PRŮBĚH PROCESU VÝSTAVBY

Transkript

1 PRŮBĚH PROCESU VÝSTAVBY dokumentace pro územní řízení Autor: Radim Kolář 19. října 2016 Ing. Radim Kolář, Ph.D. 1

2 Obsah Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení: vyhláška č. 499/2006 majetkoprávní vztahy majitelé pozemků majitelé dopravní infrastruktury majitelé technické infrastruktury správci pozemků správci dopravní infrastruktury správci technické infrastruktury limity využití území dotčené orgány státní správy průzkumy, měření, výpočty termíny - správní řád Stavební zákon Územní rozhodnutí 77 Územním rozhodnutím je rozhodnutí o: a) umístění stavby nebo zařízení b) změně využití území c) změně vlivu užívání stavby na území d) dělení nebo scelování pozemků e) ochranném pásmu Ing. Radim Kolář, Ph.D. 2

3 Vyhláška o dokumentaci staveb Stanoví rozsah a obsah: a) dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení b) dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území c) dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území d) společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení e) projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, f) dokumentace pro provádění stavby a g) dokumentace skutečného provedení stavby. Dále dokumentace bouracích prací obsahové náležitosti stavebního deníku, jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení Nevztahuje se na projektovou dokumentaci pro: stavby letecké, stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle 194 písm. c) stavebního zákona. Vyhláška o dokumentaci staveb Příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení Dokumentace obsahuje části: A Průvodní zpráva B Souhrnná technická zpráva C Situační výkresy D Výkresová dokumentace E Dokladová část Dokumentace musí vždy obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby nebo zařízení (dále jen stavba ) a podmínkám v území. Ing. Radim Kolář, Ph.D. 3

4 Majetkoprávní vztahy Nemovitými věcmi jsou: pozemky a věcná práva k nim podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro, vinný sklep pod cizím pozemkem) a věcná práva k nim práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (jedná se například o právo stavby dle 1240 a násl. NOZ Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu.) věc, o které právní předpis stanoví, že není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez narušení její podstaty (takovým předpisem by byl např. vodní zákon, č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) jednotka (byt jako prostorově oddělená část domu + podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné, nebytový prostor a soubor bytů nebo nebytových prostorů srov odst. 2 a 1159 NOZ) stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti NOZ ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku ( 3055 odst. 1 věta první in fine NOZ) Jednou ze zásadních novinek, které s účinností od 1. ledna 2014 přináší NOZ, je koncepce nemovitých věcí. Dochází k návratu ke staré římskoprávní zásadě superficies solo cedit stavba je součástí pozemku. Omezení problematických situací, kdy pozemek má jiného vlastníka než stavba na pozemku postavená. Majetkoprávní vztahy Ing. Radim Kolář, Ph.D. 4

5 Majetkoprávní vztahy Majitelé a správci majitelé pozemků majitelé dopravní infrastruktury majitelé technické infrastruktury správci pozemků správci dopravní infrastruktury správci technické infrastruktury Dopravní infrastruktura Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie (Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích): a) dálnice, podle svého určení a dopravního významu rozdělují a) dálnice I. třídy b) dálnice II. třídy b) silnice, podle svého určení a dopravního významu rozdělují a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy, c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. c) místní komunikace veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení se dělí do těchto tříd: a) místní komunikace I. třídy, b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. d) účelová komunikace Ing. Radim Kolář, Ph.D. 5

6 Dopravní infrastruktura Účelová komunikace slouží ke: spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. Silniční pozemek Dopravní infrastruktura Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí místních komunikací je obec Správcem dálnic a silnic I. třídy je Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) silnic II. a III. třídy je Správa a údržba silnic kraje, např.: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje Správa a údržba silnic Jihočeského kraje Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, příspěvková organizace místních komunikací je obcí pověřená organizace, např.: Brněnské komunikace a. s. Technická správa komunikací hl. m. Prahy Technické služby města Slavkova u Brna, příspěvková organizace Ing. Radim Kolář, Ph.D. 6

7 Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Ing. Radim Kolář, Ph.D. 7

8 Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura Ing. Radim Kolář, Ph.D. 8

