenì a anal zy v sledk firmy a vytv enì interaktivnìho prostoru pro vz jemnou a harmonickou spolupr ci jednotliv ch aktèr. Zelen kniha EvropskÈ komise uv dì, ûe "b t spoleëensky zodpovïdn znamen nejen splúovat kritèria dan z konem, ale takè jìt d le za hranice legislativy a investovat vìce do lidskèho kapit lu, prost edì a vztah s ostatnìmi ËastnÌky podnik nì. SpoleËensk zodpovïdnost firem versus Zelen kniha EvropskÈ komise Implementace ZelenÈ knihy v praxi znamen, ûe podnikatelè, kte Ì se s jejìm obsahem ztotoûnì, sami ze svè v le p i v konu podnikatelskè Ëinnosti berou v potaz i spoleëenskè a ekologickè aspekty. V tèto souvislosti n s napad, ûe zab vat se dopadem podnik nì na spoleënost - nejblìûe tedy spot ebitele a na okolì firmy - zejmèna jeho kvalitu, bude obzvl ötï nelehk m kolem pro malè a st ednì podniky, kterè nemajì vysokou kapacitu strategicky analyzovat dlouhodob dopad sv ch ËinnostÌ. Na druhou stranu je nutnè ve prospïch mal ch a st ednìch firem poznamenat, ûe tyto ch pou nïkterè skuteënosti mnohem rychleji a snadnïji - a to i bez znalosti uv dïn ch koncept, neû vïtöì firmy. Sou- ËasnÏ se ukazuje, ûe vnìm nì myölenky spole- ËenskÈ zodpovïdnosti m ûe p inèst podnikatel m vïtöì produktivitu, a dokonce i zisk. Z praxe vìme, ûe öpatnè poëìn nì podniku se v koneënèm d sledku projevì na negativnìm vnìm nì jeho image a v mnoha p Ìpadech dojde k jeho p irozenèmu z niku. Pot ebujì tedy malè a st ednì podniky evropsk koncept spoleëenskè zodpovïdnosti? Co jim m ûe nabìdnout? ProËÌt me-li se obsahem ZelenÈ knihy, m me dojem, ûe tato podtrhuje vìce samu nutnost podnik spoleëenskou zodpovïdnost naplúovat, neû aby uv dïla konkrètnì v sledky realizace tohoto konceptu. Velmi tïûko se n m v nïm hledajì i kroky, kterè je nutnè uëinit pro jejì napl- Úov nì a dosahov nì efektivnìch v sledk. NedozvÌme se z nì ani, zda malè a st ednì podniky tuto myölenku podporujì Ëi zda ji v praxi bïûnï uplatúujì. Aplikace CSR rovn se dobr image podniku? SpoleËenskou zodpovïdnost zav dì ve svè firmï s m podnikatel, kter si dobrovolnï zvolì cestu a prost edky k zajiötïnì celospoleëenskèho p Ìnosu, tj. jak jemu samotnèmu, tak jeho klient m, zamïstnanc m a öirokèmu okolì. Mal podnikatel je ve v hodnïjöì pozici neû velk firma, neboù je v p ÌmÈm kontaktu s klienty, rychleji reaguje na jejich novè poûadavky, poslouch je, ztotoûúuje se s v robkem Ëi sluûbou a m uûöì vazby se sv mi zamïstnanci. Interakce s okolìm zde tedy existuje vïtöì neû u velk ch firem. Ty majì naopak vïtöì kapacitu propojovat t i v öe uvedenè dimenze na mezin rodnì rovni, kter je pro malè a st ednì podniky nedostupn s ohledem na jejich rozmïr a nìzkou schopnost p izp sobit se standard m v zahraniëì. Ty mohou b t soci- lnï p ÌsnÏjöÌ neû v zemi jejich sìdla. Ot zkou je, zda aplikace stejn ch pravidel nastaven ch pro velkè a nadn rodnì spoleënosti na podniky malèho rozmïru je nutn. Ukazuje se, ûe nemusì nutnï p in öet kladnè v sledky, naopak m ûe mìt z porn Ëinek. V znamn ekonom a nositel Nobelovy ceny Milton Friedman Ìkal, ûe existuje pouze jedin spoleëensk zodpovïdnost firmy, a tou je vyuûìv nì zdroj a jejich p emïna na Ëinnosti vedoucì k vytvo enì zisku za respektov nì pravidel hry, kter mi je otev- en a svobodn konkurenceschopnost bez podvod a klam. Ve velk ch firm ch je orientace na spoleëenskou zodpovïdnost pomïrnï dob e zaveden. VelkÈ nadn rodnì firmy (v»r nap. äkoda Auto, a. s.) si pro tyto Ëely najìmajì kvalitnì odbornìky, vytv ejì speci lnì tvary a tvo Ì standardy a n stroje pro jejì aplikaci. SpoleËensk zodpovïdnost je pro nï zn mkou kvality a dobrèho jmèna. Jejich angaûovanost v r zn ch spoleëensk ch akcìch je ve ejnostì vnìm na pozitivnï a vytv Ì dobrou image firmy. MalÈ a st ednì podniky vöak tuto kapacitu nemajì a s nutnou d vkou kritiky lze Ìct, ûe si Ëasto aû nep irozen dobroëinn gesta nemohou dovolit. DalöÌ administrativnì z tïû pro podnikatele ProË tedy neust le Evropsk unie vyvìjì silì aplikovat spoleëenskou zodpovïdnost na malè a st ednì podniky? V b eznu letoönìho roku se v EvropskÈm parlamentu objevila tzv. Howittova zpr va, jejìmû z mïrem bylo zakotvit povinnè zpracov nì pravideln ch zpr v v r mci dodrûov - nì konceptu spoleëenskè zodpovïdnosti a dalöìch povinnostì t kajìcìch se nap Ìklad kontroly dodavatel (ale takè nap Ìklad z ÌzenÌ EU ombudsmana pro tyto z leûitosti). Reakce na sebe dlouho nenechala Ëekat a z stupci evropsk ch mal ch a st ednìch podnik (sdruûeni v organizaci UEAPME) upozornili na riziko dalöìho zvyöov nì administrativnì z tïûe pro podnikatele a vytv enì opaënèho Ëinku spoleëenskè zodpovïdnosti. "P estoûe se jiû nïkterè evropskè MSP s konceptem spoleëenskè udrûitelnos- ti ztotoûnily, existuje st le cel ada podnik, pro kterè je tento koncept velkou nezn mou" uvedl pan Muller, tajemnìk UEAPME. D le dodal, ûe "Zav dït povinnosti do konceptu volitelnè aktivity je zcela nesmysluplnè" a nenì moûnè vypracovat souhrnnou zpr vu za 25 milion podnik ". V tom musìme b t s panem Mullerem za jedno, administrativnì z tïû podnikatel je jiû tak velk, ûe si lze tïûko p edstavit zpracov nì dom cìho kolu pro Ëetbu evropsk ch ednìk. Z mïr spoleëenskè zodpovïdnosti by mïl b t zachov n, tak jak byl p vodnï zam ölen. Evropsk unie se vöak snaûì d le. O p r t dn pozdïji po zve ejnïnì Howittovy zpr vy se snaûila vmïstnat povinnosti t kajìcì se spoleëenskè odpovïdnosti do standard ISO 2600, kterè by v ot zce spoleëenskè zodpovïdnosti definovaly r mec ËinnostÌ, jeû musì b t podnikatelem splnïny. Znovu se dost v me k meritu vïci, ûe by tato aktivita byla dalöì z tïûì pro podnikatele, odporovala by myölence libovolnèho p ijetì; sama spoleëensk zodpovïdnost je tïûko mï iteln. Jedin m moûn m prost edkem pro podporu spoleëenskè zodpovïdnosti m ûe b t jejì propagace prost ednictvìm pod- Z monitoringu jsme vybrali: VOLN POHYB OSOB -»R nestaëila implementaci smïrnice o zvl ötnìch vìzech pro v zkumnìky Evropsk komise zve ejnila zpr vu, podle nìû jen 6 (Belgie, NÏmecko, MaÔarsko, Rakousko, Portugalsko a Rumunsko) Ëlensk ch st t provedlo do sv ch pr vnìch d vëasnou implementaci smïrnice 2005/71/ES zakl dajìcì zvl ötnì druh vìza pro v zkumnìky ze t etìch st t p sobìcìch v EU.»R stejnï jako dalöìch 14 st t nestaëila provèst ani Ë steënou notifikaci, a vystavuje se tak moûnosti postihu stran EvropskÈ komise. Cizineck z kon, do nïhoû je smïrnice implementov na, je jeötï v 1. ËtenÌ v PoslaneckÈ snïmovnï. STATISTIKA - Nov port l EuroIndicators s ekonomick mi statistikami V BruselskÈ ulici Rue du Trone byl ned vno slavnostnï otev en»esk d m za p Ìtomnosti p edstavitel st tnì spr vy, samospr vy a podnikatelskèho sektoru. CÌlem tohoto ambiciûznìho projektu bylo dle slov velvyslance p i EU Jana Kohouta: "..zviditelnit»eskou republiku v Bruselu, vyuûìt vöech kapacit, p edpoklad a moûnostì, kterè m me k dispozici, d t je pod jednu st echu, a tìm v raznï posìlit image»r."»esk d m, kter je mimo jinè i nov m sìdlem nikatelsk ch zastoupenì, aù jiû mal ch a st ednìch podnik, tak i velk ch. D le je pot ebnè vytvo enì dokumentu podobnèmu kodexu, kter by shrnoval z kladnì principy a kroky, kterè je moûnè v r mci spoleëenskè zodpovïdnosti uëinit. Kdo mne jako podnikatele m ûe o konceptu CSR informovat? Evropsk komise na informov nì podnikatel o spoleëenskè zodpovïdnosti uvolúuje finanënì prost edky, a tìm umoûúuje realizaci projekt smï ujìcìch k vytvo enì pomocn ch n stroj pro podnikatele, jak spoleëenskou zodpovïdnost uchopit. TÌm dala za vnik adï aktivit poskytovan ch zprost edkovanï organizacemi zastupujìcìmi podnikatele. Do projektu EvropskÈ komise se zapojila i Hospod sk komora»r, kter na podzim letoönìho roku organizuje trèninkovè semin e zamï enè na spoleëenskou zodpovïdnost firem. V sledkem celoevropskèho projektu bude manu l p eloûen do deseti jazyk vëetnï Ëeötiny a vytvo enì informativnì sekce na domovsk ch str nk ch koordin tor projektu. OsvÏta spoleëenskè zodpovïdnosti firem v»r nenì novinkou, jiû dlouhodobï ji prov dì nïkolik organizacì, mezi nimi sdruûenì Business leaders forum, kterè od roku 1992 po d na toto tèma adu semin a konferencì. Alena VlaËihov, CEBRE - Czech Business Representation Eurostat zprovoznil nov port l EuroIndikators s aktu lnìmi ekonomick mi daji. Port l sleduje 22 vybranè hlavnì evropskè ekonomickè ukazatele (PEEI) jako nap. r st HDP, nezamïstnanost, inflace, v voj ceny pr ce, pr myslov produkce, apod. Ukazatele jsou aktualizov ny na mïsìënì b zi a zab vajì se zvl öù ukazateli pro EU i pro eurozûnu. BUDOUCNOST EU - reformnì smlouva schv lena V Lisabonu po dlouh ch a dramatick ch jedn nìch schv lena öèfy vl d a hlavami st t tzv. "Lisabonsk smlouva", reformnì smlouva, kter nahrazuje Smlouvu o stavï pro Evropu zavrûenou v Ëervnu 2005 v referendech ve Francii a Holandsku. Jedn nì byla obtìûn zejmèna kv li PolskÈ delegaci brat Ì Kaczinsk ch. Podle portugalskèho premièra Jose Socratese zaûehnala EU institucion lnì krizi a je p ipravena Ëelit nov m v zv m. VÏtöina st t zah jì ratifikaci bïhem prvnìho pololetì 2008 prost ednictvìm n rodnìch parlament bez konzultace ve ejnosti, referendum se bude kv li stavnìm zvyklostem konat v Irsku. dalöì zpr vy z EU najdete na V Bruselu byl slavnostně otevřen Český dům CEBRE -»eskè podnikatelskè reprezentace p i EU, hostì na sedmi podlaûìch novï p ijìûdïjìcì diplomaty St lèho zastoupenì»r p i EU chystajìcì se na ËeskÈ p edsednictvì v RadÏ EU, vïtöinu zastoupenì Ëesk ch kraj, velvyslanectvì v Belgii a agentury jako CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism,»eskÈ centrum a zastoupenì firem»eskè aerolinie,»eskè dr hy nebo Skupiny»EZ. pokraëov nì na stranï 10 4 Projekt UNIkarty - první rok existence KomerËnÌ banka oslavila prvnì rok existence UNIkarty, multifunkënì karty pro studenty a zamïstnance vysok ch ökol v»r. PrvnÌ univerzitou, kter UNIkarty nabìzì, je VysokÈ uëenì technickè v BrnÏ a jiû nynì zaëìnajì vyd vat UNIkarty dalöì dvï univerzity. TNT Express - zvýšení dopoledních zásilek o 140 % 140% n r st poëtu z silek doruëen ch v dopolednìch hodin ch zaznamenala spoleënost TNT Express pouhè t i t dny po uvedenì novèho portfolia sluûeb na trh. Neofici lnì moto kampanï "Sluûby dostupnè pro kaûdèho", se tak naplnilo, a to zejmèna nov mi sluûbami "10:00 Express". Zimní pneumatiky pořídíte i na splátky V polovinï Ìjna nastal nejvyööì Ëas, kdy by mïli idiëi zaëìt uvaûovat o p ezutì svèho automobilu na zimnì pneumatiky. Ty majì v raznï lepöì jìzdnì vlastnosti uû p i venkovnìch teplot ch pod 7 C, a podstatnï tak zvyöujì bezpeënost na silnici. SpoleËnost Home Credit ve spolupr ci s tradiënìm v robcem Barum Continental, spol. s r. o., nynì nabìzì motorist m moûnost po Ìdit si kvalitnì zimnì pneumatiky na spl tky. Čeští pivovarníci pro bezpečné silnice»esk svaz pivovar a sladoven se p ipojil k signat m EvropskÈ charty bezpeënosti silniënìho provozu, kter byla podeps na v Praze. Charta, kter je iniciativou EvropskÈ komise, si projektem " ûivot lze zachr nit" klade za cìl do roku 2010 snìûit roënì poëet obïtì silniënìch nehod o »eötÌ pivovarnìci tak rozöi ujì ady tïch, kter m nenì lhostejn alarmujìcì v voj na evropsk ch komunikacìch.

5 listopad

6 PRAVIDELNÉ INFO Z ÚOHS A RHK BRNO listopad 2007 Jsme již posuzováni jako rovnocenní partneři Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za poslední dva roky, kdy je v jeho čele Martin Pecina, spolupořádal řadu akcí, které mají za cíl nejen odborné, ale i široké veřejnosti přiblížit činnost antimonopolního úřadu, jeho zkušenosti, kompetence, možnosti. Nejvýznamnější z těchto akcí byla pak loňská mezinárodní konference názvem Soutěž a konkurenceschopnost, která proběhla v listopadu na brněnském výstavišti. V letoönìm roce probïhne koncem listopadu v RotundÏ pavilonu A brnïnskèho v staviötï opït mezin rodnì konference, tentokr t k problematice ve ejn ch zak zek. KromÏ zmìnïn ch 1. VOX, a. s., vás srdečně zve na vysoce specializované odborné semináře. FinanËnÌ profesion l Æ aneb finanënì ÌzenÌ podniku pro st ednì a vrcholov management VzdÏl vacì program s mezin rodnì certifikacì IES TERMÕN: a Hotel Krystal, Praha 6 PÿEDN äõ: Ing. Theodor Beran, Ph.D., Ing. Miroslav Brabec, JUDr. VÏra Hrouzkov, Prof. Ing. Frantiöek Kov, CSc., Robert Ml dek, Ing. Alena MrkviËkov, RNDr. Ing. Hana Scholleov, Ph.D., Prof. Dr. ZdenÏk SouËek, DrSc., Ing. Ji Ì Strouhal, Ph.D., Mgr. Lucie ämìdov, Prof. Karel Tuh Ëek, Ing. Milan Vahala, Doc. Ing. Martin Zral, CSc. PROGRAM se skl d ze Ëty na sebe volnï navazujìcìch odborn ch modul 1. modul - VOD DO PODNIKOV CH FINANCÕ A MANAGEMENTU modul - ÿõzenõ FIRMY modul - VYUéITÕ»ETNÕCH DAT V ÿõzenõ modul - FINAN»NÕ ÿõzenõ K D: CENA: KË K D: CENA: KË (vëetnï 19% DPH a mezin rodnìho certifik tu IES) DPH pro zaëìnajìcì pl tce TERMÕN: PÿEDN äõ: Ing. Ota Paikert K D: CENA: 1890 KË NemocenskÈ pojiötïnì a pojistnè na soci lnì zabezpeëenì, d chodovè a zdravotnì pojiötïnì - aktu lnï pro rok 2008 TERMÕN: PÿEDN äõ: JUDr. Helena Pelik nov, JUDr. Ludmila Trnkov, JUDr. Frantiöek Vlas k K D: CENA: 1990 KË Velk ËetnÌ z vïrka vëetnï daúovèho p izn nì TERMÕN: Hotel Olympik - TRISTAR, Praha 8 PÿEDN äõ: Ing. Ji Ì Hlav Ë (partner TPA Horwath, daúov poradce, auditor) Ing. Ji Ì KlÌma (daúov poradce, Ëlen p edstavenstva SdruûenÌ ËetnÌch a daúov ch poradc v BrnÏ) PROGRAM: o P Ìprava na daúovè p izn nì k dani z p Ìjm pr vnick ch osob za rok o KomplikovanÈ problèmy roënì ËetnÌ z vïrky podvojnèho ËetnictvÌ za rok 2007 K D: CENA: 290 KË HR minimum pro manaûery TERMÕN: PÿÕNOSY: CÌlem semin e je sezn mit ËastnÌky kurzu s problematikou zamï enou na v bïr, p ijetì a adaptaci zamïstnance, jeho motivaci, hodnocenì. D le roli manaûera p i eöenì konfliktnìch situacì a v neposlednì adï i propouötïnì zamïstnance. LEKTOR: Mgr. M. Radek Filo K D: CENA: 7190 KË IFRS/US GAAP - SvÏtovÈ ËetnictvÌ konferencì se OHS spolupodìlì na organizov nì odborn ch semin. JednÌm z nich, kter m p edch zet diskuzìm o ve ejn ch zak zk ch, bude reprìza semin e o ve ejnè podpo e, kter VzdÏl vacì program s mezin rodnì certifikacì IES TERMÕN: Hotel Krystal, Praha 6 PÿEDN äõ: Robert Ml dek vod do problematiky, re ln hodnota, penìze, pohled vkya ËasovÈ rozliöenì Z soby, hmotn majetek (ocenïnì, vykazov nì) Hmotn majetek (odpisy, impairment, nepenïûnì smïny), nehmotn majetek Leasing, goodwill, finanënì n stroje, z vazky, kapit l, v sledovka Segmenty, cizì mïny, zmïny a chyby, p Ìloha, doplúujìcìdiskuze. K D: CENA: KË K D: 74660W CENA: KË (vëetnï 19% DPH a mezin rodnìho certifik tu IES " ËetnÌ angliëtina" a "US GAAP") VÌce informacì o celè vzdïl vacì nabìdce, programech kurz, semin a konferencì, naleznete na informaënì linka se uskuteënì v prostor ch Region lnì hospod skè komory Brno 13. listopadu. "Vzhledem k obrovskèmu z jmu ve ejnosti o semin ve ejnè podpory z pohledu p Ìjemce jsme rozhodli tuto akci zopakovat," ekl prvnì mìstop edseda OHS Kamil Rudoleck, kter spoleënï s editelem odboru ve ejnè podpory Petrem Kriûanem semin povede. PosluchaËi budou p itom sezn meni se souëasn m stavem a v vojem legislativy ve ejnè podpory i s praktick mi zkuöenostmi z jejì aplikace. Budou nap Ìklad rovnïû prezentov ny moûnosti praktickè obrany a preventivnìch opat enì podnikatelsk ch subjekt, ale i postup v p ÌpadÏ navr cenì podpory. "NejcitlivÏjöÌ a sv m rozsahem i nejz vaûnïjöì p Ìpady podpor eöil n ö st t potaûmo ad pro ochranu hospod skè soutïûe v dobï p ed vstupem do EvropskÈ Unie. V d sledku transformace naöì ekonomiky bylo nutno velmi flexibilnï reagovat na adu p Ìpad, kdy ölo v bec o holè p eûitì nïkter ch Ëesk ch podnik," p ipomnïl mìstop edseda K. Rudoleck. Dodal, ûe tak byly v pomïrnï hojnè mì e uplatúov ny z chrannè a restrukturalizaënì podpory, kterè vöak z roveú mohou mìt i nejsilnïjöì dopady na hospod skou Na první akci 126 firem ze 13 zemí soutïû, protoûe jsou schopny nejvìce naruöit vyvìjejìcì se Ëi jiû fungujìcì trûnì prost edì. V sou- ËasnÈ dobï je podle jeho slov pro zmïnu aktu- lnì oblast posuzov nì podpor poskytovan ch ze struktur lnìch fond Ëi problematika sluûeb ve ejnèho v znamu. Obhajoba tïchto druh podpor nenì o nic mènï sofistikovanou z leûitostì a kontakty s Evropskou komisì jsou tak st le ûivè. "DomnÌv m se vöak, ûe naöe pozice v Ëi tèto velmi v znamnè evropskè instituci je jin. Nejsme jiû zdaleka posuzov nì jakoûto û Ëci, ale jako rovnocennì partne i, kte Ì si umïjì prosadit sv j n zor. SvÏdËÌ o tom i skuteënost, ûe Komise nemusela v p ÌpadÏ»R p istoupit k rozhodnutì o navr cenì nez konnè ve ejnè podpory. MyslÌm, ûe tato situace je v sledkem jiû velmi dobr ch znalostì Ëesk ch poskytovatel ve ejn ch podpor,"zd raznil Kamil Rudoleck. MnoûstvÌ ve ejn ch podpor p itom podle jeho vyj d enì kles. Jsou zato ale zamï eny ËÌm d l ËinnÏji na zdravè projekty, kterè motivujì podniky k rozvoji, nikoliv ke stagnaci a k pasivnìmu p eûìv nì, a naplúujì tak poûadavky AkËnÌho pl nu p edstavenèho komisa kou pro hospod skou soutïû Neelie Kroesovou. (kch) V KongresovÈm centru na brnïnskèm v staviöti se uskuteënilo dvoudennì kontraktaënì setk nì po danè v r mci evropskèho projektu match2succeed. Jde o prvnì kooperaënì akci b2fair po - danou v»eskè republice. K dvoustrann m 632 obchodnìm sch zk m se ve dvou dnech seöli z stupci 126 firem ze 13 zemì. "Obchod se dnes dïl mnoha zp soby, ale jsem p esvïdëen, ûe pro dlouhodobïjöì spolupr ci je nezbytnè nav zat osobnì kontakt. Jen tak je moûnè plnï pochopit pot eby z kaznìka a porozumït nabìdce prod vajìcìho," uvedl na zah jenì projektu Karel Mina Ìk, p edseda Region lnì hospod skè komory Brno. Projekt oslovil firmy malè a st ednì velikosti, kterè k prosazenì se na nov ch trzìch pot ebujì spolupracovat s dalöìmi partnery. "VelkÈ firmy majì velkè zast nì na celost tnì rovni, ale malè a st ednì podniky Ëasto musejì hledat spoleënou cestu k dalöìmu rozvoji," zd raznil hejtman JihomoravskÈho kraje Stanislav Jur nek, kter v vodu setk nì pozdravil vöechny ËastnÌky. ObchodnÌ a investiënì fûrum evropsk ch region Kontakt - Kontrakt se v BrnÏ konalo jiû pop - tè, ale letos poprvè v r mci mezin rodnìho projektu b2fair. Euro Info Centrum p i RHK Brno na jeho organizaci spolupracovalo s celoevropskou sìtì partnersk ch Euro Info Center a takè s Veletrhy Brno. ZahraniËnÌ zkuöenosti totiû potvrdily, ûe pr vï spojenì kooperaënìho matchmakingu s velk mi mezin rodnìmi veletrhy p in öì nejvïtöì obchodnì efekty, a proto se akce konala pr vï p i Mezin rodnìm strojìrenskèm veletrhu (MSV). "CÌlem projektu b2fair je mezin rodnì v mïna kontakt a zkuöenostì na veletrzìch," vysvïtlil v BrnÏ otec tèto myölenky J rgen Sch fer z Euro Info Centra Stuttgart. "V poslednìch t ech letech doölo k deseti takov m setk nìm s celkov m poëtem p ibliûnï 2500 ËastnÌk. MSV v BrnÏ m dlouhou tradici vytv enì obchodnìch kontakt, takûe jsme s jeho volbou v bec nemuseli v hat," doplnil. Ing. Petr Bajer, CSc., editel RHK Brno SOS vytvořilo kodex pro podnikatele SdruûenÌ obrany spot ebitel»r (SOS) spoleënï s nevl dnì organizacì Iuridicum Remedium vytvo ilo Kodex nediskriminujìcìho podnikatele, aby podnikatelè mohli vyj d it svoji v li k etickèmu p Ìstupu ke spot ebiteli. V kodexu se podnikatel zavazuje nejen dodrûovat platnè z kony, ale chovat se ve vztahu ke spot ebitel m podle obecnï ch pan ch princip sluönèho podnik nì. Vyj d Ì tìm takè svou v li a ochotu nepodìlet se v r mci svè podnikatelskè Ëinnosti na diskriminaënìch praktik ch. "Ke Kodexu se m ûe p ihl sit jak koliv podnikatel, kter spïönï projde testem v kurzu na internetu Ëi na semin i a zav ûe se respektovat obsah kodexu," ekla koordin torka projektu Jana PospÌöilov. "PotÈ podnikatel zìsk takè samolepku, kterou m ûe zve ejnit ve svè provozovnï Ëi na internetov ch str nk ch a kter bude pozitivnìm sign lem pro spot ebitele," dodala. Kodex p inese tomu, kdo se k nïmu p ihl sì, konkurenënì v hodu p ed ostatnìmi podnikateli. Seznam signat Kodexu bude zve ejúov n na port lu SOS. HlavnÌ obsah Kodexu mohou do sv ch jiû existujìcìch kodex vëlenit podnikatelskè organizace, sdruûenì apod., a rozöì it tak sv j jiû zaveden kodex pro svè Ëleny. P istoupenìm ke kodexu udïl podnikatel dalöì krok ke spoleëensky odpovïdnèmu chov nì v podnik nì. Takov podnikatel se snaûì o zlepöenì kvality ûivota zamïstnanc, kvality ûivotnìho prost edì, p Ìstupu ke spot ebitel ma spoleënosti jako celku. Spot ebitel m Kodex p in öì hlavnï informaci, ûe podnikatel dodrûuje z sady rovnèho zach zenì - nediskriminace. UmoûÚuje tak lepöì orientaci mezi subjekty, kterè se snaûì vykon vat svoji podnikatelskou Ëinnost v souladu nejen se z konem, ale i s etick mi a mor lnìmi z sadami. Kontrola dodrûov nì kodexu bude probìhat prost ednictvìm zpïtnè vazby od spot ebitel, kte Ì n m zasìlajì svè dotazy a zkuöenosti. Vöe je moûnè tedy sledoval na kde se budou objevovat na toto tèma takè Ël nky a tiskovè zpr vy s aktu lnìmi informacemi. Ze zkuöenostì z poraden SOS je z ejmè, ûe se spot ebitelè s diskriminaënìm jedn nìm setk - vajì a nejsou to p Ìpady ojedinïlè. Mezi nejëastïjöì formy takovèho nep ijatelnèho chov nì pat Ì Ëtov nì vyööìch cen cizinc m, Ëtov nì dvojìch cen pro ûeny a muûe u vybran ch typ sluûeb, odmìt nì podnikatel poskytovat nïkterè zboûì a sluûby urëit m skupin m obyvatelstva nebo odmìt nì pouötït rodiëe do obchodu s koë rkem. Proto takè vznikla speci lnì antidiskriminaënì linka s ËÌslem , na kterè se na n s mohou spot ebitelè obracet non-stop. SdruûenÌ obrany spot ebitel»eskè republiky tel.: , fax: TNT Post ČR - poštovní zásilky do všech domácností Druh nejvïtöì poötovnì oper tor v»r - TNT Post»esk republika, nesouhlasì s termìnem liberalizace poötovnìho trhu, kter navrhuje Evropsk komise a vl da»eskè republiky. ObËanÈ»eskÈ republiky tak p ijdou o moûnost v bïru poötovnìho oper tora. Telefónica O2 naděluje vánoční dárky SpoleËnost TelefÛnica O2 Czech Republic p ipravila jedineënou v noënì nabìdku jak pro novè, tak st vajìcì z kaznìky. Ti si mohou do nïkterèho z balìëk sluûeb na mìru podle sv ch p edstav namìchat digit lnì televizi O2TV, p ipojenì k internetu O2 Internet ADSL a vol nì zdarma. SAP - lídr portálových řešení SpoleËnost SAP (NYSE: SAP) ozn mila, ûe firma Gartner ve svè nejnovïjöì studii umìstila SAP mezi lìdry takzvanèho MagickÈho kvadrantu (Magic Quadrant) v oblasti port lov ch eöenì. Podkladem pro hodnocenì je vize v danè oblasti a schopnost tuto vizi naplúovat. Gartner definuje lìdry MagickÈho kvadrantu jako firmy, kterè kompletnï podporujì vöechny port lovè scèn - e, konsistentnï dod vajì svè produkty v pr bïhu delöìho ËasovÈho obdobì, naplúujì oëek v nì z kaznìk, pokraëujì v inovaci svèho produktu a spïönï prod vajì nov m z kaznìk m. AXA nabízí svým klientům unikátní asistenční službu Praha, 10. Ìjna FinanËnÌ skupina AXA nabìzì vöem sv m klient m dalöì unik tnì produkt - bezplatnou asistenënì sluûbu v hodnotï 6000 korun. Klient tak zdarma zìsk odbornou pomoc v p Ìpadech odstranïnì p ÌËiny hav rie a otev enì zabouchnut ch dve Ì a n hradnì ubytov nì a dopravu, jsou-li v d sledku hav rie nezbytnè. K aktivaci tèto sluûby staëì jedinè - zavolat na telefonnì ËÌslo

