Ústřední komise Chemické olympiády. 52. ročník 2015/2016. OKRESNÍ KOLO kategorie D. časová náročnost 60 min ZADÁNÍ TEORETICKÉ ČÁSTI

Transkript

1 Ústřední komise Chemické olympiády 52. ročník 2015/2016 OKRESNÍ KOLO kategorie D časová náročnost 60 min ZADÁNÍ TEORETICKÉ ČÁSTI

2 1 18 I. A VIII. A , ,003 1H He 2,20 II. A III. A IV. A V. A VI. A VII. A Vodík relativní atomová hmotnost Helium 6,941 9,012 18,998 10,811 12,011 14,007 15,999 18,998 20,179 značka 3Li 4Be 9F 5B 6C 7N 8O 9F 10Ne 0,97 1,50 protonové 4,10 elektronegativita 2,00 2,50 3,10 3,50 4,10 Lithium Berylium Fluor Bor Uhlík Dusík Kyslík Fluor Neon číslo název 22,990 24,305 26,982 28,086 30,974 32,060 35,453 39,948 11Na 12Mg Al 14Si 15P 16S 17Cl 18Ar 1,00 1,20 III. B IV.B V.B VI.B VII.B VIII.B VIII.B VIII.B I.B II.B 1,50 1,70 2,10 2,40 2,80 Sodík Hořčík Hliník Křemík Fosfor Síra Chlor Argon 39,10 40,08 44,96 47,88 50,94 52,00 54,94 55,85 58,93 58,69 63,55 65,38 69,72 72,61 74,92 78,96 79,90 83,80 19K 20Ca 21Sc 22Ti 23V 24Cr 25Mn 26Fe 27Co 28Ni 29Cu 30Zn 31Ga 32Ge 33As 34Se 35Br 36Kr 0,91 1,00 1,20 1,30 1,50 1,60 1,60 1,60 1,70 1,70 1,70 1,70 1,80 2,00 2,20 2,50 2,70 Draslík Vápník Skandium Titan Vanad Chrom Mangan Železo Kobalt Nikl Měď Zinek Gallium Germanium Arsen Selen Brom Krypton 85,47 87,62 88,91 91,22 92,91 95,94 ~98 101,07 102,91 106,42 107,87 112,41 114,82 118,71 121,75 127,60 126,90 131,29 37Rb 38Sr 39Y 40Zr 41Nb 42Mo 43Tc 44Ru 45Rh 46Pd 47Ag 48Cd 49In 50Sn 51Sb 52Te 53I 54Xe 0,89 0,99 1,10 1,20 1,20 1,30 1,40 1,40 1,40 1,30 1,40 1,50 1,50 1,70 1,80 2,00 2,20 Rubidium Stroncium Yttrium Zirconium Niobium Molybden Technecium Ruthenium Rhodium Palladium Stříbro Kadmium Indium Cín Antimon Tellur Jod Xenon 132,91 137,33 178,49 180,95 183,85 186,21 190,20 192,22 195,08 196,97 200,59 204,38 207,20 208,98 ~209 ~210 ~222 55Cs 56Ba 72Hf 73Ta 74W 75Re 76Os 77Ir 78Pt 79Au 80Hg 81Tl 82Pb 83Bi 84Po 85At 86Rn 0,86 0,97 1,20 1,30 1,30 1,50 1,50 1,50 1,40 1,40 1,40 1,40 1,50 1,70 1,80 1,90 Cesium Barium Hafnium Tantal Wolfram Rhenium Osmium Iridium Platina Zlato Rtuť Thallium Olovo Bismut Polonium Astat Radon ~ ,03 261,11 262,11 263,12 262, ~ ~288 ~289 ~ Fr 88Ra 104Rf 105Db 106Sg 107Bh 108Hs 109Mt 110Ds 111Rg 112Uub 113Uut 114Uuq 115Uup 116Uuh 117Uus 118Uuo 0,86 0,97 Francium Radium Rutherfordium Dubnium Seaborgium Bohrium Hassium Meitnerium Darmstadtium Roentgenium Ununbium Ununtrium Ununquadium Ununpentium Ununhexium Ununseptium Ununoctium 6 Lanthanoidy 7 Aktinoidy 138,91 140,12 140,91 144,24 ~ ,36 151,96 157,25 158,93 162,50 164,93 167,26 168,93 173,04 174,04 57La 58Ce 59Pr 60Nd 61Pm 62Sm 63Eu 64Gd 65Tb 66Dy 67Ho 68Er 69Tm 70Yb 71Lu 1,10 1,10 1,10 1,10 1,10 1,10 1,00 1,10 1,10 1,10 1,10 1,10 1,10 1,10 1,10 Lanthan Cer Praseodym Neodymium Promethium Samarium Europium Gadolinium Terbium Dysprosium Holmium Erbium Thulium Ytterbium Lutetium 227,03 232,04 231,04 238,03 237,05 {244} ~243 ~247 ~247 ~251 ~252 ~257 ~258 ~259 ~260 89Ac 90Th 91Pa 92U 93Np 94Pu 95Am 96Cm 97Bk 98Cf 99Es 100Fm101Md 102No 103Lr 1,00 1,10 1,10 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 1,20 Aktinium Thorium Protaktinium Uran Neptunium Plutonium Americium Curium Berkelium Kalifornium Einsteinium Fermium Mendelevium Nobelium Lawrecium

3 TEORETICKÁ ČÁST OKRESNÍHO KOLA (70 BODŮ) Vaše odpovědi a výsledky zapisujte do předtištěných rámečků jen tyto výsledky budou hodnoceny! Soutěžní číslo: celkem 70 Úloha 1 Historie používání mědi 5 bodů S různými způsoby využití mědi jsme se setkali již v domácím kole. Nyní se zaměříme na některá její užití v minulosti. Měď patří spolu se zlatem a stříbrem ke kovům nejdéle využívaným lidmi. Na Předním Východě začala být využívána nejpozději kolem roku př. n. l., v čisté podobě se však nikdy nestala hlavní surovinou pro výrobu nástrojů. To se podařilo až jisté slitině mědi, která se rovněž nejprve objevila v oblasti Předního Východu, a to kolem roku př. n. l. Zajímavé je využití některých sloučenin mědi jako barviv, které v podobě svinibrodské zeleně a dalších barev přetrvává dodnes. V minulosti se například azurit (hydroxid-diuhličitan měďnatý) rozdrcený na prášek používal jako modrá barva. Nevýhodou však bylo, že po několika staletích všechny modré plochy na obraze zezelenaly. 1. Proč se měď začala v porovnání například se železem používat dříve? (Uveďte jeden důvod.) 2. Která slitina mědi se začala široce využívat jako první a jaký kov kromě mědí obsahuje? 2

4 3. Proč se plochy natřené azuritovou barvou časem barví do zelena? 4. Proč při využití čisté mědi k pokrytí střechu nevadí, že na vzduchu koroduje? 3

5 Úloha 2 Neznámé látky 20 bodů Dvouatomová molekula plynného prvku A reaguje za vysoké teploty s mědí za vzniku sloučeniny B, která obsahuje v molekule dva atomy mědi (REAKCE 1). Sloučenina B se rozpouští v silné kyselině C, přičemž vzniká měď, sůl D a voda (REAKCE 2). Reaguje-li měď s horkou koncentrovanou kyselinou C, vznikne opět sůl D, voda a také plyn E (REAKCE 3), který lze získat i exotermní reakcí prvku A s nekovovým prvkem F (REAKCE 4) a jehož uvolňování při spalování hnědého uhlí představuje vážný ekologický problém. Reakcí prvku A a sloučeniny G získáme plyn E a sloučeninu B; měď při této reakci nemění oxidační číslo (REAKCE 5). Určete všechny zmíněné látky a napište chemické rovnice popsaných dějů (1 5). 4

6 Úloha 3 Reakce s účastí mědi 10 bodů Doplňte produkty reakcí a rovnice vyčíslete. 1. Cu(OH) 2 + HBr 2. CuCl 2 + Cu 3. CuSO 4 + NaOH 4. Cu(NO 3 ) 2 + H 2 S 5. Cu + HCl + H 2 O 2 5

7 Úloha 4 Určování minerálů 10 bodů Přiřaďte odpovídající minerál ke každému popisu. 1. Tento minerál je tvořen dvouprvkovou sloučeninou mědi. Bývá průsvitný až průhledný, barva je červená, vryp červenohnědý. Krystalizuje v krychlové soustavě. Vyskytuje se především v měděných ložiscích spolu s dalšími minerály obsahujícími měď. 2. Jedná se o podvojný sulfid mědi a železa. Je mosazně žlutý, na vzduchu se na jeho povrchu vytváří vícebarevná patina. Vzniká v hydrotermálních sulfidových žílách, nachází se v některých magmatických a vzácněji i v metamorfovaných horninách a v měděných ložiscích. Jedná se o nejdůležitější rudu mědi. 3. Chemické složení tohoto minerálu je totožné s modrou skalicí. Barva je obvykle modrá, ale vyskytuje se i nazelenalý. Krystalizuje v triklinické soustavě, nejčastěji se vyskytují tabulkovité a prizmatické krystaly. Rozpouští se ve vodě, proto se vyskytuje především v sušších oblastech. 4. Chemicky je totožný s měděnkou. Barva je sytě zelená, typické je střídání zelených a černých proužků. Krystalizuje v monoklinické soustavě, krystaly se však vyskytují jen výjimečně. Obvykle tvoří hroznovité či krápníkovité agregáty nebo povlaky. 5. Minerál je tvořen solí mědi se dvěma různými anionty. Typická pro něj je tmavě modrá barva, v minulosti se po rozemletí na prášek využíval jako barvivo. Krystalizuje v monoklinické soustavě, obvykle tvoří složené, tabulkovité krystaly. Vyskytuje se hlavně v oxidačních zónách měděných ložisek, obvykle zasazených do vápence. A) malachit B) kuprit C) chalkantit D) azurit E) chalkopyrit 6

8 Úloha 5 Tvrzení 10 bodů U každého tvrzení vyznačte, zda je pravdivé, nebo nepravdivé. Tvrzení Pravda Nepravda Platina je schopna vytěsnit měď z roztoku dusičnanu měďnatého za vzniku dusičnanu platičitého. Fosforečnan měďnatý lze připravit reakcí mědi s kyselinou fosforečnou bez přidání dalších látek. Mosaz je slitina mědi a zinku. V Daniellově článku je elektroda vyrobená z mědi ponořena do roztoku kyseliny sírové. Koroze mědi probíhá pouze za přítomnosti vody. Reaktivnější kovy, které snadno tvoří kationty, se v Beketovově řadě kovů nacházejí nalevo od vodíku. Při reakci mědi s koncentrovanou kyselinou sírovou vzniká vodík a síran měďnatý. Měďnaté soli se často vyskytují ve formě hydrátů. Oxid měďný je černá, ve vodě nerozpustná sloučenina Reakcí mědi s roztokem dusičnanu stříbrného lze vyredukovat stříbro 7

9 Úloha 6 Výpočet 15 bodů Chlorid měďnatý lze připravit reakcí oxidu měďnatého se zředěnou kyselinou chlorovodíkovou. Probíhající chemický děj lze zapsat rovnicí: CuO + 2 HCl CuCl 2 + H 2 O Uvedeným postupem se připraví dihydrát chloridu měďnatého, naši výpočtovou úlohu budeme řešit pro bezvodý chlorid měďnatý. M(CuO) = 79,55 g mol 1 M(CuCl 2 ) = 134,46 g mol 1 M(HCl) = 36,46 g mol 1 1. Vypočtěte objem 10% roztoku kyseliny chlorovodíkové (ρ = 1,05 g cm 3 ), který je třeba k přípravě 4,00 g chloridu měďnatého. 8

10 2. Vypočtěte hmotnost oxidu měďnatého, která je třeba k přípravě 4,00 g chloridu měďnatého. 3. Kolik g 90% oxidu měďnatého by bylo k této reakci třeba? 9