CALLING TO YOUR ATTENTION

Transkript

1 POJISTN OBZOR RO»NÕK LXXXII Vyd v :»esk asociace pojiöùoven jako odborn mïsìënìk ËeskÈho pojiöùovnictvì. RedakËnÌ rada: Ing. Jana Burdov, prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. (mìstop edseda), Jaroslava Faökov, Tom ö Fomenko, PhDr. Jan K brt, Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. (p edseda), Petr Milata, PhDr. Miloö Nov k, Ing. Eva Rojkov, Ing. Eva Svobodov, Ing. Marek VÌch, Ing. Renata Werlikov äèfredaktorka: Mgr. Eva Trojanov Adresa: Praha 1, Na Po ÌËÌ 12 Telefon: , Fax: eva.trojanova@cap.cz pojistny.obzor@cap.cz Grafick prava, sazba, lito: GrafickÈ studio Weber Tisk: Tisk rna v R ji, s.r.o., Pardubice ISSN Rozöi uje: distribuënì firma A.L.L. PRODUCTION PodÏbradsk 24, Praha 9. Tel.: , fax: Objedn vky a p edplatnè na adrese: A.L.L. PRODUCTION, box 732, Praha 1, predplatne@predplatne.cz (nebo P edplatitelè ve SlovenskÈ republice si mohou Pojistn obzor objednat u distribuënì firmy L. K. PER- MANENT, PP 4, Bratislava 34. Telefon: , fax: ( lkperm@lkpermanent.sk). Pod v nì novinov ch z silek povoleno ÿeditelstvìm poötovnì p epravy Praha, Ëj. 1692/94 ze dne ;»eskou poötou, s.p. OZSe» stì nad Labem, dne , j.zn.p ñ 330/98. EvidenËnÌ ËÌslo MK»R E Inzerce: VeökerÈ informace pod redakce. Nevyû danè rukopisy a fotografie nevracìme. P etisk: Povolen pouze se souhlasem redakce a p i zachov nì autorsk ch pr v.»esk asociace pojiöùoven Internet: Cena: 25 KË (30 Sk)»Ìslo bylo p ed no do v roby: Pojistn obzor je Ëlenem Mezin rodnì organizace odbornèho pojiöùovacìho tisku. OBSAH NovoroËnÌ anketa (Eva Trojanov )...3 Z jem o konferenci k z konu Ë. 38/2004 Sb. p edëil oëek v nì (Eva Trojanov )...12 Z nov ch pr vnìch p edpis (JUDr. Ji ina Kotrbat )...13 Tip do vaöì knihovny: Z kon o pojistnè smlouvï...13 Iniciativy EU v pojiöùovnictvì a jejich dopad na tradiënì praktiky oboru (Ing. VladimÌr Pulchart)...14 Telegraficky (Eva Trojanov )...15 INFO z EvropskÈ unie (Ing. Josef»Ìûek, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. V clav Kodiö)...16 Praxe, Spory, Stanoviska: N hrada ökody spoëìvajìcì ve Ñztr tï na leasinguì (JUDr. Vlasta Mikluö kov )...18 Aktuality za zahraniëì (OM)...18 VelkÈ pojistnè ud losti: Poû r studentskè kolonie na LetnÈ (Josef Hrubeö)...19 CONTENTS New Yearís survey (Eva Trojanov ) Interest in a broker law conference has surpassed expectations (Eva Trojanov ) From among the new legal provisions (Ji ina Kotrbat ) Tip for your library: Act on Insurance Contract EU initiatives in insurance and their impact on traditional practices in the branch (VladimÌr Pulchart) By wire (Eva Trojanov ) INFO from the European Union (Josef»Ìûek, Miroslav Langhammer, V clav Kodiö) Practice, Disputes, Standpoints: Indemnity for a loss due to leasing (Vlasta Mikluö kov ) News from abroad (OM) Big insured losses: Fire of a student campus in Letn (Josef Hrubeö) CALLING TO YOUR ATTENTION New Yearís survey is a traditional inquiry among»ap member companies concerning the experience and recent development of insurance industry in the Czech Republic. The article brings answers of 24 top Czech insurance companiesí representatives and the Executive Director of the Czech Insurersí Bureau. The questions related to 1) evaluation of the business development in individual companies, the market as a whole and consequences of the EU membership, and 2) evaluation of new legal provisions concerning insurance business, also in respect of some problematic aspects. In general, the reactions to the above question no. 1) were positive and emphasizing very good business results in 2004, and 2) the Czech insurers have more or less adopted their new obligations resulting from legal changes and stress their active approach to the necessary arrangements. The second article called Interest in a broker law conference has surpassed expectations refers to the new Act No. 38/2004 Coll. on Insurance Intermediaries and Independent Loss Adjusters, which brings tougher conditions to insurance providers, and which initiated convention of insurance brokers. The conference was organized by»ap in November 2004 and a dozen of speakers provided papers and participated in panel discussions on new insurance intermediariesí obligations, registration, testing and long-term education. The unification of insurance regulation with EU standards is focused on one main aim ñ i.e. consumersí protection. 2 POJISTNÝ OBZOR 1/2005

2 Jiû tradiënï zve ejúujeme v prvnìm ËÌsle PojistnÈho obzoru novoroënì anketu, vïnovanou zkuöenostem a n zor m na aktu lnì stav a perspektivy ËeskÈho pojistnèho trhu a pojiöùovnictvì obecnï, v nìû na redakënì ot zky odpovìdajì p edstavitelè Ëlensk ch pojiöùoven»eskè asociace pojiöùoven. VÏ Ìme, ûe pro Ëten e m ûe b t zajìmavè a inspirujìcì, kdyû mohou porovnat n zory öèf tïchto v znamn ch finanënìch institucì, letos orientovanè na hodnocenì v sledk pojiöùoven, tentokr t poprvè v souvislosti se vstupem»eskè republiky do EvropskÈ unie, a novè legislativy, t kajìcì se pojiöùovnictvì. Novoroční anketa ❶ Jak hodnotìte v sledky vaöì pojiöùovny za rok 2004, p ÌpadnÏ pojistnèho trhu jako celku, a to i v souvislosti se vstupem»r do EvropskÈ unie? ❷ Jak hodnotìte novè z kony, t kajìcì se pojiöùovnictvì, z hlediska aplikace, jak mìsta se jevì jako problematick? AIG CZECH REPUBLIC pojiöùovna, a. s. Ing. LudÏk MenËÌk: ❶ AIG Czech Republic pojiöùovna, a. s., m za sebou dalöì spïön rok, rekordnì v naöì 12letÈ historii p sobenì v»eskè republice. Z naöeho p edbïûnèho odhadu v sledk vypl v, ûe objem p edepsanèho pojistnèho vzrostl o cca 21 % oproti p edchozìmu roku. Tento daj znamen, ûe naöe pojiöùovna rostla Ëty ikr t rychleji, neû byl pr mïrn r st neûivotnìho pojiötïnì v»r. NavÌc jsme v objemu p edepsanèho pojistnèho p ekroëili magickou hranici miliardy korun. UvedenÈ v sledky jsou o to cennïjöì, vezmeme-li v vahu, ûe naöe pojiöùovna v»r nenabìzì pojiötïnì motorov ch vozidel a dom cnostì, tedy segmenty, kterè zaznamen vajì na pojistnèm trhu kaûdoroënì n r st. Rok 2004 byl tedy pro n s rokem spïön m. Pojiöùovna AIG je ziskov, dosahuje kaûdoroënìho r stu a disponuje dlouhodobï stabilizovan m t mem öpiëkov ch pojiöùovacìch odbornìk. AIG Czech Republic pojiöùovna jiû tïsnï po naöem vstupu do EU splnila oznamovacì povinnost a zaëala poskytovat pojiöùovacì sluûby v souvislosti s pojistn mi riziky naöich klient v zemìch EU. Od samotnèho vstupu»r do EU si slibujeme dalöì rozvoj ËeskÈho pojistnèho trhu. Samoz ejmï nelze vidït tuto situaci ËernobÌle. Mezi nesporn pozitiva pat Ì na jednè stranï zv öen ochrana spot ebitele, a s tìm souvisejìcì rozvoj nïkter ch druh pojiötïnì, nap Ìklad v pojiötïnì odpovïdnostnìch rizik. Na druhè stranï lze oëek vat tvrdou konkurenci, zejmèna lond nskèho trhu, a odchod nïkter ch velk ch lukrativnìch klient, kte Ì si pojiötïnì sjednajì p Ìmo v Lond nï, p ÌpadnÏ jinde. Bylo by naivnì doufat, ûe se tak nestane. M j odhad s tìm souvisejìcì ztr ty pojistnèho, dosud vykazovanèho v r mci v sledk tuzemsk ch pojiöùoven, se blìûì 1 miliardï korun. P esto jsem p esvïdëen, ûe Ëesk pojistn trh i nad le poroste a p ÌpadnÈ ztr ty bude kompenzovat vyööì propojiötïnostì firem i obëan, abychom se Ëasem p iblìûili v tomto ukazateli alespoú pr mïru EU. ❷ Moje hodnocenì novè ËeskÈ pojiöùovacì legislativy je vesmïs pozitivnì, i kdyû si uvïdomuji, ûe nïkte Ì gener lnì editelè budou v odpovïdi na tuto ot zku asi vìce kritiëtì. V souëasnè dobï soubïûnï zast v m takè funkci editele naöì poboëky na Slovensku, a tak m m tèmï kaûdodennì moûnost srovn v nì obou trh a existujìcìch legislativnìch r mc. A proto jsem r d, ûe ËeskÈ pojiöùovacì z kony byly vëas p ipraveny, detailnï prodiskutov ny vöemi zainteresovan mi stranami a n slednï p ijaty ve standardnìch lh t ch, vëetnï nutnè osvïty formou ady semin a odborn ch Ël nk. Je vhodnè poznamenat, ûe zmìnïnè skuteënosti nejsou zase tak samoz ejmè p r set kilometr v chodnìm smïrem. P esto nechci, aby m reakce vyznïla jako absolutnì chv la vöeho, co bylo p ijato. ProblÈm m me jistï vöichni dost, pojiöùovny i maklè i, a aû praxe uk ûe, jak nïkterè nejasnosti eöit. Jako p Ìklad bych uvedl ot zku soupojiötïnì v p ÌpadÏ pojiöùov nì velk ch pr myslov ch klient, kdy naöe pojiöùovna byla inici torem eöenì, kterè odpovìd evropsk m standard m a kterè nakonec p evzaly vöechny hlavnì tuzemskè pojiöùovny. Allianz pojiöùovna, a. s. Ing. Miroslav Tacl: ❶ V loúskèm roce byla Allianz pojiöùovna spïön. Dos hli jsme velmi dobr ch hospod sk ch v sledk a v raznï posilujeme svoji kapit lovou z kladnu. To je d leûitè pro n ö dalöì rozvoj. Da ilo se n m v ûivotnìm pojiötïnì, kde jsme Ñrostliì rychleji, neû pojistn trh. MÈnÏ spokojeni jsme s v vojem majetkovèho pojiötïnì, zejmèna pojiötïnì pr myslu. Tempo r stu celèho trhu se oproti loúskèmu roku mìrnï zpomalilo. VyööÌ dynamiku si zachov v ûivotnì pojiötïnì. Tento v sledek je ale ovlivnïn jednor zovï placen mi pojistkami, kterè nejsou z naöeho pohledu dlouhodobï perspektivnì. Ve srovn nì s vyspïl mi trhy vykazuje ûivotnì pojiötïnì v»r niûöì pojistnè Ë stky, kterè ve vïtöinï p Ìpad nemohou pokr t pot eby rodiny p i nenad l ch ûivotnìch ud lostech. Zde vidìm moûnost zmïny a dalöì r stov potenci l. Trh ovlivnil takè vstup»r do EvropskÈ unie. V r mci tzv. ÑevropskÈho pasuì, m ûeme volnï nabìzet svè sluûby ve vöech zemìch EU. I v»r se POJISTNÝ OBZOR 1/2005 3

3 jiû registrovalo nïkolik nov ch pojiöùoven. NovÌ pojistitelè to vöak nebudou mìt jednoduchè. Aby uspïli, musejì Ñp inèstì kvalitnì sluûby a novè produkty. Bude to znamenat zv öenì konkurence a tlak na ËeskÈ pojiöùovny. To je dobr zpr va pro klienty. Allianz pojiöùovna, dìky zaëlenïnì do Allianz Group, jiû dlouhodobï pracuje podle standard EU, takûe na vstup do Evropy jsme dob e p ipraveni. Poû dali jsme o registraci ve vöech zemìch EU. Chceme tìm vyjìt vst Ìc poûadavk m nïkter ch naöich firemnìch klient. KonkrÈtnÌ p Ìpady konzultujeme s naöimi sestersk mi spoleënostmi v jednotliv ch zemìch. ❷ Na splnïnì poûadavk nov ch z kon pracujeme pr bïûnï od jejich schv lenì. P ipravili jsme novè pojistnè podmìnky a novè formul e smluv. Z roveú jsme proökolili vöechny naöe obchodnì z stupce. Z hlediska aplikace nov ch z kon povaûujeme za nejvïtöì p ek ûku zpoûdïnì p i vyd v nì p Ìsluön ch prov dïcìch vyhl öek. DalöÌm problèmem je rychlost, se kterou se novè z kony p ijìmajì. Atradius Credit Insurance N.V., org. sloûka Ing. MarkÈta StrûÌnkov : ❶ Atradius v»eskè republice proöel za poslednì rok adou v znamn ch zmïn. ZÌskali jsme licenci podle p vodnìch pravidel v roce 2003, öest dn po naöì registraci do obchodnìho rejst Ìku jsme se 31. b ezna 2004 stali p idruûen m Ëlenem»AP, den p ed vstupem do EU jsme od pojiöùovny Gerling p evedli portfolio pojistn ch smluv v odvïtvì 14 ñ pojiötïnì vïr, a koneënï ñ v Ëervnu 2004 jsme zìskali jako organizaënì sloûka povolenì v r mci jednotnèho evropskèho pasu p sobit na slovenskèm trhu. Zavedli jsme CRM systèm pèëe o naöe z kaznìky a zprost edkovatele Serv@Net, kter zjednoduöuje komunikaci a sniûuje n klady pojiötïnì. Naöe sluûby jsme rozöì ili o bezplatnè vym h nì pohled vek prost ednictvìm naöich partner. Vstup do EU pro n s znamenal uvedenì jednotnèho glob lnìho produktu pro naöe nadn rodnì z kaznìky, kte Ì tak majì v»eskè republice stejn rozsah pokrytì pro komerënì i politick rizika sv ch odbïratel na celèm svïtï proti platebnì neschopnosti a platebnì nev li. Tyto zmïny se velmi pozitivnï odrazily na naöem obchodu, kdy jsme zìskali novè pojistnè smlouvy v hodnotï vìce neû 12 mil. KË p edepsanèho pojistnèho za rok 2004, coû znamen cca 20% n r st proti roku Naöe poboëka se stala ve skupinï Atradius nej spïönïjöì v r mci v chodnì Evropy. NaöÌm cìlem je, aby se z kaznìk m s n mi dob e spolupracovalo. Proto dïl me vöe, abychom minimalizovali dopad probìhajìcìch zmïn na zdroj naöich p Ìjm, tedy naöe klienty. ❷ VÌt me novou legislativu, p edevöìm v oblasti zprost edkovatel, a z kon o pojistnè smlouvï. NovÈ z kony pro n ö t m p edstavujì v znamnè koly v oblasti internì (zmïny st vajìcìch smïrnic a postup ) a externì (zmïny smluvnìch vztah, VPP, dopady na likvidaci pojistn ch ud lostì atd.). ZmÏna legislativy vöak vûdy prezentuje zmïny ve vztahu k naöim klient m, a pr vï tady n s Ëek hodnï pr ce na nov ch zmïn ch a jejich dopadu na n ö smluvnì vztah. Jako organizaënì sloûka vnìm me nov z kon o pojiöùovnictvì v mnoha pas ûìch jako nedostateënï p esnï formulovan, neboù n s stavì do zcela stejnè pozice jako akciovè spoleënosti (povinnost auditu, informace dozorëìmu org nu), coû pro n s reprezentuje adu dalöìch nutn ch administrativnìch krok, neboù identickè povinnosti m me i v Ëi dozorëìm org n m zemï naöeho nizozemskèho z izovatele. Na druhou stranu n m vyhovuje moûnost investovat v r mci EvropskÈ unie, coû n m uvolúuje ruce. CelkovÏ n m vöak nov legislativa umoûnila sjednotit rozdìlnè postupy v r mci naöì spoleënosti, kterè jsme byli nuceni aplikovat p ed vstupem do EvropskÈ unie. Aviva ûivotnì pojiöùovna, a. s. Austin Kimm: ❶ DosavadnÌ v sledky Aviva za prvnìch 9 mïsìc letoönìho roku jsou vìce neû uspokojivè. Naöe celkovè hrubè p edepsanè pojistnè dos hlo 396,2 milion korun, coû reprezentuje n r st o 44 % oproti stejnèmu obdobì loúskèho roku. Aviva se v tomto obdobì stala nejrychleji rostoucì ûivotnì pojiöùovnou na ËeskÈm trhu. spïchu jsme dos hli p edevöìm dìky pokraëujìcìmu rozvoji naöì vlastnì obchodnì sìtï a novï pak vstupem do oblasti alternativnìch distribuënìch kan l. KonkrÈtnÏ se jedn o bankopojiötïnì, kde jsme uzav eli smlouvu se éivnostenskou bankou. D le rozöi ujeme produktovè portfolio pro Citibank, v znamn spolupr ce je takè s maklè i. Naöe strategii pro rok 2005 a n sledn obdobì bude v tomto ohledu podobn a nebudeme ji mïnit. ❷ Aviva jednoznaënï podporuje zmïny, kterè vl da a regul to i pojistnèho trhu dïlajì k zavedenì profesnìho standardu ÌzenÌ vöech osob, kterè prod - vajì pojiötïnì, nebo poskytujì v tomto segmentu poradenstvì. JednÌm z klì- Ëov ch bod p i tvorbï energickèho a kvalitnìho pojiöùovacìho trhu je d vïra obëan v tento trh. D vïra se nezìsk p es noc, ale minim lnì standardy vzdïl nì a profesnì kvalifikace jsou koneënï kroky spr vn m smïrem. spïch jakèkoliv z konnè pravy vïtöinou z visì na t ech hlavnìch kritèriìch ñ transparentnosti, srozumitelnosti a n slednè vynutitelnosti. Nov z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch je vöak v nïkter ch aspektech nesrozumiteln. MF spolèh na velkè pojiöùovny a samoregulaci trhu, ûe z kon bude vyloûen co nejlèpe a nejv hodnïji pro zajiötïnì z jmu klient, coû se m ûe, ale i nemusì st t. Pokud se realizujì zmïny takovèho rozsahu, jako je tomu dnes v p ÌpadÏ pojiöùovnictvì, praktick dopad a zp soby aplikace musì b t zn my p edem, jinak se z kon m ûe zcela minout Ëinkem. DalöÌm p Ìkladem nedostatk, kterè br nì v rychlè aplikaci nov ch z konn ch ujedn nì je problematika registrace pojiöùovacìch zprost edkovatel. V tuto chvìli nenì zcela jasnè co se stane v p ÌpadÏ, ûe registrace pojiöùovacìch zprost edkovatel si opravdu vyû d maxim lnì dobu, kterou si na ni MF stanovilo. Tato doba je na dneönìm silnï konkurenënìm pojiöùovacìm trhu ne nosn a fakticky bude nutit nïkterè spoleënosti, aby naöly zp sob, jak z kon obejìt. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIäçOVNA a. s. Ing. Petr éaluda: ❶ Pro Credit Suisse Life & Pensions pojiöùovnu byl letoönì rok p edevöìm ve znamenì dynamickèho r stu. V z Ì spravovala tèmï t i miliardy korun a objem spravovan ch aktiv meziroënï vyk zal r st o vìce neû 25 %. Rostl takè poëet smluv, v z Ì jich pojiöùovna spravovala vìce neû 83 tisìc ñ o 5 % vìce neû p ed rokem. Credit Suisse Life & Pensions pojiöùovna v roce 2004 dost la svè povïsti inovativnì finanënì instituce, kdyû na trh uvedla dva novè produkty investiënìho ûi- 4 POJISTNÝ OBZOR 1/2005

