Návrh na posílení podpory dobrovolných nástrojů v České republice Zkrácená verze závěrečné zprávy projektu
|
|
- Kamila Horáčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Návrh na posílení podpory dobrovolných nástrojů v České republice Zkrácená verze závěrečné zprávy projektu Výstup projektu Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí realizovaném v rámci Programu BETA Technologické agentury ČR pro Ministerstvo životního prostředí
2 Shrnutı Dokument předkládá soubor doporučení na rozvoj oblasti dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí a posílení jejich podpory v České republice. Jedná se o zkrácenou verzi závěrečné zprávy projektu Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí, který byl v letech realizován společností ENVIROS v rámci Programu BETA Technologické agentury ČR pro Ministerstvo životního prostředí. Dobrovolnými nástroji označujeme aktivity firem, podniků, veřejných institucí a dalších organizací, které směřují ke snižování negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí, přičemž jsou zaváděny a realizovány na základě jejich svobodného (dobrovolného) rozhodnutí a jdou nad rámec požadavků platných legislativních norem. Dobrovolné nástroje pokrývají široké spektrum činnosti organizace. Nejrozšířenějším nástrojem dobrovolného charakteru je systém environmentálního řízení (EMS), který spočívá v zavedení systémových opatření v organizaci tak, aby aspekty ochrany životního prostředí byly brány v úvahu jak na úrovni strategického řízení, tak při všech operativních činnostech. Čistší produkce představuje metodiku, díky které jsou v podnicích identifikována opatření na snižování spotřeby energie, surovin a materiálů na úrovni výrobních procesů či výrobků. Specificky na výrobky je zaměřeno tzv. ekoznačení označování výrobků, které splňují předem definované parametry týkající se např. spotřeby energie, minimalizace použití škodlivých látek apod. V posledních letech poptávka po dobrovolných nástrojích v oblasti životního prostředí stagnuje nebo není rozšířena tak, jak by odpovídalo jejich potenciálu pro zvyšování konkurenceschopnosti podniků anebo zvyšování efektivnosti organizací při současném zlepšování stavu životního prostředí. Ačkoliv aplikace dobrovolných nástrojů v podniku často přináší výhody ve smyslu zvýšení efektivity či úspory provozních nákladů, očekávají podniky též ocenění svých snah ze strany trhu, zákazníků a státu a právě zde lze spatřovat největší slabinu, neboť tato očekávání se podniků naplňují nedostatečně a snižují jejich motivaci realizovat opatření jdoucí nad rámec povinností daných legislativou. V tomto směru podniky očekávají aktivní roli a podporu ze strany státu, a to jednak prostřednictvím jasné preference příslušných podniků a výrobků například ve výběrových řízeních a jednak větším zviditelněním příslušných programů prostřednictvím informačních a propagačních kampaní. Možnosti státu jsou však v tomto směru omezené. Stát může z centrální úrovně stanovit základní (rámcové) podmínky pro fungování dobrovolných nástrojů, specifické podpůrné programy je však vhodné realizovat spíše na nižších úrovních (místní, regionální). K tomuto účelu je možné využít zkušenosti ze zahraničí, kde podobné modely podpory dobrovolných nástrojů dlouhodobě úspěšně fungují. Řešitelé projetu proto navrhli metodiku pro vytváření a realizaci podpůrných programů na místní úrovni, která může být aplikována v podmínkách České republiky.
3 Dobrovolne na stroje Dobrovolnými nástroji politiky životního prostředí označujeme aktivity firem, podniků, veřejných institucí a dalších organizací, které směřují ke snižování negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí, přičemž jsou zaváděny a realizovány na základě jejich svobodného (dobrovolného) rozhodnutí a jdou nad rámec požadavků platných legislativních norem. Uvedené organizace zavádí dobrovolné nástroje proto, že přispívají ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti a efektivnosti, budování lepší image, řízení strategických rizik či úsporám provozních nákladů. I přes tyto výhody v současné době poptávka po dobrovolných nástrojích v oblasti životního prostředí v České republice stagnuje nebo není rozšířena tak, jak by odpovídalo jejich potenciálu pro dosahování ekonomických a environmentálních přínosů. Typy dobrovolných nástrojů Dobrovolné nástroje jsou součástí Státní politiky životního prostředí a jsou podporovány formou jednotlivých Národních programů, schválených na úrovni vlády ČR a realizovaných Ministerstvem životního prostředí. Konkrétně se jedná o následující dokumenty: Národní program EMAS; Národní program čistší produkce; Národní program environmentálního značení. Nejrozšířenějším dobrovolným nástrojem mezi českými organizacemi je certifikace systému environmentálního řízení (EMS) podle mezinárodní normy ISO V mnohem menším měřítku je aplikován evropský systém EMAS (Eco-Management and Audit Scheme). V současné době je v rámci Programu EMAS v ČR registrováno 27 organizací a v rámci nich 51 jednotlivých lokalit provozů. Nejrozšířenějším oborem je stavební průmysl. Ve srovnání s uplatňováním EMS podle normy ISO 14001, jejíž počet certifikací dosáhl podle nejnovějšího průzkum organizace ISO v České republice 4 215, 1 se však jedná o velmi nízký počet. 2 Stále větší význam je na evropské úrovni kladen na tzv. čistší produkci, kterou označujeme preventivní strategii v ochraně životního prostředí, která se primárně zaměřuje na odstraňování příčin vzniku environmentálních problémů na úrovni podniků a organizací. Nezabývá se řešením důsledků vzniku environmentálních zátěží (emise, odpady, čerpání zdrojů apod.), nýbrž hledá řešení, jak těmto problémům předcházet či je minimalizovat (efektivnějším využíváním vstupních zdrojů, prevencí vzniku odpadu, snižováním rizik vůči člověku i životnímu prostředí). 1 Jedná se o údaj k S výjimkou Německa, Rakouska, Itálie a Španělska je poměr mezi organizacemi s ISO a EMAS ve všech státech EU obdobný jako v ČR.
