Jednotné přijímací zkoušky

Transkript

1 Jednotné přijímací zkoušky KÚ Libereckého kraje Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Únor 217 Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT, Jankovcova 933/63, 17 Praha 7, tel.:

2 Demografická determinovanost V matematice u čtyřletých oborů byly v roce 216 výsledky krajů v jednotném testu velmi podobné relace jako v roce 215. Až na zhoršení Jihomoravského kraje a zlepšení Středočeského kraje zůstala krajová determinovanost zachována. Korelace průměrných odchylek CJ POZNATKY Korelace průměrných odchylek MA Korelace odchylek průměrných známek z jednotného testu z CJ a MA Korelace odchylek průměrných bodových hodnocení didaktických testů MZ z CJ a MA,626,62,56,936 2

3 POZNATKY (2) Klasifikace v základních školách nelze považovat za objektivní srovnatelné kritérium kvality uchazečů. I druhý ročník pokusného ověřování prokázal, že známky z jednotného testu jsou v průměru o více než jeden klasifikační stupeň horší než známky ze základní školy. Stejně tak se prokázala značná diverzita klasifikace mezi jednotlivými školami. Mezi uchazeči přicházejícími k jednotným testům se známkou jedna jsou vynikající žáci, ale také žáci, kteří z jednotného testu propadli. 3

4 SPOLEČNOST POZNATKY (3) MÉDIA CZVV musí věnovat značné úsilí téměř výhradně reakcím na aktivity třech subjektů, přesto, že za výstupy zkoušek stojí nezpochybnitelné autority; doc. a prof. z akademické sféry a instituce jako Ústav pro jazyka český AV a Ústav pro českou literaturu AV. Kritici se zaštiťují líbivými hesly o právu na veřejnou kontrolu. Pozorujeme snahy o neustálé snižování náročnosti. Zdá se, že společnost chce vysmátou mládež bez pracovních návyků a vědomostí s averzí vůči řádu a autoritám, a ne vzdělané mladé lidi připravené pro reálný život, ochotné a schopné nést odpovědnost za svoje životy. Pozn: Podle psychologů právě nejasně definovaná pravidla, svoboda při organizaci volného času, rozvoj internetu a sociálních sítí významně podílejí na rozmachu prokrastinace u inteligentních lidí. Zásadní podmínku pro úspěšný boj s prokrastinací vidí psychologové především v převzetí zodpovědnosti za své jednání.

5 POZNATKY () Dopady a některé jejich příčiny Neporozumění textu Pasivní konzumace mluveného i psaného slova, absence verbální interakce Mediální prezentace, absence vnímání procesu řešení (stavby myšlenky) Digitální komunikace (zkratkovitost, anonymita) Absence produktivních dovedností Formalizmus ve výuce Pracovní sešity Trénink na testy, ne učení Absence základních vědomostí Slučování oborů, ztráta specializace, povrchní znalosti Odklon od opakování a upevňování vědomostí Digitální prostor absence potřeby zapamatování, slepování, nikoli tvorba Absence pracovních návyků, disciplíny Minimalizace nároků (obava ze stresování) Obava z autorit (neučit, jen provázet) Absence motivace 5

6 DOPADY DIGITÁLNÍHO SVĚTA POZNÁMKA 1 Americký vysokoškolský učitel Mark Bauerlein v roce 2 publikoval knihu s výmluvným názvem: Nejhloupější generace. Jak digitální věk činí mladé Američany hloupějšími a ohrožuje naši budoucnost. Neboli nevěř nikomu pod třicet (The Dumbest Generation: How the Digital Age Stupefies the Young Generation and Jeopardizes Our Future. Or, Don't Trust Anyone Under 3). Podle něj současní studenti nemají nižší IQ, ale chybí jim zvídavost. O nic se nezajímají a pohrdají úžasnými vzdělávacími možnostmi, které se jim nabízejí. Soustavně zapnutý internet navíc páchá nevratné škody na jejich schopnosti koncentrace. V důsledku toho nejsou současní mladí lidé schopni dlouhodobějšího nasazení v běžném pracovním provozu. Generace, která by mohla být tou nejvzdělanější, tudíž naopak vyniká hloupostí a klesající gramotností. Vysoká škola se stává odkladištěm pro nezaměstnatelnou, nevzdělavatelnou a celkově těžce zvladatelnou sociální skupinu - a tito mladí už ze svého flákání nevyrostou. Nicneděláním si dávno nezvratně poškodili intelektuální schopnosti a zkazili tak vyhlídky na lepší budoucnost. 6