9 Technická infrastruktura vše, co souvisí s technickou obsluhou území součásti jsou v základním uspořádání zdroje rozvody odběrná účastnická zařízení spotřebiče další specifická zařízení, jimiž se většinou mění parametry dodávaných médií, nebo signálů významně zasahují do života celé společnosti ovlivňují životní prostředí vytvářejí limity v podobě různých ochranných, bezpečnostních a hygienických pásem vytvářejí podmínky pro fungování všech ostatních systémů ve společnosti Technická infrastruktura Vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například: vodovody vodojemy kanalizace čistírny odpadních vod stavby a zařízení pro nakládání s odpady trafostanice energetické vedení komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě produktovody Ing. Radim Kolář, Ph.D. 9

10 Vodovody a kanalizace Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a kanalizacích) Vlastníci vodohospodářské infrastruktury založené většinou jako dobrovolné svazky obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích posláním je zásobování obyvatelstva pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod zajišťují výstavbu a rekonstrukce vodohospodářského majetku svazky jsou odpovědné za jeho údržbu, opravy a odstraňování havárií, protože podle zákona č. 274/2001 Sb., o provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, jsou povinni zajistit plynulé a bezpečné provozování vodovodů a kanalizací na tyto činnosti si často najímají provozní společnosti Vodovody a kanalizace Provozovatelé vodárenské infrastruktury 1. SČV, a.s. Královéhradecká provozní, a.s. Moravská vodárenská, a.s. Pražské vodovody a kanalizace, a.s. Ravos, s.r.o. Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Středočeské vodárny, a.s. Vodárna Plzeň a.s. Vodohospodářská společnost Sokolov, s.r.o. Vodospol s.r.o. AQUA SERVIS, a.s. AQUALIA GESTIN INTEGRAL DEL AGUA, S.A. AQUASTOP, v.o.s. AQUAŠUMAVA, s.r.o. Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Českoskalické vodárny, s.r.o. Čevak a.s. CHEVAK Cheb, a.s. Chodské vodárny a kanalizace a.s. ČOV Jablonec nad Jizerou, a.s. Frýdlantská vodárenská společnost a.s. Jesenická vodohospodářská společnost, s.r.o. Jesenická vodohospodářská společnost, s.r.o. Kanalizace a vodovody Starý Plzenec, a.s. Krnovské vodovody a kanalizace, s.r.o. Lesní a vodní hospodářství Švihov Lesy - voda, s.r.o. Městské vodovody a kanalizace Jaroměř, s.r.o. Městské vodovody a kanalizace Skuteč, s.r.o. Městské vodovody a kanalizace Úpice Městské vodovody a kanalizace Vrchlabí Orlická vodohospodářská společnost Česká Třebová, s.r.o. Ostravské vodárny a kanalizace a.s. REVOS Rokycany, s.r.o. Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava, a.s. Skupinový vodovod Dobrochov Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. Šumavské vodovody a kanalizace, a.s. Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. Svazek vodovodů a kanalizací, Vodárna Zbýšov Technické služby Police nad Metují, s.r.o. Technické služby Strakonice, s.r.o. Technické služby Třešť, spol. s r. o. Technické služby Žacléř, spol. s r.o TEPVOS, spol s r.o. Václav Vonásek BRAVOS VAK Bruntál, a.s. VAK svazku obcí Plumlov-Vícov VHOS, a.s. Voda Červený Kostelec, s.r.o. VODAK Humpolec, s.r.o. Vodárenská akciová společnost, a.s. Vodárenská společnost Chrudim a.s. Vodárenská společnost Lánov, s.r.o. Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. Vodohospodářská a obchodní společnost, a.s. Vodohospodářská společnost Benešov, s.r.o. Vodohospodářská společnost ČERLINKA, s.r.o. Vodohospodářská společnost Dobříš, s.r.o. Vodohospodářská společnost SITKA, s.r.o. Vodohospodářská společnost Vrchlice-Maleč, a.s. Vodohospodářské služby RT, s.r.o. Vodos, s.r.o. Vodotechnické služby s.r.o. Vodovody a kanalizace Beroun, a.s. Vodovody a kanalizace Dvůr Králové n.l., s.r.o. Vodovody a kanalizace Havlíčkův Brod, a.s. Vodovody a kanalizace Hlučín, a.s. Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. Vodovody a kanalizace města Kdyně, spol s r.o. Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. Vodovody a kanalizace Náchod, a.s. Vodovody a kanalizace Nymburk, a.s. Vodovody a kanalizace Pardubice,a.s. Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Vodovody a kanalizace Studénka s.r.o. Vodovody a kanalizace Trutnov, a.s. Vodovody a kanalizace Vsetín, a.s. Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Vodovody a kanalizace Vysoké Mýto, s.r.o. Vodovody, spol. s. r. o. ŽAP-VaK-VODOVOD Opočno, s.r.o. Ing. Radim Kolář, Ph.D. 10