7 listopad 2007 POJISTNÝ TRH Coface začal v České republice nabízet úvěrové pojištění Na domácí trh pojištění pohledávek vstoupil jeden z největších světových hráčů Na český trh pojištění pohledávek vstoupila nová pojišťovna Coface Austria Kreditversicherung AG, organizační složka, jejímž zřizovatelem je největší rakouská úvěrová pojišťovna Coface Austria Kreditversicherung. Ta je součástí francouzské Coface, která se s ročním předepsaným pojistným převyšujícím miliardu eur řadí mezi tři největší hráče na světovém trhu pojištění pohledávek. Vstup na Ëesk pojiöùovacì trh je logick m vy stïnìm aktivit Coface v»eskè republice, kterè se odvìjejì jiû od roku 1991, a dlouhodobè specializace na problematiku pohled vek Ëesk ch podnik. "PropojenÌ pojiötïnì, inkasa a hodnocenì bonity pohled vek n m umoûúuje nabìdnout klient m zcela komplexnì sluûby. DÌky nadn rodnìmu z zemì Coface p in öìme Ëesk m klient m eöenì problematiky jejich pohled vek za odbïrateli kdekoli na svïtï," uvedla p edsedkynï p edstavenstva Coface Austria Kreditversicherung AG Martina Dobringer.»esk organizaënì sloûka Coface Austria Kreditversicherung bude v r mci z kladnìho balìëku sluûeb nazvanèho Coface Globalliance nabìzet pojiötïnì dom cìch i zahraniënìch pohled vek proti ztr tï plynoucì z rizika jejich nezaplacenì v d sledku platebnì neschopnosti odbïratele. Rozsah pojiötïnì a n vazn ch sluûeb je pro kaûdèho klienta sestaven pomocì systèmu stavebnìch blok - modul. Nap Ìklad modul "PlatebnÌ nev le" kryje riziko nezaplacenì nesporn ch pohled vek s tìm, ûe inkasnì kony bezpro- Future od Generali - investiční životní pojištění s budoucností Nov produkt pojiöùovny Generali v sobï spojuje zajiötïnì budoucnosti s ochranou p ed nep Ìjemn mi ud lostmi, kterè ËlovÏka mohou potkat. PojiötÏnÌ Future je urëeno pro kaûdèho, kdo od investiënìho ûivotnìho pojiötïnì oëek v velmi kvalitnì pojistnou ochranu za rozumnè penìze s maxim lnìm v nosem, Ëehoû bylo u Future docìleno snìûenìm rizikovèho pojistnèho za ûivotnì sloûku pojiötïnì. V p ÌpadÏ smrti pojiötïnèho bude vyplacena aktu lnì hodnota podìlovèho Ëtu, minim lnï vöak pojistn Ë stka pro p Ìpad smrti. DÌky tomu m ûe b t vïtöì Ë st klientova pojistnèho investov na a v sledkem je v raznï vyööì hodnota investice vypl cen p i doûitì. Future, stejnï jako Clever Invest, jde cestou nabìdky öirokèho spektra doplúkov ch pojiötïnì, kter lze tèmï libovolnï kombinovat dle aktu lnìch pot eb klienta. Future tuto nabìdku dokonce jeötï rozöi uje. Pro ilustraci - dospïlèho jistï zaujme zproötïnì od placenì pojistnèho za celou smlouvu v p ÌpadÏ p izn nì plnèho invalidnìho d chodu, kde navìc nenì pot eba kaûdoroënì dokl d nì potvrzenì o jeho pobìr nì. Naopak - poûadavek na ovï enì platnosti plnèho invalidnìho d chodu m ûe b t vznesen pouze jedenkr t a to maxim lnï v prvnìch pïti letech. PotÈ je jiû klient Generali rozšířila online klientský servis Od Ìjna je moûno na webovè str nce pojiöùovny Generali v sekci Klientsk servis nalèzt formul e pro nïkterè zmïny v pojistnè smlouvï. Klient tak m ûe interaktivnï mïnit daje ve smlouv ch pojiötïnì osob, majetku i motorov ch vozidel. Mezi formul i je nap. zmïna frekvence placenì pojistnèho, zmïna registraënì znaëky vozidla apod. NabÌdku online formul bude Generali postupnï rozöi ovat. automaticky zproötïn placenì aû do konce pojistnè doby, maxim lnï vöak do 65 let. Naprostou novinkou ËeskÈho pojistnèho trhu jsou vöak asistenënì sluûby p i razu spojenè s v platou pauö lnì Ë stky. DÌky poskytovanè pomoci v dom cnosti jako je klid bytu nebo don öka jìdla a dalöìmu servisu v podobï oöet ovatelsk ch sluûeb Ëi doprovodu k lèka i totiû asistence usnadúuje klientovi pr bïh lèëenì. Nov produkt myslì i na dïti. Future Junior jim nabìzì kromï jiû zn mèho razovèho krytì i dennì d vky p i pobytu v nemocnici a p ipojiötïnì z vaûn ch chorob, kterè byly speci lnï pro tyto Ëely rozöì eny o dalöì typicky dïtskè diagnûzy. V souëasnè nabìdce Future jsou k dispozici nejen ËeskÈ, ale i evropskè a svïtovè fondy, kterè se vz jemnï liöì sloûenìm portfolia a charakterem investice: od nejkonzervativnïjöìch s investicemi do termìnovan ch vklad aû po rizikovè, v nichû jsou zahrnuty akciovè tituly r zn ch zemì a ekonomick ch sektor. Pro klienty bez zkuöenostì s investov nìm na kapit - lovèm trhu jsou p ipraveny nadefinovanè investiënì strategie. Samoz ejmostì je pro Future flexibilita. Lze ho tedy uöìt klientovi na mìru a v pr bïhu doby pruûnï reagovat na klientovy mïnìcì se pot eby. Ti, kteří nebourají Naprost vïtöina idië s povinn m ruëenìm»eskè pojiöùovny zaplatì p ÌötÌ rok niûöì sazbu neû letos. Zcela jistï pak uöet Ì vöichni idiëi, kte Ì nezp sobili dopravnì nehodu. MÈnÏ vöak mohou zaplatit i novì klienti, kte Ì s»p uzav ou povinnè ruëenì v roce 2008 po telefonu nebo p es internet. DesetiprocentnÌ slevu p i sjedn - nì povinnèho ruëenì p es tyto komunikaënì kan ly totiû mohou uplatnit i motoristè se z kladnì sazbou.»esk pojiöùovna p ipravila pro majitele vozidel dvojn sobn bonus. pokraëov nì na stranï 13 st ednï po splatnosti pohled vek p ebìr Coface. U modulu "Discretionary limit" je stanoven pojistn r mec, v jehoû r mci klienti sami rozhodujì o individu lnìch pojistn ch limitech na svè jednotlivè odbïratele na z kladï poskytnut ch kreditnìch informacì. Modul "PoboËky" pak umoûúuje zahrnout do jednè pojistnè smlouvy i jednotlivè poboëky klienta, vëetnï zahraniënìch. "PojiötÏnÌ pohled vek pat Ì k z kladnìm finanënìm n stroj m, jimiû podniky mohou zabezpeëit svè obchodnì pohled vky. PojiötÏnÌ Globalalliance mohou p itom naöi klienti vyuûìt kdekoliv po svïtï, aniû by byla zanedb na pr vnì nebo obchodnì zvl ötnost jednotliv ch prost edì. Pot- ebnè informace o bonitï odbïratel jsou zìsk - v ny p Ìmo na mìstï a k dispozici jsou i lok lnì partne i, kte Ì zabezpeëì hladkè zpracov nì pojiötïnì," uvedla Sabine Lehner, vedoucì ËeskÈ organizaënì sloûky Coface Austria Kreditversicherung. äirokou nabìdku v hod a nadstandardnìch sluûeb p ipravila pro motoristy letos na podzim Kooperativa - druh nejvïtöì pojiöùovna na ËeskÈm trhu. "V pojiötïnì vozidel se klienti st le vìce zajìmajì o to, co vöechno pojiöùovna kryje, s jak mi limity, a takè o dodateënè v hody Ëi bonusy, kterè dostanou. To je velmi spr vn trend, protoûe lidè by se v tak d leûit ch vïcech, jako je pojiötïnì - kterè majì z sadnì vliv na jejich bezpeëì, pohodlì a klid - rozhodnï nemïli orientovat pouze podle ceny," komentoval rozöì enou nabìdku sluûeb Kooperativy Ëlen p edstavenstva a n mïstek gener lnìho editele firmy Martin Diviö. Kooperativa bude i nad le poskytovat k povinnèmu ruëenì ûivelnì pojiötïnì zdarma. KromÏ toho obdrûì st vajìcì i novì klienti pouk zku na rozöì enè asistenënì sluûby, kter bude platn aû do konce roku Kaûd z kaznìk bude moci vyuûìt pomoci na cest ch nejen v p ÌpadÏ nehody, ale i v p ÌpadÏ poruchy. "Klienti budou moci tuto speci lnì pouk zku vyuûìt k odtahu Ëi uskladnïnì vozidla zdarma Ëi na hodinu pr ce mechanika, p ÌpadnÏ m ûe slouûit k vyuûitì linky pr vnì poradny p i koupi a prodeji motorovèho vozidla. V zahraniëì pak pro nï tento poukaz znamen zap jëenì n hradnìho vozidla aû na sedm dnì a bez omezenì poëtu ujet ch kilometr. Podle pr zkum, kterè jsme mezi motoristy uëinili, je pro nï rozöì en asistenënì sluûba zajìmav a velmi û dan. Tato nabìdka vych zì stejnï jako ûivelnì pojiötïnì z naöì strategie nabìdnout Coface Austria Kreditversicherung je Ëlenem CreditAlliance, mezin rodnì asociace renomovan ch pojiöùoven pohled vek. DÌky tomu m k dispozici rozs hlou sìù vysoce kvalifikovan ch odbornìk na trzìch po celèm svïtï. Ke stanovenì pojistn ch limit na jednotlivè odbïratele vyuûìv celosvïtovou informaënì sìù Coface, a prost ednictvìm unik tnì online datab ze tak klienti mohou zìskat p Ìstup k informacìm o 50 milionech spoleënostì a jejich platebnì historii. Na podporu ËinnostÌ svè ËeskÈ organizaënì sloûky zaloûila Coface Austria Kreditversicherung koncem srpna spoleënost Coface Czech Insurance Service, s. r. o., jejìmû jednatelem je Radek LaötoviËka. Ten stojì i v Ëele t etì spoleënosti Coface v»r, spoleënosti Coface Czech Credit Management Services, spol. s r. o., kter se zab v ÌzenÌm pohled vek a poskytov nìm kreditnìch informacì a jejìmû zakladatelem je Coface Central Europe Holding AG se sìdlem ve VÌdni. Kooperativa nabízí k povinnému ručení mnoho výhod motorist m takovè nadstandardnì sluûby, kterè jsou principi lnï spojeny s pojiötïnìm vozidel," vysvïtlil M. Diviö. Unik tnì ûivelnì pojiötïnì od Kooperativy chr nì vöechna osobnì a uûitkov vozidla do nejvïtöì povolenè hmotnosti 3500 kg, kter majì povinnè ruëenì u Kooperativy, a vztahuje se na rizika povodeú, z plava, der blesku, vich ice, krupobitì, sesuv p dy, lavina, p d stromu Ëi stoû ru a poû r. "Letos v lednu, kdy vich ice shazovala stromy, tuto v hodu ocenilo na dva tisìce naöich klient, kter m Kooperativa v r mci povinnèho ruëenì zaplatila za ökody zp sobenè ork - nem Kyrill p es 30 milion korun. Z jem o povinnè ruëenì s ûivelnìm pojiötïnìm zdarma dokumentujì ostatnï i ËÌsla z»eskè kancel e pojistitel - KooperativÏ p ibylo v letoönìm prvnìm pololetì na 40 tisìc nov ch klient," uvedl M. Diviö. Kooperativa rovnïû nabìzì vysokou rychlost a kvalitu likvidace ökod. "St le platì n ö zcela konkrètnì z vazek, ûe do t Ì hodin od nahl öenì pojistnè ud losti z pojiötïnì vozidla se s klientem spojì naöi pracovnìci a situaci s nìm vy eöì. Jak pojiöùovna skuteënï je, pozn te v z sadï aû ve chvìli, kdy ji pot ebujete. Tento fakt si my v KooperativÏ velmi jasnï uvïdomujeme," zd raznil M. Diviö. DalöÌ zajìmavou novinkou je moûnost zìskat celoroënì kartu cestovnìho pojiötïnì s v raznou slevou - klient, kter m povinnè ruëenì od Kooperativy, za ni zaplatì 600 KË oproti standardnìm 2340 KË. Kooperativa zvýšila základní kapitál na tři miliardy Kč Mimo dn valn hromada Kooperativy pojiöùovny, a. s., Vienna Insurance Group, v Ìjnu jednomyslnï rozhodla o zv öenì z kladnìho kapit lu firmy o 200 mil. KË (p ibliûnï 7,3 mil. eur). Z kladnì kapit l Kooperativy tak ËinÌ 3 mld. KË (p ibliûnï 109 mil. eur). "Kooperativa je prvnì soukromou pojiöùovnou v»eskè republice a vykazuje kaûdoroënï nadpr mïrn r st. Dnes spoleënost pat Ì k nejv znamnïjöìm Ëesk m finanënìm institucìm," uvedl k nav öenì z kladnìho kapit lu Dr. G nter Geyer, gener lnì editel skupiny Vienna Insurance Group a p edseda dozorëì rady Kooperativy. "PosÌlenÌm vlastnìch finanënìch prost edk m ûe Kooperativa i nad le plnï vyuûìvat potenci lu r stu na dynamickèm ËeskÈm pojiöùovacìm trhu," doplnil. 7