4 České podniky, až na výjimky, čistší produkci do své strategie zatím komplexně neintegrovaly, což je způsobeno především nízkým povědomím o této problematice. Podniky jsou často přesvědčeny, že potenciál prevence a zlepšování již vyčerpaly, a chybí jim informace o efektivně využitelném potenciálu úspor a kapacity pro správný postup při stanovování optimálního balíčku opatření. (Podniky například stále většinou nesledují skutečné náklady na neproduktové výstupy výroby, což jim brání kvantifikovat skutečný potenciál úspor a vysledovat jej ke zdroji.) Postupy čistší produkce využívají podniky spíše selektivně, nevíce jsou rozšířeny postupy pro zvyšování účinnosti využití energie ve výrobních procesech a v budovách. V oblasti environmentálního značení dochází v dlouhodobém měřítku k nárůstu počtu označených výrobků a služeb i objemu jejich nákupů, avšak jejich celkový podíl na trhu je velice nízký. V současné době existuje pro národní ekoznačku 36 kategorií výrobků nebo služeb. Do programu je zapojeno 55 firem, s nimiž bylo uzavřeno celkem 89 licenčních smluv s právem k užívání ekoznačky. To představuje cca 1530 jednotlivých výrobků či poskytovaných služeb. Do programu Ekoznačení EU, pro který existuje 33 produktových skupin, se zapojilo v České republice 17 společností a uzavřeno bylo 20 licenčních smluv. V dlouhodobé perspektivě od roku 1994, kdy začal být ekolabelingový program v ČR prakticky realizován, dochází k postupnému nárůstu počtu výrobkových kategorií, počtu certifikovaných firem i udělených licencí. V roce 2010 byl u české ekoznačky poprvé zaznamenán úbytek počtu licencí a celkově je ekoznačení vnímáno spíše jako okrajová záležitost, kterou firmy buď neznají, nebo se s ní neidentifikují a nevědí, jak a v čem by jim mohla významněji pomoci při prodeji vlastních produktů. Významný potenciál pro rozvoj environmentálního značení skýtají tzv. zelené veřejné zakázky a nákupy. V tomto směru přijala vláda v roce 2010 Pravidla uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy, které ukládá ústředním organům veřejné správy uplatňovat při všech nákupech environmentální požadavky, a to ve vybraných produktových skupinách. Současně s přijetím Pravidel byla stanovena kritéria pro výrobkové kategorie Nábytek a Kancelářská výpočetní technika. Pravidla však nejsou v praxi dostatečně uplatňována (mimo jiné proto, že neexistuje jejich vymahatelnost) a podle dostupných informací není jejich další rozvoj plánován. Za uplatňování dobrovolných nástrojů a jejich Národních programů je odpovědné Ministerstvo životního prostředí, přičemž výkon některých administrativních činností a kontrol je realizován prostřednictvím CENIA, české informační agentury životního prostředí. Potenciál pro uplatnění dobrovolných nástrojů v ČR V letech realizoval řešitel několik desítek projektů hodnotících možnosti využití dobrovolných nástrojů v podnicích a dalších organizacích. Analýza ukázala, že největší využitelný potenciál, při kterém se dosahuje současně zvyšování konkurenceschopnosti i zlepšování environmentálního profilu podniku, je stále na úrovni zvyšování účinnosti využívání zdrojů u výrobních procesů. Významná část tohoto potenciálu se nachází v oblasti neinvestičních opatření. Nejčastěji bylo jako účinný nástroj navrhováno hodnocení možností čistší produkce a další nástroje, které lze zahrnout právě pod program čistší produkce (energetický audit, energetické řízení a přenos technologií).
5 Další oblastí, která rychle nabývá na významu, jsou vztahy podniku se zainteresovanými stranami a společenská odpovědnost (CSR). Jedná se rovněž o většinou opomíjenou oblast příležitostí pro zlepšení anebo bývá společenská odpovědnost aplikována pouze formálně. Analýza ukázala, že společenská odpovědnost může v podniku nejen pojmenovat a řešit strategické příležitosti a rizika, ale může poskytnout i vhodné zastřešení pro další dobrovolné nástroje. Nejlépe ošetřenou oblastí v podnicích se ukázala úroveň systémů řízení. Novou oblastí pro zlepšování environmentálního profilu se podle analýzy stává řízení životního cyklu produktů, které může přinést nejvýznamnější efekty v oblasti udržitelnosti i zvyšování hodnoty podniku. Jeho širšímu využití zatím ale brání řada bariér. Do budoucna se nicméně jedná o oblast s největším potenciálem pro komplexní eko-efektivní přínosy. Hlavní překážky I přes nesporný potenciál pro zlepšování však dochází v posledních letech ke stagnaci poptávky po dobrovolných nástrojích. Z šetření uskutečněného mezi podniky, jehož cílem bylo zmapovat hlavní příčiny tohoto neutěšeného stavu, vyplývá, že hlavním motivem pro zavádění dobrovolných nástrojů je pro podniky snaha získat konkurenční výhodu; přímé ekonomické přínosy nehrají tak významnou roli. Dalším důležitým motivačním faktorem je též vytváření pozitivního image podniku. V praxi se však očekávání podniků naplňuje nedostatečně, neboť dobrovolné nástroje nejsou, např. ve veřejných zakázkách, příliš zohledňovány. To platí zejména pro trh v ČR, zatímco na některých mezinárodních trzích jsou naopak environmentální aspekty při zakázkách zohledňovány. Z šetření zároveň vyplývá, že podniky v drtivé většině nesledují a nevyhodnocují ekonomické přínosy zavedení dobrovolných nástrojů. Pokud jde o podporu dobrovolných nástrojů ze strany státu, podniky by ocenily jeho aktivnější roli a vyšší míru podpory. Hlavním požadavkem je jasná preference příslušných podniků a výrobků ve výběrových řízeních, příp. dotačních titulech (např. program pro zelené veřejné zakázky či zakotvení v legislativě). Dále by stát měl více zviditelnit programy prostřednictvím informačních a propagačních kampaní. Zkušenosti ze zahraničí Česká republika se v oblasti dobrovolných nástrojů může inspirovat ve státech, kde jejich podpora dlouhodobě funguje a přináší výsledky ve smyslu zvyšování konkurenceschopnosti podniků a snižování environmentálních dopadů. V rámci projektu byly analyzovány programy podpor v následujících zemích: EMAS a ISO 14001: Španělsko, Itálie, Rakousko, Německo; Čistší produkce a energetické řízení: Rakousko, Německo, Velká Británie; Ekoznačení: Itálie, Španělsko, Nizozemí, Německo, Skandinávie, Francie; Ekodesign: Švédsko, Nizozemí, Velká Británie, Portugalsko.