11 Vodovody a kanalizace Vodovodní přípojku tvoří úsek potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru. Skládá se z: napojení na vodovodní řad potrubí před vodoměrem vodoměrné sestavy domovního rozvodu (vnitřního rozvodu) Vnitřní vodovod je potrubí určené pro rozvod vody po pozemku nebo stavbě, které navazuje na konec vodovodní přípojky. Jde o potrubí za vodoměrnou šachtou, které není vodovodní přípojkou. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí. (Jde o potrubí před vnějším spojením, které není kanalizační přípojkou). Tato místa jsou také začátkem kanalizační přípojky. Vodovody a kanalizace Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila. ( 3 odst. 3 a 6 ZVK) Opravy a údržbu vodovodních a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. ( 3 odst. 7 ZVK) Vlastníkem vodoměru je dle 16/2 ZVK vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ( ) se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu. Odběratel vlastníkem vodoměru být nemůžete. Za veřejné prostranství lze považovat každý prostor sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení. Neoplocení či neoznačení pozemku, který neslouží obecnému užívání, automaticky neznamená, že se jedná o veřejné prostranství. ( 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) Ing. Radim Kolář, Ph.D. 11

12 Elektřina Distribuční soustava (DS) pro elektřinu je vzájemně propojený soubor zařízení a vedení pro rozvod elektřiny z přenosové soustavy (nebo ze zdrojů do ní zapojených) ke koncovým uživatelům. Nedílnou součástí DS jsou řídící, ochranné, zabezpečovací a informační systémy. Provozovatelem DS může být fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem licence na distribuci elektřiny, což je oprávnění k dopravě elektřiny distribuční soustavou. V ČR působí ve svém vymezeném území tito provozovatelé distribučních soustav: PRE Distribuce, a.s. (hlavní město Praha a Roztoky u Prahy) E.ON Distribuce, a.s. (Jihočeský kraj, Vysočina bez Havlíčkobrodska, Jihomoravský kraj a Prostějovsko, Zlínský kraj bez Vsetínska) ČEZ Distribuce, a. s. (většina České republiky, tedy celé ostatní území) Plynovod Distribuční soustava pro zemní plyn je systém vedení plynu z předávacích stanic ke koncovým uživatelům. Je tvořena plynovody a dalšími souvisejícími technickými zařízeními. Distribučních soustavy plynu Provozovatelem distribuční soustavy může být fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem licence na distribuci plynu, tj. oprávnění k přepravě plynu distribuční soustavou. V ČR působí na svých vymezených územích tito provozovatelé distribučních soustav: E.ON Distribuce, s.r.o. (Jihočeský kraj) Pražská plynárenská Distribuce, a.s. (hlavní město Praha) RWE GasNet, s.r.o. (většina České republiky, tedy celé ostatní území) Ing. Radim Kolář, Ph.D. 12