8 INFORMACE PRO VÁS listopad 2007 Každá čtvrtá firma zvažuje přesun sídla do zahraničí Vadí jim vysoké daně i složitost českých zákonů Čtvrtina českých firem zvažuje přesun svého sídla do zahraničí. Vedou je k tomu zejména daňové důvody. Firmy jsou však nespokojené i s přehledností a srozumitelností českých zákonů nebo špatnou vymahatelností práva. Vyplývá to ze společného průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a Podnikatelského inkubátoru při Vysoké škole ekonomické v Praze, kterého se zúčastnilo 290 podnikatelů a firem. "P es 80 % firem povaûuje danï v»esku za vysokè, a statistiky jim d vajì za pravdu. Podle poslednì zpr vy Eurostatu je sazba danï z p Ìjm v»eskè republice nejvyööì ze vöech nov ch Ëlen EvropskÈ unie," ekl Miroslav K Ìûek, editel PodnikatelskÈho inkub toru p i VysokÈ ökole ekonomickè v Praze. Podle pr zkumu jsou firmy nespokojeny i s Ëeskou legislativou. Za nep ehlednou ji povaûuje 92 % respondent, 85 % jì nerozumì. Za v bec neproblematiëtïjöì oblast legislativy povaûuje 35 % dot zan ch pr vï danï, 19 % hodnotì jako nejvìce problematickou oblast pracovnìho pr va a 15 % obëansko-pr vnì oblast. NejvÌce problèmov je podle podnikatel a firem Z kon o danìch z p Ìjm (36 %), d le Z konìk pr ce (22 %) a ObchodnÌ z konìk (14 %). Cel ch 93 % dot zan ch je nespokojeno s vymahatelnostì pr va v»eskè republice. "MnoûstvÌ legislativy spojenè s podnik nìm je enormnì a znaënï nep ehlednè, podnikatel m Ëasto nezb v nic jinèho, neû se Ìdit zdrav m selsk m rozumem a Ëekat, co odhalì kontrola. Budova»SVTS, NovotnÈho l vka 5, Praha 1, p ÌzemÌ, 1. ñ 4. patro V stavnì sekce: Asociace inovaënìho podnik nì»r SystÈm inovaënìho podnik nì»r, inovaënì infrastruktura,region lnì inovaënì infrastruktura ReferenËnÌ list AIP»R Technologick profil»r Klub inovaënìch firem AIP»R Obor InovaËnÌ podnik nì»asopis InovaËnÌ podnik nì a transfer technologiì OchrannÈ zn mky Cena Inovace roku a Galerie inovacì P Ìklady spïön ch inovaënìch firem spïönì eöitelè program KONTAKT, EUREKA, INGO, COST a EUPRO Mezin rodnì inovaënì centrum Program EUREKA a jeho eöitelè Program KONTAKT a zahraniënì eöitelè z Belgie, Francie, It lie, Polska, Rakouska, ÿecka, Slovenska, Slovinska, SRN a MaÔarska Region lnì inovaënì strategie SpoleËnost vïdeckotechnick ch park»r N rodnì sìù VTP v»r Mezin rodnì spolupr ce»esk spoleënost pro novè materi ly a technologie»esk svaz stavebnìch inûen r Asociace v zkumn ch organizacì Rada vïdeck ch spoleënostì»r»esk asociace pro obnovitelnè energie»esk spoleënost pro jakost»esk komitèt pro vïdeckè ÌzenÌ»esk svaz vyn lezc a zlepöovatel»esk asociace rozvojov ch agentur OdbornÈ skupiny k inovaënìmu podnik nì v krajìch»esk svaz vïdeckotechnick ch spoleënostì Inûen rsk akademie»r Akademie vïd»r Centrum inovaënìho vzdïl v nì Liblice Centrum pro podporu konkurenceschopnosti v biomedicìnsk ch technologiìch»kait Ministerstvo pr myslu a obchodu Ministerstvo ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy ad pr myslovèho vlastnictvì»esk statistick ad Zdlouhavost rozhodnutì i tïch nejjednoduööìch soudnìch spor ve sv ch d sledcìch zap ÌËiÚuje mnohdy i druhotnou platebnì neschopnost mal ch a st ednìch podnikatel, d sledkem kterè jsou vyhl öenè padky, resp. minim lnï doëasnè nemoûnè pokraëov nì v podnikatelskè Ëinnosti. St t se z roveú za chybn rozhodnutì sv ch zamïstnanc neomlouv, nepostihuje je a ani neodökodúuje postiûenèho podnikatele, protoûe mu to û dn z kon neukl - d," konstatovala Eva Svobodov, gener lnì editelka Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r. NÏkte Ì podnikatelè vï Ì, ûe se situace v blìzkè dobï zmïnì. Od chystan ch legislativnìch zmïn v oblasti danì nap Ìklad oëek v 32 % respondent zlepöenì. TÈmÏ polovina firem si vöak myslì, ûe p jde jen o nev znamnè zmïny. ZhoröenÌ pak oëek v 19 % dot zan ch. VÏtöÌ skepsi cìtì firmy k chystan m reform m jako celku. ZlepöenÌ od nich oëek v jen 21 % respondent, 27 % se bojì zhoröenì. Okolo 47 % respondent si myslì, ûe se situace po reform ch v raznï nezmïnì. N rodnì strategick referenënì r mec a operaënì programy 2007ñ2013 N rodnì program v zkumu»vut StavebnÌ fakulty v»r CESNET Mezin rodnì vïdeckotechnick spolupr ce Americko-Ëesk spolupr ce BÏlorusko-Ëesk spolupr ce»ìnsko-ëesk spolupr ce Rusko-Ëesk spolupr ce Ukrajinsko-Ëesk spolupr ce Jihoafricko-Ëesk spolupr ce Mezin rodnì organizace (EHK OSN, WTO, TII, WIPO, UNDP, CERN, UNCTAD, Technoparc de Gex) ZahraniËnÌ ËlenovÈ a partne i AIP»R RINKCE (Rusk federace) Br cke-osteuropa e.v. (SRN) SdruûenÌ Ëesk ch podnik v NÏmecku (VTUD, SRN) OWZ ñ Internationales Gr nderzentrum (SRN) posterov sekce (projekty v zkumu, v voje a inovacì) medi lnì partne i AIP»R Formy prezentace: v stavnì expozice (max. 1 x 5 m) v stavnì panel (max. 3 panely 90 x 120 cm) Program inovace 2007 CZ :27 prototypy, funkënì modely, p Ìp. technologickè postupy (nikoli v robkyexpon ty) informaënì materi ly (podrobnosti v p ihl öce) Moûnost vyuûìt InformaËnÌho centra INOVACE 2007 v p ÌzemÌ budovy»svts Vernis û v stavy se uskuteënì v hodin ve v stavnìm prostoru»svts, 4. patro, NovotnÈho l vka 5, Praha 1. SouË stì vernis ûe bude k est CD-ROM publikace InovaËnÌ podnik nì. Jedna oblast pr zkumu se t kala i vlivu vstupu»eskè republiky do EvropskÈ unie na podnik nì. Cel ch 33 % dot zan ch firem si myslì, ûe se jejich situace po vstupu do EU zlepöila, 11 % naopak cìtì zhoröenì. Okolo 51 % firem û dnè zmïny nepociùuje. Co se t k unijnìch z kon, tak 41 % firem je nevnìm, 45 % je povaûuje jen za dalöì obstrukce. P esto se naölo 7 % dot zan ch, kte Ì si myslì, ûe jim unijnì z kony pom - hajì. SpoleËn pr zkum realizovala Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r (AMSP»R) ve spolupr ci s Podnikatelsk m inkub torem p i VysokÈ ökole ekonomickè v Praze v pr bïhu z Ì letoönìho roku. Z Ëastnilo se okolo 290 podnikatel a firem z ËlenskÈ z kladny AMSP»R. Kontakt: Miroslav K Ìûek, editel PodnikatelskÈho inkub toru p i VysokÈ ökoly ekonomickè v Praze, tel.: , krizek@podnikat.cz Eva Svobodov, gener lnì editelka Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r tel.: , svobodova@amsp.cz O PodnikatelskÈm inkub toru p i VäE Podnikatelsk inkub tor p i VysokÈ ökole ekonomickè v Praze vznikl v Ìjnu Jeho Ëelem je pom hat zaëìnajìcìm podnikatel m a firm m, kterè chtïjì rozöì it nebo inovovat svè podnik nì, a to prost ednictvìm poradensk ch sluûeb, pomoci p i zìsk v nì finanënìch prost edk, kontakt na potencion lnì odbïratele, dodavatele a partnery nebo pomoci p i zìsk v - nì lidsk ch zdroj. V souëasnè dobï pl nuje v stavbu kancel sk ch prostor, kterè bude zaëìnajìcìm podnikatel m poskytovat formou zlevnïnèho pron jmu. vìce informacì na Proměny Evropy 2008 aneb Intelektuální hostina 2. mezinárodní konference organizovaná pod osobní záštitou předsedy vlády ČR Mirka Topolánka Tento p ÌspÏvek volnï navazuje na vodnì informaci v b eznovèm ËÌsle Properity, kdy byla hlavnìmi organiz tory (DTO CZ, s. r. o., a VäE Praha) nastavena r mcov odborn tèmata z oblasti podnik nì, vzdïl v nì, politiky, ve ejn ch z jm a spoleëenskè odpovïdnosti. To, ûe byla nastavena dob e, dokumentuje opravdu mimo dn z jem z ad odbornè ve ejnosti, neboù jiû v tïchto dnech jsou k dispozici na t i desìtky p ihl öen ch vystoupenì z tuzemska i zahraniëì. Vedle vystoupenì naöich v znamn ch p edstavitel vl dy, vëetnï jednotliv ch rezort (MPO, MPSV, MäMT, NVF apod.), se m ûeme tïöit na vystoupenì v znamn ch odbornìk z prestiûnìch vysok ch ökol, univerzit, stejnï jako odbornìk a profesion l z ady spïön ch Ëesk ch i zahraniënìch firem. Jiû pouhè n zvy p edn öek d vajì tuöit, ûe budou naplnïna veöker oëek v nì, spojen s vysokou aktu lnostì nastaven ch tèmat. Pojmy jako koly a priority technickèho vzdïl v nì, monitoring kvality Vä a univerzit, technologick gramotnost, problematika multikulturnì spolupr ce, vytv enì inovaënìho prostoru»r, v konnost znalostnìch podnik, v stupy z terènnìch öet enì Eurobarometru a ada dalöìch d vajì tuöit, ûe se bude jednat o vpravdï "intelektu lnì hostinu" se vöemi jejìmi atributy. PoË tkem listopadu bude zapoëata realizaënì etapa fin lnìho obsahovèho programu, kter by se mïl jeötï p ed jeho tiötïnou podobou objevit na webov ch str nk ch konference vëetnï struënèho p edstavenì jednotliv ch aktèr. PoË tkem novèho roku bychom v m velice r di nabìdli prvnì ochutn vku z p ipravovanèho menu, jiû s konkrètnì obsahovou nabìdkou, Ëi zprost edkovali prezentaci nïkter ch zajìmav ch odborn ch öpi- Ëek z tuzemska i zahraniëì. VÏ Ìme, ûe ada z v s vyuûije nabìzenè öance, a ûe se opït po dvou letech sejdeme spoleënï s naöimi i zahraniënìmi öpiëkov mi manaûery, akademiky, pedagogy a studenty, abychom prodiskutovali nejnovïjöì praktickè zkuöenosti a nejaktu lnïjöì trendy v oblastech podnikovèho ÌzenÌ. Za p Ìpravn v bor konference srdeënï zvou prof. Ing. R ûena Pet Ìkov, CSc. prof. Ing. JaromÌr Veber, CSc. prof. Jan ävejnar, Ph.D. Prezident konference Programov editel konference»estn prezident konference bliûöì informace na webov ch str nk ch: nebo na adrese: DTO CZ, s. r. o., Mari nskè n m. 480/5, Ostrava -Mari nskè Hory Sekretari t konference: tel.: , Marketér roku 2007 Dne 18. Ìjna 2007 byl v r mci kon nì konference Trend Marketing vyhl öen dalöì roënìk soutïûe MarketÈr roku, tentokr t pro rok SoutÏû po d kaûdoroënï»esk marketingov spoleënost a jejì nejvyööì ocenïnì zìsk v v razn osobnost, kter zaznamenala v uplynulèm obdobì na marketingovèm poli v razn spïch. KromÏ hlavnì ceny - VelkÈho modrèho delfìna z tradiënìho ËeskÈho skla - jsou udïlov - ni jeötï malì delfìni za v znamnè poëiny v nejr znïjöìch marketingov ch oblastech. SoutÏû je vyhl öena a»esk marketingov spoleënost p ijìm p ihl öky, kterè mohou pod vat jak uchazeëi sami, tak zamïstnavatelè, instituce i jednotlivè osobnosti.»esk marketingov spoleënost uvìt upozornïnì na v razn marketingov projekt, za nìmû stojì pracovnìk, kter by si zaslouûil pozornost a ocenïnì v tèto prestiûnì soutïûi. V sledky soutïûe budou vyhl öeny p ÌötÌ rok po jarnì konferenci Marketing Trend 15. kvïtna 2008 v DivadelnÌm s le na NovotnÈho l vce 1 v Praze 1. P ihl öky a veökerè podrobnïjöì informace naleznete na internetov ch str nk ch pop. na adrese»esk marketingov spoleënost NovotnÈho l vka Praha 1 tel/fax info@cms-cma.cz 8 SOLUS nejedná s SdruûenÌ SOLUS nejedn s provozovatelem internetov ch str nek o jakèkoli formï zp ÌstupnÏnÌ daj, kterè jsou vedeny v negativnìch klientsk ch registrech SOLUS. PopÌr tak informace, kterè zve ejnil provozovatel str nek v tiskovè zpr vï. SZIF - začalo druhé kolo rozvoje venkova Ministr zemïdïlstvì vyhl sil druhè kolo p Ìjmu û dostì v r mci Programu rozvoje venkova (PRV). Otev ena bude vïtöina zb vajìcìch opat- enì z os I a III a takè prvnì opat enì z osy IV Leader (MÌstnÌ akënì skupina). Aquasoft - systém pro Českou advokátní komoru SpoleËnosti Damovo»esk republika a Aquasoft zah jily pr ce na dod vce pro»eskou advok tnì komoru. ObÏ spoleënosti - Damovo jako v znamn systèmov integr tor a Aquasoft jako odbornìk na v voj specializovan ch softwar - dodajì nejvïtöì profesnì pr vnickè organizaci v»r nov informaënì systèm. InformaËnÌ systèm bude kromï hospod sk ch a organizaënìch podporovat vöechny procesy, kterè spadajì do v konu»eskè advok tnì komory. Lidé dávají přednost kvalitě před cenou Z ankety, kterou provedl St nì zemïdïlsk intervenënì fond (SZIF) na letoönì Zemi ûivitelce, vypl v, ûe spot ebitelè se jiû vìce neû na cenu orientujì na kvalitu v robk. Naprost vïtöina dot zan ch p itom zn n rodnì znaëku kvality KLASA a t etina z dot zan ch tyto v robky Ëasto kupuje. V sledky ankety potvrdily trend poslednì doby - lidè se jiû vìce orientujì na kvalitu v robk, kterè kupujì.

9 listopad 2007 ČESKÉ STAVEBNICTVÍ Společné bydlení s rodiči opouští Češi ve věku 23 let Zexkluzivního průzkumu, který GE Money provedla v zemích střední Evropy a Rusku, vyplývá, že mladí lidé opouštějí rodiče ve stále dřívějším věku. Průměrný věk, ve kterém začínáme bydlet nezávisle na rodičích, je v České republice 23 let. Průzkum také ukázal, že nejčastěji žijeme v bytě o rozměrech m 2, který sdílíme se třemi dalšími osobami. Češi jsou také národ podnájemníků. Bydlení v nájmu je ze sledovaných zemí totiž nejrozšířenější právě v České republice, kde takto žije každý čtvrtý dospělý. Drtiv vïtöina dospïl ch»ech d Ìve Ëi pozdïji natrvalo opouötì spoleënè bydlenì s rodiëi. V jednè dom cnosti s nimi z st v dlouhodobï pouze kaûd p t dospïl»ech. Pr mïrn vïk, ve kterèm zaëìn me bydlet nez visle na rodi- ËÌch, je v»eskè republice 23 let. SpoleËnÈ dvougeneraënì bydlenì nejvìce praktikujì RusovÈ (27 %) a Pol ci (26 %). "Z v sledk pr zkumu GE Money vyplynulo, ûe ve vïku 24 let ûije jiû 60 %»ech bez rodië. Potvrdil se tak dlouhodob trend d ÌvÏjöÌ samostatnosti," ekl Michal TuËek, produktov manaûer hypotèk GE Money Bank. "ZatÌmco dneönì pades tnìci a öedes tnìci zaëali ûìt nez visle v 25 letech, dneönì t ic tnìci odch - zeli z domu ve 23 letech. MladÌ, kter m je dnes let a bydlì bez rodië, opustili rodinnè hnìzdo v pr mïru dokonce jiû v 21 letech," dodal Michal TuËek. M me mal stan a chceme vïtöì "NejËastÏji uv dïnou velikostì bydlenì je v»eskè republice m 2. Byt vïtöì neû 100 m 2 tu m pouze Ëtvrtina obyvatel," uvedl Michal TuËek. "Velikost bydlenì v»eskè republice zatìm nedosahuje rozmïr typick ch v z padoevropsk ch st tech, kde se bydlì v pr mïru na 80 m 2. S touto skuteënostì koresponduje takè pr mïrn poëet pokoj v dom cnosti. ZatÌmco evropsk pr mïr ËinÌ 3,6 pokoje, u n s je to pouze 2,7 pokoje," dodal Michal TuËek. BydlenÌ na malèm poëtu metr obytnè plochy je domènou Ruska, kde tèmï polovina dospïl ch bydlì v prostoru do 50 m 2. V MaÔarsku a»esku je malometr ûnì bydlenì do 50 m 2 ËastÏji neû v ostatnìch zemìch vyuûìv no jako "startovacì bydlenì". S rostoucìm vïkem roste touha po vïtöìm bydlenì a souëasnï i jeho dostupnost.»eöi ËastÏji ûijì v podn jmu Ve vöech sledovan ch zemìch (»esk republika, MaÔarsko, Polsko, Rumunsko a Rusko) je dominantnìm typem bydlenì vlastnì bydlenì. BydlenÌ v podn jmu je nejrozöì enïjöì v»eskè republice, kde takto ûije kaûd Ëtvrt dospïl. V Rusku a Rumunsku je to jen jeden z pïti, v MaÔarsku pouze kaûd des t a v Polsku dokonce jen 7 % dospïlè populace. "V souëasnosti ûije vìce neû polovina obyvatel»eskè republiky ve vlastnìm bydlenì. Na vysok podìl podn jemnìk m vliv nefungujìcì trh neboli regulace n jemnèho. Z ËÌsel kaûdop dnï vypl v, ûe nejvïtöì potenci l pro v stavbu nov ch byt a dom je tak v»eskè republice," vysvïtlil d le Michal TuËek. NejvÌce touûìme po zmïnï Touhu po zlepöenì standardu bydlenì, aù uû koupì novèho nebo rekonstrukcì st vajìcìho, je v r mci sledovan ch zemì nejvyööì v»r - zmïnu v n sledujìcìch 3 letech pl nujì dvï t etiny dospïl ch lidì. V MaÔarsku nebo Rumunsku je to pouze 40 % lidì ve vïku 18 aû 65 let. Ve vöech sledovan ch zemìch kaûdop dnï platì, ûe touha po zlepöenì v raznï kles s pokroëil m vïkem. HlavnÌmi motivy pro zmïnu jsou zlepöenì souëasnèho bydlenì a pot eba bydlet ve vlastnìm. U Rus je takè velk m motivem pot eba bydlet ve vïtöìm a Pol ci berou penìze vloûenè do bydlenì jako dobrou investici. JakÈ jsou parametry vysnïnèho bydlenì? Jak je p edstava o novèm bydlenì? Pokud jde o v bïr mìsta pro novè bydlenì, preference se v jednotliv ch zemìch liöì. ZatÌmco polovina»ech by chtïla bydlet nejëastïji na okraji mïsta, Rumuni preferujì bydlenì na venkovï a Pol ci v centru mïsta. U Rus je jasnï viditeln touha stïhovat se na okraj nebo do centra mïsta. "V»R a Rumunsku je mezi tïmi, kte Ì zam ölejì zlepöit svè bydlenì, z eteln touha po vïtöìm obytnèm prostoru. T i Ëtvrtiny»ech a dvï t etiny Rumun by chtïli mìt byt vïtöì neû 75 m 2, vìce neû t etina respondent v obou zemìch deklaruje dokonce z jem o obytnou plochu nad 100 m 2," Ìkl jeötï Michal TuËek. ExkluzivnÌ pr zkum GE Money probïhl letos v srpnu a z Ì mezi respondenty v»eskè republice, MaÔarsku, Polsku, Rumunsku a Rusku, na representativnìm vzorku dospïlè populace. Pr zkum pro GE Money provedla spoleënost TNS AISA. 9

10 ČESKÉ STAVEBNICTVÍ listopad 2007 Strategie stavebnictví do roku 2015 Vzáří skončila náročná práce na tvorbě dokumentu STRATEGIE - vize českého stavebnictví do roku Proces přípravy, aktualizace programových záměrů a stanovení cílů Strategie vychází především z podnětu podnikatelské sféry, reprezentované Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Tento záměr se podařilo zrealizovat za plné podpory a součinnosti dalších orgánů a organizací zainteresovaných do problematiky stavebnictví. Pro stavebnictvì, kterè je moûno za adit mezi rozvojovè pilì e ËeskÈ ekonomiky a kterè vytv - Ì dìla dlouhodobè ûivotnosti, a zajiöùuje tak kromï hmotnèho v robnìho procesu i p Ìnos kulturnì a architektonick, je nastolenì strategick ch problèm a volby jejich eöenì vëetnï vyt - ËenÌ priorit nezbytn m kolem. Vypl v to i z vazby stavebnictvì na adu dalöìch odvïtvì a jeho multiplikaënìch Ëink, kterè jsou v p edkl danè strategii souhrnnï vyhodnoceny. Situace rozvoje stavebnì v roby je od roku 2000 trvale p Ìzniv. Na ot zku, jak by se mïla vyvìjet do roku 2015, se pokusili najìt odpovïô auto i publikace. Kolektiv autor byl tvo en odbornìky r zn ch profesì a specializacì jako jsou manage i, stavebnì inûen i, architekti ekonomovè, specialistè z oblasti ekologie, techniky, technology a ady dalöìch obor. Nebyla to jednoduch loha, protoûe v obdobì permanentnìch zmïn vnïjöìho prost edì nelze s jistotou prognûzovat v voj v pomïrnï dlouhèm ËasovÈm seku. Je mnoho faktor, kterè budou p sobit na Ëeskou ekonomiku a jejich dopady budou ovlivúovat stavebnictvì. P edkl dan dokument vych zì z anal zy v voje a stavu hospod skèho a technickèho rozvoje odvïtvì a charakteristik jeho slab ch a siln ch str nek i z anal zy jeho jednotliv ch sektor, z v voje podnikatelskèho prost edì, a to i v kon- O strategii českého stavebnictví hovořili na tiskové konferenci v Praze koncem září představitelé Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR: prezident Ing. Václav Matyáš a Ing. Rudolf Borýsek, viceprezident. V Bruselu byl slavnostně otevřen Český dům pokraëov nì ze strany 4 "Otev enì»eskèho domu se urëitï projevì na intenzitï komunikace jednotliv ch p edstavitel zastoupenì»r v Bruselu a takov kontakt p inese lepöì koordinaci aktivit i efektivnïjöì v mïnu informacì," ekl prezident Hospod skè komory JaromÌr Dr bek. Prezident Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r Jan Wiesner doplnil: "Lokace»eskÈho domu v centru evropskè Ëtvrti p ispïje k tomu, aby se CEBRE stalo pravidelnou zast vkou podnikatel, z stupc podnikatelsk ch asociacì i Ëlen Hospod skèho a soci lnìho v boru bïhem jejich n vötïv Bruselu a mìstem, kde jim vûdy bude poskytnut nezbytn servis." Jaroslav Han k, viceprezident Svazu pr myslu a dopravy»r vyzdvihnul pozitivnì efekt jednè ËeskÈ adresy: "Bude dobrè, kdyû si bruselsk komunita zaûije spojenì - kdyû chci nïco o»r, zajdu na Rue du Trone 60." SlavnostnÌho otev enì se z Ëastnila ada v znamn ch Ëesk ch osobnostì jako nap. evropsk komisa VladimÌr äpidla, mìstop edseda vl dy pro evropskè z leûitosti Alexandr Vondra a ministr zahraniënìch vïcì Karel Schwarzenberg, velvyslanec p i EU Jan Kohout, velvyslanec v Belgii VladimÌr M ller, vïtöina Ëesk ch hejtman, ËeötÌ poslanci EvropskÈho parlamentu a gener lnì editel agentury Czechinvest Roman»erm k. KromÏ prezentaënìch st nk vöech Ëesk ch zastoupenì v Bruselu vystoupily na venkovnìm pûdiu v ulici Caroly skupiny DÏda Ml dek Illegal Band,»echomor a zpïvaëka Iva Fr hlingov. N vötïvnìci mohli shlèdnout vernis û v stavy Tom öe BÌma a mûdnì p ehlìdku n vrh ky Beaty RajskÈ. Vöichni z ËastnÏnÌ byli s pr bïhem slavnostnìho otev enì velice spokojeni a podpo ili pl n St lèho zastoupenì»r p i EU vytvo it z takovèto ËeskÈ "street party" kaûdoroënì tradici. R di V m poskytneme doplúujìcì informace: Blanka Jakubcov, CEBRE -»esk podnikatelsk reprezentace p i EU Tel: /49; Fax: ; cebre.europe@mail.be Snahou zpracovatel bylo co nejp esnïjöì pozn nì a vymezenì p ÌËin, trend a moûnèho budoucìho v voje odvïtvì, vyt ËenÌ jeho cìl, priorit a n stroj p i jejich promìt nì do praktickè politiky, ale i rizika a moûn ohroûenì. Sv m p ÌspÏvkem chtïjì auto i podnìtit trvalou ve ejnou diskuzi o cìlech a priorit ch odvïtvì a zp sobu jejich dosaûenì. PodnÏtem jsou i dokumenty EvropskÈ unie, ke kter m se»esk republika p ipojila, i p Ìklady ady zemì EvropskÈ unie, kde strategie a strategickè ÌzenÌ majì v znamnou lohu v systèmu spr vy zemï. Auto i p edkl dajì formulaci jednotliv ch sloûek ovlivúujìcìch faktory dalöìho rozvoje stavebnictvì, kterè budou zdrojem n mït i pro up esnïnì dalöìho zamï enì aktivit odvïtvì jakoûto celku i jeho jednotliv ch dìlëìch Ë stì. NaznaËujÌ cesty k dosaûenì strategick ch cìl a poskytujì v chodiska a z kladnì r mce pro vypracov nì progratextu evropskèho stavebnictvì. VytyËuje tendence v profilujìcìch smïrech v stavby, perspektivy odvïtvì a jeho rozvojovè öance. Bilancuje rozs hlou popt vku, kter p edstavuje velk z sobnìk pr ce, shrnuje moûn rizika v voje a stanovuje priority a cìle strategickèho rozvoje stavebnictvì. StavebnictvÌ p itom ch pe a prezentuje v jeho öiröìch souvislostech a n vaznostech zejmèna potom ve vazbï na urbanistiku a v stavbu. StojÌme na prahu ekonomick ch reforem, p ipravujeme se na vstup do eurozûny, skonëì p echodnè obdobì omezujìcì voln pohyb pracovnì sìly, budou se postupnï vyrovn vat ceny vstup do stavebnictvì s rovnì star ch zemì EU. Dojde ke zmïnï struktury finanënìch zdroj p edevöìm u ve ejn ch zak zek. Prost edky z privatizace budou muset b t nahrazeny jin mi. P edpokladem pro budoucnost je osvojenì si zp sobu realizace PPP projekt a ËelnÈ Ëerp nì fond EU. Dopad budou mìt i rozhodnutì EvropskÈ komise v oblasti ekologie, legislativy, norem a dalöìch. JednÌm z nejrizikovïjöìch faktor bude kapacita kvalifikovanè pracovnì sìly. Obor budou v znamnou mïrou ovliv- Úovat inovace, vïda a v zkum. m a zp sob jejich naplnïnì. Strategie sleduje vyuûitì st vajìcìch konkurenënìch v hod a jejich dalöìho prohloubenì p i naplúov nì cìl a vizì ve st ednïdobèm i dlouhodobèm horizontu v podmìnk ch tuzemskèho a evropskèho stavebnìho trhu, p emïnu ve znalostnì odvïtvì, respektujìcì z sady udrûitelnèho rozvoje. Dokument nenì pl nov nìm budoucnosti. Jeho smyslem je nach zenì optim lnìch zp sob realizace rozvoje odvïtvì p i vyuûitì nabìzejìcìch se rozvojov ch p ÌleûitostÌ, ale i uvïdomïnì si moûn ch rizik a omezenì. Publikace je urëena tïm, kte Ì se zajìmajì o stav stavebnictvì v kontextu v voje ËeskÈ ekonomiky. PracovnÌ varianta proöla p ipomìnkov m ÌzenÌm jednak externìch spolupracovnìk, ale i Ëlen p edstavenstva, jejichû podnïty, p ipomìnky i n zory byly do koneënè podoby promìtnuty. Auto i vï Ì, ûe publikace Strategie - vize ËeskÈho stavebnictvì do roku 2015 m dobrè p edpoklady st t se zdrojem informacì o moûnostech a p edpokladech spïönèho rozvoje naöeho stavebnictvì a z kladnìm v chodiskem diskuze odbornè ve ejnosti k dalöìmu v voji celèho stavebnictvì. Svaz podnikatel ve stavebnictvì v»r 10

