Hledání vize pro Mlýnský ostrov

Transkript

1 Hledání vize pro Mlýnský ostrov Pardubice

2 3 Hledání vize pro Mlýnský ostrov vydání 11/2016 Pardubice

3 ONplan lab, s. r. o., 2016 Město Pardubice, 2016 obsah 1 Úvod ONplan lab, s. r. o. 4 Ječná 2/ Praha 2 statutární město Pardubice Perštýnské nám Pardubice 2 Příběhy Mlýnského ostrova 10 3 Pardubice: město pro Mlýnský ostrov dnes 30 5 Hlavní aktéři Mlýnského ostrova 50 6 Deset základních principů rozvoje 76

4 6 7 1 Úvod

5 8 9 Automatické mlýny, ztichlý hrad na nábřeží Chrudimky, výrobní a administrativní areály zaměstnávající přes dvě stě Pardubáků, tichá rezidenční část města a zároveň místo nedaleko soutoku řek s velkým potenciálem pro cestovní ruch i volnočasové aktivity. Jak uchovat současné hodnoty a zároveň plně využít onen potenciál, který pro rozvoj Pardubic Mlýnský ostrov představuje? Města a jejich části jsou vystaveny permanentní změně. Odvětví, které dříve bylo chloubou města, tahounem místní ekonomiky i městské výstavby, ustupuje a dává prostor novému, které má na využití území často jiné nároky. Zároveň se mění i požadavky na bydlení a kvalitu veřejných prostranství. Každá významná etapa v dějinách města je spojena s vizí. Jedinečná místa si žádají jedinečný přístup. Příprava regulačního plánu pro toto území je hledáním společné realistické vize, která nejen rozvine potenciál tohoto místa, ale přispěje k větší konkurenceschopnosti Pardubic v soutěži s jinými městy o mladé talenty, investice, návštěvníky. Jak najít novou vizi pro Mlýnský ostrov? Tato publikace by se měla stát příručkou pro urbanisty, městské plánovače, inženýry, ekonomy, zástupce samosprávy, vlastníky nemovitostí a další hlavní aktéry Mlýnského ostrova, kteří se budou podílet na jeho rozvoji. Široké pardubické veřejnosti bude vyprávět příběh o této části města a přiblíží jí principy rozvoje ostrova.

6 10 11 Mlýnský ostrov odvěká součást Pardubic Území Mlýnského ostrova je zřetelně vymezeno vodními toky: ze západu řekou Chrudimkou, z jihu a východu jej obtéká náhon Halda a severní hranici tvoří koryto Spojilského odpadu. Mlýnský ostrov zároveň doplňuje jedinečnou osu procházející městem od hlavního nádraží kolem nového obchodního centra přes nákupní třídu Míru, Zelenou bránu, Pernštýnské náměstí až po nedávno rekonstruovaný park Na Špici. Revitalizace ostrova dotvoří kompozici hlavní osy celého města.

7 Pardubická samospráva v posledních letech investovala do několika projek Ve stejném časovém období by měl být propojen park Na Špici s pravým 2 tů s celoměstským významem v okolí břehem Labe. Severojižní tepna Mlýnského ostrova. Patří mezi ně obnova Tyršových sadů, nové propo se tak protáhne přes Mlýnský ostrov až do severní části Pardubic a území 3 4 jení parku Na Špici s levým břehem se otevře pro obyvatele Polabin Chrudimky a samotná rekonstrukce a návštěvníky Univerzity Pardubice. tohoto parku. Připravovaná cyklostezka do Hradce Králové na pravém břehu Labe pak Další projekty jsou v přípravě. Jižně umožní důležité regionální propojení. od Mlýnského ostrova vznikne po obou březích Chrudimky nové pěší Ve fázi ověřovací studie se nachází 5 a cyklistické propojení. Takzvaný záměr na vybudování koncového Náhrdelník Chrudimky, jehož rekreačního přístavu na Labi s nadre realizace je naplánována na rok gionálním významem na pravém 2019, se bude táhnout od Mlýnského ostrova v délce více než 1,5 km břehu řeky v blízkosti koupaliště. 6 až k areálu pardubické nemocnice. Nová cestní síť propojí centrum města s jednotlivými veřejnými 7 budovami a místy pro volnočasové aktivity podél řeky a zároveň bude sloužit jako atraktivní severojižní propojení Jednotlivých čtvrtí Pardubic. 1 koupaliště 8 2 záměr přemístění tenisového klubu 3 koncový rekreační přístav Labe / ověřovací studie 4 lávka přes Labe / předpoklad realizace park Na Špici / rekonstrukce lávka přes Chrudimku / realizace studie na propojení nábřeží Chrudimky a Labské ulice / Tyršovy sady / rekonstrukce katastrální úřad 10 okresní a krajský soud 11 projekt Náhrdelník Chrudimky / předpoklad realizace Připravované záměry v území 12 Magistrát města Pardubic realizace důležité objekty projekty v přípravě vize

8 Příběhy Mlýnského ostrova

9 16 17 Na území dnešního Mlýnského Automatické mlýny nejsou výsled- Velkou roli v tomto ohledu hrála Měst- ostrova stával podle dostupných kem nějakého lineárního procesu ská technická kancelář, která připra pramenů mlýn již v 16. století. Na investor záměr architekt stavba. vovala analytické i regulační plány, konci 19. století pak v oblasti byly Od počátku jsou zasazeny do širokého a politická reprezentace, která i přes hned čtyři mlýny. Tato část Pardu- modernizačního procesu, který se značný odpor dokázala prosadit zasy bic tvořila bezprostřední hospo- do Pardubic dostal právě na konci pání městských vodních příkopů a ka dářské zázemí města. Ulice Na La- 1. desetiletí 20. století do významné nálů. Paralelně, ale v souladu se zájmy pohled na Winternitzovy mlýny, cca 1921, VČM v Pardubicích žánkách vedla k cihelně, která zde stála již od 15. století. Podél ní byly přechodové fáze. města, probíhala Zemským výborem a Prezídiem zemské komise pro úpra vystavěny usedlosti. Bydleli zde Stará sídelní struktura historického vu řek v Čechách řízená regulace řek. i rybáři, kteří se starali o rybniční jádra s navazujícími lineárními před Severní úsek regulace Chrudimky pro hospodářství založené rodem městími se rozrůstala v nově regulo bíhal právě v letech Bylo Pernštejnů. vaných čtvrtích, především na straně s ní spojeno i rušení starých mlýn Zeleného předměstí. Urbanizační tlak ských provozů v této době zanikly umocněný stavbou hlavní železniční v okolí 4 mlýny i starší vodní díla tepny vyžadoval daleko koncepčnější (mosty, jezy). Město stavělo novou přístup k územnímu plánování, hydroelektrárnu, řeky byly nově pře k plánování a realizaci důležitých mosťovány železnými mosty. Město Voda, mouka, chleba pohled na Winternitzovy mlýny, cca 1926, VČM v Pardubicích veřejných budov a komunikační infrastruktury města. viditelně měnilo strukturu a nabízelo nové příležitosti pro urbanizmus, architekturu a podnikání. Právě taková příležitost vznikla po zničení konkurence a po regulaci území kolem Chrudimky pro podnikatelský záměr Egona a Karla Winternitzových. Ti již v té době vlastnili nemošický statek a mlýn ve Štětíně u Mětic a nově také nabyli rušený mlýn Valcha na dolním toku městského kanálu. hydroelektrárna na Chrudimce, nedatováno, VČM v Pardubicích superpozice stávající situace areálu a indikační skici Stabilního katastru 1839 Tato kapitola vychází z materiálů shromážděných v rámci stavebně-historického výzkumu MgA. Františkem R. Václavíkem publikovaného v prosinci 2012.

10 18 19 Zní to trochu divně a nemožně, ale má a může se to státi skutkem. Aby město získalo vody v městě a staly se různé pokusy, které však nesetkaly se s výsledkem. Když už vše pokládalo se za marné, silný zájem na získání vod vyvolal téměř v posledních dnech ještě tuto alternativu koupiti mlýn pě. Odkolkův a za mlýn Valchu dáti pp. Winternitzům místo a vodní sílu na mlýn v Plodru. Péčí povolaných činitelů a ochotou zúčastněných tato poslední myšlenka byla propracována a výsledky toho byly předneseny ve schůzi odborů a expertů ve čtvrtek dne 28. t. m. v radnici konané. V této schůzi téměř jednohlasně byla uznána proveditelnost této myšlenky a povede-li ještě jednání, které se má díti v sobotu 30. t. m, k příznivému výsledku, bude věc předložená obecnímu zastupitelstvu k rozhodnutí. 30. dubna 1910, Neodvislé listy květen 1910 listopad červenec leden prosinec únor květen Kvůli regulaci řečiště Chrudimky došlo k demolici existujících mlýnů a odstranění areálu tzv. Červených lázní. Pozemek podél východní hrany nově regulované řeky město nabídlo bratrům Karlu a Egonu Winternitzovým jako náhradu za ušlou investici při koupi mlýna Valcha. Ten stál u městské řeky zasypané v roce Městská technická kancelář zakreslila umístění budovy mlýna 10 m od vnitřní hrany nové hráze. Délka budovy měla být 49 m, šířka 14 a výška hlavní budovy 16,4 m. Turbínový pohon měl být napájen vodou vedenou kanálem odbočujícím z přiváděcího náhonu do městské hydroelektrárny. Vznikly první plány budovy projektované pardubickou firmou Josef Prokop a synové a hospodářské budovy navržené místním stavitelem Josefem Janečkem. Projektová dokumentace, půdorysy Rada a řezy města firmy Pardubic Josef Prokop ustavila a synové pracovní skupinu byla předána Mlýny architektu a pověřila Gočárovi, ji zpracovánírý začal vize pracovat a strategie na architektonické využití areálu kte Automatických podobě vnějšího mlýnů vzhledu pro budovy. projekt kulturfabrik. březen 2016 Bylo vydáno stavební povolení Z c. dotazníkové k. místodržitelstvím. akce mezi pardubickými kulturními a vzdělávacími institucemi vyplynul jejich zájem o využívání mlýnů. léto 2016 Do provozu byla uvedena vodní elektrárna obyvatele na regulovaném Pardubic byl toku uspořádán Chrudim Pro workshop ky s výkonem Automatické 260 kw podle mlýny: projektu Věc veřejná, Františka z Křižíka. něhož vyplynul zájem veřejnosti o polyfunkční využití areálu pro kulturu, vzdělávání, služby, bydlení a administrativu. srpen 1911 Budova mlýnů spolu s hospodářskou budovou byla zkolaudována. V Gočárových 31 letech se Winternitzovy mlýny staly jednou z jeho prvních větších realizací Budova mlýnů byla doplněna o přístavbu skladovacího traktu rozšiřující budovu na severní straně. Rozsah přístavby byl omezen katastrální hranicí, za kterou měla ležet budoucí komunikace. červen 1919 Požár zničil střední mlýnský trakt. Během následné rekonstrukce byl téměř celý mlýn zvýšen o jedno podlaží. Firma GoodMills Česko, s. r. o., prodala říjen 1921 areál mlýnů manželům Lukáši a Marianě Smetanovým. Ti deklarují zájem Byla dokončena pokračovat stavba v záměru vodárenské kulturního věže a kreativního s rezervoárem programu vody pro pro samospádný budovu systém. Automatických Budova s výrazným mlýnů. historickou motivem odsazených trojúhelných štítů byla postavena dle plánu Josefa Gočára. Proběhla první jednání nových majitelů 1924 s členy iniciativy Mlýny městu o možných formách spolupráce. V rámci rozšíření skladovacích kapacit mlýnů bylo paralelně k hlavní budově postaveno nové silo spojené s mlýnem v úrovni nejvyššího podlaží Areál koupila pražská akciová společnost Centrofarina, která dále provozovala mlýny pod názvem Automatické mlýny.