13 Plynovod Vlastníkem DS je zpravidla příslušná plynárenská akciová společnost - provozovatel distribuční soustavy, ale může to být i jiný subjekt (např. obec). Obecně závazné předpisy vlastnictví distribuční soustavy v zásadě neomezují. DS může být provozována výlučně provozovatelem, tj. fyzickou nebo právnickou osobou, která je držitelem licence. Provozovatel DS je mj. povinen na území vymezeném licencí zajistit bezpečný a spolehlivý rozvoj distribuční soustavy, tzn. v plné míře zodpovídá za její bezpečný provoz. Plynovodní přípojka zařízení spojující distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení (dle energetického zákona) plynovodní přípojka počíná na plynovodu distribuční sítě a končí vstupní stranou (osou svaru či dělicí rovinou přírubového spoje) uzavírací armatury na vstupu do předávacích míst, která jsou provozována zákazníkem - tím je zpravidla vstupní strana HUP odběrného plynového zařízení vlastnictví přípojky v zásadě není omezeno - může ji vlastnit jak provozovatel plynárenské distribuční soustavy, tak i jiný subjekt, např. obec nebo vlastník dotčené nemovitosti energetický zákon ukládá vlastníku plynovodní přípojky zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob. Plynovod 1 - Středotlaký distribuční plynovod, 2 - Středotlaká přípojka, 3 - Plot na hranici pozemku, 4 - HUP, umístěný ve skříni na hranici pozemku, 5 - Domovní nízkotlaký plynovod v zemi, 6 - Prostup domovního plynovodu, 7 - Domovní uzávěr plynu, 8 - Uzávěr plynu před plynoměrem, 9 - Uzávěr plynu před spotřebičem, 10 - Spotřebič plynu, 11 - Plynoměr (alternativně), 12 - Odběrné plynové zařízení (od HUP - pozice 4), 13 - Plynárenské zařízení (pozice 1 a 2), 14 - Regulátor tlaku plynu Ing. Radim Kolář, Ph.D. 13

14 Plynovod Přípojka podle toho, jaký je v místě uliční plynovod, může být středotlaká, přetlak až 0,4 MPa nízkotlaká, přetlak nejvýše 5 kpa (0,005 MPa) Jeli OPZ připojeno na středotlakou přípojku, musí být tlak plynu pro domovní plynovod regulován regulátorem. Komunikační vedení veřejné komun. sítě Elektronické komunikace zahrnují telekomunikace rozhlasové a televizní vysílání oblast informačních technologii Druhy komunikačních sítí veřejná pevná síť elektronických komunikací veřejná mobilní síť e-komunikací veřejná síť pro přenos R a TV signálu síť e-komunikací, která není veřejně dostupná Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích h) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně prvků sítě, které nejsou aktivní, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace i) elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln j) veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě, nebo síť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání Ing. Radim Kolář, Ph.D. 14