11 listopad 2007 ČESKÉ STAVEBNICTVÍ Ocenění Stavba roku 2007 obdrželo pět uchazečů Pět nositelů titulu Stavba roku 2007 bylo vyhlášeno 11. října 2007 na slavnostním večeru v Betlémské kapli v Praze u příležitosti Dne stavitelství a architektury. Kromě více než 500 hostů se galavečera a předávání cen zúčastnili předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, vicepremiér vlády ČR Jiří Čunek, ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a primátor Hlavního města Prahy Pavel Bém. Kromě vyhlášení soutěží čekal všechny přítomné příjemný kulturní program a křest knihy, vydané k 15 letům Stavby roku. Do letoönìho roënìku soutïûe Stavba roku bylo p ihl öeno 50 staveb, 27 z nich postoupilo do 2. kola. OhodnocenÌ Stavba roku 2007 zìskaly n sledujìcì stavby: Mandarin Oriental hotel Praha, dodavatel Metrostav, a. s., a investor Karmelitsk hotel, s. r. o., autor projektu Architektonick atelier D m a mïsto - sdruûenì architekt. Titul byl udïlen za ojedinïle architektonicky citlivou rekonstrukci nesourodèho souboru historick ch staveb, se z etelem k n roënosti nov ch stavebnìch vstup. ArcidiecÈznÌ muzeum Olomouc, druh etapa, dodavatel Unistav, a. s., investor Muzeum umïnì Olomouc, autor HäH Architekti, s. r. o. Titul byl udïlen za vytvo enì ojedinïlèho souboru staveb kulturnìho Ëelu se z etelem ke zp sobu propojenì historick ch a nov ch konstrukcì. OdbavovacÌ termin l letiötï Brno, dodavatel sdruûenì firem Kal b stavebnì firma, s. r. o., a P emysl Vesel stavebnì a inûen rsk Ëinnost, s. r. o., investor Jihomoravsk kraj, odbor region lnìho rozvoje, autor Fa Parolli, s. r. o., a Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D. Titul byl udïlen za vytvo enì svèbytnèho architektonickèho dìla symbolizujìcìho aerodynamiënost rychlèho pohybu se z etelem ke konstrukënìmu eöenì. Termin l obdrûel i Cenu ve ejnosti, hlasov nì se uskuteënilo na od 11. z Ì do 10. Ìjna. NovÈ st edì»sob, dodavatel Skanska CZ, a. s., investor»sob, a. s., a autor AP - Atelier, s. r. o. Titul byl udïlen za vytvo enì nevöednì a netradiënì administrativnì budovy s v razn mi ekologick mi aspekty se z etelem k poûadovanè a dosaûenè p - telskosti pracovnìho prost edì. L vka pro cyklisty p es eku Vltavu v ulici E. Pittera, dodavatel JHP, spol. s. r. o., investor statut rnì mïsto»eskè BudÏjovice, autor Prof. Ing. Ji Ì Str sk, CSc., Atelier 8000, s. r. o. Titul byl udïlen za vytvo enì dynamickè, ryze soudobè a v tvarnï velmi p sobivè mostnì konstrukce se z etelem k p ÌvÏtivÈmu mï Ìtku stavby. Vypisovatelem soutïûe Stavba roku byly ABF - Nadace pro rozvoj architektury a stavitelstvì, Svaz podnikatel ve stavebnictvì v»r, Ministerstvo pr myslu a obchodu»r a Ëasopis Stavitel spoleënosti Economia. LetoönÌ roënìk vyhl - öenì prestiûnìch ocenïnì Stavba roku je uû patn ct, nynì se konal poprvè u p Ìleûitosti 1. roënìku Dne stavitelstvì a architektury. Tato akce se m st t tradicì, cel projekt osobnï podpo il p edseda Sen tu Parlamentu»R MUDr. P emysl Sobotka. Po adatelem projektu je SIA - Rada v stavby»r a garanty Svaz podnikatel ve stavebnictvì»r a»esk komora autorizovan ch inûen r a technik Ëinn ch ve v stavbï. OsobnostÌ stavitelstvì se stal Bo ivoj KaËena Cenu Osobnost stavitelstvì, kterou vypisuje SIA - Rada v stavby»r, pro rok 2007 p evzal Bo ivoj KaËena, p edseda p edstavenstva spoleënosti Stavby silnic a ûeleznic. Obdrûel ji za celoûivotnì z sluhy o rozvoj stavebnictvì. Je souëasnï drûitelem titulu Manaûer roku 2002 a od prezidenta Francie zìskal titul rytì e ÿ du za n rodnì z sluhy. DalöÌ ocenïnì Byla p ed na takè ocenïnì StavebnÌ firma roku. Vypisovatelem tèto soutïûe je Svaz podnikatel ve stavebnictvì. Ing. Václav Matyáš (vlevo) společně s vicepremiérem vlády ČR Jiřím Čunkem při srdečné gratulaci jednomu z oceněných V kategorii do 25 pracovnìk ocenïnì zìskala StavebnÌ spoleënost V&V Nov JiËÌn, spol. s r. o., kter je zamï ena na opravy panelov ch dom, v stavbu rodinn ch dom a rekonstrukce objekt. V kategorii do 200 pracovnìk cenu obdrûela STAVOS Brno, a. s., kter vykazuje dynamiku rozvoje ve vöech z kladnìch ukazatelìch a m mimo jinè osvïdëenì pro pr ci v jadern ch elektr rn ch. SMP CZ, a. s., vyhr la v kategorii velk stavebnì firma s vìce jak 200 zamïstnanci. V loúskèm roce se jì poda ilo zv öit zisk o 75 %. Stala se dodavatelem prestiûnì zak zky rekonstrukce Karlova mostu. D le byla udïlena Cena p edsedy Sen tu Parlamentu»R Stavba roku 2007, kterou p edal osobnï MUDr. P emysl Sobotka. OcenÏnÌ zìskala rekonstrukce ve Fr dlandskè ulici Ë. 183 A na n m. Dr. E. Beneöe Ë. 184 a 468 v Liber- ci. Dodavatelem je Integraf Liberec, a. s., investorem statut rnì mïsto Liberec a autory architekti Jan JanÔourek, Ladislav David a Jana MedlÌkov. OcenÏnÌ bylo udïleno p ÌvÏtivÏ slouûicì stavbï pro ve ejn z jem. Cenu Prim tora HlavnÌho mïsta Prahy za stavbu realizovanou na jeho zemì zìskala rekonstrukce HudebnÌho divadla v KarlÌnÏ, dodavatel SdruûenÌ HudebnÌho divadla KarlÌn, Metrostav, a. s., a Skanska CZ, a. s., investor HlavnÌ mïsto Praha, autor akad. arch. Jind ich Smetana a architekti Tom ö KulÌk, Petr Doleûal a Petr Broûek. Cena byla udïlena za v znamn p ÌspÏvek ke znovuoûivenì KarlÌna, p i nïmû ölo o citlivè propojenì p vodnì a novè architektury. Cenu St tnìho fondu pro rozvoj bydlenì, kter hodnotì roveú bytov ch staveb, obdrûela regenerace a novè n stavby obytn ch budov, novè gar ûe a pravy parter v ulicìch KvÏtinkov, Pod Lipami - Praha 3. Dodavateli jsou Arcus R ûiëka, s. r. o., AG-Real, s. r. o., a Hochtief CZ, a. s., PSO, s. r. o., investor mïstsk Ë st Praha 3, auto i akad. arch. Pavel H ebeck, architekt Alexandr Verner, ing. AdÈla Urbanov a Tom ö PavlÌk. Cena byla udïlena za vzornou regeneraci a n stavby bytov ch dom. Partne i Dne stavitelstvì a architektury HlavnÌmi partnery celèho projektu Dane stavitelstvì a architektury jsou: Kooperativa pojiöùovna, a. s., Lafarge Cement, a. s., Liapor - Lias VintÌ ov, LSM, k. s., Metrostav, a. s., PRAGOPROJEKT, a. s., Remmers, CZ s. r. o., Skanska CZ, a. s., StavebnÌ veletrhy Brno, Stavby silnic a ûeleznic, a. s., Syner, s. r. o., Wienerberger cihl sk pr mysl, a. s. DalöÌmi partnery jsou: COLAS CZ, a. s.,energie - stavebnì a b Úsk, a. s., METROPROJEKT Praha, a. s., OHL és, a. s., PSJ holding, a. s., Pr mstav, a. s., SMP CZ, a. s., Subterra a. s., STRABAG, a.s., Vces, a. s.. Den stavitelstvì a architektury zah jen v Sen - tu 11

12 ČESKÉ STAVEBNICTVÍ listopad 2007 Bourá mýty a dává betonu nové dimenze Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k. s., je na trhu úspěšných 15 let Lehký stavební materiál Liapor dodává na trh společnost Lias Vintířov, která letos oslaví 15. výročí svého vzniku. Historie produkce stavebních materiálů tzv. keramzitu se ve Vintířově datuje už od roku Na těchto základech postavila v roce 1992 svoji image nová firma Lias. Podle jejího generálního ředitele Ing. Rudolfa Borýska k tomu mimo jiné dopomohly investice do moderních technologických zařízení, které pokračují i v současnosti. Šlo například o novou rotační pec s chladičem a elektronikou, o úpravnu suroviny, moderní sklad a instalaci automatické vibrolisovací linky OMAG apod. "Všechny kroky směřují k uspokojení požadavků zákazníků. Veškeré investice za patnáct let dosáhly více než 570 milionů korun," uvedl generální ředitel R. Borýsek. Firma samozřejmě vlastní certifikát kvality podle ISO 9001 a zavedla nový informační systém SCALA. Ing. Rudolf Borýsek, generální ředitel společnosti Lias Vintířov Lias se prezentuje jako dodavatel kompletnì hrubè stavby Firma se prezentuje jako dodavatel kompletnì hrubè stavby. NabÌzÌ öirokou paletu typ a ad tv rnic pro obvodovè a vnit nì zdivo v nïkolika t Ìd ch pevnosti s vynikajìcìmi tepelnï izolaënìmi a akustick mi vlastnostmi. SystÈm pro hrubou stavbu doplúuje kompletnì nabìdka nosn ch p eklad nad okennì a dve nì prostory, vëetnï p eklad pro nadokennì ûaluzie. Jejich v hodou je velk variabilita, nìzk hmotnost, modulovï zapadajì do zdicìho systèmu Liapor. V r mci servisu Lias poskytuje zastropenì na objedn vku, dle poûadavku z kaznìka. Po letech v voje a zlepöov nì vlastnostì zdicìch tv rnic Liapor uv dì na trh novinky - kalibrovanè (brouöenè) tvarovky Liapor, kterè mïnì pohled na dosavadnì technologii prov dïnì zdiva, respektive na spojov nì zdicìch prvk a umoûúuje zdïnì na tenkou zdìcì maltu 2 mm a pohledovè zdivo Liapor, s kter m lze docìlit atraktivnì vzhled objekt, jejichû dalöì prava je uû zbyteën. Tento trend öet Ì i penìze p i v stavbï a koneën ch prav ch objekt. VznikajÌ z nïj takè esteticky zajìmavè interièry p i zachov nì vöech v hod zdiva z lehkèho keramickèho materi lu. V hodou jsou mrazuvzdornost, vysok ûivotnost, poû rnì bezpeënost a dobrè akustickè vlastnosti. PohledovÈ zdivo nach zì uplatnïnì p edevöìm pro stïny v robnìch a sportovnìch hal, kancel sk ch Ëi technick ch prostor, ale tèû pro p ÌËky v chodb ch, suterènech a sklepìch. PohledovÈ zdivo m dìky Uû nïkolik let se spïönï v Lias VintÌ ov rozvìjì projekt D m jednìm tahem. DodacÌ lh ty jsou pouh ch 14 dnì od objedn nì v roby. V hoda montovanèho zp sobu v stavby je p edevöìm v rychlosti (hrub stavba do pïti dn ), ve vysokè kvalitï stavby a minimu mokr ch proces. O jeho ûivotaschopnosti svïdëì, ûe se roënï z dìlc z lehkèho Liaporbetonu stavì kolem pades ti dom. Na letoönì z ijovè v stavï FOR ARCH v Praze firma prezentovala novè smïry p i v stavbï dom. Jde o informace o pouûitèm materi lu, technickèm eöenì konstrukce objektu a o zp sobu v stavby. "NabÌdku jsme rozöì ili o Ëty i novè typy dom v zajìmav ch cenov ch relacìch. Velmi slibnï se jevì i spolupr ce s devep ÌrodnÌmu materi lu st lou barevnost a nevöednì, p ÌjemnÏ p sobìcì vzhled. Liaporbetpon nach zì st le vïtöì uplatnïnì na trhu Slovo beton jiû od dïtsk ch let vyvol v v kaûdèm p edstavu materi lu studenèho, tïûkèho, vlhkèho a tvrdèho, na druhè stranï vöak pevnèho a neobyëejnï trvanlivèho. Lehk keramick beton z Liaporu tyto p edstavy bour a d v betonu naprosto novè dimenze. Studen povrch se mïnì v tepl, vlhkost mizì, tìha kles a tvrdost se mïnì ve snadnou opracovatelnost. Co je vöak d leûitè, z kladnì dobrè vlastnosti - pevnost a trvanlivost - z st vajì. Z lehkèho betonu z Liaporu se tak mohou stejnï jako z obyëejn ch beton vyr bït dìlce jak pro montovanè stavby, tak pro monolitickè konstrukce pozemnìch a inûen rsk ch staveb. NavÌc p in öì jeho pouûitì pro konstrukce a dìlce nïkterè nenahraditelnè v hody, jako nap Ìklad snìûenì hmotnosti konstrukce, snìûenì manipulaënì hmotnosti dìlc, snìûenì dopravnìch n klad, lepöì opracovatelnost (v p ÌpadÏ dodateënèho vrt nì apod.), lepöì tepelnï izolaënì vlastnosti, moûnost v roby obvodov ch stïn s plnou tepelnï izolaënì schopnostì bez p ÌdavnÈ izolace, lepöì zvukovï izolaënì vlastnosti atd. KromÏ toho je LiaporBeton zdravotnï nez vadn a plnï recyklovateln. Lehk beton z Liaporu se pouûìv takè na inûen rsk ch a mostnìch konstrukcìch. U pozemnìch v ökov ch staveb se lehkè betony s spïchem uplatúujì ve stropnìch konstrukcìch, coû Z produkce p vodnì keramiky firma za 15 let svè historie dospïla k v robï modernìho LiaodlehËuje stavby a umoûúuje realizovat zajìmavè konstrukënì systèmy (budova BMW v MnichovÏ, v ökov d m Torre Picasso v MadridÏ aj.). P i tïchto stavb ch se uplatnì ve velkè mì e rovnïû Ëerpan lehk beton. V poslednì dobï dod v Lias prefabrik ty z lehkèho Liapor-Betonu na sportovnì stavby - Fotbalov stadion Slavie Praha a na V stavnì, sportovnï-kulturnì a kongresovè centrum v Karlov ch Varech. D m jednìm tahem se osvïdëil a st le se rozvìjì lopery," doplnil gener lnì editel R. Bor sek. Kr snè zahrady se systèmem LiaStone Program zahrnuje öirokou paletu produkt a jejich r zn ch kombinacì, se kter mi lze vytvo it jakèkoliv terènnì pravy dle pot eb a p edstav - od vydl ûdïnì ploch betonovou dlaûbou, zajiötïnì svah, vyrovn nì menöìch terènnìch nerovnostì p es vytvo enì okrasn ch, protihlukov ch Ëi protipohledov ch stïn. Betonov z mkov dlaûba p edstavuje modernì zp sob prov dïnì komunikacì a ploch vëetnï tïch kolem bazèn. Takto provedenè plochy majì proti ostatnìm prov dïn m zp sob m adu v hod. PoËÌnaje nulov mi negativnìmi Ëinky na ûivotnì prost edì, p es moûnost libovolnèho barevnèho provedenì, snadnou rozebìratelnost, tvarovou p esnost a variabilitu tvar, konëe nemïnnostì rozmïr vlivem zatìûenosti nebo teplot. Pro vyrovn nì menöìch terènnìch nerovnostì Ëi zajiötïnì svah nabìzì program Lia- Stone prvky zahradnì architektury z lehkèho LiaporBetonu. Jsou lehkè a snadno manipulovatelnè, a proto se v bornï hodì i pro stavby, kterè si chceme udïlat sami. DÌky spojovacì dr ûce je zaruëeno spolup sobenì sousednìch dìlc a moûnost libovolnèho zak ivenì zazelenïn ch ploch. DoplÚkov m sortimentem systèmu Lia- Stone jsou v robky, kterè se na prvnì pohled zdajì nev znamnè. Opak je vöak pravdou. Jde nap Ìklad o obrubnìky a palis dy na ohraniëenì chodnìëk Ëi z honk, ûlabovky pro odv dïnì deöùovè vody a podobnï. DÌky tïmto prvk m totiû p sobì cel zahrada upravenï. nerem, Kago GmbH. SpoleËnost se stala evropskou öpiëkou p i v robï krb a kachlov ch kamen tèto zn mè znaëky. V letoönìm roce vstoupila na slovensk trh v BratislavÏ a BanskÈ Bystrici. "NaöÌm cìlem je vytvo it prodejnì sìù v stavnìch studiì ve vöech krajsk ch mïstech»eskè a SlovenskÈ republiky," dodal R. Bor sek. DalöÌ dce inou spoleënostì je LIADUR, kter vznikla v roce 1999 na z kladï spolupr ce Lias VintÌ ov s nïmeckou firmou EUDUR Bau GmbH & KG. HlavnÌmi produkty tèto spoleënosti jsou zejmèna prefabrikovanè dìlce pro kompletnì systèm protihlukov ch stïn z lehkèho kameniva. Firma LIADUR prov dì obchodnì, projektovou a marketingovou Ëinnost v tèto oblasti, a to nejen v»r a SRN, ale i na dalöìch zahraniënìch trzìch. LetoönÌ rok oëek v trûby ve v öi 90 milion korun. Lias klade d raz na v zkum a v voj V pr bïhu poslednìch deseti let zaloûila Lias VintÌ ov takè dvï dce inè spoleënosti. Jednou z nich je Kago, s. r. o. - spoleën firma s nïmeck m partporu, kter pat Ì mezi nejkvalitnïjöì lehk kameniva v EvropÏ. "Produkujeme i nejsloûitïjöì dìlce ve öpiëkovè kvalitï. V oblasti lehk ch beton je pak firma garantem v zkumu a v voje, navìc propagujeme jejich aplikace. Dos hli jsme velkèho rozmachu v sortimentu i kvalitï vibrolisovan ch v robk. VyuûitÌ lehkèho keramickèho betonu p in öì a bude p in öet novè moûnosti p i n vrhu i realizaci konstrukcì vöech typ staveb. NemalÈ prost edky takè investujeme do ekologick ch opat enì a rozvìjìme tèû soci lnì program. NenÌ n m lhostejn ani osud regionu, podporujeme nejr znïjöì projekty pro sport, kulturu i zdravotnictvì," dodal gener lnì editel R. Bor sek. Mezi sponzorovanè projekty pat Ì extraligov t m nohejbalist SK Liapor i charitativnì akce smï- ovanè mimo jinè Fondu ohroûen ch dïtì Ëi Nadaci Adra. Lias VintÌ ov se takè podìlì na osvïtovèm projektu propagujìcì stavebnictvì pod n zvem Den stavitelstvì a architektury, kter je spojen s vyhodnocenìm prestiûnì soutïûe Stavba roku. 12 Rozmach firmy dokumentujì i dce inè spoleënosti

