Evaluace středních škol

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Evaluace středních škol"

Jana Vaňková
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Evaluace středních škol v projektu Kvalita II Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II A 1 2: Evaluace středních škol

2 M a l á t o v a t e l e-m a i l : 1. Celkový koncept kvality; žák, škola a výsledky vzdělávání 2. Základní školy (krátké shrnutí a návaznosti se SŠ) PISA a Kvalita I (devítky) Model škol podle SES 3. Střední školy PISA Maturita nanečisto - distribuce výsledků, typologie nejhorších Přechod do terciérního vzdělávání, nezaměstnanost 4. Hodnocení získaného vzdělání absolventy Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha, MŠMT,

Střední školy PISA Maturita nanečisto - distribuce výsledků, typologie nejhorších Přechod do terciérního

ŠKOLA: ŘÍZENÍ ZA ÚČELEM ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÉ SLUŽBY Monitorování Sledované charakteristiky školy Podíl žáků a učitelů Kvalifikace učitelů Dovednosti učitelů Řízení Další charakteristiky

4 ŠKOLA: ŘÍZENÍ ZA ÚČELEM ZVÝŠENÍ KVALITY POSKYTOVANÉ SLUŽBY Monitorování Sledované charakteristiky školy Podíl žáků a učitelů Kvalifikace učitelů Dovednosti učitelů Řízení Další charakteristiky učitelů Charakteristiky žáků Charakteristiky vybavení školy Další charakteristiky školy: velikost školy, míra selektivity školy, struktura sociálně-ekonomického statusu žáků, atmosféra školy, spolupráce učitelů, dynamika úpravy a vytváření vzdělávacích programů, autonomie školy Také ve vzdělávacím systému, jeho jednotlivých prvcích i procesech platí, že mají-li být řízeny, musí být monitorovány a dosažené výsledky vyhodnocovány. Vyhodnocení Výsledky žáků znalostní a dovednostní Uplatnitelnost absolventů na trhu práce Úspěšnost při přechodu na další úroveň vzdělávání

atmosféra školy, spolupráce učitelů, dynamika úpravy a vytváření vzdělávacích programů, autonomie školy Také ve vzdělávacím systému, jeho jednotlivých prvcích i procesech platí, že mají-li

Zvyšování autonomie škol více evaluace na úrovni školy s cílem: Zlepšování práce školy + Zajištění požadavku rovných příležitostí Výroční zpráva Obecná tendence: kombinovat externí evaluaci a vlastní

5 Zvyšování autonomie škol více evaluace na úrovni školy s cílem: Zlepšování práce školy + Zajištění požadavku rovných příležitostí Výroční zpráva Obecná tendence: kombinovat externí evaluaci a vlastní evaluaci školy Charakteristiky školy: Podíl žáků a učitelů, kvalifikace a dovednosti učitelů, charakteristiky žáků, vybavení školy velikost školy, míra selektivity školy, struktura sociálněekonomického statusu žáků, atmosféra školy, spolupráce učitelů, dynamika úpravy a vytváření vzdělávacích programů, autonomie školy Řízení Monitorování Vyhodnocení Interní školní systémy hodnocení Externí hodnocení CERMAT (Maturita Nanečisto, produkty projektu Kvalita I) SCIO, Kalibro Mezinárodní projekty (PISA, TIMMS, PIRLS)

selektivity školy, struktura sociálněekonomického statusu žáků, atmosféra školy, spolupráce učitelů, dynamika úpravy a vytváření vzdělávacích programů, autonomie školy Řízení

6 Regionální Výroční zpráva kraje Výroční zpráva VRŠI HODNOCENÍ NA ÚROVNI SYSTÉMU Evaluace - shrnutí Celostátní Výroční zpráva MŠMT Výroční zpráva ČŠI Mezinárodní Objektivní a srovnatelné mezinárodní průzkumy (PISA, TIMSS, PIRLS) HODNOCENÍ NA ÚROVNI ŽÁKA Interní Školní klasifikační a examinační systémy Přijímací řízení na SŠ Závěrečné a maturitní zkoušky, absolutoria apod. Externí Využití externích nástrojů (Kalibro, Scio, CERMAT apod.) HODNOCENÍ NA ÚROVNI ŠKOLY Interní Výroční zpráva školy Vlastní hodnocení (autoevaluace) školy Externí Užití externích nástrojů (maturitní sondy, ÚIV, SCIO,Kalibro, apod.) ČŠI Mezinárodní šetření (PISA,TIMMS)

SŠ Závěrečné a maturitní zkoušky, absolutoria apod. Externí Využití externích nástrojů (Kalibro, Scio, CERMAT apod.

7 Základní školy: PISA a Kvalita I (devítky)

9 Souvislost výsledků z projektu PISA a Kvalita I (devítky) a kvalifikace učitelů Deváté třídy a odpovídající ročn.vícel.gymn.: PISA 2006, Kvalita I (CERMAT); stejné školy

17 Střední školy: PISA: G, SOŠ+SOU, SŠ bez m. Výsledek PISA Šest skupin středních škol podle výsledku v PISE a socioekonomického zázemí PISA 2003, Gymnázia, SOŠ a SOU s maturitou a SŠ bez maturity Matematika: Čtení: Řešení problémů: Přírodní vědy: Matematika: 467 Čtení: 439 Řešení problémů: 474 Přírodní vědy: 489 Matematika: Čtení: Řešení problémů: Přírodní vědy: Matematika: Čtení: Řešení problémů: Přírodní vědy: Matematika: Čtení: Řešení problémů: Přírodní vědy: Matematika: Čtení: Řešení problémů: Přírodní vědy: Gymnázia SOŠ a SOU s maturitou SŠ bez maturity -2,5-2,0-1,5-1,0-0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Index socioekonomického zázemí

problémů: Přírodní vědy: 620 577 607 623 Matematika: 467 Čtení: 439 Řešení problémů: 474 Přírodní vědy: 489 Matematika: Čtení: Řešení problémů: Přírodní vědy: 548 516 550 549 600 550 500