15 Limity využití území Ústav územního rozvoje Limity využití území jsou stavebním zákonem definovány jako: "omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území". Limity využití území KATALOG LIMITŮ 1. Územní podmínky pro výstavbu 2. Doprava 3. Technická infrastruktura 4. Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek 5. Ochrana přírody a krajiny 6. Ochrana památek 7. Právo 1. Územní podmínky pro výstavbu Územní podmínky Stavební pozemek Pozemky staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci Pozemky veřejných prostranství 1.1 Prostorové uspořádání staveb Požadavky na umísťování staveb Vzájemné odstupy staveb Odstupy staveb z hlediska denního osvětlení vnitřních prostorů budov Odstupy staveb z hlediska oslunění vnitřních prostorů obytných budov Odstupy staveb z hlediska oslunění venkovních zařízení obytných budov 1.2 Prostorové uspořádání staveb pro výrobu a skladování Dopravní cesty používané pro přepravu výbušnin Umístění skladů výbušnin pod povrchem Bezpečnostní vzdálenosti od skladů a úschoven výbušnin na povrchu 1.3 Prostorové uspořádání zemědělské výroby Územní řešení Veterinární ochranná pásma Zemědělské stavby Umístění zemědělských staveb Stavby pro skladování minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin 2. Doprava 2.1 Pozemní komunikace Vznik a vymezení ochranných pásem dálnic, silnic a místních komunikací Zákazy v ochranných pásmech dálnic, silnic a místních komunikací Omezení v ochranných pásmech dálnic, silnic a místních komunikací Styk dálnice, silnice a místní komunikace s vedeními a s okolím Křížení a souběh dálnice, silnice a místní komunikace s vodními toky Vedení dráhy v silnici nebo pozemní komunikaci Zřízení úrovňového křížení silnice nebo místní komunikace s dráhou (přejezd) Podmínky zřízení přejezdu pro silnice a místní komunikace Prostorové požadavky pozemních komunikací na přejezdy Minimální odstupy komunikací od pozemních staveb Umístění čnějících částí staveb ve veřejném prostoru Požadavky na oplocení při pozemních komunikacích Napojení pozemku a stavebního pozemku na pozemní komunikace Souhlas pro vzájemné připojování pozemních komunikací Souhlas pro připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici a k místní komunikaci Přímé připojení staveb na dálnici a silnici pro motorová vozidla Podmínky pro připojení sousedních nemovitostí a staveb k silnicím a místním komunikacím Podmínky pro připojování obslužného dopravního zařízení a občanského vybavení na silnice Napojení parkovišť u staveb pro obchod na pozemní komunikace Minimální přípustné profily propustků pod nájezdy a sjezdy Zabezpečení příjezdu a prostoru zásobování stanovených druhů staveb Vliv oddělení činností u staveb pro dopravu na členění ploch pro dopravní obsluhu Zajištění ochrany provozu na pozemních komunikacích při výstavbě a užívání staveb Požadavky na stavby a zařízení pro informace, reklamu a propagaci Návrhové prvky komunikace Požadavky na směrové a výškové vedení trasy pozemní komunikace Délky rozhledu pro zastavení na komunikaci Podmínky pro příčné uspořádání mezi křižovatkami Zabezpečení požadavků na zajištění požární ochrany z pozemních komunikací Umístění veřejného osvětlení na dálnicích a silnicích Umístění protihlukových stěn Rozptylové plochy u staveb Ochrana a vytváření pozemních komunikací (cest) Podmínky napojení rodinných domů nebo staveb pro rodinnou rekreaci na pozemní komunikace Nevhodné umístění úrovňových křižovatek Nevhodné podmínky pro návrh okružních křižovatek Zabezpečení rozhledu na úrovňové křižovatce Zabezpečení rozhledu na mimoúrovňové křižovatce 2.2 Odstavné a parkovací plochy a garáže, ostatní dopravní zařízení Umístění odstavných a parkovacích stání na plochách pro bydlení, rekreace, občanského vybavení a smíšených obytných plochách Vztah obslužných zařízení pro dopravu a ochranných pásem vodních zdrojů Umísťování odstavných a parkovacích stání na stavebních pozemcích Odstavná stání u staveb pro rodinnou rekreaci Odstavné a parkovací plochy pro osobní automobily Minimální požadavky na vybavení odpočívek u dálnic a silnic pro motorová vozidla Vztah čerpacích stanic pohonných hmot a ploch bydlení, rekreace a veřejných prostranství 2.3 Bezbariérová dostupnost Bezbariérový pohyb v území Bezbariérová dosažitelnost objektů Odstavování vozidel osob se sníženou pohyblivostí Ing. Radim Kolář, Ph.D. 15