13 listopad 2007 LEASING A STAVEBNICTVÍ Leasing nemovitostí čekají díky daňové reformě velké změny Představitelé Immoconsult Leasing Czechia, s. r. o., plně podporují stanovisko České leasingové a finanční asociace a některých dalších odborných sdružení v tom, že daňová reforma platná od 1. ledna 2008 bude mít negativní dopad na růst některých sektorů české ekonomiky. Především pravidla tzv. nízké kapitalizace, tedy omezení daňové uznatelnosti úroků z úvěrů, mohou v některých oborech ekonomiky znatelně znesnadnit podnikatelské prostředí. Leasingové financování nabídne pro takové případy zajímavé a efektivní řešení, zejména v oblasti financování nemovitostí. Avšak v jiné formě, než jak jej známe doposud. KonkrÈtnÌ opat enì daúovè reformy, kterè se p Ìmo dot kajì finanënìho leasingu, tento produkt znev hodúujì a znaënï komplikujì cel tento segment pro financov nì nemovitostì. FinanËnÌ leasing jako takov bude vhodn jen pro velice specifickè p Ìpady financov nì nemovitostì - od se smlouvy musì podepisovat na minim lnï 30 let, coû sniûuje atraktivitu a pouûitelnost tohoto produktu jako takovèho, a to jak pro potenci lnì klienty, tak i pro samotnè leasingovè spoleënosti. "P es zmìnïn fakta vöak daúov reforma neznamen konec leasingu nemovitostì, naopak se m ûe st t atraktivnì alternativou financov nì," vysvïtlil ätïp n Markvart, jednatel spoleënosti Immoconsult Leasing Czechia, s. r. o. "To ovöem nebude moûnè bez znaënè pravy produkt ze strany leasingov ch spoleënostì. Pro nï, a tedy i pro n s znamenajì daúovè zmïny nutnost p ijìt na trh s nov mi, alternativnìmi produkty, vych - Immoconsult financuje obchodní centrum v Břeclavi TÈmÏ 7,9 milion eur (222 mil. KË) dos hnou n klady na vybudov nì obchodnìho centra B eclav, kterè se zaëalo stavït v severnì Ë sti mïsta. Projekt financuje spoleënost Immoconsult Leasing Czechia, s. r. o. formou finanënìho leasingu s dobou financov nì 15 let. Developerem je Aventin, s. r. o., spoleënost pat ÌcÌ do rakouskè skupiny Roberta Manga. Od jara p ÌötÌho roku, kdy bude obchodnì centrum uvedeno do provozu, tak budou mìt obyvatelè B eclavi i okolì lepöì n kupnì moûnosti. "Jsme velmi r di, ûe i pro tento projekt si developer Robert Mang jako svèho finanënìho partnera vybral pr vï naöi spoleënost," uvedl Jaroslav Adolf, Senior Account Manager spoleënosti Immoconsult Leasing Czechia, s. r. o. "ObchodnÌ koncept b eclavskèho n kupnìho centra je zajìmav a odpovìd pot eb m, kterè mïsto v tèto oblasti m. N mi navrûen zp sob financov nì je p esnï öit na mìru developerovi, proto vï Ìme, ûe se na podobn ch projektech budeme podìlet st le ËastÏji," dodal Jaroslav Adolf. ObchodnÌ centrum B eclav se bude nach zet kilometr od sjezdu z d lnice D2 smïrem na Bratislavu p Ìmo na frekventovanè silnici I/55 do HodonÌna. Na prodejnì ploöe 8300 m 2 budou mìt z kaznìci k dispozici nïkolik obchodnìch jednotek o velikosti od 150 po 1150 m 2. Spot ebitelè tam naleznou öirok sortiment zboûì od elektrospot ebië a n bytku p es textil, obuv a sportovnì pot eby, aû po prodejnu pro dom cì mazlìëky a drogerii, nebude chybït ani kav rna a obëerstvenì. K dispozici bude 320 parkovacìch mìst. DopravnÌ spojenì pro mìstnì obyvatele zajistì dvï linky mïstskè hromadnè dopravy. ObchodnÌ centrum B eclav bude navazovat na pr vï budovan hypermarket Tesco. zejìcìmi zejmèna z operativnìho leasingu a n jemnìch model," dodal ätïp n Markvart. "TakovÈ modely mohou pomoci adï firem nejen z d vodu nesporn ch daúov ch efekt, ale takè mohou b t v chodiskem pro splnïnì p Ìsn ch pravidel kapitalizace p i financov nì rozs hl ch nemovitostnìch projekt," doplnila Eva Krczm ov, manaûerka pro rozvoj nov ch projekt a podporu obchodu. V roce 2006 byly do leasingovèho uûìv nì z 96 uzav en ch smluv Ëlen»eskÈ leasingovè a finanënì asociace p ed ny nemovitosti za 11,183 mld. KË, coû p edstavuje asi 4,8 % trhu leasingu u n s. Mezi leasovan mi nemovitostmi dominovaly v roce 2006 pr myslovè budovy (35,9 %) a ednì budovy (20,1 %). PodÌl hotel na celkovèm leasingu nemovitostì Ëinil 9,9 %, podìl ostatnìch typ budov 9,6 %.»lenovè»eskè leasingovè a finanënì asociace uzav eli v roce 2006 celkem 93 novè smlouvy na leasing nemovitostì, kter m odpo- vìd souhrn po izovacìch cen leasovan ch nemovitostì 10,48 mld. KË. O spoleënosti Immoconsult Leasing Czechia, s. r. o. Immoconsult Leasing Czechia, s. r. o. je leasingovou spoleënostì pro financov nì nemovitostì, kter p sobì na ËeskÈm trhu jiû od roku Je vlastnïn rakouskou spoleënostì Immoconsult Leasinggesellschaft m.b.h., kter pat Ì p es mate skou banku Investkredit BANK AG do finanënì skupiny Volksbank. Investkredit Bank AG pat Ì k firm m s nejdynamiëtïjöì expanzì v zemìch st ednì a v chodnì Evropy a v r mci skupiny spad do jejì kompetence öirokè spektrum sluûeb v oblasti komerënìch nemovitostì. Immoconsult je spoleënost s dlouholetou zkuöenostì s financov nìm realitnìch projekt, kter se zamï uje na leasingovè financov nì administrativnìch budov, logistick ch park, retailov ch etïzc, hotel Ëi wellness center. D le p sobì v oblasti pr myslovè v roby a ve speci lnìch projektech jako je energetika. Od zaë tku svèho p sobenì v»eskè republice financoval Immoconsult adu projekt, p edevöìm objekty maloobchodnìch etïzc, n kupnìch center, v robnìch a logistick ch hal a dalöì. V Rakousku p sobì Immoconsult uû dèle neû 20 let a sluûby nabìzì p es svè poboëky i v dalöìch zemìch st ednì a v chodnì Evropy - tedy nejen v»eskè republice, ale i na Slovensku, v MaÔarsku, Polsku, Rumunsku, do konce roku takè v novè kancel i na UkrajinÏ. Co daňová reforma konkrétně znamená pro finanční leasing nemovitostí - vybrané změny od SouËasn pravidla Česká pojišťovna existuje již 180 let»esk pojiöùovna, nejstaröì a nejvïtöì pojiöùovna na ËeskÈm pojistnèm trhu, oslavila koncem Ìjna v znamnè jubileum v roëì od svèho zaloûenì. Historie»eskÈ pojiöùovny se zaëala ps t v Praze 27. Ìjna 1827, kdy byly schv leny jejì stanovy. P estoûe zpoë tku tento CÌsa sko-kr - lovsk privilegovan pojiöùujìcì stav provozoval pouze pojiötïnì proti poû ru, jiû v roce 1831 bylo proti tomuto riziku pojiötïno p es sto tisìc objekt v Kr lovstvì ËeskÈm. O Ëty i desìtky let pozdïji pak pod sv m nov m n zvem - PrvnÌ Ëesk vz jemn pojiöùovna - zaëala nabìzet pojiötïnì proti krupobitì a na zaë tku 20. stoletì byla jejì Ëinnost rozöì ena o pojiötïnì ûivotnì, razov, z konnè odpovïdnosti a proti vloup nì.»esk pojiöùovna byla jiû ve druhè polovinï 19. stoletì institucì takovè sìly, ûe jì neot sly ani n hrady ökod vznikl ch p i adï velk ch poû r, vëetnï poû ru rozestavïnèho N rodnìho divadla z roku 1881, za kter vyplatila tèmï 300 tisìc zlat ch, coû bylo v p epoëtu vìce neû 150 milion dneönìch korun. Tato okamûit pomoc splnila sv j Ëel hned dvakr t - za prvè dìky nì mohlo dojìt Nov pravidla NÌzk kapitalizace - daúov uznatelnost rok Nov (öiröì) definice finanënìch n klad z vïr a p jëek - tj. nejen roky z vïr a p jëek, ale i poplatky za z ruky, n klady na zajiöùovacì operace, zpracov nì vïr apod. roky z vïr a p jëek jsou danovï neuznatelnè, pokud: FinanËnÌ n klady na vïry a p jëky budou daúovï neuznatelnè, pokud: - hrn vöech vïr a p jëek poskytnut ch spojen mi osobami - hrn vïr a p jëek poskytnut ch (nebo zajiötïn ch) spojen mi osobap es hne v Ëi vlastnìmu kapit lu pomïr 4 : 1 mi p es hne v Ëi vlastnìmu kapit lu pomïr 2 : 1 (u bank a pojiöùoven 3 : 1) (u bank a pojiöùoven 6 : 1) - hrn vïr a p jëek od vöech osob (tedy i nespojen ch) p es hne v Ëi - é dn omezenì pro roky z vïr a p jëek od t etìch osob vlastnìmu kapit lu pomïr 6 : 1 (od r pomïr 4 : 1) - plynou z vïr a p jëek po Ìzen ch ostatnìm z vazk m dluûnìka - p es hnou v hrnu sazbu trhu mezibankovnìch depozit + 4 % Od roku 2008 na novè vïry a p jëky (resp. dodatky jiû existujìcìch smluv), od roku 2010 se budou pravidla vztahovat na vöechny vïry a p jëky bez ohledu na datum uzav enì smlouvy nebo dodatku ke smlouvï. Minim lnì doba leasingu 20 % doby daúovèho odepisov nì p edmïtu leasingu Doba odepisov nì p edmïtu - tj. v p ÌpadÏ nemovitostì min. 30 let - v p ÌpadÏ nemovitostì min. 8 let Odpisy p edmïtu leasingu PronajÌmatel (poskytovatel leasingu) mohl uplatnit tzv. leasingovè odpisov nì, ovöem jen u movit ch vïcì (tj. moûnost daúovï odepsat vïc za kratöì dobu) - net kalo se nemovitostì DaÚov Ëinnost leasingov ch spl tek DaÚovÏ uznatelnè celè leasingovè spl tky Platby n jemnèho do zahraniëì Sazba sr ûkovè danï z n jemnèho p i finanënìm pron jmu Sazba danï se zv öì na 5 % placenèho do zahraniëì ËinÌ 1 % k rychlèmu obnovenì N rodnìho divadla a za druhè si na smutnèm osudu "zlatè kapliëky" mnoho lidì i institucì uvïdomilo d leûitost pojiötïnì. I po z plav ch roku 2002 vïnovala»esk pojiöùovna na opravu N rodnìho divadla milion korun. D vody, proë se pojistnè smlouvy uzavìrajì, nepomìjejì ani s postupem Ëasu. O tom se p esvïdëili majitelè dom i firem postiûen ch nejen z plavami v letech 1997 a 2002, nebo i letoönìm dïnìm ork nu Kyrill. "»esk pojiöùovna nejen ve vypjat ch kalamitnìch situacìch, ale kaûd den z st v vïrna svèmu posl nì, tedy ochraúovat ûivoty a majetek lidì a sv m klient m poskytuje sluûby, kterè tuto pot ebu naplúujì. Z roveú bïhem svè existence prok zala, ûe je schopna fungovat i ve velmi odliön ch trûnìch prost edìch - jak za st tnìho vlastnictvì, tak i v ostrè mezin rodnì konkurenci. Je spoleënostì, kter poloûila pevnè z klady ËeskÈho pojiöùovnictvì, kterè je dnes jednìm z velmi siln ch a z roveú stabilnìch odvïtvì ËeskÈ ekonomiky," uvedl u p Ìleûitosti jubilea gener lnì editel»p Lard Friese. I kdyû»esk pojiöùovna p edbïhla vyn lez telefonu, û rovky, gramofonu, a dokonce i psacìho Ing. Štěpán Markvart, jednatel společnosti Immoconsult Leasing Czechia, s. r. o. nastoupil do firmy v červnu Do jeho kompetence patří rozvoj obchodních aktivit a marketingu.ve sféře leasingu pracuje 12 let. Před nástupem do firmy byl odpovědný za obchod a marketing ve společnosti Toyota Financial Services Czech. plnè zruöenì tzv. leasingovèho odpisov nì. PronajÌmatel bude uplatúovat odpisy podle bïûn ch pravidel - tj. rovnomïrnè odpisy nebo zrychlenè (ovöem nikoli za kratöì dobu) FinanËnÌ n klady ve v öi 1 % z hrnu roënìho n jemnèho (leasingov ch spl tek) bude daúovï neuznateln ch - nevztahuje se na v daje, za zdaúovacì obdobì nep ekroëì 1 mil. KË. Etický výbor ČAP zahájil činnost Etick v bor»eskè asociace pojiöùoven se v r mci smìrëìho jedn nì bude zab vat p Ìpady poruöenì etiky v pojiöùovnictvì. Po vyd nì stanoviska EtickÈho v boru m ûe»ap vinìka mimosoudnï sankcionovat podle pravidel Kodexu etiky v pojiöùovnictvì. Na z kladï schv lenèho rozöì enì Kodexu etiky v pojiöùovnictvì z b ezna tohoto roku zah jil Ëinnost Etick v bor»eskè asociace pojiöùoven. P edsedou pïtiëlennèho v boru asociace schv lilo Ti, kteří nebourají pokraëov nì ze strany 7 Vedle 5% bonusu za letoönì bezeökodn pr bïh budou mìt moûnost novì i st vajìcì klienti p ipsat si dalöì 5% bonus za t i roky bez nehody. Tuto v hodu desetiprocentnìho zv hodnïnì ceny pojistnèho m ûe vyuûìt aû 70 % vlastnìk vozidel stroje, neûije minulostì, ale souëasnostì a budoucnostì - p ipravuje a uv dì na trh novè a modernì produkty, z tïch nejnovïjöìch je to nap Ìklad jednor zovè investiënì pojiötïnì Garance v kategorii ûivotnìho pojiötïnì a jako prvnì p iöla s MazlÌËkem - lèëebn mi v lohami a odpovïdnostì pro pejsky. I v r mci st vajìcìch produkt nad le zkvalitúuje sv j servis, kter oce- ÚujÌ klienti v r mci nez visl ch v zkum spokojenosti. prezidium v konnèho editele»ap Ing. Tom öe SÌkoru. "Smyslem etickèho v boru je smìrëì eöenì spor mezi Ëlensk mi pojiöùovnami»ap v p ÌpadÏ, ûe dojde k bezprost ednìmu poruöenì pravidel EtickÈho kodexu. TÌmto procesem samoregulace chceme p ispït k mimosoudnìmu eöenì p Ìpadn ch spor," vyj d il se k Ëinnosti v boru Tom ö SÌkora. (tz cap) a bonus za letoöek zìsk asi 90 % klient»p. Vöichni navìc uû od zaë tku Ìjna dostali k povinnèmu ruëenì zdarma takè razovè pojiötïnì pro idiëe. ÿidië, kter jezdì od poë tku bez nehody, zaplatì za äkodu Octavia 1,9 TDI p ibliûnï o 700 korun mènï, opatrnï jezdìcì öofèr äkody Fabia 1,2 uöet Ì oproti letoöku 300 korun. 13

14 TRH INFORMACÍ listopad 2007 V uplynulých dvou letech utrpěly české společnosti v důsledku hospodářské kriminality škodu 34 miliony Kč Průzkum společnosti PricewaterhouseCoopers zjistil, že zavedení kontrol k potlačení hospodářské kriminality nestačí. Klíčem k účinnému boji proti podvodům je propojení firemní kultury, etiky a řízení rizik. Celkem 61 % společností působících v České republice se v uplynulých dvou letech stalo obětí hospodářské kriminality, zjistil Celosvětový průzkum hospodářské kriminality 2007 vypracovaný PricewaterhouseCoopers (PwC). Průměrná přímá ztráta v důsledku hospodářské kriminality dosáhla 1,7 milionu USD (34 miliony Kč) na společnost. Více než třetina českých společností utrpěla ztrátu přesahující čtvrt milionu USD (téměř 5 milionů Kč), zatímco v roce 2005 to bylo jen 13 % respondentů. V pr zkumu, kter PwC vypracov v kaûdè dva roky, bylo dot z no 5400 spoleënostì z celèho svïta vëetnï 79 p ednìch spoleënostì z»eskè republiky. P i zpracov nì dat jsme spolupracovali s univerzitou Martina Luthera v NÏmecku. ZamÏ ili jsme se na r znè formy hospod skè kriminality ve spoleënostech, vëetnï majetkovè zpronevïry, zkreslov nì finanënìch informacì, korupce a upl cenì, legalizace v nos z trestnè Ëinnosti, poruöov nì pr v duöevnìho vlastnictvì a dalöìch. Vedle vysok ch p Ìm ch n klad vynaloûili ËeötÌ respondenti v pr mïru vìce neû USD ( KË) na eöenì situace vzniklè v d sledku hospod skè kriminality. TÈmÏ dvï t etiny spoleënostì rovnïû uvedly, ûe utrpïly nep ÌmÈ ökody. NejËastÏji se jednalo o Ëas, kter vedenì podniku vïnovalo eöenì situace, snìûenì pracovnì mor lky, poökozenì obchodnìch vztah a povïsti spoleënosti. NejËastÏjöÌ formou hospod skè kriminality i nad le z st v majetkov zpronevïra (uvedlo ji 38 % spoleënostì), n sleduje korupce a upl - cenì (27 %, coû je pokles ze 43 % v roce 2005). "SpoleËnosti si jiû podle vöeho uvïdomily, ûe korupce m velmi negativnì dopad na jejich Ëinnost a ûe proti nì musì tvrdï bojovat. NicmÈnÏ i tak z st v situace v»eskè republice v ûn. VÌce neû 30 % osloven ch spoleënostì uvedlo, ûe se bïhem uplynul ch dvou let ocitlo v situaci, kdy se domnìvaly, ûe byly poû d ny o platek, a tèmï polovina dot zan ch spoleënostì vï Ì, ûe ztratily obchodnì p Ìleûitost, neboù konkurent z ejmï platek poskytl," uvedl Sirshar Qureshi, partner v oddïlenì ForenznÌch sluûeb PricewaterhouseCoopers»esk republika. Pro sp ch nì hospod skèho trestnèho Ëinu musì b t splnïny t i podmìnky: p Ìleûitost, pohnutka a schopnost zd vodnit si toto jedn nì. Mezi nejëastïjöì pohnutky pro p ch nì hospod skè kriminality pat ila touha po penïzìch TÈmÏ 43 % spoleënostì se v uplynul ch dvou letech stalo obïtì hospod skè kriminality. Pr mïrn p Ìm finanënì ztr ta vzrostla z 1,7 mil. USD na 2,4 mil. USD. Dot zanè spoleënosti tèû utrpïly v znamnè nep ÌmÈ ökody: ve vìce neû 80 % p Ìpad ölo o poökozenì jejich dobrèho jmèna, snìûenì pracovnì mor lky, zhoröenì vztah s obchodnìmi partnery a zv öenì n klad na jedn nì s regulaënìmi org ny; 69 % respondent uvedlo, ûe hospod sk kriminalita mïla negativnì vliv na cenu jejich akciì. é dnè odvïtvì nenì v Ëi hospod skè kriminalitï imunnì. NejËastÏji byla hospod sk kriminalita zjiötïna v pojiöùovnictvì a maloobchodu (57 %), d le ve ve ejnèm sektoru (54 %), finanënìch sluûb ch (46 %) a v automobilovèm pr myslu (44 %). NejËastÏjöÌm typem hospod skè kriminality byla kr deû, kterou uvedlo 30 % respondent (snìûenì o t etinu v porovn nì s rokem 2005). Naopak poëet p Ìpad legalizace v nos z trestnè Ëinnosti se ztrojn sobil na 12 %. Korupci a upl cenì uvedlo 22 % (zv öenì o 40 %) a zkreslov nì finanënìch informacì 21 % (zv öenì o 36 %) respondent. S poruöenìm pr v duöevnìho vlastnictvì se stejnï jako p ed dvïma lety setkalo 16 % dot zan ch. Studie zjistila p Ìmou mïru mezi velikostì spoleënosti a v skytem hospod skè kriminality. Celkem 62 % respondent, kte Ì zamïstn vajì vìce neû 5000 zamïstnanc, se stalo obïtì hospod skè kriminality. U spoleënostì s zamïstnanc to bylo 52 % a u mal ch spoleënostì (s mènï neû 200 zamïstnanci) jen 32 %. Jako nejëastïjöì d vody ke sp ch nì hospod skè kriminality byly uv dïny finanënì stimuly (57 %), udrûenì n kladnèho ûivotnìho stylu (36 %) a nespokojenost s dosavadnìm v vojem karièry (12 %). Z d vod na stranï zamïstnavatele byly nejëastïjöì nìzk loajalita pachatele (34 %), vysok anonymita mezi 14 neboli chamtivost (71 %) a pot eba udrûet si n kladn ûivotnì styl (59 %). Tyto motivy jsou v»eskè republice dokonce ËastÏjöÌ, neû je celosvïtov pr mïr (57 %, resp. 36 %). PachatelÈ si tèû musì b t schopni svè jedn nì zd vodnit. Celkem 54 % Ëesk ch respondent uvedlo, ûe pachatelè mïli nìzk pr h pokuöenì. Ve 40 % p Ìpad si pachatelè nebyli vïdomi toho, ûe jejich jedn nì nenì spr vnè. P Ìleûitost sp chat hospod skou kriminalitu souvisì s kvalitou vnit nìch kontrol a - moûn jeötï vìce - s rovnì firemnì kultury, tedy s loajalitou zamïstnanc a dodrûov nìm etick ch z sad a p edpis. T etina Ëesk ch spoleënostì uvedla, ûe k trestnè Ëinnosti vedly nedostateënè vnit nì kontroly, ale tèmï dvï t etiny respondent uvedly d vody spoëìvajìcì ve firemnì kultu e: nìzkou loajalitu Ëi p Ìliö velkou anonymitu zamïstnanc a nejasn etick pravidla. "D leûitost firemnì kultury zaloûenè na transparentnosti a etice se ukazuje i p i pohledu na zp soby odhalov nì hospod skè kriminality," uvedl Sirshar Qureshi. "Pokud jde o kontrolnì mechanizmy, mezi nejefektivnïjöì pat Ì internì audit s 18 % odhalen ch p Ìpad. Cel ch 41 % p Ìpad bylo ale zjiötïno prost ednictvìm anonymnì informaënì linky Ëi prostèho varov nì. To dokl d, jak hodnï jsou spoleënosti z vislè na transparentnì firemnì kultu e a na postoji sv ch zamïstnanc. Jde o jejich ch p nì situace, zodpovïdnost a schopnost Ëi ochotu rozpoznat podez elè jedn nì a informovat o nïm." Oproti roku 2005 se poëet spoleënostì, kterè zavedly anonymnì informaënì linku (tzv. whistleblowing), zdvojn sobil na 44 %. V sledky studie ukazujì, ûe se to skuteënï vypl cì: 16 % p Ìpad hospod skè kriminality bylo v»eskè republice odhaleno pr vï tìmto zp sobem, coû je vìce neû v celosvïtovèm mï Ìtku (8 %) a ve st ednì a v chodnì EvropÏ (10 %). Klíčová zjištění celosvětového průzkumu zamïstnanci (17 %) a nedostateënè povïdomì pachatele o firemnì etice (14 %). 43 % p Ìpad bylo odhaleno prost ednictvìm anonymnì informaënì linky Ëi varov nì. Nej - ËinnÏjöÌ kontrolnì systèm - internì audit - byl spïön v 19 % p Ìpad. SpoleËnosti, kterè v minulosti podstoupily alespoú jednu z sadnì zmïnu ve svè struktu- e - f zi, akvizici, reorganizaci Ëi sniûov nì poëtu zamïstnanc - uv dïly vyööì poëet p Ìpad hospod skè kriminality. Okolnosti n sledujìcì po restrukturalizaci (nap. zav dïnì nov ch proces a IT systèm, person lnì zmïny a novè definice zodpovïdnostì, vytv - enì vztah s nov mi dodavateli a z kaznìky Ëi pronik nì na novè trhy) vytv ejì adu p ÌleûitostÌ k p ch nì hospod skè kriminality. Metodologie CelosvÏtov pr zkum hospod skè kriminality 2007 byl jmènem PricewaterhouseCoopers a nïmeckè univerzity Martina Luthera proveden renomovanou nïmeckou v zkumnou agenturou TNS-Emnid. Pr zkum byl uskuteënïn telefonicky ve 40 zemìch bïhem kvïtna aû z Ì Na ot zky odpovìdali vedoucì pracovnìci z vìce neû 5400 spoleënostì. Respondenti byli gener lnì editelè, finanënì editelè a dalöì vedoucì pracovnìci, kte Ì uvedli, ûe v p ÌsluönÈ spoleënosti zodpovìdajì za prevenci a odhalov nì trestn ch Ëin. VÌce neû polovina respondent (52 %) p sobì ve v konn ch org - nech nebo ve vedenì spoleënosti a 43 % dot zan ch uvedlo, ûe odpovìdajì za finance. SpoleËnosti byly vybr ny n hodnï a zamï ili jsme se p edevöìm na 1000 nejvïtöìch spoleënostì v kaûdè zemi. CÌlov poëet respondent v jednotliv ch zemìch byl urëen podle HDP danèho st tu. Terminologie Podvod/hospod sk kriminalita: myslnè "Hospod skou kriminalitu nelze plnï vym tit. Boj s nì p ipomìn souboj s b jnou Hydrou. Jakmile se v m poda Ì useknout hlavu jednomu typu hospod skè kriminality, hned se objevì jin," uvedl Steven Skalak, vedoucì partner celosvïtovè skupiny ForenznÌch sluûeb PricewaterhouseCoopers. "ZavedenÌ kontrol nestaëì. spïch spoëìv ve vytvo enì takovèho prost edì, v nïmû kontrolnì systèmy a anonymnì informaënì linka budou podpo eny jasn mi etick mi pravidly, zamïstnanci budou loaj lnì a budou vïdït, ûe zamïstnavatel je podpo Ì, kdyû upozornì na nespr vnè jedn nì, a ûe naopak adekv tnï postihne vöechny pachatele, bez ohledu na to, jakou pozici ve spoleënosti zast vajì." BliûöÌ informace o hospod skè kriminalitï jsou k dispozici ve zvl ötnì zpr vï o»eskè republice (dostupn na Ëi na poû d nì). CelosvÏtov studie je k dispozici na com/crimesurvey. Pozn mky: 1. Skupina ForenznÌch sluûeb spoleënosti PricewaterhouseCoopers p sobì ve vìce neû 50 zemìch svïta. SpecializovanÈ a zkuöenè odbornè t my pom hajì klient m co nejlèpe Ìdit a sniûovat rizika spojen s hospod skou kriminalitou. SpojenÌ znalostì forenznìho ËetnictvÌ a citliv ch vyöet ovacìch postup umoû- Úuje naöim klient m, aby bïhem vyöet ov nì pokraëovali ve svè obchodnì Ëinnosti, zìskali podvodnè jedn nì s cìlem p ipravit nïkoho o penìze, majetek Ëi pr va. Majetkov zpronevïra (vëetnï defraudace/podvodnèho jedn nì zamïstnance): kr - deû majetku spoleënosti (vëetnï okradenì o penìze/zboûì Ëi vybavenì) ÌdicÌmi pracovnìky spoleënosti Ëi nìûe postaven mi zamïstnanci s cìlem obohatit se. Zkreslov nì finanënìch informacì: FiremnÌ ËetnictvÌ je pozmïúov no nebo prezentov - no zp sobem, kter neodr ûì skuteënou hodnotu spoleënosti Ëi jejì finanënì Ëinnosti. Korupce a upl cenì (vëetnï vydïraëstvì a neopr vnïnèho vym h nì): Nez konnè vyuûìv nì zast vanè pozice k zìsk nì v hod v rozporu s povinnostmi z pozice vypl vajìcìch. M ûe se jednat o p Ìslib hospod skèho prospïchu nebo jinè formy zv hodnïnì, vyuûìv - zpït ztracenè finanënì prost edky a zamezili dalöìm ztr t m. Naöe schopnost pom hat spoleënostem vyöet ovat a Ìdit rizika spojen s podvody, zneuûìv nìm pravomocì a nepoctivostì je zaloûena na sdìlenì zkuöenostì v r mci mezin rodnì sìtï odbornìk, kte Ì majì znalosti forenznìho ËetnictvÌ, forenznìch informaënìch technologiì a vyöet ov nì v soukromèm sektoru a z roveú dob e znajì fungov nì regulaënìch org n a st tnìch org n Ëinn ch v trestnìm ÌzenÌ. 2. PricewaterhouseCoopers ( poskytuje auditorskè, daúovè a poradenskè sluûby pro vöechna pr myslov odvïtvì. Sv m klient m pom h me upevnit d vïru ve ejnosti a zv öit hodnotu jejich podnik nì. DÌky sdìlenì znalostì, zkuöenostì a n pad vìce neû pracovnìk ve 150 zemìch svïta dok ûeme sv m klient m a partner m nabìdnout nov hel pohledu a uûiteënè rady. N zev "PricewaterhouseCoopers" oznaëuje vöechny spoleënosti skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichû kaûd je samostatn m a nez visl m pr vnìm subjektem. 3. DalöÌ tiskovè zpr vy, publikace a studie vydanè PricewaterhouseCoopers a Ël nky naöich odbornìk naleznete na cz/cze/press. RSS ËteËka obsahujìcì p ehled tiskov ch zpr v PricewaterhouseCoopers je k dispozici na adrese V uplynulých dvou letech utrpěly české společnosti v důsledku hospodářské kriminality škodu 34 miliony korun P ÌËiny sp ch nì podvodu Touha po penïzìch (chamtivost) 71 N kladn ûivotnì styl 59 NÌzk pr h pokuöenì 54 Nedost. vïdomì pachatele, ûe jedn nì je nespr vnè NeuvÏdomÏnÌ si finanënìch dopad Nespokojenost s karièrnìm postupem Obava z propuötïnì NedostateËn loajalita k zamïstnavateli NedostateËnÈ vnit nì kontroly P Ìliö vysokè cìle spoleënosti P Ìliö velk anonymita ve spoleënosti Nejasn etick pravidla ve spoleënosti Ochota vyuûìt svè postavenì k p ekon nì kontrolnìch systèm OsobnÌ d vody na stranï pachatele (pohnutka a zd vodnïnì) PodmÌnky na stranï spoleënosti (kontrola a firemnì kultura) % spoleënosti nì prost edk zastraöov nì Ëi vydìr nì. Dan m pojmem m ûe b t oznaëov no takè vlastnì p ijetì platk. Legalizace v nos z trestnè Ëinnosti: Jedn - nì, jehoû Ëelem je legalizovat v nosy z trestnè Ëinnosti zastìr nìm jejich skuteënèho p vodu. PoruöenÌ pr v duöevnìho vlastnictvì (vëetnï obchodnìch zn mek, patent, faleönèho zboûì Ëi sluûeb, podnikovè öpion ûe): Tento pojem zahrnuje neleg lnì kopìrov nì a/nebo distribuci zboûì imitujìcìho znaëkovè v robky v rozporu s patentov mi Ëi autorsk mi pr vy a v robu faleön ch bankovek a mincì se z mïrem d t je do obïhu jako pravè. Spad pod nïj takè nez konnè zìsk v nì obchodnìch tajemstvì nebo internìch firemnìch informacì. ČR a Ruská Federace - perspektivně energetika, zemědělství a potravinářství Ve dnech Ìjna 2007 se v Praze uskuteënilo 3. zased nì Mezivl dnì komise pro hospod skou, pr myslovou a vïdeckotechnickou spolupr ci mezi»eskou republikou a Ruskou federacì. Komise je vrcholov m spoleën m org nem pro ot zky dvoustrannè hospod skè spolupr - ce mezi obïma zemïmi. Skl d se z vedoucìch p edstavitel zainteresovan ch ministerstev a st tnìch organizacì. Komise zased pravidelnï jedenkr t roënï. V pr bïhu toho letoönìho byla konstatov na vysok dynamika dvoustrann ch vztah, coû svïd- ËÌ o z jmu budovat vz jemnï v hodnè a pragmatickè partnerstvì mezi podnikatelsk mi subjekty obou zemì. ObchodnÌ v mïna v poslednìch letech roste v du nïkolika desìtek procent a je potïöujìcì, ûe tento r st se t k i v vozu ËeskÈho zboûì a sluûeb do Ruska. Ekonomick r st v obou zemìch vytv Ì p edpoklady pro dalöì zvyöov nì obchodnì v mïny a vz jemn ch investic. Komise projednala d leûitè ot zky spolupr ce v jednotliv ch oblastech hospod stvì, jako je energetika, ropn a plyn rensk pr mysl, doprava, zemïdïlstvì, finanënì a bankovnì sfèra, vïdeckotechnick spolupr ce a dalöì. Zvl ötnì pozornost byla vïnov na ot zce spolehlivosti dod vek ropy a zemnìho plynu z RuskÈ federace do»eskè republiky. Komise vyj d ila oboustrann z jem na dalöìm rozvoji p ÌmÈ hospod skè spolupr ce s rusk mi regiony, ve kter ch ËeskÈ firmy realizujì nebo p ipravujì v znamnè spoleënè projekty feder lnìho a region lnìho v znamu. Tento z jem potvrdila i Ëast vysok ch p edstavitel UljanovskÈ, SverdlovskÈ a OmskÈ oblasti na zased nì. Ministr Martin ÿìman k jedn nì uvedl: "Nav zali jsme na naöe minul jedn nì, v sledkem je uzav enì dalöìch smluv. Jedn se o perspektivnì dohody, kterè zv öì Ëesk export smïrem do RuskÈ federace. Byl takè podeps n Protokol o pr bïhu a z vïrech zased nì. Obsahuje z vazky vz - jemnè spolupr ce. ZejmÈna se jedn o oblast energetiky, zemïdïlstvì a potravin stvì."