6 Základní zjištění z realizovaného průzkumu lze shrnout do následujících bodů: EMAS Velmi důležitou roli v zavádění EMAS hrají informační a propagační aktivity ze strany veřejné správy. Podniky oceňují finanční podporu při zavádění, avšak ta není nutnou podmínkou. Rozvoj zaznamenává EMAS v regionech, kde jsou registrovaným podnikům poskytovány legislativní benefity (např. snížené záruky / pojištění, prodloužená platnost integrovaných povolení, snížené administrativní poplatky, apod.). V některých oborech mají pro zavádění EMAS význam též zelené (veřejné) zakázky. Environmentální značení Největšího rozšíření dosahuje ekoznačení v zemích s rozvinutým systémem environmentální výchovy a vzdělávání. Úspěšnější se jeví programy národních a regionálních ekoznaček než systém evropského ekoznačení. Velmi důležitou roli opět hrají informační a propagační aktivity ze strany veřejné správy. Jednou z klíčových podmínek pro rozvoj ekoznačení je její podpora prostřednictvím zelených veřejných zakázek / nakupování. Z jiných typů environmentálního značení zažívá největší rozvoj environmentální deklarace produktů (EPD), a to především v oblasti stavebnictví, které je stimulováno legislativními požadavky. Efektivním způsobem pro snižování negativních dopadů produktů na životní prostředí jsou podpůrné mechanismy (např. programy technické asistence) v oblasti ekodesignu. Čistší produkce Na úrovni výrobků je nejvhodnější strategií čistší produkce uplatňování postupů ekodesignu. Na úrovni procesů existují úspěšné příklady programů na zvyšování účinnosti využívání zdrojů, zejména energie. V mnohých zemích (např. v Německu nebo v Rakousku) existují rozsáhlé programy podporující realizaci čistší produkce na místní či regionální úrovni. Tyto program vykazují velice pozitivní výsledky nejen v oblasti snižování znečištění životního prostředí, ale také v oblasti úspor nákladů a zvyšování konkurenceschopnosti podniků. Zkušenosti dále ukazují, že efektivnější než izolovaná podpora jednotlivých dobrovolných nástrojů jsou komplexně pojaté programy, které do sebe integrují různé dobrovolné nástroje a umožňují podniku vybrat si optimální mix dobrovolných aktivit a opatření, jež povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti a k dlouhodobému zvyšování hodnoty podniku. Za vhodný modelový program tohoto druhu lze považovat původně rakouský program EKOPROFIT, zaměřující se na podporu eko-efektivnosti především prostřednictvím čistší produkce, ale i EMAS a environmentálního značení, na úrovni regionů či měst. Způsob rozvoje dobrovolných v České republice, který řešitelé navrhují, se proto opírá právě o realizaci podpůrných programů na místní (příp. regionální) úrovni.