7 DOPADY DIGITÁLNÍHO SVĚTA POZNÁMKA 2 V současnosti často slýchané tvrzení, že v době internetu a vyhledávačů už není třeba nic vědět, protože se dá všechno vygooglovat, se odhaluje jako prázdná fráze., která zcela ztratila ze zřetele již dávno známý a dobře analyzovaný hlavní problém procesu lidského poznávání. Ten totiž spočívá v interakci nevědomosti na jedné straně s přístupem k velmi mnoha nefiltrovaným útržkům informací na straně druhé. Řešení zde nepřinese ani řidičák na internet, ani mediální kompetence ; oba pojmy totiž jen předstírají, že existuje nějaká všeobecná schopnost zacházet s útržky informací libovolného původu, která nijak nesouvisí s inteligencí, myšlením, vytrvalostí nebo silou vůle a jíž se lze samostatně naučit. Manfred Spitzer, Kybernemoc, Host vydavatelství, s.r.o., 216 K tomuto tématu Konrad Paul Liessmann: V míře, v níž se kompetence chápou jako formální dovednosti, které lze získat na libovolných obsazích, se maří idea každého poznání, motivovaného zvídavostí a tím vzdělávacího procesu. - Konrad Paul Liessmann, Praxe nevzdělanosti, Academia 215 Výsledek - Získávání kompetencí cestou nevědění Konečný cíl Získání kompetence pro získávání kompetencí 7

8 OČEKÁVÁNÍ Zodpovědnost základních škol Vymezení požadavků na vědomosti a dovednosti nepřesahující rozsah RVP a jejich striktní aplikace v jednotné zkoušce, vytvoří prostředí jistoty pro školy i žáky. Základní školy budou mít jistotu, že kvalitní výukou v rozsahu RVP mohou žáky na jednotnou zkoušku připravit a žáci budou mít šanci připravit se v rámci školní docházky. Rodiče Srovnatelné a objektivizované ověřování vědomostí a dovedností a jeho relativně vysoká váha v rámci kritérií pro přijetí, podpoří zájem rodičů o kvalitní výuku v základní škole. Nezájem rodičů o vědomosti vlastních dětí vystřídá snaha děti lépe kontrolovat při přípravě do školy.

9 OČEKÁVÁNÍ (2) Testy Zařazení dostatečného množství úloh bez výběru odpovědi zvýší tlak na vzdělávání posilující produktivní dovednosti, kritické myšlení a samostatnost. Postupně může docházek k eliminaci výuky testováním. PŘÁNÍ Vzdělávací systém opouští absolventi, kteří: - Ví a dovedou - Chovají se mravně - Žijí zdravě 9

10 Ověřování organizace přijímacího řízení Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT, Jankovcova 933/63, 17 Praha 7, tel.:

11 VZOREK ŠKOL S ÚČASTÍ NA PO PZ 216 A 215 PODLE KRAJE POČET ŠKOL V MZ CELKEM POČET ŠKOL V PO PZ % Z MZ ŠKOL CELKEM POČET ŠKOL V MZ CELKEM POČET ŠKOL V PO PZ % Z MZ ŠKOL CELKEM CELKEM , , Hlavní město Praha 15 21, ,7 Jihočeský 3, ,3 Jihomoravský 113 5, , Karlovarský , ,1 Kraj Vysočina , , Královéhradecký , , Liberecký, 7, Moravskoslezský , , Olomoucký , ,1 Pardubický , ,5 Plzeňský , , Středočeský , ,6 Ústecký , , Zlínský 63 76, , 11

12 PODÍL ŠKOL ÚČASTNÍCÍCH SE PILOTNÍCH PŘIJÍMAČEK PODLE KRAJE PODÍL ŠKOL ÚČASTNÍCÍCH SE PILOTNÍCH PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK 216 PODLE KRAJE - VŠECHNY ŠKOLY PODÍL ŠKOL ÚČASTNÍCÍCH SE PILOTNÍCH PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK 215 PODLE KRAJE - VŠECHNY ŠKOLY CELKEM 56, CELKEM 52,9 Karlovarský 7,1 Kraj Vysočina 79,6 Pardubický 7,5 Karlovarský 79, Středočeský 75,6 Pardubický 77,3 Kraj Vysočina 75, Zlínský 76,2 Královéhradecký 75, Středočeský 71, Moravskoslezský 7, Plzeňský 7,6 Zlínský 73, Moravskoslezský 6,2 Plzeňský 7, Ústecký 65, Ústecký 65, Královéhradecký 65,3 Olomoucký 6,1 Olomoucký 62, Jihomoravský 5, Jihomoravský,2 Hlavní město Praha 29,7 Hlavní město Praha 21,6 Jihočeský 1,3 Jihočeský, Liberecký, Liberecký,

13 OBOROVÁ STRUKTURA ŽÁKŮ HLÁSÍCÍCH SE DO LETÝCH OBORŮ ČR CELKEM 7 PODÍL PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DO LETÝCH OBORŮ SŠ PO PZ 216 A , 72, PODÍL PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ (%) ,7 32,6 1,3 11,9 GYMNÁZIUM LETÉ SOŠ SOU CELKEM GYMNÁZIUM LETÉ SOŠ SOU Pozn.: Příslušnost žáka k oborové skupině, do níž se hlásí, je určena jak jeho první, tak druhou volbou oboru SŠ. Např. pokud se žák hlásí na gymnázium a zároveň na SOŠ, jeho výsledek figuruje v obou oborových skupinách. Pokud se hlásí na 2 gymnázia, jeho výsledek je zahrnut pouze jednou. 1 % jsou v tomto případě žáci jako fyzické osoby. V důsledku možnosti podat 2 přihlášky graf v součtu přesahuje 1 %. 13

14 POČTY PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DO LETÝCH OBORŮ DLE KRAJE POČET PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DO LETÝCH OBORŮ SŠ PODLE KRAJE - PZ 216 A Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Kraj Vysočina Královéhradecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský POČET ŽÁKŮ

15 POČTY PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DO VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ DLE KRAJE POČET PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DO 6LETÝCH OBORŮ SŠ PODLE KRAJE - PZ 216 A POČET PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DO LETÝCH OBORŮ SŠ PODLE KRAJE - PZ 216 A Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Kraj Vysočina Královéhradecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský POČET ŽÁKŮ Hlavní město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Kraj Vysočina Královéhradecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský POČET ŽÁKŮ

16 OBOROVÁ STRUKTURA ŽÁKŮ HLÁSÍCÍCH SE DO LETÝCH OBORŮ DLE KRAJE PODÍL ŽÁKŮ DLE VOLBY LETÉHO MATURITNÍHO OBORŮ V KRAJÍCH PZ 216 % ,9 7,2 9,9 11,2 2,3 1,6, 16,1 1,1 17,3,1 9,9 17, ,2 55,6 5, 1, 3,5 79,5 7, 76, 67,1 7,9, 7,2 7,9 65, ,6 2,2 2,5 21, 33,9 25,6 29,6 35,3 25, 19, 31, 23,5 37,6 SOU SOŠ LETÁ GYMNÁZIA VZOREK ŠKOL: VZOREK ŽÁKŮ: Pozn.: Při mezikrajovém srovnání je třeba zohledňovat 1) podíl škol účastnících se PO PZ a 2) výrazně rozdílnou oborovou strukturu žáků, kteří se účastnili PO PZ 215 v jednotlivých krajích. Bez přihlédnutí zejména k zastoupení jednotlivých oborových skupin v krajích není možné v krajském srovnání činit korektní závěry. Příslušnost žáka k oborové skupině a kraji, do kterých se hlásí, je určena jak jeho první, tak druhou volbou oboru SŠ. Např. pokud se žák hlásí na gymnázium a zároveň na SOŠ, jeho výsledek figuruje v obou oborových skupinách. Pokud se hlásí na 2 gymnázia, jeho výsledek je zahrnut pouze jednou. Analogicky je to i s krajovou příslušností. 1 % jsou v tomto případě žáci jako fyzické osoby. V důsledku možnosti podat 2 přihlášky graf v součtu přesahuje 1 %. 16