15 listopad 2007 TRH INFORMACÍ Je celoživotní učení tématem i pro malou firmu? Odpověď expertů zní: ano, zejména pro malou firmu. A proč? Výhoda malé firmy ve srovnání s velkými společnostmi tkví v tom, že ona může mnohem snadněji identifikovat, rozvíjet a pružněji usměrňovat svůj znalostní potenciál, tedy znalosti a dovednosti svých zaměstnanců. Znalosti a dovednosti zaměstnanců malé firmy jsou nejcennějším a mnohdy jediným zdrojem její konkurenceschopnosti. Právě nápady, neobvyklá řešení, iniciativní tvůrčí přístup ve všech oblastech života firmy zaručují její dlouhodobou budoucnost. Znalostní potenciál firmy představují všechny znalosti a dovednosti zaměstnanců, tedy i ty, které zaměstnanci běžně nevyužívají při výkonu své práce. Střední či velká firma zpravidla o těchto znalostech nic neví a zdánlivě je nepotřebuje. Potenciál, skrytý v neodhalených talentech tak leží ladem a mnohdy vede i k demotivaci lidí, kteří nemohou uplatnit to, co umí lépe než ostatní. V pružné malé firmě se lidé navzájem dobře znají a mají mnohem větší šanci ukázat bezprostředně, co ještě umí. Pokud je zároveň ve firmě klima, které podporuje "kulturu celoživotního učení", to znamená, že majitelé a manažeři jsou si vědomi významu znalostí, motivují sebe a kolegy k dalšímu rozvoji a snaží se vytvářet dostatečný prostor pro uplatnění nových znalostí a dovedností zaměstnanců, má firma velké možnosti dalšího rozvoje i v ekonomicky nepříznivé situaci. Jak ale na to? Jako nejvïtöì barièru v p Ìstupu k dalöìmu vzdïl v nì uv dïjì malè firmy nedostatek Ëasu, majì velmi omezenè moûnosti uvol- Úov nì pracovnìk na vzdïl v nì v pr bïhu v konu pr ce. DalöÌmi limity pro malè firmy jsou zejmèna dlouhodobïjöì n vratnost investic do rozvoje lidì, nedostatek finanënìch prost edk a p Ìliö vysokè n klady na vzdïl v nì a tomu neodpovìdajìcì p Ìnosy. Jednu z cest, jak tyto barièry p ekonat, nabìzì projekt "InternÌ trenèr - klìë k spïchu malè firmy", realizovan AsociacÌ institucì vzdïl v nì dospïl ch»r a AsociacÌ mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r za podpory ESF a st tnìho rozpoëtu»r. VzdÏl vat pomocì vlastnìch zamïstnanc - internìch trenèr m ûe kaûd firma. V kaûdè firmï jsou lidè, kte Ì jsou odbornìky v r zn ch oblastech a z roveú jsou schopni efektivnï uëit druhè. VzdÏl v nì pomocì vlastnìch zamïstnanc v raznï sniûuje celkovè n klady. Z roveú vytv Ì zamïstnanc m nov prostor pro seberealizaci, poskytuje jim novè pravomoci a zodpovïdnosti, zapojuje je p irozenou cestou do ÌzenÌ firmy. Uveden projekt poskytuje zamïstnanc m mal ch firem informaënì, vzdïl vacì, poradenskou a metodickou podporu pro novou roli internìho trenèra. ZamÏstnanec v roli internìho trenèra se nauëì: motivovat ËastnÌky vzdïl v nì, pozn vat vzdïl vacì pot eby firmy, p ipravit vzdïl vacì program, pracovat s didaktickou technikou a multimedi lnìmi pom ckami, aplikovat pravidla duöevnì hygieny, hodnotit efektivnost vzdïl v nì a jeho p Ìnos pro firmu. ZamÏstnanci s kvalifikacì internìho trenèra se stanou v znamn mi pomocnìky manaûer a podnikatel p i zav dïnì princip ÌzenÌ znalostì a "uëìcì se kultury"do firemnì praxe. V souëinnosti s vybran mi firmami na zemì GE Money Bank uv dì na trh nov vïr pro fyzickè osoby podnikatele - Optimal Business. éivnostnìci a specifickè profesnì skupiny mohou zìskat p jëku aû do v öe 200 tisìc korun, a to bez nutnosti ruëenì a n vötïvy banky. Lze ji vyuûìt k po ÌzenÌ jak v robk a technologiì, tak sluûeb. VeökerÈ n klady spojenè s vedenìm vïru Optimal Business si navìc mohou ûivnostnìci odeëìst z danì. PodnikatelÈ si tak snìûì sv j daúov z klad. Vy ÌzenÌ a Ëerp nì vïru je zdarma. " vïr Optimal Business je urëen podnikatel m, kte Ì pot ebujì okamûitè investiënì prost edky pro rozvoj svèho podnik nì. V öi vïru schv lìme do nïkolika minut a nevyûadujeme û dnè zajiötïnì nemovitostì ani ruëitele," ekl JaromÌr Kou- il, obchodnì manaûer GE Money Bank. "Z jemc m o vïr Optimal Business nabìzìme Ëerp nì bez nutnosti z Ìdit si bïûn Ëet u GE Money Bank. Klient v bec nemusì navötìvit bankovnì poboëku, vïr si vy ÌdÌ p Ìmo u svèho dodavatele - partnera GE Money Bank - certifikovanèho podle p Ìsn ch p edpis»nb," dodal JaromÌr Kou il. V hodou vïru Optimal Business, ve srovn nì nap Ìklad s finanënìm leasingem, je fakt, ûe vïrovan p edmït se st v majetkem klienta bezprost ednï po dod nì. NavÌc je moûnè vïr vyuûìt k po ÌzenÌ jak v robk a technologiì, tak i sluûeb. Podnikatelsk vïr Optimal Business poskytuje GE Money Bank v hodnotï 40 aû 200 tisìc korun, a to bez zajiötïnì. Jde o vïr urëen zejmèna na financov nì investiënìch pot eb. Prahy byl proveden v zkum vzdïl vacìch pot eb, anal za znalostnìho potenci lu a anal za moûnostì pro aplikaci internìho vzdïl v nì. Na z kladï tïchto poznatk byl vytvo en a ovï en v pilotnìm kurzu vzdïl vacì program pro p Ìpravu internìch trenèr z ad zamïstnanc mal ch a st ednìch firem. ZapojenÈ firmy byly z r zn ch obor, z v robnìch i obchodnìch firem Ëi ze segmentu sluûeb. V pr bïhu projektu se uskuteënilo nïkolik semin a praktick ch kurz, v stupem projektu je p ÌruËka "Hled me rezervy ve vlastnìch lidech" a nynì se p ipravuje "Manu l k poradenstvì pro malè firmy". Jak dokazuje pr zkum Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r proveden mezi jejìmi Ëleny, vzdïl v nì se umìstilo na 2. mìstï SZIF začal rozesílat první rozhodnutí na LFA a ČR tak zahájí čerpání z rozpočtu EU St tnì zemïdïlsk intervenënì fond (SZIF) zaëal v Ìjnu rozesìlat rozhodnutì o poskytnutì dotace ûadatel m hospoda ÌcÌm v mènï p Ìzniv ch oblastech (LFA). Bylo pod no vìce neû 10 tisìc û dostì a v nejbliûöì dobï bude ûadatel m vyplaceno aû 2,8 mld. KË. Tyto finanënì prost edky budou vypl ceny v r mci Bruselem schv lenèho Programu rozvoje venkova Rezort zemïdïlstvì je tak prvnìm, kterèmu se poda Ì Ëerpat finanënì prost edky ze zdroj EU jiû v roce Podpora pro LFA, na kterou SZIF û dosti p ijìmal v kvïtnu tohoto roku, m slouûit jako kompenzace zemïdïlc m, kte Ì hospoda Ì v danèm typu mènï p ÌznivÈ oblasti. SZIF obdrûel û dosti o dotaci na celkem ha p dy. SZIF n slednï ûadatel m vyplatì maxim lnï 2794 mil. KË. Vyd nì rozhodnutì je p edpokladem pro zah jenì samotn ch v plat finanënìch prost edk. V öe vyrovn vacìho p ÌspÏvku je p epoëìt v na na Optimal Business - podnikatelský úvěr, pro který nemusíte do banky Milion bez ověřování příjmů v KB KomerËnÌ banka v minul ch dnech uëinila dalöì krok, kter m v raznï zvyöuje dostupnost vïr pro podnikatele. Potvrdila tak svoji vedoucì pozici na trhu mal ch a st ednìch firem. Limit pro kr tkodob Profi vïr poskytovan bez ovï ov nì p Ìjm klienta se zv öil z 500 tisìc korun na rovn milion. Jiû p ed rokem KB uvedla na trh podnikatelsk vïr, k jehoû zìsk nì st vajìcìmu klientovi banky staëì p edloûit pouze identifikaënì dokumenty. Tzv. skûring chov nì umoûnil poskytnout podnikatel m, kte Ì majì v KB veden bïûn Ëet alespoú 6 mïsìc, podnikatelsk vïr se splatnostì 1 rok aû do v öe 500 tisìc korun. TÈto moûnosti vyuûilo za poslednì rok vìce neû 9 tisìc podnikatel - klient KB. "Naöi klienti oceúujì p edevöìm rychlost a administrativnì nen roënost tohoto zp sobu poskytov nì podnikatelsk ch vïr. NavÌc aktu lnï dostupnou v öi vïru zjistì kdykoli prost ednictvìm internetovèho bankovnictvì nebo na v pisu z Ëtu. P ÌpadnÈ vyuûitì podnikatelskèho vïru tak mohou zohlednit ve sv ch vah ch o dalöìm rozvoji jejich ûivnosti", uvedl v konn editel pro marketing KB ZdenÏk MojûÌöek. Po roce p ich zì KB s v razn m vylepöenìm parametr, kterè otev e cestu k pot ebn m financìm dalöìm klient m a rozöì Ì portfolio dostupn ch produkt. St vajìcì limit na kr tkodob Profi vïr se zv öil ze souëasn ch 500 tisìc na rovn milion korun. SouËasnÏ banka zavedla st ednïdob Profi vïr se splatnostì aû 3 roky a maxim lnì Ë stkou vïru 500 tisìc korun. To vöe m ûe zìskat st vajìcì klient banky, kter m v KB veden Ëet 6 mïsìc, v nïkter ch p Ìpadech 12 mïsìc, aniû by bance p edkl dal jakèkoliv finanënì v kazy Ëi daúov p izn nì. "Naöich klient si v ûìme a snaûìme se jim dok zat, ûe b t klientem KomerËnÌ banky se skuteënï vyplatì. NavÌc ze zkuöenostì vìme, ûe podnikatelè pot ebujì nejëastïji vïr pr vï do jednoho milionu korun na financov nì bïûn ch provoznìch pot eb. Naöi nabìdku v tomto smyslu p izp sobujeme a pevnï vï Ìm, ûe poslednì zmïny budou pro naöe klienty atraktivnì" dodal ZdenÏk MojûÌöek. Profi vïr je nejbïûnïjöì podnikatelsk vïr poskytovan KomerËnÌ bankou. V souëasnosti vyuûìv tento typ vïru vìce neû 20 tisìc klient z ad podnikatel a mal ch firem; aktu lnï ËerpajÌ tèmï 5 mld. KË. Na 7700 zamïstnanc KomerËnÌ banky obsluhuje klient, kte Ì mohu vyuûìt rozs hlè sìtï 384 obchodnìch mìst v celè»eskè republice. KB nynì provozuje 655 bankomat. VÌce neû klient vyuûìv jeden z kan l p ÌmÈho bankovnictvì. KB je souë stì skupiny SociÈtÈ GÈnÈrale, kter je öestou nejvïtöì bankovnì skupinou v eurozûnï (podle trûnì kapitalizace). JejÌch zamïstnanc obsluhuje v 77 zemìch svïta p es 22,5 milionu individu lnìch klient. Je tristnì, ûe prvnì t i programy na Ëerp nì penïz z bruselsk ch fond podepsala»esk republika deset mïsìc po zah jenì novèho rozpoëtovèho obdobì. Naplnily se tak pesimistickè odhady, kterè p edpokl daly, ûe naöe zemï zaëne kv li pr tah m na dom cì politickè scènï s Ëerp nìm penïz aû na podzim tohoto roku," ekl prezident Hospod skè komory»r JaromÌr Dr bek k ned vno podepsan m dokument m»r s Evropskou komisì, dìky kter m budeme moci v programovacìm obdobì 2007 aû 2013 Ëerpat z evropsk ch penïz zhruba 105 miliard korun. Bezm la roënì zpoûdïnì je zp sobeno p edevöìm pozdnìm p edloûenìm, a tedy i schv lenìm N rodnìho strategickèho referenënìho r mce. Pr tahy dohad s Evropskou komisì a oddalov nì startu Ëerp nì je tak bohuûel na stranï»eskè republiky.»esk vyjedn vacì t m se v Bruselu p edstavil aû v polovinï dubna, jen o p r t dn p edtìm byly Komisi p ed ny dokumenty ke schv lenì, to znamen t i mïsìce potè, co bylo zah jeno rozpoëtovè obdobì NynÌ pat Ìme k zemìm s nejniûöìm poëtem schv len ch operaënìch program, spolu s komplikovan m systèmem a n roky kladen mi na ûadatele tak m me oproti jin m st - t m EU vytvo eno pomïrnï nep ÌznivÈ klima pro Ëerp nì prost edk ze struktur lnìch z jmu podnikatel a firem, a to i u mal ch firem do 50 zamïstnanc, kde je pot eba vzdïl v nì zaznamen - v na st le intenzivnïji. Projekt je realizovan v r mci JednotnÈho programovèho dokumentu pro CÌl 3 regionu NUTS 2 hlavnì mïsto Praha spolufinancovanèho ze st tnìho rozpoëtu»r a EvropskÈho soci lnìho fondu registraënì ËÌslo projektu: CZ / /0329. hektar travnìho porostu dle danèho typu LFA. Dotace je hrazena ze 20 % z n rodnìch a 80 % z evropsk ch zdroj. SamotnÈ vyplacenì finanënìch prost edk m ûe b t zah jeno v okamûiku nabytì pr vnì moci jednotliv ch rozhodnutì - tj. do 15 kalend nìch dn od doruëenì rozhodnutì ûadateli. éadatelè mohou tuto dobu zkr tit, pokud se pìsemnï vzdajì pr va na odvol nì. Formul pro vzd nì se odvol nì si mohou ûadatelè st hnout z internetov ch str nk ch SZIF a to v sekci P ÌmÈ platby/platby na plochu/soubory ke staûenì. D leûitè je, aby Formul pro vzd nì se odvol nì mïl ovï en podpis a ûadatel ho podal na RO SZIF. Podpora LFA novï spad do Programu rozvoje venkova, Osy II, Opat enì II.1. zamï en na udrûitelnè vyuûìv nì zemïdïlskè p dy, Podopat enì II.1.1. Platby za p ÌrodnÌ znev hodnïnì poskytovanè v horsk ch oblastech a platby poskytovanè v jin ch znev hodnïn ch oblastech (LFA). FyzickÈ osoby podnikatelè a specifickè profesnì skupiny si mohou zvolit dobu splatnosti v z vislosti na preferovanè v öi spl tek od 24 do 84 mïsìc. FixnÌ rokov sazba se u vïru Optimal Business odvìjì od bonity klienta a zaëìn na 10,4 % p. a. KromÏ FOP (fyzick ch osob podnikatel ) mohou o vïr û dat takè specifickè profesnì skupiny. KonkrÈtnÏ jde o lèka e, lèk rnìky, veterin e, daúovè poradce, not e a advok ty. Pod nì û dosti o Optimal Business i jeho zpracov nì je zdarma. Flexibilitu podnikatel m zajiöùuje moûnost mimo dn ch spl tek a p edëasnèho splacenì celèho vïru. RozhodnutÌ o schv lenì vïru se z jemce dozvì do nïkolika minut od pod nì û dosti a penìze jsou mu k dispozici nejpozdïji do druhèho dne od podpisu smlouvy. Podnikatel m - fyzick m osob m staëì p i û dosti o vïr doloûit dvï daúov p izn nì, prok zat se obëansk m pr kazem a druh m dokladem totoûnosti, éivnostensk m listem, dokladem o bezdluûnosti a v pisem z bïûnèho podnikatelskèho Ëtu. U specifick ch profesì GE Money Bank p edloûenì daúovèho p izn nì nevyûaduje v bec. vïr je tedy vhodn i pro klienty, kte Ì s podnik nìm teprve zaëìnajì. Parametry vïru Optimal Business V öe vïru od aû do korun, bez nutnosti ruëenì rokov sazba od 10,4 % p. a. Doba splatnosti vïru od 24 do 84 mïsìc NemÏnn (fixnì) v öe spl tky po celou dobu spl cenì DaÚovÏ uznateln - n klady za vedenì lze odeëìst z danì Nulov poplatek za vy ÌzenÌ, moûnost p ed- ËasnÈho splacenì a mimo dn ch spl tek NenÌ t eba navötìvit poboëku GE Money Bank O vïr mohou poû dat ûivnostnìci i vybranè profesnì skupiny HK ČR: Patříme k zemím s nejnižším počtem schválených operačních programů fond. A to ne pouze pro podnikatele a firmy, ale takè pro obce, kraje a dalöì p edkladatele projekt. Hospod sk komora»r na druhou stranu oce- Úuje, ûe ve schv len ch operaënìch programech jde o prost edky urëenè pro rozvoj lidsk ch zdroj, coû by mohlo pomoci p i eöenì dneönìho akutnìho nedostatku pracovnìch sil. Pokud majì tyto prost edky skuteënï pomoci, pak je t eba k jejich efektivnìmu Ëerp nì takè maxim lnì vst Ìcnost st tu, jehoû p Ìstup byl v mnoh ch p Ìpadech terëem kritiky Hospod skè komory»r p edevöìm pro nadmïrnè administrativnì poûadavky a p Ìliönou byrokratickou z tïû ûadatel o prost edky z jednotliv ch program. DalöÌ oblastì, kter by mïla b t v r mci operaënìch program urychlenï eöena, jsou investice do inovacì, v zkumu a v voje. ZdrûenÌ v p ÌpadÏ investic do inovacì a v zkumu a v voje p inesl fakt, ûe byla»esk republika Evropskou komisì poû d na o vysvïtlenì existence dvou program podobnèho zamï enì, kterè jsou souë stì N rodnìho strategickèho r mce: OperaËnÌho program Podnik nì a inovace (ve spr vï ministerstva pr myslu a obchodu) a OperaËnÌho programu V zkum a v voj pro inovace ve spr vï ministerstva ökolstvì ml deûe a tïlov chovy. pokraëov nì na stranï 19 15