7 Podpora na mı stnı u rovni Pro další podporu dobrovolných nástrojů v České republice je navrhován model, kdy stát stanovuje základní rámcové podmínky pro rozvoj dobrovolných nástrojů a podporuje je nutnou agenturní, informační a propagační činností. Vlastní programy podpory (včetně části financování) a zavádění dobrovolných nástrojů jsou realizovány na místní, resp. regionální úrovni. Východiskem takto komplexně pojatých programů je propojení dobrovolných nástrojů s naplňováním místních anebo regionálních (rozvojových) strategií. Dobrovolné nástroje zde slouží k naplňování konkrétních cílů, zahrnutých pod konceptem udržitelné spotřeby a výroby (USV). Tento koncept se jeví jako nejvhodnější pro systematické zastřešení dobrovolných nástrojů, protože vychází z principů udržitelného rozvoje a poskytuje rámec pro jejich praktické naplňování. Cílem USV je zvyšování pozitivních a snižování negativních dopadů systému spotřeby a výroby na komplexně pojímanou kvalitu života. Podpora dobrovolných nástrojů na místní úrovni se však neobejde bez pokračování a rozšíření stávající podpory jednotlivých dobrovolných nástrojů a příslušných Národních programů, systematické podpory dobrovolných nástrojů na centrální úrovni (informační kampaně, budování kapacit), finanční podpory uvedených podpůrných aktivit (možné využití sdruženého financování: stát, obec, podnikatelská sféra). Standardizované procedury Pro podporu dobrovolných nástrojů na místní (regionální) úrovni byly v rámci projektu navrženy standardizované procedury. Tyto procedury mohou být využity municipalitami a jejich samosprávami (především městy) a dále samosprávami regionů (kraji) k systémové podpoře dobrovolných nástrojů a jejich využití pro naplňování jejich místních / regionálních strategií v oblastech regionálního rozvoje, ochrany životního prostředí a udržitelnosti. Kromě výše uvedeného konceptu USV vycházejí standardizované procedury z dobré praxe v oblasti učícího se podniku / učící se komunity a ze zkušeností s podporou dobrovolných nástrojů na místní anebo regionální úrovni. Jako nejlepší dostupná a dobře ověřená praxe byl v této oblasti identifikován program EKOPROFIT. Cílem programu EKOPROFIT je využít společného zájmu místních zainteresovaných stran řešit místní problémy v rámci dlouhodobé spolupráce a eko-efektivní cestou: to znamená, že vedle environmentálních cílů se v rámci těchto programů dosahuje i zlepšování konkurenceschopnosti místních podniků a zlepšování komplexně pojaté kvality života. K tomu se využívají dobrovolné přístupy (především pak čistší produkce a systémy environmentálního managementu včetně EMAS, v pokročilých podnicích nachází své uplatnění i ekodesign a související environmentální značení produktů). Pro realizaci procedur na podporu dobrovolných nástrojů na místní úrovni byla vytvořena standardizovaná metodika. Přehled jejích hlavních kroků, které je potřeba uskutečnit pro úspěšnou realizaci místního / regionálního programu podpory dobrovolných nástrojů, podává následující tabulka:
8 Kroky Cíle Hlavní výstupy Předpoklady o Vytvořit mezi zainteresovanými stranami povědomí o přínosech programu o Podělit se o pravomoc i odpovědnost při řešení místních problémů pomocí dobrovolných nástrojů Plánování Realizace Hodnocení Reflexe o Do identifikace priorit zapojit všechny relevantní zainteresované strany o Propojit existující politiky a strategie a jejich cíle s potenciálem dobrovolných přístupů o Identifikovat oblasti s největším potenciálem pro zlepšení a stanovit priority. o Připravit konkrétní program o Vytvořit sítě místních aktérů, které jsou schopné efektivně propojit praxi a prioritní problémy s odbornými kapacitami pro jejich řešení o Realizovat program pro zlepšení včetně zavedení dobrovolných přístupů a realizace konkrétních opatření a inovací o Monitoring a objektivní zhodnocení efektů, které přinesla realizace konkrétních inovací a nástrojů u zúčastněných subjektů o Informování o výsledcích o Vyhodnocení výsledků a zkušeností, úprava východisek programu - nové hodnoty, politiky a strategie o Pozitivní zpětná vazba pro zúčastněné, posilování sociálního kapitálu Existence povědomí o dobrovolných nástrojích, jejich potenciálních přínosech a o problémech, které mohou pomoci řešit Vědomí zainteresovaných stran, že mohou ovlivnit řešení problémů a podílet se na něm v ovzduší vzájemné důvěry Postup zavádění dobrovolných nástrojů vychází z environmentální a rozvojové politiky kraje / obce Do tvorby politik a jejich cílů jsou zapojené místní zainteresované strany Dobrovolné nástroje jsou využívané pro konkrétní zlepšení v oblasti prioritních problémů obce / kraje Postup realizace žádoucích změn vychází z postupů ověřených v rámci místních programů udržitelnosti zapojujících různé zainteresované strany Pro žádoucí inovace jsou vytvořeny sítě, které jsou schopné efektivně propojit praxi a prioritní problémy s teoretickými znalostmi a věděním Konkrétní inovace a dobrovolné nástroje jsou realizovány u jednotlivých zúčastněných subjektů Verifikace konkrétních efektů realizace dobrovolných nástrojů u jednotlivých zúčastněných subjektů Informování o dosažených efektech realizace dobrovolných nástrojů pomocí reportingu Reflexe programu a korekce jeho východisek Ocenění dosažených výsledků Motivaci k další spolupráci a stálému zlepšování
9 Pokračování o Dlouhodobá institucionalizace programu o Zlepšování rámcových podmínek pro využívání dobrovolných přístupů Ze získaných zkušeností jsou vyvozeny závěry pro hodnoty, politiky a strategie Úprava rámcových podmínek tak, aby podporovaly žádoucí aktivity a výstupy Další budování povědomí o dobrovolných nástrojích, jejich potenciálních přínosech a o problémech, které mohou pomoci řešit Posilování vědomí zainteresovaných stran, že mohou ovlivnit řešení a podílet se na něm v ovzduší vzájemné důvěry Nastartování dlouhodobého programu vedoucímu ke stálému zlepšování Indikátory Aby bylo možné vyhodnotit účinnost realizace programů podpory dobrovolných nástrojů, musí být jejich nutnou součástí sledování relevantních indikátorů. Jako základní klíčový indikátor podpory dobrovolných nástrojů je vzhledem k východiskům navržen poměr vložené koruny k dosažené celkové kumulované úspoře (za dobu sledování přínosů u daného subjektu, regionu anebo programu vztažený vždy ke způsobu financování). Tento indikátor navrhujeme sledovat na mikroúrovni (jednotlivých podniků anebo opatření) i na makroúrovni (celkové efekty jednotlivých místních i národních programů podporujících dobrovolné nástroje). Zároveň budou sledovány též environmentální efekty dobrovolných nástrojů, a to opět na mikro- i makroúrovni. Bude se jednat například o: snižování spotřeby energie, zvyšování energetické účinnosti; využívání obnovitelných zdrojů energie; snižování spotřeby vody, zvyšování účinnosti využívání vody; snižování množství a nebezpečnosti odpadních vod; snižování spotřeby surovin a materiálů, zvyšování materiálové účinnosti; snižování množství odpadu, snižování množství nebezpečného odpadu; snižování množství emisí do ovzduší.