11 20 21 návrh Stavoprojektu na zastavění území: varianta A, Stavoprojekt KNS Pardubice 1949 návrh Stavoprojektu na zastavění území: varianta B, Stavoprojekt KNS Pardubice 1949 přístavba skladiště, úprava zastavění, Východočeské mlýny Pardubice, n. p., Stavoprojekt, ak. arch. K. Řepa 1950

12 22 23 Jelikož se jeví v Pardubicích i stoupne spotřeba pekař-...výše jmenované důvody potřebujeme, abyste pro vodů chceme vybudovat značná potřeba pekařských ských výrobků. Mimo to jsou vedly nás k tomu, abychom nás zajistili pozemky dále směrem k soutoku Labe výrobků a tato potřeba je to provozovny ponejvíce po Vám předložili plány na a veškeré budovy mezi ře- a Chrudimky sociální zaříze- uspokojena jen s vypětím živnostensku provozované výstavbu ústředních pekáren kou Chrudimkou až k ulici ní, t. j. společenskou budo- všech sil našich pekařských a dle příkazu KSČ a všech při našem základním závo- Ležánecké a z druhé strany vu, hřiště, závodní kuchyni zaměstnanců v závodech nadřazených našich orgánů dě v Pardubicích... žádáme, od ulice Mezi mosty až atd. a také chceme v přípa- a v dohledné době tato musíme pekařskou výrobu abyste naši snahu podpořili k Labi... Na místech, kde dě, že byste nám to umožni- kapacita stávajících našich zprůmyslnit, t. j. přenést do a to tím, že nám zajistíte sta- nyní jsou staré domky, li, vybudovat plovárnu... pekařských závodů nám takového závodu, kde by- vební parcely pro výstavbu chceme postupně vybudovat nebude postačovat, jelikož chom veškerou pekařskou závodu, jak je ze situačního ústřední budovu adminis- v Pardubicích a v blízkém výrobu mohli zkoncentrovat plánku zřejmo a jednalo by trativní, vedle této budovy okolí se staví značné průmy- a tímto zkoncentrováním se o kombinát mlýna, peká- podle ulice Ležánecké velké slové objekty, které budou zaměstnávat několik desítek tisíc zaměstnanců a tím máme možnost použití pekařských strojů na odstranění lidské dřiny ren a cukráren, t.j. po vzoru ruském - chlebozávod. K tomuto provedení údržbářské dílny... dále velké garáže. Mimo těchto budov pro provoz chlebozá- 23. října 1950, Pardubicko-Jihlavské mlýny np., Pardubice Mlýny byly zestátněny, staly se součástí sdruženého národního podniku Východočeské mlýny Hradec Králové. Stavoprojekt vypracoval zastavovací plán pro oblast mezi ulicemi U Mlýnů a Na Lažánkách s uliční sítí, rozvolněnou strukturu zástavby i funkcí užití. Tento zastavovací plán již počítal se stavbou provozu pekáren na sever od areálu mlýna, na samém konci ulice Na Ležánkách, který se měl postupně spojit s areálem mlýnů. První zmínka o památkové ochraně mlýnů. V zápisu z jednání komise vyslovující se k opravě průčelí mlýna v roce 1957 čteme: Gočárova stavba, je chráněná Památkovým úřadem. Projekt přístavby mlýnského skladu navazujícího na mlýn na severní straně byl dopracován. Hmotová skladba a členění průčelí vycházejí ze staršího návrhu arch. Karla Řepy z roku 1950 a poměrně citlivě navazují na Gočárovo řešení. Byla zahájena stavba továrny na chléb tzv. velkopekárny v severní části ulice Na Ležánkách na místě bývalého dobytčího trhu. Pekárna byla uvedena do provozu v roce Měsíčně zpracovávala 61 vagonů mouky dopravované dopravníkem ze sousedního mlýna. Roční výrobní kapacita dosahovala tun chleba. Areál mlýna se dále rozrostl o stavbu skladu balené mouky podél severní hrany areálu (600 m 2 ) a stavbu vážního domu při jižním vjezdu Stavba zdymadla na Labi zvedla hladinu Chrudimky nad úroveň vodní elektrárny. Vyprázdněná budova elektrárny byla následně předána Sedmičce 7. oddílu pionýra, později vodním skautům. Byla dostavěna tzv. správní budova II. (dnes ve vlastnictví Pražské správy nemovitostí) a závodní jídelna s kuchyní (dnes sídlo firmy Energie MaR). Těmto realizacím předcházely demolice domů v nároží ulice Na Lažánkách a Mezi Mosty. Areál mlýnů dosáhl své největší velikosti. Stavby byly zapsány do rejstříku nemovitých kulturních památek v rozsahu vodní mlýn automatický s vodárenskou věží, se silem a trafostanicí, tzv. Winternitzův se svými pozemky st. parc. č. 1617/2 a 1617/3.

13 24 25 Mlýny, věc veřejná Ukončení provozu, možnost navštívit dříve z hygienických důvodů nepřístupný prostor a snaha o uchování kulturní památky podnítila nevídaný zájem velké části pardubické veřejnosti o Automatické mlýny. Tajemný hrad na břehu Chrudimky, který sto let komunikoval s městem svým nepřetržitým hukotem, utichl. Jeho ticho však bylo pro mnohé voláním. Pardubičtí najednou stáli před rozhodnutím, jak tento skvost, který jim nepatří, uchránit, využít k rozvoji města, ale zároveň se nepustit do nerozvážného dobrodružství. Lidé, kterým nebyl lhostejný osud tohoto místa, se dali dohromady a tak vznikla iniciativa Mlýny městu. Nebývalý zájem o kulturní festival Automatické kulturní mlýny dále podpořil diskuzi o využití budovy pro kulturu a podnikání v kreativních odvětvích. Nadšení desítky dobrovolníků dokonce zachytil dokumentární film Boží mlýny na prodej produkce České televize. Město založilo pracovní skupinu Mlýny a o budoucnosti stavby, jejím možném odkupu se začalo diskutovat i na zastupitelstvu.

14 26 27 V mlýnici se ještě nacházela kompletní technologie včetně mlýnských stolic, korečkových dopravníků a obřích dřevných vysévačů zavěšených na svazcích bambusových tyčí. Mlýnice byla protkána hustou soustavou skleněných a plechových moukovodných trubic diagonálně procházejících napříč čtyřmi podlažími. Dřevěné a parketové podlahy vyleštěné mnohaletým stíráním jutovými pytli napuštěnými petrolejem, vůně mouky, prostory prosvětlené velkými okny, ticho opuštěných prostor, světelné obrazy hladiny Chrudimky procházející okny a promítající se na stěny a stropy, úžasná vyhlídka ze střechy mlýna na město a okolí, stopy nedávné přítomnosti posledních zaměstnanců, moučný prach, Gočárův hrad. Zdeněk Závodný, programový ředitel Divadla září 2012 květen červen 2013 září říjen 2013 listopad 2013 leden 2014 únor 2014 Společnost GoodMills Česko, s. r. o., se rozhodla prodat areál Automatických mlýnů. V rámci Dnů architektury mlýny vidělo na 400 návštěvníků, nečekaný zájem o stavbu a její historii zahájil veřejnou diskuzi o jejich dalším využití. V Automatických mlýnech se konal multižánrový festival Automatické kulturní mlýny, který uspořádaly pardubické kulturní a vzdělávací organizace, navštívilo jej návštěvníků. Rada města Pardubic ustavila pracovní skupinu Mlýny a pověřila ji zpracováním vize a strategie využití areálu Automatických mlýnů pro projekt kulturfabrik. Z dotazníkové akce mezi pardubickými kulturními a vzdělávacími institucemi vyplynul jejich zájem o využívání mlýnů. Pro obyvatele Pardubic byl uspořádán workshop Automatické mlýny: Věc veřejná, z něhož vyplynul zájem veřejnosti o polyfunkční využití areálu pro kulturu, vzdělávání, služby, bydlení a administrativu. duben 2014 květen 2014 září 2014 březen 2016 léto 2016 Česká televize uvedla dokumentární film Boží mlýny na prodej, ve kterém dokumentarista Filip Remunda na příkladu mlýnů ukazuje, jak jsou lidé ochotni zapojit se ve svém městě do dobrovolné činnost. Winternitzovy Automatické mlýny byly nařízením vlády ČR prohlášeny za národní kulturní památku. Pracovní skupina Mlýny předložila Zastupitelstvu města Pardubic dokument Automatické mlýny: pardubická kulturfabrik, který shrnuje diskuzi napříč veřejným sektorem a občanskou společností a navrhuje pro areál mlýnů regulativy. Zastupitelstvo města se nerozhodlo pro odkup Automatických mlýnů od společnosti GoodMills Česko, s. r. o. Firma GoodMills Česko, s. r. o., prodala areál mlýnů manželům Lukáši a Marianě Smetanovým. Ti deklarují zájem pokračovat v záměru kulturního a kreativního programu pro historickou budovu Automatických mlýnů. Proběhla první jednání nových majitelů s členy iniciativy Mlýny městu o možných formách spolupráce.

15 3 Pardubice: město pro

16 30 31 Přivést do města více trvale žijících obyvatel bylo jedním z bodů naší radniční koalice již na jejím počátku. Vzhledem k aktuálnímu velmi pozitivnímu rozvoji průmyslu, ohlášenému nárůstu pracovních míst v Pardubicích, a taky faktu, že mnoho lidí sem do zaměstnání denně dojíždí, se budeme snažit udělat vše pro to, aby chtěli nejen tito pracovníci s rodinami, ale například i absolventi škol, v našem městě také bydlet. Vizí radnice je mít během dvaceti až třiceti let z Pardubic město se 120 tisíci obyvateli. primátor statutárního města Pardubic, prosinec 2015 Mlýnský ostrov jako rozsáhlé transformační území v centru Pardubic naskýtá velké možnosti, jak naplnit celou řadu ze strategických priorit města. Tradiční průmyslová města západní Evropy jakými jsou například Bilbao, Birmingham, Dortmund, Newcastle nebo Lille uměla využít revitalizace vysloužilých průmyslových areálů k tomu, aby si vylepšila svou konkurenceschopnost a v konečném důsledku zvýšila kvalitu života pro své obyvatele. Opatření měla většinou za cíl připravit podmínky pro odvětví s vysokou přidanou hodnotou, která přivedou do města dobře placená pracovní místa, investice do vzdělání, zvýšení atraktivity města a posílení jeho značky tak, aby si udrželo kvalifikovanou pracovní sílu a přilákalo novou. Opatření cílili i na udržení a posílení sociální soudržnosti měst a reagovala na trend stárnutí populace. Výzkumy revitalizací brownfieldů napříč Evropou ukázaly, že revitalizace přinesly městům a jeho obyvatelům největší přínosy, když byly součástí dlouhodobé rozvojové strategie města a když se městům a soukromým investorům podařilo najít cestu jak skloubit investorský záměr se strategickými rozvojovými cíli měst. Silné stránky KONCEPT REVITALIZACE MLÝNSKÉHO OSTROVA BY MĚL STAVĚT ZEJMÉNA NA ZVÝRAZNĚNÝCH SILNÝCH STRÁNKÁCH MĚSTA: Klíčový dopravní uzel, výborná dostupnost do Prahy, letiště, železnice Silné prosperující firmy všech velikostí Bohatá historie, historické osobnosti a dodržování tradic (MPZ, Pernštejnské slavnosti, pardubický perník) Hustá síť cyklostezek pro cyklistiku i in-line brusle Kvalitní obslužnost MHD Ekonomický potenciál s vazbami na evropský a světový průmysl, tradice v elektrotechnickém a chemickém průmyslu (podniky Tesla, Paramo, Synthesia či Explosia) Nízká nezaměstnanost a kvalifikovaná pracovní síla Široce rozvětvená síť sociálních služeb, zastoupení silných i kvalitních poskytovatelů sociálních služeb Možnosti pro sportovní, kulturní i společenské vyžití Sportovní atmosféra a významné sportovní akce (Velká pardubická, Zlatá přilba, Czech Open, Pardubická juniorka) Příležitosti STRATEGICKÉ PŘÍLEŽITOSTI MĚSTA, KTERÉ MOHOU BÝT ZUŽITKOVÁNY BĚHEM REVITALIZACE MLÝNSKÉHO OSTROVA JSOU ZVÝRAZNĚNY. Podpora účelného využití obnovitelných zdrojů, rozvoje ekologické dopravy a nízkoenergetických budov Poptávka po progresivních a výzkumných oborech chemického a elektrotechnického průmyslu (příp. dalších) Podpora MSP, využití zbývajících brownfields ve městě Slabé stránky STRATEGICKÝ ROZVOJ MLÝNSKÉHO OSTROVA MŮŽE MĚSTU POMOCI VYPOŘÁDAT SE ZEJMÉNA S VYZNAČENÝMI SLABÝMI STRÁNKAMI: Doprava ve městě, neprostupnost, absence obchvatů, automobily v centru Chybějící technické profese (od vyučených až po absolventy VŠ), nabídka převyšující poptávku po odborných studijních oborech Znečistěné ovzduší (PARAMO, Semtín, automobily) Infrastruktura místní veřejné správy živelně budovaný systém územně členěného města, nákladné řízení města Staré ekologické zátěže Chybějící atraktivní rozvojové plochy ve vlastnictví města Neexistence centrálních institucí Hrozby SMYSLUPLNĚ KONCIPOVANÁ REVITALIZACE MLÝNSKÉHO OSTROVA MŮŽE PŘISPĚT K MINIMALIZOVÁNÍ VYZNAČENÝCH HROZEB, OSTATNÍ MUSÍ BRÁT V ÚVAHU. Sociální problémy plynoucí z případných odchodů významných zaměstnavatelů Sociální vyloučení Demografický vývoj (stárnutí populace) Dlouhodobá nezaměstnanost Pardubice: město pro V Analytické části strategického plánu Pardubic na období 2014 až 2025 jsou ve vztahu k rozvoji města popsány současné silné a slabé stránky a související příležitosti a hrozby. Pro diskusi o koncepci rozvoje Mlýnského ostrova byly v této SWOT analýze zvýrazněny body, které by měl koncept revitalizace tohoto území brát v úvahu. k podpoře podnikání Podpora spolupráce SŠ, VŠ a firem Využití potenciálu řek Labe a Chrudimky (doprava, cestovní ruch, volný čas, projekt Dunaj-Odra-Labe) Dostavba R35, I/2 a další dopravní řešení, kvalitní železniční napojení Územní nástroje EU (ITI) Využití potenciálu civilního letiště (terminál, dopr. síť) Ekonomické zhodnocení odpadů jako podnikatelská příležitost Rostoucí význam silných aglomerací a možná společná řešení (např. energetika, IDS) ve všech směrech Znečištěné ovzduší a zvýšená hluková zátěž jako výsledek neřešené dopravní prostupnosti Energetická závislost města na centrálním rozvodu tepla Nevyřešené odpadové hospodářství Nedostatek zdrojů na investice a na běžný provoz (RUD, vysoké provozní výdaje, kofinancování dotací, příp. sankce z dotací) Nedostatečná kapacitní připravenost na využití územních nástrojů EU (ITI) Změny v legislativě zhoršující kvalitu života nebo poskytované veřejné služby SWOT analýza byla přejata z Analytické části Strategického plánu rozvoje města Pardubic pro období , verze prosinec 2013

17 32 33 Ze Strategického plánu cíl 1.4 cíl 3.3 rozvoje města Pardubic pro období byly vybrány strategické cíle, Zlepšovat kvalitu veřejného prostranství ve městě cíl 1.5 Zajistit udržení pověsti bezpečného města a zamezit vytváření sociálně vyloučených lokalit ve spolupráci s městskou policií a Policií ČR k jejichž naplnění může revitalizace Mlýnského ostrova přispět. Využit potenciálu řek Labe a Chrudimky a ostatních vodních ploch pro oživení města; rozšířit zelené plochy k občanskému využití cíl 3.4. Podporovat sociální podnikání a vymezit problematiku sociálního bydlení ve městě cíl 1.6 Podporovat ekologickou cíl 3.5 výchovu a osvětu Podporovat tradiční atraktivní sportovní či kulturní akce cíl 2.2 a zájmovou činnost dětí a mládeže Rozvíjet integrovanou veřejnou dopravu a veřejnou dopravu a zvýšit cíl 4.2 podíl ekologické MHD na městské Dodržovat principy strategického mobilitě při zachování její dostupnosti a projektového řízení a otevřené a minimalizaci ekonomické náročnosti komunikace s veřejností Vize města: Pardubice 2025: čisté, bezpečné a živé město s vyspělou ekonomikou a silnou sportovní tradicí cíl 2.4 Propojit vybrané části města s cílem lepší dostupnosti dopravní prostupnosti, bezpečnosti a bezbariérovosti cíl 2.5 Podporovat rozvoj nemotorové dopravy a bezemisní dopravy cíl 2.6 cíl 4.3 Dodržovat principy zdravého finančního řízení cíl 4.4 Prosazovat zájmy města u státních a dalších institucí cíl 4.5 Zvyšovat kvalitu mateřských a základních škol (domů dětí Strategické cíle, ke kterým může koncept rozvoje Mlýnského ostrova přispět Regulovat dopravu v klidu a mládeže a základních uměleckých škol) cíl 3.1 Vytvářet podmínky pro podporu cíl 4.7 podnikání a zaměstnanosti Zajistit zacílenou propagaci města a s unikátními tématy cíl 3.2 budovat značku města i na Aktivně komunikovat a nabízet mezinárodním poli využití brownfieldů ve městě k podpoře podnikání, příp. jako cíl 5.2 plochy pro bydlení nebo pro Připravit a realizovat strategické veřejnou infrastrukturu projekty s příznivým dopadem do aglomerace přejato z Návrhové části Strategického plánu rozvoje města Pardubic pro období

18 34 35 V Pardubicích bydlí v současné době narození doplňovali úbytky obyvatel, trend dále pokračoval a nepodařilo Pozoruhodný vývoj sledujeme na bytů k prodeji ani pronájmu, přibližně 90 tisíc obyvatel. Po 130 kteří se vystěhovali do rodinných se do města přilákat novou pracovní trhu s novými byty. Kromě stavebního což snižuje atraktivitu města letech nepřetržitého růstu počtu oby domů v přilehlých obcích. sílu, do budoucna by nedostatek boomu v období 2006 až 2009 se počet jako destinace pro mladé rodiny vatel města, jehož hlavním impulsem osob v produktivním věku znamenal nově dokončených bytůdrží pod hladi a začínající profesionály. byl rozvoj místního průmyslu, dosáhl Ve městě zároveň dynamicky stárne jistá omezení pro růst místní ekono nou 200 za rok. V letech 2014 a 2015 počet svého vrcholu na začátku 90. let, populace. Jak ukazuje index stáří, po miky. Stárnutí populace pak klade počet dokončených bytů znova za Demografické trendy Pardubic kdy ve městěbydlelo na 95 tisíc lidí. Přestože se město za posledních 25 let rozvíjelo a rostla místní pracovní síla, počet obyvatel v důsledku suburbanizace stagnoval. Přistěhovalí a nově měr osob nad 65 let k mladé populaci do 14 let se průběžně zvyšuje. Mezi českými krajskými městy tak Pardubice společněs Hradcem Králové dosahují nejvyšších hodnot. Pokud by tento i nové, zvýšené požadavky na sociální a zdravotní služby, ale i na městskou infrastrukturu včetněveřejných prostranství. čal stoupat, a to zejména nárůstem nových projektů v bytových domech (113 bytů v roce 2014 a 118 bytů v roce 2015). Převažuje mínění, že místní realitní trh nenabízí dostatek dostupných graf 1 vývoj počtu obyvatel Pardubic zdroj: ČSÚ; naznačen trend dle strategie města do roku 2030 graf 3 dokončené byty v Pardubicích v letech zdroj: ČSÚ graf 2 index stáří ve vybraných městech ČR v letech zdroj: ČSÚ graf 4 dokončené byty v Pardubicích dle typu v letech zdroj: ČSÚ Hradec Králové Pardubice Brno Praha 50 0 ostatní v bytových domech ČR v rodinných domech