16 ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN listopad 2007 Většina klientů ČSOB Pojišťovny bude mít povinné ručení levnější ČSOB Pojišťovna zavádí novou, až 15% slevu pro dobré řidiče Většina klientů ČSOB Pojišťovny bude mít povinné ručení v roce 2008 levnější než letos. Umožní to bonusy za jízdu bez nehod, které v příštím roce stoupnou o dalších 5 % a jejich maximální výše bude činit už 40 %. Nárok na bonus má přitom přes 80 % motoristů, kteří mají u ČSOB Pojišťovny pojištěný svůj vůz. NejvÏtöÌ pokles sazeb nastane po zapoëtenì bonusu u osobnìch aut s objemem motoru od 1350 do 1850 cm 3 a od 1850 do 2500 cm 3. Naopak malè zv öenì sazeb v du desetikorun se dotkne aut s nejniûöìmi (do 1000 cm 3 ) a nejvyööìmi (nad 2500 cm 3 ) kubaturami motoru.»sob Pojiöùovna bude i v roce 2008 pokraëovat v spïönèm modelu segmentace, kter p i stanovenì ceny povinnèho ruëenì p ihlìûì jednak ke st Ì pojiötïnèho vozidla a jednak ke statistik m dopravnìch nehod v jednotliv ch okresech»r. PojistnÈ je tak moûnè stanovit spravedlivïji, vìce na mìru konkrètnìho idiëe. "I dìky tomu se od roku 2004, kdy jsme segmentaci v povinnèm ruëenì zavedli, zv öil poëet vozidel n mi pojiötïn ch vozidel o vìce neû polovinu," konstatoval p edseda p edstavenstva a gener lnì editel»sob Pojiöùovny Jeroen van Leeuwen. TÌmto tempem se»sob Pojiöùovna v poslednìch letech adì mezi nej spïönïjöì pojiöùovny na dom cìm trhu. K 20. z Ì 2007 registrovala jiû pojiötïn ch vozidel. I pro rok 2008 bude platit, ûe idiëi ze 40 okres s niûöì nehodovostì budou mìt n rok na 10% slevu na pojistnèm. "K nejmènï rizikov m okres m pat Ì podle naöich statistik v chodoëeskè okresy Svitavy a Rychnov nad KnÏûnou, naopak nejvìce nehod majì idiëi z»esk ch BudÏjovic a Strakonic. ZapoËteme-li vöak i rozsah ökod, smutnè prvenstvì i nad le drûì Praha, n sledovan dalöìmi velk mi mïsty, jako jsou Ostrava a Brno," uvedl van Leeuwen. Podle nïj lze p itom v poslednì dobï pozorovat, ûe z celkov ch pojistn ch plnïnì p ipad st le vïtöì Ë st na n hrady za ökody na zdravì a uölèm zisku. Novinkou pro rok 2008 bude, ûe slevu 20 % na pojist- nèm za st Ì vozu zìskajì uû i motoristè s vozem star m 10 let a vìce (doposud to bylo 11 let). plnou novinkou je pak zavedenì tzv. Slevy dobrèho idiëe, dìky nìû novì klienti, kte Ì p edloûì doklad o alespoú t ÌletÈm p edchozìm bezeökodnèm pr bïhu povinnèho ruëenì, obdrûì v prvnìm roce pojiötïnì u»sob Pojiöùovny slevu 15 %, ve druhèm 10 % a ve t etìm 5 %. "Celkov rozsah slev, kterè»sob Pojiöùovna nabìzì, je v dom - cìch pomïrech unik tnì a adì naöe povinnè ruëenì k nejv hodnïjöìm na trhu," ekl Ëlen p edstavenstva a editel divize neûivotnìho pojiötïnì»sob Pojiöùovny Michal KanÏra.»SOB Pojiöùovna je univerz lnì pojiöùovna, kter nabìzì öirokè spektrum ûivotnìch i neûivotnìch pojiötïnì obëan m, mal m a st ednìm podnikatel m i nejvïtöìm korporacìm. V souëasnè dobï spravuje tèmï milion pojistn ch smluv. MÏ eno p edepsan m pojistn m je Ëtvrtou nejvïtöì pojiöùovnou na dom cìm trhu. T i Ëtvrtiny jejìch akciì vlastnì belgick pojiöùovna KBC Verzekeringen NV z nadn rodnì skupiny KBC, 25 % drûì»eskoslovensk obchodnì banka. P ednì svïtov ratingov agentura S&P zv öila v prosinci 2006 dlouhodob vïrov rating a rating finanënì sìly»sob Pojiöùovny na stupeú BBB+ a p idïlila mu pozitivnì v hled. Příklady pojistného (limity 24/44 mil. Kč) äkoda Favorit 136 L (1289 cm 3 ) Provozovatel bydlì ve vybranèm okrese (sleva 10 %), m v z staröì 10 let (sleva 20 %), pojistnè platì roënï (sleva 3 %), m jeötï jinè pojiötïnì u»sob Pojiöùovny (sleva 5 %) pojistnè 2988 KË s max. bonusem (40 %) 1819 KË s max. bonusem a slevou 15 % 1546 KË v roce 2007 p i max. bonusu: 1857 KË Volkswagen Passat 1.9 TDI (1896 cm 3 ) Provozovatel bydlì ve vybranèm okrese (sleva 10 %), m v z mladöì 10 let, pojistnè platì roënï (sleva 3 %), m jeötï jinè pojiötïnì u»sob Pojiöùovny (sleva 5 %) pojistnè: 8177 KË s max. bonusem (40 %): 4933 KË s max. bonusem a slevou 15 %: 4193 KË v roce 2007 p i max. bonusu 5080 KË 16 pokraëov nì na stranï 17

17 listopad 2007 ČESKÁ ASOCIACE POJIŠŤOVEN, AUTOMOBILIZMUS Opel, RWE, Cheap Taxi a zemní plyn - vzájemné obchodní porozumění Technická vyspělost, výkonové parametry, výhodná cena a kvalitní servis - to jsou hlavní argumenty, díky kterým Opel s modely Combo CNG a Zafira CNG na stlačený zemní plyn vítězí v řadě výběrových řízení. Také v ČR se Opel už může pochlubit prvními velkými "CNG" kontrakty... V horizontu p ÌötÌch dvou let dod Opel plyn - renskè spoleënosti RWE vìce neû 117 voz Combo CNG, dalöì dod vky potom budou z viset na vyhodnocenì zkuöenostì uûivatel z kaûdodennìho provozu. Kontraktem s RWE se tak zavröilo nïkolikamïsìënì v bïrovè ÌzenÌ, ve kterèm za sebou Opely Combo nechaly konkurenënì vozy znaëek Fiat, CitroÎn a Renault. Ve zkuöebnìm provozu, kter slouûì k ovï ov nì provoznìch parametr, nynì jezdì dalöì Opel Combo CNG u zn mè p epravnì spoleënosti DHL, kter - jako provozovatel znaënèho mnoûstvì kur rnìch automobil - cìtì odpovïdnost v Ëi ûivotnìmu prost edì. pokraëov nì ze strany 16 Se zemnìm plynem poh nïn mi modely Opel se budou moci velmi brzy d kladnï sezn mit i obyvatelè a n vötïvnìci hlavnìho mïsta Prahy, protoûe spoleënost Cheap Taxi se rozhodla v r mci svèho projektu "PrvnÌ ekologickè taxi" nakoupit nïkolik desìtek voz Opel Zafira CNG ve verzi "taxi". PilotnÌ f ze kontraktu poëìt s dod vkou aû Ëty iceti voz. V p ÌpadÏ v bïru spoleënosti Cheap Taxi koneën verdikt ve prospïch Zafiry CNG urëitï ovlivnila i skuteënost, ûe automobilka Opel p Ìmo vyr bì speci lnï upravenè verze taxi, kterè majì nap. zesìlenou elektrickou soustavu, p Ìpravu pro p ipojenì taxametru nebo st eönì oznaëenì vozu taxi, takûe majitel se nemusì zdrûovat dodateën mi pravami. Praha se tak za adì po bok dalöìch metropolì, kde uû v hody taxi voz Zafira CNG vyuûìvajì p epravnì spoleënosti - nap Ìklad v BerlÌnÏ v souëasnè Škoda Auto stále lepší Skupina äkoda Auto je i nad le spïön. Do konce z Ì 2007 vyrobila 448,4 tisìc voz, coû odpovìd n r stu v roby o 9,3 % proti minulèmu roku. Dod vky z kaznìk m Ëinily 462,4 tis. voz. TÌm byly proti loúskèmu roku p ekon ny o 12,6 %. CelkovÈ trûby skupiny äkoda Auto dos hly za obdobì od ledna do z Ì 2007 v öe 161,6 miliard KË. Zvl öù pozitivnï se vyvìjì v sledek skupiny äkoda Auto p ed zdanïnìm. V prvnìch devìti mïsìcìch roku 2007 se v sledek oproti srovnatelnèmu obdobì roku minulèho zv öil o 39,3 % na 14,8 miliard KË, ËÌmû byl z roveú p ekon n celkov v sledek roku 2006 ve v öi 14,2 miliard KË. Nejprod vanïjöìm modelem znaëky äkoda je dobï jezdì asi 800 taxi-voz poh nïn ch stlaëen m zemnìm plynem, p iëemû naprostou vïtöinu - asi 600 z nich - tvo Ì pr vï modely Opel Zafira CNG. Octavia. V prvnìch t ech ËtvrtletÌch 2007 bylo z kaznìk m dod no 169,6 tis. voz (verze limuzìna, combi a scout). V porovn nì s uplynul m rokem to p edstavuje n r st o 12,3 %. Vedle Octavie p ispïl k n r stu objemu zejmèna model Roomster, pro kter se od zaë tku roku rozhodlo z kaznìci. Investice skupiny äkoda Auto Ëinily v minul ch devìti mïsìcìch 4,9 miliard KË, coû odpovìd n r stu o 34 % proti srovnatelnèmu obdobì minulèho roku. "Naöe investice smï ujì v prvnì adï do inovacì a rozöì enì naöì palety v robk. V roce 2007 leûelo tïûiötï naöì investiënì Ëinnosti v zav dïnì novè generace modelu Fabia, kterè jsme mezitìm spïönï zakonëili. TÌm zajistìme, aby byla äkoda i nad le ziskov," ekl Holger Kintscher, Ëlen p edstavenstva äkoda 17

18 EXPORT listopad 2007 Jubilejní 10. ročník Exportní ceny DHL s logistickým seminářem Soutěž Exportní cena DHL slaví letos desátý rok své existence. Společnost DHL Express v České republice ve spolupráci s vládní agenturou CzechTrade společně udělují toto prestižní ocenění malým a středně velkým exportním firmám v České republice. Cílem této aktivity je poukázat na jejich význam pro českou ekonomiku. Úspěšný koncept čtyř nových soutěžních kategorií pokračuje i v letošním roce, a je navíc rozšířen o specializovaný seminář CzechTrade, zaměřený na praktické využití logistiky pro zvýšení exportu. Firmy zapojené do soutěže o Exportní cenu DHL získají možnost účasti na tomto semináři zdarma. Semin ExportnÌho klubu CzechTrade s n zvem "VyuûitÌ logistiky pro spïön export" se uskuteënì ve Ëtvrtek 15. listopadu 2007 ve ävandovï divadle na praûskèm SmÌchovÏ. "Je potïöujìcì, ûe v poslednìch letech zaznamen v me rostoucì poëet p ihl öen ch firem do ExportnÌ ceny DHL. Uspo d nìm semin e chceme firm m podïkovat za jejich z jem o soutïû a nabìdnout jim z roveú novè pohledy do oboru, ve kterèm podnikajì. Naöi odbornìci sezn mì ËastnÌky setk nì s nejaktu lnïjöìmi logistick mi trendy, postupy a metodami, kterè jim pomohou nap Ìklad efektivnïji vyuûìvat n klady na dopravu, skladov nì a dalöì souvisejìcì sluûby p i exportu v robk," sdïlila Communication Specialist DHL Express v»r Pavla K apov. KromÏ praktick ch rad a doporuëenì specialist DHL, Dun&Bradstreet a CzechTrade budou mìt p ihl öenì manaûe i p Ìleûitost poznat takè v hody a p Ìnosy vyuûitì Free zûn, nebo se budou moci sezn mit se speci lnìmi druhy kontejner pro bezpeënou a efektivnì dopravu v mezin rodnìm obchodï. Semin je urëen p edevöìm pro manaûery a vlastnìky exportujìcìch firem, kterè se ËastnÌ letoönìho 10. roënìku prestiûnì soutïûe ExportnÌ cena DHL. Ëast v semin i i samotnè soutïûi je bezplatn a z jemci se mohou p ihl sit na adrese nebo V loúskèm roce zìskala ExportnÌ cena DHL novou podobu. Otev ela se tak öiröìmu okruhu Ëesk ch podnikatel ve vöech regionech»eskè republiky. LudÏk Drnec, Express Business Unit Director DHL Express v»r, doplnil: "»esk export za poslednìch deset let zaznamenal obrovsk n r st. MÌsto hlubokèho deficitu dnes vykazuje obchodnì bilance exportnìm p ebytky. S tìm se mïnì i ExportnÌ cena. V pr bïhu uplynul ch deseti let jsme museli reagovat na dynamiku v voje Ëesk ch exportèr a nap Ìklad upravit kritèria t kajìcì se obratu, protoûe ËeötÌ exportè i rostli tak rychle, ûe jim 500 milion korun roënìho obratu zaëalo b t m lo." ExportnÌ cenu DHL nynì tvo Ì Ëty i novè kategorie: Mal spoleënost, St ednï velk spoleënost, ExportÈr teritoria a ExportÈr regionu. HodnotÌcÌm kritèriem exportèr je index, kter se vypoëìt jako n sobek meziroënìho r stu exportu a podìlu exportu na obratu. Na z kladï zìskan ch v sledk je urëeno po adì a spoleënosti jsou rozdïleny do kategoriì. Celkov obrat 184 soutïûìcìch firem dos hl v loúskèm roce 51,6 miliardy KË a celkov export 24,1 miliardy KË. Kaûd z ËastnÌk pr mïrnï zrealizoval v voz za 130 milion KË s obratem 281 milionu KË. NejËastÏji soutïûìcì firmy vyv ûely produkty do tïchto zemì: NÏmecko, Slovensko, EU, Polsko, Rusko a Velk Brit nie. Podzimní nabídka pro vás listopad-prosinec 2007 Nov program ExportnÌ akademie Kurz " spïön exportèr" Z d vodu zv öenè popt vky nabìzìme Ëast i na jednotliv ch semin Ìch, konan ch od 8. listopadu v prostor ch agentury CzechTrade. Datum N zev semin e KÛd Cena bez DPH ZahraniËnÌ veletrh - n stroj k spïchu , VybranÈ pr vnì aspekty exportu , Podpora podnik nì z fond EU , PrezentaËnÌ dovednosti v anglickèm jazyce , ObchodnÌ vyjedn v nì , PrezentaËnÌ dovednosti v ËeskÈm jazyce , Operace v zahraniënìm obchodï , ObchodnÌ etiketa ,- Semináře pořádané CzechTrade v Praze Datum N zev semin e DalöÌ popt vky na KÛd Cena bez DPH Problematika DPH a spot ebnìch danì ve vztahu k mezin rodnìmu obchodu , ObchodnÌ jedn nì v ruskèm jazyce , Export do RuskÈ federace - mènï zn mè regiony , Pr vnì ochrana duöevnìho vlastnictvì , P Ìleûitosti pro ËeskÈ firmy v seversk ch zemìch , Projekt CzechTrade - äance pro firmy, jak zìskat p ehled o v bïrov ch ÌzenÌch EU a nov ch programech ZRS ES (Projekt JPD3) 637 zdarma Českým firmám se otevírají příležitosti k vývozu v Řecku BÏhem ned vn ch niëiv ch poû r v ÿecku se projevila v tèto zemi akutnì pot eba v razn ch investic do protipoû rnìho za ÌzenÌ a vybavenì hasië. CzechTrade a zastupitelsk ad vnìmajì tuto pot ebu jako exportnì p Ìleûitost pro ËeskÈ firmy. Autor: Miloš Krmášek "Vzhledem k vysokè pot ebï ÿecka investovat do protipoû rnìho za ÌzenÌ, zejmèna vybavenì hasië, se v robci poûadovanèho zboûì majì moûnost p ihl sit ke spoleënè prezentaci v robk, kterou bude organizovat n ö zastupitelsk ad v AtÈn ch pravdïpodobnï v listopadu Vöechny p ihl öky budou p eloûeny do eëtiny a poslouûì jako podklad spoleënè nabìdky nejen pro eckè org ny, ale takè pro realizaci samotnou," ekla k nabìdce pro ËeskÈ firmy Ing. Jana Falathov, editelka odboru exportnìch p ÌleûitostÌ CzechTrade. KromÏ dnï vyplnïnèho p ihl ökovèho formul e je nutnè, aby firmy byly ochotnè sdïlit, zda jiû dod vajì na eck trh a majì v zemi svèho partnera Ëi z stupce. VeökerÈ podrobnè informace o spoleënè nabìdce sdïlì Ing. Ivana Kunteov - ivana.kunteova@czechtrade.cz. CzechTrade doporučuje: Sektorov semin v Bruselu na tèma "WATERSUPPLY AND WASTEWATER TREATMENT IN EU EXTERNAL ASSISTANCE PROGRAMMES" ST L ZASTOUPENÕ»R PÿI EVROPSK UNII ve spolupr ci s agenturou CzechTrade a CEBRE si V s v r mci semin po dan ch k program m vnïjöì pomoci EU t etìm zemì dovolujì pozvat na sektorov semin WATERSUPPLY AND WASTEWATER TREATMENT IN EU EXTERNAL ASSISTANCE PROGRAMMES 5. PROSINCE 2007, Hotel Bloom, rue Royale 250, 1210 Brusel SektorovÈ semin e p edstavujì jednak moûnost sezn mit se s aktu lnìmi programy EU v oblasti rozvojovè a vnïjöì pomoci, kterou EU kaûdoroënï t etìm zemìm poskytuje, a p edevöìm pak takè p Ìleûitost nalèzt mezi firmami z ostatnìch Ëlensk ch st t vhodnèho partnera pro dalöì spolupr ci. Semin je prim rnï urëen firm m, jeû se aktivnï zab vajì poradenstvìm v tèto oblasti nebo i s tìm souvisejìcì projekënì ËinnostÌ a designem. ËastnÌci semin e se budou moci dozvïdït od z stupc EvropskÈ komise, co novèho se chyst v programech vnïjöì pomoci pro sektor vodnìho hospod stvì a jakè jsou postupy p i Ëasti v soutïûi a nabìdkov ch ÌzenÌch EU. OdpolednÌ Ë st semin e je zamï ena na individu lnì setk nì mezi z stupci firem p Ìtomn ch na semin i. Vzhledem k tomu, ûe firmy ze star ch Ëlensk ch zemì EU se jiû v prost edì program rozvojovè spolupr ce pohybujì delöì dobu, m ûe b t pro ËeskÈ ËastnÌky jistï zajìmavè a uûiteënè se s tïmito firmami potkat a vytvo it si tak p edpoklady pro p Ìpadnou dalöì spolupr ci. Program stejnï jako i vöechny pot ebnè informace jak se zaregistrovat naleznete na internetovè str nce Ëastnick poplatek ËinÌ 165,- EUR. Blanka Jakubcov, CEBRE, tel: a cebre.europe@mail.be Michal Neumann, CzechTrade, tel: a brussels@czechtrade.cz a Viktor VodiËka, St lè zastoupenì»r p i EU Úspěšný exportér odstartoval ExportnÌ akademie zah jila v polovinï Ìjna prvnìm semin em "Aktu lnì trendy v oblasti mezin rodnìho obchodu" kurz spïön exportèr. Na vodnìm setk nì v praûskèm sìdle CzechTrade se seölo celkem Ëtrn ct ËastnÌk, kte Ì se rozhodli absolvovat vöech deset nabìzen ch modul. Jak jsme v s jiû informovali, kurz je zamï en na zahraniënì obchod, a to na oblasti odborn ch znalostì i tzv. mïkk ch dovednostì. V uka bude zahrnovat aktu lnì trendy v oblasti mezin rodnìho obchodu, jeho financov nì a pojiöùov nì, obchodnì metody, operace a n stroje, mezin - Podpora designu má posílit export N mïstek ministra pr myslu a obchodu Luboö VanÏk zamïstnanc m Design Centra»eskÈ republiky ozn mil ukonëenì Ëinnosti tèto organizace k z vïru letoönìho roku. Podpora pr myslovèho designu v»eskè republice z stane zachov na. Od zaë tku p ÌötÌho roku bude pat it do portfolia agentury CzechTrade, kter svè sluûby zamï uje na zvyöov nì konkurenceschopnosti mal ch a st ednìch firem. DosavadnÌ aktivity Design Centra»eskÈ republiky se do konce roku transformujì do efektivnì a klientsky orientovanè nabìdky sluûeb pro podporu v robkovèho designu v pr myslov ch podnicìch. Z kladnìm zamï enìm sluûeb CzechTrade v tèto oblasti bude podpora aplikace designu v pr myslovè v robï, kter bude zahrnuta do souboru sluûeb "Design pro export". MalÈ a st ednì firmy zìskajì zacìlen servis, kter bude rozdïlen do dvou segment - rozvoj designu a propagace designu. rodnì marketingovou komunikaci, problematiku efektivnì prezentace na zahraniënìm veletrhu, vybranè pr vnì aspekty exportu, problematiku podpory podnik nì z fond EvropskÈ unie apod. Jeho ËastnÌci se vöak budou zdokonalovat takè v prezentaënìch dovednostech, efektivnìch metod ch obchodnìho vyjedn v nì Ëi obchodnì etiketï. PrvnÌ absolventi kurzu spïön exportèr p evezmou certifik ty v polovinï prosince Vzhledem k velkèmu z jmu firem nabìzì Czech- Trade takè jednotlivè moduly samostatnï (vìce na CzechTrade se bude soust eôovat jak na vzdïl v nì formou semin, tak na komunikaci o efektivitï aplikace kvalitnìho designu formou workshop. Individu lnì poradenstvì se bude orientovat v hradnï na pr myslov a v robkov design. Kontakt: CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 T: , F: info@czechtrade.cz servis CzechTrade ReferenËnÌ ËÌslo: ZemÏ urëenì: Objem popt vky: Datum zve ejnïnì: Platnost do: Popis popt vky POCZ USA iveta.miskovska@czechtrade.cz Americk spoleënost se specializuje na n vrh designu kancel sk ch prostor a z roveú na jejich n slednou realizaci. Firma s 9 zastoupenìmi po celèm svïtï (7 kancel Ì v Asii, 1 kancel v USA ñ New York, 1 kancel v EvropÏ ñ Lond n) zamïstn v p es 450 osob, mezi nimiû jsou architekti, designè i, specialisti na strategickè pl nov nì a technologii, stavbyvedoucì. SpoleËnost vznikla v roce 1981 a mezi jejì z kaznìky pat Ì malè priv tnì firmy, nadn rodnì spoleënosti a finanënì instituce. POCZ Rakousko bohumil.sevcik@czechtrade.cz Hled me ËeskÈ firmy, kterè by pro n s kompletovaly, p ÌpadnÏ vyr bïly: ocelovè konstrukce, port lovè konstrukce, p Ìst eöky, hlinìkov okna a dve e, hlinìkovè zimnì zahrady, terasov zast eöenì POCZ äpanïlsko bohumil.sevcik@czechtrade.cz äpanïlsk spoleënost vyr bïjicì hydrogener tory hled ËeskÈ dìlny, kterè by mohly dod vat kovanè a obr bïnè dìly (h Ìdele pro gener tory). 18