Standardizované procedury zavádění dobrovolných nástrojů v ČR
Standardizované procedury zavádění dobrovolných nástrojů v ČR Výstup projektu Efektivní uplatňování dobrovolných nástrojů politiky životního prostředí realizovaném v rámci Programu BETA Technologické agentury
VíceVstupní hodnocení možností využití dobrovolných nástrojů v podnicích
Vstupní hodnocení možností využití dobrovolných nástrojů v podnicích Ing. Jan Pavlík České centrum pro energetickéřízení EMPRESS office@empress.cz Vznik metodiky vstupního hodnocení inovací udržitelné
VícePříprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK
Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují
VíceEnvironmentální management a
Environmentální management a certifikace EMAS Mgr. Miroslav Krčma Místní í Agenda 21 v obcích, 2. listopadu 2011 Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního
VíceVliv malých a středních podniků na životní prostředí
Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v
VíceZkušenosti z projektů USV. Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016
Zkušenosti z projektů USV Pavel Růžička Předcházení vzniku odpadu 2016 Praha, 25/10/2016 Udržitelná spotřeba a výroba Praktické uchopení konceptu udržitelného rozvoje Základní konflikt: Chceme věci, které
VíceČistší produkce. a její podpora v České republice
1 Čistší produkce a její podpora v České republice Pavel Růžička, MŽP Seminář čistší produkce Brno, 6.10.2010 Co je čistší produkce? Preventivní strategie podporující efektivnější využívání vstupních zdrojů
VíceDobrovolné nástroje ochrany životního prostředí
Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Daniel Hájek odbor finančních a dobrovolných nástrojů (daniel.hajek@mzp.cz, 267 122 489) Odpovědné veřejné zakázky = vzor označujeme takové nákupy státní
VíceImplementace OVZ. v investiční oblasti. Výjezdní workshop KrÚ JMK 20/8/2019
Implementace OVZ v investiční oblasti Výjezdní workshop KrÚ JMK 20/8/2019 Motivace Externí: Interní: ISO 20400: Udržitelné nakupování semináře: Implementace odpovědného veřejného zadávání metodika: Implementace
VíceDobrovolné nástroje ochrany životního prostředí
Dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí Pavel Růžička Ministerstvo životního prostředí Seminář k environmentální politice pro MSP, 14.12.2007, Brno Dobrovolné nástroje Činnosti podnikatelských
VíceDobrovolné nástroje Environmentální značení. Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702
Dobrovolné nástroje Environmentální značení Ing. K. Remtová, CSc Remtová et vse.cz M- 603 330 702 Dobrovolné nástroje environmentální politiky DN environmentální politiky patří pod tzv. dobrovolné environmentální
VíceENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. Úvod do dobrovolných nástrojů Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973
VíceBuy Smart+ Zelené nakupování je správná volba
Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Obsah Zelené nakupování - úvod Náklady životního cyklu Projekt Buy Smart+ Zelené nakupování Zelené nakupování Zelené nakupování " je takový způsob nakupování,
VíceZavádění a realizace systému EMAS na MŽP. Tisková konference EMAS MŽP, Praha,
Zavádění a realizace systému EMAS na MŽP Tisková konference EMAS MŽP, Praha, 6.2.2009 Důvody zavedení Příklad pro další subjekty (organizace i jednotlivce) Environmentální přínosy Zkvalitnění řízení (systém
VíceStandardy a praxe zeleného nakupování v České republice
Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Úvod V České republice existuje několik iniciativ týkajících se zeleného nakupování (pro veřejné organizace). Nicméně většina z nich vychází z neziskových
VíceFinanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno
Finanční podpory Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Přehled finančních podpor Operační programy OPŽP Operační program Životní prostředí OPPI Operační program Podnikání a inovace Podpora malého a středního
VíceENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II.
ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA II. Úvod do dobrovolných nástrojů Ing. Alena OULEHLOVÁ, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta vojenského leadershipu Kounicova 65 662 10 Brno telefon: 973 44 31 55 e-mail: alena.oulehlova@unob.cz
VícePřehled a analýza nástrojů USV v zahraničí a v ČR S využitím modelu vytvořeného v rámci výzkumu
Přehled a analýza nástrojů USV v zahraničí a v ČR S využitím modelu vytvořeného v rámci výzkumu 1 a 2) Audit obecně a v ČR 3a) Ekolabeling obecně (ekologicky šetrné výrobky EŠV); 3 b) Podpora ekologicky
VíceEMS - Systém environmentálního managementu. Jiří Vavřínek CENIA
EMS - Systém environmentálního managementu Jiří Vavřínek CENIA Osnova Použití normy a přínosy Demingůvcyklus (PDCA) Hlavní principy a prvky EMS / ISO 14001 Zainteresované strany Požadavky na management/ekology
VícePosouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.
Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup
VíceTrvale udržitelný rozvoj. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
Trvale udržitelný rozvoj Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Trvale udržitelný rozvoj Co je to TUR Indikátory TUR Nástroje TUR Trvale
VíceCena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost za rok 2017 Podnikatelský sektor DOTAZNÍK
Základní údaje o organizaci Organizace: Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost za rok 2017 Podnikatelský sektor DOTAZNÍK Sídlo organizace: Kategorie: (*nehodící se škrtá) a) do 250 zaměstnanců*
VíceE M A S Systém environmentálního řízení a auditu
E M A S Systém environmentálního řízení a auditu Pavel Růžička, MŽP Projekt Environmentálnířízení měst se zaměřením na energetický management Ústí nad Labem, 23. 8. 2010 Kontrolní otázka č. 1 Co je EMAS?
VíceSystém environmentálního řízení
EMS Systém environmentálního řízení Pavel Růžička, MŽP Seminář k environmentální politice pro MSP Brno, 14.12.2007 Systémy environmentálního řízení Systematický přístup k ochraně ŽP ve všech směrech podnikatelské
VíceEkodesignový projekt. Centrum inovací a rozvoje (CIR) Centre for Innovation and Development
Ekodesignový projekt Centrum inovací a rozvoje (CIR) Ekodesign Centrum inovací a rozvoje (CIR) Vlastnosti a užitná hodnota každého je definována již v prvních fázích jejich vzniku. Při návrhu je nutné
VíceOblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.
Oblast úspor energie aktuální informace pro obce Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Dny malých obcí březen 2009 Vývoj spotřeby energie Evropa: v následujících
VícePLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu
PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle
VíceZapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví
Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace
Vícekomplexní podpora zvyšování výkonnosti strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice
strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice 19.3.2018 Zpracoval: Roman Fišer, strana 2 1. ÚVOD... 3 2. POPIS REFERENČNÍHO MODELU INTEGROVANÉHO
VíceGradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI
Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS
VíceVýběr z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných programem OMEGA
Výběr z Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací podporovaných programem OMEGA Č. j.: TACR/4321/2015 I. Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech 1. Využití (aplikace)
VíceDOTAZNÍK. Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost. Základní údaje o organizaci
Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost DOTAZNÍK Základní údaje o organizaci Organizace: Sídlo organizace: Kategorie: (*nehodící se škrtá) do 50 do 250 nad 250 zaměstnanců Zmocněnec pro jednání:
Více12. Moderní trendy v odpadovém hospodářství
12. Moderní trendy v odpadovém Ivan Holoubek Zdeněk Horsák RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox.muni.cz; http://recetox.muni.cz Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním
VícePODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst
PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Krnov, 2. listopadu 2016 www.zdravamesta.cz/ps2016 Tato akce byla připravena za finanční podpory SFŽP a MŽP. Podpora řízení kvality v ÚSC Ing. Lenka Švejdarová
VíceMetodické doporučení k řízení kvality v ÚSC. Ing. Lenka Švejdarová odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra
Metodické doporučení k řízení kvality v ÚSC Ing. Lenka Švejdarová odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Metodické doporučení k řízení kvality v ÚSC Řízení kvality
VíceZavádění systému EMAS na MěÚ v Chrudimi
Zavádění systému EMAS na MěÚ v Chrudimi V roce 2009 získalo Město Chrudim, které realizuje projekt Zdravé město a místní Agendu 21 Cenu za inovaci ve veřejné správě za rok 2008 díky zavádění systému EMAS
VíceCena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost za rok 2016 Podnikatelský sektor DOTAZNÍK
Základní údaje o organizaci Organizace: Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost za rok 2016 Podnikatelský sektor DOTAZNÍK Sídlo organizace: Kategorie: (*nehodící se škrtá) a) do 250 zaměstnanců*
VíceCena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost za rok 2017 Organizace veřejného sektoru DOTAZNÍK
Základní údaje o organizaci Organizace: Sídlo organizace: Zmocněnec pro jednání: Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost za rok 2017 Organizace veřejného sektoru DOTAZNÍK Při vyplňování dotazníku
VícePLÁN ZLEPŠOVÁNÍ ZDRAVÉHO MĚSTA TÁBORA A MÍSTNÍ AGENDY 21. Zpracovala: Ing. Jana Lorencová koordinátorka Zdravého města a MA21
2018 PLÁN ZLEPŠOVÁNÍ ZDRAVÉHO MĚSTA TÁBORA A MÍSTNÍ AGENDY 21 Zpracovala: Ing. Jana Lorencová koordinátorka Zdravého a MA21 Plán zlepšování je základním pracovním nástrojem koordinátora. Obsahuje souhrnný
VíceCena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní organizace (mimo obce)
DOTAZNÍK Cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní organizace (mimo obce) Základní údaje o organizaci Organizace: Sídlo organizace: Odpovědný zástupce/odpovědná zástupkyně:
VíceStatus quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky
Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky 21. února 2012 Senát Parlamentu ČR, Praha Ing. Vladimír Vlk, poradce Ministerstvo životního prostředí ČR
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 9. přednáška Normy ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001 Doc.
VíceCena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní DOTAZNÍK
Cena Ústeckého kraje za společenskou odpovědnost veřejný sektor ostatní DOTAZNÍK Základní údaje o organizaci Organizace: Sídlo organizace: Kategorie: (*nehodící se škrtá) do 50 zaměstnanců nad 50 zaměstnanců
VícePředstavení projektu Metodika
Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah
VíceNárodní program čistší produkce. Návrh specifického podprogramu pro průmyslové podniky
Národní program čistší produkce Návrh specifického podprogramu pro průmyslové podniky Název: Udržitelná výroba v malých a středních podnicích Východiska Zdroje alokované v průmyslových podnicích do oblasti
VíceTematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika
Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit
VíceMETODICKÝ POKYN. Pro žadatele o dotaci na zavedení systému hospodaření s energií v podobě energetického managementu z programu EFEKT
METODICKÝ POKYN Pro žadatele o dotaci na zavedení systému hospodaření s energií v podobě energetického managementu z programu EFEKT Obsah 1. Úvod... 1 2. Definice energetického managementu... 1 3. Součásti
VícePodpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020
Podpora inovačních podniků z OP Praha - pól růstu ČR 2014-2020 Ing. Jakub Pechlát Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Seminář Financování firemních inovací s výhledem
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky (mimořádná výzkumná potřeba)
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky (mimořádná výzkumná potřeba) Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo životního prostředí Adresa: Kontaktní osoba: Mgr. Martina
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceMODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE. Účel. Východiska. Tvorba modelu. Popis součástí modelu
MODEL PRO OVLIVŇOVÁNÍ SYSTÉMU SPOTŘEBY A VÝROBY Z POHLEDU VÝROBCE Účel Vytvoření modelu, který by popisoval hlavní faktory působící na systém udržitelné spotřeby a výroby (USV) z pohledu výrobce, bylo
VíceMORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie
VíceSTŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE do roku 2020 ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ
KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ TEORIE A PRAXE VIII. STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE do roku 2020 ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ Jan Kužel - odbor ochrany ovzduší MŽP Vladimíra Henelová - ENVIROS s.r.o. Východiska
VíceŘešení. Východiska řešení. Rizika
Podpora ze strukturálních fondů EU jako významný faktor rozvoje českých podniků Operační program Podnikání a Inovace podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období Ing. Pavel
VíceProjekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI
Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti
VíceAUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007
Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ
Vícewww.tuv-sud.cz TÜV SÜD Czech s.r.o. Systém energetického managementu dle ČSN EN 16001
www.tuv-sud.cz s.r.o. Systém energetického managementu dle ČSN EN 16001 Zavádění sytému energetického managementu dle ČSN EN 16001 Záměr zvyšování energetické účinnosti trvalý proces zefektivňování snížení
VíceSMART CITIES OPTIKOU MMR
SMART CITIES OPTIKOU MMR CITYCON 22. 9. 2016, PÍSEK MGR. FRANTIŠEK KUBEŠ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ODBOR REGIONÁLNÍ POLITIKY VEDOUCÍ ODDĚLENÍ URBÁNNÍ POLITIKY STRUČNÁ VÝCHODISKA ANEB PROČ BÝT SMART
VícePříkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou
Příkladná role státu? Naplňování EED a role energetických služeb se zárukou Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského
VíceSekce B: Výzkum a inovace na VŠ a výzkumných pracovištích a spolupráce s podnikatelskou sférou
Inovační fórum Sekce B: Výzkum a inovace na VŠ a výzkumných pracovištích a spolupráce s podnikatelskou sférou 10. 1. 2008 Výzkum a inovace na VŠ a výzkumných pracovištích Roztříštěnost financování snižuje
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky vedoucí oddělení urbánní politiky
Výzkumné projekty s užitečnými výsledky pro obce a města metodika rozvoje inteligentních měst, územní dopady projektů, další výstupy výzkumných projektů TAČR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Mgr. František
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VíceOrlová a Petřvald řídíme strategicky a společně
Orlová a Petřvald řídíme strategicky a společně Orlová a Petřvald řídíme strategicky a společně Projekt byl realizován v rámci 33. výzvy OP Zaměstnanost Prioritní osa Investiční priorita 4 Efektivní veřejná
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:
VíceRegionální seminář Finančně výhodná ekologie její nástroje a efekty
Regionální seminář Finančně výhodná ekologie její nástroje a efekty Ing. JiříVavřínek CENIA Osnova prezentace 1. Současné výzvy a cesta k řešení aspektů USV 2. Úvod do USV 3. Přínosy pro jednotlivé subjekty
VíceVeřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek
Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek ČEZ vnímání společenské odpovědnosti ČEZ si je vědom společenské odpovědnosti za podstatný podíl emisí skleníkových plynů i jiných
VícePriority a možnosti v programovém období a hlavní změny oproti programovému období
Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Ondřej Pergl odbor regionální politiky 15. 5. 2015, RSK LBK Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské
VíceMinisterstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách
Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví
VícePř. Analýza životního cyklu (LCA) pneumatiky Pirelli. SPŠ na Proseku 6-1 Ing. Lukáš Procházka
ECO DESIGN EKOdesign - koncept usilující o minimalizaci dopadů na životní prostředí - uplatňuje se v celém životním cyklu výrobku - přináší EKOlogické i EKOnomické efekty Enviromentální profil výrobku
VíceEnvironmentální management
Environmentální management 1 Co je to EMS a proč ho firmy implementují do svého systému řízení? 2 Environmentální management 3 Čím se liší certifikace EMS a EMAS? Certifikací EMS nazýváme činnost certifikačního
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, Praha 1 Kontaktní osoba
VíceWS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ISO 9001 revize normy a její dopady na veřejnou správu Ing. Pavel Charvát, člen Rady pro akreditaci Českého institutu pro akreditaci 22.9.2016 1 ISO 9001 revize normy a její dopady
VíceStrategie regionálního rozvoje a bytová politika
Strategie regionálního rozvoje a bytová politika MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Klára Dostálová náměstkyně ministra Obsah prezentace: 1/ Strategie regionálního rozvoje a bytová politika; 2/ Bytová
VíceCesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje
Cesta k zavedení managementu společenské odpovědnosti, aneb jak na to praxe Krajského úřadu Jihomoravského kraje 1. ročník konference: Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy, 19. 11. 2013,
VíceInformace a zkušenosti z projektu OP RLZ výsledky, spolupráce s městy a veřejnou správou. Jiří Vavřínek CENIA
Informace a zkušenosti z projektu OP RLZ výsledky, spolupráce s městy a veřejnou správou Jiří Vavřínek CENIA Osnova 1. Řešení aspektů USV 2. Principy a výstupy ve veřejném sektoru 3. Projekt USV ZŠ Kladno
VíceEnergetická účinnost z pohledu MPO
Energetická účinnost z pohledu MPO Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor workshop 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti energetická účinnost v rámci strategie Evropa
VíceV současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:
Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí
VíceEnergeticky úsporná obec
Energeticky úsporná obec Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Dny malých obcí březen 2008 Vývoj spotřeby energie Evropa: v následujících 10 až 15 letech mírný růst
Více1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA. 1.4 Posílení efektivity a výzkumné činnosti v doktorských studijních programech
AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU MASARYKOVY UNIVERZITY NA ROK 2012 1. VZDĚLÁVACÍ POSLÁNÍ UNIVERZITY A PŘÍSTUP ORIENTOVANÝ NA STUDENTA 1.1 Profilace a diverzifikace studijních programů koordinaci přijímacích
VíceSystém managementu jakosti ISO 9001
Systém managementu jakosti ISO 9001 Požadavky na QMS Organizace potřebují prokázat: schopnost trvale poskytovat produkt produkt splňuje požadavky zákazníka a příslušné předpisy zvyšování spokojenosti zákazníka
VíceFOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ. verze 2
FOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ verze 2 březen 2015 ÚVOD Město Litoměřice se ve své rozvojové strategii přihlásilo k principům tzv. udržitelné energetiky, to znamená k podpoře obnovitelných zdrojů
VíceVážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové
Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové Společnost Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. zaměřuje svou hlavní pozornost na maximální uspokojování potřeb svých zákazníků
VíceMANAGEMENT Přístupy k řízení organizace
MANAGEMENT Přístupy k řízení organizace doc. Ing. Monika MOTYČKOVÁ (Grasseová), Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomika a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky Kounicova 44/1. patro/kancelář
VíceÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY. 1. část: TRENDY, POJMY, PRINCIPY. Ing. Vladimír Dobeš, M.Sc. ENVIROS, s. r. o. Tel.
ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 1. část: TRENDY, POJMY, PRINCIPY 8. 10. 2007 Ing. Vladimír Dobeš, M.Sc. ENVIROS, s. r. o. Tel.: 603 178 642 office@empress.cz CÍLE Proč realizujeme hodnocení možností
VíceRole krajské energetické agentury při naplňování aktuálních potřeb energetického hospodářství
Role krajské energetické agentury při naplňování aktuálních potřeb energetického hospodářství Miroslava Knotková Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s. Energetická agentura Zlínského kraje EAZK,
VíceOběhové hospodářství: výzva pro Evropskou unii, nutnost pro Českou republiku
Oběhové hospodářství: výzva pro Evropskou unii, nutnost pro Českou republiku PREZENTACE Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D. člen správní rady EMPRESS, o.p.s. PŘEDSTAVENÍ EMPRESS Platforma pro účinnější využívání
VíceKvalita jako nástroj konkurenceschopnosti
Sekce:Financování, kvalita a legislativa cestovního ruchu v ČR Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti 12. duben 2012, Hospitality& Tourism Summit 2012, Crowne Plaza Kvalita jako nástroj konkurenceschopnosti
VíceJednotný postup pro realizaci lesní pedagogiky u lesnických subjektů v ČR
Jednotný postup pro realizaci lesní pedagogiky u lesnických subjektů v ČR 1. Úvod Lesní pedagogika (dále jen LP) je nedílnou součástí environmentálního vzdělávání, které má za cíl zvýšit ve společnosti
VíceBuy Smart+ Zelené nakupování je správná volba. Budovy a jejich prvky/součásti
Buy Smart+ Zelené nakupování je správná volba Budovy a jejich prvky/součásti Budovy a zelené nakupování Úvod Vysoké investiční náklady Dlouhá životnost budov Kratší životnost TZB Komplexnost budovy sestávají
VícePodpora udržitelné energetiky v obcích na národní úrovni
Podpora udržitelné energetiky v obcích na národní úrovni Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor workshop Udržitelná energetika v obcích 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti
VíceKvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra
Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování
VíceOSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU (PZ)
Příloha č. 4 OSNOVA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU (PZ) 1 Identifikační údaje žadatele o podporu 1.1 Obchodní jméno, sídlo, IČ/DIČ 1.2 Jméno a příjmení osoby statutárního zástupce žadatele/osoby oprávněné jednat
VíceStrategický dokument se v současné době tvoří.
Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.9 Elektronizace odvětví: ejustice Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.12.2015 COM(2015) 614 final ANNEX 1 PŘÍLOHA [ ] SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Uzavření cyklu
VícePříjemce musí naplňovat současně tyto principy a charakteristiky sociálního podnikání:
Příloha č. 1 k výzvě Sociální podnikání na území MAS Sokolovsko Popis podporovaných aktivit Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání - integrační
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceMAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti
MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro
VíceRole MŠMT v primární prevenci rizikového chování Pražské drogové fórum primární prevence, Praha 21. května 2014
Role MŠMT v primární prevenci rizikového chování Pražské drogové fórum primární prevence, Praha 21. května 2014 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234
Více