17 % OBOROVÁ STRUKTURA ŽÁKŮ HLÁSÍCÍCH SE DO LETÝCH OBORŮ DLE KRAJE 215, ,9 32,6 2,2 PODÍL ŽÁKŮ DLE VOLBY LETÉHO MATURITNÍHO OBORŮ V KRAJÍCH PZ 216 7,2 9,9 11,2 72,2 55,6 5, 1, 2,5 3,5 21, 2,3 79,5 1,6, 16,1 1,1 17,3,1 9,9 17, 7, 76, 67,1 7,9, 33,9 25,6 29,6 35,3 25, 19, 7,2 7,9 31, 23,5 65, 37,6 PODÍL PŘIHLÁŠENÝCH ŽÁKŮ DLE SKUPIN OBORŮ SOU SOŠ LETÁ GYMNÁZIA PODÍL ŽÁKŮ DLE VOLBY LETÉHO MATURITNÍHO OBORU V KRAJÍCH PZ , 3,,3 2,6, 11, 79, 79,6 52,9 67, 73,3 92, 21,6 3,6 33,6,, 55, 79,,3,2, 15,6,6 9,5 17,5 16,9 11,7 2,7 77,3 76,2 65,3 6,2 7,6 71, 65, 7,7 62, 69,2 3,3 71, 75,6 2,3 77,1 63,9 2,3 33,3 31,3 21, 3, 2,3 2,9 36,1 17,2 1,6 25, PODÍL ŠKOL S ÚČASTÍ NA PILOTNÍM ŠETŘENÍ PZ SOU SOŠ GY PODÍL ZÚČASTNĚNÝCH ŠKOL Pozn.: Při mezikrajovém srovnání je třeba zohledňovat 1) podíl škol účastnících se PO PZ a 2) výrazně rozdílnou oborovou strukturu žáků, kteří se účastnili PO PZ 215 v jednotlivých krajích. Bez přihlédnutí zejména k zastoupení jednotlivých oborových skupin v krajích není možné v krajském srovnání činit korektní závěry. 17

18 VÝSLEDKY TESTŮ 1

19 MATEMATIKA A ČEŠTINA - LETÉ OBORY GYMNÁZIÍ 7 MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK - PO PZ 216 A ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O LETÁ GYMNÁZIA ,2 5,6 2,9 51,1 2 1 MATEMATIKA ČESKÝ JAZYK 19

20 ROZŘAZOVACÍ SCHOPNOST TESTŮ 2

21 VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 15 Adéla přečetla 2 stran knihy, Dana stran a Petr 6 stran. (CZVV) max. 6 bodů 15. V nedokončené větě ( ) doplňte chybějící část (A F) tak, aby vzniklo pravdivé tvrzení. 1. Dana přečetla A) o polovinu více než Dana. B) o třetinu více než Dana. C) o polovinu více než Adéla. D) o třetinu méně než Petr. E) pětinu toho, co přečetly zbývající dvě děti dohromady. F) třetinu toho, co přečetly zbývající dvě děti dohromady. Správné řešení a nejčastější chyba. 1. Dana přečetla o třetinu méně než Petr. úspěšnost 17,3 % Nejčastější chyba: Dana přečetla o polovinu více než Adéla. 21

22 MATEMATIKA A ČEŠTINA - 6LETÉ OBORY GYMNÁZIÍ 7 MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK - PO PZ 216 A ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA ,9 5 7,3 5,1 3 37,9 2 1 MATEMATIKA ČESKÝ JAZYK 22