4 votnìho pojiötïnì. PrvnÌm je komfortnì investiënì ûivotnì pojiötïnì, kterè umoûúuje klient m investovat snadnou a bezpeënou cestou tak, abychom co nejvìce minimalizovali obavy o v sledek investice. DalöÌm nov m produktem je investiënì ûivotnì pojiötïnì s garantovan m v nosem ñ ÑGarantì. Ten p in öì flexibilnì kombinaci pojistnè ochrany s garancì r stu investice minim lnï ve v öi 2,4 % roënï. Klienti tak majì jistotu zhodnocenì o 2,4 % i v p ÌpadÏ nep ÌznivÈho v voje na finanënìch trzìch. Pokud bude v voj na finanënìch trzìch p Ìzniv, m klient pr vo na p ips nì bonusu, tj. zhodnocenì nad 2,4 %. Pr vï Garant zìskal t etì mìsto v soutïûi PojiötÏnÌ roku v r mci ocenïnì MasterCard Banka roku Credit Suisse Life & Pensions letos p edstavil nov benefit pro klienty pojiöùovny i penzijnìho fondu ñ kreditnì kartu VISA CREDIT SUISSE. Ta poskytuje klient m finanënì rezervu aû do v öe 180 tisìc KË (vyd nì karty je zdarma). Pokud klient nevyuûije bez roënè obdobì v dèlce 45 dnì, je Ëerpan Ë stka roëena 1,58 % mïsìënï. NavÌc, z kaûdè platby provedenè kreditnì kartou VISA CREDIT SUISSE vr tì Credit Suisse Life & Pensions klient m 0,2 % zpït na jejich Ëet. Pojistn trh jako celek v roce 2004 opït zaznamenal n r st objemu pojistnèho. LetoönÌ rok byl z roveú rokem vstupu»eskè republiky do EvropskÈ unie, trh proto p edevöìm oëek val reakci obyvatel, ekonomiky i vnïjöìch oper tor na tuto ud lost. Credit Suisse Life & Pensions m nadn rodnì charakter a ve vïtöinï zemì EvropskÈ unie jiû v souëasnosti p sobì. ❷ Nov legislativa v pojiöùovnictvì urëitï zpr hlednì vztahy mezi pojiöùovnami a klienty. VymezenÌ lohy a odpovïdnosti zprost edkovatel p edstavuje velk p Ìnos. Kladem je takè vyööì mìra sjednocenì podmìnek pro v kon podnikatelskè Ëinnosti v oblasti pojiöùovnictvì. CelkovÏ lze vnìmat jako re lnè, ûe tyto kroky zv öì prestiû a d vïryhodnost celèho pojiöùovnictvì v»eskè republice. Z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch klade velk d raz na jejich d vïryhodnost a odbornou zp sobilost. KvalifikaËnÌm p edpokladem bude pro st vajì zprost edkovatele absolvov nì odbornèho studia na st ednì nebo vysokè ökole (pojiöùovnictvì, finance) nebo sloûenì odbornè zkouöky, a to do 2 let od Ëinnosti z kona. Tento krok m ûe napomoci ke zv öenì kvality sluûeb poskytovan ch na ËeskÈm pojiöùovacìm trhu. Tent û d sledek m ûe p inèst takè vyööì mìra ochrany spot ebitel, kterou bude nov z kon implementovat. Naopak jako negativnì lze vnìmat, ûe nïkterè postupy a na ÌzenÌ, kterè z kon p inesl, jsou p ÌsnÏjöÌ, neû pravidla, kter platì v ostatnìch zemìch EvropskÈ unie. NÏkter z tïchto pravidel tak mohou v d sledku ËeskÈ pojiöùovacì subjekty znev hodnit oproti ostatnìm subjekt m p sobìcìch v ostatnìch st tech EvropskÈ unie.»esk podnikatelsk pojiöùovna, a. s. Ing. ZdenÏk äù stka: ❶ V sledky»pp za rok 2004 hodnotìme velmi pozitivnï. V obchodnìch v sledcìch oëek v me celkov n r st obratu o 25 %. Tato skuteënost n s opït za adì mezi nejdynamiëtïji rostoucì pojiöùovny na trhu. HlavnÌ podìl na tomto v voji majì produkty neûivotnìho pojiötïnì, zejmèna pojiötïnì odpovïdnosti z provozu motorovèho vozidla a pojiötïnì podnikatelsk ch rizik, a d le ûivotnì pojiötïnì, ve kterèm mïsìënï zaznamen v me dovï nïkolikatisìcovè n r sty smluv s bïûnï placen m pojiötïnìm.»pp uvaûuje o svèm p sobenì v zahraniëì v horizontu 3 aû 4 let. Pokud bychom se rozhodli p sobit v zahraniëì, nabìzeli bychom vöechny druhy pojiötïnì (ûivotnì pojiötïnì, pojiötïnì podnikatel a pr myslu, pojiötïnì majetku atd.). Naöe aktivity bychom p ÌpadnÏ smï ovali do zemì sousedìcìch s»eskou republikou. ❷ Jsem p esvïdëen, ûe jsme uëinili vöe proto, abychom novou pr vnì pravu spr vnï aplikovali. Vedle provoznìch aspekt jsme se museli vypo dat s ot zkou n r stu n klad na vyd v nì pojistek, protoûe naöe pojiöùovna st le progresivnï expanduje a povinnost dan z konem ovlivnì naöe provoznì n klady. PodobnÏ i aplikace ß 9 odst. 1 z kona o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla, to jest povinnost pojistitele ukonëit öet enì ve lh tï t Ì mïsìc ode dne, kdy bylo opr vnïnou osobou uplatnïno pr vo na plnïnì, m ûe b t v mnoha ohledech problematick, ne snad pro problèmy na stranï pojiöùovny, ale proto, ûe ne kaûd poökozen, ne kaûd opr vnïn osoba, p esnï vì, co z pr vnìho hlediska znamen Ñuplatnit pr vo na plnïnì z pojiötïnì odpovïdnostiì. P i aplikaci tohoto ustanovenì jsme proto museli vytvo it dostateën prostor pro to, abychom mohli s poökozen mi komunikovat, a v pr bïhu tèto komunikace od nich zìskat vöechny pot ebnè podklady pro ukonëenì öet enì. Na druhou stranu n m pr vï toto ustanovenì, v soubïhu s ustanovenìm ß 16 z kona o pojistnè smlouvï, umoûnilo d le zdokonalit n mi jiû dlouhodobï uplatúovan systèm ÑzrychlenÈì likvidace pojistn ch ud lostì. Jsem i nynì p esvïdëen, ûe kroky nastavenè v novè pr vnì pravï budou jen ku prospïchu vöech z ËastnÏn ch a napomohou k realizaci institutu pojiötïnì.»esk pojiöùovna a. s. Ing. Ladislav BartonÌËek, MBA: ❶ V sledky»eskè pojiöùovny charakterizujì jednak ËÌsla o hospoda enì, a pak takè zpr vy o tom, jak se na»p dìvajì ekonomiëtì odbornìci i bïûnì klienti. V obou p Ìpadech jsme si nevedli öpatnï. Za prvnì t i ËtvrtletÌ roku 2004 p es hl Ëist zisk»p 2,9 miliardy korun. P edepsanè pojistnè jsme zv öili o 14 procent, takûe meziroënï vzrostlo o 3,8 miliardy na celkov ch 31 miliard korun. NejvÌce se n m da ilo v ûivotnìm pojiötïnì, kterè posìlilo o 31 procent. To jsou konkrètnì ekonomickè ukazatele. äpatn ale nenì ani nematematick pohled na»p. BÏhem loúskèho roku nap Ìklad zv öila ratingov agentura Standard & Poorís hodnocenì»eskè pojiöùovny z dosavadnì rovnï BBB minus (BBBñ) na BBB, takûe jsme upevnili svoji pozici v nejvyööìm tzv. investiënìm stupni. JednÌm z d vod bylo i spïönè ukonëenì transformace»p v oblasti klientskèho servisu, centralizace spr vy, taxace pojistn ch smluv a likvidace pojistn ch ud lostì. Hodnotitelsk agentura rovnïû vyzdvihla provoznì v konnost»p a neust le se zlepöujìcì kapit lovou vybavenost. V tèto souvislosti bych r d zd raznil, ûe jsme jedinou tuzemskou pojiöùovnou, kter si kaûdoroënï nech v vypracovat plnohodnotnè ratingovè ohodnocenì. V neposlednì adï zabodovala»p v roce 2004 takè v nïkolika soutïûìch. I dìky naöì novè podobï jsme ned vno zìskali prestiûnì ocenïnì Pojiöùovna roku Za nov a dynamick marketingov vzhled zìskala letos»p takè st Ìbrnou a bronzovou Effie, v znamn ocenïnì za efektivnì reklamu. ❷ Dom cì pojiöùovnictvì urazilo v uplynulèm desetiletì znaën kus cesty a dnes uû lze bez nads zky Ìci, ûe jsme se v tèto oblasti prakticky dostali na evropskou roveú. S tìm souvisely i zmïny v legislativï, t kajìcì se nov ch z kon a novelizacì st vajìcìch z kon. Vöe se stihlo velmi rychle a ËeskÈ pojiöùovny tak mohou od zaë tku kvïtna p sobit v r mci jednotnèho pojistnèho trhu Ëlensk ch st t EvropskÈ unie. NovÈ z kony o pojiöùovnictvì a pojistnè smlouvï naöim klient m poskytujì vïtöì z ruky a ochranu a vìce konkretizujì vz jemn pr va a po- POJISTNÝ OBZOR 1/2005 5

5 vinnosti. DÌky tomu by se mïl snìûit poëet zbyteën ch nedorozumïnì ze strany pojiötïnc. A jejich problematick mìsta? é dnè legislativnì zmïny nemohou b t od svèho poë tku stoprocentnï dokonalè. ProblÈmy, kterè se objevily p i aplikaci tïchto nov ch z kon do praxe, jsou proto logickè, a nynì jde o to je v co nejkratöì dobï odstranit.»esk pojiöùovna ZDRAVÕ a. s. Ing. P emysl Gistr: ❶ V roce 2004 se»p ZDRAVÕ poda ilo, p es celkovou stagnaci trhu soukromèho zdravotnìho pojiötïnì, dos hnout v raznï vyööìho zisku oproti loúskèmu roku. SouËasnÏ jsme upevnili postavenì jedniëky trhu v pojiötïnì nemoci a vytvo ili tak dobrè podmìnky r stu v dalöìch letech. Jako vïtöina ostatnìch pojiöùoven jsme se jiû od poë tku roku p ipravovali na vstup do EU, a to zejmèna na s tìm spojen p echod na novou legislativu. I p es veökerè komplikace, spat uji p Ìnos nov ch z kon zejmèna ve vïtöì ochranï z jm klienta. RovnÏû poûadavky na vzdïl v nì, zkouöky a registrace pojiöùovacìch agent by mohly, v oëìch klient, p inèst celkovï vyööì kredit nejen samotn m obchodnìk m, ale i celèmu oboru pojiöùovnictvì. Vzhledem k tomu, ûe jsme spïönï zvl dli p echod na novè legislativnì podmìnky, a zejmèna pak s ohledem na hospod sk v sledek a postavenì»p ZDRAVÕ na trhu, hodnotìm rok 2004 velmi kladnï. ❷ NovÈ z kony jsou v mnoha ohledech p ÌsnÏjöÌ neû vyûaduje EU, coû klade vyööì n roky na pojiöùovny, pojiöùovacì agenty a dalöì zainteresovanè subjekty. Samotn aplikace z kon byla n roën p edevöìm z ËasovÈho hlediska. Doba necelèho roku na realizaci takto v znamn ch zmïn, kterè se dotknou chodu tèmï kaûdèho oddïlenì pojiöùovny, je opravdu kr tk, navìc v p ÌpadÏ, kdy se v klady a prov dïcì vyhl öky k jednotliv m z kon m tvo ily a pr bïûnï upravovaly aû do konce roku Nov legislativa p in öì rovnïû novè administrativnì kony, kterè je t eba vykon vat, a to nejen p i samotnèm p echodu, ale i p i n slednèm naplúov nì. Toto se samoz ejmï promìtne do n klad pojiöùoven.»esk kancel pojistitel JUDr. Ing. Jakub Hradec: ❶ Vstup»R do EU znamenal fin lnì harmonizaci mj. z kona o pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla se smïrnicemi EU a jak se p edpokl dalo,»kp se stala v intencìch 4. smïrnice EU o pojiötïnì motorov ch vozidel informaënìm st ediskem a kompenzaënìm org nem»r.»kp musela v tèto souvislosti provèst adu zmïn ve sv ch informaënìch systèmech a takè na sv ch webov ch str nk ch. Je potïöitelnè, ale i zavazujìcì, ûe i po tèto zmïnï pat Ìme k absolutnì öpiëce v EU, a je smutnè, ûe s v jimkou Rakouska n s vlastnï star EU v danè oblasti nezvl d dohnat, coû se projevuje v neproduktivnì zdlouhavè spolupr ci s ostatnìmi informaënìmi st edisky. CelkovÈ hodnocenì: Ëesk pojistn trh ñ alespoú v MTPL ñ obst l velmi dob e. ❷ Problematick mìsta teprve budou odhalov na, ale opït platì, ûe se poda- ilo nejen dob e harmonizovat ËeskÈ pojistnè pr vo, ale ûe se takè poda ilo vy eöit nïkterè dalöì problèmy. Pro zdejöì pojistitele pojiötïnì odpovïdnosti z provozu vozidla odpadl problèm participace zajistitel ve vztahu k v leën m a teroristick m ökod m, ty jsou nad le zcela z pojistnèho krytì vylou- Ëeny. Poda ilo se prosadit tzv. satisfakënì odökodnïnì poz stal ch v p ÌpadÏ usmrcenì, a tìm odclonit tuto problematiku od dopadu judikatury v oblasti obëanskopr vnì pravy ochrany osobnosti. Ale hlavnï se poda ilo jak v linii obëanskèho z konìku, tak v linii z kona o pojistnè smlouvï prosadit desìtky let absentujìcì pozitivnì pr vnì pravu kapitalizace rent. NynÌ se jiû jen Ëek na finalizaci nezbytnè adjustace pr vnì pravy danï z p Ìjmu a cesta ke kapitalizacìm rent bude pr vnï otev ena. Zbude velk prostor pro spr vnè zvl dnutì tèto problematiky v praxi, a to je velk v zva.»sob Pojiöùovna, a. s., Ëlen holdingu»sob Ing. Jeroen van Leeuwen: ❶ P estoûe celkovè v sledky pojistnèho trhu»eskè republiky za rok 2004 jeötï nejsou zn mè, lze jiû nynì s jistotou oëek vat, ûe podìl ûivotnìho pojiötïnì na celkovèm p edepsanèm pojistnèm se opït zv öil a ûe se p ibliûuje doba, kdy ûivotnì pojiötïnì, co do objemu p edepsanèho pojistnèho, p edstihne pojiötïnì neûivotnì. Znamen to, ûe se struktura ËeskÈho pojistnèho trhu p ibliûuje pomïr m bïûn m v EvropskÈ unii. Tento v voj ale nem nic spoleënèho se vstupem»r do EU, doölo by k nïmu bez ohledu na tuto bezesporu v znamnou ud lost. Pokud jde o v sledky»sob Pojiöùovny, jsme r di, ûe po obdobì urëitè stagnace zp sobenè zn m mi okolnostmi, se n m letos poda ilo opït nastartovat r st. Spolupr ce s pojiöùovacìmi agenty a maklè i m opït velmi pozitivnì v voj. PozitivnÏ se rovnïû vyvìjì spolupr ce»sob Pojiöùovny a sesterskè»sob p i prodeji pojistn ch produkt na obchodnìch mìstech banky. Tato mìsta pat Ì jiû nynì k naöim nejv znamnïjöìm distribuënìm kan l m a p edpokl - d me, ûe jejich podìl na celkov ch prodejìch bude s dalöìm rozvojem konceptu bankopojiötïnì jeötï nar stat. ❷ V pr bïhu roku 2004 vstoupily, resp. k vstupujì, v Ëinnost ustanovenì z kon p ijat ch v r mci tzv. balìëku z kon k pojiöùovnictvì. SpoleËn m rysem vöech Ëty z kon je p izp sobenì pr vnì pravy p edpis m EvropskÈ unie, princip ochrany spot ebitele, zkvalitnïnì sluûeb pojiöùoven a pojiöùovacìch zprost edkovatel a posìlenì z - ruk zajiötïnì finanënì stability pojiöùoven. P estoûe kvalitu novè pr vnì pravy provï Ì aû praxe, hodnotìme novè pr vnì p edpisy jako celek pozitivnï. UvÌtali jsme moûnost i nad le poskytovat klient m sluûby univerz lnì pojiöùovny v odvïtvìch ûivotnìho i neûivotnìho pojiötïnì. OceÚujeme zavedenì registrace pojiöùovacìch zprost edkovatel, jako jednè z podmìnek pro zkvalitnïnì nabìdky pojistn ch produkt. PozitivnÏ takè hodnotìme, ûe nov pr vnì prava p in öì z konnè definice celè ady pouûìvan ch pojm v pojiöùovnictvì. I kdyû se pojiöùovny aktivnï zapojily do diskuse nad n vrhy nov ch z kon, museli jsme se v r mci p Ìpravy na aplikaci nov ch pr vnìch p edpis zab vat se celou adu ot zek a problèm, kterè s sebou aplikace nov ch pr vnìch p edpis p in öì. Snad nejvìc ot zek p in öì ustanovenì z kona o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì, a to i proto, ûe se jedn v p ev ûnè Ë sti o zcela novou pr vnì pravu. UrËitÈ problèmy p in öì i nïkterè instituty upravenè v z konï o pojistnè smlouvï jako nap. zachraúovacì n klady, vymezenì pojmu razu nebo prava soupojiötïnì. Pr vnï problematick je prava jednor zovèho odökodnïnì pro p Ìpad usmrcenì vloûen do obëanskèho z konìku. P edpokl d me, ûe po urëitè dobï fungov nì novè pr vnì pravy bude nutnè vyhodnotit jejì p Ìnosy a nedostatky a p ÌpadnÏ iniciovat vznik n vrh na dalöì zkvalitnïnì pr vnì pravy. 6 POJISTNÝ OBZOR 1/2005

