Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. rní metabolismus a obranné reakce rostlin [kap 13]
|
|
- Matyáš Blažek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Sekundárn rní metabolismus a obranné reakce rostlin [kap 13] Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR
2 Sekundárn rní metabolismus - liší se od primárního stavební a energetické látky - sekundární zejména ochrana rostlin a interakce s okolním prostředím
3
4
5 Kutin,, vosky a suberin - kutin na povrchu nadzemních částí-kutikula + kutan, 16:0 a 18:1 MK + OH - suberin u podzemních částí, složení podobné kutinu, dikarboxylové kys., nejen v kořeni, ale i v korkových buňkách peridermu, listové abscise, poranění - vosky u obou kyselé silně hydrofóbní lipidy, 25-35C alkoholy, alkany, ketony, synthetizované epidermálními buňkami, jsou vytvořeny z hydrofóbních látek
6
7 Kutin,, vosky a suberin redukují transpiraci a invazi patogenů Rosliny z aridních oblastí silné vrstvy a naopak Nemají vliv na resistenci rostlin vůči patogenům ti se dostávají dovnitř mechanicky nebo kutinasy
8 Sekundárn rní metabolity - Sekundární produkty nebo přírodní látky - Nemají žádný přímý vliv v procesech fotosyntézy, respirace, transportu, diferentiace, růstu, tvorby proteinů, cukrů a tuků - Nemají obecný výskyt v rostlinách, jsou specializované - Dříve význam neznámý, používali se hlavně v medicíně, barviva, jedy, průmyslové materiály - Nyní významné ekologické fce, vyvinuly se vlivem evoluce - A)ochrana vůči herbivorům a patogenům - B)atraktanty pro opylovače, přenašeče semen a interakce rostlina-rostlina 3 hlavní skupiny: terpeny,fenoly, N-obsahující sloučeniny
9
10 Terpeny/terpenoidy (někdy isoprenoidy) - Synthetizovány z acetyl-coa, isoprenoidní základ - C10-mono-, C15-sesqui-,C20-di-, C30-tri-, C40-tetraterpeny a polyterpenoidy - 2 dráhy mevalonová IPP - methylerythritol fosfátová dráha (MEP) - chloroplasty - IPP + isomer DPP geranylpp farnesylpp GGPP - Růstově regulační fce steroly, ABA-C15, GA-C20 - Toxiny vůči herbivorům, pyrethroidy (C10)- Chrysanthemum insekticidy, jehličnany x hmyz - Esenciální oleje monoterpeny v bazalce, citronu-limonen, šalvěji, mátě menthol, repelenty grandulární trichomy, parní destilace parfémy Netěkavé limonoidy (C30) hořká látka v citrusech antiherbivory, Azadirachtin - Azadirachta indica -potravní odpuzovač pro hmyz-komerční produkt Phytoekdysony Polypodium vulgare - zastavení zakuklení Kardenolidy triterpeny hořké a jedovaté, srdce vliv na Na+/K+aktivované ATP-asy Saponiny steroidní a triterpenové glykosidy detergenty, jedovaté, vážou steroidy v těle a porušují tak membránu
11
12
13
14
15 Fenolické sloučeniny - Obsahují fenolickou skupinu, více jak sloučenin, rozpustné kyseliny i nerozpustné komplexy ochrana vůči herbivorům a patogenům mechanická opora, atrakce opylovačů, absorpce UV záření, allopathie - -vychází z fenylalaninu 2 dráhy šikimátová a kys. malonové, inhibitorem je glyfosát Roundup-herbicid, není ve zvířatech, proto některé AK esenciální fenylalanin, tyrosin a tryptofan. Nejdůležitější je fenylalaninamoniaklyasa (PAL) přechod mezi primárním a sekundárním metabolismem indukovaná stresem, patogeny, atd. na úrovni transkripce. - Phenylpropanoidy jednoduché fenoly C6-C3. p-kumarová, t-sinapová, kávová výstavba ligninu Fenylpropanoidové laktony C6-C3 kumariny Benzoové kyseliny- C6-C1 furanokumariny- jsou fototoxické aktivované UV-A ( nm) umbeliferon inserce do DNA, jedovaté, mutagenní, Umbelliferace celer, petržel, vysoké koncentrace u stresovaných a nemocných rostlin puchýře, atd. Allelopatie vliv na růst okolních rostlin inhibice kávová a ferulová Lignin-struktura není známá-složen z pfenylpropanoidních alkoholůkoniferyl, fumaryl a sinapyl, vázán na celulózu-zpevnění tracheid, snižuje digestibilitu celulózy, infekčnost, zranitelnost
16
17
18
19 Flavonoidy - 4 skupiny: anthokyaniny, flavone, flavonoly a isoflavony největší skupina fenolických látek-15c, C6-C3-C6 struktura z obou biosyntetických drah, silně substituované hydroxyly, methyly, isopentenyly - Anthokyaniny barevné opylovači červená, modrá, filová barva, mají cukr v pozici 3 - Flavonoidy chrání proti UV absorbují krátká vlnové délky, nevidíme je, hmyz ano tvoří kruhy, tečky, pásky nektarová vodítka, chrání listy od UV-B ( nm) v epidermální vrstvě, viditelné světlo může projít, mutanti A.thaliana se nízkou hladinou flavonoidů rostou velmi málo, regulace polárního transportu auxinů - Isoflavonoidy antibakteriální látky, regulace fertility jetel antiestrogenní účinky u ovcí- fertilita, protinádorová aktivita iu potravin ze sóji, fungují jako fytoalexiny po napadení rostlinou syntetizovány jako antimikrobiální látky