23 Přiřaďte ke každé úloze ( ) odpovídající výsledek (A F) Petr utratil 3 % z 3 Kč. úspěšnost 52,2 % Kolik Kč mu zbylo? A) 1 B) 1 C) 2 D) 21 E) 2 F) jiný výsledek 1 bod Vypočtěte: úspěšnost 3,3 %, ,1 = max. 2 body Vypočtěte, kolikrát je třeba k číslu 2 přičíst číslo 1, abychom získali číslo 2. úspěšnost 3, % 23

24 MATEMATIKA A ČEŠTINA - OBORY VÍCELETÝCH GYMNÁZIÍ MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK - PRŮMĚRNÝ UCHAZEČI O VÍCELETÁ GYMNÁZIA PO PZ ŘÁDNÝ TERMÍN ,9 51,1 37,9 5,1 1 OSMILETÁ GYMNÁZIA MATEMATIKA %SKÓR ŠESTILETÁ GYMNÁZIA ČESKÝ JAZYK %SKÓR 2

25 MATEMATIKA A ČEŠTINA - LETÉ OBORY MATEMATIKA - PO PZ 216 A ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O LETÉ OBORY ČESKÝ JAZYK - PO PZ 216 A ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O LETÉ OBORY , 7 6 5,9 7,3 69, 56, 5 3 3,1 39, 53, 39,9 35,9 32, ,2 5,3 9, 6, 2 27, CELKEM GYMNÁZIUM LETÉ SOŠ SOU CELKEM GYMNÁZIUM LETÉ SOŠ SOU Pozn.: Příslušnost žáka k oborové skupině, do níž se hlásí, je určena jak jeho první, tak druhou volbou oboru SŠ. Např. pokud se žák hlásí na gymnázium a zároveň na SOŠ, jeho výsledek figuruje v obou oborových skupinách. Pokud se hlásí na 2 gymnázia, jeho výsledek je zahrnut pouze jednou. 25

26 VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 6 Farmář přivezl na trh brambory. Za první hodinu prodal dvě pětiny přivezených brambor, za druhou hodinu prodal pět šestin zbývajících brambor a během třetí hodiny doprodal posledních kg brambor. (CZVV) max. body Vyjádřete zlomkem, jaká část přivezených brambor zbyla farmářovi po první hodině prodeje. úspěšnost 3,7 % Vypočtěte, kolik kilogramů brambor prodal farmář za druhou hodinu. Vypočtěte, kolik kilogramů brambor přivezl farmář na trh. ( ) úspěšnost,7 % max. 3 body Vypočtěte, kolikrát je menší 5 dm 2 než 1 m 2. úspěšnost 35, % Vypočtěte, kolik cm 3 je jedna desetina litru. úspěšnost 39,6 % Vyjádřete zlomkem, jakou část z 2 hodin tvoří minut. úspěšnost 21,1 % 26

27 MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK LETÉ OBORY KRAJSKÉ VÝSLEDKY MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK - PO PZ ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O LETÁ GYMNÁZIA ,1 2,9 55, 9,7 53,2 52,5 51, 5,7 5,2 9, 5,3 5,5 3,2 3,3 2,7 1,9,9,,3 39,7 MATEMATIKA ČESKÝ JAZYK 9,3, 7,1 6,3 1, 35 3,2 36,7 3 33,1 *malý vzorek žáků! Pozn.: Příslušnost žáka ke kraji, v němž koná přijímací zkoušku, je určena jak jeho první, tak druhou volbou oboru SŠ. Pokud se žák tedy hlásí do škol ve dvou různých krajích, je jeho výsledek zohledněn v každém z těchto krajů. Pokud se hlásí na dvě školy v jednom kraji, je jeho výsledek zahrnut pouze jednou. 27

28 MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK 6LETÉ OBORY KRAJSKÉ VÝSLEDKY MATEMATIKA A ČESKÝ JAZYK - PO PZ ŘÁDNÝ TERMÍN UCHAZEČI O 6LETÁ GYMNÁZIA 6 5 5,1 55,3 5,6 55,3 55, 55, 5,5 51,9 51,6 51,7 7,7 5, ,9,2 39, 3,2 3,1 36,3 36,6 36,9 35,3 33,2 27, 2,1 1 MATEMATIKA ČESKÝ JAZYK *malý vzorek žáků! Pozn.: Příslušnost žáka ke kraji, v němž koná přijímací zkoušku, je určena jak jeho první, tak druhou volbou oboru SŠ. Pokud se žák tedy hlásí do škol ve dvou různých krajích, je jeho výsledek zohledněn v každém z těchto krajů. Pokud se hlásí na dvě školy v jednom kraji, je jeho výsledek zahrnut pouze jednou. 2