18 Výsledek PISA Šest skupin středních škol podle výsledku v PISE a socioekonomického zázemí: FAKTORY Gymnázia PISA 2003, Gymnázia, SOŠ a SOU s maturitou a SŠ bez maturity Ke sledování práce učitelů využity testové výsledky žáků Komplexní 700 faktor chování učitelů Hodnocení 15letých využíváno k porovnávání výsledků školy s výsledky v regionu či v zemi Nedostatek didaktických pomůcek Nedostatečné podněcování žáků k využívání svých schopností 450 Gymnázia 400 SOŠ a SOU s maturitou SŠ bez maturity 350-1,0-0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Index socioekonomického zázemí

využíváno k porovnávání výsledků školy s výsledky v regionu či v zemi 650 600 550 500 Nedostatek didaktických pomůcek Nedostatečné podněcování

19 Výsledek PISA Šest skupin středních škol podle výsledku v PISE a socioekonomického zázemí: FAKTORY SOŠ a SOU s maturitou PISA 2003, Gymnázia, SOŠ a SOU s maturitou a SŠ bez maturity 700 Škola nabízí volitelnou matematiku k podpoře zájmu o matematiku Pracovní morálka a celkové zapojení učitelů Lepší studijní morálka studentů Konsensus učitelů Výukové možnosti školy jsou omezovány - nedostatkem aprobovaných učitelů matematiky a přírodních věd - nedostatkem či nevhodností počítačů pro výuku -nedostatkem či nevhodností počítačových výukových programů Výuka je omezována absencemi žáků 400 Gymnázia SOŠ a SOU s maturitou SŠ bez maturity 350-2,5-2,0-1,5-1,0-0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Index socioekonomického zázemí

Výukové možnosti školy jsou omezovány - nedostatkem aprobovaných učitelů matematiky a přírodních věd - nedostatkem či nevhodností počítačů pro výuku -nedostatkem či nevhodností

20 Výsledek PISA Šest skupin středních škol podle výsledku v PISE a socioekonomického zázemí: FAKTORY SŠ bez maturity PISA, Gymnázia, SOŠ a SOU s maturitou a SŠ bez maturity 700 Shoda mezi učiteli, že je třeba udržovat co možná nejvyšší úroveň vědomostí 650 Škola nabízí počítačový kroužek (s úzkým vztahem k matematice) 600 Vyšší autonomie školy Výuka žáků omezována - absencemi učitelů - přílišnou přísností učitelů vzhledem k žákům - učitelským sborem odmítajícím změny Chování učitelů -2,5-2,0-1,5-1,0-0,5 0,0 0,5 1, Gymnázia SOŠ a SOU s maturitou SŠ bez maturity Index socioekonomického zázemí

matematice) 600 Vyšší autonomie školy 550 500 Výuka žáků omezována - absencemi učitelů - přílišnou přísností učitelů vzhledem k žákům - učitelským sborem

21 Střední školy: Maturita nanečisto a PISA Souvislost výsledků z projektu PISA 2006 a Maturita nanečisto 2006; vzájemné korelace testů, stejné školy Maturita nanečisto PISA Matematika Český jazyk MaNa průměr Matematická gramotnost Čtenářská gramotnost Přírodovědná gramotnost Matematika Český jazyk MaNa průměr 1 0,90 0,94 0,88 0,84 0,87 1 0,97 0,91 0,92 0,92 1 0,90 0,92 0,92 Matematická gramotnost 1 0,95 0,98 Čtenářská gramotnost 1 0,97 Přírodovědná gramotnost 1

23 Střední školy: DISTRIBUCE výsledků v Maturitě nanečisto

24 Celkem Nejhorších 10% Nejhorších 5%

25 21 % ze všech učňů bude v maturitě neúspěšných 9 % Nejhorších10% Nejhorších 5% 1 %

26 Nejhorších10% Nejhorších 5%

27 neúspěšných absolventů v polovině SOU bude 20 % a více neúspěšných absolventů ve třetině SOU bude třetina a více neúspěšných absolventů

28 Nejhorších10% Nejhorších 5%

29 VE TŘETINĚ SOU BUDE TŘETINA NEÚSPĚŠNÝCH MSK: 30 SOU ÚS: 28 SOU KV: 11 SOU JM: 27 SOU JČ: 16 SOU

34 Hodnocení získaného vzdělání absolventy Znalosti a dovednosti teoretické, všeobecné a praktické Dovednosti organizační, týmové práce, rozhodování, komunikace Dovednost tvořivého myšlení, neustálého se učení

35 velmi špatně spíše špatně spíše dobře velmi dobře

36 spíše špatně spíše dobře velmi dobře

37 M a l á t o v a t e l e-m a i l : Shrnutí Existují faktory, které ovlivňují výsledky škol ZŠ: rozdělení škol podle socioekonomického zázemí žáků kvalifikovanost učitelů materiální podmínky vzdělávání pracovní morálka učitelů a žáků SŠ: rozdělení podle nematuritních SŠ, SOŠ a SOU s mat., G kvalifikovanost učitelů vybavení škol kvalita práce učitelů, jejich zainteresovanost, pracovní morálka Další šetření - informace o škole, o žácích další poznávání faktorů

38 M a l á t o v a t e l e-m a i l : Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha, MŠMT,

Podobné dokumenty

Evaluace základních škol

Evaluace základních škol v projektu Kvalita II Přehled hlavních zjištění Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha, SKAV, 11. 9. 2008 M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : 1. Základní koncept