6 D.A.S. pojiöùovna pr vnì ochrany, a. s. Jitka Chizzola: ❶ S naöimi v sledky D.A.S. pojiöùovny pr vnì ochrany, a. s., jsem spokojena. I v dev tèm roce jsme potvrdili velmi sluön v sledek. Nebylo to snadnè, ale dìky pr ci naöich zamïstnanc, a samoz ejmï i vöech obchodnìch z stupc, se n m poda ilo n ö cìl splnit. Pro n s se moc nezmïnilo se vstupem do EU. D.A.S. je uû nïkolik desìtek let silnou mezin rodnì spoleënostì a aktivnï spolupracujeme s naöimi Ëtrn cti sestrami v celè EvropÏ. Jak obëas Ìk m: ÑD.A.S. je v EU uû pïknou dku letì. ❷ Vöechny novè z kony, hlavnï z kon o pojistnè smlouvï, jsou velmi d leûitou zmïnou na naöem pojistnèm trhu. MyslÌm si, ûe tento z kon je nejlèpe zpracov n ze vöech nov ch z kon. Z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì se takè po dlouh ch vyjedn v nìch docela povedl. NejvÌc problematickè asi bude vöechny tyto z kony na ËeskÈm trhu co nejlèpe aplikovat. Vöichni se musìme p ipravit na vysvïtlov nì a diskuze nejen s pojiöùovacìmi zprost edkovateli, ale takè s klienty a pojistn mi likvid tory. Euler Hermes»escob, vïrov pojiöùovna, a. s. Ing. J lius Kudla: ❶ Jsme r di, ûe se naöì spoleënosti poda ilo zachovat dynamiku r stu i v uplynulèm roce jak z hlediska n r stu objemu obchodu, tak i z hlediska hospod sk ch v sledk. V souvislosti se vstupem»r do EvropskÈ unie douf - me, ûe se naplnì veökerè podmìnky rovnèho p sobenì na trhu pro vöechny z ËastnÏnÈ. V r mci moûnèho rozöi- ov nì nabìdky jsme obdrûeli souhlas s p sobenìm i v dalöìch zemìch EvropskÈ unie. Samoz ejmï, ûe jako Ëlen nejvïtöìho svïtovèho seskupenì vïrov ch pojistitel Euler Hermes m me v tïchto zemìch zastoupenì, takûe naöe nabìdka se bude t kat v p ev ûnè mì e mezin rodnìch program. ❷ DomnÌv m se, ûe situace v oblasti legislativy, a myslìm tìm i jinè normativy neû z kony, se nezlepöila. Nad le p evl dajì nekomplexnì v stupy, kterè snesou mnoho v klad a ne eöì situaci jednoznaënï. Moûn by to chtïlo p epsat z kony a jinè p edpisy tak, aby koneënï byly srozumitelnè a jednoznaënï urëovaly pravidla a r mce. Evropsk CestovnÌ Pojiöùovna, a. s. JUDr. VladimÌr KrajÌËek: ❶ MusÌm p iznat, ûe jako specialistè na cestovnì pojiötïnì jsme oëek - vali vstup do EvropskÈ unie s urëit m napïtìm. Je pozitivnì, ûe naöi obëanè zìskali p i cest ch do EU n rok na zdravotnì pèëi na Ëet svè tuzemskè zdravotnì pojiöùovny. My jsme vöak museli trpïlivï vysvïtlovat, ûe se v û dnèm p ÌpadÏ nejedn o pèëi bezplatnou, jak se vïtöina obëan ñ a to bohuûel i s p ispïnìm mèdiì ñ domnìvala, a ûe pojiötïnì lèëebn ch v loh rozhodnï neztr cì na v znamu. O osvïtu se v tomto smïru velice zaslouûila rovnïû»esk asociace pojiöùoven. Dnes mohu s potïöenìm Ìci, ûe»eöi se p i cest ch po EvropÏ chovajì stejnï odpovïdnï jako jejich novì, v tomto smïru mnohem zkuöenïjöì, evropötì spoluobëanè, a nad le o komplexnì cestovnì pojiötïnì majì znaën z jem. Naöe v sledky rozhodnï tomuto pozitivnìmu trendu odpovìdajì. Byl jsem vûdy pro ËlenstvÌ v EvropskÈ unii, a proto kladnï vnìm m takè jeho vliv na Ëesk pojistn trh. Jak z pohledu zdravè konkurence, kter se u n s rozöi uje, tak i z pohledu rozöì- enì moûnostì pojiöùoven podnikat v zahraniëì. Naöe pojiöùovna byla ostatnï mezi prvnìmi, kterè o z mïru poskytovat sluûby v nïkter ch nov ch zemìch EU informovaly Ministerstvo financì. ❷ Jsem p esvïdëen, ûe ve vöech p Ìpadech se jedn o modernì legislativu odpovìdajìcì trend m EvropskÈ unie. Pro n s je vzhledem k zkèmu rozsahu Ëinnosti pomïrnï snazöì aplikovat nov pravidla. S novelou z - kona o pojiöùovnictvì jsme se vypo dali bez problèm a totèû oëek - v m i u dalöìch z kon Ëinn ch od poë tku roku KonkrÈtnÌ hodnocenì si vöak radïji ponech m na pozdïjöì dobu, neboù kvalitu a dopad nov ch pr vnìch p edpis provï Ì aû praxe. ExportnÌ garanënì a pojiöùovacì spoleënost, a. s. (EGAP) Ing. Pavol ParÌzek: ❶ P edbïûnè v sledky EGAP za rok 2004 naznaëujì, ûe se naöì pojiöùovnï, kter obsluhuje p edevöìm exportèry, poda ilo zachytit vysok tempa r stu ËeskÈho exportu a naöe v kony narostly ve srovn nì s rokem 2003 obdobn mi tempy; p itom se snìûila ökodovost u komerënìho pojiötïnì kr tkodob ch pohled vek. V pojiötïnì v voznìch vïr se st tnì podporou pokraëoval trend z minul ch dvou let, kdy se popt vka p esouv z dlouhodob ch v voznìch vïr spìö na pojiöùov nì vïru na financov nì v roby pro v voz a p ebìr nì rizik ze z ruk vystavovan ch za v vozce, coû souvisì s restrukturalizacì a zmïnou charakteru v roby vïtöiny strojìrensk ch podnik. V obou oblastech Ëinnosti ñ v komerënìm pojiötïnì i v pojiötïnì se st tnì podporou poëìt me s celkovï ziskov m hospod sk m v sledkem. spïönï jsme uvedli do provozu systèm elektronickè internetovè komunikace s klienty, kter v raznï zrychluje a zjednoduöuje r znè f ze spolupr ce s klienty, a umoûúuje jim p Ìm vstup do naöì datab ze. Na ËlenstvÌ v EU jsme byli dob e p ipraveni, neboù naöe pojiötïnì bylo od poë tku strukturov no v souladu s pravidly EU. EGAP dnes umì kladnï reagovat na popt vku dce in ch spoleënostì Ëesk ch podnik sìdlìcìch v zahraniëì, se st l m zastoupenìm v zemìch EU vöak zatìm nepoëìt, neboù v vïrovèm pojiötïnì se vyuûìv spìöe spolupr ce pojiöùoven v r mci mezin rodnìch seskupenì. ❷ DomnÌv m se, ûe novè z kony v pojiöùovnictvì v principu dob e splnily z kladnì posl nì, a to je sladïnì ËeskÈ legislativy s p edpisy EvropskÈ unie. NicmÈnÏ z kony obsahujì nïkterè novè prvky, kterè podle naöeho n zoru a prvnìch zkuöenostì umoûúujì rozdìlnou interpretaci. T k se to nap Ìklad uplatúov nì principu volnèho pohybu sluûeb v r mci EU, p edevöìm moûnostì obëasnèho p sobenì v ostatnìch Ëlensk ch zemìch bez st lèho zastoupenì. RovnÏû nov z kon o pojistnè smlouvï z ejmï dostateënï vyhovuje ûivotnìmu i standardnìmu majetkovèmu pojiötïnì. P i jeho praktickè aplikaci ñ zmïn ch pojistn ch podmìnek ñ jsme vöak konstatovali, ûe POJISTNÝ OBZOR 1/2005 7

7 z kon ne zcela respektuje specifika odvïtvì vïrovèho pojiötïnì. S tïmito nedostatky se n m poda ilo vypo dat a p eklenout je, p i p ÌpadnÈ novelizaci z kona v budoucnu bychom vöak urëitï uplatnili n mïty na zdokonalenì p Ìsluön ch ustanovenì. Generali Pojiöùovna a. s. Ing. Jaroslav Mlyn, CSc.: ❶ Z pohledu Generali byl rok 2004 mimo dnï spïön. Podle p edbïûn ch v sledk»ap za t etì ËtvrtletÌ 2004 je Generali p tou nejvïtöì pojiöùovnou na ËeskÈm trhu, v neûivotnìm pojiötïnì dokonce Ëtvrtou. Hospod sk v sledek p edëì naöe pl ny a oëek v nì a dos hne nejvyööì hodnoty v novodobè historii ËeskÈ Generali. Tato skuteënost je obzvl ötï potïöiteln, uvïdomìme-li si, ûe m me za sebou dva velmi n roënè roky ñ povodnï v roce 2002 a p evzetì pojiöùovny Z rich v roce Ukazuje se ûe naöe dlouhodobï obez etn obchodnì politika p in öì svè ovoce. Generali je na prahu roku 2005 silnou a stabilnì pojiöùovnou. Naöe spoleënost zaznamen vala ve svè novodobè historii prakticky kaûdoroënï r st p edepsanèho pojistnèho nad pr mïrem ËeskÈho trhu. Rok 2004 je v tomto smïru v jimkou a r st Generali se pohyboval Ñpouzeì na rovni trûnìho pr mïru. P ÌËinou je zejmèna nestandardnï vysok n r st trhu v segmentu jednor zovï placen ch ûivotnìch pojiötïnì, kter nepat Ì k naöim priorit m. Rok 2004 se ve vöech Ëesk ch pojiöùovn ch nesl ve znamenì p Ìprav na novou legislativu. Vstup»eskÈ republiky do EvropskÈ unie nep inesl 1. kvïtna mnoûstvì skuteënï aktivnìch z jemc o vstup na n ö pojistn trh. Zkuöenosti naöich rakousk ch koleg ukazujì, ûe ani v dohlednè dobï nïco takovèho nejspìöe nehrozì. Vzhledem k tomu, ûe vïtöina Ëesk ch pojiöùoven je souë stì mezin rodnìch finanënìch skupin, nelze ani oëek vat masivnì expanzi Ëesk ch pojiöùoven do jin ch Ëlensk ch zemì EU. Mezin rodnì koncerny zde jiû d vno p sobì. To je takè p Ìpad Generali, kter m po celè EvropÏ velmi hustou sìù zastoupenì. NavÌc, p estoûe v r mci ÑvolnÈho pohybu zboûì, sluûeb a kapit luì ada administrativnìch barièr padla, z st vajì zde st le barièry p irozenè... Mnohem vïtöì oëek v nì, neû ta spojen bezprost ednï s faktem naöeho vstupu do EvropskÈ unie, jsou vöeobecnï spojov na s n sledn mi ÑkonvergenËnÌmiì efekty. JednÌm z tïchto efekt by mohlo b t i sblìûenì ûivotnì rovnï a ûivotnìch zvyk, kterè ostatnï do znaënè mìry probìh jiû nynì. Pokud se tato oëek v nì naplnì, bude to pro pojiöùovny jednoznaënï p ÌznivÈ ñ korelace mezi ûivotnì rovnì a mìrou propojiötïnosti, resp. v daji vynakl dan mi na krytì pojistn ch rizik, ve vyspïl ch zemìch je z ejm. ❷ P ednï je nezbytnè vyzvednout samotn fakt, ûe po tèmï desetiletèm silì se poda ilo celkovï novï a kvalitativnï mnohem lèpe legislativnï upravit cel sektor pojiöùovnictvì v»r. To znamen od samotnèho fungov nì pojiöùoven, p es zprost edkovatelskou Ëinnost v pojiöùovnictvì, jakoûto meziël nku mezi pojiöùovnou a jejìm z kaznìkem, aû po pravu samotnèho smluvnìho vztahu mezi pojiöùovnou a jejìm z kaznìkem. P ijetì z kona 38/2004 Sb. povaûuji za dobr poëin, prospïön ËeskÈmu pojiöùovnictvì. Z hlediska aplikace tohoto z kona vöak spat uji zkè mìsto v nekomplexnosti p echodn ch ustanovenì, kter majì za kol, pokud moûno bezbolestnï, p etransformovat st vajìcì situaci na trhu pojistn ch zprost edkovatel do reûimu novè pr vnì pravy. ZejmÈna m m na mysli ot zku tzv. obchodnìch sìtì st vajìcìch pojiöùovacìch agent. ZnaËnÏ problematickou bude vazba mezi v zan m pojiöùovacìm zprost edkovatelem (resp. v hradnìm pojiöùovacìm agentem podle ß 7 odst 3 z kona) na jednè stranï a pod Ìzen m pojiöùovacìm zprost edkovatelem na stranï druhè. Nenapad mne v znamn argument, kter by mïl br - nit spolupr ci mezi v hradnìm pojiöùovacìm agentem a pod Ìzen m pojiöùovacìm zprost edkovatelem, a to i s ohledem na povinnost registrace obou tïchto subjekt u st tnìho dozoru, a tìm i vytvo enì ËinnÈ formy kontroly ze strany st tnìho dozoru. Teprve blìzk budoucnost uk ûe, jakè problèmy vyvstanou ze vztahu mezi klientem pojiöùovny a pojiöùovacìm zprost edkovatelem s ohledem na povinnosti pojiöùovacìch zprost edkovatel podle ß 21. ObdobnÏ jako z kon Ë. 38/2004, je i z kon Ë. 37/2004 o pojistnè smlouvï v znamn m poëinem. Z kon by nemïl p in öet v znamnè aplikaënì potìûe ze strany pojiöùoven, neboù ve svèm d sledku kodifikuje dosavadnì praxi pojistitel a jejich pojistn ch podmìnek. To vöak neznamen, ûe z kon je zcela bezproblèmov. PrvnÌ mïsìce aplikace tohoto z - kona po 1. lednu 2005 a uvedenì nov ch pojistn ch produkt a nov ch pojistn ch podmìnek na trh uk ûì, jak si ten kter pojistitel vysvïtluje kogentnost a dispozitivnost pr vnì pravy pojistnè smlouvy. Z kon totiû na jednè stranï v ûe celou adu pr v a povinnostì na doruëov nì, ale nezakotvil tzv. fikci doruëenì, a tak nezb v, neû aby se kaûd pojistitel s tìmto nedostatkem vypo dal po svèm. RovnÏû prava tzv. zachraúovacìch n klad ne vûdy bude odpovìdat dosavadnì praxi pojistitele a jeho obchodnìm z mïr m, protoûe povinnost k n hradï zachraúovacìch n klad se ukl d nejen v majetkovèm pojiötïnì, n brû v ökodovèm pojiötïnì obecnï. OsobnÏ se domnìv m, ûe novelizaci bude vyûadovat i ustanovenì z kona t kajìcì se soupojiötïnì, zejmèna pak vz jemn ch vztah mezi vedoucìm pojistitelem, dalöìmi pojistiteli a z kaznìkem. V tèto souvislosti nenì moûnè pominout dalöì pr vnì p edpisy, kterè se byù nep Ìmo, ale p esto velmi citelnï pojiöùovnictvì dot kajì. Zde m m na mysli p edevöìm velmi zp ÌsnÏnou (ale ne vûdy zcela jasnou) povinnost identifikace ËastnÌka obchodu podle z k. 61/1996 Sb., o nïkter ch opat enìch proti legalizaci v nos z trestnè Ëinnosti, d le nap. pravu odpovïdnostnìch n rok u ökod na zdravì a ûivotï ñ tzv. jednor zovè odökodnïnì poz stal ch, a takè pravu rodn ch ËÌsel a pravidla jejich pouûìv nì ve sfè e pojiöùovnictvì. GOTHAER Allgemeine Versicherung AG, org. sloûka pro»r Otokar Cudlman: ❶ V sledek naöì organizaënì sloûky pro»r hodnotì naöe centr la v KolÌnÏ nad R nem kladnï. NicmÈnÏ rozhoduje se v budoucnu omezit pr ci naöì poboëky a potè p sobit v r mci tzv. do- ËasnÈho poskytov nì sluûeb na zemì»r p Ìmo ze SRN. TÌmto Ë steënï odpovìd m i na podot zku, zda budeme p sobit v zahraniëì ñ jsme organizaënì sloûka nïmeckè pojiöùovny. ❷ S nov mi z kony dost v pojistn trh v»r up esúujìcì podmìnky pro dalöì p sobenì jednotliv ch subjekt na trhu a jsem p esvïdëen, ûe je to cesta dobr. P Ìpadn problematick mìsta se mohou uk zat aû p i realizaci jednotliv ch norem v praxi. HasiËsk vz jemn pojiöùovna, a. s. Ing. Josef Kubeö: ❶ V sledky HasiËskÈ vz jemnè pojiöùovny v roce 2004 jsou celkovï velice uspokojivè, jelikoû si udrûela zhruba stejn trend v obchodnì Ëinnosti, jako v roce p edchozìm a doch zì k n r stu p edepsanèho pojistnèho meziroënï zhruba o 25 %, coû je v souladu s pl nem. RovnÏû se 8 POJISTNÝ OBZOR 1/2005

8 da Ì plnit i dalöì ukazatel, a to hrub zisk, kter by mïl Ëinit 18 mil. KË za rok Pokud vöak analyzujeme jednotlivè druhy pojiötïnì, musìme konstatovat, ûe podstatnï lepöì trend m me v neûivotnìm pojiötïnì, zatìmco ûivotnì pojiötïnì v HVP opït v roce 2004 stagnovalo. Naöe pojiöùovna, stejnï jako jinè pojiöùovny p sobìcì dosud pouze na ËeskÈm trhu, bude chtìt rozöì it svoji Ëinnost i do jin ch zemì EU. Nep edpokl - d me vöak, ûe naöe expanze bude masov v kr tkè dobï, ale chceme Ëinnost do ostatnìch zemì rozvìjet postupnï tak, abychom toto nepochybnï znaënè provoznì zatìûenì zvl dli a nedost vali se do rozporu se z kony p i plnïnì z vazk v Ëi pojiötïn m. Pojistn trh jako celek se podle mèho n zoru vyvìjì v souëasnè dobï velice dob e, neboù dnes doch zì k podstatnï kvalitnïjöìmu posuzov nì rizika p i uzavìr nì pojistn ch smluv, a takè ÑklidnÈì poëasì v roce 2004, s mal m mnoûstvìm pojistn ch ud lostì katastrofickèho rozsahu, bude mìt jistï p Ìzniv vliv nejen na vöeobecnï dobrè hospod skè v sledky jednotliv ch pojiöùoven, ale i na p Ìzniv v voj cen zajiötïnì. ❷ Pokud se t k zmïn v oblasti zprost edkovatel pojiötïnì, ztotoûúuji se s publikovan m n zorem prezidenta republiky, ûe zprost edkovatelè pojiötïnì jsou natolik malou skupinou obyvatelstva, ûe nenì nutnè upravovat pr vï jejich Ëinnost z konem. Samoz ejmï, ûe je nutnè, aby pojistnìk (pojiötïn ) obdrûel od zprost edkovatele kvalitnì informaci o sjedn vanè sluûbï, ale myslìm si, ûe pojiöùovny, kterè tento z jem mïly, informovaly klienty prost ednictvìm jejich obchodnì sìtï dostateënï. DomnÌv m se, ûe aplikace nov ch z kon do pojiötïnì p inese zdraûenì pojiötïnì, p iëemû klientovi se plnïnì za pojistnou ud lost nezv öì. ING Nationale-Nederlanden ûivotnì pojiöùovna, org. sloûka Paul Matouöek: ❶ V sledky ING v»eskè republice za rok 2004 nesplúujì vöechna naöe oëek v nì, n r st poëtu nov ch klient se ve srovn nì s minul mi obdobìmi zpomalil, a to i vlivem na dynamiku r stu novè produkce. Toto se odrazilo i v r stu celkovèho pojistnèho, kde jsme za pr mïrem trhu. Velice pozitivnï hodnotìm v voj na trhu pojistek zamïstnaneck ch smluv s p ÌspÏvkem zamïstnavatele, kde n ö trûnì podìl odhadujeme na vìce neû 40 %, a jsme tak prvnì na trhu. Tohoto vynikajìcìho v sledku v segmentu trhu s nejvyööì konkurencì jsme dos hli nastavenìm dobrè spolupr ce mezi naöimi specialisty pro tuto oblast a celou obchodnì sluûbou ING. Jako poboëka zahraniënì pojiöùovny ñ na rozdìl od vïtöiny ostatnìch pojiöùoven v»eskè republice m me trochu jinou pozici. Vstupem do EU m ûeme nynì o to efektivnïji zd raznit svoji sìlu a pozici ING jako silnèho hr Ëe s vynikajìcìm kapit lov m z zemìm a tradicì, p ÌpadnÈ rozöì enì Ëinnosti do zahraniëì nep edpokl d me, neboù ING jiû p sobì na trzìch v okolnìch zemìch. ❷ Vstup do EU byl v znamn m impulzem pro ËeskÈ pojiöùovnictvì. Vedl k tomu, ûe se urychlilo p ijetì z kon, kterè byly poûadov ny na»r, jakoûto novèho Ëlena EU. ZmiÚovanÈ problematice bylo vïnov no mnoho stran PojistnÈho obzoru. R d bych se zmìnil o jedinè oblasti, a to z konu o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì. V tomto p ÌpadÏ jsme jednou z prvnìch zemì EU, kde je direktiva EU implementov na do z kon konkrètnì zemï, coû m ûe p in öet jistè p ek ûky, kterè je pot eba p ekonat. Profesion lnì p Ìstup n s vöech bude jistï vnìm n ostatnìmi Ëleny EU jako jednoznaën sign l, ûe ËeskÈ pojiöùovnictvì je na velmi vysokè rovni, a ûe jsme rovnocenn m partnerem zemìm EU. Registrace vìce neû 50 tisìc pojistn ch zprost edkovatel bïhem kr tkè doby se m ûe jevit jako v zva. Pro mne osobnï je vöak d leûitïjöì sign l, ûe profese Ñpojiöùov kaì bude mìt jeötï vyööì standard, neûli doposud, a vï Ìm, ûe takto pozitivnï to budou vnìmat naöi st vajìcì i budoucì klienti. Ze svè zkuöenosti z rozvinut ch pojistn ch trh vìm, ûe p ijetì nov ch z kon bude mìt dlouhodobï pozitivnì vliv, a vnìm nì pojiötïnì jako souë st standardnìho zabezpeëenì i dìky nim poroste. Kooperativa, pojiöùovna, a. s. Ing. VladimÌr Mr z: ❶ Rok 2004 byl pro Kooperativu, co do v sledk, velmi spïön a z roveú mimo dnï d leûit, a to hned z nïkolika hledisek. Jednak jsme spïönï nav zali po p evzetì neûivotnì Ë sti Pojiöùovny»S strategickou spolupr - ci s FinanËnÌ skupinou»eskè spo itelny. Zah jili jsme proces k Ìûov ch prodej produkt Kooperativy na poboëk ch»s a sluûeb FinanËnÌ skupiny»s na naöich obchodnìch mìstech. Jsme p esvïdëeni, a dosavadnì v sledky to potvrzujì, ûe spojenì bankovnìch, investiënìch a pojiöùovacìch sluûeb do jednoho prodejnìho mìsta je nïco, co klienti vnìmajì velmi kladnï. V znam roku 2004 podtrhuje skuteënost, ûe Kooperativa se pustila do rozs hl ch zmïn v procesech i struktu e, kterè majì jeden z kladnì cìl: ve vöech Ëinnostech ñ od sjedn nì smluv po likvidaci pojistn ch ud lostì ñ nabìzet co nejlepöì a nejrychlejöì sluûby naöim klient m. Mezi d vody tèto restrukturalizace pat Ì zejmèna dynamick r st firmy v poslednìch letech, reakce na vstup do EU, a s tìm souvisejìcì zav dïnì nov ch modernìch trend ve vöech Ëinnostech pojiöùovny. V neposlednì adï ale i pot eba zapracovat do struktury Kooperativy p evzatou neûivotnì Ë st Pojiöùovny»eskÈ spo itelny, jejìû koupï byla v bec nejvïtöì transakcì svèho druhu v ËeskÈm pojiöùovnictvì. ZmÏny zce souvisejì samoz ejmï i s tìm, aby Kooperativa i jejì klienti mohli plnï vyuûìt v hod strategickè spolupr ce s FinanËnÌ skupinou»s. ChtÏl bych z roveú zd raznit, ûe tyto zmïny, jimiû proöly Ëi proch zejì pojiöùovny po celè EvropÏ, se nijak nedotknou öì e sìtï poboëek Kooperativy ñ naöich vìce neû 260 obchodnìch mìst bude klient m i nad le k dispozici. ❷ NovÈ z kony upravujìcì oblast pojiöùovnictvì budou p ÌnosnÈ zejmèna z hlediska harmonizace legislativy s Evropskou uniì vzhledem k tomu, ûe urëitï p ispïjì k dalöì Ñkultivaciì ËeskÈho trhu a jeho sblìûenì s modernìmi svïtov mi trendy. Implementace z kon, aù uû se jedn o novè povinnosti pojiöùoven, ale zejmèna zprost edkovatel pojiötïnì, nebude jistï jednoduch a nebude ani levn. ZastavÌmeñli se podrobnïji u jednotliv ch z kon, za velmi d leûit a Ëeln povaûuji zejmèna nov z kon o pojistnè smlouvï, kter p in öì do tèto oblasti rozs hlè vïcnè i terminologickè zmïny, coû vöak z roveú znamen, ûe nenì a nebude jednoduchè ho plnï implementovat do praxe. DalöÌ v raznè zmïny p in öì z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì, kter sjednocuje a zp ÌsÚuje podmìnky v konu tèto podnikatelskè Ëinnosti a Ñformalizujeì tyto Ëinnosti z hlediska definice jejich n plnï, n zvoslovì, povinnostì zprost edkovatel i likvid tor apod. NemÏli bychom ani zapomenout na dvï dalöì d leûitè pr vnì pravy: novelu z kona o pojiöùovnictvì a z kona o pojiötïnì odpovïdnosti za POJISTNÝ OBZOR 1/2005 9

9 ökodu zp sobenou provozem vozidla. ObecnÏ m ûeme Ìci, ûe vöe, co zp esnì, ujasnì a zjednoduöì vztahy subjekt na pojiöùovacìm trhu, tedy pojistitel, klient a vöech stupú i druh zprost edkovatel, vìt me. P ijetì tïchto z kon je tedy nejenom harmonizaënì povinnostì, ale z - roveú i velkou p ÌleûitostÌ k dalöìmu zv öenì kvality pr ce pojiöùoven, zprost edkovatel, likvid tor i st tnìho dozoru, coû by v koneënèm d sledku mïlo b t p Ìnosem zejmèna pro klienty pojiöùoven. Pojiöùovna»eskÈ spo itelny, a. s. Ing. Jaroslav Kulh nek: ❶ Rok 2004 bude pat it mezi jeden z nejv znamnïjöìch meznìk v ûivotï Pojiöùovny»eskÈ spo itelny. DokonËili jsme velmi spïön prodej neûivotnì Ë sti pojiöùovny. Prodej p inesl pozitivnì v sledek nïkolikaletè Ëinnosti pojiöùovny pro akcion e a prok zal vysok odborn potenci l a profesionalitu zamïstnanc pojiöùovny. SouËasnÏ se n m poda ilo plynule nav zat na spïönè p edchozì roky v prodeji, jiû specializovanè ûivotnì pojiöùovny. I po roce 2004 si naöe pojiöùovna udrûela vedoucì pozici na trhu v prodeji prost ednictvìm neust le se rozvìjejìcìho tzv. bankopojiötïnì. Pojistn trh v uplynulèm roce je moûnè charakterizovat jako obdobì p Ìprav na plnou implementaci harmonizaënìch pr vnìch norem spojen ch se vstupem»eskè republiky do EU. Teprve n sledujìcì obdobì uk ûì, jak se n m poda ilo vypo dat se s skalìmi nov ch z kon, a jak v tom dobrèm slova smyslu p ekvapìme naöe klienty. ❷ CelkovÏ hodnotìm balìk nov ch z kon, kterè upravujì podmìnky podnik nì v pojiöùovnictvì, velmi pozitivnï. Nov legislativa klade vyööì n roky na ekonomickou stabilitu pojiöùoven, odbornou roveú sluûeb poskytovan ch pojiöùovacìmi zprost edkovateli a dostateënï prohlubuje a zajiöùuje i ochranu spot ebitele. Implementace z kon p inese n r st n klad spojen ch se zajiötïnìm vöech podmìnek stanoven ch v tïchto norm ch a vytvo Ì dalöì tlak na hled nì spor reûijnìch n klad pojiöùoven. K nïkter m komplikacìm p i samotnè realizaci z kon v praxi pravdïpodobnï dojde. Nebude v jimkou i odliön v klad a praktick aplikace nïkter ch ne zcela konkrètnìch ustanovenì nov ch z kon pojiöùovnami. Konec konc i v minulosti jsme se mohli s podobn m stavem setkat a nakonec jsme vûdy naöli eöenì, kterè vyhovovalo vöem zainteresovan m stran m. Pojiöùovna Slavia a. s. Ing. Petr»ern : ❶ S celkov mi v sledky za letoönì rok jsme spokojeni. MajÌ zlepöujìcì se tendenci, stejnï jako v minulèm roce. P edepsanè pojistnè roste cca o 20 % a zisk na technickèm Ëtu jsme ve 3. ËtvrtletÌ vyk zali kolem 14 milion KË. Na hodnocenì pojistnèho trhu v n - vaznosti na vstup»r do EU ubïhla p Ìliö kr tk doba, abychom mohli objektivnï hodnotit. ZatÌm se mi zd, ûe tato skuteënost p Ìliö Ëesk trh neovlivnila. Pojiöùovna Slavia se na zahraniënì trhy chyst v tomto roce. M jiû p ipravenou adu projekt v n vaznosti na zahraniënì partnery. V sou- ËasnÈ dobï probìh povolovacì ÌzenÌ. ❷ Asi nejobjektivnïji z p ijat ch z kon lze hodnotit novelu z kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvì, ve znïnì pozdïjöìch p edpis. ZajistÈ bude Ëinit nejen v kladov, ale i aplikaënì problèm ustanovenì z kona o dozoru nad pojiöùovacìmi skupinami a vymezenì pojm spoleënìk a p idruûen ch osob. Pro pojiöùovny a jejich akcion e, jeû jsou vlastnïny tisìcì drobn ch akcion, navìc s akciemi na majitele, je identifikace tïchto osob komplikovan, ne- li nemoûn. DalöÌ d leûitou, byù ne zcela jednoznaënou pravu m problematika technick ch rezerv, zejmèna jejich tvorba a umìstïnì. StejnÏ tak prava limit skladby finanënìho umìstïnì, uveden v novè vyhl. Ë. 409/2004 Sb., nenì u nïkter ch poloûek zcela explicitnì. Z kon o pojistnè smlouvï m, bohuûel, takè svè nedostatky. P edevöìm obsah pojistnè smlouvy, kter oproti p edchozì pr vnì pravï nabyl v podstatn ch n leûitostech, je zbyteënï komplikovan a opisuje ty skuteënosti, jeû jsou ve vöeobecn ch pojistn ch podmìnk ch. Z kon v tomto nedb praktick ch pot eb a v p ÌpadÏ formul ov ch smluv nenì moûnè zachovat jednoduchost a p ehlednost. Snad nejvïtöìm Ñzklam nìmì pro n s byl institut p eruöenì pojiötïnì. Novinka, kter na prvnì pohled vypad velmi l kavï, v sobï skr v tolik pr vnìch, softwarov ch a pojistnï-technick ch obtìûnostì, ûe je lepöì se jì nakonec vyhnout. Z kon o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech n m p ipad k nïkter m skupin m zprost edkovatel zbyteënï byrokratick. Z kon pomïrnï nevyv ûenï zkostlivï chr nì spot ebitele na kor podvazov nì p irozenè obchodnì Ëinnost nïkter ch prodejc. PRVNÕ AMERICKO-»ESK POJIäçOVNA, a. s. (AMCICO AIG Life) Ing. Peter ManËÌk, M.B.A.: ❶ Po masivnìm n kupu nov ch smluv ûivotnìho pojiötïnì na konci p edloúskèho roku, zp sobenèho zmïnou technick ch rokov ch sazeb, byli klienti pojiöùoven na ËeskÈm trhu vloni Ñst ÌdmÏjöÌì a opatrnïjöì. Projevuje se to zv öenou mìrou poûadavk na kvalitu produkt a doplúujìcìch sluûeb spojen ch s pojiötïnìm. Velk z jem byl o kombinovanè produkty ûivotnìho nebo razovèho pojiötïnì a dalöìch sluûeb t etìch stran, zejmèna z ad finanënìch institucì. Naöe spoleënost zaznamenala velmi dobrè v sledky takè v oblasti prodeje otev en ch podìlov ch fond. Je z ejmè, ûe p i st vajìcìm v voji rokov ch sazeb zaëìn mezi klienty p evaûovat pot eba garance dlouhodobèho zhodnocenì finanënìch prost edk a zajiötïnì stabilnìch p Ìjm do budoucna, p ed okamûit m nebo rychl m Ñv dïlkemì. Nedo eöen penzijnì reforma tento stav pouze podporuje. Vstup do EvropskÈ unie je pro AMCICO AIG Life vstupem na trh, kter vzhledem k dosavadnìmu p sobenì naöì mate skè spoleënosti v zemìch b valè patn ctky dob e zn me. Naöe produkty a sluûby jsou na velmi vysokè rovni a jsem p esvïdëen, ûe jsou plnï konkurenceschopnè. ❷ Implementace direktiv EU v podmìnk ch naöì lok lnì legislativy je velmi obtìûn. Fakt, ûe»esk republika je prvnì z novï p istupujìcìch zemì, kter direktivy EU implementuje v plnèm rozsahu, to pouze potvrzuje. Nov Ëesk legislativa je ovöem p Ìliö komplikovan, prov dïcì vyhl öky situaci zlepöily pouze Ë steënï, v klady poskytovanè samotn mi autory jsou nejednotnè a mnohdy matoucì. Z st v mnoho nedo- eöen ch oblastì, resp. nejasn ch bod, zejmèna v procesech registrace, technickèho eöenì komunikace mezi pojiöùovnami a Ministerstvem financì apod. ChybÌ jasnè posouzenì vazeb na zbytek z kon, nap. daúov ch. Naöe spoleënost je v plnèm rozsahu p ipravena vyhovït vöem poûadavk m novè legislativy. ZmÏny z nì plynoucì vìt me, protoûe vedou ke zv öenì profesion lnì rovnï prodeje pojiötïnì a obsluhy klient. 10 POJISTNÝ OBZOR 1/2005

10 Zb v pouze doufat, ûe odpovïdnè st tnì instituce budou schopny zvl - dat velk n por na jejich kapacity v souvislosti s posuzov nìm û dostì a vyd v nìm registracì pojiöùovacìch zprost edkovatel. UNIQA pojiöùovna, a. s. Ing. Marek Venuta: ❶ UNIQA pojiöùovna se v roce 2004 vyvìjela velmi dob e, tempo r stu spoleënosti bylo v raznï vyööì, neû Ëinil pr mïr pojistnèho trhu. Zavedli jsme nïkolik nov ch produkt k obohacenì nabìdky pojiötïnì osob. Na podzim jsme zah jili segmentaci klient v povinnèm ruëenì s cìlem odstupúovat sazby podle rizikovosti klient. I tento prvek se bïûnï uûìv na vyspïl ch trzìch z padnì Evropy a nynì se prosazuje takè u n s. CÌlem naöì spoleënosti je zajistit co nejkvalitnïjöì servis pro klienty. Aktivity v tomto smïru vidìme jako nejd leûitïjöì pro dalöì rozvoj a trvalè posilov nì image celèho ËeskÈho pojiöùovnictvì. Vstup»R do EU p edstavuje dalöì zhodnocenì mezin rodnìho charakteru naöeho koncernu, kter nynì p sobì v deseti evropsk ch zemìch, mimo jinè i v Polsku, MaÔarsku a na Slovensku, o kterè se rovnïû rozöì ila EU. Tento historick krok potvrdil spr vnost mezin rodnìch aktivit mate skèho koncernu, nastoupen ch jiû zaë tkem 90. let minulèho stoletì. Je t eba dodat, ûe vstup do EU zastihl n ö pojistn trh ve velmi dobrèm stavu. PojiöùovnictvÌ je stabilnì a perspektivnï zaloûen obor, kter je v produktovè nabìdce a kvalitï sluûeb srovnateln se z padnìmi trhy. Je tomu samoz ejmï i proto, ûe intenzivnï vyuûìv zahraniënì zkuöenosti a aplikuje je na podmìnky naöeho trhu. R stov potenci l sk t p edevöìm oblast ûivotnìho pojiötïnì. TÏöÌ n s trend r stu, nastartovan p ed nïkolika lety jeho daúov m zv hodnïnìm. Z hlediska celkovè penetrace a v öe sjednan ch pojistn ch Ë stek vöak ûivotnì pojiötïnì v souëasnè podobï st le nem ûe zabezpeëit vïtöinu klient a jejich rodiny v nep Ìzniv ch situacìch anebo ve st Ì. Co n m nejvìce chybì, je jiû mnoho let diskutovan reforma penzijnìho a zdravotnìho zabezpeëenì, kter by mïla v raznï rozöì it prostor pro komerënì pojiötïnì. ❷ Z pohledu legislativnìho r mce ûije ËeskÈ pojiöùovnictvì ve skuteënï p ekotnè dobï. NicmÈnÏ, rychlost a rozsah zmïn, kterè nynì spïönï aplikujeme, rovnïû svïdëì o vyspïlosti naöeho oboru. To je dobr zpr - va zejmèna pro klienty Ëesk ch pojiöùoven, neboù legislativnì zmïny majì v podstatï spoleënèho jmenovatele, a tìm je lepöì ochrana z kaznìka ve vztahu k jeho pojistiteli. Pro stabilitu a legislativnì d naöeho pojiöùovnictvì svïdëì nap Ìklad i ohl öenè vstupy dalöìch pojiöùoven na n ö trh. Moûnost p sobenì zahraniënìch pojiöùoven na ËeskÈm trhu v r mci volnèho pohybu sluûeb vöak nep eceúujeme. DomnÌv me se, ûe pojiötïnì st le z st v lok lnìm oborem vyûadujìcì bezprost ednì komunikaci s klientem. Situaci samoz ejmï peëlivï monitorujeme, ale dodateënè konkurence se neob v me. PojiöùovnictvÌ se budou t kat i dalöì souvisejìcì pr vnì normy (nap. proti pranì öpinav ch penïz), anebo daúovè z kony, p ipravovan integrace st tnìho dozoru ve finanënìm sektoru apod. Vöem tïmto novink m je t eba se pruûnï p izp sobit a vyslat jasn sign l, ûe ËeskÈ pojiöùovnictvì je dob e p ipraveno flexibilnï reagovat na pot eby trhu. NejvÏtöÌ problèm spat ujeme v urëitèm ËasovÈm napïtì a v celkovèm rozsahu zmïn v p ÌpadÏ z kona o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a samostatn ch likvid torech, kter se dotkne nïkolika desìtek tisìc zprost edkovatel z oblasti pojiöùovnictvì. VICTORIA VOLKSBANKEN pojiöùovna, a. s. Klemens Pachinger: ❶ Pro naöi pojiöùovnu, kter je Ëlenem v znamnèho mezin rodnìho koncernu ERGO, bude rok 2004 pat it k dalöìm spïön m rok m. V tomto roce oëek - v me p edevöìm posìlenì pozice naöì pojiöùovny v oblasti ûivotnìho pojiötïnì. AktivnÏ jsme podporovali jak vlastnì, tak externì odbytovè sìtï p i zachov nì hlediska profitability. Zah jili jsme spolupr ci s dalöìmi v znamn mi partnery a podìleli se na vytvo enì kombinovan ch produkt, kterè p ispïjì k vïtöìmu uspokojenì klientsk ch pot eb. RovnÏû naöe inovovanè razovè pojiötïnì se st v û dan m produktem. Nemohu rovnïû zapomenou na produkt lèëebnè v lohy v zahraniëì, kter p edevöìm u nïkter ch klient, jako nap. pot pïë, je velmi oblìben. ❷ SmÏrem ke klientovi ukl dajì novè z kony pojiöùovn m v znamnou informaënì povinnost. Tyto informace se vztahujì k rozsahu pojistnèho krytì a informujì klienty o jejich pr vech. Je v znamnï zv öena ochrana spot ebitele, jsou jasnï definov ny vztahy pojiöùovny a pojiötïnèho, a je posìlena pr vnì jistota na obou smluvnìch stran ch. PojiöùovnictvÌ v»r je plnï harmonizov no s podmìnkami EU v oblasti pojiötïnì. Z hlediska pojiöùovny znamen tato legislativnì zmïna pomïrnï znaënè provoznì i finanënì zatìûenì, kterè by vöak v budoucnu mïlo b t kompenzov no dalöìm r stem prodeje, p edevöìm ûivotnìho pojiötïnì, neboù ve srovn - nì s rozvinut mi trhy EU je tento produkt u n s st le poddimenzov n. W stenrot, ûivotnì pojiöùovna, a. s. prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.: ❶ S hodnocenìm v voje pojistnèho trhu m m jist Ñmetodick ì problèm, protoûe ho vidìm jako dvojì trh: trh ûivotnìho pojiötïnì a trh neûivotnìho pojiötïnì. A navìc do trhu ûivotnìho pojiötïnì pat Ì i tzv. penzijnì p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem, resp. penzijnì fondy. Protoûe jsme ûivotnì pojiöùovna, omezìm se na trh ûivotnìho pojiötïnì. Dynamika ûivotnìho pojiötïnì je ñ ËÌselnÏ vyj d eno ñ velmi vysok. To m svou logiku v dosavadnì pomïrnï nìzkè pojiötïnosti. SouËasnÏ se ale domnìv m, ûe vysok dynamika je do znaënè mìry d na dynamikou ûivotnìho pojiötïnì za jednor zovè pojistnè. A ta je pravdïpodobnï jen kr tkodobou z leûitostì. Pokud jde o vstup»eska do EvropskÈ unie, zatìm na pojistnèm trhu û dnè zvl ötnì zmïny nepozoruji ñ m m samoz ejmï na mysli p sobenì zahraniënìch pojiöùoven, nikoliv novou legislativu. V uplynulèm roce naöe pojiöùovna v raznï zmïnila strukturu svè produkce: na rozdìl od nïkter ch jin ch ûivotnìch pojiöùoven jsme se neorientovali na pojiötïnì za jednor zovè pojistnè, ale naopak na bïûnï placen pojiötïnì. To bylo ostatnï i naöìm cìlem. Prvo ad m cìlem pak byl pozitivnì hospod sk v sledek. I zde jsme byli spïönì. CelkovÏ jsme tedy pokraëovali v pozitivnìm v voji, lze n s mj. charakterizovat jako ÑnÌzkon kladovouì ûivotnì pojiöùovnu. ❷ NovÈ z kony jsou v obecnè rovinï nezbytnostì ñ m m tìm na mysli zejmèna d raz na ochranu spot ebitele. Jako nejvïtöì praktick problèm se n m zatìm jevì Ëek nì na registraci pojiöùovacìch zprost edkovatel. Pokud by registrace na Ministerstvu financì mïla trvat 1 ñ 2 mïsìce, tak by to bylo velmi öpatnè. P edstava, ûe najdeme novèho pojiöùovacìho zprost edkovatele, vyökolìme ho bïhem jednoho t dne a on pak bude aû POJISTNÝ OBZOR 1/

11 2 mïsìce Ëekat na registraci, je p edem odsouzen k nezdaru. T den ökolenì se zapomene velmi rychle a podnikatel musì vydïl vat, nikoliv Ëekat na ednì v kon. To musì fungovat stejnï jako v pis z trestnìho rejst Ìku ñ v podstatï na poëk nì, pokud je vöe spr vnï p edloûeno. Z sadnìm nesmyslem je, ûe zprost edkovatel ûivotnìho pojiötïnì m zn t i neûivotnì pojiötïnì a naopak. Resp. Ñcertifikaceì je spoleën. Z ejmï to vzniklo mechanicky, dìky tomu, ûe m me spoleënou legislativu ûivotnìho a neûivotnìho pojiötïnì. Kaûd odbornìk, kter se dotkl praxe, p itom vì, ûe se jedn o dosti odliönè branûe. Ve skuteënosti jsou odliönè nejen produkty (v jimkou je jen razovè a nemocenskè pojiötïnì, kterè je provozov no v ÑûivotÏì i v ÑneûivotÏì), ale i jejich zprost edkov nì. Z naöì praxe vìme, ûe ûivotnì pojiötïnì je bliûöì nap. stavebnìmu spo enì, neû majetkovèmu pojiötïnì. Z kon je t eba v tomto smïru zmïnit. Nov z kon Ë. 38/2004 Sb., o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì kter zaëal platit 1. ledna 2005, zasahuje p evratnï do ûivota vöech Ëesk ch pojiöùov k. TÌmto z konem se zp ÌsÚujÌ podmìnky nap Ìklad pro poskytov nì informacì o nabìzen ch pojiöùovacìch sluûb ch, kterè pat Ì mezi nejsloûitïjöì finanënì produkty, a zvyöuje se tak ochrana spot ebitel. Z kon upravuje takè podmìnky pro zprost edkov nì pojiötïnì tak, aby registrace mohla platit ve vöech Ëlensk ch st tech EvropskÈ unie, resp. EvropskÈho hospod skèho prostoru. ZajiötÏnÌ vïtöì informovanosti pojiöùovacìch zprost edkovatel a samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì o nov ch pravidlech, kterè pro nï vypl vajì z p edmïtnèho z kona a p ÌsluönÈ prov dïcì vyhl öky Ministerstva financì bylo z mïrem konference, kterou 23. listopadu 2004 v TOP HOTE- LU Praha organizaënï zabezpeëila»esk asociace pojiöùoven. Tato konference byla p ipravena v odbornè gesci Ministerstva financì, Asociace Ëesk ch pojiöùovacìch maklè, Komory pojiöùovacìch maklè a»eskè asociace pojiöùoven. MÏla podporu i dalöìch komor a asociacì p sobìcìch na pojistnèm trhu v»eskè republice. A za druhè je t eba zaëlenit penzijnì p ipojiötïnì do ûivotnìho pojiötïnì. Smlouva o penzijnìm p ipojiötïnì se st tnìm p ÌspÏvkem je smlouvou pojistnou ñ a p esto se na ni nevztahuje z kon o pojistnè smlouvï. My prod v me obdobu tohoto produktu pod n zvem D chodov pojistka SPONSOR, bohuûel bez st tnìho p ÌspÏvku. A zprost edkovatelè penzijnìch fond nemusì mìt stejnou kvalifikaci jako zprost edkovatelè ûivotnìho pojiötïnì. Je to ke ökodï klienta. A navìc jde o nerovnè podmìnky na trhu ûivotnìho pojiötïnì. ObojÌ je zralè na rychlou reformu, pop. i na stavnì stìûnost. P ipravila: Eva Trojanov Pozn mka: Redakce oslovila s nabìdkou Ëasti v anketï vöechny ËlenskÈ pojiöùovny»ap, nïkterè tèto moûnosti z r zn ch d vod nevyuûily. Z jem o konferenci k z konu Ë. 38/2004 Sb. p edëil oëek v nì Podle odhad se nov z kon dotkne nïkolika desìtek tisìc lidì (aû 60 tisìc). Na konferenci se jich seölo p es 700. Byla to snad ÑnejmasovÏjöÌì akce, jakou pracovnìci v pojiöùovnictvì pamatujì. V znam akce podtrhla vodnì vystoupenì Ing. T. Prouzy, n mïstka ministra financì, Ing. J. Mlyn e, CSc., Ëlena prezidia»ap a Ing. P. Knebla, p edsedy A»PM. Velmi reprezentativnì byla i Ëast p edn öejìcìch. Ministerstvo financì bylo mj. zastoupeno n mïstkem ministra financì Ing. Tom öem Prouzou ÑNÏkolik desìtek tisìc zprost edkovatel pojiötïnì se bude muset od ledna 2005 zaregistrovat na MF. St t totiû chce, aby ti, kte Ì pojiötïnì prod vajì, vïdïli, co vlastnï prod vajì,ì uvedl mj. n mïstek ministra financì T. Prouza (na snìmku za eënick m pultem). (p ÌspÏvek: Evropsk pas pro pojiöùovacì zprost edkovatele ñ z - kladnì charakteristika SmÏrnice Rady a EvropskÈho parlamentu 2002/92 ze dne 9. prosince 2002 o zprost edkov nì pojiötïnì); editelem adu st tnìho dozoru v pojiöùovnictvì a penzijnìm p ipojiötïnì Ing. V clavem K ivohl vkem, CSc. (tèma: V klad vybran ch ustanovenì z kona Ë. 38/2004 Sb., s d razem na povinnosti pojiöùovacìch zprost edkovatel a samostatn ch likvid tor pojistn ch ud lostì); PhDr. VladimÌrem P ikrylem z adu st tnìho dozoru (tèma: Prov dïcì vyhl öka k z konu Ë. 38/2004 Sb. ñ v klad jednotliv ch ustanovenì). S korefer ty k z konu a prov dïcì vyhl öce vystoupili rovnïû Mgr. Ing. Augustin Semer k, JUDr. Eva Volfov, Ing. Petr PavlÌk (»AP), JUDr. Helena Ossendorfov a Mgr. ZdenÏk Kutina (oba A»PM). Konferenci zah jil a moderoval gener lnì tajemnìk»ap Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. SouË stì celodennìho setk nì byly takè panelovè diskuse. NovÈ povinnosti Nov ch povinnosti pojiöùovacìch zprost edkovatel bude tolik, ûe v nov ch podmìnk ch pravdïpodobnï neobstojì vöichni ti, kte Ì se profesi nevïnujì plnï a pojiöùo- 12 POJISTNÝ OBZOR 1/2005

12 v nì majì jen jako vedlejöì zdroj p Ìjm. ZmÏnÌ se toho hodnï. Nap Ìklad kaûd, kdo bude chtìt uzavìrat pojistnè smlouvy, si bude muset za Ìdit z pis do registru zprost edkovatel na Ministerstvu financì. Tato registrace je podmìnïna mimo jinè doloûenìm odbornè zp sobilosti. Ten, kdo nenì absolventem st ednì nebo vysokè ökoly se zamï enìm na pojiöùovnictvì a finanënì sluûby, bude muset sloûit zkouöku p ed ministerskou komisì. ZmÏnÌ se takè pravidla pro jedn nì s klienty. Zprost edkovatel bude muset vèst a uchov vat pìsemnè z znamy o jedn nì s klientem.pojiöùovacì maklè a pojiöùovacì agent pak musì jednou za rok p edloûit ministerstvu roënì v kaz o svè pr ci. Zkouöky a registrace Registrace je podmìnïna ukonëenìm odbornèho studia nebo sloûenìm zkouöky. ÑPojiöùovacÌ zprost edkovatel a samostatn likvid tor pojistn ch ud lostì, kter se nem ûe prok zat dokladem o ukonëenì odbornèho studia, vykon odbornou zkouöku do dvou let ode dne nabytì Ëinnosti tohoto z kona a v tèto lh tï doloûì ministerstvu sloûenì zkouöky.ì To znamen, ûe registrov n bude v p echodnèm obdobì i bez zkouöky, kterou si doplnì nejpozdïji do konce roku Kdyby tak neu- Ëinil, bude z registru vy azen. Zkouöka se bude skl dat z pìsemnèho testu a stnìho p ezkouöenì znalostì. Pokud uchazeë v pìsemnèm testu odpovì alespoú na 80 procent ot zek spr vnï, na stnì Ë st zkouöky uû nemusì. Kdo zodpovì vìce neû 60 % a mènï neû 80 % ot zek, musì se podrobit stnì zkouöce. Kdo bude zn t spr vnè odpovïdi na mènï neû 60 procent pìsemn ch ot zek, neuspïl a k stnì Ë sti nebude p ipuötïn. Zkouöku m ûe opakovat v dalöìm termìnu. PrvnÌ zkuöebnì termìn bude podle sdïlenì Ministerstva financì 1. b ezen ZkuöebnÌ d se vöemi podrobnostmi m b t zve ejnïn 3. ledna 2005 na webov ch str nk ch ministerstva. Poplatek za vyd nì osvïdëenì o st ednìm nebo vyööìm kvalifikaënìm stupni odbornè zp sobilosti je stanoven na 1000 korun. Za zkouöku samotnou se neplatì. Zprost edkovatele Ëek vìce adov nì PojiöùovacÌ agent a pojiöùovacì maklè je povinen do 31. b ezna kalend nìho roku p edkl dat ministerstvu roënì v kaz Ëinnosti, kter bude obsahovat seznam pojiöùoven nebo pojiöùovacìch zprost edkovatel, pro kterè byl v uplynulèm kalend nìm roce Ëinn, objem uzav en ch obchod za uplynul kalend nì rok a objem inkasovanèho pojistnèho. PrvnÌ v kaz se bude odevzd vat v roce 2006 (za rok 2005). Z kon zakotvuje takè povinnost zprost edkovatele Ñzaznamen vat poûadavky a pot eby klienta souvisejìcì se sjedn van m pojiötïnìm a d vody, na kter ch pojiöùovacì zprost edkovatel zakl d sv doporuëenì pro v bïr danèho produktuì. Informovat musì dokonce i o zp sobu v poëtu svè provize. Testy Jak zd raznili p edstavitelè Ministerstva financì, sloûenìm zkouöky proces vzdïl v nì zprost edkovatel a likvid tor nekonëì. Zkouöky jsou rozdïleny do t Ì kategoriì: z - kladnì, st ednì a vyööì kvalifikaënì stupeú odbornosti. DosaûenÌ vyööìho kvalifikaënìho stupnï umoûnì zprost edkovateli poskytov nì öiröìho spektra sluûeb. Zkouöet se bude nap Ìklad ze z kladnìch pojistn ch pojm, ze znalosti p Ìsluön ch z - kon a daúov ch prav pojiötïnì z hlediska klienta. CÌlem novè legislativy je totiû p edevöìm ochrana spot ebitele, bude kladen d raz na znalost pr v a povinnostì zprost edkovatele v Ëi klientovi, pojiöùovnï i v Ëi st tnìmu dozoru. Zprost edkovatel bude muset vïdït, jakè mu hrozì sankce nap Ìklad za poruöenì mlëenlivosti a ochrany osobnìch daj. St ednì a vyööì kvalifikaënì stupeú p edpokl d podrobnïjöì znalosti uveden ch tèmat. Na seznamu ökolicìch za ÌzenÌ, kter budou poskytovat vzdïl vacì programy zamï enè na dosaûenì odbornè zp sobilosti (resp. p ipravovat uchazeëe na zkouöky) je v souëasnè dobï t icet institucì. Jsou mezi nimi pojiöùovny,»esk asociace pojiöùoven, finanënï-poradenskè firmy a ekonomickè katedry nïkolika univerzit. Text a foto Eva Trojanov Z nov ch pr vnìch p edpis 1. Z kon Ë. 561/2004 Sb., o p edökolnìm, z kladnìm, st ednìm, vyööìm odbornèm a jinèm vzdïl v nì (ökolsk z kon) ñ Ëinnost Vyhl öka Ë. 571/2004 Sb., kterou se stanovì vzory kupûn prokazujìcìch zaplacenì poplatku za uûìv nì d lnice a rychlostnì silnice, zp sob jejich vyplúov nì, zp sob vyznaëov nì doby platnosti kupûn s dobou platnosti kratöì neû kalend nì rok a zp sob jejich evidence ( Ëinnost ). 3. Vyhl öka Ë. 582/2004 Sb., kterou se prov dïjì nïkter ustanovenì z kona o pojiöùovacìch zprost edkovatelìch a likvid torech pojistn ch ud lostì ( Ëinnost ). Vyhl öka stanovì tvar a obsah registraënìch ËÌsel, n leûitosti osvïdëenì o z pisu do registru, seznam doklad, kter mi se prokazuje ukonëenì odbornèho studia, zp sob vykon nì odbornè zkouöky pro z kladnì kvalifikaënì stupeú, rozsah odbornèho minima pro z kladnì, st ednì a vyööì stupeú odbornè zp sobilosti, zp sob sloûenì a rozsah odborn ch zkouöek pojiöùovacìho agenta a pojiöùovacìho maklè e vëetnï podmìnek, za kter ch lze JUDr. Ji ina Kotrbat tyto zkouöky vykonat, seznam ökol, ökolìcìch za ÌzenÌ a specializovan ch profesnìch institucì opr vnïn ch poskytovat vzdïl - vacì programy zamï enè na dosaûenì odbornè zp sobilosti, podrobnosti a forma roënìho v kazu Ëinnosti pojiöùovacìho agenta a pojiöùovacìho maklè e. 4. Z kon Ë. 585/2004 Sb., o brannè povinnosti a jejìm zajiöùov - nì (brann z kon) ñ Ëinnost Z kon Ë. 587/2004 Sb., o zruöenì civilnì sluûby a o zmïnï a zruöenì nïkter ch souvisejìcìch z kon ( Ëinnost ). 6. SdÏlenÌ Ministerstva financì Ë. 596/2004 Sb., jìmû se urëujì EmisnÌ podmìnky st tnìch pokladniënìch pouk zek ( Ëinnost ). 7. Na ÌzenÌ vl dy Ë. 612/2004 Sb., kter m se stanovì lh ty pro v mïnu obëansk ch pr kaz bez strojovï Ëiteln ch daj ( Ëinnost ) ObËanÈ»R jsou povinni provèst v mïnu pr kaz podle jejich st Ì nejpozdïji do aû Vyhl öka Ë. 613/2004 Sb., o z - kladnìch sazb ch stravnèho v cizì mïnï pro rok 2005 ( Ëinnost ). Tip do vaöì knihovny Z kon o pojistnè smlouvï (auto i: JUDr. LudvÌk Bohman, JUDr. Libuöe Dryjov, JUDr. Magdalena Wawerkov, vydalo nakladatelstvì Linde Praha, a. s., Pr vï vyölo prvnì obs hle komentovanè vyd nì z kona o pojistnè smlouvï, kter nabyl Ëinnosti 1. ledna 2005, a p edstavuje prvnì samostatnou ucelenou pr vnì pravu soukromèho pojiötïnì po 55 letech. KaûdÈ ustanovenì je opat eno do hloubky zpracovan m koment em, odkazem na p edeölou pravu a souvisejìcì p edpisy, v Úatkem z d vodovè zpr vy a v bïrem pouûitelnè judikatury a literatury. Ke koment i je p ipojen p ehled p edpis o pojiötïnì a pojiöùovnictvì, platn ch jak p ed ËinnostÌ z kona o pojistnè smlouvï, tak po nì, a d le text hlavy patn ctè obëanskèho z konìku ñ pojistn smlouva, Ëinn do konce roku 2004, kter se bude aplikovat na pojistnè smlouvy uzav enè v dobï jeho Ëinnosti i po , a koneënï i srovn vacì tabulka pravy pojistnè smlouvy v p vodnì a novè pr vnì pravï. POJISTNÝ OBZOR 1/

13 Pojistn trh EvropskÈ unie Ëek v nadch zejìcìch letech, kromï jiû zn m ch dopad finanënìch trh a katastrofick ch rizik, takè ada v znamn ch zmïn podnikatelskèho prost edì a podmìnek, za kter ch bude moûno pojiötïnì i zajiötïnì v bec provozovat. K tïm nejz vaûnïjöìm pat Ì zavedenì nov ch mezin - rodnìch standard finanënìho v kaznictvì (IFRS), reûim kalkulace solventnosti zn m jako projekt Solventnost II s d razem na ÌzenÌ rizik pojiöùoven a kontrolnì mechanismy, zavedenì jednotnè evropskè direktivy k zajiötïnì Ëi finanënìm konglomer t m. P ipoëteme-li jiû platn reûim evropskèho pasu, rozöì enì poëtu Ëlensk ch zemì EU, postupujìcì celosvïtovou globalizaci a rozvoj technologiì, odstraúujìcìch barièry vstupu na pojistn i zajistn trh, musìme jednoznaënï kalkulovat s v znamn m posunem tradiënìch praktik pojiötïnì na novou, zatìm ne plnï zn mou platformu. Vöechna tato opat enì budou mìt znaën finanënì dopad jak na silnè mezin - rodnì spoleënosti, tak i malè lok lnì firmy. Pro ty m ûe mìt zavedenì nïkter ch opat enì dokonce zniëujìcì efekt ñ zv öenì kapit lovè n - roënosti podnik nì, p ecenïnì aktiv a pasiv z ËetnÌch na re lnè hodnoty, rostoucì konkurence siln ch nadn rodnìch spoleënostì apod. Iniciativy EU v pojiöùovnictvì a jejich dopad na tradiënì praktiky v oboru Solventnost pojiöùoven a loha dozoru Evropsk unie vïnuje ot zk m solventnosti pojistitel dlouhodobï znaënou pozornost. Jiû v Ëervnu 1973 byla vyd na direktiva 73/239/ EEC (v tè dobï jeötï EvropskÈho spoleëenstvì), stanovujìcì poûadavky na minim lnì solventnost neûivotnìho pojiötïnì. Dnes tato iniciativa pokraëuje ambiciûznìmi pl ny konzistentnì aplikace pravidel solventnosti vöemi n rodnìmi org ny dozoru nad pojiöùovnictvìm. P vodnì poûadavek minim lnì solventnosti byl zjednoduöenï kalkulov n buô na v öi p edepsanèho pojistnèho uplynulèho roku (18 % do obratu 10 mil. eur a 16 % u Ë stek nad 10 mil. eur), p ÌpadnÏ na z kladï ökod za poslednì roky. V sledek byl potè upraven o zajiötïnì maxim lnï do v öe 50 %. D le byl vytv - en garanënì fond ve v öi jednè t etiny poûadovanè solventnosti, min. v rozmezì 200 ñ 400 tisìc eur, podle pojistnèho odvïtvì. Nov direktiva 2002/13/EC (oznaëovan jako Solventnost I) potè odrazila novou ekonomickou realitu poë tku tohoto stoletì zv öenìm garanënìho fondu na 2 mil. eur (3 mil. eur v p ÌpadÏ pojiötïnì odpovïdnosti) a rovnïû z klad pro v poëet solventnosti z 10 mil. eur na 50 mil. eur, u nïkter ch vybran ch odvïtvì o dalöìch 50 %. Jakkoliv znamenala tato opat enì v znamn posun, byla z ejm jejich nedostateënost p i opravdovèm srovn nì solventnosti pojiöùoven se skuteën m rizikem. Proto EU tèmï paralelnï zah jila pr ce na ambiciûznìm projektu Solventnost II, kter si klade za cìl restrukturovat cel systèm dozoru nad pojiöùovnictvìm v zemìch EU. Dohled musì spoëìvat ve skuteënè znalosti jednotliv ch firem, kdy v öe jejich kapit lu bude zaruëovat dostateënou mìru komfortu klient s vazbou na konkrètnì strukturu pojiötïnì, kterou dan spoleënost provozuje. Podstata Solventnosti II spoëìv na t ech pilì Ìch, podobnï jako v bankovnìm sektoru definuje dohoda Basilej II. PrvnÌ pilì (kvantitativnì) bude urëovat v öi minim lnìho a cìlovèho kapit lu a rozdìl mezi nimi p edstavuje intervenënì zûnu. Minim lnì kapit lov vybavenost by mïla korespondovat s hodnotou ekonomickèho kapit lu. Pod touto hranicì bude spoleënosti povaûov na za nesolventnì. Druh pilì (kvalitativnì) se zab v ÌzenÌm rizik v pojiöùovnï a kvalitou internìch proces. T etì pilì se bude zab vat transparentnostì a disciplinou tak, Ing. VladimÌr Pulchart aby investo i mïli kvalitnì pohled na spoleënost. KlÌËov m prvkem v tèto oblasti bude nepochybnï koordinace s druhou etapou mezin rodnìch standard finanënìho v kaznictvì (IFRS) a vyuûitì tzv. Ñfair valueì, neboli trûnì hodnoty p i oceúov nì poloûek rozvahy. I kdyû horizont projektu a jeho p ÌmÈho dopadu na pojiöùovny se dnes pohybuje kolem roku 2009, jiû dnes je moûnè nïkterè oblasti definovat. V znamnou lohu bude nepochybnï hr t komplexnì ÌzenÌ rizik ve spoleënosti s pouûitìm sofistikovan ch n stroj. Pojiöùovny budou p edkl dat vlastnì internì model risk managementu spolu s dopady zajiötïnì, ÌzenÌ aktiv a pasiv spoleënosti, v znamnï se posìlì role internìch kontrolnìch systèm. NÏkte Ì p edstavitelè st tnìch dozor se rozhodli neëekat na dosud relativnï vzd lenè dokonëenì pracì a zaëìnajì vyûadovat nïkterè fungujìcì Ë sti projektu jiû v roce Je na mìstï uvèst britsk dozor na finanënìm trhem (Financial Services Autority ñ FSA), kter jiû poë tkem p ÌötÌho roku bude posuzovat kapit lovou vybavenost a modely risk managementu, neboli jakousi Ë st pilì e 2, u celè ady pojiöùoven. V prvnì f zi budou jednotlivè spoleënosti p edkl dat sv j vlastnì pohled na pot ebnè kapit lovè vybavenì zaloûenè na pr ci s riziky, potè FSA provede vyhodnocenì a v p ÌpadÏ neadekv tnìho stavu m ûe na Ìdit danè spoleënosti provedenì prav. Proces bude probìhat individu lnï, to znamen bez urëenì jednotnèho modelu pro vöechny spoleënosti nebo skupiny pojiötïnì. I kdyû vïtöina spoleënostì m systèm ÌzenÌ rizik v nïjakè podobï zahrnut ve svè struktu e, FSA bude vyûadovat jeho zadokumentov nì a odpovïdnost vrcholovèho vedenì. Postup pracì na projektu Solventnosti II je zachycen na str nk ch komise EU pro vnit nì trhy ñ pojiöùovnictvì, zejmèna pak doporuëuji z kladnì studii, zpracovanou KPMG (ta je k dispozici na: solvency2-study_en.htm). Mezin rodnì ËetnÌ standardy a finanënì v kaznictvì SoubÏûnÏ s projektem solventnosti probìhajì v souëasnè dobï pr - ce na vybudov nì nov ch mezin - rodnìch standard finanënìho v kaznictvì. DneönÌ pouûìv nì lok lnìch standard v kombinaci s mezin rodnìmi ËetnÌmi standardy, p ÌpadnÏ americk m GAAP v r zn ch zemìch, vytv Ì v oblasti vykazov nì finanënìch v sledk znaënï nep ehlednou situaci, p edevöìm pro porovn nì v sledk jednotliv ch spoleënostì. Jednoduöe eëeno, neexistuje spoleën ËetnÌ jazyk. To se t k nejen pojiöùoven, ale i dalöìch firem. Oblast Ëtov nì a v kaznictvì v oboru pojiöùovnictvì je ale pravdïpodobnï nejkomplikovanïjöì ze vöech obor. Vych zì to ze samè podstaty pojiötïnì ñ poskytov nì p Ìslibu odökodnïnì v p ÌpadÏ nezn mè ud losti a v nezn mè hodnotï, kdy klient hradì za tuto sluûbu na poë tku obdobì. Rezervy na ökody vzniklè v minulosti mohou b t vyööì neû souëasn objem p edepsanèho pojistnèho. Jejich p esnïjöì odhad je komplikovan, v nïkter ch p Ìpadech tèmï nemoûn. V neposlednì adï stanovenì cen ñ upisov nì rizika ñ je komplikovan m procesem. Jiû dnes je z ejm p Ìm vazba ËetnÌch princip na problematiku solventnosti, p edevöìm v hodnocenì a pohledu na aktiva i pasiva pojiöùoven. Nejz kladnïjöì zmïnou bude zcela nepochybnï zp sob oce- Úov nì z dosud bïûnï pouûìvan ch historick ch cen na ceny trûnì. Od roku poë tku 2005 budou spoleënosti, jejichû akcie jsou obchodov ny na burz ch cenn ch papìr, vykazovat v sledky podle mezin - rodnìch standard finanënìho v kaznictvì (International Financial 14 POJISTNÝ OBZOR 1/2005

14 Telegraficky Reporting Standards ñ IFRS), a to nejen v zemìch EU, ale i v Austr lii i v dalöìch zemìch. V souëasnosti jsou platnè IAS 1 ñ 41 a IFRS 1 ñ 5 (pozn.: pojem IAS ñ International Accounting Standards, neboli mezin rodnì ËetnÌ standardy ñ je postupnï nahrazov n pr vï termìnem IFRS). PojiöùovnictvÌ je v tïchto dnech p Ìmo ovlivúov no IAS 39 o hodnocenì finanënìch n stroj a IFSR 4, vydanèho v roce 2004, kter zav dì nïkterè poûadavky pro Ëtov nì pojistnè smlouvy. P ed tìmto p edpisem neexistoval sjednocen p Ìstup v r mci mezin rodnìch standard, a proto tento krok p edstavuje v znamn pokrok k sjednocenì metodologie na jednotnèm z kladï. KromÏ jinèho definuje pojem pojistnè smlouvy n - sledovnï: An insurance contract is a contract under which one party (the insurer) accepts significant risk from another party (the policyholder) by agreeing to compensate the policyholder if a specified uncertain future event (the insured event) adversely affects the policyholder. Insurance risk does not include financial risk (eg risk of changes in market prices or interest rates). Neboli ve volnèm p ekladu: Pojistn smlouva je smlouva, na z - kladï kterè jedna strana (pojistitel) p ejìm v znamnè riziko od strany druhè (pojiötïn ) tìm, ûe souhlasì odökodnit pojiötïnèho, pokud specifikovan nezn m ud lost nastal v budoucnosti (pojistn ud lost) nep ÌznivÏ ovlivnì pojiötïnèho. PojistnÈ riziko nezahrnuje riziko finanënì (nap Ìklad zmïn cen na trhu nebo rokovè sazby). IFRS 4 se d povaûovat za prvnì etapu pr ce p ed tìm, neû budou dokonëena pr ce na etapï druhè. Ta se v souëasnosti nach zì spìöe v rovinï teoretickè, by mïla dos hnout sjednocenì oceúov nì aktiv i pasiv, t kajìcìch se pojistnè smlouvy. Jiû dnes se zdajì b t p ipravovanè n vrhy pro oblast pojiötïnì spìöe kontroverznì, protoûe pojiöùovny nebudou p Ìliö ochotny anebo schopny dos hnout re lnèho srovn nì aktiv a pasiv v trûnìch hodnot ch. Jiû samotn aplikace IAS 39, kompromisy a odmìtnutì britskou stranou poukazujì na sloûitost procesu. Rada mezin rodnìch ËetnÌch standard, ve spolupr ci s dalöìmi evropsk mi finanënìmi organizacemi, v souëasnè dobï vyhodnocuje st vajìcì studie k problematice a p ipravuje zcela nov p Ìstup ke druhè etapï projektu. Jiû dnes se hovo Ì o zmïnïnèm p Ìstupu k p edepsanèmu pojistnèmu a souvisejìcìm n klad m, kterè by mïly b t Ëtov ny bez Ëasov ch rozliöenì. Odhady rezerv budou prov dïny na b zi souëasnè hodnoty oëek van ch finanënìch tok se zapoëtenìm p Ìpadn ch v kyv a rizik. Tato vaha neposkytuje dostatek prostoru k podrobnèmu rozboru IFSR, spìöe se snaûì naznaëit smïr, kter m by se pojiöùovny na naöem trhu mïly zab vat a porozumït dopad m na jejich Ëinnost. Je nepochybnè, ûe problematice budou nuceny vïnovat znaën Ëas a zdroje v relativnï blìzkè budoucnosti. To jistï dokumentujì i zmïny v pojistnè legislativï v pr bïhu roku VÌce informacì je moûno zìskat na webov ch str nk ch Geneva Association nebo ofici lnìch str nk ch IFRS, EvropskÈ unie, p ÌpadnÏ auditorsk ch firem a velk ch pojiöùoven. Prameny: J. Leigh ñ The EUís Changing Approach to Solvency J. Tiner (FSA) ñ prezentace na semin i Geneva Association, Lond n 2004 M.G. White ñ International Accounting Standards for General Insurance ñ GIRO, 2004 PWC ñ IFRS and Solvency II, perfect marriage of double whammy? Operational Risk: Takin on a new role ñ Insurance Regulation and Reporting, 10/2004 Wrestling with Regulation, Euromoney 11/04 D. Priebe ñ International accounting developments: What is on radar screen for 2005, Reinsurance 10/ V sledky Generali Pojiöùovny Generali Pojiöùovna a.s. p edepsala za prvnì t i Ëtvrtiny roku 2004 pojistnè ve v öi 3893,6 mil. KË, coû p edstavuje n r st 8,7 % oproti stejnèmu obdobì roku V oblasti neûivotnìho pojiötïnì p edepsanè pojistnè 3033,3 mil. KË odpovìd nav öenì rovnï p edch zejìcìho roku o 7,4 %, v ûivotnìm pojiötïnì pak meziroënì n r st o 13,6 % vy stil v p edpisu pojistnèho ve v öi 860,3 mil. KË. Pojiöùovna Generali v druhè polovinï roku 2004 zaznamenala n r st z jmu klient zejmèna v povinnèm ruëenì a takè u investiënìho ûivotnìho pojiötïnì. Generali Pojiöùovna a. s. je p tou nejvïtöì pojiöùovnou na ËeskÈm trhu, v oblasti neûivotnìho pojiötïnì pak Ëtvrtou nejvïtöì. (Z tiskovè zpr vy Generali Pojiöùovny a. s. z )»esk pojiöùovna nejoblìbenïjöì finanënì institucì roku 2004 V soutïûi Zlat MÏöec 2004 zìskala»p, stejnï jako v minulèm roce, nejvyööì poëet hlas Ëten serveru MÏöec a zvìtïzila takè v kategorii Pojiöùovna. spïönè byly takè jejì dce inè spoleënosti, kterè v anketï zìskaly dvï prvnì, jedno druhè a jedno t etì mìsto. ÑZÌskanÈ ocenïnì je pro n s d kazem toho, ûe klienti oceúujì v raznè zv öenì kvality naöich sluûeb a öirokou produktovou nabìdku, kterou neust le modernizujeme,ì uvedl Richard Kapsa, editel odboru komunikace»p. Novou roveú kvality sluûeb»eskè pojiöùovny ocenila v ned vnè d vodovè zpr vï ke zv öenì ratingu»p rovnïû mezin rodnì ratingov agentura Standard & Poorís. Mezi penzijnìmi fondy zvìtïzil PenzijnÌ fond»p, na stejn stupìnek dos hla v kategorii vïrov spoleënost firma Home Credit Finance. Mezi bankami skonëila ebanka, stejnï jako loni, na druhèm mìstï,»p Invest byl v kategorii InvestiËnÌ spoleënost t etì. Zlat MÏöec 2004 byl rozdïlen do osmi kategoriì (banka, pojiöùovna, stavebnì spo itelna, obchodnìk s CP, penzijnì fond, vïrov spoleënost, leasingov spoleënost a investiënì spoleënost.). Podrobnosti o soutïûi naleznete na internetov ch str nk ch http: zlaty.mesec.cz/. (Z tiskovè zpr vy»eskè pojiöùovny a. s. ze )»esk pojiöùovna a policie ocenily prvnìho ËeskÈho gentlemana silnic PrvnÌ ocenïnì Gentleman silnic, kterè udïlujì»esk pojiöùovna a Policie»R za z chranu ûivota po z vaûnè dopravnì nehodï, rychlou reakci a odvahu, p evzal v NovÈm JiËÌnÏ dvaaëty icetilet Ji Ì Luk Ë. Letos v srpnu vyprostil v PustÏjovÏ na NovojiËÌnsku sedmn ctiletèho mladìka z ho- ÌcÌho auta. ÑTÌmto projektem chceme uk zat na to, ûe hrdiny nemusì b t pouze imagin rnì postaviëky ze svïta filmu a poëìtaëov ch her, ale oby- ËejnÌ lidè, kte Ì ûijì mezi n mi,ì ekl editel agentury»p v NovÈm JiËÌnÏ Petr Musil, kter k certifik tu p edal takè znaëkovè hodinky. ÑPan Luk Ë nev hal nasadit sv j ûivot, aby zachr nil cizìho ËlovÏka z ho ÌcÌho osobnìho automobilu, kter se vzúal po dopravnè nehodï. Kdyby to neudïlal, evidovali bychom na silnicìch naöeho okresu o jeden zma en ûivot vìc,ì doplnil editel novojiëìnskè policie Karel T etina. (Z tiskovè zpr vy»eskè pojiöùovny a. s. z )»SOB Pojiöùovna zìskala od Standard & Poorís rating BBBñ P ednì svïtov ratingov agentura Standard & Poorís (S&P) p idïlila»sob PojiöùovnÏ dlouhodob rating finanënì sìly a vïrov rating na rovni BBB- se stabilnìm v hledem. Ve svèm hodnocenì S&P vyzdvihla p edevöìm dobrou kapitalizaci»sob Pojiöùovny a jejì pozici v r mci mate skè skupiny KBC Bank & Insurance Holding. ÑZÌskan rating pat Ì v»r k nejvyööìm, coû dokl d finanënì sìlu a stabilitu»sob Pojiöùovny a jejì schopnost plnit z vazky v Ëi klient m, Ñ ekl p edseda p edstavenstva a gener lnì editel»sob Pojiöùovny Jeroen van Leeuwen. StabilnÌ v hled vych zì z oëek v nì Standard & Poorís, ûe si»sob Pojiöùovna udrûì svoji konkurenënì pozici a ûe jejì trûnì podìl poroste.»sob Pojiöùovna je podle p edepsanèho pojistnèho Ëtvrtou nejvïtöì pojiöùovnou v»r, celkem spravuje jeden milion pojistn ch smluv. Je Ëlenem silnèho nadn rodnìho finanënìho holdingu KBC Bank & Insurance, 75 % jejìch akciì vlastnì pojiöùovna KBC Verzekeringen N. V., kterou S&P hodnotì ratingem A+ se stabilnìm v hledem.»tvrtinu akciì»sob Pojiöùovny vlastnì»eskoslovensk obchodnì banka, a. s., kter je nejvïtöì Ëeskou bankou a mate skou spoleënostì nejvïtöì finanënì skupiny v»r.»sob m od S&P rating BBB+ se stabilnìm v hledem. (Z tiskovè zpr vy»sob Pojiöùovny, a. s., Ëlena holdingu»sob z ) P ipravila Eva Trojanov POJISTNÝ OBZOR 1/2005 Telegraficky15

15 Dozor nad zajiöùovnami ZatÌmco pro dozor nad prvopojistiteli existuje v EvropskÈ unii pr vnì r mec jiû delöì dobu, pro zajiöùovny dosud podobn pravidla neplatila. Na projektu, kter by mïl tuto mezeru zaplnit, pracuje Evropsk komise od roku Koncem dubna 2004 zve- ejnila n vrh p ÌsluönÈ smïrnice. SmÏrnice se bude vztahovat na spoleënosti se sìdlem v EU, kterè provozujì pouze zajiötïnì. SouËasnÏ vöak dojde ke zmïnï nïkter ch ustanovenì smïrnice pro prvopojistitele. CÌlem je zavèst stejnè principy, jak mi jsou jedinè povolenì a dozor p Ìsluön m org nem v zemi p vodu. N vrh smïrnice stanovì minim lnì poûadavky pro udïlenì povolenì (nap. pr vnì forma spoleënosti, obchodnì pl n Ëinnosti, minim lnì garanënì fond). V r mci z sad a metod finanënìho dozoru jsou mj. upraveny z sady ÌzenÌ spoleënosti, vedenì ËetnictvÌ a p imï enè vnit nì kontrolnì mechanismy. ZÌsk - nì kvalifikovanèho podìlu v zajiöùovnï bude nutnè p edem ozn mit p ÌsluönÈmu dozorëìmu org nu. N vrh smïrnice zakazuje sloûenì depozita, kterè je v souëasnosti vyûadov no v nïkter ch Ëlensk ch st - tech. Pro Ëinnost v oblasti vïrovèho pojiötïnì budou muset zajiöùovny vytv et rezervu. St t, ve kterèm m zajiöùovna sìdlo, bude moci poûadovat vytvo enì v kyvovè rezervy i pro jin odvïtvì pojiötïnì. Bude takè poûadov no odpovìdajìcì krytì pojistnïtechnick ch rezerv aktivy. Poûadavky na solventnost zajiöùoven v neûivotnì oblasti budou vych - zet z poûadavk na prvopojistitele. P itom marûe solventnosti m ûe b t zv öena aû o 50 %. PodobnÏ tomu bude s poûadavky na solventnost zajiöùoven v ûivotnìm pojiötïnì. PodobnÏ jako pojiöùovny budou i zajiöùovny muset vytv et garanënì fond, v tomto p ÌpadÏ ve v öi minim lnï 3 mil. euro (u kaptivnìch zajiöùoven minim lnï 1 mil. euro). Pro p Ìpad, ûe se zajiöùovna dostane do tïûkè finanënì situace, kdy nebude mìt vytvo enè dostateënè pojistnï-technickè rezervy, nebo nebude mìt dostateënou solventnost, bude mìt dozorëì org n kompetence podobnè, jako ve vztahu k prvopojistitel m. Budou sahat od p edloûenì ozdravnèho pl nu pro obnovenì zdrav ch finanënìch pomïr aû po odnïtì povolenì. N vrh smïrnice d le upravuje pr - vo z izov nì poboëek a poskytov nì sluûeb a takè postavenì dce in ch spoleënostì, jejichû mate skè spoleënosti podlèhajì pr vu t etìch zemì. Zajiöùovny, kterè budou v dobï Ëinnost smïrnice jiû podnikat, budou moci v Ëinnosti pokraëovat, aniû by û daly o novè INFO z EvropskÈ unie povolenì. Budou vöak podlèhat smïrnici.»lenskè st ty mohou stanovit dvouletè p echodnè obdobì pro dosaûenè plnèho souladu se smïrnicì (zejmèna se to t k pojistnï-technick ch rezerv a solventnosti). PrvopojistitelÈ, kte Ì souëasnï provozujì zajiötïnì, budou muset vyhovït poûadavk m na solventnost, kterè budou platit pro zajiöùovny. EvropskÈ zajiöùovny pozitivnï hodnotì snahu EvropskÈ komise o posìlenì evropskèho finanënìho trhu a postavenì evropsk ch zajiöùoven na svïtov ch trzìch. Vûdyù v zemìch EU sìdlì nejvïtöì svïtovè zajiöùovny, kterè majì v znamn vliv na cel evropsk finanënì trh. Zajistn trh je jednìm z m la opravdu glob lnìch trh. V nabìdce zajistnè ochrany spolu bezprost ednï soutïûì zajiöùovny ze zemì EU s konkurencì z ostatnìch zemì. Z tohoto hlediska vöak p edstavujì nïkterè body n vrhu smïrnice potenci lnì znev hodnïnì evropsk ch zajiöùoven. To platì zejmèna o solventnosti zajiöùoven p sobìcìch v ûivotnìm pojiötïnì, u nichû rizikov situace neodpovìd situaci u prvopojistitel. Protoûe u zajiöùoven mimo EU jsou poûadavky na solventnost niûöì, mohly by b t evropskè zajiöùovny v konkurenënìm boji v nev hodnèm postavenì. Podobn situace by byla v neûivotnì oblasti v p ÌpadÏ moûnèho zvyöov nì poûadovanè solventnosti. Pramen: GDV, Bericht aus Br ssel, Ë. 48, 6/2004 Zpr vy GDV z Bruselu Bericht aus Br ssel (Zpr va z Bruselu) se jmenuje bulletin informujìcì o dïnì v centru EvropskÈ unie a v jejìch org nech, kter vyd v nïmeck asociace pojiöùoven GDV. Obsah p ipravujì pracovnìci GDV p sobìcì p Ìmo v Bruselu. PrvnÌ ËÌslo vyölo v kvïtnu 1996 a zatìm poslednì z listopadu 2004 m v z hlavì ËÌslo 50. Dosud vydan ËÌsla p edstavujì p es 2000 stran form tu A4 a vïnovala se asi dvïma stovk m r zn ch tèmat, p edevöìm se vztahem k pojiöùovnictvì. U vïtöiny aktu lnìch zpr v je souëasnï formulov no stanovisko GDV. Prostor je i pro odbornè p ÌspÏvky externìch autor. Bulletin je urëen p edevöìm nïmeck m pojiöùovn m. Dost vajì jej takè asociace pojiöùoven z jin ch evropsk ch zemì, politickè instituce, jak evropskè, tak nïmeckè, hospod skè svazy a univerzity. Pramen: GDV Bericht aus Br ssel, Ë. 50 Modernizace pr v akcion Evropsk komise zah jila v z Ì 2004 ve ejnou konzultaci o akcion sk ch pr vech. JejÌm smyslem je p edevöìm usnadnit vykon v nì z kladnìch akcion sk ch pr v na valn ch hromad ch a vy eöit problèmy p i vykon v nì tïchto pr v, zejmèna pr v hlasovacìch, v zahraniëì. OdpovÏdi by mïly b t obsaûeny v n vrhu smïrnice, kter je souë stì akënìho pl nu Komise ke zlepöenì pr va spoleënostì a ÌzenÌ spoleënostì. Konzultace se soust eôuje zejmèna na rozöì enì informacì p ed a po valnè hromadï, aby se zajistilo, ûe tyto informace dostanou vëas vöichni akcion i nez visle na mìstï svèho bydliötï. D le jde o kritèria pro Ëast na valnè hromadï, o minim lnì p edpisy pro pr vo na kladenì dotaz a p edkl d nì n - vrh a o elektronickè hlasov nì, resp. zmocnïnì k hlasov nì. Pro prozkoum nì postup, kterè se v Ëlensk ch st tech osvïdëily, z Ìdila Evropsk komise evropskè fûrum ÌzenÌ spoleënostì (Corporate Governance Forum). To bude prosazovat konvergenci n rodnìch kodex ÌzenÌ spoleënostì a radit Komisi. FÛrum se skl d z 15 odbornìk a je souë stì kr tkodob ch opat enì akënìho pl nu Komise ke zlepöenì pr va spoleënostì a ÌzenÌ spoleënostì v EvropskÈ unii. Bude se sch zet pod vedenìm Komise dvakr t aû t ikr t do roka a Komisi p edloûì v roënì zpr vu. Pramen: GDV Bericht aus Br ssel, Ë. 50 Aktu lnì prognûza konjunktury v eurozûnï Evropsk centr lnì banka v z Ì uve- ejnila prognûzu konjunktury v zemìch eurozûny. Z kladem prognûzy je p edpoklad, ûe bude pokraëovat robustnì v voj svïtovèho hospod stvì. Pr mïrn roënì r st hrubèho dom cìho produktu ve svïtï, mimo oblast eurozûny, se odhaduje na 5,5 % v roce 2004 a kolem 4,5 % v roce HlavnÌ v sledky prognûzy EvropskÈ centr lnì banky pro eurozûnu jsou n sledujìcì: re ln hrub dom cì produkt poroste v roce 2004 mezi 1,6 % a 2,2 % a v roce 2005 se zv öì o hodnotu mezi 1,8 % a 2,8 %; proti poslednì prognûze z Ëervna doölo k mìrnèmu zv öenì oëek van ch hodnot, nejsilnïji poroste export (2004: 4,8 % ñ 7,6 %, 2005: 5,6 % ñ 8,8 %), pomaleji porostou hrubè investice (2004: 0,8 % ñ 2,4 %, 2005: 2,0 % ñ 5,2 %) a soukrom spot eba (2004: 1,6 % ñ 2,2, %, 2005: 1,8 % ñ 2,8 %), zamïstnanost se bude v roce 2005 pomalu zlepöovat a v roce 2005 se poëìt s poklesem procenta nezamïstnan ch, spot ebitelskè ceny porostou v roce 2004 o 2,1 % aû 2,3 %, v roce 2005 o 1,3 % aû 2,3 %. Pramen: GDV Bericht aus Br ssel, Ë. 50 Komitologie (comitology) P i jedn nìch o vytv enì novè struktury org n pro oblast finanënìch sluûeb, souvisejìcìch s implementacì ÑZ vïreënè zpr vy V boru moudr ch o regulaci evropsk ch trh s cenn mi papìryì 1) se Ëasto setk - v me s v razem komitologie (comitology). Co si pod v razem komitologie m me p edstavit? kolem EvropskÈ komise (Komise) je podle Ël nku 202 Smlouvy o zaloûenì EvropskÈho spoleëenstvì zav dït komunit rnì legislativu; kaûd komunit rnì pr vnì p edpis urëuje stupeú implementaënìch pravomocì p iznan ch Komisi a zp sob, jak bude uplat- Úovat. Velmi Ëasto takè tento pr vnì p edpis stanovì, ûe Komisi bude p i uplatúov nì pravomocì napom hat nïkter z v bor v souladu s procedurou, naz vanou Ñkomitologieì 2). TakovÈ v bory jsou sloûeny ze z - stupc vöech Ëlensk ch st t a p edsed jim z stupce Komise. Vztahy 1) V boru moudr ch, ustavenèmu v roce 2000 p edsedal baron Alexandre Lamfalussy; z vïry tohoto v boru obsahovaly mj. i doporuëenì p ejìt v oblasti obchodov nì cenn mi papìry, jako souë sti finanënìch sluûeb, na Ëty stupúov regulaënì systèm. PostupnÏ se doporuëenì aplikujì i v oblasti bankovnictvì a pojiöùovnictvì. 2) Pro pojiöùovnictvì to v minulosti byl tzv. V bor pro pojiöùovnictvì, ustaven na z kladï SmÏrnice Rady. 91/675/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ustavenì V boru pro pojiöùovnictvì; tento V bor byl v d sledku implementace z vïr Lamfalussyho v boru zruöen a byl nahrazen nov m poradnìm org nem ñ Evropsk m v borem pro pojiöùovnictvì a zamïstnaneckè penzijnì fondy (EIOPC). 3) SmÏrnice EvropskÈho paramentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. b ezna 2001 o reorganizaci a likvidaci pojiöùoven. 16 POJISTNÝ OBZOR 1/2005

16 mezi tïmito v bory a KomisÌ jsou zaloûeny na modelech stanoven ch v RozhodnutÌ 87/373/EHS ze dne 13. Ëervence 1987 o postupech pro v kon prov dïcìch pravomocì svï- en ch Komisi. Ve snaze zohlednit zmïny v EvropskÈm spoleëenstvì bylo toto rozhodnutì v roce 1999 nahrazeno nov m RozhodnutÌm Rady ze dne 28. Ëervna 1999 o postupech pro v kon prov dïcìch pravomocì svï en ch Komisi, kterè vytv Ì pro Evropsk parlament moûnost dohlìûet na prov dïnì komunit rnìch pr vnìch p edpis, p ijat ch v r mci postupu spolurozhodov nì, stanovenèmu Aktem o jednotnè EvropÏ. RozhodnutÌ takè vyjasúuje kritèria, kterè m ûe v bor pouûìt. Stanoviska p ipravujì v bory v n vaznosti na n vrhy implementaënìch opat enì, navrûenè KomisÌ. V öe zmìnïnè rozhodnutì si v neposlednì adï klade za cìl nejen lepöì informovanost EvropskÈho parlamentu, neboù ukl d komisi pravidelnï informovat Evropsk parlament o pr ci v bor ale i lepöì informovanost ve ejnosti ñ od roku 2000 Komise pravidelnï zve ejúuje v roënì zpr vy o Ëinnosti v bor. GaranËnÌ systèmy v pojiöùovnictvì Evropsk komise (ÑKomiseì) se problematikou garanënìch systèm v pojiöùovnictvì zab v od roku CÌlem Komise je p ipravit smïrnici, kter by vöem Ëlensk m st t m EU ukl dala povinnost zavèst pro p Ìpad padku pojiöùovny mechanismus, podobn garanënìmu systèmu fungujìcìmu jiû dnes v bankovnictvì a v oblasti obchodov nì cenn mi papìry. Inici torem jedn nì o garanënìch systèmech v EvropskÈ komisi je Irsko, kterè po padku jednè ze zahraniënìch pojiöùoven p sobìcìch na jeho zemì, navrhlo tehdejöìmu V boru pro pojiöùovnictvì hledat moûnosti smï ujìcì k vytvo enì garanënìch systèm ve Ëlensk ch st tech EU. V listopadu 2001 byla vytvo ena pracovnì skupina EvropskÈ komise s kolem studovat problèmy plynoucì z nedostateënè harmonizace garanënìch systèm v pojiöùovnictvì. Ve druhè polovinï roku 2003 se Evropsk komise obr tila na ËlenskÈ st ty s dotazy, t kajìcìmi se n klad na garanënì systèmy v pojiöùovnictvì, zp sob jejich financov nì a n - klad na povinnè pojiötïnì. Komise dalöì aktivity v öe uvedenè pracovnì skupiny podporuje, neboù je p esvïdëena, ûe ve prospïch zavedenì garanënìch systèm v pojiöùovnictvì existujì silnè argumenty. Na zased nì pracovnì skupiny dne 30. b ezna t.r. bylo na z kladï reakcì Ëlensk ch st t na v öe zmìnïn dotaznìk konstatov no, ûe v hody garanënìch systèm p evaûujì nad n - klady, kterè jsou s nimi spojeny. Ëel garanënìch systèm GaranËnÌ systèmy v nïkter ch Ëlensk ch st tech jiû existujì nebo jsou zav dïny. I kdyû pouûìvajì rozdìlnè mechanismy, jejich spoleën m znakem je zajiötïnì ochrany pojistnìka v p ÌpadÏ padku pojiöùovny. Evropsk komise nem v myslu mïnit pouûìvanè ve ejnè nebo soukromè garanënì systèmy, pokud budou v souladu cìli p ipravovanè smïrnice, kter mi jsou ochrana spot ebitel a zajiötïnì rovn ch podmìnek pro konkurenci na pojistnèm trhu. Podle EvropskÈ komise by st - vajìcì garanënì systèmy v Irsku, VelkÈ Brit nii, Francii, äpanïlsku a v NÏmecku po nïkter ch prav ch mohly b t v souladu s p ipravovan m n vrhem smïrnice. GaranËnÌ systèmy v Ëlensk ch st tech EU V öesti Ëlensk ch st tech EU fungujì garanënì systèmy pro ochranu pojistnìk v ûivotnìm pojiötïnì. Tyto systèmy jsou znaënï rozdìlnè. ExistujÌ tradiënì garanënì systèmy pro odökodnïnì, a systèmy, kterè poskytujì ochranu v poë teënìch f zìch ohroûenì pojiöùovny nap. formou transferu portfolia (D nsko, Nizozemsko). Ve äpanïlsku, VelkÈ Brit nii a na MaltÏ pokr v garanënì systèm jak ûivotnì tak neûivotnì pojiötïnì. GaranËnÌ systèmy jsou obvykle financov ny z p ÌspÏvk pojiöùoven stanoven ch podle p edepsanèho pojistnèho. V û dnèm ËlenskÈm st - tu nejsou p ÌspÏvky stanoveny podle rizikovèho profilu pojiöùovny. Zhruba polovina Ëlensk ch st t garanënìm systèm m umoûúuje vzìt si v p ÌpadÏ pot eby p jëku nebo zìskat p Ìjem z jin ch zdroj. ObecnÏ platì, ûe tyto systèmy nejsou financov ny z ve ejn ch zdroj. Argumenty pro zavedenì garanënìch systèm v pojiöùovnictvì: v p ÌpadÏ likvidace pojiöùovny zajiöùujì klient m odökodnïnì. St vajìcì nedostateën harmonizace jiû existujìcìch garanënìch systèm a vytv enì nov ch v nïkter ch Ëlensk ch st tech, zp sobila neû doucì rozdìly v ochranï klient, naruöila dnè fungov nì vnit nìho trhu, garanënì systèmy zajistì klient m pruûnïjöì, jistïjöì a rychlejöì ochranu neû postup podle smïrnice EU o likvidaci pojiöùoven 3). GaranËnÌ systèmy zajistì klient m alespoú urëitou kompenzaci v p ÌpadÏ, kdy p i likvidaci pojiöùovny nebude dostatek prost edk ke krytì jejich pohled vek, nïkterè ËlenskÈ st ty nekoordinovanï z izujì novè n rodnì garanënì systèmy. V p ÌpadÏ likvidace pojiöùovny to vede k nedostateënè ochranï Ë sti klient, mezer m nebo p ekr v nì v kompenzacìch poskytovan ch st vajìcìmi systèmy a p edevöìm k nerovnèmu zach zenì s postiûen mi klienty v jednotliv ch Ëlensk ch st tech, zavedenì garanënìch systèm p ispïje k posìlenì d vïry spot ebitel v org ny dozoru Ëlensk ch st t, u produkt, kdy klient svï uje pojiöùovnï svè finanënì prost edky na delöì obdobì (nap. ûivotnì pojiötïnì), je d vïra spot ebitel mimo dnï d leûit ; mohla by b t oslabena v p Ìpadech, kdy nebudou respektov na jejich pr va v p ÌpadÏ padku pojiöùovny. A pr vï zavedenì garanënìch systèm by mïlo d vïru klient k pojiöùovn m zv öit, v situaci, kdy se st le ËastÏji objevujì tendence k p esouv nì funkcì soci lnìho zabezpeëenì na soukromè pojiötïnì, jsou z ruky a urëit bezpeënostnì sìù k zajiötïnì d vïry spot ebitel velmi pot ebnè, ËlenskÈ st ty, kterè jiû v pojiöùovnictvì zavedly garanënì systèmy, majì z jejich fungov nì pozitivnì zkuöenosti, neuspokojivè zavedenì garanënìch systèmu v pojiöùovnictvì m ûe naruöit rovnost konkurenënìch podmìnek mezi pojiöùovnami a subjekty dalöìch segment (bankovnictvì, obchodov nì cenn mi papìry) sektoru finanënìch sluûeb v r zn ch Ëlensk ch st tech. Argumenty proti zavedenì garanënìch systèm v pojiöùovnictvì: mor lnì hazard ñ klienti se p estanou zajìmat o kvalitu pojiöùovny a jednoduöe si budou vybìrat pojistitele, kter je Ëlenem garanënìho systèmu, k zajiötïnì dnè ochrany spot ebitel jsou k dispozici i jin opat- enì ( technickè rezervy, zvl ötnì reûim pro zach zenì s aktivy v p ÌpadÏ likvidace pojiöùovny, Ëinn dozor nad pojiöùovnami), kterè mohou pot ebnou ochranu tèû zajistit, nenì dosud dostateënï zn mo, jak opat enì pro ochranu klient p inese probìhajìcì jedn nì o n vrhu smïrnice ÑSolventnost IIì, n klady na spr vu garanënìho mechanismu, kterè by se mohly promìtnout do v öe pojistnèho. V p ÌpadÏ, ûe bude dosaûeno dohody na pot ebï harmonizovanèho garanënìho mechanismu v r mci EU, tak by mïla Komise pro jejich zavedenì vydat doporuëenì a nikoliv z - vaznou smïrnici. Evropsk federace n rodnìch asociacì pojistitel (ComitÈ EuropÈen des Assurances ñ CEA), jejìmû Ëlenem je od roku 1998 takè»esk asociace pojiöùoven, p istupuje k jedn nìm o garanënìch systèmech ponïkud rezervovanï. Zast v n zor, ûe by se jedn nì nemïlo uspïchat a to nejen z d vodu, ûe pojistnè trhy ve Ëlensk ch zemìch jiû urëitou ochranu spot ebitel m nabìzejì (nap. garanënì fondy u pojiötïnì odpovïdnosti z provozu motorovèho vozidla) ale takè proto, ûe v souëasnè dobï nenì zn - mo, jakè pojistky v tomto smïru budou obsaûeny v pr vnìch p edpisech o solventnosti II. Podle CEA by ËlenskÈ st ty nemïly mìt povinnost garanënì systèmy vytv et. V p ÌpadÏ, ûe by byl komunit rnì p edpis o garanënìch systèmech p ijat, mïla by b t Ëlensk m st t m ponech na moûnost stanovit si v öi n hrady poskytovanou garanënìm systèmem. HlavnÌ roli p isuzuje CEA p Ìsluön m odpovïdn m org n m Ëlensk ch st - t, kterè by mïly disponovat mechanismy, umoûúujìcìmi nastavit pro pojiöùovny dostateënï p Ìsn pravidla a vynucovat jejich dodrûov nì, aby se pojiöùovny nemohly dostat do obtìûnè finanënì situace, kter by mohla skon- Ëit jejich padkem. Deset princip ochrany spot ebitele v EvropskÈ unii S cìlem pomoci spot ebitel m Ñsezn mit spot ebitele s jejich pr vyì publikoval dnes jiû b val komisa pro ot zky zdravì a ochrany spot ebitele David Byrne a b val komisa Pavel TeliËka sdïlenì, nazvanè ÑOchrana spot ebitele v EvropskÈ unii: 10 z - kladnìch princip ì. Toto sdïlenì seznamuje spot ebitele s tìm, jak komunit rnì pr vnì p edpisy spot ebitele chr nì a d le jej seznamuje s tìm, jak mohou zìsk vat dalöì rady a informace o sv ch pr vech. Z kladnì principy ochrany spot ebitele jsou n sledujìcì: 1. Nakupujte co chcete a kde chcete. 2. Pokud je zboûì vadnè, vraùte je. 3. VysokÈ bezpeënostnì standardy pro potraviny. 4. Informujte se o tom, co jìte. 5. Smlouvy pro spot ebitele musì b t spravedlivè. 6. Spot ebitelè se mohou nïkdy rozhodnout jinak. 7. Moûnost snazöìho porovn nì cen. 8. Spot ebitel m nemajì b t poskytov ny zav dïjìcì informace. 9. Ochrana spot ebitele v dobï, kdy je na dovolenè. 10. ËinnÈ mechanismy pro urovn - v nì p eshraniënìch spor. Pramen: Evropsk unie ñ MEMO/04/192 P ipravili: Ing. Josef»Ìûek, Mgr. Miroslav Langhammer, Ing. V clav Kodiö POJISTNÝ OBZOR 1/

17 AKTUALITY ZE ZAHRANI»Õ JUDr. Vlasta Mikluö kov, ExpertnÌ a poradensk kancel, s.r.o. N hrada ökody spoëìvajìcì ve Ñztr tï na leasinguì Navazuji na vahy t kajìcì se odökodnitelnè a neodökodnitelnè jmy, jak jsem se jimi zab vala ve svèm Ël nku v minulèm ËÌsle PojistnÈho obzoru, a to v souvislosti s konkrètnìm n rokem. V nïkter ch p Ìpadech je postavenì poökozenèho skuteënï nez vidïnìhodnè, protoûe vöichni ÑcÌtÌì, ûe byl ÑnÏjak poökozenì a jeho jma se na prvnì pohled takè jevì jako jednoznaënï odökodniteln. Pr vnï se ale vïc m jinak. Typick m p Ìkladem je n rok na n hradu Ñztr ty na leasinguì u tot lnìch ökod na vozidle. O tomto problèmu se vedly diskuse mezi odbornou ve ejnostì, ale i soudnì spory, a dnes je uû moûnè se p iklonit na z kladï soudnì judikatury k n zoru, ûe tento n rok nelze z povinnèho ruëenì odökodnit. Poökozen û d odökodnïnì z toho d vodu, ûe potè, co pojistitel zaplatil za ökodu na vozidle jeho majiteli, tedy leasingovè spoleënosti, on jako leasingov n - jemce, p esto, ûe nem ve vlastnictvì automobil, kter by p i p edpokl danèm bïhu vïcì mïl a moûn adu let jeötï uûìval, musì tèto spoleënosti podle podmìnek leasingovè smlouvy dokonce dopl - cet, zpravidla v dech desìtek tisìc korun. PojistitelÈ se br nili odökodnïnì tohoto n roku s tìm, ûe na Ëet n - hrady ökody z povinnèho ruëenì nemohou jìt n sledky pro poökozenèho nev hodnèho smluvnìho vztahu mezi nìm a t etì osobou, leasingovou spoleënostì. Soudy, naposled nap. odvolacì soud v Hradci Kr lovè, jim d vajì za pravdu. Jsou toho n zoru, ûe odpovïdnost za ökodu lze Ëinit z vislou pouze na bezprost ednì p Ì- ËinÏ, kter ke ökodï vedla. Z pohledu majetkovè jmy vzniklè poökozenèmu je jejìm bezprost ednìm d vodem smlouva mezi nìm a leasingovou spoleënostì, tkvìcì v podmìnk ch tèto smlouvy. Mezi st etem provoz a ökodou vzniklou ûalobci tedy stojì leasingov smlouva, a st et provoz pak je p ÌËinou nep Ìmou, pokud jde o n rokovanou jmu. Jak zn mo, chybì-li p ÌËinn souvislost (ta p Ìm a hlavnì) nenì splnïn z kladnì p edpoklad k z konnèmu odökodnïnì. Na tïchto z vïrech z pr vnìho hlediska nem ûe nic zmïnit ani skuteënost, ûe v z sadï v»eskè republice nem leasingov n jemce öanci uzav Ìt jinou neû takto nev hodnou smlouvu. Jak sami soudci nïkdy mimo protokol konstatujì, vyhovïnì z konu nemusì znamenat totèû, co z öiröìho pohledu spravedlnost. ZajÌmav je i vaha pojistitele, kterou se soud v jednom konkrètnìm p ÌpadÏ ale ani nezb val, posta- Ëil mu k rozhodnutì z ejmï nedostatek p ÌËinnÈ souvislosti. Jedn se o to, ûe se pojistitel br nil proti p edmïtnèmu n roku poökozenèho takè tìm, ûe podle jeho v poëtu (kter lze zobecnit), v p ÌpadÏ vypo d nì leasingovè smlouvy p i jejìm dnèm ukonëenì by poökozen m ûalobcem vynaloûenè n klady byly vyööì, neû p i p edëasnèm ukonëenì leasingu. To vede k z vïru, ûe ûalobci nevznikla û dn ökoda. Je tedy moûnè, ûe jde jmu nemajetkovèho charakteru, spoëìvajìcì v tom, ûe poökozen nem funkënì automobil, kter by mohl pouûìvat. Tedy o jmu podle p edpis o n - hradï ökody neodökodnitelnou. Nov mapa povodúov ch rizik ve VB Britsk agentura pro ûivotnì prost edì vyvinula novou povodúovou mapu, kter m poslouûit jako prevence p i zmìrnïnì povodúov ch ökod, vzhledem ke zvyöujìcìmu se nebezpeëì povodnì jako n sledku klimatick ch zmïn. Mapa, kter je dostupn na internetu, je urëena dom cnostem a podnikatel m, a po zad nì smïrovacìho ËÌsla pod informaci o stupni rizika a zp sobu ochrany, a to s ohledem na vzd lenost ek, pob eûì a dostupnost ochrann ch sloûek. Asociace britsk ch pojistitel publikaci mapy p ivìtala, zejmèna potè, kdy v Ëervnu tohoto roku zve ejnila informaci o n sledcìch klimatick ch zmïn na pojiötïnì majetku v Brit nii, kterè se bïhem let 1998 aû 2003 zdvojn sobily. Pramen: Insurance Day, , Kartel v NÏmecku? DalöÌ vlna trest pro nïmeckè pojistitele za kartelovè dohody o cen ch pojiötïnì vì Ì, po p edloúskèm deru antimonopolnìho adu jiû zëe enè, vody nïmeckèho pojistnèho trhu. Po tocìch z 11. z Ì 2001 totiû pojistitelè jako n sledek ztr t z kolapsu WTC, a takè pro dosavadnì podhodnocenì sazeb pr myslovèho pojiötïnì, razantnï zv öili ceny tohoto druhu pojiötïnì. ad dosud nezve ejnil jmèna jeden cti dotëen ch spoleënostì, zn mo je pouze sedm jiû p edloni zkouman ch pojistitel (Allianz, Axa, AMB, Gothaer, Victoria, Gerling a HDI). Pramen: Insurance Day, (OM) 18 POJISTNÝ OBZOR 1/2005

18 V e l k È p o j i s t n È u d l o s t i Po skonëenì 1. svïtovè v lky a vzniku»eskoslovenska nastal obrovsk z jem o ubytovacì kapacity pro studenty praûsk ch vysok ch ökol. St vajìcì absolutnï nepostaëovaly, neboù studovat p ich zeli ti, kte Ì byli demobilizov ni jednak z rakouskè arm dy, jednak z ad legion, a chtïli pokraëovat v p eruöen ch studiìch. NavÌc v hlavnìm mïstï novèho st tu se ke studiu zapisovali st le ËastÏji studenti ze Slovenska. To vedlo ke vzniku, do tè doby nevìdanè akce, k svèpomocnè v stavbï studentskè kolonie, naz vanè pozdïji Kolonka, v severoz padnì Ë sti rozlehlè letenskè pl nï u äpejcharu v katastru Holeöovice ñ Bubny. Po mnoh ch diskusìch byla zvolena varianta v stavby nov ch patrov ch d evïn ch pavilon podle konstrukënìch z sad prof. Jana Z horskèho. Objekty mïly na sv ch fas d ch velmi v raznè kubistickè prvky. HlavnÌm projektantem byl prof. dr. ing. arch. Miloö VanÏËek (1889 ñ 1954). D evo bylo jako hlavnì materi l zvoleno pro svoji dostupnost a relativnï snadnou zpracovatelnost. Studenti si tèmï veökerè pr ce, vëetnï v kopov ch, dïlali sami. V jimkou byly jen ty specializovanè. Akci po vöech str nk ch Ìdil stavebnì v bor jmenovan Obrodn m hnutìm ËeskoslovenskÈho studentstva (OH»S). Stavba studentsk ch kolejì na LetnÈ byla realizovan v letech 1921ñ1922. FinanËnÏ na stavbu p ispïlo ministerstvo soci- lnì pèëe, velk obnos daroval i prezident republiky T. G. Masaryk. Ministerstvo n rodnì obrany zap jëilo za reûijnì poplatek n kladnì automobily a t i p ry konì s povozy. P ispìvali i dalöì, nap Ìklad architekt Kotrba dal k dispozici svè opukovè lomy na StrahovÏ, s podmìnkou, ûe si studenti k men sami nal mou, coû se takè stalo. Bylo jedn no se Svazem v vozc d eva o darech stavebnìho d ÌvÌ. Poda ilo se nejprve opat it p Ìsliby menöìho mnoûstvì, jeû vöak mnoho naznaëily. Nakonec pan Kˆrner z NovÈho JiËÌna, majitel firmy exportujìcì d evo, se rozhodl, ûe na stavbu studentsk ch kolejì vïnuje mimo dnï velik dar, tèmï dvacet vagûn d eva. P i prov dïnì se vöak uk zalo, ûe pot ebnè Poû r studentskè kolonie na LetnÈ sloupky û dn pila nevyr bì, nebo moûn vyr bït ani nechce, a ûe dar v tèto formï se ned realizovat. Proto byl tento dar nakonec uskuteënïn v penïzìch, a to Ë stkou p esahujìcì KË. Bylo konstatov no, ûe tento p Ìstup zasluhuje velkèho ocenïnì, ponïvadû p iöel od firmy nïmeckè, kter nemïla k ËeskÈmu studentstvu û dn ch p Ìm ch vztah. Pomoc p ich zela i od dalöìch institucì a jednotlivc. Jednalo se o vybavenì interièr, ale t eba i kuchyúskè n ËinÌ, vëetnï hrneëk a skleniëek. Filmov podnikatel V clav Havel nechal postup stavby nafilmovat. Studenti se tak nejen mohli vidït p i pr ci, ale film byl tèû propagaënï vyuûìv n p i p edn ök ch a û dostech o podporu.»ern m dnem, dnem vzniku velkè pojistnè ud losti se stal 21. prosinec 1927, kdy vyho el pavilon ËÌslo öest. O neötïstì podal autentickou pìsemnou zpr vu tehdejöì editel Kolonky profesor Bohumil MuûÌk. V vodu detailnï uv dì: ÑJako obyëejnï jsem p iöel r no do kancel e, odbyl poötu, p ipravil v noënì v platnì listinu pro z Ìzence a chtïl jsem odjet do spo itelny vybrat p Ìsluön finanënì obnos. Vyöel jsem do haly pavilonu, kdyû tu mne zarazil podivn z pach kou e, naplúujìcì chodby. P ebïhl jsem rychle p ÌzemnÌ chodby, vybïhl do poschodì a tam v pravèm konci chodby vidïl hustöì oblaka kou e. Byl to straön okamûik. Vnikl jsem na z chod, po ohni vöak nikde stopy. Vöechny stïny byly studenè, jen zadnì stïna nad klozetovou mìsou byla ponïkud tepl. Teprve nynì jsem si povöiml, ûe z klozetu vych zì kou. MezitÌm se ocitl vedle mne stavnì z Ìzenec, kter utrhl mìsu a teprve nynì jsme naöli zdroj kou e. Tr my podlahy spojujìcì tuto se stïnou, doutnaly. Do otvoru byl vpuötïn obsah nïkolika minimax, ale marnï, oheú byl pod venkovnì Ìmsou.ì MezitÌm uû byl poû r nahl öen na p Ìsluön mìsta, stalo se tak v hod. OheÚ se rychle öì il, a tak kromï profesion l, p ijely tèû dobrovolnickè hasiëskè sbory z Vinohrad, St eöovic a Vokovic. Objekty byly v tè dobï relativnï opuötïnè, neboù studenti se jiû rozjeli na v noënì sv tky do sv ch domov. P esto se naölo dost lidì, kte Ì z objektu napadenèho ohniv m ûivlem vyn öeli n bytek, pe iny a skromnè studentskè vybavenì interièr. V prvnì f zi z sahu se hasiëi zamï ili na ochranu sousednìch objekt. HaöenÌ jim stïûoval siln, tèmï dvacetistupúov mr z. I proto se z pavilon dlouho valil tïûk Ëern kou z kterèho probleskovaly plameny. D evïn stavba byla pro oheú snadnou ko istì. HasiËi ukon- Ëili svoji pr ci ve t i hodiny odpoledne, to jiû trëely k obloze jen vnïjöì stïny a devades t chud ch student, neboù takovì v letenskè kolonii bezv hradnï p evaûovali, se ocitlo bez p Ìst eöì. Pr bïh poû ru, o kterèm se v Praze dlouho hovo ilo, byl filmov n a svèho Ëasu ho mohli televiznì div ci spat it v oblìbenèm po adu filmovèho historika Karla» slavskèho ñ Hled nì ztracenèho Ëasu. Z sluhou praûskèho prim tora Karla Baxy i ministra ökolstvì a n - rodnì osvïty Milana Hodûi bylo pades t student umìstïno v novè budovï Masarykovy koleje v DejvicÌch, ostatnì prozatìmnï ubytov ni jako ËtvrtÌ v pokojìch pro t i na LetnÈ. Poû rem zniëen pavilon byl potè do roka obnoven. Kolonka byla p vodnï stavïna jako nouzov stavba, ale jejì likvidace byla st le oddalov na. JejÌ poslednì pavilony byly zbour ny aû v Ìjnu 1975, kdyû p edtìm studenti zìskali dalöì ubytovacì kapacity na DÏkance v PodolÌ, na éiûkovï, StrahovÏ i jinde. S dneönìm rozvojem vysokèho ökolstvì a velkèho nedostatku ubytovacìch kapacit pro studenty obëas v diskusi na toto tèma zaznì od tïch, kte Ì studentskou kolonii na LetnÈ pamatujì, ûe by jeötï dnes poskytla, byù skromnè, ale pot ebnè sluûby. Dnes nïkdejöì Kolonku p ipomìn pouze pìskovcov pamïtnì pomnìk uprost ed kolejovèho obratiötï na koneënè stanici tramvajì v Praze ñ Na äpejcharu. N pis p ipomìn, ûe tady st la Kolonka, baöta pokrokovè inteligence. V dolnì Ë sti je naznaëen p dorys jejìch pavilon. Pam tnìk byl odhalen 17. listopadu Signov n je jmèny M. Hlobilov -MrkviËkov, Sedl Ëek a Rathauzsk. Josef Hrubeö POJISTNÝ OBZOR 1/