20
21
22
23
24 Taniny - Taniny fenolické polymery, používány pro tříslení kůží., taniny váží kolagen a zvyšují tak rezistenci kůže vůči mikrobům, vodě, teplu. - Kondenzované a hydrolyzovatelné taniny (kondenzované anthokyanindy a galové s jednoduchými cukry) antifeeding properties, v nezralém ovoci, trpkost preference u lidí v potravě víno, čaj, pivo French paradox, někdy se jim říká polyfenoly, jsou ve skutečnosti toxické váží se hydroxy skupinou na proteiny, některé taniny (quinony) se váží kovalentně na proteiny a snižuje se stravitelnost u potravy u herbivorů, adaptace zvířat někteří hlodavci produkují na prolin bohaté bílkoviny
25
26
27 Dusíkat katé sloučeniny - mají N ve struktuře alkaloidy a kyanogenní glykosidy, toxické, medicínské využití, syntetizovány většinou z AK lysin, tyrosin, tryptofan Alkaloidy - Asi sloučenin, mají heterocyclický kruh, farmakologické použití, jsou alkalické, N je protonován (ph 7.2), proto ve vodě rozpustné, ochrana vůči predátorům úmrtízvířat Lupinus, Delphium, Senecio domácízvířata nemají enzymy degradace oproti divokým, rovněž toxicképro člověka strychnin, atropin, koniin, morfin, kodein medicína - Pyrrolizidinové alkaloidy příklad adaptace živočichů netoxické N-oxidy redukce na toxické ve střevním traktu, Tyria jacobeae (můra rumělková) oxidace a skladují tuto látku jako ochranu proti predátorům - Řada alkaloidů produkovány houbami, které jsou v symbiose s rostlinami trávy, kostřavy mohou mít vysokou hladinu - Nikotin rovněž pro ochranu rostlin vůči herbivorům, zvyšuje se koncentrace po prvním napadení, u divokého N. attenuata
28
29
30
31
32 Kyanogenní glykosidy (KG) - uvolňují HCN, 2 skupiny glykosidy a glukosinoláty, vázány na cukry hydrolýza glykosidasou kyanohydrin a poté nitrilasou na HCN, nejsou degradovány v rostlinách, enzymy v různých pletivech, semena, trávy, růže, vikvovité, při požeru jsou narušena pletiva a smíchání enzymu a vzniká jedovatý HCN, čirok dhurrin ve vakuolách, enzymy v mezofylu, HCN inhibuje metalloproteiny, např. cytochromoxidasu v mitochondriích - Kasava hlavní jídlo v tropech, strouhání, mletí, namáčení a sušení vede k odstranění většiny KG, přesto řada otrav, snaha snížit obsah KG, obtížné, KG jsou důležité pro skladování
33
34 Glukosinoláty - hořčičné oleje, hořčice, rozklad vede k tvorbě těkavých látek, obecně Brassicaceae, rozklad mirosinasou glukosa z vazby na S, tvorba isothiokyanátů, antifeeding pro herbivory, někteří herbivoři bělásek využívají jako stimulans pro snášení vajíček, snaha mít řepku s nízkým obsahem glukosinolátů Neproteinové aminokyseliny - Kanavin podobný argininu, toxický, inkorporuje se místo argininu z rostlin do zvířecích proteinů, ty jsou poté degradovány jako chybné, je zároveň méně bazický, nižší vazba substrátů, Canavalia ensiformis, má systém, který neumožňuje zabudování kanavinu do vlastních proteinů, to mají i adaptovaní živočichové
35
36
37 Signáln lní dráhy u napadené rostliny - Většinou nefungují, až po napadení, např. kumulace proteinasových inhibitorů 1) poškozené listy syntetizují prosystemin (prekurozorový protein 200AK) 2) proteolýza na 18AK systemin polypeptidický hormon 3) Systemin do napadených částí, vazba na receptor a indukce tvorby kys. jasmonové (JA), ale i ABA, SA indukce exprese proteinásových inhibitorů, jasmonová z kys. linolenové, mutanti A. thaliana s nízkou hladinou JA snadno likvidovány hmyzem a houbami, klíčová signální látka, emitována ve formě methylesteru během několik minut
38
39
40 Ochrana rostlin vůčv ůči patogenům - rostliny nemají imunitní systém, ale jsou rezistentní vůči bakteriím,houbám, atd. 1)Antimikrobiální látky - saponiny, triterpeny, snížení hladiny vede ke snížení rezistence 2) Infekcí indukovaná protektiva je preferována. Menší náklady rostlin na obranu. Jednou z reakcí je hypersensitivní odpověď obklopující buňky odumírají, reaktivní kyslíkové radikály OH, O 2, H 2 O 2, NADH-dependentní oxidasy, lipidová peroxidace, enzymová inaktivace, degradace DNA, RNA, buněčná smrt 3) Syntéza ligninu a kalosy fyzická blokace postupu patogena 4) Tvorba hydrolitických enzymů, které napadají buněčnou stěnu patogena degradují chitin patogen-related proteins. 5)Fytoalexiny antimikrobiální látky produkované po napadení, např. isoflavonoidy u luštěnin, seskviterpeny u Solanaceae, po napadení iniciace genové exprese a de novo syntéza, první příklad overexprese resveratrolu více rezistentní rostliny k patogenům