19 listopad 2007 PODNIKATELÉ A INVESTICE Díky financování z fondů Evropské unie mohou vznikat projekty, které přinášejí řadu benefitů Díky financování z fondů Evropské unie může v České republice probíhat řada projektů, které jsou přínosné nejen po ekologické, ale i ekonomické stránce. Nejde jen o to sehnat dotační prostředky, důležité je optimalizovat navrhovaná řešení, na která se zaměřuje projekt "Partnerství pro udržitelnou výrobu a služby", který mimo jiné umožňuje financování inovací z úspor. Připravila jej společnost ENVIROS, s. r. o., společně s partnery Hospodářskou komorou hl. m. Prahy a společností ENESA, a. s. Projekt je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. TiskovÈ konference na toto tèma se v Praze v Ìjnu z Ëastnili Mgr. Patricia Tiso FerulÌkov, editelka odboru fond EvropskÈ unie Magistr tu hl. mïsta Prahy, Mgr. Jan MartÌnek, Ph.D., ze sekce struktru lnìch fond EU MPO, kter je od povï en ÌzenÌm oddïlenì ökolenì a vzdïl v nì, Ing. VladimÌr Dobeö, zakladatel»eskèho centra ËistöÌ produkce a duchovnì otec myölenky komplexnìho hodnocenì moûnostì inovacì udrûitelnè v roby a Ing. Valent n Avramov ze spoleënosti ENESA. Jiû schv lenè prvnì t i operaënì programy (OP LidskÈ zdroje a zamïstnanost, OP VzdÏl v nì pro konkurenceschopnost, OP Praha Adaptabilita) jsou alespoú prvnìm pozitivnìm krokem. Co p in öì OP Praha Adaptabilita? Mgr. P. T. FerulÌkov sezn mila novin e s myölenkou a moûnostmi, jakè operaënì programy Praha Adaptabilita p in öì. Program m alokovanè prost edky na 127 mil. eur, tedy zhruba 3,9 mld. KË a je zamï en na podporu rozvoje ekonomiky znalostì, podporu vstupu na trh pr ce a podpory vzdïl v nì. Pro podnikatele p in öì nejvïtöì benefity p edevöìm podpora rozvoje ekonomiky znalostì - vzdïl v nì zamïst- HK ČR: Patříme k zemím s nejnižším počtem schválených operačních programů nanc (komunikaënì technologie atd.), kterè majì za cìl zvyöovat konkurenceschopnost podniku. DalöÌ zajìmavou oblastì programu je podpora vstupu na trh pr ce - podpora hendikepovan ch, chr nïnè dìlny apod. "To se t k p edevöìm neziskov ch organizacì, ale je to samoz ejmï p Ìleûitost i pro podnikatele," sdïlila Mgr. P. T. FerulÌkov. "Pokud chtïjì v r mci sv ch podnikatelsk ch aktivit vytvo it nap. chr nïnè dìlny Ëi mìsta pro tuto skupinu osob, mohou zìskat dotaci." Co je dalöìm p Ìnosem pro ûadatele o dotaci? "SnaûÌme se vöe maxim lnï zjednoduöit, vöe bude pod jednou st echou, samoz ejmostì je elektronick û dost, kter uöet Ì Ëas p i vyplúov nì (moûnost odklik v nì). A na prosinec a leden p ipravujeme adu semin a ökolenì," doplnila. Brusel se v dalöìm obdobì zamï Ì hlavnï na inovace Mgr. J. MartÌnek hovo il p edevöìm o operaënìm programu Podnik nì a inovace (s alokacì prost edk 100 mld. KË), kter na rozdìl od p edchozìho programu OPPP obsahuje adu nov ch produkt. "Z programu OPPP jsme si p inesli adu ponauëenì, zkuöenostì, i dìky tomu jsme nap. zavedli kom- pokraëov nì ze strany 15 "DÌky tomuto poûadavku doölo k definici nïkter ch d leûit ch moment a nastavenì proces tak, aby prost edky ËerpanÈ pro v zkum a v voj byly efektivnï vynaloûenè takè z hlediska dalöìho praktickèho vyuûitì zìskan ch poznatk. Jin mi slovy, v zkum a v voj financovan pro dalöì uplatnïnì ve v rob ch Ëi jin ch sektorech podnik nì by mïl b t p edmïtem diskuze z stupc podnikatelskè sfèry a podnikatelsk ch reprezentacì, coû povaûuji za spr vn z vïr, stejnï jako Evropsk komise, kter tento z vïr»eskè republiky o vyuûitì synergick ch efekt v tïchto dvou programech minul t den p ijala. NynÌ je tedy t eba doufat, ûe k p ijetì tïchto operaënìch program dojde co nejd Ìve," ekl prezident HK»R J. Dr bek. Podporu inovacì, v zkumu a v voje povaûuje Hospod sk komora»r za jeden ze stïûejnìch prost edk pro vybudov nì z zemì pro znalostnì ekonomiku v»eskè republice v n sledujìcìch letech. Z jem Ëesk ch firem o podporu v tèto oblasti je naprosto z ejm, hovo Ì o nïm nap Ìklad v sledky öet enì»eskèho statistickèho adu, podle nichû bylo nejvìce prost edk na vïdu a v zkum spot ebov no v podnikatelskèm sektoru V absolutnìm vyj d enì podniky v»r utratily za vlastnì v zkum a v voj v loúskèm roce 33 mld. korun. V poslednìch dvou letech se tento r st v daj na vïdu a v zkum v podnikatelskèm sektoru pohyboval okolo 20 % (nejrychleji rostoucì sektor z hlediska uskuteënïn ch v daj na vïdu a v zkum). V roce 2006 tak hodnota v daj spot ebovan ch na vlastnì podnikov v zkum a v voj v»r dvakr t vïtöì neû v roce Od roku 2000 utratily ËeskÈ podniky za vlastnì vïdu a v zkum cca 150 mld. KË. fortnïjöì systèm pro ûadatele prost ednictvìm elektronickè komunikace - eaccount," vysvïtlil Mgr. J. MartÌnek. V r mci programu je nejvïtöì d raz kladen na inovace. Program OPPI bude realizov n v r mci struktur lnìho fondu CÌl Konvergence, jenû je urëen k urychlenì hospod skè konvergence nejmènï rozvinut ch region, net k se tedy Prahy. "Neznamen to, ûe nem ûeme podporovat podnikatele z Prahy, ti vöak musì mìt cìl sv ch aktivit mimo Prahu," vysvïtlil Mgr. J. MartÌnek. Nejen dotace, ale p edevöìm optimalizace! O projektu PartnerstvÌ pro udrûitelnou v robu a sluûby, kter se pr vï nach zì v p lce svè dèlky, hovo ili na tiskovè konferenci dva muûi - Ing. VladimÌr Dobeö a Ing. Valent n Avramov. Ing. V. Dobeö vyzdvihl p edevöìm existenci v znamnèho potenci lu pro zvyöov nì konkurenceschopnosti podnik vyuûitìm postup udrûitelnè v roby. PotvrzujÌ to projekty realizovanè v adï spoleënostì. NejËastÏjöÌ oblasti efekt pro podniky zahrnujì spory energie, minimalizaci neproduktov ch v stup proces, lepöì vyuûitì know-how a potenci l pro zìsk nì konkurenënì v hody chytr m designem produktu. "P es vöechny energetickè audity a zlepöenì existuje velk potenci l spor nap Ìklad v oblasti systèmu energetickèho ÌzenÌ. Pouze zavedenìm systèmu lze v naöich modernìch podnicìch uöet- it pomocì organizaënìch a nìzkon kladov ch opat enì kolem 5 % Ëtu za energie," uvedl Ing. V. Dobeö. Ing. V. Avramov ze spoleënosti ENESA, kter na projektu spolupracuje, doplnil prezentaci o praktickè zkuöenosti z oblasti financov nì opat enì udrûitelnè v roby z spor. ZmÌnil p edevöìm metodu EPC, tedy metodu financov nì projektu z spor, a moûn rizika, kter jsou spojen s ne spïchem projektu. " spory jsou patrnè jiû v prvnìm roce zavedenì metody," upozornil Ing. V. Avramov. Metoda je velmi spïön, zn m a pouûìvan v»eskè republice jiû vìce neû 15 let, ve svïtï se vöak bïûnï pouûìv jiû desìtky let. Pro dalöì informace prosìm kontaktujte: Ing. David Janata Hospod sk komora hl. m. Prahy tel.: janata@hkp.cz Pro konkrètnì dotazy se takè m ûete p Ìmo obr tit na odbornìky: Mgr. Patricia Tiso FerulÌkov - patricie.ferulikova@cityofprague.cz Ing. VladimÌr Dobeö, M.Sc, office@empress.cz Mgr. Jan MartÌnek, Ph.D, martinek.jan@mpo.cz Ing. Valent n Avramov, valentyn.avramov@enesa.cz Regionální operační programy jsou ve finále Evropsk komise schv lì vöech sedm region lnìch operaënìch program bïhem pïti aû sedmi t dn. Vypl v to z dopisu p edstavitele komise Georgiose Yannoussise adresovanèho ËeskÈmu vyjedn vacìmu t mu p i ministerstvu pro mìstnì rozvoj. G. Yannoussis ozn mil, ûe region lnì operaënì programy byly p ijaty do vnit nìho p ipomìnkovèho ÌzenÌ komise a ûe neoëek v û dnè z vaûnè n mitky, kterè by br nily schv lenì tïchto program Evropskou komisì. FinanËnÌ prost edky pro region lnì operaënì programy p edstavujì 17,46 % z celkovè Ë stky 26,69 miliard eur urëen ch pro»eskou republiku v obdobì 2007 aû "DobÏhli jsme maraton vyjedn v nì sedmi region lnìch program," uvedl Milan P Ëek, 1. n mïstek ministra pro mìstnì rozvoj, kter koordinuje vyjedn v nì. "Do konce roku bude schv lena takè vïtöina ostatnìch operaënìch program. Pro ûadatele jsou ovöem k Ëerp - nì urëujìcì v zvy, nikoli termìn schv lenì programu. VÏtöina ÌdicÌch org n pro region lnì programy svè v zvy jiû vyhl sila. DalöÌm z d leûit ch faktor pro Ëerp nì je p ipravenost ÌdicÌch org n operaënì programy implementovat. U region lnìch program nenì pochyb, ûe se na Ëerp nì p ipravily peëlivï," dodal M. P Ëek. "Vyv ûen rozvoj zemì je prioritnì oblastì pomoci evropskèho spoleëenstvì," uvedla Milena Vicenov, gener lnì sekret ka, kter vedla vyjedn v nì s Evropskou komisì v tèto oblasti. Pr vï region lnì operaënì programy jsou urëeny k vyv ûenèmu rozvoji zemì»eskè republiky. "VlastnÌ iniciativa mïst a obcì je bezpodmìneënï nutn. ZastupitelÈ majì z sadnì roli ve zvyöov nì atraktivity sv ch mïst v oëìch investor." Bude se investovat do dopravnì obsluûnosti, obëanskè vybavenosti a kultury, aby se zv öila atraktivita region, nap Ìklad pro kvalifikovanou pracovnì sìlu. "MÏsta a obce budou disponovat dalöìmi prost edky pro rozvoj podnikatelsk ch schopnostì sv ch obyvatel vëetnï rekvalifikaënìch kurz, a tìm jim mohou pomoci p i hled nì lèpe placenè pr ce. MÏsta hrajì z sadnì roli p i sniûov nì rozdìl mezi soci lnìmi skupinami. Pouze soci lnï soudrûn spoleënost m ûe dos hnout dlouhodobèho a udrûitelnèho rozvoje," dodala M. Vicenov. 19

20 KOMORA AUDITORŮ ČR listopad 2007 Auditoři pro vaši jistotu Český Internet Mall a Cleverlance Enterprise Solutions se letos opět umístily v první desítce padesáti nerychleji rostoucích technologických společností ve střední Evropě Internet Mall v posledních pěti letech vyrostl o 1368 %, Cleverlance o 1266 %. V 8. ročníku žebříčku Technology Fast 50, který měří růst technologických firem ve střední Evropě, je opět absolutním vítězem polská Blue Media Sp. z o. o. s rekordním růstem tržeb za pětileté období ve výši %. Průměrný růst celé padesátky vítězných firem dosáhl 910 %. Program Central European Technology Fast 50 je jedinou region lnì soutïûì, kter vytv Ì ûeb Ì- Ëek technologick ch spoleënostì p sobìcìch ve st ednì EvropÏ sestaven podle r stu jejich trûeb za pïtiletè obdobì a je organizov n spoleënostì Deloitte. VÌtÏznÈ spoleënosti poch zejì z öesti zemì, a to z»eskè republiky, Slovenska, MaÔarska, Lotyöska a Polska a letos poprvè takè z Bulharska. VÌtÏzn spoleënost Blue Media Sp. z o.o. poch - zì z Polska a zab v se integracì inovaënìch informaënìch technologiì v ekonomick ch sektorech, jako jsou telekomunikace, bankovnictvì a finance. R st trûeb tèto firmy bïhem pïtiletèho obdobì p es hl rekordnìch %, a vzrostl o % oproti loúskèmu roku. spoleënost Internet Mall a na des tèm Cleverlance Enterprise Solutions. "S letoönìm st le dominantnìm poëtem 24 firmy se softwarov m zamï enìm jsou takè na vzr stu firmy s 'dotcom' zamï enìm, jejichû podìl narostl proti loúsku o 11 %. Vznik nov ch spoleënostì, jeû vytv ejì rozmanitïjöì sektor technologiì, by mïl b t z kladem budoucnosti ekonomiì st ednì Evropy," podotkl Dariusz Nachyla, manaûer ûeb ÌËku ze spoleënost Deloitte. Po adì je urëov no na z kladï procentnìho r stu trûeb za pïtiletè obdobì od roku 2002 do SpoleËnosti se do soutïûe Technology Fast 50 mohou kvalifikovat, pokud jejich trûby dos hly v roce 2002 minim lnï EUR, jejich centr la se nach zì ve st ednì EvropÏ a majì svou nejvïtöì v zvou, jakè technologickè spoleënosti ËelÌ, v prvnì adï hled nì, p ijìm nì a udrûenì kvalifikovan ch zamïstnanc. Takto odpovïdïlo 51 % dot zan ch editel. Na druhè stranï, nejd leûitïjöì faktor r stu spat uje 40 % spoleënostì pr vï ve vysoce kvalitnìch zamïstnancìch. Tato odpovïô dominuje jiû po uplynulè Ëty i roky. DalöÌch 27 % z nich pokl d za velmi d leûitè drûet krok s nejnovïjöìm technologick m v vojem." "Do kategorie Vych zejìcì hvïzdy jsou nominov ny spoleënosti, kterè dosahujì mimo dnèho spïchu, ale nep sobì na trhu dostateënï dlouho na to, aby splnily kritèria pro ûeb ÌËek Fast 50. Vych zejìcì hvïzdy jsou nov Ëky na trhu a p sobì zde mezi t emi aû Ëty mi lety a jejich p Ìjmy v roce 2004 p esahovaly EUR," sdïlil Dariusz Nachyla. LetoönÌ vych zejìcì hvïzdou, kter dos hla zv öenì trûeb na rekordnì rovni za poslednì t i roky r stem %, je polsk internetov spoleënost Hoopla.pl, zamï en na internetov prodej. Na druhèm mìstï je rovnïû polsk internetov spoleënost Agito.pl a na t etìm bulharsk spoleënost Telerik Corp., softwarov prodejce a dodavatel aplikacì. V prvnì pïtce se d le mezi nov Ëky umìstila Ëesk firma MEMOS Software, zab vajìcì se v vojem softwar na zak zku. SoutÏû zìsk v glob lnì rozmïry a vìtïzovè st edoevropskèho programu jsou automaticky nominov ni do celoevropskèho Technology Fast 500. V sledky tèto soutïûe budou vyhl öeny 26. listopadu 2006 v Lond nï. Umístění společností v soutěži Central European Technology Fast 50: DruhÈ mìsto pat Ì letos opït takè polskè internetovè cestovnì spoleënosti Travelplanet.pl, jejìû r st dos hl 4798 %. T etì mìsto zìskala bulharsk spoleënost UNIVERSAL K, kter produkuje, nabìzì a instaluje high-tech produkty pro telekomunikaënì spoleënosti, s r stem 2900 % za pïtiletè obdobì. Z Ëesk ch firem se na osmèm mìstï umìstila vlastnì technologii, jeû se v znamnï podìlì na provoznìch v nosech spoleënosti. VyuûÌv nì technologie nebo duöevnìho vlastnictvì jin ch spoleënostì, byù by ölo o speci lnì zp sob vyuûitì danè technologie, nezakl d moûnost se do ûeb ÌËku kvalifikovat. VÌce informacì o soutïûi najdete na str nk ch Dariusz Nachyla d le podotkl, ûe "letos je opït Ondřej Fryc, předseda představenstva a generální ředitel firmy Internet Mall, a. s., (vlevo) přebírá cenu od Michala Petrmana, řídicího partnera společnosti Deloitte Česká republika. Blíží se nový legislativní nástroj proti praní špinavých peněz 20 Do poloviny letoönìho prosince majì ËlenskÈ st ty EU povinnost zavèst novou smïrnici "o p edch zenì zneuûitì finanënìho systèmu k pranì penïz a financov nì terorizmu". Pro sektor finanënìch sluûeb to bude s velkou pravdïpodobnostì znamenat adu n roën ch struktur lnìch, organizaënìch i procesnìch zmïn. Dodrûov nì nov ch legislativnìch poûadavk si od nïkter ch finanënìch institucì vyû d rozs hlè investice do informaënìch technologiì. Podle pr zkumu spoleënosti Ernst & Young si finanënì instituce v ot zce p ipravenosti na zavedenì novè smïrnice vï Ì a neob vajì se ztr - ty obchod Ëi poklesu v nos. OtaznÌkem pro vïtöinu z nich vöak z st vajì p ÌmÈ dopady na klienty a trh. "Z padoevropskè zkuöenosti se zav dïnìm podobn ch kontrolnìch opat enì naznaëujì, ûe p ÌmÈ n klady na implementaci p jdou pravdïpodobnï do stovek tisìc euro a ûe zmïny postihnou nejen internì procesy a informaënì technologie, ale i klientelu bank. CÌlem novè smïrnice je propojit ochrann opat enì proti financov nì terorizmu a pranì öpinav ch penïz do jednotnèho r mce, a oëek v se tedy, ûe regulaënì tlaky v mezin rodnìm mï Ìtku zesìlì," upozornil Markus Lohmeier, vedoucì sekce investigativnìch sluûeb a eöenì spor Ernst & Young. "P Ìprava na implementaci novè smïrnice zdaleka nenì jen vïcì odbornìk na IT. SmÏrnice totiû p edpokl d zavedenì celèho souboru opat enì v oblasti internìch bankovnìch proces a analytickè infrastruktury, jako je nap. komplexnì systèm pro monitorov nì transakcì nebo kvalitnïjöì systèm sbïru dat o klientech a transakcìch." CÌlem pr zkumu, kter probìhal v»eskè republice, MaÔarsku, SlovenskÈ republice a Slovinsku, bylo zjistit, jak jsou zdejöì finanënì instituce na tuto smïrnici p ipraveny a jak vliv bude jejì zavedenì mìt podle jejich n zoru na trhy a klienty. ZatÌmco p ipravenost na implementaci smïrnice respondenti ze vöech Ëty zemì shodnï hodnotì velmi vysoko (asi 90 % z nich jiû aktualizovalo monitorovacì a z znamovè systèmy tak, aby vyhovovaly nov m poûadavk m a vyökolilo svè zamïstnance), pokud jde o dopad na klienty a trh, jejich oëek v nì se podstatnï liöì. Polovina Ëesk ch respondent se domnìv, ûe nov smïrnice p inese zv öenì bankovnìch poplatk. Podobn situace je i ve Slovinsku. Naproti tomu vïtöina osloven ch z stupc maôarsk ch a slovensk ch bank si nemyslì, ûe se bankovnì poplatky kv li smïrnici zv öì.»eöi a Slov ci jsou takè nejvìce skeptiëtì, pokud jde o to, zda nov smïrnice v jejich zemi skuteënï pom ûe snìûit poëet p Ìpad pranì öpinav ch penïz. T etì smïrnice obsahuje adu nov ch poûadavk t kajìcìch se identifikace klienta, vïtöina respondent (63 % aû 100 %) se proto ob v, ûe jejich dodrûov nì bude na jejich finanënì instituci kl st velkè n roky. P edstavitelè Ëesk ch bank v tomto smïru povaûujì za nejvïtöì problèm kontrolu politicky exponovan ch osob, naopak nejmenöì potìûe oëek vajì s identifikacì skuteënèho vlastnìka Ëtu. SmÏrnice z roveú klade pomïrnï velkè n roky na»eskou n rodnì banku, na FinanËnÏ analytick tvar ministerstva financì i na dalöì regulaënì org ny, jejichû kolem bude sledovat efektivnost implementace. NejvÏtöÌmi optimisty jsou v tèto ot zce p edstavitelè Ëesk ch bank, kte Ì nejvìce vï Ì, ûe se regulaënìm org - n m poda Ì tento kol zvl dnout. P itom jsou to pr vï»eöi spoleënï se Slov ky, kte Ì jsou nejmènï spokojeni s dosavadnìm p Ìstupem regulaënìch org n p i konzultacìch a vysvïtlov nì specifik legislativy v oblasti boje proti pranì öpinav ch penïz. HlavnÌ dopady smïrnice EU o boji proti pranì öpinav ch penïz StandardizovanÈ a jednoduchè postupy m nahradit komplexnì kontrolnì r mec zamï en na vybran rizika. NaplÚov nì principu "poznej svèho klienta" bude vyûadovat shromaûôov nì komplexnïjöìch informacì o klientech i pravidelnou aktualizace tïchto informacì. Zv öì se zodpovïdnost za podez elè transakce vëetnï identifikace takov ch transakcì Ëi jejich znak. SmÏrnice o boji proti pranì öpinav ch penïz 3. smïrnice EU o p edch zenì zneuûitì finanënìho systèmu k pranì penïz a financov nì terorismu byla p ijata koncem roku 2005 a ËlenskÈ zemï jsou povinny ji implementovat do prosince letoönìho roku. HlavnÌm cìlem smïrnice je zavèst do praxe novelizovan doporuëenì FinanËnÌ pracovnì skupiny pro boj proti pranì öpinav ch penïz (Financial Action Task Force, FATF) vydan v roce Mezi nejv znamnïjöì novinky, kterè smïrnice p in öì, pat Ì rozöì enì definice pranì öpinav ch penïz o financov nì terorizmu, zmïna definice tzv. politicky exponovanè osoby a prosazov nì p edinvestiënìch provïrek (due diligence) klient zohledúujìcìch vybran rizika. Pr zkum spoleënosti Ernst & Young vïnovan problematice boje proti pranì öpinav ch penïz byl proveden v noru 2007 ve finanënìch institucìch v»eskè republice, MaÔarsku, SlovenskÈ republice a Slovinsku. PodÌl osloven ch finanënìch institucì na trhu (podle nekonsolidovan ch aktiv) p edstavuje celkem 38 %. Z celkovèho poëtu osloven ch bank p sobì t etina v»eskè republice.