29 MATEMATIKA LETÉ OBORY KRAJSKÉ VÝSLEDKY 7 MATEMATIKA - PO PZ ŘÁDNÝ TERMÍN - UCHAZEČI O LETÉ OBORY , 57,5 5, 5, 3, 2,9 1,7 39,3 39, 3,9 3, 35,2 33,3 29,9 *malý vzorek žáků! CELKEM GYMNÁZIUM LETÉ SOŠ SOU Pozn.: Příslušnost žáka k oborové skupině, do níž se hlásí, je určena jak jeho první, tak druhou volbou oboru SŠ. Např. pokud se žák hlásí na gymnázium a zároveň na SOŠ, jeho výsledek figuruje v obou oborových skupinách. Pokud se hlásí na 2 gymnázia, jeho výsledek je zahrnut pouze jednou. Analogicky k tomu, pokud se žák hlásí do škol ve dvou různých krajích, je jeho výsledek zohledněn v každém z těchto krajů, resp. krajo-oborů. 29

30 GENDROVÝ POHLED 3

31 Český jazyk Součet bodů Č + M, 5. ročník MUŽI Ženy ČR Matematika Muži Ženy ČR Muži Ženy ČR

32 Součet bodů Č + M, 9. ročník MUŽI Ženy ČR Český jazyk Matematika Muži Ženy ČR Muži Ženy ČR

33 PROJEKT MATURANT 22 33

34 3

35 35

36 ANALÝZA ZNÁMKOVÁNÍ ZŠ

37 37

38 3

39 39

40

41 PRŮMĚRNÉ MAXIMÁLNÍ A MINIMÁLNÍ SKÓRE ŽÁKŮ PŘIJATÝCH V 1. KOLE PZ ŘEDITELÉ PRŮMĚR V % PRŮMĚR Z DEKLAROVANÝCH MAXIMÁLNÍCH A MINIMÁLNÍCH HODNOT, KTERÝCH DOSÁHLI ŽÁCI PŘIJATÍ NA ŠKOLU V 1. KOLE PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK A REÁLNĚ DOSAŽENÝ PRŮMĚRNÝ 76, 2,9 1, 5. ROČNÍK 69,1 37,9 1,5 7. ROČNÍK 1,6 53, 19,9 9. ROČNÍK - GYM. 63,5 35,9 53, 27,,7 6, 9. ROČNÍK - SOŠ 9. ROČNÍK - SOU 79, 51,1 7, 5,1 26,7 26, 5. ROČNÍK 7. ROČNÍK 5,6 69, 3, 9. ROČNÍK - GYM. 72, 5,3 21,2 9. ROČNÍK - SOŠ 63,1 6, 1, 9. ROČNÍK - SOU MAXIMUM REÁLNÝ PRŮMĚRN Ý MINIMUM MATEMATIKA ČESKÝ JAZYK Q9. UVEĎTE, PROSÍM, MAXIMUM A MINIMUM, KTERÉHO DOSÁHLI ŽÁCI PŘIJATÍ NA VAŠI ŠKOLU V 1. KOLE PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK. 1

42 ČETNOST MAXIMÁLNÍHO A MINIMÁLNÍHO SKÓRE ŽÁKŮ PŘIJATÝCH V 1. KOLE PZ 5. ROČNÍK ŘEDITELÉ 1 MATEMATIKA - 5. ROČNÍK - MAXIMUM 1 ČESKÝ JAZYK - 5. ROČNÍK - MAXIMUM POČET ŠKOL V % 6 2 POČET ŠKOL V % POČET ŠKOL V % MATEMATIKA - 5. ROČNÍK -MINIMUM POČET ŠKOL V % ČESKÝ JAZYK - 5. ROČNÍK - MINIMUM Q9. UVEĎTE, PROSÍM, MAXIMUM A MINIMUM, KTERÉHO DOSÁHLI ŽÁCI PŘIJATÍ NA VAŠI ŠKOLU V 1. KOLE PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK. 2