19 Mlýnský ostrov dnes

20 38 39 U Lupťáka Ekonomické aktivity v území Na Mlýnském ostrově a v jeho bezprostředním zázemí bylo identifikováno 38 ekonomických subjektů. Na samotném ostrově je stále nejvíce zastoupena výroba a velkoobchod, a to i po uzavření provozu v Automatických mlýnech. V současné době ekonomické subjekty na Mlýnském ostrově zaměstnávají více než 200 osob. Největšími zaměstnavateli jsou výrobce pardubického perníku Goldfein CZ (80 zaměstnanců), pekárny United Bakeries (50 zaměstnanců) a Krajská hygienická stanice (44 zaměstnanců). Výroba perníku a pekárny přitom fungují na směnný provoz. Mezi menší zaměstnavatele v území patří prodejce plynů a svařovací techniky Linde Gas (8 zaměstnanců), firma podnikající v oboru měření, regulace a automatizace Energie MaR (16 zaměstnanců) a prodejna včetně servisu elektrokol evelo (1 zaměstnanec). Oproti levému břehu Chrudimky je na Mlýnském ostrově podstatně méně ekonomických subjektů, patrná je zejména absence maloobchodu a služeb v parteru budov. Území tak i přes den působí opuštěným, někdy až liduprázdným dojmem. Současná struktura ekonomických aktivit odráží indus- triální minulost jako výrobu mouky, pečiva a perníku. Zároveň je patrná transformace území související se změnou odvětvové a zaměstnanostní struktury Pardubic. Areál Automatických mlýnů a částečně i areál pekáren má volné prostory. Celková zaměstnanost v území se za uplynulé dvě dekády snížila až o 300 %. Jen samotné pekárny dříve zaměstnávaly 150 až 200 osob. V území výrazně chybí občanská vybavenost zejména prodejny potravin a další maloobchod, restaurace nebo kavárny. Mlýnský ostrov je tak v ostrém kontrastu s kompaktní zástavbou Starého Města na levém břehu Chrudimky. Ta se dokázala adaptovat na ekonomické změny posledních dvou dekád a neztratila na atraktivitě. Na důležitosti v posledních letech získávají komerční i nekomerční sportovní a volnočasové aktivity v bezprostředním zázemí Mlýnského ostrova jako loděnice a klubovna vodáků s půjčovnou paddleboardů při soutoku řek, tenisový klub, klubovna vodních skautů a sportovní prodejny. Jediným místem k občerstvení na pravém břehu Chrudimky v okolí parku Na Špici je výčep U Lupťáka. Za pozornost stojí současný velký zájem o kotviště na nábřeží Chrudimky podél ulice U Mlýnů. Povodí Labe právě jedná o pěti povoleních. První provozovatel, který kotviště instaloval, provozuje výletní loď britského typu tzv. narrowboat. e-velo Energie MaR Přístav Sedmička vodní skauti Goldfein CZ United Bakeries Proč ne? pedikůra Materia Krajská hygienická stanice R-studio výroba modelů Linde Gas bar, hospoda restaurace veřejná instituce móda kultura prodej zboží služby zdravotnictví sport, volný čas wellnes, beauty ubytování výroba

21 40 41

22 42 43 Život ve veřejném prostoru Profily uživatelů veřejného prostoru Návštěvníci parku Na Špici Renovovaný park Na Špici si rychle našel své fanoušky. V běžný den s dobrým počasím jej navštíví několik set až tisícovka návštěvníků. Přicházejí sem buď přes Mlýnský ostrov, nebo po nové lávce z Labské ulice. Mezi návštěvníky jsou nejpočetněji zastoupeny děti, teenageři a rodiče s dětmi nebo celé rodiny s přáteli využívající zařízení parku, hřiště nebo venkovní grilování. Do parku míří také sportovci běžci, cyklisté a v blízkosti vodních toků také vodáci. Park si oblíbili i senioři z okolí. Skupina štamgastů navštěvuje v běžné dny po práci výčep U Lupťáka. Revitalizace parku Na Špici tak výrazně změnila využití veřejných prostranství Mlýnského ostrova. Zejména v letním období park denně láká stovky návštěvníků. Přesto zde v současné době návštěvníci nenacházejí příliš důvodů k zastavení. Ani nábřeží Chrudimky v ulici U Mlýnů není místem k zastavení, rodiče s dětmi, pejskaři i turisté místem jen procházejí. Parkující a projíždějící Řidiči, kteří na Mlýnském ostrově parkují, tvoří v současnosti významnou skupinu uživatelů veřejných prostranství. Oblíbené je zejména parkování na konci ulice U Mlýnů a v ulici Na Ležánkách, které nespadají do placené zóny. Před budovou mlýnů je regulované placené parkoviště. Řidiči zaparkovaných aut se v území nacházejí převážně během pracovní doby, na večer odjíždějí. Místní rezidenti vnímají parkování mimo regulovaná parkoviště mimořádně negativně, omezuje jejich vlastní dopravní obslužnost, pohyb chodců po chodnících a údržbu území včetně přístupu k řece pro Povodí Labe. Zaměstnanci a klienti místních firem a institucí Zejména v pracovní době během všedního dne ulici Na Ležánkách využívají zaměstnanci, klienti a dodavatelé místních firem a institucí. Zaměstnanci provozu pekárny a výrobny perníků dojíždějí za prací nehledě na počasí převážně na kole. Zásobování pekárenského areálu a zákazníci místních firem územím projíždějí nákladními auty. Závoz pečiva začíná již ve 2 hodiny ráno. Provoz nákladní dopravy tak představuje pro ulici Na Ležánkách značnou dopravní zátěž. Sportovci na nábřeží Nábřeží Chrudimky již dnes využívají místní sportovci, běžci, cyklisté a vodáci. Přímo na Mlýnském ostrově se nachází klubovna vodních skautů, kterou navštěvuje zhruba stovka dětí a mladistvých a 30 dospělých. Další ještě početnější skupina vodních sportovců využívá loděnici v parku Na Špici, ve které se nachází i v poslední době velmi populární půjčovna paddleboardů.

23 44 45 Využití území během dne Rezidenti Rezidenti, obyvatelé rodinných domů v ulici Na Ležánkach, využívají veřejný prostor permanentně a velmi pragmaticky k cestě domů, za prací, na nákupy, a to buď pěšky, nebo autem. Protože tvoří méně početnou skupinu, patří obzvláště během všedního dne mezi uživateli k menšině. Turisté S narůstající popularitou Automatických mlýnů a propojením území lávkou do parku Na Špici se v území vyskytuje čím dál více turistů i zahraničních. Přesto jde stále o málo početnou skupinu, která na nábřeží spíše zabloudí z Pernštýnského náměstí nebo pardubického zámku. Mlýnský ostrov se ještě nestal turistickým cílem v pravém slova smyslu. Pozorování v terénu během léta 2016 ukázalo, že současná návštěvnost Mlýnského ostrova a jeho okolí je výrazně závislá na počasí. Druhým, i když méně důležitým faktorem pak je rozdíl mezi pracovním dnem a víkendem. Během dnů s pěkným počasím vybízejícím k trávení volného času v parku Na Špici a u břehů řek se návštěvnost území v porovnání s deštivými dny zvyšuje na čtyř až osminásobek. Tento nárůst během příznivého počasí je způsoben jak lidmi, kteří u řek pobývají, tak i těmi, kteří přes Mlýnský ostrov a jeho okolí jen procházejí nebo projíždějí kole. Ve dnech s příznivým počasím se návštěvnost zvyšuje v odpoledních hodinách a na vyšší úrovni oproti dopoledni se drží až do večera. I zde se potvrzuje trend, že obyvatelé Pardubic město na víkend opouštějí. Návštěvnost o víkendu s pěkným počasím je ve všech sledovaných časech nižší než za stejných podmínek ve všední den. 900 graf 5 počet návštěvníků území během dne pracovní den, špatné počasí pracovní den, pěkné počasí víkend, pěkné počasí

24 46 47 Pohyb v území během dne a týdne Za deštivého počasí je výrazně nízká návštěvnost pozorována na všech místech a během celého dne. Zatímco v jižní části na silničním mostě přes Chrudimku a na křížení ulic Mezi Mosty a Na Ležánkách je i při nepříznivém počasí jistý provoz pěších, v severní části u pěší lávky přes Chrudimku a v parku Na Špici se lidé téměř nevyskytují. Za příznivého počasí je naopak převaha návštěvníků v jižní části území, která zahrnuje jak statické aktivity ve veřejném prostoru, tak i průchod nebo průjezd na kole. Převaha návštěvnosti v parku Na Špici a v jeho okolí oproti ulici Mezi Mosty je markantní zejména v odpoledních hodinách. Dopoledne mezi návštěvníky parku převládají děti s rodiči a děti mateřských škol. Počty osob v území během víkendu jsou ve všech sledovaných časech a místech nižší než ve všední den. Jedinou výjimku tvoří sobotní poledne, kdy se nedaleko výčepu U Lupťáka a na pěší lávce u loděnice pohybuje více osob než ve stejnou dobu ve všední den. Obecně tak lze říci, že pohyby ve veřejných prostranstvích je možné rozdělit na rutinní a volnočasové. Rutinní využívání, na které nemá počasí velký vliv, se soustřeďuje převážně do ulic Mezi Mosty a Na Ležánkách. Naopak volnočasové využití, které převládá v jižní části, je závislé na počasí a zároveň nabývá na intenzitě s nabízenými aktivitami, jako je občerstvení nebo sportovní zážitek. V těchto případech dosahuje vysokou návštěvnost i o víkendu. graf 6 Počet návštěvníků území v graf 7 počet návštěvníků území ve pracovní den, špatné počasí pracovní den, pěkné počasí víkend, pěkné počasí pracovní den, špatné počasí pracovní den, pěkné počasí víkend, pěkné počasí

25 48 49 Jak byla data sbírána? Data o využívání veřejných prostranství pocházejí z terénních pozorování, která se uskutečnila během tří letních dnů ve čtvrtek (deštivo, 17 C), v pátek (oblačno, 19 C) a v sobotu (slunečno, 25 C). 284 Cílem přitom nebylo provést rozsáhlý monitoring návštěvnosti, ale zjistit hlavní charakteristiky návštěvnosti a profily jednotlivých návštěvnic a návštěvníků. Prezentovaná data jsou vždy za desetiminutové období v časech mezi 8:00 9:00, 12:00 13:00, 17:00 18:00 a 20:00 21:00 hod. 160 graf 8 počet návštěvníků území v graf 9 počet návštěvníků území ve pracovní den, špatné počasí pracovní den, pěkné počasí víkend, pěkné počasí pracovní den, špatné počasí pracovní den, pěkné počasí víkend, pěkné počasí

26 50 51 Statické a dynamické aktivity Detailnější rozbor aktivit uživatelů veřejných prostranství sledoval, zda osoby územím procházejí, nebo v něm zůstávají. Pohyb územím byl dále rozdělen na pěší pohyb (včetně procházky s kočárkem, venčení psa, běh) a jízdu na kole. Jízda na kole byla v tomto případě považována za využití veřejného prostranství, protože cyklisté s ním jsou na rozdíl od aut v neustálém přímém kontaktu, často z kola sesedají a částečně využívají stejné komunikace jako chodci. Jak byla data sbírána? Rozbor typů aktivit ve veřejném prostoru využil data z terénního pozorování, které se uskutečnilo v pátek (oblačno, 19 C). Jde o souhrn desetiminutových pozorování v časech mezi 8:00 9:00, 12:00 13:00, 17:00 18:00 a 20:00 21:00 hod. Na všech sledovaných místech má pěší pohyb největší zastoupení. V jižní části území na silničním mostě přes Chrudimku a při křížení ulice Mezi Mosty s ulicí Na Ležánkách je oproti parku Na Špici až dvakrát větší podíl cyklistů, cílem je zde rychlé přemístění z místa na místo; pěší aktivity mají v parku Na Špici charakter pohybové rekreace a sportu a jsou vázány na jeho území (běžci v okruzích, sportovci na hřišti, děti pobíhající kolem jezera atd.). Nejde pouze o běžně procházející návštěvníky. graf 10 statické a dynamické aktivity ve veřejném prostoru 23 % 12 % 65 % 19 % Dle očekávání největší podíl statických 22 % 59 % aktivit zaznamenáváme v parku Na Špici a jeho okolí, patří mezi ně sezení na lavičkách, grilování, pozorování krajiny nebo posezení v zahrádce po 38 % 43 % hostinství U Lupťáka. 16% Statické aktivity v okolí ulice Mezi Mosty jsou spojeny s parkováním aut a krátkým postáváním na parkovišti, telefonováním, rozhovory s kolegy a kouřením před administrativní budovou. Převážně jde o aktivity spojené s výkonem práce. 14 % 32 % 54 % 15 % 40 % 45 % statické aktivity cyklistika pohybové aktivity (různé formy chůze)

27 52 53 Genderové složení Složení uživatelů dle věkových skupin Z celkových výsledků pozorování Ve všední den ráno pozorujeme zvý Muži mírně převažují v ulici Mezi V této analýze porovnáváme zastou Senioři se v území pohybují nejčastě Lidé v produktivním věku mají sta vyplývá relativně vyrovnané zastoupe šený počet mužů (parkujících, dojíž Mosty na parkovištích a ve výčepu pení věkových skupin během všech ji v pracovní den ráno, často je jejich bilní zastoupení během celého dne. ní žen a mužů mezi uživateli území. dějících na kole do práce). Přes den u Lupťáka. tří dnů. Na grafech 2 a 3 sledujeme pobyt spojen s cestou nakoupit nebo Jejich počet se zvyšuje v odpoledních Podíly se však liší v jednotlivých loka je v území více žen a počet mužů po zastoupení v časech (9:00, 13:00, 17:00, s cestou do centra města. Jejich počet hodinách a večer tvoří téměř výhradně litách a během dne. stupně znova stoupá s přibývajícím Víkend je z rána genderově vyrovnaný. 20:00) v pátek a sobotu. se během dne snižuje a večer se ve zde se vyskytující skupinu. večerem. Přes den zaznamenáváme vycházky veřejném prostoru téměř nenacháze rodin do parku a na nábřeží obou řek. V souhrnu tvoří přibližně 80 % uživate jí. Obvykle se pohybují na ulicích Na Ženy převažují na nábřeží a v parku, S postupem večera se v parku zvyšu lů území věkové skupiny 16 až 60 let, Ležánkách, Mezi Mosty, méně v parku kam chodí s kočárky i ve větších sku je počet mužů, kteří se věnují sportu na děti a mladistvé obdobně jako na a na nábřeží. O víkendu jsou nejčastěji pinách nebo učitelky s dětmi, v létě nebo grilování. seniory připadá po 10 %. venku před polednem a odpoledne. i dětské tábory. Počet mužů se v parku výskyt dětí a mladších teenagerů mu a jeho okolí postupně během dne zvy Při špatném počasí výrazně klesá za síme zohlednit v souvislosti s lokalitou šuje, ale převaha žen je zde patrná až stoupení dětí a mladistvých ve veřej a způsobem organizace. Velké zastou do relativně pozdního večera. ném prostoru, skupina let tvoří pení mají v parku a v loděnici (kde se graf 11 vývoj podílu uživatelů a uživatelek veřejných prostranství během dne 60 % všech uživatelů. často sdružují i jako organizované skupiny). Méně je nacházíme na ulicích Mezi Mosty a Na Ležánkách. 100 % Mlýnský ostrov víkend/slunečno ženy muži 50 % 0 % % Mlýnský ostrov pracovní den/slunečno ženy muži 50 % Jak byla data sbírána? Pro genderovou analýzu byla použita data z terénních pozorování, která se uskutečnila v pátek a v sobotu % Jde o součet uživatelek a uživatelů za deset minut pozorování v časech mezi 8:00 9:00, 12:00 13:00, 17:00 18:00 a 20:00 21:00 hod. ze všech pěti míst.

28 % pracovní den, špatné počasí pracovní den, pěkné počasí graf 12 podíl věkových skupin na návštěvnosti území během týdne Ulice Mezi Mosty odvádí dopravu z území Mlýnského ostrova, zároveň 50 % víkend, pěkné počasí ale slouží jako alternativní severní objezd centra města. Někteří místní 40 % řidiči jezdí po trase Mezi Mosty a přes ulici Labskou, vyhnou se tak 30 % v dopravní špičce pomalému provozu na náměstí Republiky. 20 % 10 % 0 % 700 < 7 let 8 15 let let let > 60 let Ve všední dny projede ulicí Mezi Mosty až 6 tisíc vozidel ve směru do centra, v opačném směru se intenzita dopravy pohybuje pod 1 tisícem vozidel. O víkendu provoz klesá přibližně na poloviční hodnoty. Po dokončení severovýchodního obchvatu města se v ulici Labské počítá s denním Doprava na Mlýnském ostrově 600 Mlýnský ostrov pracovní den/slunečno graf 13 podíl věkových skupin na návštěvnosti území během pracovního dne s dobrým počasím průměrem kolem tisíce vozidel. Největší provoz je v tomto území 500 ráno mezi 6. a 9. hodinou a odpoledne mezi 14. a 17. hodinou, kdy hodinové 400 průměry dosahují 400 až 450 vozidel. Vozidla zde jezdí rychlostí mezi a 40 km/hod. Povolená rychlost 50 km/hod. bývá překračována jen 200 > 60 let výjimečně ve večerních hodinách let let let < 7 let Mlýnský ostrov víkend/slunečno graf 14 podíl věkových skupin na návštěvnosti území během soboty s dobrým počasím 100 Jak byla data sbírána? 50 > 60 let let Pro rozbor složení uživatelů dle věkových skupin byla použita data z terénních pozorování, která se uskutečnila ve čtvrtek , v pátek a v sobotu let 8 15 let < 7 let Prezentovaná data jsou vždy za desetiminutové období v časech mezi 8:00 9:00, 12:00 13:00, 17:00 18:00 a 20:00 21:00. Jde o součty ze všech pěti míst pozorování.

29 56 57 mapa 1 intenzita automobilové dopravy, průměry za 24 hodin Jak byla data sbírána? Kartogram předkládá data z modelu silniční dopravy města Pardubic z ledna 2013 sestaveného firmou DHV ČR, s. r. o., jako podklad k přípravě územního plánu. graf 15 intenzita automobilové dopravy během dne 400 Doplňující hodnoty v tabulkách představují týdenní průměry intenzity dopravy za 24 hodin z dopravního průzkumu provedeného Městskou policií Pardubice v roce Měření probíhalo v těchto dnech: ulice Labská , ulice Mezi Mosty Jak byla data sbírána? Graf zobrazuje denní průměrné hodnoty v ul. Mezi Mosty dle měření Městské policie 0 4h 8h 12h 16h 20h Pardubice v období běžný provoz A směr z centra B směr do centra celkem A 2 54 B běžný provoz prázdniny provoz při uzavření ul. Labské A směr do centra B směr z centra celkem A směr do centra B směr z centra celkem

30 58 59 Dostupnost městské hromadné je rovněž v docházkové vzdálenosti se využívá i nedaleké Bělobranské ParduBIKE 2018 dopravy 700 až 900 metrů. V případě rozvoje náměstí na levém břehu Chrudimky. Mlýnského ostrova tak bude nutné Na prostranství v jižní části ulice V březnu 2015 schválila Rada města Území Mlýnského ostrova není v sou zlepšit i dostupnost MHD v této U Mlýnů je naopak parkoviště Pardubic dokument ParduBIKE 2018, časné době dostatečně obslouženo oblasti. neregulované s kapacitou kolem akční plán rozvoje infrastruktury pro MHD. Nejbližší zastávka autobusů, 80 aut, které rovněž leží na měst- cyklisty, který optimalizuje pěší ve vzdálenosti 250 až 450 metrů, je Doprava v klidu ském pozemku. Osobní auta parkují a cyklistickou dopravu. Město si v něm u restaurace Zlatá štika, jde se však i podél ulice U Mlýna a tvoří zde stanovuje cíle, jako je zvýšení atrak o zastávku jen s jednou autobusovou Přímo na Mlýnském ostrově jsou dvě často bariéru pro pěší. V současné tivity cyklistické dopravy, její bezpeč linkou s 30minutovým intervalem. parkoviště. Podél jižní hrany ulice době území Mlýnského ostrova nosti a komfortu a zvýšení podílu cest, Zastávka Krajský úřad, kterou projíždí Mezi Mosty na pozemku města je zří obecně slouží jako odstavná plocha které jsou vykonány na kole. V oblasti 13 linek MHD, je ve vzdálenosti 500 zeno placené regulované parkoviště v docházkové vzdálenosti historického Mlýnského ostrova navrhuje akční až 700 metrů. Důležitý uzel hromadné s kapacitou 43 aut. Jako regulované centra města. plán opatření, která jsou zakreslena dopravy, zastávka Náměstí Republiky, parkoviště s kapacitou 30 aut v tomto schématu. mapa 2 obslužnost MHD a veřejná parkoviště mapa 3 opatření pro rozvoj cyklistické infrastruktury navržená v akčním plánu ParduBIKE 2018, výřez Zlatá štika nám. Republiky 30 Krajský úřad U Kostelíčka 16 a více spojů za hodinu 5 až 15 spojů za hodinu Méně než 5 spojů za hodinu lávka stezka úprava komunikace zóna tempo 30 Parkování stávající infrastruktura

31 Hlavní aktéři Mlýnského ostrova

32 62 63 Hlavními aktérkami a aktéry Mlýnského ostrova jsou všichni, kteří mají zájem na rozvoji tohoto území. Patří mezi ně představitelé samosprávy města Pardubic, vlastníci nemovitostí, místní podnikatelé, ale i zástupci občanské společnosti, kteří v území provozují kulturní a volnočasové aktivity. Díky nim se toto území vylepšuje, jejich činnost přináší nové hodnoty. A budou to z velké části oni, kteří budou realizovat novou vizi Mlýnského ostrova. 1 Město Pardubice 2 Městský obvod Pardubice I - Střed 3 Automatické mlýny 4 United Bakeries, a. s. 5 Goldfein CZ, s. r. o. 6 Linde gas 7 Povodí Labe, s.p., závod 2 8 evelo servis, s. r. o. 9 Pražská správa nemovitostí, spol. s r. o. 10 Jandovi, obyvatelé domu Na Ležánkách Brunclíkovi, obyvatelé domu Na Ležánkách Kašparovovi, obyvatelé domu Na Ležánkách Park Na Špici 14 Milan Zavadil, majitel lodi na Chrudimce 15 U Lupťáka 16 Pavel Pokorný, majitel pozemku 17 Energie MaR, s. r. o. 18 CK SPORT TURIST CZ, s.r.o. 13 Tato kapitola si tak klade za cíl představit hlavní aktéry Mlýnského ostrova a jejich působení v území. Zároveň předkládá, jak právě oni hodnotí současný stav území, jeho přednosti i problémy. Shrnuje pak i investiční záměry hlavních aktérů a představy o budoucím rozvoji ostrova. Jednotlivé výpovědi vycházejí z rozhovorů, které se uskutečnily během července a srpna Kdo jsou hlavní aktéři Mlýnského ostrova?

33 64 65 Město Pardubice Co pro Vás osobně znamená Mlýnský ostrov? Helena Dvořáčková náměstkyně primátora statutárního města Pardubice Chceme, aby nový koncept rozvoje Mlýnského ostrova byl realistický a finančně proveditelný. Jeho rozvoj by měl být realizován primárně soukromým sektorem, tuto skutečnost budou muset vzít architekti na vědomí. Město zde bude hrát hlavně koordinační roli. V roce 2013 jsem navštívila kulturní festival, který se konal v areálu Automatických mlýnů. Gočárovu budovu považuji za pardubický skvost. Obecně ale tuto část města moc nenavštěvuji, není to moje lokalita. Toto území pro mě v současnosti představuje pomyslný konec města. Co chce město na Mlýnském ostrově změnit? Město se již v roce 2015 rozhodlo připravit pro toto území společně s územním plánem i regulační plán. Chceme otevřít území lidem. Tam, kde to půjde, je možné smysluplně využít dotace. Dlouho se uvažuje o projektu centrálních polytechnických dílen, které by mohly být umístěny v budově Automatických mlýnů. Pro celé území bychom pak chtěli najít variantní scénáře rozvoje. Je třeba vyřešit nový program pro toto území, který bude brát v úvahu i jeho omezení, jakým je například dopravní dostupnost. Výrobní funkce je zde již podle nás přežitá. Do budoucna se sem bude více hodit například bydlení. Mlýnský ostrov je špatně prostupný, chybí i čitelné napojení na veřejná prostranství historického centra města. Nábřeží Chrudimky by mělo být rovněž lépe využito. Má obrovský potenciál. Dobrého výsledku můžeme dosáhnout jen tehdy, pokud spolu budou město, jednotliví vlastníci a další hlavní aktéři území spolupracovat. V budoucnu bychom chtěli do budovy mlýnů přilákat širší veřejnost. Projektem centrálních polyfunkčních dílen bychom v budově mohli rozvinout vzdělávací programy pro školy z Pardubic i regionu. Od soutěžního workshopu očekávám, že přinese scénář budoucího vývoje a definování regulativů veřejných prostranství a objemů zástavby. Martin Charvát primátor statutárního města Pardubice

34 66 67 Co pro Vás osobně znamená Mlýnský ostrov? Za největší hodnotu pochopitelně považuji budovu Automatických mlýnů architekta Gočára. Vždy obdivuji její charakteristické zdivo. Oblíbil jsem si i park Na Špici. Jak jste jako městský obvod spokojeni s využitím parku Na Špici? Ve všedních dnech je park využíván převážně odpoledne a večer. Během dne sem chodí mateřské školky, školy a konají se zde i různé přírodovědné kroužky, je tam například pozorovatelna ptactva. Velmi populární je pronájem grilů, o víkendu je zde plno celý den. Jsme rádi, že se lidé k parku chovají ohleduplně a váží si jej, nezaznamenali jsme případy vandalismu. Je však důležité, aby často intenzivní provoz parku nevedl ke konfliktům s okolím například se zahrádkáři. Zahrádkářská osada zde funguje již několik generací. Co byste na Mlýnském ostrově změnili? Největší problém je pro nás zadní část ulice Na Ležánkách. Máme na ulici zpracovaný projekt, ale realizace se odkládá více než 5 let. Domnívám se, že se záměr revitalizace Gočárova mlýna a rekonstrukce ulice se vzájemně nevylučují. Projekt zahrnuje rekonstrukci povrchů, osazení kanalizace a osazení osvětlení. Tato ulice nabyde vyšší význam, protože do dvou let plánujeme při východní hraně parku Na Špici vybudovat lávku přes Labe. Do té doby by měla rekonstrukce ulice proběhnout. Co očekáváte od soutěžního workshopu? Proces pořízení regulačního plánu byl zahájen především kvůli budoucnosti Automatických mlýnů. Přesto očekávám, že se dořeší celé území včetně areálu pekáren, které by tam podle mého názoru v budoucnu již neměly být. Neočekávám, že se vyřeší dopravní omezení, které je dáno dimenzemi cest přes mosty. Spíše si myslím, že by se funkční využití území, které proces navrhne, mělo dopravě přizpůsobit. Před revitalizací parku Na Špici to bylo mrtvé území, periferie města. Najednou je území o 300 procent populárnější. Lávka a přístup k Chrudimce, revitalizace nábřeží Labe, to vše vytváří již novou kvalitu prostoru a života v území. Velkou bariéru stále představuje vedení veškeré automobilové dopravy přes náměstí Republiky. Toto se nám dosud nepodařilo vyřešit. Tato dopravní tepna umocňuje mentální oddělení historického centra a Mlýnů od centrální části města. Městský obvod Pardubice I Střed Návrhy by měly každopádně brát v úvahu finanční možnosti města. Jako městský obvod máme omezené prostředky na nové zásahy. V naší kompetenci je správa a úprava povrchů a údržba zeleně. Po roce 2011 nám město snížilo rozpočet na údržbu. Pro nás jako městský obvod s největší koncentrací parků a reprezentativních veřejných prostranství to znamená snížení objemu služeb. Jaroslav Menšík starosta městského obvodu Pardubice I Střed

35 68 69 Automatické mlýny Tomáš Vaněk provozně-výrobní ředitel United Bakeries, a. s. Ivan Flek generální ředitel United Bakeries, a. s. ulice Mezi Mosty Budova je s výjimkou pár akcí momentálně nepřístupná, ale jak říká majitel, už brzy tomu tak nebude. Lukáš Smetana majitel Automatických mlýnů Jak by měly být Automatické mlýny využity? Momentálně jsem ve stádiu pozvolného oživení areálu, hledání vhodného využití budov a nastavení optimálního podnikatelského modelu. Do poloviny roku 2018 bychom chtěli mít jasno v zadání projektu rekonstrukce. Naše zadání pro rekonstrukci Mlýnů bude navazovat na výstupy ze soutěžního workshopu Pardubice: Mlýnský ostrov tak, aby bylo v souladu s připravovaným regulačním plánem. Rekonstrukci budovy Automatických mlýnů bychom chtěli dokončit v letech 2019 až Co byste na Mlýnském ostrově změnili? Soutěžní workshop pomůže najít urbanistickou vizi celého území. V dalším kroku za zásadní považuji zpřístupnění areálu mlýnů široké veřejnosti včetně úžasné Gočárovy budovy. Území poté pomohou lidé, kteří si tuto lokalitu oblíbí a vdechnou jí nový život. Budou zde bydlet, pracovat, chodit za zábavou a trávit volný čas. Mlýny jsou mojí srdeční záležitostí a v Pardubicích se mi líbí. V současnosti navazuji vztahy s Pardubáky a rozhlížím se tady. Zároveň po světě hledám vhodné příklady konverzí starých průmyslových areálů. Mohu říci, že Automatické mlýny jsou jedním z nejkrásnějších industriálních areálů, které jsem viděl. Mlýny vnímám jako velkou ikonu architektury začátku 20. století a zároveň dominantu Pardubic. Byl bych rád, kdyby se v budoucnu více oživilo nábřeží a okolí by navázalo na úspěšné projekty přilehlých parků. Jak využíváte území Mlýnského ostrova? Pardubická pekárna je jedním ze 13 závodů UNITED BAKERIES, a. s. Závod je v provozu již od roku I když v současnosti zde pracuje jen 50 zaměstnanců, dříve to bylo až 200 lidí. Pekárny UB jsou po České poště druhým největším dodavatelem v republice. Jaké je obvyklé dopravní zatížení pekárenského provozu? Týdně k nám dojíždí asi 10 cisteren a 5 kamionů (20 tun). Za den pak je v provozu 50 nákladních aut (3 15 tun). Dodávky pro rozvoz pečiva parkují v našem areálu. Ulicí Na Ležánkách musíme jezdit téměř tempem chůze. Uvědomujeme si, že provoz pekáren zatěžuje zejména místní rezidenty. Jaký je režim výroby? hlavní směna výroby první závoz druhá směna výroby pokud je třeba tzv. ambulantní směna výroby. Co byste na Mlýnském ostrově změnili? Je třeba se postarat o to, aby v území nepřibývaly další problémy s logistikou. V rámci regulace by měla být zachována nosnost vozovky. Ulice by se měly rychlostně zpomalit. Momentálně se zbavujeme budov a prostor, které po zmenšení výroby nepotřebujeme. Výrobu jsem zaměřili na chleba, rohlíky a mražené polotovary. V minulosti jsme prodali budovu perníkárny, další budovu plánujeme prodat na výrobu bezlepkového chleba. Chceme kontrolovat, komu tyto objekty prodáme. Měly by dále fungovat v režimu lehké výroby, ideálně tematicky navazovat na naši produkci. United Bakeries, a. s. Na Ležánkách 1624 provozní doba: nonstop 50 zaměstnanců

36 70 71 Jak využíváte území Mlýnského ostrova? Co byste na Mlýnském ostrově změnil? Goldfein CZ, s. r. o. Na Ležánkách 1624 provozní doba: nonstop 80 zaměstnanců Máme připravený projekt na rozšíření výroby v části budovy, ale je momentálně ve stádiu hibernace. Trápí nás, že povědomí o pardubickém perníku není nejlepší, přímo bych řekl nulové. Německá města jako Norimberk na příběhu perníku staví svou identitu. Pardubický perník má silné povědomí, ale nenajdete ho na stránkách města. Pokud by do budoucna začala debata o větší propagaci, rádi budeme u toho. Franz-Josef Ewers jednatel společnosti Goldfein CZ, s. r. o. Naše firma zde provozuje výrobu pardubického perníku od roku Vlastníkem objektu jsme se stali v roce Kdybychom tehdy věděli, že město nemá zájem v tomto území dále podporovat výrobu, asi bychom zde neinvestovali. Na druhou stranu pardubický perník je chráněné zeměpisné označení zapsané na seznamu EU. Pro použití tohoto označení musí být jeho výroba umístěna v katastru města Pardubic. Najít případný nový prostor by pro nás byl problém a obrovská investice. V jakém režimu funguje provoz perníkárny? Ročně vyrobíme 3 5 milionů kusů perníků. Odebírají jej hlavně supermarkety. Asi 50 % našich výrobků jde na export. Výroba běží non-stop, naše stroje se někdy nezastaví i 6 měsíců. Zaměstnanci pracují v 8hodinových směnách. Zaměstnanci jezdí do práce většinou na kole, a to i v zimě! Dodávky surovin a odvoz zboží do našeho skladu v jiné části města probíhájí ráno a dopoledne. Denně expedujeme 1 3 nákladní vozy. Protože neprodukujeme čerstvé pečivo, nemusíme rozvážet během noci jako pekárny. Vše závisí na představách města. Chce město Pardubice stavět na příbězích lokality? Je množství způsobů jak zvýšit povědomí o perníku a udělat z příběhu perníku součást pardubické strategie cestovního ruchu. V Norimberku se perník vyrábí tak, že do výrobny mohou vstoupit návštěvníci a seznámit se s procesem. U nás to nejde na denní bázi, ale uměli bychom si představit například komentované prohlídky areálu v dohodnutý den. V úvahu by připadala i větší propagace perníku v centru města nebo otevření vzorkové prodejny v mlýnech. Vše závisí na vizi a obraze území, který chce město vytvořit. V území by měla být vyřešena dostupnost a prostupnost ulice Na Ležánkách. Velkým problémem zde je neregulované parkování. Území by taky mělo být lépe propojeno s řekou a okolními čtvrtěmi. S tím je spojena i nutnost zlepšit orientaci v území, jeho čitelnost. Jaké máte plány do budoucna? My bychom rádi udrželi výrobu v současném objemu, investovali do kvalitnějších surovin a zvyšovali hodnotu našich produktů. Nemyslím si ale, že můžeme dosáhnout na větší skupinu klientů, pokud nevylepšíme celkovou image perníku.

37 72 73 Petr Voldán obchodní zástupce Linde Gas, a. s. Luděk Sankot vedoucí prodeje Linde Gas, a. s. Jak využíváte území Mlýnského ostrova? Naše firma prodává a plní lahve technickými a speciálními plyny a prodáváme svařovací materiály. Klienti k nám jezdí z celého pardubického regionu. Přijede jich tak 100 za týden. Před lety jsme uvažovali, zda zde zůstat. Nakonec jsme se rozhodli zůstat a náš areál jsme v roce 2015 zrekonstruovali. Popravdě prostor kolem naší provozovny nás velmi nezajímá, nemáme mnoho času využívat ho. Zkrátka tu pracujeme. Občas si zajdeme do restaurace Tenis Club, ale je to spíše výjimka. Vlastně nám zde chybí restaurace, za jídlem je to daleko. Co byste na Mlýnském ostrově změnili? Vnímáme, že výroba je v této části města trochu přežitá. Mělo by zde být asi něco jiného. Dopravní provoz tady zatím není tak velký, ale pokud by se toto území mělo rozvíjet, bude se muset okamžitě řešit doprava. V čem spočívá práce Povodí Labe? Naše činnost spočívá ve správě toku, údržbě koryt a břehů, správě a údržbě majetku, jakými jsou vodní díla, abychom zajistili splavnost a odvádění vody z území. Zároveň se vyjadřujeme k plánovaným záměrům na tocích Labe a Chrudimky a v jejich okolí. Jak využíváte území Mlýnského ostrova? Naši pracovníci provádějí na Chrudimce a ostatních tocích především údržbu břehů a břehových porostů, případně i odstraňování nánosů z koryta řeky. Co byste na Mlýnském ostrově změnili? V rámci možností chceme podporovat využívání Chrudimky ve prospěch rekreačního využití. V současné době evidujeme pět nových žádostí o zřízení kotviště u nábřeží v blízkosti Automatických mlýnů. Jde o soukromé iniciativy, které musí dodržovat určitý režim na zimu se musí molo i schodiště přesunout na pozemky provozovatelů. Co se zpřístupnění břehů týká, jsme do budoucna ochotni diskutovat o tom, jak by měla vypadat protipovodňová opatření tak, aby nebyla bariérou v přístupu k řece. Povodí Labe, s. p. Cihelna 135 na pravém břehu Labe severně od Mlýnského ostrova Linde Gas, a. s. Na Ležánkách 468 provozní doba: zaměstnanců, místní pobočka řetězce V této lokalitě se prodej plynových lahví provozuje od třicátých let. Jako firma jsme v roce 2015 oslavili 25 let na českém trhu. Nepotřebujeme se nutně rozvíjet, máme stabilizovanou klientelu. Petr Michalovich provozně-technický náměstek Povodí Labe, s. p. Bylo by vhodné, kdyby ve spolupráci s městem vznikla dohoda jak ovlivnit vzhled mol a přístavišť, aby nevypadaly každé jinak. Zároveň bychom měli vést debatu o veřejném přístavišti, které by mohlo dále oživit aktivity na řece.

38 74 75 Evelo servis, s. r. o. U Mlýnů 1901 sídlí v objektu mlýnů od roku 2013 provozní doba jeden stálý zaměstnanec Jak využíváte území Mlýnského ostrova? Naše firma se zabývá prodejem a servisem elektrokol. Máme e-shop, takže naši klienti jsou z celé republiky. Tady v jedné z budov Mlýnů máme prodejnu a servis. Když k nám přijde klient, na nábřeží Chrudimky si kolo často testuje. Já osobně se po nábřeží a území ostrova moc nepohybuji. Jednou za čas s manželkou chodím do parku, většinou jdeme přes lávu dále do Tyršových sadů u zámku. Majitel sice koupil obchod ve městě, ale dílnu bychom tady chtěli nechat. Půjčovna by měla sloužit návštěvníkům parku. Po rekonstrukci Automatických mlýnů by bylo skvělé, kdyby firma mohla získat více prostoru. Co byste na Mlýnském ostrově změnili? Nechtěl bych být ženou a po setmění se procházet po nábřeží. Chybí tady veřejné osvětlení, je to velmi nevlídný prostor. Jak využíváte území Mlýnského ostrova? V území vlastníme administrativní budovu, ve které v současnosti sídlí krajská hygienická stanice a několik soukromých firem. Docházíme sem jednak spravovat náš majetek a pak také se zájemci o pronájem. Největšími hodnotami v území jsou z mého pohledu řeka, historický most a pochopitelně i budova Automatických mlýnů. Podstatou našeho podnikání je správa a pronájmem nemovitostí. Jednou z priorit je chránit náš majetek, zhodnocovat naši budovu a přemýšlet o jejím dalším osudu. V úvahu připadá její pronájem i prodej. Co byste na Mlýnském ostrově změnili? Všichni aktéři by se měli dohodnout na vizi území, PSN se tohoto procesu chce zúčastnit. Podle dohodnutých scénářů vývoje pak můžeme určit i osud našeho objektu. Je třeba vyřešit dostupnost území, zastávky MHD jsou relativně daleko. Veřejná prostranství jsou rovněž ve špatném stavu, nábřeží by mohlo být lépe vybavené. Zlepšit by se měla i prostupnost území a orientace v prostoru. Pražská správa nemovitostí, spol. s r. o. Mezi Mosty 1793 majitel administrativní budovy Péče o nábřeží mi přijde zásadní. Všude zde parkují auta, blokují pohyb chodců. Denně vidím lidi obcházet auta. Je to nepříjemné pro každého, zejména pak pro rodiče s kočárky. Lidé by měli mít možnost dostat se k vodě. Současná protipovodňová hráz podél Chrudimky mi přijde jako velká bariéra. Dále by zde měly vzniknout nějaké kavárny, restaurace, kde by si člověk mohl sednout. Alexander Lowinger vedoucí prodeje Evelo servis, s. r. o. Jan Imramovský vedoucí technického oddělení PSN, pobočka Pardubice

39 77

40 78 79 Rodina Jandova rezidenti dům Na Ležánkách 64 Jak využíváte území Mlýnského ostrova? Naše rodina zde bydlí již od roku Máme tuto část města rádi pro její klid a dobré sousedské vztahy. Jde o velmi starou část města. Již v polovině 19. století tady byly farmářské usedlosti. V poslední době je vidět, že toto území mění charakter. Hukot mlýnů střídají volnočasové aktivity. Co byste na Mlýnském ostrově změnili? Chybí nám základní občanská vybavenost, pro potraviny je třeba jít do vzdáleného supermarketu. Chybí zde zastávka MHD. Zároveň bychom chtěli, aby lokalita zůstala nadále klidnou. Tedy nový rozvoj by neměl být na úkor ticha. Je třeba zlepšit prostupnost území a propojení s nábřežím Chrudimky. Obecně se musí více investovat do veřejného prostoru. V části území chybí veřejné osvětlení. Jak využíváte území Mlýnského ostrova? Jsme parkoviště pro lidi z města. Automobily přetěžují kapacitu ulice, kamiony a zásobovací vozy odírají a ničí auta v ulici. Řidiči často nerespektují povolenou rychlost. V území bydlím již 10 let. Považuji tuto část města za klidnou. Největší hodnotou zde jsou pochopitelně Gočárovy Automatické mlýny, ale pro mě je cenná moje zahrada, příroda a klid. Co byste na Mlýnském ostrově změnila? Zavést regulaci parkování, ideálně by na ulici měli parkovat pouze majitelé domů. Bylo by dobré vyřešit i dostupnost MHD a obecně lepší podmínky pro chodce, například tady chybí přechody. Pavla Brunclíková rezidentka dům Na Ležánkách 66

41 80 81 Jak využíváte území Mlýnského ostrova? V ulici Na Ležánkách bydlím už od roku Prostor Mlýnského ostrova nevyužívám skoro nijak, příležitostně na procházku. V minulosti jsem navštívila koncert v Automatických mlýnech. Co byste na Mlýnském ostrově změnila? Bylo by skvělé, pokud by nepostavili už nic většího než to, co tady momentálně je a funguje. Mohlo by tady vzniknout třeba nějaké kulturní centrum, sportoviště, případně něco pro děti. Uvítala bych také kavárnu, rozšíření parku, hřišť, sportovišť, míst pro trávení času. My z domu rádi chodíme k Lupťákovi. Obecně tady ale chybí komunitní život. Pokud zde žijete, zjistíte, že tady chybí hodně věcí. Přechod pro chodce na mostě. Prodejna potravin je daleko. A ráno tu naopak máme hodně hluku, nákladní auta projíždějí ulicí. Je zde hodně aut, která jezdí příliš rychle. V jakém režimu funguje park Na Špici? Park Na Špici Labská 233 provozní doba: Park je v majetku města, ale údržbu provádí městský obvod Pardubice I. V roce 2014 provedlo město zásadní rekonstrukci parku. Využilo k tomu Milena Kašparová dotace z evropských fondů. S tím je taky spojeno omezení komerčních aktivit, tedy do roku 2019 zde nemůže být umístěno například ani občerstvení. Vzhledem k vysoké návštěvnosti zde ale přesně toto zázemí chybí. rezidentka dům Na Ležánkách 68 Kolik lidí park navštěvuje? Když je venku hezky, může zde být více než tisíc lidí za den. Lidé sem rádi přicházejí odpoledne a zůstávají až do večera. Dopoledne jsou zde hlavně školky a školáci. Většina návštěvníků se věnuje sportu a rekreaci, někteří se chodí i koupat do Labe. Někdy i bez plavek. Pokud je dobré počasí, lidé zůstávají dlouho. Hřiště je otevřeno do 21.00, grilování končí ve Chybí nám základní občanská vybavenost, pro potraviny je třeba jít do vzdáleného supermarketu. Chybí zde zastávka MHD. Zároveň bychom chtěli, aby lokalita zůstala nadále klidnou. Tedy nový rozvoj by neměl být na úkor ticha.

42 82 83 Jak využíváte území Mlýnského ostrova? Od roku 2013 provozuje výletní plavby anglickými loděmi v Týnci nad Labem, tady na Chrudimce jsem dostal povolení ke kotvení až v červenci Loď je k dispozici nonstop, funguje na objednávky. Provozujeme tematické jízdy, jako je romantická plavba nebo pirátská loď. Například 34 km dlouhá okružní plavba trvá asi 5 hodin. Co by se v prostoru nábřeží mělo změnit? Fyzická i mentální vstřícnost k vodě by měla být větší. Lidé by měli mít možnost dostat se k vodě, využívat plovoucí mola a další infrastrukturu. Mohl by tady vzniknout prostor pro občerstvení, nové restaurace, ubytování. Nábřeží by mělo být osvětlené. Domnívám se, že bychom spolu měli jako hlavní aktéři území více spolupracovat. Provozováním hospody si plníme jistý životní cíl, je to náš životní styl. Jsme tu 14 let a toto území dokonale známe. Znali jsme ho před tím, než zde byly postaveny rodinné domy, před tím, než byl revitalizován park. Výčep U Lupťáka provozní doba: , od dubna do listopadu 2 4 zaměstnanci Co hospoda U Lupťáka území přináší? Zastavují se u nás lidé z parku, přicházejí k nám ale i jen tak si sednout po práci. Máme relativně stabilní skupinu klientů. Vyhovuje nám jistá komornost, kdo chce, najde si nás. Myslím si, že naši klienti nejvíce oceňují autentičnost naší hospody. Jaká je vaše vize do budoucna? Udržet si současný stav a kvalitu nabídky. Přestože nemáme nabídku širokou, snažíme se o co nejlepší kvalitu. Máme pocit, že se stáváme obětí úspěchu rekonstrukce parku Na Špici. S jeho vzrůstající popularitou cítíme Milan Zavadil majitel lodi na Chrudimce jednatel firmy EKOSAN servis, s. r. o. Plním si tady svůj sen s vodou. Rád bych spolupracoval s majitelem Automatických mlýnů. Jako synergii k mému podnikání si v budově mlýnů umím představit stravovací zařízení nebo prodej lístků na mé tematické plavby. Michaela Luptovská spolumajitelka výčepu U Lupťáka tlak, abychom po vypršení nájemní smlouvy odešli. Co by se na Mlýnském ostrově mělo změnit? Zlepšit je třeba prostupnost území. Zeleň podél náhonu Halda dělá území dost nepřehledné. Orientace v prostoru není dobrá, často nás lidé navštěvují na doporučení, jinak nás v této části města těžko kdo najde.

43 84 85 Labe Čičák Park na Špici Ztracená divočina při odpadních kanálech Chrudimka Odpadní kanály Hodnoty a problémy území Parkoviště Výroba Výroba Ulice na Ležánkach Drobné budovy v areálu mlýnů Poslední starý dům starého světa Protipovodňová hráz Gočár Mapa hodnot a problémů území ukazuje shodu hlavních aktérů v hodnocení Mlýnského ostrova. Bělobranské náměstí Labská Most Budova PNS Dvůr Čím je značka větší, tím více hlavních aktérů tuto hodnotu/problém zmínilo.

44 687 Deset základních principů rozvoje

45 88 89 Toto desatero převádí sdílené hodnoty do hlavních zásad dalšího rozvoje Mlýnského ostrova a vytváří rámec pro detailní urbanistické a programové koncepty tohoto místa. Jak stanovit základní principy rozvoje Mlýnského ostrova? Město Pardubice, vlastníci v území, místní občané, veřejnost, zástupci státní správy, ti všichni v uplynulých třech letech na různých fórech diskutovali o budoucí podobě Mlýnského ostrova. Během těchto diskuzí se často opakovala témata, která je možné považovat za společně sdílené hodnoty všech, kteří mají k území vztah a díky kterým se proces změny dal do pohybu. Deset základních principů rozvoje je široce sdílenou vizí, jak by Mlýnský ostrov měl vypadat. Pro stanovení takové vize bylo nezbytné na chvíli opustit každodenní uvažování o krátkodobých cílech a zamyslet se nad dlouhodobými prioritami.

46 90 91 Manifest Mlýnského ostrova 1 Prostupný veřejný prostor Veřejná prostranství městského charakteru zaručí lepší prostupnost území, zejména jeho napojení na nábřeží Chrudimky a Labe, zlepší jeho průchodnost pro pěší a cyklisty a vyřeší dostupnost veřejnou dopravou a automobily. Veřejná prostranství, ulice, nábřeží a náměstí se stanou základním skeletem území, stabilním prvkem, který území začlení do městské struktury a dodá mu i potřebnou čitelnost. V konturách těchto veřejných prostranství se bude ostrov postupně zastavovat. Dojde k propojení úspěšných projektů revitalizace veřejných prostor třídy Míru, Starého Města a prostor vázaných na řeky, jako je park Na Špici a Tyršovy sady.

47 92 93 Manifest Mlýnského ostrova 2 Soutok Labe a Chrudimky předurčil založení města. Nová vize území lépe využije potenciál řek a vody jako Návrat k řekám živlu, který přináší život a prosperitu do místa a zvyšuje jeho atraktivnost. Návrh zhodnotí nábřeží Chrudimky, umožní jeho lepší využití pro rekreaci a lodní dopravu a využije i menších hraničních vodních toků ostrova. Městské centrum se postupnou zástavbou rozšíří na pravý břeh Chrudimky.

48 94 95 Manifest Mlýnského ostrova 3 Citlivá revitalizace Mlýnského ostrova dotvoří kompozici Prosperující centrum města města. Prodlouží obyvatelný městský prostor podél osy od nádraží k soutoku řek, mezi dvěma elementy, kterým Pardubice vděčí za svou existenci a rozmach. Těžiště města, vychýlené nedávným rozvojem k Masarykovu náměstí, se tak vrátí zpět do svého odvěkého bodu v historickém jádru města. Život na Mlýnském ostrově, jeho rozmanitý program bude novým důvodem, proč centrální část města navštívit. Navrátí tak komerční život i do východní části Starého Města. Opravená národní kulturní památka Automatické mlýny se stane společně s pardubickým zámkem a Pernštýnským náměstím pomyslným třetím vrcholem historického trojúhelníku Pardubic.

49 96 97 Manifest Mlýnského ostrova 4 Urbanistický koncept bude ohromující svojí propracovaností, respektem k místu a jeho kontextu, nikoliv svým měřítkem. Monumentalita bude ponechána budově Automatických mlýnů, jejichž výraz nová urbanistická kompozice ještě posílí. Návrh uchová současnou intimitu míst, jako je rezidenční část ulice Na Ležánkách. Monumentální s lidským měřítkem

50 98 Manifest Mlýnského ostrova ROZMANITÝ A PŘÍSTUPNÝ PROGRAM Nový koncept rozvoje navrhne funkční mix, aktivity, které ostrovu vdechnou život pro každou část dne, týdne a roku. Jednotlivé formy využití, obytná funkce, kancelářské prostory, obchody a služby, vzdělání a volnočasové aktivity budou cílit na široké spektrum uživatelů napříč sociálním složením obyvatel. Přístupnost se ve fyzické formě projeví otevřeností a průchodností areálu Automatických mlýnů tak, aby tuto stavbu mohl kdokoliv obdivovat v kteroukoliv hodinu obdobně jako ostatní významné stavby města. Rozmanité využití zajistí udržitelný rozvoj území a zvýší odolnost investice do území v případě změn výnosů v důsledku ekonomických cyklů.

51 Manifest Mlýnského ostrova 6 Město je neustále v proměně. Nová struktura území Mlýnského ostrova, jeho morfologie, bude dostatečně robustní, aby mohla dlouhodobě zajistit fungování území i při měnících se formách jeho využití. Dlouhodobě pevná a neměnná struktura území daná břehy a systémem veřejných prostranství bude v kontrastu s adaptabilním využitím jednotlivých pozemků. Tento přístup umožní postupnou transformaci území a dočasné a přechodné formy jeho využití. ODOLNÁ A ADAPTABILNÍ STRUKTURA Obdobně jako staletí budovaná města dovolí urbanistická struktura ostrova změnu využití jednotlivých parcel, bude-li to další změna v hospodářství vyžadovat, aniž by došlo k narušení celé kompozice.

52 Manifest Mlýnského ostrova 7 PROVEDITELNÉ ŘEŠENÍ Nová vize pro Mlýnský ostrov bude realistická a bude mít prověřenou finanční proveditelnost. Tento požadavek nechce omezovat inovativní a ambiciózní koncepce. Chce je vystavět na realistických předpokladech tak, aby rozvoj území přinesl mladým generacím nové možnosti a nezatížil je životem na dluh a neuváženými rozhodnutími generace předchozí.

53 Manifest Mlýnského ostrova 8 Nový koncept rozvoje posílí jedinečnost Mlýnského ostrova, jeho genius loci a odkaz na jeho industriální historii. Identitu místa tak bude nejen respektovat, ale bude na ní dále stavět, aby uchoval odkaz na industriální rozmach Pardubic na přelomu 19. a 20. století, na epochu, která umožnila městu vyrůst. Nová vize bude sdílena vlastníky území, jeho uživateli, městem Pardubice a hlásit se k ní budou i ostatní Pardubáci jako ke své s poznáním skutečnosti, že s vlastnictvím je spojena i zodpovědnost za toto místo. JEDINEČNÝ OSTROV S INDUSTRIÁLNÍ HISTORIÍ

54 Manifest Mlýnského ostrova 9 Vlastník Automatických mlýnů i zástupci místní umělecké obce a kreativních průmyslů vidí historickou budovu Automatických mlýnů jako centrum, které nabízí zázemí pro subjekty kulturních a kreativních odvětví a zároveň prostor pro multižánrovou uměleckou produkci. Inspirována tzv. kulturfabrikami v jiných evropských městech, ambicemi místních kreativců a snahou města o rozvoj tohoto odvětví s vysokou přidanou hodnotou bude nová vize počítat s využitím části areálu pro umění, výuku k tvořivosti a podnikání v kreativních odvětvích. Tyto aktivity s přesahem do cestovního ruchu přispějí CENTRUM KULTURY A KREATIVITY k propagaci města Pardubic.

55 Manifest Mlýnského ostrova 10 Mlýnský ostrov poskytne malé i velké zážitky každému, kdo jej navštíví. Bude prodchnut příběhy industriálního dědictví, příběhem řek, kulturními a obchodními aktivitami. Obyvatelům Pardubic nabídne každodenní drobné radosti, ať už sem budou směřovat za zábavou, nákupy nebo jen tak posedět v odpoledním slunci na břehu ZÁŽITKY PRO VŠECHNY Chrudimky. Kvalitně ztvárněný veřejný prostor poskytne dostatek prožitků a neopakovatelných vjemů. Zároveň se ostrov stane magnetem města, který nabídne turistům silný příběh, zážitek, pro který se vyplatí vystoupit z vlaku do Vídně. Vyznačí tak Pardubice na turistické mapě Evropy.