16 Limity využití území 2.4 Zařízení hromadné dopravy Umístění autobusových a trolejbusových zastávek Území bez možnosti umístit autobusovou a trolejbusovou zastávku Prostorové požadavky na přístřešky čekáren Délka nástupiště dráhy Hladina stoleté vody a vstup z volného prostranství do prostor speciální dráhy Umístění tramvajových zastávek Území bez možnosti umístit tramvajovou zastávku 2.5 Dráhy Ochranná pásma drah Omezení vlastnických práv v ochranném pásmu dráhy Omezení vlastnických práv v ochranném pásmu drah tramvajových a trolejbusových Přípustnost činností v ochranném pásmu dráhy Podmínky umístění tramvajové dráhy na pozemní komunikaci Vymezení obvodu dráhy Stavby v obvodu dráhy tramvajové a trolejbusové Podmínky hornické činnosti v okolí dráhy Stavby na dráze Technické podmínky členění železničních drah Vztah kategorie dráhy a užitého rozchodu kolejí Minimální použitelné směrové oblouky na dráze Prostorové uspořádání železničního spodku Prostorové uspořádání staveb dráhy Úrovňové křížení železniční dráhy a pozemní komunikace prostorová bariéra pro plynulý provoz na pozemní komunikaci Průjezdní prostor na přejezdu Technické podmínky znemožňující zřízení nového přejezdu Zákaz nového zřízení nezabezpečených přejezdů Rozhledové poměry pro železniční přejezdy a přechody Křížení tratí speciální dráhy a křížení s ostatními dráhami a pozemními komunikacemi Vzdálenost os kolejí speciální dráhy Maximální sklonové poměry na tratích speciální dráhy Minimální směrové oblouky na tratích speciální dráhy Území nevhodné pro umístění lanových drah Sklonové poměry lanových drah Prostorové uspořádání lanových drah Styk dráhy s cizím vedením Minimální použitelné směrové oblouky na pouliční tramvajové dráze Maximální sklonové poměry tramvajových tratí Výška průjezdného průřezu tramvajové trati Vzdálenost os kolejí tramvajové dráhy Podmínky pro stavbu trolejbusové dráhy Sklonové poměry trolejbusových drah 2.6 Vodní doprava Zřizování stavby na vodní cestě Zřizování přístavu Rozměry plavební dráhy Rozměry plavební komory a další technické požadavky Zřizování vývazišť, kotvišť a obratišť Křížení vodních cest Křížení vodní cesty přívozem Zákaz plavby na povrchových vodách 2.7 Letecká doprava Ochranná pásma leteckých staveb Plochy určené k vzletům a přistáním Omezení v ochranných pásmech leteckých staveb a souhlas Úřadu pro civilní letectví v ochranných pásmech leteckých staveb Omezení mimo ochranná pásma leteckých staveb a souhlas Úřadu pro civilní letectví mimo ochranná pásma leteckých staveb Omezení vlastnických práv mimo ochranná pásma provozovatelem Podmínky stanovení druhů letišť 3. Technická infrastruktura 3.1 Územní řešení, stavby, vedení a zařízení technického vybavení Podmínky pro napojení obce na stávající systémy technické infrastruktury Vedení technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu a zastavěné území Prostorové podmínky pro ukládání podzemních vedení technické infrastruktury Poloha vedení technické infrastruktury vůči stromům Nejmenší dovolené vodorovné a svislé vzdálenosti při souběhu a křížení podzemních vedení technické infrastruktury v zastavěném území Zajištění trvalého přístupu k zařízením a stavbám technické infrastruktury Nejmenší dovolené krytí podzemních vedení technické infrastruktury v zastavěném území Minimální vzdálenost podzemních sítí technické infrastruktury od objektů zástavby 3.2 Zásobování elektrickou energií ( Kapacita stávajícího rozvodného systému elektrické energie (včetně nadřazené sítě) Způsob napojení na systém rozvodu elektrické energie Přenosová schopnost elektrického vedení nízkého napětí Maximální rozpětí pole podpěrných bodů u nadzemních vedení NN a VN elektrické energie Výška stožárů a vodičů nadzemního elektrického vedení Požární bezpečnost elektrických stanic Hladina hluku elektrických stanic Ochranná pásma elektroenergetického díla 3.3 Zásobování teplem Ochranná pásma zařízení tepelné energie Způsob napojení na teplárenský systém Limity využití území 3.4 Zásobování plynem Hraniční pruh a volná kruhová plocha Způsob napojení na plynárenskou soustavu 4.1 Ochrana podzemních a povrchových vod Ochranná pásma plynárenských zařízení Přípustné stupně znečištění povrchových vod Bezpečnostní pásmo plynových zařízení ochrana před účinky havárie Přípustná míra znečištění odpadních vod, vypouštěných do povrchových vod Podmínky pro umístění regulačních stanic Přípustná míra znečištění odpadních vod, vypouštěných do podzemních vod Bezpečnost plynovodů s vysokým a velmi vysokým tlakem při navrhování, stavbě a provozu Nejvyšší přípustné znečištění vod vypouštěných do veřejné kanalizace Křížení a souběhy inženýrských sítí technické infrastruktury s vodními toky Ochrana vod před závadnými látkami Křížení a souběhy inženýrských sítí technické infrastruktury s melioračními zařízeními Ochrana povrchových vod vhodných pro život původních druhů ryb 3.5 Distribuce kapalných paliv Vhodnost vodního zdroje za účelem úpravy na vodu pitnou Zabezpečovací pásmo dálkovodu ropovodu a produktovodu Zdroj pitné vody pro rekreační chaty Ochranné pásmo dálkovodu ropovodu a produktovodu Koupací oblasti a koupaliště ve volné přírodě Umělá koupaliště a sauny 3.6 Zásobování vodou Ochranná pásma vodních zdrojů Vhodnost území z hlediska průchodnosti pro trasy vodovodu pro veřejnou potřebu Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod stolních Ochranná pásma vodovodních řadů Zranitelné oblasti Technické podmínky vodovodů pro veřejnou potřebu Využití území ve vyhlášených chráněných oblastech přirozené akumulace vod (CHOPAV) Umístění studní pro individuální zásobování pitnou vodou Výhledové přírodní zdroje podzemních vod 3.7 Odvádění a čištění odpadních vod Záplavové území Ochranné pásmo kanalizačních stok a čistíren odpadních vod Území určená k řízeným rozlivům povodní Nejmenší vzdálenosti stok od souběžných liniových staveb z hlediska jejich průchodnosti Zvláštní povodeň Technické podmínky kanalizace pro veřejnou potřebu Souhlas vodoprávního úřadu Umístění žumpy Povodňové riziko 3.8 Péče o vodní toky 4.2 Ochrana ovzduší Užívání pozemků podél koryta vodního toku Zdroje znečišťování ovzduší Ochrana vodních toků a jejich koryt Posuzování a vyhodnocování úrovně znečištění Hydrologické údaje povrchových vod Evidence zdrojů znečišťování ovzduší a vyhodnocování úrovně znečišťování 3.9 Elektronické komunikace Přípustná úroveň znečišťování ovzduší Ochranná pásma komunikačního vedení elektronických komunikací Emisní limity a specifické emisní limity Ochranná pásma rádiových zařízení a rádiových směrových spojů Imisní limity Ochrana osob, staveb pro bydlení a občanských staveb ve vztahu ke komunikačnímu vedení Stanoviska, závazná stanoviska a rozhodnutí orgánu ochrany ovzduší elektronických komunikací 4.3 Ochrana před zářením Vyjádření provozovatele k ochraně komunikačního vedení elektronických komunikací Pracoviště a další oblasti činnosti při kterých může dojít k významnému ozáření z přírodních zdrojů 4. Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek Ochrana před ionizujícím zářením Ozáření z přírodních zdrojů v projektovaných a stavěných budovách Územní podmínky a péče o zdraví lidu Ozáření z přírodních zdrojů ve zkolaudovaných stavbách Hladina hluku Radonový index pozemku Vibrace Zásahy pro snížení ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření Ochrana léčebných lázní a lázeňských míst Pracoviště se zvýšeným ozářením z přírodních zdrojů Požadavky na přírodní léčebné lázně Měření a hodnocení výskytu radonu a produktů přeměny radonu ve stavbách a stanovení Ochranná pásma okolo krematoria radonového indexu pozemku Ochranná pásma veřejných pohřebišť Přírodní radionuklidy ve stavebních materiálech Zabezpečení prevence závažných havárií Radon a přírodní radionuklidy v dodávané vodě Předcházení ekologické újmě Zóna havarijního plánování jaderné elektrárny Ing. Radim Kolář, Ph.D. 16

17 Limity využití území 4.4 Odpadové hospodářství Objekty skladů a objekty výroben zkapalněných plynů Odstraňování odpadů Sklady požární odolnost stavebních konstrukcí Umísťování úložiště odpadů v podzemních prostorách Sklady odstupové vzdálenosti Stará zátěž Sklady zařízení pro protipožární zásah Podmínky pro umístění povrchové skládky odpadů Výrobny a sklady hořlavých zkapalněných uhlovodíkových plynů umístění Technické požadavky na skládky odpadů Výrobny a sklady hořlavých zkapalněných uhlovodíkových plynů stavební konstrukce Plán odpadového hospodářství Dopravní stavby a zařízení Skládkování odpadů na odkalištích Garáže požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot Úprava odpadů kompostováním Garáže odstupové vzdálenosti Spalování a energetické využití odpadů (odstraňování) Garáže zařízení pro protipožární zásah Sběr a výkup odpadů Čerpací stanice pohonných hmot, plnicí a stáčecí stanoviště stavební konstrukce Umísťování nádob pro shromažďování domovního odpadu Čerpací stanice pohonných hmot, plnicí a stáčecí stanoviště odstupové vzdálenosti Souhlas orgánů státní správy v oblasti odpadového hospodářství Shromažďovací prostory Nakládání s těžebním odpadem - úložná místa Shromažďovací prostory požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot Shromažďovací prostory odstupové vzdálenosti 4.5 Požární ochrana Shromažďovací prostory zařízení pro protipožární zásah Zásobování požární vodou vnější odběrní místa Shromažďovací prostory požadavky na přilehlá volná prostranství Nevýrobní a výrobní objekty obecně Nevýrobní objekty stavební konstrukce 4.6 Civilní ochrana a obrana státu Nevýrobní objekty požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot Zajištění požadavků civilní ochrany Nevýrobní objekty odstupové vzdálenosti Vojenské újezdy Nevýrobní objekty zařízení pro protipožární zásah 4.7 Ochrana půdního fondu Výrobní objekty požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti hmot Ochrana zemědělského půdního fondu Výrobní objekty odstupové vzdálenosti Stanovisko k ochraně zemědělského půdního fondu v územně plánovací dokumentaci Výrobní objekty zařízení pro protipožární zásah Stanovisko k ochraně zemědělského půdního fondu při zpracování dokumentace pro územní Budovy pro bydlení a ubytování řízení Budovy pro bydlení a ubytování rozdělení do skupin Změna kultury (druhu pozemku) zemědělské půdy Budovy pro bydlení a ubytování požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň hořlavosti Změna struktury půdního fondu hmot Budovy pro bydlení a ubytování odstupové vzdálenosti 5. Ochrana přírody a krajiny Budovy pro bydlení a ubytování zařízení pro protipožární zásah Objekty pro zemědělskou výrobu 5.1 Zvláště chráněná území Objekty pro zemědělskou výrobu požární odolnost stavebních konstrukcí Národní park Objekty pro zemědělskou výrobu odstupové vzdálenosti Chráněná krajinná oblast Objekty pro zemědělskou výrobu zařízení pro protipožární zásah Národní přírodní rezervace Objekty spojů a poštovních provozů Přírodní rezervace Objekty spojů a poštovních provozů požární odolnost stavebních konstrukcí a stupeň Národní přírodní památka hořlavosti hmot Přírodní památka Objekty spojů a poštovních provozů odstupové vzdálenosti Ochrana krajinného rázu Objekty spojů a poštovních provozů zařízení pro protipožární zásah Ochrana přechodně chráněných ploch Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče Ochrana paleontologických nálezů Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče požární odolnost stavebních konstrukcí a Evropsky významná lokalita stupeň hořlavosti hmot Ptačí oblast Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče odstupové vzdálenosti Smluvně chráněné území Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče zařízení pro protipožární zásah Ochrana jeskyní a souvisejících krasových jevů Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče rozdělení do skupin Limity využití území 5.2 Všeobecná ochrana krajiny Významný krajinný prvek Územní systém ekologické stability (ÚSES) Přírodní park Památné stromy Dřeviny rostoucí mimo les 5.3 Lesní pozemky Pozemky určené k plnění funkcí lesa Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa Odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa Oblastní plány rozvoje lesů Stavby pro plnění funkcí lesa 5.4 Geologie Chráněná ložisková území Dobývací prostor Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Prognózní zdroje vyhrazených nerostů Území se zvláštními poměry geologické stavby 6. Ochrana památek Památkově chráněná území a objekty Kulturní památka Národní kulturní památka Památková rezervace (městská, vesnická, archeologická) Památková zóna (městská, vesnická, krajinná) Ochranné pásmo památkové rezervace, památkové zóny, nemovité kulturní památky 7. Právo Instituty stavebního a občanského práva Držba Omezení činností obtěžujících a ohrožujících výkon práv jiné osoby včetně povinnosti umožnit vstup na pozemek Omezení vlastnických práv v naléhavém veřejném zájmu (stav nouze) Omezení vlastnických práv věcným břemenem Vyvlastnění ve veřejném zájmu Nezbytná cesta Právo stavby Ing. Radim Kolář, Ph.D. 17

18 - děkujeme Vám za pozornost Ing. Radim Kolář, Ph.D. 18