43 ČETNOST MAXIMÁLNÍHO A MINIMÁLNÍHO SKÓRE ŽÁKŮ PŘIJATÝCH V 1. KOLE PZ 5. ROČNÍK ŘEDITELÉ 1 MATEMATIKA - 5. ROČNÍK - MAXIMUM 1 ČESKÝ JAZYK - 5. ROČNÍK - MAXIMUM POČET ŠKOL V % 6 2 POČET ŠKOL V % POČET ŠKOL V % MATEMATIKA - 5. ROČNÍK -MINIMUM POČET ŠKOL V % ČESKÝ JAZYK - 5. ROČNÍK - MINIMUM Q9. UVEĎTE, PROSÍM, MAXIMUM A MINIMUM, KTERÉHO DOSÁHLI ŽÁCI PŘIJATÍ NA VAŠI ŠKOLU V 1. KOLE PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK. 3

44 ŘEDITELÉ ČETNOST MAXIMÁLNÍHO A MINIMÁLNÍHO SKÓRE ŽÁKŮ PŘIJATÝCH V 1. KOLE PZ 9. ROČNÍK - GYMNÁZIA MATEMATIKA - 9. ROČNÍK - GYMNÁZIA - MAXIMUM 2 ČESKÝ JAZYK - 9. ROČNÍK - GYMNÁZIA - MAXIMUM POČET ŠKOL V % POČET ŠKOL V % MATEMATIKA - 9. ROČNÍK - GYMNÁZIA - MINIMUM ČESKÝ JAZYK - 9. ROČNÍK - GYMNÁZIA - MINIMUM 1 POČET ŠKOL V % POČET ŠKOL V % Q9. UVEĎTE, PROSÍM, MAXIMUM A MINIMUM, KTERÉHO DOSÁHLI ŽÁCI PŘIJATÍ NA VAŠI ŠKOLU V 1. KOLE PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK.

45 ŘEDITELÉ ČETNOST MAXIMÁLNÍHO A MINIMÁLNÍHO SKÓRE ŽÁKŮ PŘIJATÝCH V 1. KOLE PZ 9. ROČNÍK - SOŠ 6 MATEMATIKA - 9. ROČNÍK - SOŠ - MAXIMUM 1 ČESKÝ JAZYK - 9. ROČNÍK - SOŠ - MAXIMUM POČET ŠKOL V % POČET ŠKOL V % MATEMATIKA - 9. ROČNÍK - SOŠ - MINIMUM ČESKÝ JAZYK - 9. ROČNÍK - SOŠ - MINIMUM POČET ŠKOL V % POČET ŠKOL V % Q9. UVEĎTE, PROSÍM, MAXIMUM A MINIMUM, KTERÉHO DOSÁHLI ŽÁCI PŘIJATÍ NA VAŠI ŠKOLU V 1. KOLE PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK. 5

46 ŘEDITELÉ ČETNOST MAXIMÁLNÍHO A MINIMÁLNÍHO SKÓRE ŽÁKŮ PŘIJATÝCH V 1. KOLE PZ 9. ROČNÍK - SOU 1 MATEMATIKA - 9. ROČNÍK - SOU - MAXIMUM ČESKÝ JAZYK - 9. ROČNÍK - SOU - MAXIMUM 1 POČET ŠKOL V % 6 2 POČET ŠKOL V % MATEMATIKA - 9. ROČNÍK - SOU - MINIMUM ČESKÝ JAZYK - 9. ROČNÍK - SOU - MINIMUM POČET ŠKOL V % POČET ŠKOL V % Q9. UVEĎTE, PROSÍM, MAXIMUM A MINIMUM, KTERÉHO DOSÁHLI ŽÁCI PŘIJATÍ NA VAŠI ŠKOLU V 1. KOLE PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK. 6

47 Děkuji za pozornost Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT, Jankovcova 933/63, 17 Praha 7, tel.: