Máme středoevropský obchodní syndrom, neumíme nabízet,

Transkript

1 Prosperita? Především! Nic jiného neřeším. ročník 8 (11 / 2006) mi vadì sl vko "zbyteënï". Zkuste udïlat anketu mezi exportèry a zeptejte se jich, jestli chtïjì vydïl vat. Jinak, jestli chtïjì hodnï vydïl vat. P edpokl d m, ûe odpovì kladnï. Pak se jich zeptejte, kde ty profity chtïjì realizovat. Pokud odpovì, ûe v»ech ch, NÏmecku a Rakousku, pak si proti eëì. Na tïchto trzìch m ûete r st jen nepatrnï. SkuteËnÏ vydïlat m ûete dnes pouze na rozvìjejìcìch se trzìch. Kaûd student st ednì ekonomickè ökoly vì, ûe v öe profitu je p Ìmo mïrn v öi rizika. OdpovÏÔ tedy znì: jsou rizikov, nikoliv ale zbyteënï. DoporuËenÌ znì: jìt na trhy bezpeënè, na nich generovat solidnì a stabilnì obrat a dopl- Úovat je trhy t etìch zemì, na kter ch musìte bezostyönï vydïl vat, a to do tè doby, neû se stanou trhy stabilnìmi. www. premium.prosperita.info Máme středoevropský obchodní syndrom, neumíme nabízet, nemáme potřebnou drzost a zdravou komunikační agresivitu, někdy mám pocit, že se naší obchodníci stydí handlovat Ing. Karel Havlíček, PhD., MBA, ředitel pro obchodní a marketingovou strategii průmyslového holdingu Sindat Group o tom, co vidí kolem sebe Ing. Karel Havlíček, PhD., MBA je ředitelem pro obchodní a marketingovou strategii průmyslového holdingu Sindat Group. Mimo správy účastí mateřské společnosti vede speciální obchodní skupinu, která realizuje přímé obchodní aktivity holdingu na více jak třiceti tzv.emergings markets. Je zakladatelem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a je vicepresidentem hlavní evropské asociace UEAPME, zahrnující všechny evropské svazy a komory, hájící zájmy malých a středních firem. Především je to člověk činorodý, který nenávidí plýtvání časem a prázdné chvíle o ničem. Jak stihne veškeré své aktivity, do nichž spadá mimo jiné množství přednášek na konferencích a seminářích, a na vysokých školách, to je mi záhadou. Velký díl roku je na cestách po světě, přitom se nestává, že by zapomněl na to, co slíbil. Na y či sms odpovídá okamžitě. Jeho pracovní stůl je vždy uklizený, vše na něm je úhledně srovnané. Co hledá, vždy najde. Pozor, nechválím, ani neleštím kliku. Nemá to rád: TÈma, kterèmu rozumìte - malè a st ednì firmy, jejich uplatnïnì na trhu. Ty tam jsou doby, kdy staëily hranice jednè zemï.»eskè firmy pot ebujì exportovat. V zvy vöak nep ich zejì ze sousednìho NÏmecka, kam naöi v vozci st le nej- ËastÏji mì Ì, ani z ostatnìch zemì Evropy. Kter teritoria jsou dnes vìce neû zajìmav pro uplatnïnì naöich firem? Tak jsou to urëitï vöechny zemï EU, coû ale dnes nebereme jako faktick v voz, ale tèmï jako dom cì teritoria. Nedovedu si jiû tèmï p edstavit Ëesk v robnì podnik, kter by se na zemï EvropskÈ unie dìval jako na cosi cizìho, kde by se mïl pomalu rozhlìûet a zkouöet hledat partnery. Kdo nedok ûe v souëasnosti vyuûìt teritorium EU jako jednotn velk - z mïrnï Ìk m dom cì trh - je tèmï diskvalifikov n. TÌm snad ne Ìk m nic novèho. Velkou öanci ale vidìm pro ËeskÈ st ednì firmy na rozvìjejìcìch se trzìch. Z vlastnì zkuöenosti musìm jmenovat trhy jako jsou»ìna, Indie, Vietnam, Rusko, nïkterè africkè zemï, nebo vybranè trhy st ednì a jiûnì Ameriky. Nejsou tato mìsta zbyteënï rizikov mi? Rizikov mi bezesporu jsou. Ale ve vaöì ot zce ÿìk se jim emergings markets - co je jim vlastnì a co zejmèna by mïl v vozce br t na z etel, rozhodne-li se vkroëit pr vï sem? UmÌ se naöe menöì firmy v zahraniëì pohybovat se zdrav m sebevïdomìm? SnaûÌ se porozumït mìstnìmu prost edì, pochopit mentalitu tamnìch lidì, souznìt na stejnè notï? Mnoho ot zek, r znè odpovïdi. Pokud bych mïl definovat vlastnosti a rozdìlnosti vöech emergings markets, bylo by to povìd nì na hodiny. PojÔme ale k tïm p edpoklad m, na kterè jste se ptala. TuöÌm, ûe jedna z ot zek byla, jestli majì ËeskÈ firmy zdravè sebevïdomì. NemajÌ. Bohuûel. P itom nenì d vod. Dok ûeme vyr bït skvïlè v robky, jsme dob Ì v inovacìch, technick ch dovednostech. TÌm to ale konëì. M me st edoevropsk obchodnì syndrom, neumìme nabìzet, nem me pot ebnou drzost a zdravou komunikaënì agresivitu, nïkdy m m pocit, ûe se naöì obchodnìci stydì handlovat. Pokud toto nezlomìme, pak n m budou skvïlè v robky k niëemu. Jak dalöì p edpoklad jste zmiúovala? PochopenÌ tamnìch prost edì. DÏkuji, dobr ot zka. Je to skuteënï naprost z klad spïchu. Trhy musì obsluhovat obchodnìci, kte Ì ch pou mìstnì prost edì, mentalitu, n boûenstvì. Nedovedu si p edstavit, ûe by mïli b t spïönì, aniû by se s teritoriem nesûili, neporozumïli by mu nebo by je aû nerespektovali, tvrdìm dokonce, ûe k nïmu musì mìt urëitou pokoru. V Ëem vlastnï spat ujete v zvy tïchto trh? NÏkdo se jich st le bojì, jin je podceúuje, nïkte Ì je vöak d vno objevili, jeötï neû se formulovala st tnì politika exportuö Jin mi slovy mi chcete naznaëit, ûe bychom se mïli zaëìnat rozhlìûet po svïtï v n vaznosti na opïrnè body st tnì politiky exportu? To se ob - v m, ûe bych zde dnes s v mi nesedïl. P estaúme jiû koneënï p eceúovat vliv st tu na naöe podnik nì! Smi me se tìm, ûe je a bude minim lnì, v pozitivnìm i negativnìm slova smyslu. St tnì politika exportu a veökerè podp rnè exportnì prost edky jsou v po dku, ale jsou jen nepatrn m doplnïnìm naöich aktivit, kterè jsou buô spr vnè, pak budeme spïönì, nebo öpatnè, pak je n m st tnì podpora k niëemu. P ece to, ûe se rozhodnu vstoupit na cizì trhy, tìm spìöe na emergings markets, nem ûe b t v z vislosti na doporuëenì st tnìho ednìka! MusÌ to b t d sledkem naöich dovednostì opat- it si o teritoriìch kvalitnì informace, najìt si tam partnera, konkurenënì v hodu, zajistit si penìze, person l atd. To za n s nikdo neudïl. NenÌ mïsìc, kdy bych na nïjakè konferenci nevysvïtloval mal m podnik m, ûe se musejì o sebe postarat samy a nespolèhat st le na nïjakè berliëky, fondy, podpory, servis st tu. DÏsÌ mï, ûe to nïkterè firmy st le nech pou. Skupina Sindat Group, kde m te na starost obchod a marketing, doslova mapuje cel zajìmav svït - mimo Evropy jste se rozhlèdnul po celè Asii, jste v Africe, LatinskÈ Americe. JakÈ komodity a v jak ch zemìch firmy vaöì skupiny jiû nabìzejì a kam se chystajì? V tuto chvìli exportujeme jiû do vìce jak 70 zemì svïta, kaûd rok investujeme p ibliûnï do deseti nov ch teritoriì. Sindat jako mate sk spoleënost, mimo ÌzenÌ majetkov ch ËastÌ, realizuje pod vlastnì spr vou i p ibliûnï t icet p Ìm ch emergings markets. Znamen to, ûe mimo aktivit v r mci skupiny disponuji patn ctiëlenn m obchodnìm t mem, kter se pohybuje na skuteënï zajìmav ch teritoriìch. pokraëov nì na stranï 40

2 ZRCADLO listopad N rodnì politika podpory jakosti 2. Akce»eskÈ manaûerskè asociace a ManaûerskÈho svazovèho fondu 3. Aktivity SdruûenÌ KorektnÌ podnik nì 4. VybranÈ konference a semin e VzdÏl vacì agentury 1. VOX a.s. 5. Akce spoleënosti Point Consulting mezin rodnì konference Hled nì novè Evropy Veletrh Pragooffice - veletrh kancel skèho n bytku a vybavenì 8. VybranÈ semin e CzechTrade 9. Znojemsk hrozen SoutÏû Zlat koruna Konference GenderovÈ aspekty spoleëenskè zodpovïdnosti firem aneb Kde jsme a kde bychom chtïli b t? 12. SoutÏû MarketÈr roku 13. Motocykl roku Mezin rodnì konference Jakost roënìk 15. Konference CestovnÌ ruch na prahu 3. tisìciletì - 7. roënìk 16. Druh Komorov jarmark 17. Konference CAC LEASING v OstravÏ 18. FRANCHISING FORUM 19. Konference Organizace a ÌzenÌ podnikatelsk ch ËinnostÌ 20. Odborn semin AMSP»R k pojiötïnì exportnìch pohled vek 21. Odborn semin AMSP»R k Ëerp nì prost edk z evropsk ch fond v novèm programovacìm obdobì Odborn semin AMSP»R "Kucha ka spïönèho dodavatele ve ejnè zak zky" Prosperita je mïsìënì periodikum o podnik nì a vz jemnè komunikaci mezi firmami a jejich velk mi skupinami, mezi profesnìmi uskupenìmi a navz jem v prost edì ËeskÈho trhu. P ednostnï informuje svè Ëten e o dïnì v ËeskÈ ekonomice p edevöìm oëima jednotliv ch podnikatelsk ch subjekt a svaz, asociacì, sdruûenì, uniì, komor a Konfederace zamïstnavatelsk ch a podnikatelsk ch svaz»r. Velk prostor je vïnov n prezentacìm formou Ël nk a rozhovor anebo klasickè reklamï, kter je jedin m zdrojem financov nì tohoto Ëasopisu. CÌlem je oslovit öirokè spektrum podnikatel a manaûer s tìm, ûe p ednost majì informace o aktivnìm postoji k podnik nì a vytv enì trval ch hodnot. Najdete nás Doba je drav, svït glob lnì a informace znaënï promïnnè.»asopis p en öìme i na internet. K tomu n m pom hajì nìûe uveden mìsta. MonitoringovÈ firmy Newton IT Anopress EkoInfo.cz V bïr z partnersk ch webov ch str nek Servery spoleënosti inet Solutions s.r.o Svaz podnikatel ve stavebnictvì v»r - Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r - RozhodËÌ soud p i HK»R a AK»R - N rodnì politika podpory jakosti - KatalogovÈ a fulltextovè vyhled vaëe 2 Z obsahu: str. 6 Co přinesl 12. ročník Národní ceny České republiky za jakost str. 7 Úspěchu na trhu pomůže i Program Česká kvalita str. 12 ORGANICS PRODUCT - značka kvalitní přírodní kosmetiky str. 15 Nevyužité příležitosti v podnikání str. 24 Co to jsou "smart" textilie? Mediální partnerství v roce 2006 Dobrá rada nad zlato Začíná Listopad - Měsíc kvality v ČR LepöÌ v robky a sluûby pro spot ebitele. KvalitnÏjöÌ zdravotnictvì, ve ejn spr va Ëi ökolstvì jako sluûba obëan m. ModernÌ metody ÌzenÌ Ëesk ch firem v evropskè konkurenci. Tato tèmata - a ada dalöìch - ovl dnou diskuze odbornìk z celèho svïta na vìce neû 30 akcìch celon rodnìho programu Listopad - MÏsÌc kvality v»r. Rada»eskÈ republiky pro jakost, jako nejvyööì org n N rodnì politiky podpory jakosti, 31. Ìjna ozn mila zah jenì 6. roënìku celon rodnìho programu Listopad - MÏsÌc kvality v»r. MÏsÌc kvality je nejv znamnïjöì akcì v N rodnìm programu podpory jakosti. Tento program sdruûuje aktivity ministerstev, vl dnìch i nevl dnìch organizacì, profesnìch komor a sdruûenì, kterè majì spoleën cìl: Zlepöovat kvalitu zboûì a veöker ch sluûeb pro obëany»r a poskytovat Ëesk m firm m ËinnÈ n stroje na zvyöov nì kvality ÌzenÌ a mezin rodnì konkurenceschopnosti. "I kdyû N rodnì politiku podpory jakosti mnoho obëan nezn, p esto v raznï ovlivúuje jejich ûivoty," ekl Doc. Ing. ZdenÏk VorlÌËek, v konn mìstop edseda Rady»R pro jakost. "Prakticky kaûdè zlepöenì kvality v robk Ëi sluûeb, lepöì zdravotnictvì, ökolstvì, policie Ëi ve ejn spr va - to vöe m svè ko eny v politice podpory jakosti. A my vï Ìme, ûe d raz na kvalitu v»eskè republice d le poroste, stejnï jako tomu je v ostatnìch vyspïl ch zemìch." To, ûe se kvalita st v v EvropÏ fenomènem, potvrzuje i Ëast zahraniënìch odbornìk na akcìch MÏsÌce kvality. Do»R p ijedou takovè veliëiny, jak mi jsou Bertrand Jouslin de Noray, gener lnì sekret EvropskÈ organizace pro kvalitu, nebo David Somekh, prezident EvropskÈ spoleënosti pro kvalitu ve zdravotnictvì.»eskou republiku si zvolili p esto, ûe v celè EvropÏ je soubïûnï slaven Evropsk t den kvality ( ) a desìtky d leûit ch akcì tak probìhajì i v ostatnìch zemìch. TakÈ v»r ve t etìm listopadovèm t dnu vyvrcholì aktivity "MÏsÌce kvality", a to velkou mezin rodnì konferencì s mottem "NejlepöÌ zkuöenosti pro lepöì kvalitu ûivota". SouËasnÏ budou odmïnïni ti nejlepöì. V Pal ci éofìn bude p ed no nejv znamnïjöì ocenïnì za management kvality - N rodnì cena»r za S tužkou za uchem Je libo kávičku? Miluji tu chvìli, kdy si mohu v klidu a niëìm neruöen vychutnat dobrou k vu. Vychutnat. Tedy ne ji do sebe ve stoje Ëi v bïhu obr tit, mezi zuby m lem sk ÌpajÌcÌ lûgr a zase letït d l. A ani ne to, ûe si r no uva Ìme k vu a veëer, kdyû opouötìme kancel, ji studenou vylìv me. Ne, tak to nem b t. PitÌ k vy je ritu l. Je to zastavenì v Ëase. A vöimli jste si, ûe jin kraj - jin k va? Tak t eba na Kypru, na ostrovï l sky, dostanete ke k vï sklenici vody. Tu je t eba vypìt ne po k vï, ale p ed, abyste smyli dosavadnì chutï v stech. Pak teprve n sleduje pitì lahodnèho moku. Mal hrnìëek je pln mletè k vy plus asi dva n prstky vody. Je siln, je dobr. Kdyû jsem jednou mïla na n vötïvï svèho italskèho kamar da a p ipravila mu k vu, lekl se. Myslel, ûe jsem p ed nïj, do mèho oblìbenèho hrnku kaf Ëe, postavila polèvku. U Ital holt ËÌm menöì, tìm lepöì. A francouzskè k vy, ty umì zase moc pïknï zavonït i zachutnat. TakÈ m te r di ke k vï nïjakou dobrotu? Kol Ë, ötr dl, cokoli sladkèho? To si u n s vydechneme a naaranûujeme se do k vovèho posedu. Usrk v me, ujìd me a usmìv me se, jak je to lahoda. Nic naplat, sebelèpe uva en k va chutn dvojn sob, kdyû ji umìme vychutnat. Kdyû jì d me Ëas, aby se v n s rozeznïla. Takovou chvilku miluji. MarkÈta BartÌkov RedakËnÌ rada pracuje ve sloûenì: Ing. Jaroslav Hába, člen představenstva a ředitel úseku Správa společnosti, Západočeská energetika, a. s. Václav Kadlus, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti Prodeco, a. s. Ing. Vladimír Feix, generální ředitel společnosti Český porcelán a. s. Dubí Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev Ing. Milan Gerža, místopředseda představenstva a výkonný ředitel společnosti CAC Leasing, a. s. Ing. Tomáš Nidetzký, místopředseda představenstva a 1. náměstek gen. ředitele Stavební spořitelny České spořitelny PhDr. Hana Vaněčková, tisková mluvčí Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s. Ing. Eva Zámostná, ředitelka společnosti Bohemia Regia jakost a na slavnostnìm veëeru zìskajì nejlepöì v robky a sluûby ocenïnì»esk kvalita. "MÏsÌc kvality je p edevöìm jedineënou öancì," dodal Doc. Ing. VorlÌËek. "äancì zìskat zkuöenosti od nejlepöìch zahraniënìch odbornìk, öancì posunout kvalitu ve ejn ch sluûeb na vyööì roveú a öancì posunout sm ölenì ve ejnosti smïrem k vyööì n roënosti na kvalitu zboûì, sluûeb i ûivota, k ohleduplnosti k ûivotnìmu prost edì a k odpovïdnosti k souëasnè spoleënosti i k budoucìm generacìm." Podrobnosti k jednotliv m akcìm Listopadu, MÏsÌce kvality v»r: Nejhezčí pozvánka na tiskovku Nebyla to sice tiskovka Nebyla to sice tiskovk konference, ale slavnostnì veëer s nov m Audi TT CoupÈ, a dokonce v p tek 13. Ìjna v Praze, coû vöak po ekadlo o sm le na kaûdèm kroku v bec nepotvrdilo. Bylo to setk nì p Ìznivc znaëky, jejìû jmèno zaëìn prvnìm pìsmenem abecedy, a to v rytmu dobrè n lady, kterou kolem sebe doslova do vöech prostor restaurace lascene öì il Rudolf Javurek, gener lnì editel spoleënosti IVG Group, jeû k n m Audi dov ûì. MÏl prostï dobrou n ladu a na vöechny ostatnì to vïdomï p en - öel. A to bylo dob e. Pochvala vöak pat Ì pozv nce k tèto spoleëenskè ud losti. ZaËÌnala slovy: "NovÈ Audi TT CoupÈ. Dynamika zachycen ve tvaru. KultovnÌ v z, ikona designu." Mohla bych pokraëovat. Koncepce osobnìho dopisu byla öpiëka projevu firemnì kultury. Dopis pat Ì k tïm z nejzda ilejöìch, jakè jsem kdy vidïla a dostala. Schov - v m do redakënìho archivu. Navûdy. Eva Brixi Účetní a poradenská firma Ing. Mojmír Průša vám nabízí: vedenì jednoduchèho i podvojnèho ËetnictvÌ zpracov nì ËetnictvÌ za cel rok mzdy, DPH, daúov p izn nì vöeho druhu a adu dalöìch sluûeb ekonomick ch a daúov ch (podnikatelskè pl ny, vïry, ekonomickè vedenì firem, krizovè ÌzenÌ apod.) Kontakt: Gorazdova 16, Praha 2 tel.: , fax: , mojmir@gts.cz Přijďte, dozvíte se více Setk nì, kter majì v znam pro kaûdodennì praxi firem, takovè je jedno z hlavnìch zad nì semin, kterè pro nejbliûöì dny chyst Asociace mal ch a st ednìch podnik a ûivnostnìk»r: odborn semin AMSP»R k pojiötïnì exportnìch pohled vek, v sìdle EGAP a.s., VodiËkova 34, Praha 1. ZaË tek v 10:00 h. Akce se kon ve spolupr ci s KomerËnÌ vïrovou pojiöùovnou EGAP a.s. a EGAP a.s odborn semin AMSP»R k Ëerp nì prost edk z evropsk ch fond v novèm programovacìm obdobì , v sìdle AMSP»R, zaë tek v 10:00 h. ProbÏhne prezentace nov ch program CzechTrade, CzechInvest a»mzrb odborn semin AMSP»R "Kucha ka spïönèho dodavatele ve ejnè zak zky", v sìdle AMSP»R, zaë tek v 10:00 h. Ing. Irena Vlčková, vedoucí sekretariátu a PR manager Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Mgr. Václav Kolombo, předseda Družstva umělecké výroby Granát v Turnově Marek Vích, tiskový mluvčí a vedoucí odboru PR, Kooperativa, pojišťovna, a. s. Mgr. Pavel Šefl, CSc., odborný konzultant agentury V.I.A. PRAHA Ing. Josef Bratršovský, obchodní ředitel společnosti GMAC. s. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA., ředitel pro obchodní a marketingovou strategii společnosti Sindat Group, 1. místopředseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Prof. Ing. Jaroslav Antonín Jirásek, DrSc., předseda dozorčí rady, Strojírny Tatra Praha Marta Šnoblová, generální ředitelka, TOP HOTEL Praha, s.r.o. Našimi stálými partnery jsou: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Unie zaměstnavatelských svazů ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Družstevní Asociace ČR Zemědělský svaz ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Sdružení podnikatelů ČR Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství Česká manažerská asociace Manažerský svazový fond Český svaz zaměstnavatelů v energetice Svaz českých a moravských výrobních družstev Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky Sdružení automobilového průmyslu Svaz dovozců automobilů Svaz průmyslu a dopravy ČR Unie podnikových právníků ČR Česká společnost pro jakost Sdružení pro cenu ČR za jakost Czech Made Asociace realitních kanceláří Čech, Moravy a Slezska Asociace podnikatelek a manažerek ČR Asociace inovačního podnikání ČR Euro Info Centrum Praha Sdružení pro informační společnost Svaz zdravotních pojišťoven ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Asociace českých pojišťovacích makléřů Svaz průmyslu papíru a celulózy Česká agentura na podporu obchodu/czechtrade Česká leasingová a finanční asociace Hospodářská komora České republiky Český svaz pivovarů a sladoven Sdružení Korektní podnikání Komora auditorů ČR Sdružení CZECH TOP 100 Gender Studies Česká asociace pro soutěžní právo Agrární komora ČR Svaz chemického průmyslu ČR Potravinářská komora ČR Vítejte na www. Listopad je před Vánocemi TakÈ se v m to zd neuvï itelnï uspïchanè? Toto listopadovè obdobì, kterè pr vï nast v, jako by bylo tìm, kdy si myslìme, ûe musìme vöechno stihnout, neû nastane konec svïta. M to vöak svè opodstatnïnì, lze to pochopit. A tak - m te-li pocit, ûe musìte jeötï rychle udïlat nïco se sv mi webov mi str nkami, vylepöit je, jinak naprogramovat, obohatit o adu informacì, zmïnit design, nebo je prostï plnï p etvo it, nev hejte a dejte vïdït. S chutì a odvahou v m pom ûeme. UmÌme to totiû, podìvejte se na naöe reference na, p esvïdëte se, zadejte n m zak zku. Martin äimek, autor nejen internetov ch projekt, Prosperita Vyd v : RIX, s.r.o. SÌdlo vydavatelstvì a redakce Ocel sk 2274/1, Praha 9 I»: DI»: CZ tel., fax: brixi@prosperita.info energie@prosperita.info Datum tisku: Datum distribuce: PhDr. Eva Brixi-äimkov, öèfredaktorka mobil: brixi@prosperita.info Martin äimek, obchodnì editel mobil: martin@prosperita.info MarkÈta BartÌkov, redaktorka internetov komunikace mobil: bartikova@prosperita.info Renata BezdÏkov -ÿìhov, redaktorka a editorka mobil: bezdekova@prosperita.info Petra»ervenkov, marketingov komunikace mobil: cervenkova@prosperita.info Jind iöka Hauptmanov, obchodnì manaûerka tel.: hauptmanova@prosperita.info Jarmila NedvÏdov, odborn komunikace mobil: nedvedova@prosperita.info Ing. Marie Sk lov, odborn komunikace tel., fax: mobil: skalova@prosperita.info InternetovÈ str nky: P Ìjem inzerce: Ocel sk 2274/1, Praha 9 PlacenÈ textovè materi ly jsou na str nk ch Ëasopisu oznaëenè grafick m symbolem. Bez oznaëenì jsou publikov ny materi ly poskytnutè redakci d vïryhodn mi zdroji. Materi ly oznaëenè (tz) jsou p evzatè, p ÌpadnÏ redakënï upravenè tiskovè zpr vy. Scan, grafickè pravy: Ëep, mobil: cervenka@uvaly.net Miloö Krm öek, ilustr tor milo.krmase@seznam.cz mobil: Tisk a distribuce: Moravsk typografie Heröpick 6, Brno (zak zkov kancel T: )»asopis je v roce 2006 rozöi ov n dle vlastnìho adres e redakce. Registrace MK»R E 8255 Mezin rodnì standardnì ËÌslo seriov ch publikacì ISSN

3 listopad 2006 MANAŽEŘI NA SVÉM MÍSTĚ Od našich konkurentů tak odskočíme o celý řád, potvrdila přesvědčivě v rozhovoru pro náš časopis Vlasta Dolanská, výkoná ředitelka Poštovní spořiteny, když hovořila o blízké budoucnosti Každý život je příběhem a každé pracoviště by mohlo diktovat dnem i nocí do nejrůznějších nahrávacích přístrojů příběhy, které k tomu a onomu místu, té či jiné profesi a tomu nebo dalšímu člověku patří. Často ani netušíme, kolik neviditelných detektivek, dobrodružných výprav či sbírek básní naše osobnost už napsala. Také zdánlivě všední dny na půdě Poštovní spořitelny v pozici výkonné ředitelky rozepisují historii tohoto bankovního domu viditelnými písmenky. Ing. Vlasta Dolanská, výkonná ředitelka Poštovní spořitelny, si na tom zas tolik nezakládá. Zdá se mi, že na běh světa nahlíží prakticky a věcně. Možná že i to je jedním z kamínků úspěchu, který této bance na trhu řadu let patří: nap. cashback a podobnï. Samoz ejmï jsou vïci, kterè se nepoda Ì, ale obvykle se jedn pouze o posun v Ëase, ne o z sadnì vïci. Jak se tïöìte z spïchu? Pokud je to osobnì spïch, pak nejradïji ve spoleënosti lidì, kterè m m r da - se sv mi blìzk mi. A pokud je to pracovnì spïch, pak urëitï s lidmi, kte Ì se na nïm podìleli. Vaöe spoleënost nynì velice ûivï oslovuje podnikatele, firmy. Jak reagujì? technologicky na v öi. Jak je vize vyd v nì karet? Co bude d l? PoötovnÌ spo itelna byla vûdy jednou z nejprogresivnïjöìch bank na trhu. Jako prvnì jsme nap Ìklad uvedli Ëipovou kartu, uû v roce 1998, o nïkolik let d Ìve, neû naöi konkurenti. Uû dva roky vyd v me platebnì karty ve standardu EMV, opït mnohem d Ìve neû konkurenti. V listopadu uvedeme spoleënï s»sob jako jedinè dvï banky na trhu sluûbu cashback. Tato revoluce v bankovnictvì se d p irovnat ke spuötïnì prvnìho bankomatu. Naöi klienti budou moci zìskat zdarma hotovost ze svèho Ëtu na vìce neû 2500 pokladn ch prodejen Albert a Hypernova. To opït dramaticky zv öì dostupnost naöich sluûeb. Tak hustou sìù nebude moci nabìdnout û dn jin banka - a to ani vzd lenï. Od naöich konkurent tak odskoëìme o cel d. Nechyst te se k nabìdce nïjakè platebnì karty pr vï s motivem vaöì reklamnì kampanï? Design platebnìch karet je samoz ejmï vïc, kter n s zajìm. Pr vï nynì eöìme nïkterè inovativnì z leûitosti. PlatebnÌ karty totiû mohou b t opravdu r znè, moûnosti jejich vzhledu jsou tak ka neomezenè. NicmÈnÏ musìme vûdy mìt na z eteli to, ûe klient m nabìzìme nejv hodnïjöì pomïr ceny a kvality na trhu. Podnikatelka a podnikatel, manaûerka a manaûer - to jsou lidè, kte Ì s Ëasem hospoda Ì trochu jinak, neû ostatnì, p estoûe ho majì vöichni stejnïö M te moûnost pracovat nïkdy z domova? Zav Ìt se a p em ölet, nezvedat mobil, sp dat pro a protiö? Ve svè pr ci pot ebuji komunikovat neust le se sv mi kolegy - proto pro mï nenì efektivnì pracovat z domova. Domov je pro mï mìsto odpoëinku, kterè se snaûìm uchr nit od sv ch pracovnìch z leûitostì - i kdyû ne vûdy se mi to da Ì. NejlÈpe si proëistìm hlavu nap Ìklad na v letï se sv mi psy - tam m ûu sp dat pl ny a vym ölet novè vïci. PoötovnÌ spo itelna je poslednì dobou dob e vidït. ÿekla bych, ûe jì hodnï pomohly reklamnì kampanï - jsou totiû veselè a vtipnè, a to zabìr, v ËeskÈm prost edì zcela urëitïö DÏkuji za pochvalu. M te pravdu, humor a vtip je to, co na nevï ÌcÌ»echy a»eöky platì. Dali jsme si za cìl st t se do 10 let nejvïtöì bankou pro drobnè klienty na ËeskÈm trhu. Proto pracujeme na nov ch produktech, nov ch moûnostech distribuce, klienty oslovujeme nezvykl mi metodami. Z kladnì specifikum se t k marketingu. Je to zvl ötï pak naöe kreslen reklama, kter v pr bïhu let proöla nïkolika etapami v voje. Vûdy bylo potvrzeno, ûe byla klientelou vnìm na pozitivnï, takûe u toho chceme z stat. Ale chceme ji postupnï modifikovat - nap Ìklad v ned vnè dobï jsme p eöli na reklamu 3D. Chceme modifikovat systèm reklamy, aby byl p itaûlivïjöì i pro mladè. Ale st le m me na z eteli fakt, ûe ËeötÌ klienti jsou velmi citlivì na ceny - proto se snaûìme b t vûdy cenovï p ijatelnou volbou. NejnovÏjöÌ srovn nì poplatk potvrzujì, ûe jsme cenovï nejv hodnïjöì velk banka na trhu. Jak vy sama, osobnï, mluvìte do marketingu? Nech v te zodpovïdnost na specialistech, anebo se snaûìte spoluutv et strategii? P ÌpadnÏ jen kontrolujete, chv lìte Ëi kritizujete? Jako editelka PoötovnÌ spo itelny m m samoz ejmï pr vo i povinnost podìlet se na celkovè marketingovè strategii PoötovnÌ spo itelny. KonkrÈtnÌ podobu a dotaûenì podrobnostì vöak nech v m na odpovïdn ch manaûerech PoötovnÌ spo itelny, protoûe to jsou odbornìci. éena v Ëele managementu takovèho t mu, jako je bankovnì d m, m v hodu - dok ûe uplatnit jinè prvky ÌzenÌ neû muû; odbornìci tvrdì, ûe si ûeny umì p irozenou cestou podmanit kolektiv, ûe lèpe pracujì s lidmi, ûe jsou komunikativnïjöìö MyslÌm si, ûe umïnì Ìdit kolektiv spìö zaleûì na osobnìch kvalit ch, neû na tom, zda jste muû nebo ûena. J se vûdy snaûìm eöit problèmy konstruktivnï argumenty bez velk ch emocì, coû je douf m nejlepöì cesta, jak si zìskat respekt u sv ch koleg. SpolÈh te takè nïkdy na intuici? SpolÈh m se na svè zkuöenosti z praxe, kterè jsou vlastnï nabytou intuicì. NÏkdy je to to nejd leûitïjöì, co mi pom h. ÿìzenì tak velkè banky ale nikdy nem ûe b t ËistÏ intuitivnì - musìte myslet strategicky, v horizontu nïkolika let nebo desetiletì. MusÌte mìt propracovanè pl ny, v nich stanovenè mï itelnè cìle, jejich plnïnì pak kontrolovat a podle nich motivovat svè kolegy. A p i tom vöem je nejd leûitïjöì neztratit ze z etele klienta - protoûe bez nïj nejsme nic. Co vlastnï pro v s znamen pojem Ìdit spoleënost? V soutïûi Manaûer roku, jìû jste se z Ëastnila a v nìû jste velice pïknï uspïla, se klade d raz nejen na v sledky Ëinnosti, ale pr vï na umïnì vèst ostatnì. ÿìzenì spoleënosti nenì o individu lnìm prosazov nì svèho n zoru. spïch spoëìv v t movè pr ci, v dialogu s ostatnìmi a schopnosti p imït svè kolegy a kolegynï vydat ze sebe to nejlepöì. D leûit je samoz ejmï i pochvala, a podpora t mu, kdyû se nïco nepoda Ì dle p edstav. ÿìzenì spoleënosti je o schopnosti motivovat svè okolì, ûe zvolen cesta je ta nejlepöì a ûe d v smysl. Jsou nïkterè zkuöenosti, kterè je velmi obtìûnè p edat. J jsem si vyzkouöela ÌzenÌ na nïkolika rovnìch, od malèho t mu po celou PoötovnÌ spo itelnu. NÏkterÈ z sady se m ûete nauëit na kursech, ale Ë st manaûerskè pr ce si prostï musìte "odûìt", zìskat zkuöenosti praxì. Dok ûete rozpoznat, co se v m z editelskèho k esla hodnï poda ilo a co zase ne? MyslÌm, ûe po d dok ûu svè v sledky hodnotit kritick m pohledem a neztr cìm odstup. SnaûÌm se takè obklopovat lidmi, kte Ì mi umì Ìct sv j n zor a snaûìm se i vytv et atmosfèru otev enosti. Z Ëeho z poslednì doby m m nejvïtöì radost - urëitï z toho, ûe se poda ilo uzav Ìt smlouvu s»eskou poötou a postavit ambiciûznì strategii PoötovnÌ spo itelny a i z toho, ûe sdìlìme v kolektivu shodnè n zory. I z toho, ûe se tuto strategii da Ì plnit - p inesli jsme novè produkty, budujeme z PoötovnÌ spo itelny multikan lovou banku, p in - öìme na trhu nïkterè z sadnì inovace jako Jsme si plnï vïdomi, ûe masov trh, kter je naöì prioritou - to nejsou pouze fyzickè osoby, ale i ty pr vnickè. Pr vï podnikatel m chceme nabìdnout maxim lnì dostupnost naöich sluûeb. PodnikatelÈ tak mohou na kaûdè poötï Ëi finanënìch centrech PoötovnÌ spo itelny obslouûit svè konto. A to nejen ve vöednì dny, ale na vìce neû 500 poöt ch i v sobotu, na 21 poöt ch sedm dnì v t dnu. To nenabìzì û dn jin banka. NavÌc, podnikatelè u n s majì nejsnazöì i nejv hodnïjöì odvody hotovosti - vklady hotovosti na Ëet jsou u n s totiû zdarma. Ti podnikatelè, kte Ì s n mi zaëìnajì, zìskajì podnikatelskè konto na öest mïsìc zdarma. MyslÌm, ûe naöe nabìdka pro podnikatele je vìce neû konkurenceschopn. PS se takè v raznï zamï- uje na skupiny jin mi bankami opomìjen mi, nap Ìklad neziskovè organizace. TÏm umìme nabìdnout zv hodnïnè sluûby - vedenì Ëtu, vïry a podobnï. Kter z produkt si nejvìce p edstavitelè firem oblìbili a proë? Jsou to jednoduööì typy vïr pro podnikatele, kterè jsou zaloûeny na doloûenèm obratu, takûe klient nemusì nosit hromady podklad, aby vïr dostal. V öe tïchto vïr se vypoëìt vajì urëit m procentem jeho obratu u jakèkoli banky, nemusì tam b t û dnè nemovitostnì zajiötïnì. Administrativa je pro klienta znaënï jednoduööì. Ve vyd v nì platebnìch a jin ch karet hr la vûdy PoötovnÌ spo itelna v znamnou roli na trhu, byla nïëìm prvnì, jedineën, Vöichni m me r di p ÌbÏhy. Kdy vlastnï zaëal ten v ö? ZaËal v dob ch socialismu v»nb. Ty z sadnì impulsy ale p iöly aû po revoluci, kdy se moûnosti r stu - osobnìho i karièrnìho - velmi zv öily. za up Ìmn slova podïkovala Eva Brixi PoötovnÌ spo itelna jako jedin velk banka na trhu ne Ëtuje poplatky za p ÌchozÌ platby. Jako druh nejvïtöì banka v»r obsluhuje PoötovnÌ spo itelna vìce neû dva miliony klient, kter m nabìzì bankovnì sluûby v nejhustïjöì sìti obchodnìch mìst a za nejv hodnïjöì poplatky. Vöechny bïûnè bankovnì produkty mohou klienti spravovat na 3400 poöt ch Ëi ve FinanËnÌch centrech PoötovnÌ spo itelny. K dispozici jsou takè kan ly elektronickèho bankovnictvì - Max Mobil PS, Max Internetbanking PS a Max Phone PS. PoötovnÌ spo itelna nabìzì produkty pro vöechny vïkovè skupiny - program Junior a Mini pro mladè Ëi program Senior pro staröì. Jako jedin banka na ËeskÈm trhu nabìzì PoötovnÌ spo itelna speci lnì produkt pro handicapovanè - Ëet Handicap s velmi nìzk mi poplatky. 3

4 SPEKTRUM SLUŽEB listopad 2006 HVB Bank a Česká pojišťovna jsou novým finančním manažerem státu HVB Bank Czech Republic a.s. a Česká pojišťovna a.s. se společně staly novým finančním manažerem státu a budou pro Ministerstvo financí České republiky v letech 2007 až 2010 zprostředkovávat vyplácení schválených dotací z fondů Evropské unie a z prostředků státního rozpočtu. HVB Bank a»esk pojiöùovna se dìky spoleënè nabìdce staly nov m spr vcem finanënìch prost edk urëen ch k v platï schv len ch dotacì z fond EvropskÈ unie a z prost edk st tnìho rozpoëtu na z kladï v bïrovèho ÌzenÌ, kterè v b eznu 2006 vyhl silo Ministerstvo financì»r. SpoleËn nabìdka HVB Bank a»eskè pojiöùovny byla oznaëena jako nejlepöì, p iëemû hlavnì d raz byl kladen na cenu, za kterou bude Ëet veden pro ministerstvo financì spravov n. P i sestavov nì nabìdky vych zely spoleënosti z faktu, ûe jde o obchodnï velmi zajìmavou p Ìleûitost, kdy mohou potenci lnï zìskat 10 aû 15 tisìc nov ch klient z ad p Ìjemc dotacì, kte Ì roënï o dotace û dajì. "NaöÌm z mïrem je poskytnout klient m co nejkomplexnïjöì sluûbu z jednoho mìsta a tudìû si vytvo it obchodnì p Ìleûitost pro poskytov nì dalöìch bankovnìch sluûeb. éadatel m o dotace chceme pomoci od zaë tku aû do konce, tedy provèst je celkovou problematikou dotacì, pomoci s volbou vhodnèho programu, nasmïrovat na spr vnè partnery. Sluûby spojenè s v platou dotacì budeme poskytovat zdarma," uvedl Duöan Hladn, editel odboru korpor tnì klientely HVB Bank. "SpojenÌ HVB Bank a»eskè pojiöùovny p edstavuje z ruku dostateënï hustè poboëkovè sìtï, reprezentujìcì nïkolik stovek mìst po celè»eskè republice," vysvïtlil n mïstek pro obchod»eskè pojiöùovny Petr Kopeck. "I p es tuto nepopiratelnou kvantitativnì v hodu vöak klademe maxim lnì d raz p edevöìm na kvalifikovanou z kladnu vysoce profesion lnìch pracovnìk naöich poboëek, kte Ì majì dlouholetè zkuöenosti s pojiöùov nìm podnikatelsk ch subjekt." ObÏ spoleënosti p iöly s inovativnìm technick m eöenìm a sluûby spojenè s distribucì dotacì budou poskytovat p Ìjemc m dotacì zdarma. HlavnÌ p Ìnos vidì z stupci banky a pojiöùovny v tom, ûe budou moci st vajìcìm klient m poskytnout dalöì sluûbu. Mezi nimi je cel ada souëasn ch ûadatel a p Ìjemc dotacì z evropsk ch fond a jiû dnes HVB Bank poskytuje na nïkolik z tïchto projekt, jimû byla schv lena dotace, p edfinancov nì nebo ko-financov nì. HVB Bank jiû obsluhuje 15 tisìc firemnìch z kaznìk, od velk ch nadn rodnìch spoleënostì p es tzv. malè a st ednì firmy a podnikatele aû po ûivnostnìky. V roli spr vce Ëtu m ûe vöem tïmto klient m nabìdnout dalöì sluûbu, vedle tïch, kterè jiû vyuûìvajì.»esk pojiöùovna je tradiënìm poskytovatelem podnikatelskèho pojiötïnì. Je u nì pojiötïno zhruba 120 tisìc firem. Produkty, öitè na mìru, u»eskè pojiöùovny najdou jak majitelè velk ch podnik, tak i drobnì ûivnostnìci a zemïdïlci. HVB Bank jiû od roku 2004 podporuje svè klienty v problematice zìsk v nì dotacì ze struktur lnìch fond EU prost ednictvìm EvropskÈho kompetenënìho centra. CÌlem EvropskÈho kompetenënìho centra je pom hat klient m banky lèpe se zorientovat v oblasti Ëerp nì podpor, usnadnit jim proces pod nì û dosti a zv öit tak jejich öance na spïönè p idïlenì a Ëerp nì prost edk ze zdroj EU. Banka mimo jinè nabìzì produkt Euro vïr, kter zohledúuje pot eby ûadatel o dotace a v maxim lnì mì e slaôuje profinancov nì projekt se specifick mi vïcn mi i Ëasov mi poûadavky p i procesu zìsk v nì dotaënìch prost edk. PoskytnutÌ Euro vïru zahrnuje konzultace o moûnosti financov nì projekt, pomoc p i zpracov - nì dokumentace a p ÌpravÏ û dosti a projedn nì optim lnì struktury financov nì. Novinkou, o kterou HVB Bank rozöì ila nabìdku sluûeb v oblasti zìsk v nì dotacì z fond EU, je DotaËnÌ audit. Jde o datab zov systèm, prost ednictvìm kterèho klient zìsk informace o tom, jakè dotace m ûe Ëerpat, za jak ch podmìnek a m k dispozici anal zu moûnostì Ëerp - nì dotacì, kterè jsou pro jeho z mïr nejvhodnïjöì. SystÈm zajiöùuje prost ednictvìm adresnèho osobnìho p Ìstupu spojenì klienta, a jeho projektovèho z mïru, s konkrètnìmi finanënìmi podporami. Sluûba je poskytov na zdarma a je urëena vöem typ m pr vnick ch subjekt a podnikatel m, jeû hodlajì realizovat svè projekty, alespoú Ë steënï, na zemì»eskè republiky.»esk pojiöùovna podnikatel m nabìzì nap. pojiötïnì p eruöenì provozu a nebo pojiötïnì smluvnì z ruky. P i sjedn nì tohoto pojiötïnì vystavì z ruku srovnatelnou s bankovnì z rukou, p iëemû tyto z ruky jsou akceptovatelnè vïtöinou vï itel. Tento typ pojiötïnì m pozitivnì dopad na celkovè Cash-Flow, neboù pojiöùovna nepoûaduje v z nì disponibilnìch prost edk, kterè mohou b t vyuûity v podnik nì k dosaûenì jeötï vïtöìho zisku. Informace o spoleënostech: HVB Bank je stabilnï Ëtvrtou nejvïtöì bankou v»eskè republice. Je dce inou spoleënostì rakouskè Bank Austria Creditanstalt (BA-CA), kter je Ëlenem UniCredit Group. UniCredit Group je siln evropsk bankovnì skupina, kter poskytuje svè sluûby vìce neû 28 milion m klient prost ednictvìm sìtï poboëek ve 21 zemìch. DalöÌ informace o produktech a sluûb ch Ëi hospod sk ch v sledcìch naleznete na pojiöùovna je nejvïtöì dom cì pojiöùovacì stav s trûnìm podìlem 36 procent. M z kladnì kapit l 4 miliardy korun a spravuje p es 13 milion pojistn ch smluv.»esk pojiöùovna pat Ì do mezin rodnì finanënì skupiny PPF, kter spïönï spravuje aktiva v hodnotï p ibliûnï 250 mld. KË. Jedin m akcion em»p je spoleënost PPF Group N. V. (tz) V ČR konkuruje nový poštovní operátor - TNT Post Na Ëesk a slovensk trh p iöel nov poötovnì oper tor TNT Post»esk republika a TNT Post Slovensko. SpoleËnost vstupuje na trh do pozice dalöìho poötovnìho oper tora a jako prvnì nabìzì sluûby, kterè byly doposud monopolem»eskè poöty. "Pr zkum trhu n m jasnï Ìk, ûe»esk a Slovensk republika nabìzejì obrovsk potenci l pro rozöì enì a zkvalitnïnì souëasnè nabìdky poötovnìch sluûeb. VÌme, ûe n ö vstup otev e trhy stejnï jako ve vöech zemìch, kde jsme se usadili," sdïlil Petr Zh Úal, gener lnì editel TNT Post pro St ednì a V chodnì Evropu. V souëasnosti TNT Post operuje v osmi zemìch Evropy. Svoje akvizice v»eskè republice a na Slovensku dokonëila v roce 2004 a od roku 2005 p sobì jako stoprocentnì dce in spoleënost TNT Post. "Budeme pokraëovat v souladu s liberalizacì poötovnìho trhu dle EvropskÈ unie a budeme nabìzet sluûby v tïch odvïtvìch, kterè n m dovolì poötovnì v hrada. V tuto chvìli m ûeme nabìzet sluûby vztahujìcì se na dopisy nad 50 gram a direct mailu," doplnil Petr Zh Úal. Sluûba adresnèho doruëov nì je nabìzena tïm subjekt m, kte Ì vyuûìvajì obchodnì poötu s d razem na kvalitu a cenu bez pot eby expresnìho doruëenì do druhèho dne. Jedinou p ek ûkou pro vstup na plnohodnotn poötovnì trh je tzv. poötovnì v hrada, kter omezuje novè poötovnì oper tory v nabìdce sluûeb. Liberalizace nenì problèmem pouze»eskè republiky a Slovenska, ale takè ostatnìch zemì EvropskÈ unie. Je to pr vï spoleënost TNT Post, kter je jednìm ze spoluinici tor kampanï pro urychlenì otev enì poötovnìho trhu v EvropskÈ unii. V souëasnosti TNT Post operuje v osmi zemìch Evropy. Na ËeskÈm i slovenskèm trhu je lìdrem v neadresnè distribuci a od roku 2006, po pilotnìch projektech a mnoha testov nìch, vstupuje ofici lnï na trh jako druh poötovnì oper tor v obou zemìch s d razem na obchodnì poötu. Klient m bude nabìzet unik tnì spojenì vöech sluûeb souvisejìcìch s poötou pro obchod a to od zpracov nì z silek p es jejich tiskovou produkci a lettershop aû po doruëenì. SpoleËnost TNT Post»R a TNT Post Slovensko je zn m jako lìdr trhu v oblasti neadresnè distribuce neboli roznosu let k. SpojenÌ nead- resnè distribuce a adresnèho doruëov nì je ale moûnè pouze do urëitè mìry. TNT Post proto v»eskè a SlovenskÈ republice postupnï buduje speci lnì sìù doruëovatel pro adresnè doruëov nì. Na Slovensku chce nabìzet TNT Post sluûby v segmentu hybridnì poöty, kdy se Ë st poötovnì p epravy odehr v elektronicky, n slednï je vytiötïna a teprve poslednì Ë st je doruëov na klasick m zp sobem. V»eskÈ republice se TNT Post soust edì zejmèna na direct maily. TNT Post v»r a SK m vlastnì doruëovacì sìù pokr vajìcì 99% vöech schr nek. TNT Post provozuje v»eskè a SlovenskÈ republice vlastnì kvalitnì a pruûnou doruëovacì sìù. Spolupracuje s nì vìce neû doruëovatel a dìky jednotnèmu systèmu ÌzenÌ a kontroly stoup kvalita poskytovan ch sluûeb i v kony spoleënosti. TNT Post»R zaujìm v»eskè republice a na Slovensku 1. mìsto v branûi neadresnè distribuce. Centr lnì systèm ÌzenÌ, silnè region lnì zastoupenì a osmiletè zkuöenosti na poli doruëov nì umoûúujì TNT Post zìskat dokonal p ehled a schopnost pruûnï reagovat na poûadavky klient. M svè vlastnì poboëky ve vöech t in cti krajìch»r a SK. Disponuje vlastnìm Call centrem, kterè soust eôuje a zpracov v hl öenì o ukonëenì doruëov nì. D le slouûì k p ijìm nì reklamacì a stìûnostì klient, institucì nebo obyvatel. FilozofiÌ TNT Post je poskytovat klient m vysoce nadstandardnì servis. UvÏdomuje si, ûe cesta ke spokojenosti obchodnìch partner vede p es neust lè zdokonalov nì doruëovacì sìtï a profesionalitu vöech zamïstnanc. Jen dìky spolehliv m a stabilnìm doruëovatel m, kte Ì p edstavujì z kladnì Ël nek doruëovacì sìtï, m ûe TNT Post klient m garantovat vysokou doruëitelnost propagaënìch materi l a let k a adresn ch z silek. pokraëov nì na stranï 9 4 Letošní turistická sezóna zaznamenala zvýšený počet pojistných událostí S cestovnìm pojiötïnìm»eskè pojiöùovny vyjelo letos do zahraniëì opït vìce neû milion pojiötïn ch turist, p iëemû zhruba polovina byla prost ednictvìm cestovnìch kancel Ì, druh jako individu lnì turistè. Finlandia Vodka partnerem Designbloku Finlandia Vodka se stala ofici lnìm n pojem osmèho roënìku Designblok 2006, kter se uskuteënil od 3. do 8. Ìjna Za nïkolik desetiletì svè existence se l hev Finlandia Vodka za adila mezi ikony finskèho designu, a proto se v letoönìm roce rozhodla podpo it v znamnou p ehlìdku novinek svïtovèho designu v»r. Pivovarské muzeum v Plzni oživuje tradici pivních známek PivovarskÈ muzeum v Plzni vydalo vlastnì pivnì zn mku. Jde o p ipomìnku zvl ötnìho ËelovÈho platidla pouûìvanèho v Ëesk ch pivovarech. ZamÏstnanci za nïj dost vali zamïstnaneckè neboli deput tnì pivo na sklonku 19. a v prvnì polovinï 20. stoletì. Zn mky zhotovenè ze st Ìbra, mïdi nebo mosazi jsou urëeny nejen sbïratel m, ale takè ve ejnosti a n vötïvnìk m PivovarskÈho muzea v Plzni a N vötïvnickèho centra PlzeÚskÈho Prazdroje, kde je moûnè zn mky zakoupit. Mandarin Oriental, Prague, přináší do Prahy nové pojetí luxusního hotelového zážitku Hotel Mandarin Oriental, Prague, umìstïn v budovï b valèho dominik nskèho kl ötera ze 14. stoletì, do»eskè republiky p in öì nov standard luxusnìch hotelov ch sluûeb. S malebnou polohou na MalÈ StranÏ v samèm historickèm st edu mïsta je hotel jen p r krok od ady v znamn ch pam tek. P ilèh k budovï»eskèho muzea hudby.

5 listopad 2006 JAKOST A ÚSPĚCH NA TRHU Nejen o novinkách na poli certifikací Vlastnit certifikát od příslušné certifikační autority znamená pro firmu více, než by se na první pohled dalo odhadnout. Certifikát, to je něco jako vizitka od renomovaného designéra. Je to cosi, co otevírá dveře úspěchu na trhu, je to punc důvěryhodnosti, oznámení o postavení mezi konkurencí, snad dokonce také informace o platební morálce. Dalo by se toho vyjmenovat obecně mnoho, co si kdo pod významem certifikace představuje. Poněkud odborněji však odpověděl na otázky Prosperity Ing. Vladimír Pojer, obchodní ředitel certifikační společnosti Bureau Veritas Certification Czech Republic: org n a na z kladï kladn ch v sledk tïchto audit bylo naöì centr lou rozhodnuto p esunout st vajìcì ICC (International Certification Centre) z NÏmecka do»eskè republiky. Naöi klienti v»r tak zìskali podstatnï rychlejöì p Ìstup k certifik t m vyd van ch i se zahraniënìmi akreditacemi, kterè nynì schvalujeme p Ìmo v praûskè kancel i. NavÌc jsme byli povï eni schvalovat certifik ty t kajìcì se standard ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001:1999 pod akreditacì UKAS, Rva, DAR a ANAB pro adu zemì naöeho regionu - Polsko, Slovinsko, Rakousko, ÿecko, Izrael, Slovensko, äv carsko a adu dalöìch zemì. PoslednÌ ud lostì z sadnìho v znamu je z ÌzenÌ praûskèho ICC pro certifikaci podle technickè specifikace ISO / TS V tomto p ÌpadÏ se ale nejedn o region lnì z leûitost, ale byli jsme povï eni schvalov nìm certifik t pro celou celosvïtovou sìù Bureau Veritas Certification. za slova odbornìka podïkovala Eva Brixi naöi klienti respektovat a Bureau Veritas Certification je p ipraveno tyto poûadavky uspokojit. Pro certifikaënì org ny to samoz ejmï znamenalo projìt akreditaënìm ÌzenÌm na novè standardy, jehoû souë stì je takè vyökolenì certifikaënìho t mu. Znamen to nap Ìklad, ûe se zmïnì celkov pravidla hry na naöem trhu? To v û dnèm p ÌpadÏ. CetifikaËnÌ aktivity na zemì»r m ûe prov dït pouze akreditovan certifikaënì subjekt. Je moûnè vydat i neakreditovan certifik t, jeho v znamnost je ale zanedbateln, protoûe nenì podloûena autoritou akreditaënìho org nu, kter kontroluje zp sobilost certifikaënì spoleënosti a dodrûov nì pravidel certifikaënìho procesu podle p Ìsluön ch ISO GUIDŸ. V letoönìm roce byly opït uvedeny na trh novè standardy pro certifikaci systèm kvalityö Ano, m te pravdu. V roce 2006 byl v»eskè republice poprvè proveden certifikaënì akreditovan audit podle novèho standardu pro bezpeënost potravin. Jedn se o standard ISO SytÈm, kter je zaveden podle tohoto standardu, pokr v p edevöìm oblasti potravin stvì. Lze jej aplikovat pro v robce a dodavatele plodin, chovatele a zpracovatele masa, r znè potravin skè podniky, restaurace, stravovacì za ÌzenÌ atd. Zahrnuje taktèû dopravce potravin sk ch v robk. P Ìklad dalöì novinky je aplikace revidovanèho standardu pro spot ebitelsk etïzec d eva, tzv. C-o-C. Jedn se o verzi standardu CFCS 1004, revize 2006, kter up esúuje a doplúuje nïkter kriteria pro jednotlivè Ël nky etïzce zpracovatel d eva. Co tyto novinky budou znamenat pro firmy a co pro certifikaënì spoleënosti? Protoûe standard IS v sobï zahrnuje poûadavky na systèm managementu jakosti a z roveú i poûadavky HACCP, je ot zkou, jakè standardy nebo jejich kombinace se prosadì v certifikaci v n sledujìcìm obdobì. HlavnÌ slovo v tomto budou mìt z ejmï poûadavky odbïratel naöich klient, zejmèna pak r zn ch etïzc. Jejich poûadavek budou muset Jak se vlastnï bude vyvìjet certifikaënì trh v p ÌötÌch nïkolika letech? Ukazuje se, ûe st le vìce a vìce naöich klient poûaduje provèst certifikaënì audit podle vìce standard najednou, jedn se tzv. integrovanè certifikace. I vlastnì referenënì standardy postupnï mïnì svoji strukturu tak, aby integrace jednotliv ch manaûersk ch systèm byla co nejjednoduööì a tudìû i nejefektivnïjöì. NaË se majì p ipravit t eba menöì firmy, kterè nejsou tak zkuöenè a nemajì ani tolik prost edk, aby pokryly n klady nutnè k certifikaci? V tomto p ÌpadÏ bych doporuëil p i p ÌpravÏ organizace k certifikaci vyuûìt v rozumnè mì e sluûeb kvalifikovanèho poradce. To umoûnì rychlou a efektivnì implementaci jednotliv ch poûadavk referenënìch standard do systèmu organizace. Poradci jsou dnes takè schopni nabìdnout pomoc p i zìsk nì r zn ch finanënìch dotacì na zavedenì p ÌsluönÈho systèmu a v cviku pracovnìk organizace. Co se t k vlastnìch n klad na certifikaci, je d leûitè, aby n ö klient poskytl co nejvìce informacì, abychom mohli nabìdku a cenovou kalkulaci p ipravit s vyuûitìm vöech moûn ch redukcì v souladu s potupy pro akreditovanou certifikaci. Uû jsme o tom Ë steënï v ProsperitÏ informovali, ale mohl byste rozvèst, jakou roli bude mìt Mezin rodnì certifikaënì centrum, kterè zah jilo pr ci ve vaöì praûskè poboëce pr vï letos? Ano, toto centrum je asi nejv znamnïjöì zmïnou u naöì certifikaënì spoleënosti za nïkolik poslednìch let. Jako nadn rodnì spoleënost jsme auditov ni z pohledu ady akreditaënìch SpoleËnost MK INTERIER s. r. o. vznikla v roce HlavnÌ ËinnostÌ spoleënosti jsou komplexnì dod vky kancel sk ch interièr podle poûadavku z kaznìka. ZamÏ ujeme se na komerënì firmy, st tnì a soukromè instituce, soudy, vysokè ökoly, mïstskè a obecnì ady, p ÌspÏvkovÈ a rozpoëtovè organizace, zdravotnick za ÌzenÌ a takè i na soukromè osoby. N vrh budoucìho kancel skèho interièru je vyhotoven v 3D programu a z kaznìk m moûnost prost ednictvìm 3D vizualizace posoudit, zda n vrh odpovìd jeho p edstavï. Silnou str nkou naöì spoleënosti je pruûnost, profesionalita, kreativita a rychlost. SpoleËnost je vlastnìkem certifik t EN ISO 9001:2000 a EN ISO 14001:2004. Naöe nabìdka zahrnuje: kancel sk n bytek firmy LENZA, kter pokr v pot eby od adov ch pracoviöù (Ergo) aû po top management (Berlin) sk ÌnÏ LIGHT FORM a stolov ada MANAGER doplúujì nynïjöì vedoucì n bytkovou adu Free Form 5 let provï en n bytkov ada FREE FORM s mont ûnì variabilitou a jejì staröì ada BASIC kolekce kancel sk ch ûidlì LD Seating ËeskÈ v roby se z rukou pït let jedineënè stoly s ergonomickou a odolnou PUR hranou (Eco, Ergo, Eagle) kancel sk n bytek HOBIS v plnè öì i vestavïnè sk ÌnÏ a atypick n bytek z lamina DoplÚky: koberce (vëetnï pokl dky, lepenì, soklov nì) ûaluzie (l tkovè, kovovè, d evïnè, plastovè) osvïtlenì (z vïsnè, z ivkovè, kazetovè a bodovè do stropnìch podhled )... vybavenì jìdelen, penzion, öaten, ökolö Sluûby: zamï enì a vstupnì konzultace - zdarma 3D n vrh na poëìtaëi s VaöÌ ËastÌ - zdarma doprava na mìsto a mont û z ruënì a poz ruënì pln servis expresnì dod vky vybran ch typ n bytku 5

6 JAKOST A ÚSPĚCH NA TRHU listopad 2006 Co přinesl 12. ročník Národní ceny České republiky za jakost Rok 2006 přinesl nejvýznamnější a nejrozsáhlejší změny v modelu Národní ceny České republiky za jakost (dále jen Cena) za dobu její existence. Jejich cílem bylo především zvýšit zájem organizací podnikatelského i veřejného sektoru o uplatňování nejen Modelu excelence EFQM, ale i modelu CAF (určený pro veřejný sektor) a usnadnit jim na náročné, ale nesporně přínosné a nezbytné cestě k excelenci zejména první kroky. JednoznaËnÏ p in öì ekonomickè v sledky CÌlem programu Ceny od doby jejìho vzniku v roce 1995 bylo a je ve ejnï ocenit podniky, kterè systematicky zlepöujì kvalitu vöech sv ch ËinnostÌ a dosahujì tak v sledk, kterè jim umoûúujì obst t v tvrdèm konkurenënìm boji a b t nejlepöì ve svèm oboru. ZahraniËnÌ zkuöenosti P i p ÌpravÏ byly vyuûity zkuöenosti zìskanè ve vyspïl ch zemìch z obdobnï fungujìcìch program. Jmenovat lze program N rodnì ceny za jakost Malcolma Baldrige z USA nebo Evropskou cenu za jakost. O tom, ûe Ëast v nïkterèm z model cen p in öì i ekonomickè v sledky, se vedla po nïkolik rok diskuse. V dalöìm uvedu informace z v zkumu, kter provedli Dr. Vinod Singhal z Georgia Institute of Technology a Dr. Kevin Hendricks z University of Western Ontario. Jejich ned vn studie poskytuje trval d kaz o tom, ûe efektivnì uplatúov nì z sad TQM m dopad na koneënè hospod skè v sledky. PÏtilet studie prov dïn u vìce neû 600 vìtïz r zn ch cen za jakost uk zala, ûe vìtïzovè cen zaznamenali podstatnè zhodnocenì ceny akcie, zv öenì v nosu z provoznì Ëinnosti, obratu, n vratnosti trûeb a r stu aktiv. Auto i studie porovnali finanënì v konnost tèmï 600 firem, kterè zìskaly cenu za jakost, se vzorkem firem obdobnè velikosti a ze stejnèho odvïtvì pr myslu. ObÏ skupiny byly sledov - ny, jak bylo naznaëeno, po dobu 5 let. VÌtÏzovÈ cen za jakost dos hli v pr mïru podstatnï vïtöì zlepöenì nïkolika ukazatel finanënì v konnosti neû srovn vacì skupina. JednÌm zajìmav m zjiötïnìm bylo, ûe firmy, kterè zìskaly ceny na z kladï model jako je nap. Malcolme Baldrige, Evropsk cena za jakost (pozn. z kladem EvropskÈ ceny za jakost je Model excelence EFQM, stejnï tak N rodnì ceny»r za jakost) nebo jinè nez vislè ceny za jakost, dos hly lepöìch v sledk neû firmy, kterè zìskaly "pouze" ceny dodavatel. V sledky tèto studie souhrnnï uk zaly, ûe efektivnì zav dïnì z sad excelence (TQM), kterè jsou promìtnuty do kritèriì Model excelence a ty jsou z kladem cen za jakost, m opravdu znaën hospod sk v znam. Pro ilustraci je uveden graf se öesti ukazateli, kterè auto i vybrali jako v znamnè. RozdÌly mezi ocenïn mi firmami a srovn vacì skupinou jsou z ejmè a nepot ebujì podrobn koment. Pozn mka: Model p in öì zv öenì poëtu zamïstnanc a s tìm spojen ch n klad. To je vöak kompenzov no tempem r stu provoznìho zisku a trûeb u ocenïn ch firem. Toto je mnohon sobnï vyööì neû tempo r stu poëtu zamïstnanc. Z prvnìch dvou ukazatel lze rovnïû odvodit, ûe u ocenïn ch firem doölo k r stu produktivity pr ce (vyj d enè v pomïru p idan hodnota ku poëtu zamïstnanc ), kter je mnohem vyööì neû r st dodateën ch n klad na zv öen poëet zamïstnanc. N rodnì cena»r za jakost 2006 CelÈ jeden ctiletè obdobì existence Ceny je poznamen no mal m z jmem organizacì o zìsk nì tohoto ocenïnì. I kdyû pr zkumy, kterè provedlo SCJ spolu s»vut Praha, ukazujì, ûe firmy si velice cenì nejen zìsk nì Ceny jako takovè, ale i svèho rozhodnutì s modelem EFQM soustavnï pracovat, podnikatelsk ve ejnost ve velkè vïtöinï nep ekroëila v oblasti pèëe o kvalitu sv ch produkt a ËinnostÌ hranice poûadavk norem ISO Do programu Ceny se trvale hl sì velmi m lo podnikatelsk ch subjekt a minim lnì z jem byl i o program "OceÚov nì v konnosti organizacì", ËeskÈ verze modelu "Levels of Excellence" EFQM. Na tuto skuteënost musela Rada R pro jakost nïjak reagovat. Po roce 2000 se principy managementu kvality dosud uplatúovanè v podnikatelskèm sektoru zaëaly postupnï uplatúovat takè ve ve ejnèm sektoru (prvnì certifikace ISO 9001 na MÏstsk ch adech, model CAF). Na zv öenou pot ebu sledovat a Ìdit kvalitu takè v tomto sektoru reagovala Rada»R pro jakost. V r mci N rodnì politiky podpory jakosti kaûdoroënï vypisuje a aktivnï podporuje projekty podpory jakosti ve ve ejnèm sektoru. Vedle toho rozhodla i o zmïn ch v programech Ceny, kterè by jeötï vìce umoûnily oceúovat i organizace tohoto sektoru. Pro rok 2006 byly v programu Ceny p ijaty n sledujìcì zmïny: 1. Cena je udïlov na ve dvou sektorech, podnikatelskèm a ve ejnèm - Podnikatelsk sektor - podle modelu EFQM - Ve ejn sektor - podle modelu CAF a modelu EFQM 2.»ty i stupnï ocenïnì a) OcenÏnÌ za zapojenì organizace b) OcenÏnÌ zlepöenì v konnosti organizace c) OcenÏn finalista d) VÌtÏz Ceny N rodnì cena»r za jakost - podnikatelsk sektor Zav dì se hodnocenì podle modelu EFQM ve dvou dìlëìch modelech. 1. START MODEL Tento model je urëen pro zaëìnajìcì, p edevöìm malè a st ednì organizace, kterè na z kladï rostoucìch poûadavk jejich z kaznìk a poûadavk na r st efektivnosti projevì z jem o pr ci s modelem excelence EFQM. NemajÌ ani dosti prost edk, ani dosti zkuöenostì k tomu, aby zaëaly model uplatúovat a vypracovaly podle nïj samostatnï sebehodnotìcì zpr vu. Vypracov nì sebehodnotìcì zpr vy s pouûitìm START MODELU znamen v tomto p ÌpadÏ odpovïdït na soubor strukturovan ch ot zek, kterè pokr vajì cel model EFQM. HodnocenÌ se prov dì metodou RADAR. ROK 2006: V roce 2006 se do programu N rodnì ceny v tomto modelu nep ihl sila ani jedna organizace. 2. MODEL CENY (standardnì Model excelence EFQM) DevÌtikriteri lnì model, kaûdè kritèrium je doplnïno adou subkritèriì. SubkritÈria vyvol vajì adu ot zek, kterè by se mïly v pr bïhu hodnocenì vzìt v vahu. Organizace ËastnÌcÌ se programu Ceny a pouûìvajìcì tento model mohly zìskat jedno z n sledujìcìch ocenïnì: 1. stupeú - "OcenÏnÌ za zapojenì organizace" Organizace, kter zìsk toto ocenïnì, dos hla bodovèho ohodnocenì v rozsahu 200 aû 300 bod. 2. stupeú - "OcenÏnÌ zlepöenì v konnosti organizace" Toto ocenïnì znamen, ûe organizace zaëala pouûìvat model excelence EFQM a z Ëastnila se programu Ceny a ûe byla ocenïna za dosaûenè v sledky v zav dïnì modelu excelence EFQM a dobrè praxe v rozsahu 301 aû 400 bod. 3. stupeú - "OcenÏn finalista" Organizace, kter zìsk toto ocenïnì, dos hla zpravidla vìce neû 400 bod. 4. stupeú - "VÌtÏz Ceny" NejlepöÌ z ocenïn ch finalist v danè kategorii zìsk N rodnì cenu. Dos hnou-li dva nebo vìce uchazeë stejnèho bodovèho hodnocenì v danè kategorii, mohou cenu zìskat vöichni tito uchazeëi. ROK 2006: Po absolvov nì sluönï navötìven ch informaënìch semin a konzultacì se poëet ËastnÌk ust lil na poëtu dva. Je jeden vìtïz Ceny, druh 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% zìskal 2. stupeú -"OcenÏnÌ zlepöenì v konnosti organizace" Trv nad le nez jem podnikatelskè ve ejnosti. Ve spojenì s v sledky v zkumu provedenèho v r mci jednoho z projekt N rodnì politiky podpory jakosti agenturou Faktum Invenio, kter uk zala mnohdy form lnost a nefunkënost zavedenèho a certifikovanèho systèmu managementu jakosti podle ISO 9001, lze dojìt k z vïru, ûe z jem mnoha Ëesk ch firem o trvalè zlepöov nì a vyööì konkurenceschopnost je minim lnì. RozdÌly nap. oproti MaÔarsku jsou evidentnì. N rodnì cena»r za jakost - ve ejn sektor Vzhledem ke specifik m organizacì ve ejnèho sektoru, kter je odliöujì od podnikatelsk ch subjekt, a s p ihlèdnutìm ke st le p ib vajìcìm zkuöenostem s aplikacì modelu SpoleËn hodnoticì r mec (model CAF - Common Assessment Framework), vyvinutèho speci lnï pro podmìnky ve ejnèho sektoru, rozhodla Rada o vyhl öenì N rodnì ceny»r za jakost pro tento sektor. Organizace ve ejnèho sektoru ( st ednì st tnì spr va, dozorovè a regulaënì ady, zemnì ve ejn spr va, ökoly, zdravotnick za ÌzenÌ a dalöì) majì od roku 2006 moûnost zìskat N rodnì cenu, a to jak v p ÌpadÏ hodnocenì podle modelu excelence EFQM, tak i podle hodnocenì vynikajìcìch v sledk p i implementaci modelu CAF. Pro zachov nì objektivnosti a transparentnosti procesu oceúov nì byla p edem nastavena n sledujìcì pevn pravidla. 1. HODNOCENÕ PODLE MODELU EXCELENCE EFQM Postup hodnocenì je totoûn s hodnocenìm podnikatelskèho sektoru. Z kladem je devìtikriteri lnì model (Model Excelence EFQM). HodnotÌ se metodou RADAR. 2. HODNOCENÕ PODLE MODELU CAF Z kladem hodnocenì je devìtikriteri lnì model, jehoû uspo d nì je totoûnè s modelem EFQM. Ukazatele výkonnosti - nárůst hodnot ukazatelů firemní výkonnosti ve sledovaném období 86% 43% ProvoznÌ zisk 62% Trûby 32% 67% 37% Celkov aktiva VÌtÏzovÈ cen za jakost 22% 7% PoËet zamïstnanc 12% 0% Rentabilita trûeb Srovn vacì skupina 13% 6% Rentabilita aktiv HodnocenÌ se prov dì v panelu "p edpoklady" a panelu "v sledky". Pro rok 2006 byl pouûit pïtibodov systèm hodnocenì. OhodnocenÌ pïti body je nejvyööì. Pozn mka: Model CAF 2006 p ijat v z Ì 2006 v Tampere poëìt se stobodovou stupnicì hodnocenì. StupnÏ ocenïnì (pro rok 2006) 1. stupeú - "OcenÏnÌ za zapojenì organizace" (s podtitulem "HodnocenÌ podle modelu CAF") Organizace, kter zìsk toto ocenïnì, dos hla ohodnocenì v rozsahu 1,90 aû 2,39 bod. 2. stupeú - "OcenÏnÌ zlepöenì v konnosti organizace" Organizace, kter zìsk toto ocenïnì, dos hla ohodnocenì v rozsahu 2,40 aû 2,89 bod. 3. stupeú - "OcenÏn finalista" Organizace, kter zìsk toto ocenïnì, dos hla zpravidla vìce neû 2,90 bod. 4. stupeú - "VÌtÏz Ceny" NejlepöÌ z ocenïn ch finalist zìsk N rodnì cenu»r za jakost p i hodnocenì podle modelu CAF. Dos hnou-li dva nebo vìce uchazeë stejnèho bodovèho hodnocenì, mohou cenu zìskat vöichni tito uchazeëi. pokraëov nì na stranï 12 6 Visa oznámila globální restrukturalizaci SpoleËnost Visa ozn mila, ûe pl nuje celkovou restrukturalizaci sv ch aktivit a vytvo enì novè glob lnì spoleënosti s n zvem Visa Inc. V r mci tèto restrukturalizace z stane Visa Europe i nad le Ëlenskou organizacì, vlastnïnou a Ìzenou Ëlensk mi evropsk mi bankami. FAB: propouštění nechystáme SpoleËnost ASSA ABLOY v tïchto dnech jedn o prodeji jednè ze sv ch Ë stì, odötïpnèho z vodu FACEA v DlouhÈ Vsi u Rychnova nad KnÏûnou. Jedn nì o p ÌpadnÈm prodeji dosud nejsou uzav ena. P esun v roby spoleënosti do Indie je vöak nepotvrzenou f mou. SpoleËnost FAB vëetnï svèho odötïpnèho z vodu FACEA pat Ì övèdskèmu koncernu ASSA ABLOY. SOLUS proti zadluženosti SdruûenÌ SOLUS zaznamenalo v razn n r st dluûnìk, kte Ì uhradili svè z vazky po splatnosti u nïkterèho ze Ëlen SdruûenÌ. Tato zmïna v chov nì dluûnìk byla zp sobena nepochybnï takè zah jenìm spolupr ce SdruûenÌ s mobilnìmi oper tory. "DÌky rozöì enì ËlenskÈ z kladny sdruûenì SOLUS o Ëleny z nov ch sektor vznikl efektivnì tlak na ty spot ebitele, kte Ì svè z vazky platit nechtïjì, aby je vyrovnali a vyhnuli se tak p Ìpadn m komplikacìm p i û dosti o novou sluûbu z jinèho sektoru," uvedl Jan Stopka, tajemnìk sdruûenì SOLUS. Mittal Steel Ostrava vyvinula nový typ svodidel NejvÏtöÌ Ëesk ocel sk spoleënost Mittal Steel Ostrava vyvinula nov typ silniënìho svodidla pro zahraniënì trh a s spïchem jej podrobila n roën m barièrov m zkouök m. Mittal Steel Ostrava se tak stala jedin m vlastnìkem a drûitelem certifik tu pro z chytn systèm oznaëovan JS3A/N2. TÌm zìsk v dalöì v hodu pro upevnïnì svèho v jimeënèho postavenì na n roën ch trzìch a pro rozöì enì na trhy novè.

7 listopad 2006 JAKOST A ÚSPĚCH NA TRHU Úspěchu na trhu pomůže i Program Česká kvalita Projektů podpory podnikání existuje v ČR celá řada. Jeden z nich ale trochu vybočuje z řady tím, že jeho cílem je zprostředkovat komunikaci mezi výrobcem a spotřebitelem. Prostřednictvím grafické značky sděluje spotřebiteli, že se může spolehnout na kvalitu daného výrobku. Jedná se o Program Česká kvalita.»esk kvalita je program garantovan vl - dou»r na podporu prodeje kvalitnìch v robk a poskytov nì kvalitnìch sluûeb. Funguje jiû od roku Jeho podstatou je existence jednotnèho systèmu znaëek (spojen ch s logem Programu»esk kvalita), kter mi jsou oznaëeny produkty nabìzenè na ËeskÈm trhu. Tento program vych zì z obdobnèho jednotnèho systèmu znaëek kvality, kter v NÏmecku spïönï funguje jiû adu let. Vznik programu»esk kvalita vyöel z pot eby upozornit na znaëky ovï enè kvality v robk a sluûeb, se kter mi se spot ebitel na trhu setk v, a z roveú je i odliöit od znaëek ostatnìch, kterè mnohdy z hlediska kvality postr - dajì jak koliv v znam. V prvnì adï je t eba zd raznit, ûe se jedn o program dobrovoln a z leûì na kaûdèm v robci Ëi poskytovateli sluûeb, zda se s nìm ztotoûnì, Ëi nikoliv. ObecnÏ lze Ìci, ûe tento program umoûúuje v robci dokladovat pèëi o jakost svèho produktu. Program totiû zahrnuje pouze znaëky, jejichû kvalita je prokazatelnï ovï ov na t etì nez vislou stranou (akreditovanè zkuöebny, laborato e, certifikaënì nebo inspekënì org ny). Z ohlas drûitel znaëek vypl v, ûe v robci vstupujì do tohoto programu p edevöìm za Ëelem hled nì konkurenënì v hody, zv öenì prestiûe a moûnosti propagace firmy, zlepöenì celkovè image spoleënosti, Ëi dlouhodobèho zvyöov nì trûnìho podìlu produktu. V souëasnè dobï je v Programu»esk kvalita celkem 18 znaëek, kterè pokr vajì celou adu oblastì. Nalezneme v nïm znaëky kvality pro n bytek, ekologicky öetrnè v robky, certifikovanou dïtskou obuv, elektronickè obchody a dalöì. V letoönìm roce se Program»esk kvalita rozrostl o t i novè znaëky kvality. A kterè to jsou? ZnaËka»esk kvalita - N bytek Tato znaëka umoûnì laickè ve ejnosti identifikovat jednoduöe a jednoznaënï v robek, kter byl p ezkoum n nez vislou kvalifikovanou institucì z hlediska jeho kvality, uûitnè hodnoty a bezpeënosti. SouËasnÏ m znaëka slouûit jako identifik tor ËeskÈho n bytku na trzìch mimo»eskou republiku. ZnaËka»esk kvalita - N bytek garantuje spot ebiteli, ûe oznaëen v robek splúuje poûadavky danè obecnï z vazn mi p edpisy, a ûe jeho vlastnosti jsou lepöì nebo alespoú srovnatelnè s nabìdkou kvalitnìch tuzemsk ch a zahraniënìch v robk na ËeskÈm trhu. D le potvrzuje, ûe oznaëen v robek splúuje poûadavky technick ch norem, p ÌpadnÏ dalöìch poûadavk stanoven ch pro jeho ovï ov nì akreditovanou zkuöebnou. OvÏ ov nì kvality v robk se prov dì ve dvou rovin ch: Nejd Ìve jsou akreditovanou laborato Ì provï- eny mechanickè vlastnosti, funkënì roveú a povrchov prava v robku a potè posoudì hodnotitelsk komise Asociace Ëesk ch n bytk (A»N) roveú estetick ch a uûitn ch vlastnostì, kvalitu provedenì, moûnosti drûby, roveú znaëenì a balenì a v neposlednì adï i kompletnost a srozumitelnost pr vodnì dokumentace pro z kaznìka. D le je p i posuzov nì p ihlèdnuto i k tomu, jak v roba a uûìv nì v robku zatïûuje ûivotnì prost edì, vëetnï posouzenì energetickè n roënosti v roby. ZnaËka m ûe b t prop jëena pouze v robk m vyroben m subjektem registrovan m v»eskè republice ve smyslu platn ch pr vnìch p edpis. SZUTEST - Product tested v ch spot ebië, spor k, kotl, elektrotechnick ch v robk, zabezpeëovacì techniky, sportovnìch pot eb, n bytku, jìzdnìch kol, vybavenì fitness center, n dobì apod. U v robku, kter je touto znaëkou oznaëen, je z ruka, ûe jeho vlastnosti byly provï eny v laborato Ìch SZ s.p. a ûe splúuje poûadavky na bezpeënost a kvalitu. St lost vlastnostì tïchto v robk se kontroluje v pravideln ch intervalech, p Ìmo v prostor ch v robce, tak aby bylo zaruëeno, ûe tyto vlastnosti jsou shodnè s vlastnostmi v robk v dobï certifikace. V robce, kter o tuto znaëku zaû d, musì p edloûit p Ìsluön poëet vzork v robku. Tyto v robky jsou potom v SZ s.p. podrobeny p Ìsluön m zkouök m, kterè se t kajì bezpeënosti, jakosti, ûivotnosti a dalöìch vlastnostì, kterè jsou stanoveny Ëesk mi nebo evropsk mi p edpisy, nebo jsou stanoveny t mem odbornìk SZ s.p. Na z kladï uveden ch zkouöek je zpracov n protokol, kter obsahuje vöechny v sledky zkouöek a dalöì pot ebnè daje. SouË stì posouzenì je i kontrola v roby u v robce. Pokud jsou v sledky vöech zjiötïnì vyhovujìcì, je v robci udïlen certifik t, kter mu umoûúuje znaëit svè v robky znaëkou SZUTEST. ZnaËka je udïlov na na jeden rok a v p ÌpadÏ poruöenì stanoven ch povinnostì nebo v p ÌpadÏ zhoröenì vlastnostì v robku je opr vnïnì znaëit Tato znaëka je souë stì certifikaënìho systèmu StrojÌrenskÈho zkuöebnìho stavu (SZ ). T k se vöech v robk, kterè spadajì do oblasti akreditace SZ, s.p., tzn. vöech tïch, kterè je moûno v SZ, s.p. za stanoven ch podmìnek zkouöet. Budeme se s nì tedy setk vat nap. u obr bïcìch stroj, ruënìho elektrickèho a neelektrickèho n adì, plynov robky touto znaëkou v robci odejmuto. BezpeËn a kvalitnì hraëka Problematika kvalitnìch v robk urëen ch dïtsk m spot ebitel m je vûdy ve ejnostì velmi sledov na. ÿada v robc, p edevöìm z asijsk ch zemì, zneuûìv soci lnì situace mlad ch rodin s dïtmi a d v na trh levnè v robky, kterè jsou velmi Ëasto zdravì - a mnohdy i ûivotu - nebezpeënè. P i n kupu takov chto v robk m spot ebitel Ëasto jen velmi 7

8 JAKOST A ÚSPĚCH NA TRHU listopad 2006 Elektrotechnický zkušební ústav - 80 let práce pro bezpečnost výrobků Vtomto roce si Elektrotechnický zkušební ústav, s.p. - EZÚ připomíná 80. výročí svého vzniku. Byl založen v roce 1926 jako zkušební laboratoř bývalého Elektrotechnického svazu československého - ESČ a u jeho zrodu stály tak významné osobnosti tehdejší vědy a techniky jako Prof. Vladimír List, nebo Dr. František Křižík. Laboratoř byla zřízena za účelem zkoušek bezpečnosti elektrotechnických výrobků. EZÚ tyto služby provádí dodnes. Mezi prvnì zkouöky prov dïnè v laborato i v roce 1926 pat ily zkouöky elektrick ch vodië a kabel. Bylo to p irozenè, protoûe zaë tkem 20. stoletì byla elekt ina nov m druhem energie a ve ejnost nemïla zkuöenosti s ochranou p ed jejìmi pokraëov nì ze strany 7 PoökozenÌ zdravì dïtì se Ëasto projevì aû se zpoûdïnìm nïkolika mïsìc Ëi let a dohledat jeho p ÌËinu je pak prakticky nemoûnè. O d leûitosti peëlivèho v bïru zboûì urëenèho pro dïti svïdëì i v sledky kontrol»eskè obchodnì inspekce. V roce 2005»OI iniciovala spolupr ci v tèto oblasti s p edstaviteli kontrolnìch org n t Ì Ëlensk ch st t -»eskè republiky, Slovenska a MaÔarska a jako prvnì z celè ady pl novan ch akcì probïhla v prvnìm pololetì letoönìho roku, v r mci tèto nadn rodnì spolupr ce, kontrola bezpeënosti hraëek dov ûen ch ze t etìch zemì, tedy ze zemì mimo EU. KontrolnÌ akce probïhla soubïûnï na trhu vöech t Ì zemì v dubnu Pouze 18 ze 40 vzork plastov ch hraëek (tj. 45 %) bylo ve shodï s poûadavky evropskè smïrnice o hraëk ch. Navzdory skuteënosti, ûe vïtöina v robk byla odebr na v bïûn ch obchodech se sortimentem hraëek, vìce neû polovina z nich nesplnila z kladnì poûadavky, kterè se k nim vztahujì. Jejich distributor m byla uloûena n pravn opat enì. VadnÈ hraëky byly buô staûeny dobrovolnï z trhu, nebo byl kontrolnìmi org ny vyd n z kaz prodeje do doby odstranïnì zjiötïn ch nedostatk. Pr vï vysokè riziko ohroûenì dïtì a bezmoc rodië p i v bïru kvalitnìch hraëek vedly k vytvo enì znaëky "BezpeËn a kvalitnì hraëka". PodmÌnky pro jejì udïlov nì stanovili pracovnìci ZkuöebnÌho stavu lehkèho pr myslu, na z kladï dlouhodob ch zkuöenostì s testov nìm hraëek pro Ëesk trh. V ÌzenÌ o p ijetì nep Ìzniv mi vlivy. V tè dobï jeötï neexistovaly technickè normy a zkouöky byly prov dïny dle P edpis ES», kterè svaz v r mci svè Ëinnosti vytv el. Vliv Ëinnosti tehdejöìho ES» na rozvoj elektrotechniky byl velmi pozitivnì, a proto laborato v roce 1935 zaëala v robk m, kterè splúovaly podmìnky uvedenè v p edpisech ES», udïlovat znaëku ES». Tato znaëka se pouûìv dodnes a je udïlov na tïm v robk m, kterè vyhovì p i zkouök ch dle norem pro elektrickou bezpeënost. DalöÌm v znamn m p edïlem v historii EZ byl rok 1968, kdy vstoupil v platnost z kon Ë. 30/1968 Sb., o st tnìm zkuöebnictvì. TÌmto z konem bylo zavedeno povinnè zkouöenì v robk p ed jejich uvedenìm na n ö trh. Z kon v znamnï p ispïl ke zv öenì technickè rovnï a bezpeënosti v robk v»eskoslovensku a v pr bïhu jeho platnosti byla vybudov na ada zkuöebnìch laborato Ì. PovinnÈ zkouöenì v robk vöak znamenalo v znamnou technickou p ek ûku obchodu, coû zp sobilo, ûe negativnì aspekty tohoto z kona postupnï zaëaly p evyöovat jeho p Ìnosy. Proto byl v souvislosti s p Ìpravou vstupu»r do EvropskÈ unie z kon 30/1968 Sb. v roce 1997 zruöen a nahrazen z konem Ë. 22/1997 Sb., o technick ch poûadavcìch na v robky. Nov m z konem byly do naöeho pr vnìho du zavedeny postupy posuzov nì, nebo-li Úspěchu na trhu pomůže i Program Česká kvalita znaëky do Programu»esk kvalita byly jeötï nïkterè z podmìnek doplnïny Ëi up esnïny tak, aby byla splnïna p Ìsn kritèria programu. Pr vo oznaëovat svè v robky znaëkou "BezpeËn a kvalitnì hraëka" zìsk v robce, pokud splnì poûadavky danè "SmÏrnicÌ s kritèrii pro hodnocenì bezpeënosti a kvality hraëek. K prop jëenì pr va oznaëovat v robek znaëkou kvality "BezpeËn a kvalitnì hraëka" je zapot ebì: splnïnì poûadavk SmÏrnice 88/378/EEC a/nebo na ÌzenÌ vl dy Ë. 19/2003 Sb., a platnè legislativy EU,»eskÈ republiky, kter se vztahuje na v robek (hraëku) splnïnì poûadavk "SmÏrnice s kritèriì pro hodnocenì bezpeënosti a kvality hraëek" kladn v sledek posouzenì shody vöech poûadavk "SmÏrnice s kritèriì pro hodnocenì bezpeënosti a kvality hraëek" InspekËnÌm org nem SdruûenÌ pro Cenu»eskÈ republiky za jakost. ZnaËka kvality "BezpeËn a kvalitnì hraëka" je urëena v robc m, kte Ì chtïjì touto cestou sdïlit odbïratel m a spot ebitelskè ve ejnosti, ûe z jejich strany je vïnov na zv öen pèëe bezpeënosti a kvalitï hraëek, kupujìcìm, kte Ì chtïjì dïtem koupit hraëku se z rukou zv öenè rovnï bezpeënosti a kvality, d le pak m slouûit pro zv öenì d vïry trhu a kontrolnìch org n v hraëky opat enè znaëkou kvality "BezpeËn a kvalitnì hraëka". Ing. Jan Taraba z stupce vedoucìho, N rodnì informaënì st edisko pro podporu jakosti (NIS-PJ) zkouöenì v robk, kterè jsou identickè s postupy danè legislativou EU. Rozsah v robk, na kterè se dnes vztahuje povinnè zkouöenì v robk, byl omezen na nezbytnè minimum a velk vïtöina v robk je uv dïna na trh na z kladï prohl öenì v robce o tom, ûe vlastnosti jeho v robku jsou ve shodï s p Ìsluön mi smïrnicemi EU. V r mci tohoto legislativnìho uspo d nì EZ p sobì jako notifikovan organizace, kter poskytuje v robc m a dovozc m sluûby p i ovï- ov nì shody v robk se smïrnicemi EU a souvisejìcìmi technick mi normami. SouËasn rozsah sluûeb EZ je velmi öirok. EZ prov dì zkouöenì v robk nejen z hlediska jejich bezpeënosti, ale i z hlediska EMC - tedy ruöenì a odolnosti proti ruöenì elektromagnetick m sign lem, z hlediska hluku, z hlediska mechanick ch, klimatick ch, koroznìch a dalöìch hledisek. Na zkouöenì v robk navazuje certifikace v robk, kterou EZ rovnïû prov dì. EZ d le cejchuje elektrick mï idla, ËÌmû zaruëuje jejich p esnost. KromÏ toho EZ prov dì certifikaci systèm managementu jakosti podle normy ISO 9001 a ady dalöìch norem. Z tohoto struënèho v Ëtu je patrnè, ûe EZ poskytuje velk rozsah vysoce odborn ch sluûeb. Jejich roveú a nestrannost jsou posuzov ny v r mci akreditace od»eskèho institutu pro akreditaci. Akreditace je podkladem k tomu, ûe EZ je povï en org ny st tnì spr vy k prov dïnì zkouöek dle r zn ch z kon»r. EZ je tedy st - tem autorizovanou, notifikovanou a povï enou organizacì k prov dïnì zkouöek a posuzov nì dle ady z kon»eskè republiky. KromÏ toho EZ p sobì jaku soudnì znalec a znaleckè posudky vyd vanè EZ jsou vyuûìv ny jako podklad pro soudnì a spr vnì rozhodnutì. Velkou konkurenënì v hodou EZ je jeho mezin rodnì uzn nì. EZ je Ëlenem ady mezin rodnìch certifikaënìch systèm, coû znamen, ûe v sledky zkouöek prov dïn ch v EZ a certifik ty a znaëky vyd vanè v EZ jsou uzn v ny v mnoha zemìch celèho svïta. V robky, kterè zìskajì mezin rodnì certifik t, nebo znaëku, majì lepöì uplatnïnì na zahraniënìch trzìch. Proto lze konstatovat, ûe EZ sv mi sluûbami podporuje export Ëesk ch v robk. Nestrannost a d vïryhodnost Popis rozsahu sluûeb EZ vysoce p evyöuje moûnosti tohoto Ël nku, a pro dalöì informace doporuëujeme navötìvit Lze ale konstatovat, ûe souëasn EZ spïönï rozvìjì odkaz sv ch zakladatel a nad le napom h k rozvoji elektrotechnickèho pr myslu, k podpo- e exportu a v neposlednì adï i ke zvyöov nì bezpeënosti elektrotechnick ch v robk na trhu v»eskè republice. KromÏ technickè kompetence je nejd leûitïjöìm aspektem Ëinnosti EZ nestrannost a d vïryhodnost jeho sluûeb. FiremnÌm heslem EZ proto je: D vï ujte n m, provï ujeme za V s. RNDr. VladimÌr FILIA», CSc. editel EZ Firmu jsem p evzala v roce 2000 po mrtì manûela. PokraËujeme ve v robï univerz lnìch olovïn ch akumul torov ch svorek a svorek se zalit mi mïdïn mi kabely. DalöÌm pot ebn m v robkem pro motoristy jsou pomocnè startovacì kabely. Vloni jsme zìskali ocenïnì "CZECH MADE" jiû po osmè, v letoönìm roce byl v sledek inspekënì zpr vy o kvalitï naöich v robk opït kladn. M me zaveden systèm jakosti ISO 9001:2000. P ejeme si, aby vöichni z kaznìci byli s naöimi v robky spokojeni. Zoja Kocourkov, majitelka spoleënosti 8 Češi se umístili na třetím místě v celoevropském IQ testu nakupování»eötì spot ebitelè prok zali neobyëejnè n kupnì IQ a umìstili se na t etìm mìstï z devìti zemì v IQ testu nakupov nì, kter pro britskou poboëku spoleënosti Visa provedla agentura The Future Foundation. Hypoteční banka: zájem o hypotéky letos roste ještě rychleji než loni HypoteËnÌ banka spoleënï se sìtì»sob a dalöìmi partnery poskytla obëan m za prvnìch devït mïsìc letoönìho roku hypotèk, o 39 % vìce neû za stejnè obdobì loni. Objem nov ch vïr vzrostl o 61 % na 20 miliard korun. Komerční banka se stala 100% akcionářem Modré pyramidy KomerËnÌ banka, a.s. dokonëila v Ìjnu jiû d Ìve ozn menou transakci koupï 60% podìlu ve spoleënosti Modr pyramida stavebnì spo- itelna, a.s. Transakce byla schv lena adem pro ochranu hospod skè soutïûe a»eskou n rodnì bankou. "Jak uû jsme uvedli d Ìve, Modr pyramida tuto skuteënost velice vìt ", sdïlil Ëlen p edstavenstva ModrÈ pyramidy Ing. Ji Ì äperl. Česká spořitelna vybavuje své bankomaty bezpečnostním systémem obarvování bankovek Banka s nejvïtöìm poëtem klient,»esk spo itelna, vybavuje od Ìjna svè bankomaty bezpeënostnìm systèmem obarvov nì bankovek. SystÈm automaticky aktivuje a znehodnotì bankovky v momentï, kdy se zlodïji pokusì s bankomatem manipulovat nebo jej vyloupit. P i bïûnè obsluze bankomatu klienty aktivace systèmu nehrozì.

9 listopad 2006 TRH INFORMACÍ IBM Česká republika dostala speciální cenu za nábor respektující rovné příležitosti Dne předala v Praze ředitelka Gender Studies, o.p.s. Alena Králíková na konferenci CMC speciální cenu Citigroup Soutěže o nejlepší firmu s rovnými příležitostmi v ČR. Držitelkou speciální ceny Gender Studies za nábor respektující rovné příležitosti je pro rok 2006 firma IBM Česká republika. Speci lnì cena Gender Studies, o.p.s. za n bor respektujìcì rovnè p Ìleûitosti byla v roce 2006 udïlena t mem Gender Studies firmï IBM»esk republika urëitï pr vem. RozhodnutÌ vych zì z hodnocenì p ihl öek do Citigroup SoutÏûe o nejlepöì firmu s rovn mi p Ìleûitostmi pro ûeny a muûe v»eskè republice v roce 2006, jejìû v sledky budou vyhl öeny v listopadu Gender cena - Soňa Brabcová Director, Executive Education CMC předává Vladimíře Králíkové mluvčí IBM ČR - certifikát na kurz pro manažery/manažerky v hodnotě korun O umìstïnì jednotliv ch firem bude rozhodovat nez visl porota sloûen z n sledujìcìch osobnostì: Marie»erm kov, editelka SociologickÈho stavu AV»R, Milan Ruttner, editel Lidsk ch zdroj Citibank, Renata Elhenick, medi lnì konzultantka a expertka, Jaroslava Novotn, Svaz Ëesk ch a moravsk ch v robnìch druûstev, a Alena Kr lìkov, editelka Gender Studies, o.p.s. Vzhledem k tomu, ûe se 2. roënìk SoutÏûe zamï uje na slaôov nì osobnìho/rodinnèho a pracovnìho ûivota zamïstnanc a zamïstnankyú, zohlednì porota pr vï politiky a opat enì, jeû p ihl - öenè firmy v tomto ohledu uplatúujì. Vezmou vöak samoz ejmï v vahu i celou adu dalöìch aspekt, k nimû se firmy v p ihl ök ch do soutïûe vyj d ily. ProË pr vï IBM? Alena Kr lìkov, editelka Gender Studies, o.p.s., organizace, kter je kromï ady dalöìch aktivit realiz torkou celèho projektu: "Speci lnì cenou chce Gender Studies, o.p.s. vyzdvihnout zcela konkrètnì p Ìstup k aplikaci rovn ch p ÌleûitostÌ v praxi, ocenit n borovè strategie uplatúovanè firmou IBM v mèdiìch a takè respektem V ČR konkuruje nový poštovní operátor - TNT Post pokraëov nì ze strany 4 Ot zky Prosperity pro Petra Zh Úala, gener lnìho editele TNT Post pro St ednì a V chodnì Evropu, poloûenè na tiskovè konferenci v Praze: M ûe b t firemnì novoroëenka zasl na pomocì directmailu? Ano, m ûe, pokud nenì nïkter ze z silky personifikovan a pokud je z silka poëetnïjöì, neû 3000 kus. NovoroËenka musì takè v ûit nad 50 gram. Jin mi slovy, je pot eba, aby splnila poûadavky na directmailovou sluûbu. Obsluhujete trh takè v noci? Ne, zatìm nikoli. P sobìme v bïûnou pracovnì dobu, p Ìjemci jsou tak lèpe k zastiûenì. Jsou mezi vaöimi doruëovateli takè ûeny? UrËitÏ, jsou. Pozorujte pozornï a uvidìte, jak jim to sluöì. (tz,rix) firmy k diverzitï v oblasti vzdïl v nì, kter prok zala spolupracì s Masarykovou univerzitou v BrnÏ a usnadnïnìm studia handicapovan m student m a studentk m. Z roveú chce t m Gender Studies, o.p.s. svou volbou ocenit dlouhodobou pr ci IBM v oblasti rovn ch p ÌleûitostÌ, vst Ìcnost nejvyööìho managementu k danè tèmatice a otev enost prosazov nì rovn ch p ÌleûitostÌ na vöech rovnìch." Diverzita ve firmï 1. VOX a.s. - vzdělávací a poradenská společnost s nejširší nabídkou na českém vzdělávácím trhu! UR»ITÃ V M PORADÕME! PraktickÈ aspekty Mezin rodnìch standard finanënìho v kaznictvì a jejich eöenì TERMÕN: PÿEDN äõ: Robert Ml dek K D: CENA: KË Mezin rodnì ËetnÌ standardy v praxi (IAS/IFRS) vëetnï p Ìklad pro zaë teënìky - cyklus semin TERMÕN: PÿEDN äõ: Ing. Radka Loja, FCCA K D: CENA: KË DaÚ z p idanè hodnoty - speci lka roku 2006 TERMÕN: PÿEDN äõ: Ing. V clav Benda, JUDr. Svatopluk GaloËÌk, Ing. Eva Krekulov K D: CENA: KË SrdeËnÏ v s zveme na konferenci pro vöechny! NekalÈ obchodnì praktiky a moûnosti obrany proti nim Aleö Bart nïk, gener lnì editel IBM»esk republika: "Naöe firemnì kultura je dlouhodobï orientovan na to, aby spoleënost a podnik nì jako jedna z tv rëìch aktivit byly otev enè pro vöechny. KlÌËovÈ slovo pro firemnì kulturu IBM je diverzita, kterou povaûujeme za z klad. Diverzita v IBM znamen, ûe se vöemi pracovnìky jedn me bez ohledu na faktory, kterè nemajì souvislost s jejich pracovnìm v konem. V praxi platì, ûe nejlepöì jsou pr vï pracovnì t my sloûenè z lidì odliönèho pohlavì, rasy, vyzn nì, vïku, fyzick ch schopnostì Ëi kulturnìho z zemì a ûivotnì zkuöenosti. V IBM je diverzita zp sobem ûivota od tè doby, co spoleënost zaëala p ed osmdes ti lety mezin rodnï podnikat. V roce 1953 se tato hodnota dostala mezi z sady naöì firemnì kultury." Podpora Citibank Milan Ruttner, editel Lidsk ch zdroj Citibank: "Dob e si uvïdomujeme, ûe rovnè postavenì muû a ûen ve firm ch nenì v»eskè republice samoz ejmè. Proto jsme se rozhodli zapojit do projektu, kter si klade za cìl souëasnou situaci zlepöit, a kter jiû stavì na zkuöenostech. NavÌc je projekt realizov n organizacì, kter pat Ì k nejuzn vanïjöìm na trhu." Citigroup soutïû o nejlepöì firmu s rovn mi p Ìleûitostmi pro ûeny a muûe v»eskè republice probìh za podpory Citibank a.s. prost ednictvìm nadace Citigroup Foundation. Medi lnìm partnerem SoutÏûe je Ëasopis Prosperita. VÌce informacì: (tz) TERMÕN: MÕSTO: Hotel Olympik, Sokolovsk 138, Praha 8 PÿEDN äi: Prof. JUDr. Petr Hajn, DrSc., JUDr. Jind iöka Munkov, JUDr. Karel»erm k jr., Ph.D.LL.M VÌce informacì na Zavolejte n m na nov telefonnì ËÌsla

10 JAKOST A ÚSPĚCH NA TRHU listopad

11 listopad 2006 JAKOST A ÚSPĚCH NA TRHU Víno je záležitost společenského kontaktu, dárek, který vždy potěší Odborník na slovo vzatý, Ing. Pavel Pastorek, ředitel společnosti Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo, je patriot. Vinice a výroba vína patří k jeho životu více, než cokoli jiného ze všech možných oborů činnosti. Vínu rozumí, a rozumí také obchodu. Pod jeho vedením se tým Templářskýh sklepů vypracoval na předního dodavatele ušlechtilého nápoje u nás. Pavel Pastorek patří k plejádě manažerů oceněných v soutěži Manažer roku. Získal titul Vynikající manažer malé firmy do 50 zaměstnanců, a určitě i proto, že svým přístupem k práci nejen se znalostmi sobě vlastními prodává značku, která dokáže oslovit stále více zákazníků: Co pro Templ skè sklepy znamen "svatomartinskè vìno"? Pokud vìm, vnìm te tento pojem a nabìdku vìna podle nïj ost eji, neû v minulosti. SvatomartinskÈ vìno pro n s znamen obnovenì tradice p edstavenì mladèho vìna - t.j. vìna z letoönì skliznï. V d ÌvÏjöÌch dob ch hospod - i p i ukonëenì podzimnìch pracì pohostili pomocnìky a p itom se nalèvalo jiû ËistÈ mladè vìno, Ëasto ËervenÈ vìno z odr dy Modr Portugal. Naöe ch p nì tohoto druhu vìna je v kontextu s podmìnkami trhu - tak, jak se zvyöuje z jem o takov to vìna, tak i naöe firma reaguje. Z d vodu omezenèho mnoûstvì prost edk na propagaci nem ûeme b t "tahounem" marketingov ch akcì "svatomartinskèho". Toto je p Ìmo parketa pro Vina sk fond, kter m moûnosti takovèto akce zrealizovat a j se jenom tïöìm, jak budou z kaznìci - milovnìci vìna osloveni reklamou na kvalitnì dom cì produkt; a jiû nebudou muset Ëekat na drah mlad zahraniënì vìna. Jak vlastnï hodnotìte letoönì sklizeú? Vina i obecnï tvrdì, ûe to byl zajìmav rok, bylo hojnost slunìëka a z Ì i Ìjen kvalitï hrozn jen p lyö LetoönÌ rok je velmi atypick. V zimï extrèmnï silnè mrazy, kterè poökodily vinice - nïkde vìce, jinde mènï - ale poökodily. PozdnÌ n stup jara, lèpe eëeno letos prakticky jaro ani leckde nebylo, to p ineslo odd lenì kvïtu rèvy, d le tepl, sluneën Ëervenec, kdy rèva vegetaënì zpoûdïnì dohnala. Deötiv srpen p inesl dostatek vl hy a koneënï fantasticky sluneënè z Ì a zaë tek Ìjna, dìky kterèmu hrozny dob e vyzr ly a nabraly dostatek cukru. ObecnÏ lze konstatovat, ûe vìna z letoönì skliznï budou kvalitativnï opït nad pr mïrem. Ale bych nep edbìhal... Na jakou odr du byste tedy letos r d vsadil? Nem m osobnï vybranou oblìbenou odr du, vzhledem ke skuteënosti, ûe sklizeú hrozn st le probìh, a teô se sbìrajì skuteënè "perliëky" v podobï v bïr, tak s nïjak m p edpokladem radïji poëk m. Zvyöujete v robu sl movèho a ledovèho vìna? Objem produkce tïchto zajìmav ch vìn je odvisl na z jmu z kaznìk. Z hlediska prodeje se jedn o tu p ÌsloveËnou "t eöinku na dortu", kterou si milovnìk vìna doplnì svè poznatky o rovni vìn danèho v robce. V naöem p ÌpadÏ m me v nabìdce nïkolik druh ledovèho i sl movèho vìna a pro tento rok m me zajiötïnu jejich produkci v dostateënè mì e, i kdyû v p ÌpadÏ ledovèho musìme poëkat na chov nì p Ìrody - vûdyù hrozny se sklìzì p i teplotï mìnus 7 stupú. Pomalu se p iblìûil Ëas, kdy se firmy rozm ölì, jakè d rky pro svè partnery v z vïru roku p ipravì. L hev dobrèho vìna k nim pat Ì. Co byste tentokr t doporuëil z vaöì nabìdky? Tady bych vöem z jemc m doporuëil nejjednoduööì postup - obr tit se na naöe marketingovè oddïlenì a tam se urëitï dohodnou podle sv ch p edstav. Vûdyù naöe nabìdka vìn s logem ËervenÈho templ skèho k Ìûe obsahuje vìce neû 80 druh vìn, vëetnï zmìnïn ch ledov ch a sl - mov ch, vìna nazr l v barikov ch sudech a dalöì, velmi zajìmav vìna. Mnoho informacì je na naöich str nk ch: NavÌc nabìzìme firm m oznaëenì zakoupen ch lahvì v duchu z kona, aby toto splúovalo poûadavky na propagaënì p edmït. AtraktivnÌ adjustace, zajìmav kvalitnì vìna, moûnost vloûenì l hve do kartonovè Ëi d evïnè krabiëky, to jsou vöechno momenty, kterè ËinÌ vìno neodmyslitelnou souë stì i firemnìch d rk. MÏjme na mysli, ûe vìno je z leûitost spoleëenskèho kontaktu, d rek, kter vûdy potïöì. za odpovïdi podïkovala Eva Brixi Svatomartinské: letos míří na trh 350 tisíc lahví VÌce neû lahvì dom cìch mlad ch vìn pod spoleënou n rodnì zn mkou SvatomartinskÈ zamì Ì letos na maloobchodnì trh v»r. "Jsme velmi r di, ûe si naöe mlad moravsk a Ëesk vìna tak rychle naöla cestu k z kaznìk m a stejnï tak n s tïöì stoupajìcì z jem jejich producent. V uplynulèm roce naöi vina i nabìdli na lahvì a reakce byly velmi kladnè. Douf me proto, ûe i letos budou vöichni, kte Ì ochutnajì toto svïûì vìno, spokojeni," uvedl editel N rodnìho vina skèho centra ve ValticÌch Pavel Kröka na ned vnèm setk nì s novin i v Praze. Drûitelem licence ke vöem svatomartinsk m symbol m je od loúskèho roku Vina sk fond»r, kter je prost ednictvìm N rodnìho vina skèho centra ve ValticÌch nabìzì vina m k vyuûitì. V robci SvatomartinskÈho, registrovanì u NVC, mohou stejnï jako v roce 2005 pouûìvat na sv ch etiket ch jednotnou grafickou znaëku, nebo uûìt vzorovou etiketu p ipravenou NVC. DalöÌm spojujìcìm vizu lnìm prvkem bude pouûitì jednotn ch smröùovacìch z klopek s logem SvatomartinskÈho. pokraëov nì na stranï

12 JAKOST A ÚSPĚCH NA TRHU listopad 2006 ORGANIC PRODUCT - značka kvalitní přírodní kosmetiky Přírodní produkty se dnes, v přetechnizované době, stávají vyhledávaným artiklem. Lidé proto hledají informace, zda zakoupený výrobek je opravdu přírodní a kvalitní. Velkou množinu mezi těmito produkty tvoří přírodní kosmetika, kam vstoupila značka kvality ORGANIC PRODUCT. SystÈm ovï ov nì kvality p ÌrodnÌch kosmetick ch v robk a jejich oznaëov nì znaëkou ORGANIC PRODUCT vznikl ve SdruûenÌ pro Cenu»R za jakost v roce 2006 ve spolupr ci s odbornìky v oboru kosmetiky. Cel systèm je koncipov n a zamï en tak, aby: podpo il konkurenceschopnost v robc na dom cìm trhu a v zahraniëì informoval spot ebitele o nabìdce kvalitnìch p ÌrodnÌch kosmetick ch v robk Postup p i ovï ov nì kvality v robk je plnï v souladu s mezin rodnì normou»sn EN ISO/IEC 17020, platnou i v zemìch EU. Podle tèto normy jsou jak v»r, tak i v zahraniëì akreditov ny inspekënì org ny pro posuzov nì kvality produkt (v robk nebo sluûeb). OvÏ ov nì vych zì z pïti bod, kterè musì b t dostateënï doloûeny a splnïny. Jedn se o: obecnï platnè p edpisy (z kony, na ÌzenÌ, vyhl öky) - podmìnka nutn vybranè technickè/jakostnì ukazatele prokazujìcì kvalitu obchodnï technickè sluûby pro uûivatele spokojenost s v robkem ze strany uûivatele stabilita vlastnostì v robk. Poûadavky (kritèria) na ovï ov nì kvality v robk stanovujì öpiëkovì odbornìci v oboru p ÌrodnÌ kosmetiky a jsou uvedeny ve smïrnici. Kaûd v robce prokazuje splnïnì poûadavk adou dokument, zejmèna se jedn o protokoly o zkouöce, vyj d enì uûivatel, certifik ty ady ISO 9000, a adu dalöìch. Kvalita v robk je pravidelnï kontrolov na. Jak v robek lze p ihl sit? Sv j v robek m ûe p ihl sit firma nebo podnikatel (v robce) registrovan v»eskè republice podle platn ch pr vnìch p edpis. Veöker pr va a povinnosti v robce jsou uvedeny v "Pravidlech", kterè jsou z kladnìm dokumentem systèmu ovï ov nì kvality p ÌrodnÌch kosmetick ch v robk. P ihl sit je moûno kosmetickè v robky bïûnï dostupnè na ËeskÈm trhu, kterè obsahujì Co přinesl 12. ročník Národní ceny České republiky za jakost pokraëov nì ze strany 6 ROK 2006: Model EFQM: P ihl öeny dvï organizace, zìskaly prvnì a druh stupeú ocenïnì. CenÌme si jejich odvahy a p Ìstupu, protoûe o spïch v programu Ceny se dosud nep ihl sila û dn organizace, i kdyû tato moûnost byla od samèho poë tku vyhl öenì programu Ceny v roce Zvl ötï Ëast mïstskè Ë sti v Praze je dokladem z sadnì zmïny p Ìstupu k obëan m jako z kaznìk m ve ejnè spr vy. Model CAF: P ihl öeno 7 organizacì. T i neuspïly, znajì vöak (na z kladï zpïtn ch zpr v z externìho hodnocenì) svoje silnè str nky i moûnosti zlepöov nì a lze oëek vat v roce 2007 podstatnï lepöì v sledky. DvÏ organizace zìskaly 1. stupeú - OcenÏnÌ za zapojenì organizace. Zde lze jiû pozorovat systèmov p Ìstup k anal ze v sledk sebehodnocenì, kr tk Ëas na realizaci zlepöovacìch opat enì vöak d v p edpoklad lepöìch v sledk aû v roce DvÏ organizace zìskaly ocenïnì 2. stupnï - OcenÏnÌ za zapojenì organizace. Toto umìstïnì hodnotìme jako velik spïch. P esto je co zlepöovat, p edevöìm u kritèriì, kter posuzujì organizaci v Ë sti v sledky (p edevöìm v sledky ve vztahu k pracovnìk m, obëan m a spoleënosti) Jedna organizace zìskala ocenïnì VÌtÏz Ceny (dle modelu CAF). ZhodnocenÌ p Ìnos novèho postupu VÏtöÌ zainteresovanost organizacì podnikatelskèho sektoru - r st konkurenceschopnosti - nepovedlo se. ZÌsk nì nez vislèho posudku od zkuöen ch hodnotitel (zpïtn zpr va); d leûitost nez vislèho hodnocenì i u modelu CAF potvrdil i kongres o kvalitï ve ve ejnì spr - vï v z Ì 2006 v Tampere-pozitivnÌ hodnocenì. VÏtöÌ spravedlnost - d raz na hodnocenì na mìstï. Bylo realizov no ve vöech p Ìpadech. 12 minim lnï 80 % p ÌrodnÌch ingrediencì zìskan ch fyzik lnì cestou v celkovèm v robku a splúujì poûadavky danè obecnï z vazn mi platn mi pr vnìmi p edpisy. Pro v robu kosmetickèho prost edku se znaëkou kvality ORGANIC PRODUCT se voda bez chemickè pravy povaûuje za p ÌrodnÌ produkt a poëìt se do obsahu p ÌrodnÌch l tek. P i prok z nì 100 % obsahu p ÌrodnÌch l tek m ûe kosmetick v robek b t oznaëov n znaëkou PURE ORGANIC PRODUCT. Na jak dlouho je znaëka prop jëena? K prop jëenì pr va oznaëovat v robek znaëkou ORGANIC PRODUCT nebo PURE ORGANIC PRODUCT je t eba, aby byly splnïny tyto podmìnky: kladn v sledek ovï enì kvality v robku, plynoucì z InspekËnÌ zpr vy o ovï enì kvality v robku a vyd nì InspekËnÌho certifik tu, rozhodnutì nez vislè ÌdÌcÌ rady o prop jëenì znaëky, zaplacenì vöech p Ìsluön ch poplatk. ZnaËka ORGANIC PRODUCT je prop jëov na na dva roky a v robce zìsk nì znaëky prokazuje diplomem. BÏhem tèto doby je kvalita v robku pravidelnï, ve stanoven ch termìnech, kontrolov na a v p ÌpadÏ zjiötïnì, ûe v robek neplnïnì p edepsanè poûadavky, je znaëka odebr na. P ed uplynutìm dvouletèho obdobì m ûe kaûd v robce poû dat o prodlouûenì pr va uûìvat znaëku. OpÏt probïhne ovï enì kvality v robku a po splnïnì vöech poûadavk je pr vo uûìvat znaëku prodlouûeno. V hody pro z kaznìky: garance, ûe kosmetick v robek je bezpeën, zdravotnï nez vadn a obsahuje minim lnï 80 % p ÌrodnÌch ingrediencì, garance kvality nakupovanèho v robku, jehoû kvalita je pravidelnï kontrolov na, informace, ûe kvalita v robku byla ovï ena "t etì nez vislou stranou", snadn orientace p i n kupu. Ne kaûd dok ûe napsat perfektnì sebehodnotìcì zpr vu - pozitivnì hodnocenì. Organizace, kter se rozhodne s modelem Excelence EFQM nebo modelem CAF pracovat, vypracuje "poë teënì" sebehodnotìcì zpr vu, zìsk informaci o sv ch siln ch str nk ch a oblastech pro zlepöov nì. RealizacÌ zlepöovacìch opat enì a n sledn m hodnocenìm jejich p Ìnos "vylepöuje" pr bïûnï svoji sebehodnotìcì zpr vu a nemusì zpracov vat zpr vu novou. TÌmto postupem (trval m zlepöov nìm) m ûe dos hnout aû na mety nejvyööì v programu ceny, z roveú vöak zìskat vynikajìcì n stroj trvalèho zlepöov nì vöech ËinnostÌ v organizaci - hodnocenì Ë steënï pozitivnì, nutno zp esnit postupy hodnocenì v po sobï n sledujìcìch letech. VÏtöÌ motivace firem; i za mìrn pokrok lze zìskat ocenïnì - nepovedlo se v podnikatelskèm sektoru. ZviditelnÏnÌ na trhu (slavnostnì p ed v nì ocenïnì p edstaviteli st tu) - je zachov no. Moûnost srovn v nì s konkurencì (benchmarking) - Ë steën pokrok. ZlepöenÈ ekonomickè v sledky organizacì (podnikatelsk sektor). Studie EFQM z roku 2005 jasnï uk zaly rozdìly v r stu ekonomickèho potenci lu firem pracujìcìch s modelem oproti ostatnìm - nepovedlo se (konkrètnì informace viz bod 1). ZlepöenÌ sluûeb obëan m (ve ejn sektor). Da Ì se - pozitivnì hodnocenì. Pro zviditelnïnì programu RoËnÌk Ceny 2006 uk zal smïry, kam by se program Ceny mïl ubìrat v dalöìch letech. V roce 2006 byly n klady hodnocenì pro ve ejn sektor hrazeny z rozpoëtu Rady»R pro jakost, pro rok 2007 je poëìt no i s p ÌspÏvkem pro malè firmy z podnikatelskèho sektoru. Pro zviditelnïnì programu Ceny je nutno uvaûovat o vyuûitì projekt ESF (jiû probìh jeden projekt SCJ v P Ìbrami) i vïtöì propagaci programu ve spolupr ci s adem vl dy i Ministerstvem vnitra»r. Ing.Pavel Ryö nek, Rada»R pro jakost Kontakt: rysanek@csq.cz V hody pro firmy: soubor informacì o tom, jakè vlastnosti m mìt p ÌrodnÌ kosmetick v robek, doklad o tom, ûe v robek je kvalitnì, vydan "t etì nez vislou stranou" potvrzujìcì pèëi o kvalitu v robku, konkurenënì v hodu, FirmÏ COSMETIC KARL HADEK INTERNA- TIONAL s.r.o. byl p ed n diplom ORGANIC PRODUCT dne 31. srpna 2006 v stì nad Labem za p ÌrodnÌ kosmetickè v robky "KoupelovÈ oleje Original ATOK". Popis ocenïnèho v robku: marketingov n stroj pro propagaci v robku. BliûöÌ informace o znaëce ORGANIC PRODUCT a procesu ovï ov nì mohou z jemci zìskat na internetu: nebo na ovè adrese: info@scj-cr.cz. Ing. Jaroslav Pracha v konn editel SdruûenÌ pro Cenu»R za jakost Propůjčení značky ORGANIC PRODUCT - ověřená kvalita KoupelovÈ oleje Original ATOK COSMETIC KARL HADEK INTERNATIONAL s.r.o., P emyslovc 24, stì nad Labem. Vöechny druhy v robkovè ady Koupelov ch olej Original ATOK dìky svèmu sloûenì p edstavujì öetrnou alternativu bïûn ch mycìch prost edk a jsou velmi dob e sn öeny vöemi typy pleti. Z kladem pro jejich v robu jsou rostlinnè oleje a dalöì p ÌrodnÌ l tky. U v robku KoupelovÈ oleje Original ATOK byl prok z n 90 % obsah p ÌrodnÌch ingrediencì zìskan ch fyzik lnì cestou v celkovèm v robku. V robky splúujì z konnè poûadavky (z kon Ë. 258/2000 Sb. v platnèm znïnì, vëetnï souvisejìcì vyhl öky Ë. 26/2002 Sb. v platnèm znïnì, z kon Ë. 634/1992 Sb. v platnèm znïnì, vë. platn ch p edpis EvropskÈho spoleëenstvì - poûadavky evropskè direktivy na kosmetiku), vybranè jakostnì ukazatele, obchodnï technickè sluûby, spokojenost s v robkem ze strany odbïratel i uûivatel. Pro zajiötïnì st lè kvality v roby Koupelov ch olej m v robce vybudovan a certifikovan systèm jakosti podle normy ISO 9001:2000. V bïûnè obchodnì sìti se s tïmito v robky vöak nenì moûnè setkat. Jejich distribuci si v robce zajiöùuje vlastnìmi silami na z kladï objedn vek z firemnìho katalogu. Z stupci odbïratel i uûivatel jsou s tìmto zp sobem velmi spokojeni. Druhy v robk : Anticella, borovicov, citronovo-kafrov, eukalyptovo-tymi nov, he m nkov Baby, jalovcov, levandulov, mandarinkov, meduúkov, pelargoniov, rozmar nov, tymi nov, ylangylangov, z citronovè r ûe, z paëuli, z r ûovèho d eva, neutr lnì, na nohy. P ehled vybran ch akcì MÏsÌce kvality v»r

13 listopad 2006 TRH INFORMACÍ Jazyková agentura Channel Crossings realizuje nové projekty s podporou ESF Na trhu jazykového vzdělávání se jazyková a vzdělávací agentura Channel Crossings pohybuje již od roku Hlavním cílem, který si společnost od začátku svého působení klade, je poskytování kvalitních služeb s vysokou přidanou hodnotou. Kromě všeobecné a specializované jazykové výuky pro firemní klientelu a širokou veřejnost naleznete v nabídce Channel Crossings také překlady a tlumočení do všech světových i méně běžných jazyků a nabídku jazykových studijních pobytů v řadě zahraničních škol. KvalitnÌ sluûby jako priorita firemnì strategie Agentura Channel Crossings je zakl dajìcìm Ëlenem Asociace jazykov ch ökol a Ëlenem ady dalöìch profesnìch organizacì a sdruûenì. Je rovnïû drûitelem EvropskÈ jazykovè ceny LABEL V pr bïhu t in ctiletèho rozvoje spoleënosti vznikalo kvalitnì z zemì nejen pro klienty a zamïstnance spoleënosti, ale takè pro vìce neû t i sta externìch spolupracovnìk - lektor, p ekladatel a tlumoënìk. UdrûenÌ vysokè kvality sluûeb a jejich dalöì rozvoj jak smïrem ke klient m, tak i ke spolupracovnìk m, je organizaënï, ale hlavnï finanënï n roën proces. ÿeditelka jazykovè agentury Channel Crossings, Mgr. Lenka Pavilkov, tak spoleënï se sv mi kolegy hled st le novè cesty, jak toho dos hnout. Jednou z nich je realizace projekt, p edloûen ch v r mci programu JPD3 a spolufinancovan ch z prost edk EvropskÈho soci lnìho fondu a rozpoëtu»r. Tato finanënì podpora umoûnì naplnïnì nïkter ch pl novan ch cìl, aniû by se jejich realizace promìtala do navyöov nì ceny poskytovan ch sluûeb. Projekt zamï en na zv öenì konkurenceschopnosti PrvnÌ projekt, kter probìh jiû od Ìjna loúskèho roku, je zamï en na rozvoj lidsk ch zdroj a podporu konkurenceschopnosti agentury Channel Crossings. V r mci realizovan ch aktivit jsou mapov ny firemnì procesy a vytv eny podmìnky a podklady nezbytnè pro zìsk nì certifik tu kvality sluûeb ISO V oblasti rozvoje lidsk ch zdroj je navrûen na mìru vytvo en rozs hl internì systèm vzdïl vacìch kurz z oblasti projektovèho ÌzenÌ, komunikace, organizace Ëasu a ady dalöìch tèmat, kterè absolvujì vöichni pracovnìci, a kter v raznou mïrou p ispïje k jejich profesnìmu a osobnìmu rozvoji. SouË stì vzdïl vacìho programu jsou takè kurzy pr ce s poëìtaëem a vyuûìv nì informaënìch technologiì, po jejichû spïönèm absolvov nì zìskajì ËastnÌci certifik t ECDL. Rozvoj vzdïl vacìch program pro ûeny Druh projekt, kter Channel Crossings uv dì v ûivot od ledna 2006 ve spolupr ci s pracovnìky soci lnìho odboru M» Praha 16, je zamï en na rozvoj nabìdky vzdïl v nì pro ûeny vöech vïkov ch kategoriì, speci lnï pak pro ûeny v p edd chodovèm vïku a ûeny peëujìcì o malè dïti. CÌlem tohoto projektu je vytvo enì metodik, test a n vrh kurz, kterè v pr zkumnè anketï ûeny povaûovaly za prospïönè a r dy by je navötïvovaly. KromÏ tïchto aktivit bude vytvo en takè e-learningov kurz, kter formou distanënìho vzdïl v nì podpo Ì nïkter z navrûen ch vzdïl vacìch modul. V z vïru projektu budou vöechny novï vytvo- enè kurzy pilotnï ovï eny. Ëast v tïchto kurzech bude - ve spolupr ci s partnerem, kter disponuje pot ebn mi zkuöenostmi - nabìdnuta p edevöìm ûen m a matk m ze soci lnï slaböìch skupin, kterè finanënì prost edky do svèho vzdïl v nì a rozvoje obvykle nemohou investovat. Z v sledk p edbïûnèho anketnìho pr zkumu, kter probïhl v vodnì f zi projektu, je z ejmè, ûe z jemkyú o Ëast v pilotnï ovï ovan ch kurzech bude opravdu hodnï. KromÏ v uky jim bude nabìdnuta a bezplatnï zajiötïna takè kvalifikovan pèëe o dïti v dobï studia. Maminky při výuce jsou rozvoj mìstnìch iniciativ, rozvoj informaënì spoleënosti a udrûiteln rozvoj, nenì nov m nebo umïle zaveden m postupem. D kazem toho je speci lnì ocenïnì "NejlepöÌ mal firma s rovn mi p Ìleûitostmi", kterè jazykov a vzdïl vacì spoleënost Channel Crossings zìskala v roce 2005 v soutïûi organizovanè spoleënostì Gender Studies za dlouholetè uplatúov nì politiky rovn ch p ÌleûitostÌ v r mci svèho rozvoje. Mgr. Hana Erlebachov - projektov manaûerka Channel Crossings Kontakty: centr la: Channel Crossings Lazarsk 8/13E, Praha 2 tel.: fax: info@chc.cz poboëka: Vr ûsk 238, Praha 5 tel.: Skype: vyukapraha 5 radotin@chc.cz Lektoři Cannel Crossings Z stupkynï Gender Studies, Ligy lidsk ch pr v a Vz jemnèho souûitì se v srpnu tohoto roku Ëastnily zased nì V boru pro odstranïnì vöech forem diskriminace. Na zased nì, kterè probïhlo v sìdle OSN v New Yorku, p ednesly stìnovou zpr vu k t etì periodickè zpr vï»eskè republiky k plnïnì mluvy o odstranïnì vöech forem diskriminace ûen (CEDAW). V bor OSN se k 3. periodickè zpr vï»eskè republiky k plnïnì mluvy o odstranïnì vöech forem diskriminace ûen (CEDAW) vyj d il. SpoleËnost Gender Studies uvìtala celou adu doporuëenì, kter V bor smïrem k»eskè republice a jejì vl dï a institucìm vyslovil. Mezi ta, jeû Gender Studies povaûuje za zvl ötï v znamn, pat Ì: V bor vyz v st t, aby p edloûil aktu lnì z vïreënè koment e vöem ministerstv m a parlamentu tak, aby byla zajiötïna jejich pln implementace. V bor doporuëuje, aby definice diskriminace ûen byla ve shodï s Ël nkem 1 mluvy zahrnuta do relevantnì n rodnì legislativy, nap Ìklad do novèho antidiskriminaënìho z kona. V bor znovu zd razúuje sv doporuëenì, aby st t posìlil institucion lnì strukturu existujìcìho n rodnìho mechanismu, aby byl efektivnïjöì. MÏl by tak uëinit prost ednictvìm rozhodovacìch pravomocì poskytnut ch tïmto mechanism m, jejich zviditelnïnìm a dostateën mi lidsk mi a finanënìmi zdroji uvolnïn mi k jejich pot ebï tak, aby mohly efektivnï naplúovat sv j mand t a monitorovat postup k dosaûenì RovnÈ p Ìleûitosti v praxi Princip rovn ch p ÌleûitostÌ, kter je d slednï uplatúov n v obou realizovan ch projektech, spoleënï s dalöìmi horizont lnìmi tèmaty, jak mi Výbor OSN vyslovil doporučení k odstranění všech forem diskriminace žen cìle, jìmû je genderov rovnost nap ÌË ministerstvy a vl dnìmi institucemi. V bor doporuëuje st tu, aby p ijal opat enì, vëetnï doëasn ch speci lnìch opat enì, v souladu s Ël nkem 4, odst. 1 mluvy a obecn m doporuëenìm V boru Ë. 25, a stanovil si konkrètnì cìle a Ëasov horizont, aby urychlil zv öenì reprezentace ûen ve volen ch a jmenovan ch pozicìch ve vöech oblastech ve ejnèho ûivota. D le vyz v st t, aby pokraëoval ve finalizaci a p ijetì novèho volebnìho z kona, kter p edpokl d doëasn speci lnì opat enì. V bor û d st t, aby monitoroval efektivnì implementaci novèho pr vnìho r mce v Z konï o zamïstnanosti a Z konìku pr ce a zajistil shodu s antidiskriminaënìmi ustanovenìmi, vëetnï jejich systematickèho monitoringu inspektor ty pr ce a sbïru relevantnìch dat. V bor takè doporuëuje, aby st t p ijal opat enì, jimiû zajistì, ûe priv tnì sektor plnï dodrûuje anidiskriminaënì ustanovenì v tïchto z konech. V bor takè û d, aby st t posoudil rozdìl v p Ìjmech ûen a muû srovn nìm sektor, kde dominujì ûeny a kde muûi, a p ijal n pravn opat enì. V bor takè nalèh, aby st t monitoroval vyuûitì novèho ustanovenì o rodiëovskè dovolenè ûenami a muûi jako indik toru sdìlenì rodiëovsk ch povinnostìö V bor vyz v st t, aby p eloûil obecn doporuëenì V boru do Ëeötiny a distribuoval je spolu s textem mluvy a jejìho OpËnÌho protokolu. (tz) 13

14 TRH INFORMACÍ listopad 2006 Kooperativa nabízí unikátní komplexní pojištění vozového parku s mnoha benefity Letos jsme připravili novinky a výhody nejen pro individuální klienty, ale přicházíme se speciálním komplexním programem šitým na míru všem firmám v pojištění souborů vozidel, tzv. flotil, uvedl v rozhovoru člen představenstva a náměstek generálního ředitele Kooperativy Ing. Martin Diviš, MBA. Co m ûe Kooperativa klient m-motorist m nabìdnout? KromÏ kompletnì ök ly vöech pojiötïnì motorov ch vozidel u n s klient najde laskav vst Ìcn p Ìstup a celkovè porozumïnì pro svè pot eby. Na to se, jak p i jedn nì s velk mi z kaznìky, tak s jednotlivci, snaûìme kl st maxim lnì d raz. Abychom nejen prod vali pojiötïnì, ale z roveú klient m poradili, upozornili je na nïkter skalì, varovali je p ed riziky a spoleënï doöli k optim lnìmu eöenì jejich pot eb. My totiû dob e vìme, ûe ûivot umì uk zat i odvr cenou tv. A proto tady jsme my, Kooperativa - pojiöùovna pro ûivot, jak je. Jak a jakou nabìdkou chcete letos zaujmout firmy? Na co by mïl podle v s db t manaûer p i pojiöùov nì firemnìch vozidel? MyslÌm, ûe dobr manaûer by mïl detailnï prozkoumat nabìdky na trhu a vöechny jejich aspekty. Jin mi slovy - nejen za kolik je moûnè firemnì vozidla pojistit, ale dìvat se i na to, jak pojiöùovna klienty hodnotì, k Ëemu vöemu p ihlìûì, jakè d v benefity a podobnï. Cena by rozhodnï nemïla b t jedin m vodìtkem. MyslÌte si tedy, ûe individu lnì p Ìstup ke klientovi je dnes tìm faktorem, kter urëuje spïch na trhu? Je to jeden z klìëov ch faktor. NenÌ to ale jedinè hledisko - Kooperativa letos p ipravila novè programy pro pojiötïnì firemnìch vozidel a v nich db me na individu lnì p Ìstup ke kaûdèmu klientovi, avöak p itom klademe d raz na to, aby veöker komunikace byla hladk a administrativnì n roënost minim lnì. A pojiötïnì na mìru nenì jen fr zì - v naöem novèm komplexnìm systèmu dok ûeme p ihlèdnout k mnoha relevantnìm skuteënostem. Vedle dosavadnìho ökodnèho pr bïhu flotily je hodnocena i struktura vozidel ve flotile, p evaûujìcì zemnì p sobnost a dalöì faktory a to se odrazì ve v öi pojistnèho. Chyst te se zodpovïdnè firmy, kterè se o sv vozidla starajì, i nïjak motivovat Ëi zv hodnit? UrËitÏ chceme dobrè a zodpovïdnè majitele a spr vce flotil motivovat a zv hodúovat, stejnï jako to dïl me v retailovèm pojiötïnì, kde umìme ocenit dobrè idiëe. Kdyû se bude firma o svè vozy starat, zvyöovat kvalifikaci idië, pravidelnï p ezouvat na zimu atp., znamen to, ûe jak v tè konkrètnì flotile, tak celkovï na silnicìch ubude dopravnìch nehod. A to je nïco, co samoz ejmï chceme a umìme ocenit M ûete uvèst podrobnosti k jednotliv ch program m pojiötïnì firemnìch vozidel? NabÌzÌme t i p ehlednï definovanè programy pojiötïnì: program EASY FLEET je urëen pro menöì vozovè parky nebo klienty, kte Ì chtïjì sjednat individu lnì podmìnky pojiötïnì pro kaûdè vozidlo. Program PROFI FLEET je program pro vïtöì firmy, kterè chtïjì mìt detailnì p ehled o platb ch za kaûd sv j v z, a koneënï vlajkov loô naöì nabìdky, program BUSINESS FLEET, kter nabìzì jednoduch systèm Ëtov nì. Vöe vych zì z pot eb klienta - naöi specialistè ve spolupr ci se z kaznìkem stanovì rozsah jeho pot eb a klient vyplnì speci lnì tzv. Risk-dotaznÌk, kde zjistìme vöechny relevantnì daje. Kter z tïchto program byste vy v hajìcìmu manaûeru doporuëil? S vozov m parkem nad 50 vozidel urëitï program BUSINESS FLEET. Jsem p esvïdëen, ûe obdobnï komplexnì a kvalitnì nabìdku v souëasnè dobï na trhu nenajdete. BUSINNES FLEET je urëen vïtöìm firm m, kterè preferujì jednoduchou spr vu plateb i pojistnè smlouvy a chtïjì mìt na mìru vymï enè pojistnè na z kladï ocenïnì rizika. Tento program navìc p in öì jak pro klienta, tak i pro Kooperativu v raznou sporu n klad v platebnìm styku a spr vï pojiötïnì. KromÏ pojistnè smlouvy öitè na mìru na z kladï ocenïnì rizika podle vöech relevantnìch faktor je to zejmèna snadnè a p ehlednè roënì vy Ëtov nì podle pr mïrnèho poëtu vozidel ve flotile. Vöe zjednoduöuje i to, ûe kdyû se poëet vozidel zmïnì - klesne Ëi stoupne nejv öe o sedm procent poë teënìho stavu - roënì do Ëtov nì se nezpracov v. Klient m vöak rovnïû moûnost zvolit pro sebe ide lnì p Ìstup p i vy Ëtov v nì podle r zn ch parametr. Abych to shrnul: v hodou je naprost jednoduchost spr vy a plateb pojistnèho. M te jednu pevnou platbu ve frekvenci, jakou si zvolìte, a Ëtuje se jednou za pojistn rok. D leûitè je jistï i to, jak s klientem pojiöùovna komunikujeö VIP p Ìstup p i spr vï pojiötïnì u v znamn ch klient povaûujeme za samoz ejmost, coû v praxi znamen, ûe klient je v kontaktu s konkrètnì osobou, kter jeho poûadavky dokonale zn. V p ÌpadÏ pojistnè ud losti pak m ûe vyuûìt speci lnì VIP linku. D le si z kaznìci mohou vybrat ze öirokè nabìdky dodatkov ch pojiötïnì. NabÌzÌme pojiötïnì ËelnÌho skla, pojiötïnì n klad na n jem n hradnìho vozidla, razovè pojiötïnì a pojiötïnì asistence. To doplúuje öirok nabìdka benefit - aù uû to jsou zdarma karty celoroënìho cestovnìho pojiötïnì Ëi speci lnì asistenënì karty, dìky nimû majì klienti k dispozici jako benefit skuteënï nadstandardnì sluûby. NesmÌme samoz ejmï zapomenout na moûnost zìskat v znamnè obchodnì slevy v z vislosti na ökodnèm pr bïhu a na faktech zìskan ch z vyplnïnèho Risk-dotaznÌku. A kde se z jemci dozvì dalöì podrobnosti o nabìdce Kooperativy? R di kohokoli uvidìme v kterèmkoli z naöich vìce neû 300 obchodnìch mìst. Naöe bezplatn zelen linka je k dispozici nonstop 24 hodin dennï a veökerè pot ebnè informace se dozvìte i na naöich internetov ch str nk ch kde najdete i detailnì pojistnè podmìnky ûivelnìho pojiötïnì. A na z vïr prosìm p ipojte nïkolik slov o KooperativÏ. Pro vöechny, kdo majì sjednanou nïjakou pojistku, je velmi d leûitè, aby jejich pojiöùovna byla dostateënï siln m a d vïryhodn m partneremö Jsem p esvïdëen, ûe Kooperativa vöem sv m klient m jistotu silnèho partnera bezpochyby d v. Jsme druh nejvïtöì pojiöùovna v»r a na trhu pojiötïnì vozidel m me p ibliûnï Ëtvrtinov podìl - pojistili jsme jich na 1,4 milionu. HlavnÌm akcion em Kooperativy je Vienna Insurance Group, jedna z nejvïtöìch pojiöùovacìch skupin v EvropÏ. (red) Hledejte si na 1. SSV - systém k nezaplacení Pot ebujete bïhem nïkolika sekund zjistit, kdo je v pozadì vaöeho potenci lnìho (i st vajìcìho) partnera, zda si na nïho nebrousì zuby likvid tor, a spoustu dalöìch informacì? OdpovÏdi na vöechny tyto ot zky zjistìte na internetovè adrese Tuto moûnost novï nabìzì internetov port l pro malè a st ednì podniky kter pr vï tyto informace cìlenï za adil do sekce Lustrace firem. SystÈm sledov nì vazeb SystÈm, kter tohle vöechno umì se ve zkratce jmenuje SSV. CelÈ oznaëenì znì: SystÈm sledov nì vazeb ekonomicky spjat ch skupin a kreditnìch informacì o pr vnick ch a fyzick ch osob ch. P vodnï byl vyvinut a pouûìvala ho v hradnï zk skupina bankovnìch institucì, kterè majì ze z kona povinnost sledovat ekonomicky spjatè skupiny. Dnes vöak pot ebuje kaûd spïön spoleënost Ìdit sv potenci lnì rizika, kter vznikajì nap Ìklad p i stanovov nì lh t splatnosti faktur u nov ch partner. SSV je unik tnì n stroj pro zobrazenì vztah a vazeb mezi spoleënostmi, jejich statut rnìmi z stupci, vlastnìky a dalöìmi ekonomicky aktivnìmi subjekty (ûivnostnìci, spr vcovè konkurznì podstaty apod.). Integrace ze 40 zdroj 14 SSV integruje informace ze 40 zdroj. NavÌc jsou informace evidov ny i historicky, takûe je moûnè odsledovat kompletnì podnikatelskou historii od roku 1989 a u jednotliv ch subjekt jsou pak evidov ny i historickè dluhy, n vrhy na konkurz, likvidace...apod. Aktualizace systèmu bïûì neust le, coû zaruëuje maxim lnì validitu pro Vaöe rozhodov nì. Moûnosti vyhled v nì vazeb mezi spjat mi subjekty jsou ve t ech rovin ch: osoba-osoba, osoba-firma, firma-firma nebo takè samoz ejmï "vykreslenì" stromu vazeb aû do 10-tÈ rovnï. Provoz systèmu je garantov n v reûimu 24/7 a zp soby vyuûitì jsou buô formou zakoupenì kreditu nebo p edplacenìm vstupu pro neomezen poëet dotaz. Nap Ìklad neomezen p Ìstup pro 4 osoby vyjde mïsìënï na KË. Ve spoleënosti by tento systèm mïli pouûìvat p edevöìm ËetnÌ oddïlenì p i kontrole st vajìcìch klient, obchodnì oddïlenì p i kontrole nov ch potenci lnìch klient a p i p ÌpravÏ na obchodnì jedn nì, marketingovè oddïlenì pro rychlou segmentaci potenci lnìch klient a majitel firmy nap Ìklad pro person lnì a strategickè Ëely. I segmentace trhu Vyhled v nì je moûnè i podle I»O nebo jmèna. Mimochodem - systèm umì zjistit i funkënost I»O. Klient si takè m ûe p ikoupit dalöì sluûbu - nap Ìklad segmentaci trhu a zìskanè informace marketingovï vyuûìt. PoËet informacì v systèmu je opravdu ctyhodn. T k se fyzick ch osob, pr vnick ch osob a jen do prvnì rovnï 5 milion vazeb, desetitisìc dluûnìk, miliony vazeb ekonomicky spjat ch skupin atd.. Pro koho? OdpovÏÔ na ot zku Komu je SSV urëen? je snadn : vöem spoleënostem, kterè chtïjì velice rychle a komfortnï zjistit, kdo je v pozadì jejich potenci lnìho i st vajìcìho obchodnìho partnera. Zda nenì nïkdo z okolì v konkurzu, likvidaci, exekuci, vyrovn nì, p ÌpadnÏ zda nenì obchodnì partner evidov n v nïkterè z dluûnick ch datab zì. PouûitÌm SSV firma p edejde pozdïjöìmu p ekvapenì nap Ìklad p i neplnïnì finanënìch z vazk sv mi klienty nebo tragickè spolupr ci s "bìl mi koúmi", kte Ì se st le skr vajì na trhu. Na druhou stranu m ûe ten, kdo vyuûìv sluûeb systèmu najìt novè potenci lnì z kaznìky dìky vyuûitì strukturovan ch marketingov ch daj, kterè SSV obsahuje. Pomoci SSV si tak odpovìte na ot zku Kdo je kdo a najdete Ëasto skryt spojenì mezi firmami a osobami i p es nïkolik dalöìch subjekt. Na pohled skvïl firma totiû m ûe mnoho skr vat. Potom se nenaplnì zn m pravda: chcete-li b t spïönì, spolupracujte s spïön mi. ssv@novavize.cz Telefon: Fax: Informace posilujì SystÈm SSV je moûnè vyuûìvat jak prost ednictvìm internetovèho p Ìstupu, tak ve formï instalace do lok lnì sìtï klienta a nebo integracì na jeho informaënì systèmy. DÌky sv m schopnostem je SSV i bïûnou "zbranì" tajn ch sluûeb, st tnì spr vy a finanënìch institucì. Je to logickè - v dneönìm svïtï majì informace st le vïtöì sìlu. MusÌ b t ale plnè, aktu lnì a smysluplnè. A p esnï takovè jsou ty, kterè zìsk te prost ednictvìm systèmu SSV.

15 listopad 2006 TRH INFORMACÍ Nevyužité příležitosti v podnikání Stručné zamyšlení se nad tím, kde leží zlatý důl - jen kdybychom si to uvědomili a měli odvahu ho najít a zlato vykopat Chcete, aby vaše firma lépe prosperovala, abyste vy i vaši zaměstnanci pracovali efektivněji, byli bohatší a spokojenější? Je-li tomu tak, čtěte dál. PouûÌv me r zn ch zp sob jak stanovovat a naplúovat svè cìle. Jsme-li vöak na to sami, Ëasem si vytvo Ìme stereotypy, kterè n s zaënou brzdit. NÏkdo je schopn inspirovat se od druh ch lidì, ale m lokdo je skuteënï schopn maxim lnï vyuûìvat svèho vlastnìho potenci lu. A ten je obrovsk! Znovu a znovu zaûìv m chvìle, kdy s divem pozoruji, jak relativnï m lo staëì k tomu, abychom udïlali d leûitè zmïny ve svè pr ci. V celè firmï a v soukromèm ûivotï uû to b v ponïkud tïûöì, ale p esto vûdy moûnè. KlÌË je v profesion lnì interakci s odbornìkem - kouëem. Dialog s m se sebou nebo s p Ìtelem, kolegou, partnerem nestaëì. Zkuöen kouë umoûnì vystoupit ze zajet ch zp sob p em ölenì, vidït souvislosti, kter ch jste si p edtìm nevöimli, objevit synergii, kterou jste p edtìm neodhalili, uvïdomit si moûnosti tam, kde jste nevï ili, ûe mohou b t. NÏkterÈ objevy majì charakter "aha-efektu", jinè se zdajì b t aû zoufale ban lnì: "Proboha, na to pot ebuji kouëe, abych si p iöel na tohle?!" Ano, je to tak. Pot ebujete. A vyplatì se v m to! P Ìklad z praxe: David si v kouëovacìm rozhovoru uvïdomil jednu z oblastì, kter m v razn vliv na efektivitu jeho pr ce. Jde o zad nì, kter dost v od svèho öèfa.»asto se st v, ûe po splnïnì kolu zjistì, ûe öèf si to p edstavoval trochu jinak.. V sledkem vah je, ûe si musì mnohem lèpe zad nì vysvïtlovat a ovï ovat. Ban lnì zjiötïnì? JistÏ, ale kdyû si spoëìtal, ûe 10 minut navìc vïnovan ch rozhovoru o zad nì mu uöet Ì t dnï nïkolik hodin zbyteënè pr ce (!), jeho osobnì produktivita vzrostla v dech desìtek procent. NevÏ ili byste, jak Ëasto tak jednoduchè a do oëì bijìcì vïci prostï nevidìme. A teô si spoëìtejte, k jak m v sledk m se dostanete v r mci celè firmy, kdyû na sobï tìmto zp sobem pracuje vïtöì mnoûstvì lidìö ProË tedy kouëov nì nenì u n s vyuûìv no v mnohem vïtöì mì e? KromÏ nedostatku kvalifikovan ch a zkuöen ch kouë vidìm p ÌËinu p edevöìm zde: Po d jeötï neumìme myslet strategicky, nejsme tedy opravdu dobr mi investory v tom nejöiröìm slova smyslu. NeumÌme-li si na nïco s hnout, uchopit to, dop edu p esnï spoëìtat, co n m to p inese, nem me odvahu do toho jìt. A p edevöìm neumìme pracovat s lidmi, vyuûìvat jejich potenci lu - nebo moûn v jejich moûnosti ani nevï Ìme? Pak nïkde hluboko uvnit nem ûeme plnï vï it ani ve svè vlastnì moûnosti.. Podle m ch zkuöenostì jsou podnikatelè a manaûe i vïtöinou chyt Ì a inteligentnì lidè. Ale aû zar ûejìcìm zp sobem si stavì vlastnì limity, aniû by si to uvïdomovali. Jin p Ìklad z praxe (v Úatek z kouëovacìho rozhovoru): KouË: "P ipad mi, ûe se po d vracìme k pot ebï zìskat zak zky v cìlovè skupinï XY." Petr: "Jenûe tahle skupina z kaznìk je jaksi mimo moje moûnosti." KouË: "Jak to vìö?" Petr: "JeötÏ nikdy se mi nepoda ilo uzav Ìt s nimi jedin obchod. Nem smysl to zkouöet." KouË: "Jak to vìö?" Petr: "No, vûdyù to Ìk m. JeötÏ nikdy jsem se s nima na niëem nedohodl." KouË: "Jak vìö, ûe jsi vyzkouöel vöechny moûnosti?" Petr (zarazì se): "No Ö Zkouöel jsem to docela dlouho..." KouË: "PodÌv me se na to, jak jsi na to öel? Moûn, ûe to souvisì s tìm, na Ëem jsme spolu pracovali minule.." UvÏdomuji si, ûe zde vybìr m jednoduchè p Ìklady. V praxi to Ëasto b v sloûitïjöì. Mnoho lidì pot ebuje kromï odhalenì nevyuûit ch rezerv zmïnit sm ölenì o sobï a druh ch, dok zat se vìce p iblìûit lidem, zìskat odvahu, nadhled, lèpe se cìtit, mìt vïtöì radost ze ûivotaö To vöechno zce souvisì s pracovnìm v konem a podnikatelsk mi spïchy. Pokud jsme k mimo dn m v kon m hn ni nezdrav mi motivy (nap Ìklad cìtìme se dob e a sebevïdomï jen kdyû jsme bohatì, mocnì), zaplatìme za to vysokou cenu. D Ìve nebo pozdïji n s doûene vnit nì pr zdnota a s nejvïtöì pravdïpodobnostì i z vaûn nemoc. Dobr kouë umì pomoci dosahovat n roën ch met zdrav mi cestami. KromÏ cìl, kterè si stanovìte, zìsk te dìky kou- ËovacÌmu procesu vûdycky nïco navìc - je to p edevöìm vynikajìcì sebereflexe, nar stajìcì schopnost kouëovat s m sebe, lèpe ovlivúovat ostatnì, rozöì it si obzory a zìskat vïtöì sebevïdomì (jak pot ebnè v naöì kultu e!). KouËov nì probìh zpravidla individu lnï, ve dvou- aû Ëty hodinov ch sezenìch, pravidelnï kaûd ch 4-6 t dn, zpravidla nejmènï po dobu p l roku. Lze ovöem pracovat i s menöì skupinou, t eba s p edstavenstvem. Hodina profesion lnìho kouëe stojì na ËeskÈm trhu kolem 4-8 tisìc KË, podle zkuöenostì kouëe, kterè zce souvisì s v sledky kouëov nì. P Ìnosy kouëov nì zpravidla p ev öì n klady nïkolikan sobnï. PenÌze nezìsk me tìm, ûe budeme öet it. PenÌze zìsk me chytr mi investicemi. Kl ra Hejdukov Partner, Senior Consultant hejdukova@extima.org Extima, s.r.o. První český kamenický klastr má silné ambice KamenickÈ dìlny, kamenolomy, v robce stavebnì chemie, ale takè zahradnì architekt, ökoly nebo firma zab vajìcì se servisem tïûebnì techniky - tyto subjekty v Ìjnu stvrdily podpisem sv ch z stupc zaloûenì prvnìho ËeskÈho kamenickèho klastru. OborovÈ sdruûenì nazvanè Czech Stone Cluster m 26 Ëlen p ev ûnï z Kr lovèhradeckèho kraje. "VÏtöina Ëlen Czech Stone Clusteru se nïjak m zp sobem podìlì na tïûbï a zpracov nì unik tnìch pìskovc - BÏlohradskÈho, Z mïlskèho a MöenskÈho. Tento materi l se nikde jinde na zemì EvropskÈ unie nenach zì a v zahraniëì je o nïj velk z jem, hlavnï kv li netypickèmu zabarvenì. K men se tïûì v okolì Ho ic v PodkrkonoöÌ a konkrètnï Möensk pìskovec byl kdysi pouûit i p i v stavbï budovy ministerstva pr myslu a obchodu v Praze Na Frantiöku," sdïlila Kate ina Paökov, editelka Region lnì kancel - e CzechInvestu pro Kr lovèhradeck kraj. Prost ednictvìm Czech Stone Clusteru chtïjì jeho ËlenovÈ dos hnout na vïtöì zak zky nap Ìklad v oblasti rekonstrukcì historick ch staveb, budov nì dopravnì infrastruktury nebo umïleckèho zpracov nì kamene. Podle manaûera klastru Frantiöka éoëka ze spoleënosti Kamenolom Javorka, s.r.o. poëìtajì takè s rozöì enìm spolupr ce s pam tkov mi stavy, aby se mìstnì materi ly vìce vyuûìvaly p i restaurov nì pam - tek. Czech Stone Cluster byl zaloûen jako druûstvo a velk d raz klade na spolupr ci s ve ejnou spr vou a se ökolami. Mezi Ëleny proto pat Ì takè mïsto L znï BÏlohrad a St ednì pr myslov ökola kamenick a socha sk v Ho icìch, kter funguje od roku 1884 a absolvoval ji i zn m socha Kurt Gebauer. "AËkoliv jsme Czech Stone Cluster ofici lnï zaloûili teprve v tïchto dnech, m me za sebou jiû nïkolik spoleën ch projekt, p edevöìm v oblasti propagace. DÌky tomu se n m nap Ìklad povedlo nav zat kontakty s podobn mi klastry v It lii a Francii," uzav el manaûer klastru Frantiöek éoëek. (tz ci) 15

16 ICT PRO VAŠE PODNIKÁNÍ listopad 2006 Systémy pro hodnocení žadatelů o úvěrové produkty a pro vymáhání pohledávek Společnost SinTe s.r.o. představila v říjnu novinářům systém Decision Maker, který umožňuje automatizované hodnocení žadatelů o úvěrové produkty, a Debt Manager, systém pro inteligentní vymáhání pohledávek. Decision Maker je workflow eöenì, kterè podporuje centralizovan rozhodovacì model vïrov ch û dostì v r mci RETAIL a SME produkt. Decision Maker podporuje jak automatizovanè koly prov dïnè systèmem, tak manu lnì koly prov dïnè jednotliv mi pracovnìky zapojen mi do vïrovèho procesu. Vzhledem k pokrytì pracovnìho procesu od prvopoë tku, tj. od po ÌzenÌ û dosti aû do otev enì vïrov ch Ët a tisk vïrovè smlouvy, je systèm univerz lnìm n strojem pro podporu masivnï poskytovan ch vïrov ch produkt. Mezi nï pat Ì nap Ìklad hypoteënì vïry, osobnì vïry, spot ebitelskè vïry, finanënì leasing automobil, kreditnì karty, kontokorenty, vïry ze stavebnìho spo enì Ëi investiënì a provoznì vïry pro malè a st ednì podniky. Typick mi klienty tohoto eöenì jsou bankovnì domy, leasingovè spoleënosti, spl tkovè spoleënosti a dalöì instituce, vyhodnocujìcì riziko spojenè s poskytov nìm vïr, r zn ch forem leasingu, z ruk apod. DÌky tomu je systèm trvale auditov n tak, aby splúoval kriteria a standardy definovanè pro bankovnì prost edì vëetnï princip definovan ch v Basel II. SouË stì dod vky je takè n vrh celèho procesu hodnocenì, nastavenì aplikaënìho scoringovèho v poëtu pro fyzickè osoby, ratingu pro podnikatele a podniky, nastavenì hodnocenì dat z vïrov ch registr, obchodnì pravidla a strategie. Decision Maker poskytuje klient m n sledujìcì p Ìnosy: PosouzenÌ vïruschopnosti klienta - vypoëìt no na z kladï odhadu pravdïpodobnosti budoucìho rizika. R st v öe vïrov ch obchod (objem ) - na z kladï stanovenì vïruschopnosti lze nastavit budoucì nabìdku vïrov ch produkt klientovi a tìm zvyöovat ukazatel procenta vïrovan ch ûadatel (approval rate). ÿìzenì rizika - Decision Maker sniûuje objem nedobytn ch pohled vek a redukuje vïry rizikov m klient m a to na z kladï proaktivnì predikce "do budoucna problematick ch klient ". Zv öenì rychlosti - scoringovè systèmy automatizovanï stanovì vïrovatelnè a ne vïrovatelnè klienty a ponech vajì risk analytik m pouze klienty na pomezì mezi schv - lenìm a zamìtnutìm. Zv öenì efektivity - prost ednictvìm credit scoringu m ûe finanënì instituce zv öit poëet hodnocen ch ûadatel bez nutnosti navyöovat poëet zamïstnanc ËastnÌcÌch se procesu hodnocenì. Zv öenì konzistence - kaûd ûadatel (obchodnì p Ìpad) je hodnocen stejn mi standardnìmi a objektivnìmi postupy s minimalizacì lidskèho faktoru a subjektivnìho pohledu na hodnocenì. TÌm je sniûov no operaënì riziko danèho procesu. Decision Maker nabìzì vìce neû 15 modul, kterè rozöi ujì automatizaci procesu o ÌzenÌ rizika, distribuci proces na poboëkovou sìù, operativnì zmïnu vyhodnocovacìch strategiì, aktualizaci scorecards apod. ImplementovanÈ procesy jsou do znaënè mìry nastavitelnè klientem, kter m v raznou nez - vislost p i zmïnï parametr a prav ch jednotliv ch kol. Mezi aktu lnì spoleënosti, kterè vyuûìvajì systèm Decision Maker, pat Ì nap Ìklad: v»eskè republice - Raiffeisenbank, CITIBANK, CAC Leasing, Ëi VB Leasing; na Slovensku - Poötov banka a OTP Banka; na UkrajinÏ - First Credit Bureau a TAS Financial Group. Debt Manager poskytuje ÌzenÌ a automatizaci vym hacìch procedur spojen ch s dluûnìky (neplatiëi). V r mci vym h nì lze volit z velkè ök ly komunikaënìch forem s klientem v r mci early-collection f ze a nebo lze vyuûìt p edna- SchÈma: Uk zka moûnèho vïrovèho procesu podporovan systèmem Decision Maker û dost o financov nì internì ËetnÌ informace externì datovè zdroje (zdarma) validace + prescoring obchodnì pravidla + strategie credit scoring / company rating rozhodovacì stromy zamìtnutì credit scoring credit reports + credit bureau score credit bureau evaluation manu lnì hodnocenì koneënè rozhodnutì schv lenì smlouva + Ëet na osobu za rok v KË) za 30 dnì staven ch postup ukonëenì vztahu dluûnìk - vï itel v r mci late-collection. Mezi tyto postupy pat Ì prodej pohled vky agentu e, komunikace v r mci soudnìho ÌzenÌ, dïdickè ÌzenÌ apod. V znamn m prvkem Debt Managera je takè podpora f ze pre-collection tj. monitoring platebnì k znï klienta a monitoring stavu klienta samotnèho. TÌmto postupem jsou do procesu zapojeny mnohè externì datovè zdroje informujìcì o stavu klienta a internì transakënì a ËetnÌ systèm informujìcì o platebnì k zni. V sledkem je varov nì v p ÌpadÏ zjiötïnì negativnìho sign lu, kter m ûe vèst nap. ke zmïnï obchodnìch podmìnek nebo k zah - jenì komunikace s klientem jeötï neû vznikne polh tnì pohled vka. Debt Manager tak symbolizuje princip, ûe proces schvalov nìm Porovnání objemu a zatížení Objem vïr je nejvyööì u dom cnostì s nejvyööìmi p Ìjmy (p ijatè vïry a n kupy na spl tky, pr mïry nejniûöìch 20 % 2001 druh ch 20 % t etìch 20 % Ëtvrt ch 20 % nejvyööìch 20 % Efektivita vymáhacího procesu v čase Úspěch vymáhání je spojen s rychlostí a použitými metodami vymáhání R st dluhovèho zatìûenì byl v znamn u nìzkop Ìjmov ch dom cnostì (pomïr spl tek k ËistÈmu p Ìjmu, pr mïry na osobu v %) 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 nejniûöìch 20 % druh ch 20 % t etìch 20 % Ëtvrt ch 20 % nejvyööìch 20 % za 60 dnì za 90 dnì za 180 dnì vìc neû 180 dnì ûadatel nekonëì, ale je t eba nad le sledovat platebnì mor lku a k zeú dluûnìka. Tento systèm dle konfigurace eskaluje upozornïnì a p ipravuje distribuënì listy pro komunikaci s neplatiëem. Velmi v znamnou kvalitou eöenì je nabìdka modul pro vlastnì nastavenì a definici vym - hacìch strategiì, a tìm dosaûenì nez vislosti na dodavateli systèmu. Klienti si tak mohou okamûitï zmïnit postup vym h nì, zmïnit kalend vym hacìch akcì a upravit vym hacì proces dle zkuöenostì a znalostì dluûnìka a jeho platebnì mor lky. SouË stì dod vky je takè n vrh celèho procesu hodnocenì, nastavenì vym hacìho procesu a jednotliv ch vym hacìch akcì. Toto nastavenì zahrnuje takè obchodnì pravidla a hodnocenì pr bïhu vym hacì kampanï. (tz) O společnosti SinTe SpoleËnost SinTe vznikla v roce Produkty SinTe zprost edkov vajì bank m, leasingov m spoleënostem, stavebnìm spo iteln m a dalöìm firm m p Ìstup k informacìm, kterè jsou pro nï d leûitè p i financov nì klienta (formou vïr, leasingu, prodeje na spl tky) nebo p i zah jenì obchodov nì s potenci lnìm partnerem. Decision Maker a Debt Manager takè umoûnì komplexnï zast eöit vïrov proces od pod nì û dosti aû po fin lnì rozhodnutì a tisk smlouvy. V souëasnosti vyuûìv klìëovè produkty SinTe (Credit Bureau SystÈm, Decision Maker, Debt Manager, SystÈm Sledov nì Vazeb) p es devades t spoleënostì z oblasti financì, st tnì spr vy a podnikatelskè sfèry. ÿada z nich pat Ì mezi nejv znamnïjöì spoleënosti na poli bankovnictvì a leasingu v»r a SR. Produkty SinTe pro p ipojenì institucì do r zn ch vïrov ch a informaënìch registr a datab zì (CBS) majì nadpoloviënì podìl na trhu, coû spoleënost stavì do pozice nej spïönïjöì firmy ve svèm oboru v tuzemsku i na Slovensku. V roce 2005 zìskala SinTe 25 nov ch klient a dos hla zisku ve v öi 8 milion korun, p iëemû jejì obrat p es hl 46 milion korun. Obrat i zisk firmy se od jejìho zaloûenì kaûdoroënï zvyöujì v pr mïru o 40 procent. Jiû v roce 2004 se firma SinTe (resp. dce in spoleënost SinTe Slovakia, a.s.) stala nejvïtöìm dodavatelem integrovanèho p ipojenì registr BRKI (BankovnÌ registr klientsk ch informacì) a SRBI (SpoloËn register bankov ch inform ciì). O rok pozdïji integrovala SinTe do svèho systèmu i novï vznikl NRKI (NebankovnÌ registr klientsk ch informacì). V roce 2005 uzav ela SinTe strategickè partnerstvì s mezin rodnì spoleënostì Creditinfo, kter p sobì v oblasti finanënìch a kreditnìch informacì ve 20 zemìch svïta. Creditinfo Group se sìdlem v Reykjaviku zìskala v SinTe 30% podìl a nabìzì jejì produkty po celè EvropÏ. SinTe vedle»eskè republiky p sobì na Slovensku (SinTe Slovakia, a.s.) a od loúskèho roku se prosazuje takè nap Ìklad na UkrajinÏ, v Kazachst nu a na Islandu. Mezi klienty vyuûìvajìcì produkty SinTe pat Ì nap Ìklad CAC Leasing, äkofin, VB Leasing, DS Leasing,»esk n rodnì banka,»eskoslovensk obchodnì banka, éivnostensk banka, Raiffeisen Bank, Bawag Bank, Citibank, ebanka nebo slovensk VUB, OTP Banka, Poötov banka. Z nefinanënìch institucì m ûeme jmenovat CzechInvest,»esk konsolidaënì agentura a nap Ìklad PVT. 16 Klíčové produkty společnosti SinTe: Credit Bureau SystÈm Decision Maker a Debt Manager SystÈm Sledov nì Vazeb SystÈm pro p ipojenì finanënìch institucì do bankovnìch a nebankovnìch registr a datab zì (NRKI, BRKI,S R, SRBI, SSV, SOLUS 1 apod.) a integrujìcì sluûby pro ovï enì DopravnÌ Techniky. SystÈm pro proces hodnocenì klient a vym h nì pohled vek. SystÈm je zaloûen na principu scorecard. SouË stì implementace je takè dod vka know-how a metodiky nastavenì scorecard. Analytick systèm odhalov nì ekonomicky spjat ch skupin a zjiötïnì rizikov ch informacì o subjektech na ËeskÈm a slovenskèm trhu. 1 Tak jako u BRKI, NRKI, S R a SRBI, tak i u datab ze dluûnìk SOLUS lze vyuûìvat tyto registry prost ednictvìm systèmu CBS po splnïnì vöech n leûit ch podmìnek a podpisu smlouvy s provozovateli registr SinTe s.r.o. Sokolovská 100/ Praha 8 tel.: fax: info@sinte.cz

17 listopad 2006 ČESKÁ PLYNÁRENSKÁ UNIE Rádi bychom respektovali ochranu životního prostředí Stanovisko České plynárenské unie k projednávané novele zákona č. 353 / 2003 Sb. (zákon o spotřebních daních) Evropská směrnice 2003/96/ES umožňuje zcela osvobodit zemní plyn pro dopravu od zdanění (článek 15, odst. 1 písm. i). V roce 2004 zavedla vláda po deseti letech nulové spotřební daně, daň na zemní plyn pro pohon motorových vozidel. V současnosti se v ČR na stlačený zemní plyn (CNG) vztahuje daň 2,35 Kč/m 3. Ve srovnání daní uplatňovaných u pohonných hmot je to nejvyšší navýšení sazby spotřební daně nad minimem umožňovaným Směrnicí EU. Ačkoliv sazby daně byly v roce 2004 zvýšeny i u ostatních pohonných hmot, došlo ke zhoršení konkurenceschopnosti zemního plynu jako paliva pro dopravu, neboť ostatní sazby byly zvýšeny méně (CNG o 2,35 Kč/m 3, benzín o 1 Kč/litr, motorová nafta o 1,80 Kč/litr a LPG o 1,083 Kč/kg). VyuûÌv nì zemnìho plynu jako alternativnì pohonnè hmoty v dopravï koresponduje s cìli vypl vajìcìmi z BÌlÈ knihy evropskè dopravnì politiky. Dne 11. kvïtna 2005 se k tïmto cìl m EU sv m UsnesenÌm Ë. 563 p ihl sila i vl da»r. V UsnesenÌ stanovila indikativnì cìl zajistit do r podìl spot eby zemnìho plynu na celkovè spot ebï pohonn ch hmot v dopravï ve v öi minim lnï 10 % a uloûila ministr m zajistit vytvo enì podmìnek k jeho naplnïnì. P ijatè UsnesenÌ vl dy»r v roce 2005 bylo po uvalenì spot ebnì danï na zemnì plyn z r vöeobecnï ch p - no jako nov p Ìstup vl dy k ekologizaci dopravy v»r. Na jeho z kladï pak uzav elo MPO»R jako povï en z stupce st tu a plyn renskè spoleënosti dne 16. b ezna 2006 Dohodu o v stavbï sta plnìcìch stanic CNG a dalöìch oboustrann ch aktivit ch. Protoûe kol z usnesenì vl dy k zajiötïnì stabilizace v öe danï pro zemnì plyn v dopravï do r. 2020, nejv öe na rovni minim lnì spot ebnì danï stanovenè EU, uloûen ministru financì, nebyl z vaznï vy eöen, poû dal ministr pr myslu a obchodu za podpory ministra ûivotnìho prost edì a adu vl dy»r 5. Ëervna 2006 o jeho naplnïnì. Ze vöech p edchozìch jedn nì vypl valo, ûe vl da je jednotnï p ipravena plnïnì stanovenèho cìle a vyuûitì ekologick ch pohonn ch hmot podpo it. Je proto p ekvapujìcì, ûe sazba danï na uhlovodìkovè plyny - motorov paliva (t k se i zemnìho plynu pouûìvanèho jako pohonnè hmoty - CNG nebo LNG) z st v i v souëasnèm n vrhu novely z kona o spot ebnìch danìch st le nezmïnïna. Z kaûdè tuny zemnìho plynu pouûitèho na dopravu tak provozovatel zaplatì st tu 3355 korun na dani (to odpovìd 2,35 KË/m 3 ). Dnes uvaûuje o p echodu na Ëist pohon mnoho dopravc mïstskè dopravy a nejen pro nï, ale vöechny dalöì spot ebitele i dom cì v robce, je daú na stlaëen zemnì plyn nep Ìjemn m sign lem, kter je od jeho vyuûìv nì odrazuje. Pokud m me skuteën z jem podpo it vyuûìv nì zemnìho plynu v dopravï, nemïl by b t jako pohonn hmota zatïûov n spot ebnì danì p esahujìcì minim lnì roveú zdanïnì umoûúovanou Evropskou uniì. Z fisk lnìho hlediska jde p itom o zanedbatelnou Ë stku, neboù v roce 2005 st t z tèto spot ebnì danï vybral pouh ch 7,5 mil. KË. Ze zpracovan ch studiì a zkuöenostì s n bïhem poëtu vozidel p i vybudovanè sìti plnicìch stanic v zahraniëì (nap. SRN) lze odhadnout, ûe v p ÌpadÏ optimistickèho scèn e by mohla v r Ëinit spot eba zemnìho plynu v dopravï max. 60 mil. m 3 /rok. P i souëasnè sazbï 2,35 KË/ m 3 by to znamenalo snìûenì v nos ze spot ebnì danï za r maxim lnï 141 mil. KË. Je ale takè re lnè, ûe takov stav nastane aû podstatnï pozdïji, neboù v r m b t dle Dohody s MPO zprovoznïno pouze 23 stanic z pl novanè stovky plnicìch stanic. Poûadavky»PU, MPO»R, MéP»R i adu vl dy»r na znovuzavedenì nulovè sazby danï pro CNG do r a p edkl danè argumenty o obtìûnosti i za takov ch podmìnek naplnit cìl stanoven UsnesenÌm vl dy Ë. 563 byly ze strany MF»R odmìt ny. P i jedn nìch»pu s MF»R v Ìjnu 2006, kterè nav zalo na p edchozì jedn nì MPO»R s MF»R ze z Ì 2006, bylo nalezeno urëitè kompromisnì eöenì zohledúujìcì z jmy MF»R a ukazujìcì n vaznost na trendy budoucìho evropskèho v voje v oblasti uplatúov nì spot ebnì danï u zemnìho plynu pro dopravu. Pro omezenì dopad snìûenèho daúovèho v nosu na st tnì rozpoëet a zabr nïnì budoucìmu "skokovèmu" nav öenì daúovèho zatìûenì CNG je navrhov no od r do r postupnè zvyöov nì sazby spot ebnì danï pro zemnì plyn v dopravï z nulovè hodnoty aû maxim lnï na minim lnì sazbu dle SmÏrnice Rady 2003/96/ES. UvedenÈ eöenì bylo zapracov no do "kompromisnìho" pozmïúovacìho n vrhu p edkl danèho»eskou plyn renskou uniì. NemÏli bychom se ani ob vat, ûe s rozvojem uûìv nì CNG poroste z vislost»r na dovozu zemnìho plynu. Spot eba plynu v poslednìch letech vìce mènï stagnovala. Zv öen cena zemnìho plynu jako paliva vede k adï sporn ch opat enì (kombinace paliv, zateplov nì, modernizace technologiì apod.) a tudìû poklesu spot eby. ZemnÌ plyn jako pohonn hmota by mïl tento pokles kompenzovat jak v oblasti celkovè spot eby zemnìho plynu, tak i eliminovat v padek z p Ìjm v oblasti budoucìch spot ebnìch danì. Zv hodnïnì zemnìho plynu pro dopravu uplatúov nìm nulovè sazby vyuûìv ada zemì, nap. Belgie, Rakousko, Finsko, Francie, NÏmecko (kde je prodlouûeno snìûenì danï pro zemnì plyn jako pohonnou hmotu aû do konce roku 2020) a mnoho dalöìch.»esk plyn rensk unie musì konstatovat, ûe deklarovan podpora rozvoje uûìv nì zemnìho plynu jako alternativnì pohonnè hmoty nenì v»r zatìm bohuûel nijak prakticky naplúov na. Vl da ani v srpnu 2006 p i opakovanèm projedn v nì novely z kona o spot ebnìch danìch nevyuûila moûnost, kterou n m SmÏrnice umoûúuje, a sice zcela osvobodit zemnì plyn pro pohon motorov ch vozidel od zdanïnì. P itom tento krok je pro urëit Ëasov horizont z kladnì, z sadnì a naprosto nezbytn. Bez nïho, tzn. bez dlouhodobèho zajiötïnì ekonomickè v hodnosti, nenì cel z mïr p echodu spot ebitel, v robc, dovozc atd. na vysoce ekologick zemnì plyn jako alternativnì pohonnou hmotu realizovateln. Pokud by nebyly vytvo eny podmìnky pro postupn n r st uûivatel CNG pohonu, nelze zah jit ani plyn renstvìm p ipravovanou ploönou v stavbu 100 plnicìch stanic CNG v hodnotï cca 1 mld. KË. Na zemnì plyn u n s jezdì jen asi 500 vozidel (zhruba t etinu z nich tvo Ì autobusy mïstskè dopravy), ve svïtï ho ale vyuûìvajì miliony voz ve vìce neû 60ti zemìch svïta. Neû vöak k rozvoji uûìv nì zemnìho plynu jako alternativnìho paliva v zahraniëì doölo, byly vytvo eny v raznè pobìdky ze strany st t. P esto n bïh uûìv nì vozidel trval adu let. Z uv dïn ch d vod doporuëuje»pu znovu zv - ûit opïtovnè zavedenì a stabilizov nì nulovè sazby spot ebnì danï na zemnì plyn pro dopravu. SouËasnÏ»PU p edloûila v bor m PoslaneckÈ snïmovny Parlamentu»R pozmïúovacì n vrh k n vrhu z kona, kter m se mïnì z kon Ë. 353/2003 Sb. o spot ebnìch danìch (rozeslan jako parlamentnì tisk 41/0). Tento n vrh»pu, kter je sv m zp sobem kompromisnì ve vztahu k pot eb m st tnì spr vy a odvïtvì, eöì moûnosti znovuzavedenì nulovè sazby spot ebnì danï pro zemnì plyn vyuûìvan v dopravï. P ijetì pozmïúovacìho n vrhu»pu by bylo tìm dosud chybïjìcìm z kladnìm a nejv znamnïjöìm sign lem pro vöechny zainteresovanè a potencion lnì ËastnÌky, kte Ì jsou ochotni zmïnit svè zaûitè p Ìstupy k eöenì sv ch pot eb v oblasti dopravy. P esto se domnìv me, ûe vyuûìv nì zemnìho plynu v dopravï bude r st pozvolnï, podobnï jako tomu bylo v jin ch st tech Evropy a svïta. Jsme p esvïdëeni, ûe pozmïúovacì n vrh»pu je seriûznì a zejmèna z d vod sìlìcìho celosvïtovèho tlaku na respektov nì pot eb ochrany ûivotnìho prost edì a vytv enì alternativ na stranï pohonn ch hmot, takè akceptovateln. Ing. Josef Kastl, gener lnì sekret»eskè plyn renskè unie (v Praze 4. Ìjna 2006) 17

18 EXPORT listopad 2006 CzechTrade najdete v každém kraji Od července mohou podnikatelé získat rady týkající se exportu ve všech krajích České republiky. Při budování regionální sítě proexportní agentura CzechTrade spolupracovala s Hospodářskou komorou ČR, která zajišťuje provoz jednotlivých kanceláří REM - Regionálních exportních míst. Z jem o spolupr ci s agenturou je znaën, zejmèna u mal ch a st ednìch firem, kterè hledajì exportnì p Ìleûitosti nejen v zemìch EU, ale zejmèna na v chodï od naöich hranic a v z mo- Ì. VÌtajÌ ucelenou nabìdku proexportnì podpory, jakou jim nabìzì spoleënï CzechTrade, ExportnÌ garanënì a pojiöùovacì spoleënost - EGAP a»esk exportnì banka -»EB. "Z zemì agentury CzechTrade mi umoûúuje poskytovat firm m prvot ÌdnÌ servis s individu lnìm a profesion lnìm p Ìstupem k z kaznìkovi," ekla Eva StaÚkov, manaûerka REM pro Jihomoravsk kraj. "OceÚuji to, ûe mohu b t n pomocna p i tvorbï eöenì "öit ch na mìru" pot eb m z kaznìk, budovat tak s nimi dlouhodob partnerstvì a p edevöìm podìlet se na konkrètnìch v sledcìch. Usiluji o to, aby znaëka agentury pomohla k spïch m klient CzechTrade v zahraniëì a tìm i k vytv enì skvïlè reputace naöì zemï." Manaûe i region lnìch exportnìch mìst se shodujì, ûe mezi exportèry je z jem nap Ìklad o sluûbu CzechTrade dennï. Jedn se o bezplatnè zasìl nì , v nichû jsou uvedeny exportnì p Ìleûitosti v danèm oboru (popt vky, tendry) a akce, kterè CzechTrade po d. PodobnÏ je z jejich strany znaën popt vka po vyhled v nì adres firem potenci lnìch obchodnìch partner. Jako novinku zav dì CzechTrade internetov test exportnì p ipravenosti. ZkuöenÏjöÌ v vozci si nejvìce û dajì asistenënì sluûby zahraniënìch kancel Ì CzechTrade, zejmèna ovï enì z jmu o jejich v robky a sluûby a sjedn v nì sch zek s potenci lnìmi distributory Ëi obchodnìmi z stupci. P i rozhodov nì o v bïru teritoria firmy oceúujì Mapu exportnìch p ÌleûitostÌ, kter vznikla na z kladï zkuöenostì pracovnìk souëasn ch 32 zahraniënìch kancel Ì CzechTrade a p ehlednï ukazuje, kterè skupiny v robk majì exportnì potenci l na konkrètnìm trhu. Kontakty Kraj: JihoËesk Pavel äim nek Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade -»eskè BudÏjovice cbudejovice-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Kraj: Karlovarsk Evûen Sh nïl Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade - Sokolov sokolov-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Kraj VysoËina Ivan KamenÌk Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade - Jihlava jihlava-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Kraj: Moravskoslezsk Duöan Kupka Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade - Ostrava ostrava-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Kraj: Pardubick Peter Luk Ë Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade - Pardubice pardubice-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Kraj: St edoëesk V clav ätika Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade - St ednì»echy strcechy-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Kraj: steck Tom ö StanÏk Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade - stì nad Labem usti-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Kraj: ZlÌnsk Viktor äimeëek Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade - ZlÌn zlin-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Kraj: Jihomoravsk Alexandra StaÚkov Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade Brno brno-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Kraj: Kr lovèhradeck Ivo Ryba Ìk Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade Hradec Kr lovè hkralove-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Kraj: Libereck Ji Ì Hartvich Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade Liberec liberec-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Kraj: Olomouck Iveta Klimeöov Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade P erov prerov-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Kraj: PlzeÚsk Marie Baöta ov Manaûer Region lnìho exportnìho mìsta Czech- Trade PlzeÚ plzen-czechtrade@komora.cz Telefon: Mobil: Exportem služeb k úspěchu ZatÌmco v minulosti byla vïnov na pozornost p edevöìm v vozu zboûì, dnes se na po ad dne dost vajì sluûby. Pr vï problematice exportu sluûeb byla vïnov na odborn konference, kterou uspo dala»esk agentura na podporu obchodu 5. Ìjna v Praze. V jejìm vodu zd raznil ing. Ivan Jukl, gener lnì editel CzechTrade, ûe v voz sluûeb st le vìce p edstavuje zajìmav exportnì artikl, kter umoûúuje i firm m, kterè se nezab vajì v vozem zboûì, vstoupit na zahraniënì trhy a prosadit se s nabìdkou, kter m vysokou p idanou hodnotu. Jako p Ìklad uvedl eöenì z oblasti informaënìch technologiì, pr ce projekënìch, v vojov ch a konstrukënìch kancel Ì. Sezn mil rovnïû p ÌtomnÈ s novinkami, s nimiû agentura p ich zì. Jsou to Mapa exportnìch p ÌleûitostÌ a DotaznÌk exportnì p ipravenosti, kterè d vajì moûnost zejmèna mal m a st ednìm firm m, jeû majì z jem exportovat svè v robky nebo sluûby, zìskat z kladnì informace o öancìch uspït v urëitèm teritoriu a takè o tom, nakolik jsou na export p ipraveny. Na gener lnìho editele CzechTrade nav zala Mgr. Michaela K delkov z ministerstva pr myslu a obchodu, kter hovo ila o tom, jakè p Ìleûitosti p in öì Ëesk m firm m nov smïrnice o sluûb ch v EvropskÈ unii. Vyzdvihla zejmèna jejì p Ìnos, kter spoëìv v omezenì nutnosti p edkl dat ovï enè p eklady Ëi kopie dokument, zjednoduöuje povolovacì ÌzenÌ, zav dì proceduru tichèho souhlasu, odstraúuje p ek ûky p i usazov nì, umoûúuje elektronickou komunikaci s ady a adu dalöìch v hod. Na konkrètnìch p Ìkladech pak demonstrovala p ipravovanè zmïny v praxi. Kl ra N pravnìkov z odboru pro informov nì o evropsk ch z leûitostech adu vl dy hovo ila o liberalizaci sluûeb v EU a takè o grantov ch informaënìch projektech a jejich vyuûitì. Exportem zboûì a sluûeb s vyuûitìm n stroj pro jejich financov nì se zab vala ing. Milada Kubern tov z Trade Finance, KomerËnÌ banka. P Ìklad spïönèho exportu zboûì i sluûeb p edstavujì exportnì aliance. S konkrètnìmi p Ìklady z jejich Ëinnosti vystoupili ing. Teofil Kulhav, CSc, z Hydroprojektu CZ, kter hovo il o spïön ch p Ìpadech exportnì aliance Czech Water DalöÌ popt vky na Technologies v Rusku, Anglii i Africe. Ing. Michal Z leö k, v konn editel Czech ITC Alliance prezentoval v sledky, kter ch dosahuje ËeskÈ software p i pronik nì do svïta. Oba eënìci p itom ocenili v znam a d leûitost podpory, kterè se jim dostalo a dost v od agentury CzechTrade, stejnï jako sluûeb, kterè Ëesk m firm m poskytuje. Zd raznili p itom, ûe z kladem spïchu v zahraniëì je mìt co nabìdnout - modernì technologie, know-how, d le poskytovat kompletnì sluûby od projektu p es dod vku aû po servis, mìt p ipraven dlouhodob pl n exportu a spolupr ce a hledat a vyuûìvat vöechny cesty, kterè povedou k podpo e exportu, postupovat cìlenï po jednotliv ch krocìch a zpïtnï je hodnotit, zìskat kvalitnìho lok lnìho partnera nebo z stupce, vytv et osobnì pracovnì kontakty a ty cìlenï udrûovat, nepodceúovat partnery a jazykovï se vzdïl vat a koneënï nespolèhat se p Ìliö na pomoc zvenëì, ale p edevöìm na vlastnì sìly. Zd raznili rovnïû, ûe zatìmco na dom cìm trhu si firmy konkurujì, v zahraniëì je nutn jejich vz jemn spolupr ce a koordinace, jedinï tak se mohou uplatnit v tvrdè mezin rodnì konkurenci. CZECHTRADE Vás zve na semináře Pro profesion ly z oboru biotechnologiì, kte Ì se chystajì na spoleënou Ëast na mezin rodnìm veletrhu BIO 2007, kter se bude konat p ÌötÌ rok v kvïtnu v americkèm Bostonu, se kon v prostor ch ministerstva pr myslu a obchodu p Ìpravn semin, na kterèm se dozvìte: Informace o BIO 2007 Moûnosti vaöì Ëasti Reference Ëesk ch firem z Ëasti na BIO 2006 FinanËnÌ podpora st tu DoprovodnÈ akce ZviditelnÏnÌ vaöì firmy a nav z nì kontakt DalöÌ spoleënè kroky p ed veletrhem Kdo se m z Ëastnit? Manaûe i biotechnologick ch firem, kterè chtïjì proniknout na z padnì trhy Manaûe i farmaceutick ch firem zab vajìcìch se oborem biotechnologiì a biologick ch vïd PracovnÌci z oboru biotechnologiì, kte Ì chtïjì sledovat svïtovè trendy a uplatnit je ve v zkumu Z stupci profesnìch organizacì v oboru biotechnologiì a biologick ch vïd REGISTRACE: elektronicky na chicago@czechtrade.cz BliûöÌ informace: zahraniënì kancel CzechTrade, Chicago, tel.: Dne se v prostor ch CzechTrade v Praze kon exportnì semin pro vöechny firmy se z jmem o v voz do USA a Kanady pod n zvem Z ZEMÕ PRO»ESK EXPORT RY PÿI VSTUPU NA SEVEROAMERICK TRHY Program: a. Trendy trhu USA b. Trendy trhu Kanady c. DoporuËenÈ kroky pro vstup na severoamerickè trhy (nalezenì distributora, zaloûenì poboëky, zaloûenì joint venture) d. Certifikace a dalöì moûnè p ek ûky e. HlavnÌ odliönosti p i obchodnì Ëinnosti v r mci trhu SevernÌ Ameriky f. Zkuöenosti z prvnì ruky - vystoupenì spïön ch exportèr a jejich strategie vstupu g. Moûnosti asistence Ëesk m exportèr m p Ìmo v teritoriu e. VystoupenÌ kanadskèho podnikatele J. Jelinka na tèma rozvoj regionu Alberty a moûnosti pro ËeskÈ exportèry P ihl öku na tento veletrh lze zaslat na seminare@czechtrade.cz BliûöÌ informace: zahraniënì kancel CzechTrade, Chicago, tel.: Kontakt: CzechTrade»esk agentura na podporu obchodu Dittrichova Praha 28 T: , F: info@czechtrade.cz servis CzechTrade ID N zev ZemÏ urëenì ZahraniËnÌ podnikatelsk subjekt, n zev Popis popt vky, Ëesk popis N jezdnì rampy NÏmecko (Germany) Rasouli Industrieprodukte Firma m z jem o 100 ks n jezdnìch ramp za trajler St ÌbrnÈ k Ìûky a biûuterie Gruzie (Georgia) "ERA" Ltd GruzÌnsk firma hled ËeskÈho v robce, m z jem o st ÌbrnÈ k Ìûky a biûuterii ve tvaru k Ìûe. Objem popt vky od kaûdè poloûky $ 1 000, tj. celkem $ Pumpy, armatury, komponenty, Velk Brit nie (United Kingdom) Pall Dodavatel potravin sk ch celk z nerezovè oceli m z jem o pumpy, sk ÌnÏ elektrickèho ovladaëe armatury a dalöì komponenty. D le m z jem o sk ÌnÏ elektrickèho ovladaëe (vìce neû 50 roënï) podle vlastnìch n kres, kterè by se instalovaly na mìstï zak zky k pump m, ventil m apod. 18

19 listopad 2006 EXPORT RUKOVĚŤ EXPORTÉRA pro úspěšný vstup na čínský trh Publikace "Rukověť exportéra pro úspěšný vstup na čínský trh" vznikla jako soubor zkušeností českých firem, které exportují, investují nebo outsourcují v Číně. Jejím obsahem je především výčet nejčastějších rizik, kterým české firmy v Číně čelí, a hledání odpovědí na otázku - jak se těmto rizikům bezpečně a s přijatelnými náklady vyhnout. Projekt "Anal za pr vnìch rizik p i obchodu s»ìnou", financovan z prost edk OperaËnÌho programu pr mysl a podnik nì (OPPP) Ministerstva pr myslu a obchodu»r (MPO) byl zah jen agenturou CzechTrade v listopadu 2005 z podnïtu Ëesk ch exportèr. Miliardov»Ìna pro nï p edstavuje obrovskou p Ìleûitost k v vozu. Na druhou stranu si naöi v vozci uvïdomujì, ûe z»ìny na nï mì Ì takè riziko dumpingov ch dovoz, neleg lnì v roba padïlk, obtïûujìcì st tnì regulace obchodu a investic, riskantnì a öpatnï srozumitelnè pr vnì prost edì a ada dalöìch teritori lnìch rizik. A pr vï novï vznikajìcì publikace RukovÏù ExportÈra by z jemc m o ËÌnsk trh mïla pomoci spïönï p ekonat vöechny n strahy, kterè je v tomto l kavèm asijskèm teritoriu ËekajÌ. K spïchu v»ìnï nestaëì mìt dobr podnikatelsk pl n, vynikajìcì v robek a servis. ObchodnÌ spïch na ËÌnskÈm trhu je podmìnïn schopnostì p edvìdat a minimalizovat rizika, a tïch je mnohem vìce neû na jin ch trzìch. RukovÏù exportèra se vïnuje tïm nejv ûnïjöìm, nap Ìklad prevenci a ochranï pr v k duöevnìmu vlastnictvì, obranï p ed plagi ty - neleg lnìmi kopiemi v robk, posìlenì vymahatelnosti smluvnìch ustanovenì, zajiötïnì n vratnosti p Ìm ch investic a akvizic, ÌzenÌ outsourcingu a spoleën ch podnik, interkulturnìmu managementu, p edvìdatelnosti priorit a chov nì partnera, v hod m a skalìm slaôov nì obchodnìch z jm, p edch zenì rizik m p i vedenì obchodnìho jedn nì nebo vyuûitì rozhodëìch ÌzenÌ - arbitr ûì pro ochranu opr vnïn ch z jm ËeskÈ firmy v»ìnï. MÏla by Ëesk m firm m pomoci sezn mit se s riziky p edem, vyhnout se "slep m uliëk m obchodu" a spïönï vyuûìt alespoú nïkterè z lukrativnìch obchodnìch p ÌleûitostÌ, kter ch dnes ËÌnsk trh nabìzì nep ebernè mnoûstvì. Jak vznikala "RukovÏù exportèra": V chodiska, ze kter ch RukovÏù vych zì, jsou souborem zkuöenostì tèmï dvou set Ëesk ch manaûer a podnikatel, specialist na ËÌnskÈ zvyklosti, trh a pr vo. "VymÏÚovali jsme si je na pracovnìch setk nìch - workshopech, kterè po dala agentura CzechTrade", vzpomnïl AndrÈ NÈmeth, kter pracoval jako jeden z manaûer ËeskÈ investice do spoleënèho podniku "Hong Ye Svit" na v robu obuvnick ch stroj v»ìnï. "TÏch setk nì bylo celkem jeden ct a probìrali jsme na nich z kladnì okruhy ËÌnskÈho pr va, obchodu, zvyklostì, a takè zkuöenosti Ëesk ch firem." P ÌruËka "RukovÏù exportèra pro spïön ËÌnsk trh" bude vyd na nejprve v elektronickè formï. To proto, ûe v ûn ch z jemc o ËÌnsk trh je mezi klienty CzechTrade zatìm jen nïco kolem dvou set, a vyd vat knihu v tak malèm n kladu se prostï nevyplatì. A takè proto, ûe po vstupu»ìny do WTO doch zì k tak prudkèmu v voji ËÌnskÈho byznysu i pr va, ûe p ÌruËku bude nutnè aktualizovat t eba i nïkolikr t roënï. V poslednìch mïsìcìch se ale okruh z jemc o»ìnu st le vìce rozöi uje i na malè a st ednì firmy, a tak se tato uûiteën p ÌruËka CzechTrade moûn jiû brzy doëk i svèho kniûnìho vyd nì. O Ëem se mluvilo na pracovnìch workshopech: 1) Ochrana duöevnìho vlastnictvì v»ìnï, prosinec 2005 Setk nì vyjevilo opakujìcì se problèmy s poruöov nìm pr v k duöevnìmu vlastnictvì, s "vys v - nìm" know how, s padïl nìm znaëek, pr myslov ch vzor i patent. Byl identifikov n problèm nedostateënè patentovè a pr vnì ochrany duöevnìho vlastnictvì Ëesk ch firem v mezin - rodnìm mï Ìtku, nedostatek povïdomì o d vodech a podstatï problèm a moûnostech prevence. ShrnutÌ nejz vaûnïjöìch z vïr workshopu bylo publikov no v tisku a zve ejnïno i v ekonomick ch po adech v»eskèm rozhlase. 2) Zakl d nì firem se zahraniënì majetkovou ËastÌ a spoleën ch podnik v»ìnï, leden 2006 Workshop byl zamï en na sezn menì s pr vnì pravou zakl d nì spoleënostì a spoleën ch podnik v»ìnï, na moûnosti vyuûitì f zì a akvizic, na v mïnu zkuöenostì mezi firmami, kterè jiû investovaly, a tïmi, kterè investici zvaûujì. Workshop se uskuteënil v prostor ch MPO v poëtu cca 50 ËastnÌk. Vzhledem k vysokèmu z jmu podnikatel byl v stup publikov n a povïdomì o tèmatu bylo podpo eno rozhovorem v televiznìm po adu Ekonomika»T24. 3) Jak vym hat pr vo v»ìnï - p ehled ËÌnskÈ legislativy a justiënìho uspo d nì, nor 2006 Sezn menì s moûnostmi eöenì p Ìpadn ch obchodnìch spor cestou pr vnì Ëi arbitr ûe, v mïna zkuöenostì mezi firmami, praktick n vod na zajiötïnì sv ch pr v a p edevöìm na vëasnè p edch zenì spor m formou vz jemnèho pozn nì a sladïnì z jm s obchodnìm partnerem. 4)»Ìna: obchodov nì se zahraniëìm - pr vnì prava pro dovoz, v voz, platby, cla, b ezen 2006 Pojmenov nì p ek ûek obchodu a hled nì cest k jejich p ekon nì, vz jemn v mïna zkuöenostì mezi firmami. Sezn menì s odliönostmi v celnìm a devizovèm reûimu, hled nì cest k p ekon nì a prevenci nïkter ch administrativnìch p ek ûek obchodu a zejmèna dovozu, zakotven ch v ËÌnskÈm pr vu, vë. administrativnì regulace plateb. Autor: Miloš Krmášek 5)»Ìnsk trh sluûeb - moûnosti a p ek ûky pro uplatnïnì Ëesk ch firem,duben 2006 Setk nì bylo rozöì eno o rekapitulaci nïkter ch okruh z p edchozìch tèmat, za osobnì Ëasti editele zahraniënì kancel e CzechTrade v»ìnï byly firm m v kontextu existujìcìch p ek ûek a rizik p iblìûeny takè exportnì, investiënì a outsourcingovè p Ìleûitosti na ËÌnskÈm trhu v oblasti sluûeb, a konkrètnì moûnosti jejich vyuûitì. Setk nì bylo medializov no v tisku spoleënï s p Ìleûitostmi na tomto trhu. 6) ZdanÏnÌ firem a cizinc v»ìnï + srovn nì daúov ch systèm HongKongu, Tajwanu a Macaa, kvïten 2006 DaÚov, celnì a poplatkov z tïû a moûnosti jejì optimalizace v mezin rodnìm obchodï jsou, kromï v robnìch a p epravnìch n klad, jednìm z nejd leûitïjöìch n stroj pro udrûenì z kladnì konkurenceschopnosti firem na glob lnìm trhu. Setk nì bylo zamï eno na v Ëet a rozbor moûnostì optimalizace mezin rodnìch zboûov ch a finanënìch tok z hlediska jejich celkovèho daúovèho zatìûenì, kter ch vyuûìvajì zahraniënì konkurenti Ëesk ch firem a jejichû neznalost by se pro firmy z»r mohla st t v znamnou konkurenënì nev hodou v boji o mìsto na velmi konkurenënìm ËÌnskÈm trhu. 7) PracovnÌ pr vo v»ìnï - trendy a p Ìleûitosti pro ËeskÈ podnikatele, Ëerven 2006 PraktickÈ ot zky investov nì, f zì a akvizic v»ìnï z pohledu budov nì a ÌzenÌ pracovnìho t mu, pr vnì pravy zamïstn v nì, odvod, povinnostì a pr v zamïstnavatele i zamïstnance, a takè zvyklostì a nepsan ch pravidel mezi stranami pracovnìho kontraktu v»ìnï. 8) Do»Ìny spïönï a bez obav, z Ì 2006 Pr vnì prava pobytu, vìz, cestov nì, podnik nì, pracovnìch povolenì a studia pro cizince, + interkultur lnì management, z Ì Setk nì nav zalo na tèma pracovnìho pr va a budov nì t m pro pr nik Ëesk ch firem na ËÌnsk trh. Do procesu seznamov nì s pr vnìm prost edìm, a zejmèna se zvyklostmi a praktick mi kroky nutn mi pro spïönè p sobenì Evropana v»ìnï, budou ve vïtöì mì e zapojeni takè ËeötÌ studenti jako potenci lnì zamïstnanci Ëesk ch JV a ËastÌ v»ìnï. 9) PracovnÌ konference "Na k Ìdlech ËÌnskÈho draka" a p edstavenì p ÌruËky RukovÏù exportèra pro spïön vstup na ËÌnsk trh, Ìjen 2006 Podrobn rekapitulace p edchozìch tèmat s p edstavenìm konceptu p ÌruËky RukovÏù exportèra. Do konference se zapojili nap Ìklad editel kancel e CzechTrade v äanghaji Ivan Vyroubal, daúov poradkynï auditorskè firmy Horwath International Andrea Toch Ëkov, specialista LSC Shanghai Management pan Hu Cheng Hong, odbornìk White&Case na smluvnì oöet enì investic a akvizic Cyril Svozil, specialistka pr vnìho odboru MPO Magdalena äachov, z stupce p ekladatelskè firmy Sk iv nek s.r.o. Martin Marek, manaûer logistickè firmy DHL Jan Boûek a dalöì specialistè. DalöÌ dvï pracovnì setk nì se uskuteënila ve spolupr ci s partnery - Ministerstvem pr myslu a obchodu»r (MPO), s ËÌnsk m Ministerstvem obchodu (MOFCOM) a s Hongkongskou radou pro rozvoj obchodu (HKTDC) u p Ìleûitosti pracovnìch n vötïv podnikatel z»ìny a Hong Kongu v»eskè republice. Na konci srpna p iletïla do Prahy delegace z stupc MOFCOM s obchodnì misì, bïhem kterè podepsaly ËÌnskÈ firmy n kupnì kontrakty s Ëesk mi partnery v objemu 400 milion korun. PoË tkem z Ì p ijela delegace HKTDC nabìzet ËÌnskÈ v robky na trhy EvropskÈ unie. V r mci setk nì vöak byly nastìnïny i konkrètnì moûnosti spolupr ce HKTDC a CzechTrade p i podpo e vstupu Ëesk ch firem na ËÌnsk trh a p i realizaci Ëesk ch investic do»ìny prost ednictvìm Hong Kongu, kter je celosvïtovï povaûov n za nejv znamnïjöì vstupnì br nu do»ìny. Michal Rozkyd lek, manaûer projektu CzechTrade Dne od 9:00 uspo d agentura CzechTrade v prostor ch Ministerstva Pr myslu a obchodu»r semin na tèma "Moûnosti Ëasti Ëesk ch firem v projektech SvÏtovÈ banky". SouË stì tohoto semin e bude z kladnì informace o Ëinnosti svïtovè banky (Gino Alzetta - v konn editel SB), prezentace investiënìch moûnostì v r mci portfolia IFC (ministerstvo financì»r), vystoupenì experta svïtovè banky na tèma "pravidla pro v bïrov ÌzenÌ projekt SB" (Knut Leopold, SB), a p edstavenì z stupce svïtovè banky pro zprost edkov - nì Ëasti Ëesk ch firem v projektech SvÏtovÈ banky (PSLO Czech republic), zamïstnance CzechTrade, Mgr. Tom öe Rouska. VÌce informacì o akci naleznete na registrace a dotazy na elektronickè adrese semin e@czechtrade.cz. Semin je bez poplatku, potvrzenì Ëasti prosìme do

20 KOMORA AUDITORŮ ČR listopad 2006 Auditoři pro vaši jistotu Účetnictví je jazykem dorozumění Zkušenosti s aplikací mezinárodních účetních standardů v ČR Vlednovém čísle se v této rubrice objevil první příspěvek k tématu "Etika auditora". Rád bych na tento úvodní článek navázal a věnoval se podrobněji otázce nezávislosti auditora. Jednoduchá definice nezávislosti auditora neexistuje, obecně lze říci, že svoji nezávislost auditor dokazuje jednak svojí činností (má vlastní názor a nenechá se ovlivnit při tvorbě odborného úsudku, jedná poctivě, objektivně a je profesionálně obezřetný) a souběžně i svým vystupováním (z jeho jednání musí vyplývat, že jeho bezúhonnost a objektivita není jakýmkoliv způsobem ohrožena). Je velmi důležité, aby za všech okolností byl auditor při provádění auditorské činnosti nezávislým ve vztahu ke klientovi. Rizik ohrožujících nezávislost auditora je řada a v dalším textu zmíním některá z nich. 20 V urëitèm terminologickèm zmatku se m ûeme setk vat s pojmy jako Mezin rodnì standardy ËetnÌho v kaznictvì (IFRS) a Mezin rodnì ËetnÌ standardy (IAS). IAS jsou platnè standardy, vznikajìcì od 70 let 20. stoletì do roku IFRS jsou standardy, kterè navazujì na IAS a tvo Ì s nimi jeden celek, a vznikajì od roku Tv rcem IAS byl V bor pro mezin rodnì ËetnÌ standardy (IASC). V souvislosti s rozs hl mi zmïnami v celè struktu e svïtov ch ËetnÌch org n p evzala p sobnost IASC do svè kompetence Rada pro Mezin rodnì ËetnÌ standardy (IASB). K tomu, aby Mezin rodnì ËetnÌ standardy mohly plnit funkci legislativnì normy, musì b t souë stì pr vnìho du. Pro Evropu je to docela sloûit problèm a EU si vytvo ila p ÌsluönÈ org - ny opr vnïnè k tomu, aby posuzovaly vhodnost a Ëelnost takov chto norem a zajistily jejich pr chodnost a platnost v celèm legislativnìm systèmu EU. Rada EU schvaluje jednotlivè standardy na z kladï doporuëenì V boru pro regulaci ËetnictvÌ (Accounting Regulatory Committe - ARC). V ARC jsou zastoupeny jednotlivè ËlenskÈ st ty EU a jeho p edsednictvì je v rukou EvropskÈ komise. Standardy jsou pro podniky z vaznè, aniû by byly d le schvalov ny na n rodnì rovni. Nez visl m odborn m org nem, kter p ipomìnkuje jednotlivè standardy a doporuëuje jejich p ijetì Ëi nep ijetì pro pouûitì v EU, je Evropsk poradnì skupina pro ËetnictvÌ (European Financial Reporting Advisory Group - EFRAG), jejìû postavenì je vöak jiû na org nech EU nez vislè. RozhodujÌcÌ v znam pro naöe ËetnictvÌ a jeho napojenì na IAS mïlo rozhodnutì Rady EvropskÈ unie umoûnit p echod na mezin rodnì ËetnÌ standardy podnik m, kterè jsou registrov ny na trzìch cenn ch papìr v zemìch EvropskÈ unie od roku Toto rozhodnutì se stalo pro Ëleny EU z vazn m a v»eskè republice vstoupilo v platnost jiû od kvïtna 2004 zmïnou z kona Ë. 563/1991 Sb. o ËetnictvÌ. Za»eskou republiku se na v voji tïchto standard podìlì Komora auditor»r. Z ËastÚuje se Ëinnosti FEE - Federace evropsk ch ËetnÌch znalc, kter zastupuje evropskou ËetnÌ a auditorskou profesi a p ipomìnkuje n vrhy jednotliv ch standard, interpretacì a jejich novel. JednÌm z hlavnìch problèm uplatúov nì standard v n rodnìch ekonomik ch EU je konzistentnì p Ìstup. ObecnÏ platì, ûe interpretovat mezin rodnì ËetnÌ standardy m ûe pouze V bor pro interpretace mezin rodnìho ËetnÌho v kaznictvì IFRIC. TÌm se zamezuje moûnosti r znè interpretace na n rodnìch Ëi jin ch rovnìch. Na n rodnì rovni je moûno vydat pouze interpretace, kter mi se eöì konflikty s platnou legislativou. K v stup m tohoto org nu, kter je n stupnick m org nem V boru pro interpretace SIC, pat- ila v minulosti cel ada interpretacì SIC. Ty byly postupnï zapracov v ny do jednotliv ch standard a v souëasnè dobï je jich v platnosti jeden ct a z roveú platì takè deset interpretacì IFRIC. Standardy je v praxi t eba aplikovat s p ihlèdnutìm k platn m interpretacìm. V»eskÈ republice platì povinnost pouûìt Mezin rodnì standardy ËetnÌho v kaznictvì upravenè pr vem Evropsk ch spoleëenstvì nejen pro vykazov nì, ale i pro Ëtov nì, a to pro vöechny emitenty cenn ch papìr, obchodnì spoleënosti, kterè jsou registrov ny na regulovan ch trzìch cenn ch papìr. Tyto spoleënosti d le povinnï zpracov vajì konsolidovanou ËetnÌ z vïrku podle tïchto standard. Nadto dobrovolnï mohou konsolidovanou ËetnÌ z vïrku takto zpracovat i dalöì neregistrovanè obchodnì spoleënosti. V takovèm p ÌpadÏ jiû nezpracov vajì a tedy ani nezve ej- ÚujÌ konsolidovanou ËetnÌ z vïrku podle Ëesk ch p edpis. Zde ovöem je t eba zv öit pozornost. A to hned dvakr t. 1.»esk republika se iniciativnï za adila k nïkolika velmi m lo zemìm, kde se povinnï pouûìv mezin rodnìch standard ke zpracov nì samostatn ch ËetnÌch z vïrek za jednotlivè spoleënosti, kterè majì registrova- Rozhovor s Petrem Gandalovičem, ministrem pro místní rozvoj TÈmatem rozhovoru je hodnocenì spïönosti Ëerp nì pomoci ze struktur lnìch fond EU ve st vajìcìm obdobì a p Ìprava na Ëerp nì v obdobì UûivatelÈ port - lu se mohou do 24. listopadu dotazovat nap Ìklad na aktu lnì stav a vyhlìdky Ëerp nì alokovan ch prost edk v jednotliv ch operaënìch programech, na slab mìsta st vajìcìho systèmu implementace i na to, jak se odrazì zkuöenosti zìskanè v minul ch letech v nastavenì nov ch program a podmìnk ch pro p edkl d nì projekt v nadch zejìcìm obdobì. Port l BusinessInfo.cz sv m uûivatel m nabìzì aktu lnì informace o vöech podp rn ch programech pro podnikatele. V rubrice "Podpora podnik nì, dotace" naleznou d leûitè informace t kajìcì se podpory podnik nì financovanè z prost edk st tnìho rozpoëtu»r, z fond EvropskÈ unie i z jin ch zdroj. D le aktu lnì programy pro tento rok, d leûitè v zvy a uz vïrky Ëi upozornïnì na vyhlaöovanè ve ejnè zak zky. Rubrika je dostupn zde: ZahraniËnÌ investiënì p Ìleûitosti Od konce Ìjna jsou na port lu BusinessInfo.cz uûivatel m k dispozici aktu lnì investiënì p Ìleûitosti ze zahraniëì. Datab ze investiënìch p ÌleûitostÌ je zdrojem informacì ze zahraniënìch zastoupenì»eskè republiky urëen pro firmy, kterè se rozhodly pro p ÌmÈ investice Ëi akvizice v zahraniëì. ZÁCHRANA DAT Na Slupi 2a Praha 2 tdp@tdp.cz Hot-line: nè cennè papìry na finanënìch trzìch v zemìch EU (nap. Lotyösko, Kypr, Malta, ÿecko). A co jeötï navìc, v»esku se povinnï vede ËetnictvÌ s vyuûitìm tïchto standard. 2.»esk republika povaûuje dce inè spoleënosti i p i 100% kapit lovè Ëasti mate skè spoleënosti za samostatnè subjekty, kde nelze uplatnit povinnost vedenì ËetnictvÌ a vykazov nì podle mezin rodnìch ËetnÌch standard, pokud je registrovan mate sk spoleënost, ale dce in nikoliv. A to platì takè obr cenï; a pokud je registrov na dce- in spoleënost, mate sk p esto musì povinnï Ëtovat a vykazovat podle» S a teprve konsolidovanou ËetnÌ z vïrku m ûe dobrovolnï zpracovat podle IFRS. K prvnì ot zce je t eba Ìci, ûe IFRS jako sou- Ëasn aktu lnì ada standard jiû zmïnou n zvu ukazuje, ûe jde o standardy ËetnÌho v kaznictvì a nikoliv vedenì knih. NicmÈnÏ ani IAS nijak ne eöì technickè ot zky ËetnictvÌ, ËetnÌ z pisy, doklady, knihy atd. a veökerè poûadavky se orientujì na informace - jejich relevanci, vëasnost, spr vnost atd., kterè o sobï spoleënosti sdïlujì ven, externìm uûivatel m. ËetnÌ jednotky si tedy v praxi musì poloûit ot zku: Co m p ednost, z kon nebo standardy? NejlogiËtÏjöÌ by byl postup podle standard v r mci z kona. Ale protoûe z kon je v nïkter ch p Ìpadech v rozporu se standardy, nezb v neû d t p ednost standard m, protoûe ty majì jako sou- Ë st legislativy EU p ednost p ed z konem. Pak ovöem nejsou vlastnï relevantnì veöker ustanovenì z kona, pokud nebude p edpisem odpovìdajìcì rovnï stanoveno, ûe platì z kon, pokud standard ne Ìk nïco jinèho. SouËasn stav m ûe znamenat mnoho dìlëìch ot zek, na kterè je t eba vûdy v konkrètnì situaci hledat odpovïô. Druh okruh uveden ch problèm vypl v z odliönèho pojetì povinnostì stanoven ch ËetnÌm jednotk m a skupin m (konsolidaënìm celk m) u n s. Form lnì p Ìstup, op en v podstatï o ËetnÌ jednotku nebo m ûeme Ìci o identifikaënì ËÌslo, snadno vede a vedl k r zn m variant m zneuûitì situace. ZatÌmco americk SEC jiû p ed 10 lety vyûadovala konsolidovanè ËetnÌ v kazy od ËeskÈ mate skè spoleënosti skupiny proto, ûe jejì nev znamn dcera nabìdla na US kapit lov ch trzìch svè dluhopisy, u n s je postup jin. Matka, dcera, vnuëka - pokud je emitentem cennèho papìru, m povinnost vykazovat i Ëtovat podle mezin rodnìch standard. OstatnÌ ËlenovÈ skupiny nesmïjì nebo alespoú nemohou nahradit ËetnÌ z vïrku podle» S z vïrkou podle IFRS. I kdyû nakonec t eba Informace jsou zìsk v ny prost ednictvìm obchodnï-ekonomick ch sek a zahraniënìch kancel Ì CzechTrade. KromÏ investiënìch p ÌleûitostÌ port l BusinessInfo.cz nabìzì takè p Ìstup k zahraniënìm popt vk m Ëi projekt m a tendr m. Vöechny datab ze exportnìch p ÌleûitÌ naleznete takto zìskanè finanënì zdroje slouûì celè skupinï. To ale v praxi vede k nutnosti zajiöùovat v r mci jednè skupiny dva reûimy ËetnictvÌ a v kaznictvì vëetnï jejich ovï ov nì bez ohledu na n klady, kterè to vyvol. ady p itom nep ipouötì, ûe by tyto z konnè poûadavky byly p ÌËinou zv öen ch n klad. NicmÈnÏ je jasnè, ûe povinnost zpracovat konsolidovanou ËetnÌ z vïrku podle mezin rodnìch standard znamen nutnost p ipravit podklady, tj. ËetnÌ z vïrky podle mezin rodnìch standard u vöech ËetnÌch jednotek tèhoû konsolidaënìho celku. Avöak bez öance vypustit ofici lnì ËetnÌ z vïrku zpracov vanou podle Ëesk ch ËetnÌch standard a samoz ejmï ovï enou auditorem. ée nejde o nicotn problèm, lze vyvodit, pokud eöìme ot zku, podle kter ch standard se poëìt zisk k rozdïlenì. NÏkterÈ spoleënosti skupiny musejì stanovit zisk podle Mezin rodnìch ËetnÌch standard, nïkterè podle»esk ch ËetnÌch standard. A pokud jde o neregistrovanè dce inè spoleënosti zahraniënìch spoleënostì, p edpisy nep ipouötì vlastnï nic a tyto spoleënosti se musì v plnèm rozsahu vypo dat s poûadavky» S i poûadavky platn mi pro celou skupinu. Existuje cel ada ot zek, kterè nakonec kaûd spoleënost nïjak eöì. NicmÈnÏ by pomohlo urëitè sjednocenì, kterè je moûnè nejspìöe na z kladï z kona. V p ÌpadÏ konfliktu platnè legislativy s IFRS jeötï zb v moûnost zpracov nì interpretace. Potom ovöem platì ot zka, zda nenì rozumnïjöì ustoupit od poûadavku vedenì ËetnictvÌ a p ÌpadnÏ i vykazov nì podle Mezin rodnìch standard ËetnÌho v kaznictvì jednotliv ch spoleënostì a eöit jen to nezbytnè, tedy konsolidovanè ËetnÌ z vïrky v souladu s poûadavky EvropskÈ komise. Je zcela z ejmè, ûe nejen»r ale cel Evropa stojì na samèm poë tku uplatúov nì Mezin rodnìch standard ËetnÌho v kaznictvì v n rodnì legislativï. Proces, kter se zatìm t kal jen podnik, kterè jsou emitenty cenn ch papìr registrovan ch na regulovan ch finanënìch trzìch v zemìch EU, se bude d le rozöi ovat i na podniky dalöì. Je to pochopitelnè. ËetnictvÌ je jazykem dorozumïnì. Pot ebujeme jazyk, kter m se domluvì vöichni. Ing. Ladislav Langr p edseda podv boru pro IAS Komory auditor»r zde: Šetří čas i peníze ni-prilezitosti/ / Kaûd spr vn podnikatel neust le hled moûnosti, kde a jak uöet it. Vymoûenosti modernì doby mu tuto pr ci znaënï usnadúujì. Internetov projekt je jednìm z nich. Kaûd den sem mì Ì stovky podnikatel s cìlem realizovat sv j obchod. äest z deseti jej nakonec uskuteënì. SystÈm, kter je otev en pro podnikatele ze vöech moûn ch obor, m celou adu v hod. Jednou z tïch nejv znamnïjöìch je moûnost uöet it aû 30 % z celkovè ceny realizovanèho obchodu. DÌky öirokè a peëlivï spravovanè datab zi dodavatel, kte Ì jsou podle zamï enì svèho podnik nì rozdïlenì do nïkolika desìtek skupin (stavebnictvì, auto-moto, strojìrenstvì, elektronika, dopravaö), majì popt vajìcì jistotu, ûe jejich û dost dorazì do spr vn ch rukou. Na kaûdou popt vku reaguje vûdy nïkolik dodavatel. Popt vajìcì tak m skvïlou moûnost porovnat jednotlivè nabìdky mezi sebou a vybrat si tu nejv hodnïjöì. "Moûnost uöet it je jednìm z nejvïtöìch l kadel, kv li kterèmu lidi na chodì. DÌky popt vkovèmu ÌzenÌ prost ednictvìm epopt vka.cz je moûnè uöet it v pr mïru skuteënï aû 30 %. Pr vï takov totiû b v pr mïrn rozdìl mezi nabìdkou nejv hodnïjöì a nejdraûöì," uvedl Petr Valeö, vedoucì projektu epopt vka.cz. Projekt na str nk ch je tak ide lnìm n strojem pro celou adu n kupëìch a vöechny ty, kte Ì p i obchodov nì kladou d raz hlavnï na maxim lnì snìûenì koneënè ceny. JednÌm z tïch, kte Ì projekt vyzkouöeli, je takè VladimÌr Ors g, majitel spoleënosti VS Servis, kter provozuje autosalûn a autoservis. P i renovaci salon hodlal nakoupit pot ebn stavebnì materi l. "MÏl jsem moûnost obr tit se na svè st lè dodavatele, ale dozvïdïl jsem se o str nk ch a rozhodl se vyzkouöet, jestli zìsk m jeötï lepöì cenu. Po vyplnïnì jednoduchèho formul e, do kterèho jsem zadal pot ebnè parametry, mi v pr bïhu t Ì dn dorazilo nïkolik nabìdek s cenovou kalkulacì. T i z nich vyznïly na dod nì zboûì za mnohem lepöìch podmìnek, neû m j p vodnì dodavatel. RozdÌl mezi nejv hodnïjöì a nejdraûöì kalkulacì Ëinil zhruba 30 %," uvedl svou zkuöenost s VladimÌr Ors g. SamotnÌ uûivatelè oceúujì str nky jeötï z nïkolika dalöìch d vod : û dn sloûit obchodnì jedn nì a smlouv nì, jednoduchost, uöet enì Ëasu a hlavnï - veökerè sluûby jsou pro popt vajìcì naprosto zdarma. (red)