41
42
43 Ochrana rostlin vůčv ůči patogenům Rozpoznávání látek patogena R geny, kódují receptory rozpoznávající produkty patogena, tzv. elicitory (peptidy, steroly, polysacharidy), mají leucine-rich domain na rozpoznávání, kodují ATP a GTP vazebné domény a kinasy signálních kaskád, geny avirulence (avr) kodují elicitory Indukce signálních kaskád v několika minutách po vazbě elicitoru, uvolnění Ca 2+ a H + do cytosolu, eflux K + a Cl -, Ca 2+ aktivují oxidativní vzplanutí, zapojení MAP a Cadependentích kinas, jedna interakce vede k indukci rezistence SAR (systémově získaná rezistence) po několika dnech po infekci kys. salicilová. Rostliny mají vyšší hladiny SA a jejího methylesteru, komunikace mezi jednotlivými částmi?
44
Abiotický stres - sucho
FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
ANTINUTRIČNÍ, TOXICKÉ A DALŠÍ BIOAKTIVNÍ LÁTKY OVOCE A ZELENINY. Aleš Rajchl VŠCHT Praha
ANTINUTRIČNÍ, TOXICKÉ A DALŠÍ BIOAKTIVNÍ LÁTKY OVOCE A ZELENINY Aleš Rajchl VŠCHT Praha Antinutriční a toxické látky ovoce a zeleniny ochrana před predátory či parazity Antinutriční látky Inhibitory enzymů
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
Otázka: Metabolismus. Předmět: Biologie. Přidal(a): Furrow. - přeměna látek a energie
Otázka: Metabolismus Předmět: Biologie Přidal(a): Furrow - přeměna látek a energie Dělení podle typu reakcí: 1.) Katabolismus reakce, při nichž z látek složitějších vznikají látky jednodušší (uvolňuje
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Regulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
OBRANNÁ REAKCE ROSTLIN, SLEDOVÁNÍ OBRANNÉ REAKCE RÉVY
OBRANNÁ REAKCE ROSTLIN, SLEDOVÁNÍ OBRANNÉ REAKCE RÉVY Mgr. Kateřina Rausová, Ústav biochemie Masarykova univerzita Obsah Obranná reakce rostlin - kolonizace rostliny patogenem - interakce rostlina-patogen
IZOPRENOIDY. Řízení. Dělení: 1) Terpeny 2) Steroidy 1
IZOPRENOIDY Přírodní látky vznikající v rostlinných a živočišných organismech základní stavební jednotka: IZOPREN = 2-methylbut-1,3-dien Jednotky se spojují do různých řetězců Význam: v tělech organismů
Doučování IV. Ročník CHEMIE
1. Chemie přírodních látek Biochemie a) LIPIDY 1. Triacylglyceroly se štěpí účinkem: a) ligas b) lyas c) lipas d) lihlas Doučování IV. Ročník CHEMIE 2. Žluknutí tuků je z chemického hlediska: a) polymerace
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
transport asimilátů floémem - vkládání a vykládání do/z floému využití produktů fotosyntézy sekundární metabolismus
http://www.microbehunter.com/2009/01/18/potato-stach-grains/ transport asimilátů floémem - vkládání a vykládání do/z floému využití produktů fotosyntézy sekundární metabolismus Přednáška Fyziologie rostlin
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
METABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Regulace metabolizmu lipidů
Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace
Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace Doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D. Ústav hygieny 3. LF UK, Praha Rizikové faktory pro vznik nádorů Obezita Nadměrný příjem tuků? Nadměrná konzumace
Regulace růstu a vývoje
Regulace růstu a vývoje REGULACE RŮSTU A VÝVOJE ROSTLINNÉHO ORGANISMU a) Regulace na vnitrobuněčné úrovni závislost na rychlosti a kvalitě metabolických drah, resp. enzymů a genů = regulace aktivity enzymů
umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,
DÝCHÁNÍ ROSTLIN systém postupných oxidoredukčních reakcí v živých buňkách, při kterých se z organických látek uvolňuje energie, která je zachycena jako krátkodobá energetická zásoba v ATP, umožňují enzymatické
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
Lékařská chemie -přednáška č. 8
Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lipidy, izoprenoidya steroidy Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Lipidy heterogenní skupina látek špatně rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech
Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
Lipidy a biologické membrány
Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina
8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN
Otázka: Výživa rostlin, vodní režim rostlin, růst a pohyb rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Cougee AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN 1. autotrofní způsob
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem
FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze
FOTOSYNTÉZA Princip, jednotlivé fáze FOTOSYNTETICKÉ PIGMENTY - chlorofyl a modrozelený - chlorofyl b žlutozelený + karoteny, xantofyly žluté a oranžové zbarvení CHLOROFYL a, b CHLOROFYL a - nejdůležitější
sladká symfonie cukrů
CO JE STROM? poznej své bratrance Stromy jsou rostliny, které se naučily dosahovat vysokého vzrůstu. Slouží jim k tomu samonosný, dřevěný kmen, rok za rokem sílící. Stejně jako vše živé na Zemi pocházejí
Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.
Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Katedra kvality zemědělských produktů, Česká zemědělská univerzita v Praze Produkční systémy Konvenční Integrované
1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2018 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 07 Rezistence rostlin k abiotickým faktorům doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Abiotické faktory 1. Nízké teploty ( chladuvzdornost, mrazuvzdornost, zimovzdornost)
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Lipidy charakteristika, zdroje, výroba a vlastnosti
Lipidy charakteristika, zdroje, výroba a vlastnosti Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek lipidy 2.7.2012 3. ročník čtyřletého G Charakteristika,
Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi
Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii
Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13
OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2
AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty)
Otázka: Hygiena a toxikologie Předmět: Chemie Přidal(a): dan 1. Definice, základní poznatky HYGIENA = dodržování zásad pro uchování zdraví (dnes synonymum pro dodržování čistoty) vnějším znakem hygieny
Metabolismus lipidů. (pozn. o nerozpustnosti)
Metabolismus lipidů (pozn. o nerozpustnosti) Trávení lipidů Lipidy v potravě - většinou v hydrolyzovatelné podobě, především jako triacylglayceroly (TAG), fosfatidáty a sfingolipidy. V trávicím traktu
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. Fyziologie stresu [kap 25]
Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad Fyziologie stresu [kap 25] Olomouc Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR Fyziologie stresu -nepříznivé podmínky -stresové faktory (stresory)
Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120
Obecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
Struktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura lipidů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Od glycerolu jsou odvozené a) neutrální tuky b) některé fosfolipidy c) triacylglyceroly d) estery cholesterolu Od glycerolu jsou odvozené a)
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3
Respirace (buněčné dýchání) Fotosyntéza Dýchání Energie záření teplo chem. energie CO 2 (ATP, NAD(P)H) O 2 Redukce za spotřeby NADPH BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3 oxidace produkující
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
Lipidy. Nesourodá skupina látek Látky nerozpustné v polárních rozpouštědlech Složky: MK, alkoholy, N látky, sacharidy, kyselina fosforečná
Lipidy Nesourodá skupina látek Látky nerozpustné v polárních rozpouštědlech Složky: MK, alkoholy, N látky, sacharidy, kyselina fosforečná Rozdělení: 1. neutrální lipidy (tuky, triacylglyceroly) 2. Vosky
Bílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny
Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny Co je hlavním mechanismem pro odstranění aminoskupiny před odbouráváním většiny aminokyselin: a. oxidativní deaminace b. transaminace c. dehydratace d. působení
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus
Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus Lipidy = estery alkoholů + karboxylových kyselin Jsou nerozpustné v H 2 O, ale rozpustné v organických rozpouštědlech Nejčastější alkoholy v lipidech:
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách
10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách Extrémní půdy: Kyselé Alkalické Zasolené Kontaminované těžkými kovy Kyselé půdy Procesy vedoucí k acidifikaci (abnormálnímu okyselení): Zvětrávání hornin
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
7) Dormance a klíčení semen
2015 7) Dormance a klíčení semen 1 a) Dozrávání embrya a dormance b) Klíčení semen 2 a) Dozrávání embrya a dormance Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (abscisic acid insensitive
1. ročník Počet hodin
SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY
Renaissance Triple Set. Formula 3 KOMPLEX S ANTIOXIDANTY PRODLUŽTE SI MLÁDÍ!
Renaissance Triple Set. Formula 3 KOMPLEX S ANTIOXIDANTY PRODLUŽTE SI MLÁDÍ! CO JSOU VOLNÉ RADIKÁLY? VOLNÉ RADIKÁLY jsou reaktivní formy kyslíku, obvykle toxického charakteru. PROČ POVAŽUJEME VOLNÉ RADIKÁLY
Přírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
Regulace translace REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN V BUŇCE. 4. Lokalizace bílkovin v buňce. 1. Translační aparát. 2.
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE TRANSLACE LOKALIZACE BÍLKOVIN
Chemie - Septima, 3. ročník
- Septima, 3. ročník Chemie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno
Mendelova genetika v příkladech Transgenoze rostlin Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
SACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...
SACHARIDY 50-80 % energetického příjmu funkce využitelných sacharidů: 1. zdroj energie - l g ~ 4kcal 2. stavební jednotky mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...
9. SLOUČENINY OVLIVŇUJÍCÍ VŮNI POTRAVIN. senzorická (smyslová) jakost organoleptické vlastnosti
9. SLUČEIY VLIVŇUJÍCÍ VŮI PTAVI senzorická (smyslová) jakost organoleptické vlastnosti vjemy olfaktorické čich látky vonné gustativní chuť látky chuťové vizuální zrak látky barevné (barviva) auditorské
Struktura a funkce lipidů
Struktura a funkce lipidů Lipidy přítomnost mastných kyselin a alkoholů (estery) hydrofóbnost = nerozpustnost v H 2 O syntéza acetyl-coa glukosa 1100mg/ml vody kys. laurová C12:0 0,063 mg/ml vody palivo
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2017 1. Napište vzorce aminokyselin Q a K Dále zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná odpověď) 2. Enzym tyrozinkinasu řadíme do třídy
Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH
Síra řepka - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH - toxicita není příliščastá (nad 4000 mg SO 4 2- l -1 ), poškození může vyvolat SO 2 (nad 1-1,5 mg m 3 1 ) fazol Deficience síry:
FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY
Josef K. Fuksa, VÚV TGM, v.v.i. BIODEGRADACE SPECIFICKÝCH POLUTANTŮ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY Fuksa,J.K.: Biodegradace specifických polutantů základní podmínky Sanační technologie XVI, Uherské Hradiště 22.5.2013
Metabolismus lipidů a lipoproteinů. trávení a absorpce tuků
Metabolismus lipidů a lipoproteinů lipidy ~ 98-99% - triacylglyceroly zbytek cholesterol (fytosteroly, ergosterol,..) fosfolipidy DAG, MAG, vitamíny rozp. v tucích, steroidy, terpeny, volné mastné kyseliny
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Antioxidanty vs. volné radikály
Antioxidanty vs. volné radikály Souboj dobra a zla? Jana Kubalová Brainstorming Volné radikály Antioxidanty Volné radikály jakákoliv molekula, atom nebo ion s nepárovými elektrony ve valenční vrstvě vzniká
Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.
Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
Metabolismus mikroorganismů
Metabolismus mikroorganismů Metabolismus organismů Souvisí s metabolismem polysacharidů, bílkovin, nukleových kyselin a lipidů Cytoplazma, mitochondrie (matrix, membrána) H 3 PO 4 Polysacharidy Pentózový
Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního
pátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
Základy biochemie KBC/BCH
ÚVOD Základy biochemie KBC/BCH Přednáška 4 h, Út, Pá od 8:00 do 9:30 Počet kreditů - 4 Materiály budou na webu KBC Další výukové materiály http://ibiochemie.upol.cz Zkouška písemná předtermíny v týdnu
od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
Katabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec